CS200241B2

CS200241B2 - Growth plants regulator

Info

Publication number: CS200241B2
Application number: CS786031A
Authority: CS
Inventors: Rolf Platz; Werner Fuchs; Norbert Rieber; Johann Jung; Bruno Wuerzer
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1977-09-19
Filing date: 1978-09-18
Publication date: 1980-08-29
Also published as: ZA785270B; DE2862069D1; IL55546A0; DD139201A5; IT1098863B; JPS54117458A; IL55546A; AU519224B2; AT359097B; CA1099259A; IN149681B; EP0001271B1; PL209665A1; FI782848A7; PL107614B1; DK411978A; PT68556A; AU3980478A; US4259235A; EP0001271A1

Description

R znamená vodík nebo brom,

R³ znamená halogen ^hydrox^ylovou s^ku^pinu ne^bo'z^byte^{k -OC}°^CHp ^{4 zn}amená halogen^, h^ydrox^ylovou sku^pinu ne^bo ' z^by^te^{k -}NH při^{čemž fen}yl°^vý.^zbyt^ek je popřípadě substituován trifluormethylovou skupinou, halogenem nebo methylovou skupinou, dále znamená zbytek vzorce

nebo

R³ a ⁴ znamenají spoíle^é -O-, ^-°-N=^C-, p^řičem^ž

C6% fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem* nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou, dále znamenají skupinu

-N-N-CH- ,

I ^C6^H5 přičemž fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem, dále znamenají skupinu -NH-N=C-, ^C6^H5 nebo skupinu =N-CgH^, přičemž fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem, 0 znamená skupinu -N=N-, -N=N- nebo skupinu -NH-CO-, mají dobrý herbicidní účinek a mají dobrou schopnost regulovat růst rostlin, přičemž tyto účinky jsou lepší než odpovídající účinek známých látek.

Je známo, že sloučeniny vzorce III až V, v nichž R znamená methylovou a ethylovou skupinu, lze vyrobit následujícím způsobem:

Quadricyklan vzorce I se nechá reagovat s diestery azodikarboxylové kyseliny vzorce II za vzniku sloučenin vzorce III, které se zmýdelněním a dekarboxylací přemění na sloučeniny vzorce IV a ty se bez izolace sloučeni vzorce IV oxidací pomocí CuCl₂ přes měčný komplex převedou na azosloučeniny vzorce V (srov. JACS 21» 5 668 /1969/).

+ (=N-COOR)g

N—COOR

N—COOR (I) (II) (III)

KOH/CH₃OH

III ---------(IV)

KOH/CH₃OH

III ----------

1. CuCl₂

2. NaOH

N—COOR

(V) (VI)

Parciálním zmýdelněním a dekarboxylací sloučeniny vzorce III se získá sloučenina vzorce VI.

Kromě toho je známá sloučenina vzorce VII (srov. Org. Chem. £2, 370 /1968/).

NR

I c=o

VII R = H, -SOgCl

Z těchto známých sloučenin se dají vyrobit sloučeniny podle vynálezu následujícím způsobem:

1. Výroba sloučenin popsaných v příkladech 1 až 4 a - ' v příslušných tabulkách.

Reakce sloučenin vzorců III až VII's 1,3-dipolárními činidly.

Mnohokráte popsaná (Houben-Weyl, sv. 5/1b, str. 1 119 a další·a tam citovaná literatura) reakce něsubstituovaného norbornenu s · 1,3-dipolárními'činidly za vzniku polycyklických · pětičlenných kruhových systémů se dá provádět v případě derivátů norbornenu vzorců III až VII. Tímto způsobem se dají adicí stabilních 1,3-dipolárních činidel, například diazosloučenin, azidů, .azomethiniminů a azomethinoxidů, nebo 1,3-dipolárních činidel, která se připravují známým způsobem in sítu, například nitriloxidů a nitriliminů vyrábět ^příslušné derⁱv^áty A - ne^bo A^p^azo^nu, A^tr^zoHnu, pyrazo^dinu, iso^xazolldi^nua Λ'-isoxazolinu sloučenin vzorců III až VII. , ^V n^ěkterýc^{h p}ří^pa^dech se tvo^ří · za reakčním.^po^dm^íne^k z ^prⁱmárně vznikaj^ících A¹-^pyrazolinů nebo triazolinů eliminací dusíku (Ng) odpvídající deriváty cyklopropanu nebo aziridinu.

V s'tab^iln^ích trⁱazolⁱn^ů s ^-1--^yyazolinů se ^dosahuje eHndnace ^dus^íku ⁽Ng) zahMvánto v lnertn^ích roz^pou^stědlech na te^plo^tu 8⁰ a^{ž 1}40 °C ne^bo u triazolinů .^př^jdání^m k^yselin, například kyseliny trifluoroctové, kyseliny octové ' - nebo kyseliny sírové, při 20 až 80 °C (viz příklad 20 a 38).

2

Reakce derivátů A - popřípadě Ν-Η-Δ'-pyrazolinu s karboxylovými kyselinami, s halogenidy karboxylových popřípadě thiokarboxylových kyselin, s anhydridy karboxylových kyselin, s estery chloruhličité, popřípadě thiochloruhličité kyseliny, 's fosgenem, sulfonovými kyselinami, sulfonyl-, sulfinyl- nebo sulfenylhalogenidy, alkyl-, alkenyl-, popřípadě alkinylhalogenidy, aldehydy nebo ketony, isokyanáty, ' isothiokyanáty, karbamoyl-, popřípadě thiokarbamoylhalogenidy vede za odštěpení - vody, popřípadě halogenvodíku nebo adicí N-H-skupiny na dvojné vazby C=O, popřípadě C=N k příslušně N-substituovaným derivátům o

A -pyrazolinu.

Tyto reakce se provádějí podle obecně známých předpisů zahříváním složek popřípadě v inertních rozpouštědlech a v přítomnosti pomocných bází, například terc.aminů, uhličitanu alkalického kovu popřípadě hydrogenuhličitanu alkalického kovu, methoxidu sodného, h^ydridu sodn^ého ne^bo h^ydrox^idu alka^ck^o ^kovu a dal^ch, ^{při t}e^plo^{tě 20} až ¹⁶⁰ - °C (srov. příklad 28). '

2. Výroba sloučenin popsaných v příkladu 5A- a k tomuto příkladu příslušející tabulce.

2'

Otevření kruhu derivátů.A -triazolinů nebo aziridinu vzorců III · až VII působením kyselin.

Deriváty A -triazolinů nebo aziridinu sloučenin vzorců III až VII se mohou převádět působením halogenovodíkových kyselin ve vodě nebo v inertních rozpouštědlech, vodné kyseliny sírové nebo karboxylových kyselin na odpovídající 1,2-aminohalogen-, 1,2-aminohydroxy- nebo 1,2-aminoacyloxyderiváty. Reakce se provádí snadno smísením složek ve vodě, ^^í^dě v . inertních roz^pou^ště^dlec^{h při} -²⁰ až ⁺3⁰ °^C ne^bo za ^za^hří^vání ^reak^ční smě^{si na}40 až 130 °C. .

3. Výroba sloučenin popsaných v příkladu 5B až E a v tabulkách náležejících k těmto příkladům.

Reakce ' sloučenin vzorce III až VII s halogenem'popřípadě s halogenderiváty nebo s kysličníky dusíku popřípadě s kyslíkatými kyselinami dusíku.

Reakcí dvojné vazby uhlík-uhlík derivátů norbornenu vzorce III až VII s halogenem popřípadě s halogenderiváty nebo s kysličníky ’ dusíku,popřípadě s kyslíkatými·kyselinami dusíku se dají syntetizovat četné halogenderiváty nebo dusíkaté sloučeniny. Tyto reakce jsou s acyklickými a cyklickými olefiny (například s norborneny) mnohokrát popsány (Houben-Weyl, sv. 5/lb, str, 981 a dalěí, sv. 5/3, str, 72,·95, 529, 762, 813 a další, sv. 5/4, str. 38, 533 a další, sv. 10/1, str. 61 a další; Synthesis 1077, 462 a další) a mohou se aplikovat také na deriváty vzorců III až VII. Tak se získají reakcí s halogeny, s vnitřními halogenderiváty, halogenovodíky, hypohelogenidy, halogenpseudohalogenidy (-azidy, -kyanidy, -kyanáty,-rhodanidy), sloučeninami · halogenu s dusíkem (NOCI, NOgCl, NOgl, amidy nebo imidy N-halogenkarboxylové kyseliny popřípadě N-halogensulfqnové kyseliny, apod.), sloučeninami halogenu a síru (sulfenylhalogenidy, sulfonylhalogenidy apod.), kysličníku dusíku (NgOp N^O^, N^O^) nebo s kyslíkatými kyselinami dusíku (například s kyselinou dusičnou) odpovídající adiční sloučeniny (příklad 5B až D).

1. některých adičních sloučenin vzorce III nebo VII (R=SO2C1) se dají analogickou přeměnou III —V nebo VII (H = SOgCl) —> VII (R = H) vyrobit také odpovídající adiční produkty vzorce V nebo VII (R = H). Přitom vznikají zčásti odštěpením halogenovodíku (opětovným vznikem dvojné vazby uhlík-uhlík) také monosubstituované deriváty norbornenu.

Halogenderiváty, pseudohalogenderiváty, kysličníky dusíku a nebo hydroxysloučeniny uvedené ad 2) a 3) se mohou podle obecně známých předpisů přeměnit na četné následné produkty.

Tak se dají halogenderiváty substitucí působením hydroxidů alkalických kovů, alkoxidů alkalických kovů popřípadě fenoxidů alkalických kovů nebo thiolátů popřípadě thiofenoxidů alkalických kovů převést na odpovídající (alkyl)(aryl)ethery, popřípadě -thioethery nebo hydroxyderiváty.

Tak se dají halogenderiváty substitucí působením hydroxidů alkalických kovů, alkoxidů popřípadě fenoxidů alkalických kovů · popřípadě thiolátů resp. thiofenolátů alkalických· kovů převést na odpovídající alkyl(aryl)ethery popřípadě -thioethery nebo hydroxyderiváty.

NaR

-NaHal

R = Alk(Ar)-0Alk(Ar)-SHODeriváty odvozené od kysličníku dusíku (0N-, OgN) se m0h0u isomerací přeměnit na deriváty oximů, hydrolýzou na ketoderiváty, deriváty nitroolefinu nebo jejich další produkty,·například *

(H,

Alk,

O / II (H, Alk, ArigN —C·

- 7 . .

Jydroxyďeriváty se · dají reakcemi s karboxylovými kyselinami, s'halogenidy karboxylových kyselin popřípadě halogenidy thiokarboxylových kyselin, s·estery chloruhličité kyseliny popřípadě s estery thiochloouhliěité kyseliny, s halogenidy'kyseliny fosforečné, foefonové, thiofosforečné, thiofosfonové, s fosgenem, dále se · sulfonylhalogenidy., sulfinylhalogenidy, isokyanáty, isothiokyanáty, karbamoyl- . popřípadě thiokarbamoylhalogenidy odštěpením vody popřípadě halogenovodíku nebo adicí O-H-skupiny na dvojnou vazbu 0=0 popřípadě C=N převést na příslušné O-substituované deriváty.

v němž 0 0 SS ' II II IIII

R znamená skupinu (H, Alk, Ar)-C-, (Alk, Ar)-O-C-, (H,Alk, Ar)-C-, (Alk, Ar)-0-C-,

S OO ' II II II .II (Alk, Ar)-S-C-, (Alk, Ar)-S-C-, · (Alk, Ar)-S-, (Alk, Ar)-SO₂-, ' (H, Alk, Ar)„N-C-,

S 0 os

II II - II|| (H, Alk, Ao)₂N-C-,. (Alk, Ar-0)₂P-, (Alk, Ar-0-)₂P-, (Alk, Ar-0-)(Alk, Ar)P-,.

II.

(Alk, Ar-0-)(Alk, Ar)P-.

Hydrogenací se mohou· deriváty kysličníku·dusnatého a kysličníku dusného (0N-, OgN-, =N-0H) převést na odpovídající mono- nebo diaminoderiváty, které še analogicky jako hydroxyderiváty, jak popsáno shora, dají obměňovat.

4. Výroba sloučenin popsaných v příkladu 6 a v příslušné tabulce.

Oxidace sloučenin III až VII nebo' derivátů, které z nich byly připraveny podle odst. 1, 2 b 3· ,

Dvojná vazba na uhlíkovém atomu derivátů norbornenu·vzorce III až VII a/nebo.dvojná vazba na dusíku derivátů norbornenu vzorce V popřípadě derivátů vzorce Vs které byly získány podle metod popsatýfch. shora (1, 2 a 3), ' se dá oxidovat známým ' způsobem. Přitom vznikají reakcí s organickými perkyselinami (Houben-Weyl, sv. 6/3, str. 385 a'další, sv. 10/2, Str. 787 a další). odpovídající deriváty oxiranu a/nebo azoxyderiváty, reakcí s OsO^ nebo s dalšími oxidačními činidly (například . s · manganistanem draselným) deriváty diolu nebo hydroxyketonu (Houben-Weyl, sv. 4/1b, str. 604 a další a 861 a další). Obsahují-li sloučeniny používané k oxidaci .perkyselinami thioetherové skupiny, pak se přitom tvoří sulfon- nebo sulfoxy-deriváty.

Deriváty oxiranu, sulfonu nebo sulfoxyderiváty vzorce V se dají vyrábět z odpovídajících derivátů vzorce III analogicky přeměně III►V.

5. Výroba sloučenin popsaných v příkladu 7 a v odpovídající tabulce

Reakce sloučenin III - VIII ' s S4^.

Sloučeniny ΙΪΙ - VII reagují s v inertních rozpouštědlech při teplotě 80 až !3⁰ °^C za vzniku odpov^ídaj^íc^íc^h cy^klic^kých ^pětičlenných derⁱvát^ů tr^Molanu.,

6. Výroba sloučeniny VI a výroba výchozích .látek.uvedených v příkladu 8 a v·příslušné tabulce.·

Reakce sloučenin vzorce IV popřípadě VI s·halogenidy karboxylové . kyseliny popřípadě thiokarboxylové·kyseliny, s anhydridy 'karboxylové kyseliny, s . estery chloruhličité·kyseliny popřípadě s estery thiochloruhličité kyseliny, s fosgenem, se· sulfonylhalogenidy, sulfinylhalogenidy, s alkyl-, alkenyl-, alkinyl- nebo aralkylhalogenidy, aldehydy nebo ketony, isokyanáty, isothiokyanáty, karbamoyl- popřípadě thiokarbamoylhalogenidy vede odštěpením halogenovodíku nebo adicí N-H-skupiny na dvojnou vazbu C=0 popřípadě C=N ke vzniku odpovídajících N-substítuovaných popřípadě Ν,Ν-disubstituovaných derivátů.

Tyto reakce se provádějí podle obecně známých postupů v inertních rozpouštědlech většinou v přítomnosti bází, například terc.aminů, uhličitanů popřípadě hydrogenuhličitanů alkalických kovů, methoxidu sodného, hydridu sodného nebo hydroxidů alkalických kov^ů apod. ^při te^plo^tác^{h 20} až 13⁰ °C.

. Reakcí quadrixyklanů s diestery alkyl-, aryl- nebo aralkylazodlkarboxylových kyselin se získají odpovídající Ν,Ν'-disubstituované deriváty.

Sloučeniny ' uvedené ad 6, se mohou nechat dále reagovat jak popsáno shora ad 1 až 5 (srov. příklad 1, 2, 4, 5, 6 a 7).

Struktura účinných látek je doložena NMR-spektry, IČ-spektry, hmotovou · spektroskopií nebo elementární analýzou.

Uváděné teploty tání nebo teploty rozkladu nejsou korigovány.

Příklad 1

A.

' H + (CH₃)₃C-C=NOH

NaOCl

C(CH₃)₃ (V)

K 10 dílům (hmotnostní díly) sloučeniny vzorce V a 8,3 dílu pivaloyleldoximu ve 100 dílech CHgClg se přikape při 10 °C 25 dílů vodného NaOCl (asi 13 · % volného chloru). ^Or^ganická fáze se oddělí, vysuš^í se síranem ho^ře^čnatým a za^hust^í se ^při 25 °C a · 2 ⁰⁰⁰ Pa. Výtěžek 14 díl^{ů (}77 % ^teorⁱe⁾. ^Teplota tání 1³² °C ⁽roz^kla^d) ⁽z Mgro^u).

OCH₃

K 20,6 dílu sloučeniny vzorce V, 196 dílům triethylaminu a 400 dílům etheru se přidá 32 dílů ^p-methox^ychlorbenzeldoxinu a směs se m^íchá 12 .· hodin ^při 25 °^C· ^pevný ^produkt se odfiltruje, promyje se 100 díly vody a vysuší se.

Výtěžek: 25,2 dílu (55 % teorie). ‘

Te^plota tání; · 1⁶0 . °C (rozlad) /ze směsi toluenu a l^igroinu/.

Odpovídajícím způsobem jako v příkladu 1 byly vyrobeny následující sloučeniny:

R

R А

- C₆H₅- -tf=Np-Br-C₆H₄- -N=Nр-С1-С_бН₄- -N=NH 0 p-Cl-C₆H₄--N-Cp-CH₃-C₆H₄--N=Np-no₂-c₆h₄--N=N7^CI ci—/oý—-»-c* polohový isomer

Příklad 2 ^A· Й/N ^{+ (C}6^H5->2^C=H2— (V)

Teplota tání (°C)

173

196

185 (rozklad)

214 (rozklad)*

181 (rozklad)

212 (rozklad)

161*

3,6 dílu sloučeniny vzorce V a 6 dílů difenyldiazomethanu se míchá 6 hodin v 35 dílech toluenu při 80 °C. Po ochlazení se pevný produkt odfiltruje a promyje se 50 díly petroletheru.

Výtěžek 5,8 dílu (61 % teorie)

Teplota tání 203 °C (rozklad) /ze směsi toluenu a ligroinu/.

CH₃COOH

Cl

CH₃

I

dílů derivátu p-chlorfenyl- ^-pyrazolinu vzorce V se míchá ve 10Ό dílech kyseliny octové 4 hodiny při 60 °C. К ochlazenému roztoku se přidá 0,5 dílu aktivního uhlí a po filtraci při 50 °C a 2 000 Pá se filtrát zahustí. Zbytek se promyje 50 díly petroletheru.

Výtěžek 4,2 dílu (75 % teorie)

Teplota tání 197 °C (rozklad)

H * c₆ ^h5-c=n-Ň-c6^h5

Cl

(V) dílů sloučeniny vzorce V a 23 dílů benzfenylhydrazidchloridu se zahřívá ve 100 . dílech toluenu na ⁸⁰ °C a potom se poma'lu pMdá 4⁰ dílů triettylaminti. Po 3 h^odiⁿá^ch se reakčn^í směs oc^hla^dí na 25 °^C a z^filtruje se. Ztyt-ek se ^promyje ¹00 díl^y vod^y a vysuší se.

Výtěžek 17 dílů (55 % teorie) .

Teplota tání . 178 °C (rozklad) (ze směsi toluenu a ligroinu).

C₆H₅ ^65 ^dílů d^ifen^yl^pyrazolinderiv^átu se za^hřív^á ve ¹⁰⁰ dílech xylenu 15 hodin ne M0 °C. Potom se rozpouštědlo oddestiluje při 40 °C e 2 ООО ' Pa a zbytek se promyje 50 díly petroletheru.

Výtěžek 4,1 dílu (90 % teorie).

Teplota tání 1β1 °C (ze směsi toluenu a ligroinu).

Podobným způsobem jako v příkladu 2 A - C byly vyrobeny následující sloučeniny;

R (vzorec I)

Vzorec R A

I C₆H₅- -N=HII p-Cl-C₆H₄ -N=NPříklad 3

Te^plota t^án^í (° O

172 (rozklad)

149 (rozklad)

(VII)

Br dílů sloučeniny vzorce VII a 3,4 dílu p-bromfenylazidu se míchá 6 . hodin ve 40 dílech toluenu při 80 °C. Po ochlazení se vzniklý derivát h’-1,2_>3-triazolinu (polohové isomery) odfiltruje a promyje se 50 díly petroletheru. Výtěžek 7,4 dílu (88 % teorie). Teplota t^án^{í 208} °^C (rozlad).

В.

6,8 dílu shora uvedeného derivátu Δ¹-1,2,3-triazolinu (směs isomerů) se míchá v 25 dílech kyseliny octové a 25 dílech etheru při 25 °C 4 hodiny. Potom se derivát aziridinu odfiltruje a promyje se 20 díly etheru. Výtěžek: 6,1 dílu (90 % teorie). Teplota tání 228 °C.

.Odpovídajícím způsobem,jako je popsán v příkladu 3, byly vyrobeny následující sloučeniny:

O

R

Teplota tání

C₆H₅-	200	(rozklad)
p-F-C₆H₄	185	(rozklad)
Cl\
\—\	216	(rozklad)

X x

115 (rozklad)* ^x polohové isomery

Příklad 4

A.

H + C₆H₅-C=N-C₆H₅o

isomery (VII)

13,5 dílu sloučeniny vzorce VII a 19 dílů C,N~fenylnitronu se zahřívá 36 hodin ve

150 dílech toluenu na 110 °C. Potom se směs ochladí na 25 °C, 2x se extrahuje 50 díly vody , extrakt se vysuší síranem hořečnatým a zahustí se při 40 °C a vakuu 2 000 Pa. Zbytek se promyje 50 díly směsi etheru a petroletheru (1:2). Výtěžek 23 dílů (71 % teorie). Teplota tání 194 °C (ze směsi toluenu a ligroinu). i

B.

_N- COOCH3 --N—COOCH₃

-l·

— N- COOCH3 — N COOCH3 (III)

2,1 dílu sloučeniny vzorce III a 3 díly derivátu ' azomethiniminů se zahřívá ve 40 dílech to^luenu 72 hodin na ¹⁰⁰ °C. Po o^ddes^tilov^án^í toluenu ^při 30 °C * 1 5^{00 p}a se zb^ytek promyje 50 díly směsi etheru a petroletheru (1:2). Výtěžek 3,6 dílu (70 % teorie). Te^plota tání 155 °C.

5^,4 ^dílu ^derⁱv^átu N-p-chlorfenyl-^-l^^-triazoHnu se zahMvá v 7 ^dílech 47% vo^dná ^kyselin^{y b}romovo^díkoVě , a 5^{0 díl}ech vo^dy 5 ^ho^din na 100 °C. ^po oc^hlazen^í se ^pevný ^pro^du^ktodfiltruje a promyje se 200 díly vody. Výtěžek 5,7 dílu (88,5 % teorie). ^Te^plota t^án^í · 185 °C ⁽roz^kla^d). .

B.

N—COOCH₃

I 4“ Br?

N—COOCH3 ²

N~COOCH

N—COOCH (III)

K 15 dílům sloučeniny vzorce III a 50 dílům methylenchloridu·se přikape při teplotě -¹⁰ °c 1^0,1 ^dílu ^bromu ve ²5 ^dílec^h methylenchlori^du. Rea^ní roztok se ^dále míchá 1 ho^dinu ^při te^plo^tě -1° °C, ^potom se ^k n^ěmu ^přidá 0,5 ^dílu aktl-vního uhH, směs se zfiltruje a ^filtr^át se za^hus^{tí př}i· ²5 °^C a ^{2 000 p}a. Zbytek se promyje ·40 díly petroletheru.

Výtěžek 20 dílů (80 % teorie).

^Te^plota t^ání ¹⁰3 °C. >

c.

(V)

3,2 dílu sloučeniny vzorce V a 2 díly 2-nitrofenylsulfenylchloridu se zahřívá 4 hodiny ve ^{120 díl}ec^{h t}etrac^hlormet^hanu na 76 °C. ^po och^lazen^í se v^yloučený pevný ^pro^du^kt odfiltruje a promyje se 50 díly petroletheru. Výtěžek 4,0 dílu (77 % teorie). Teplota tání '168 °C (rozklad) /ze směsi toluenu a ligroinu/.

D.

A^]-ⁿ- C^OOCH^jN—COOCH3 (III)

N—COOCH3

N—COOCH3 dílů sloučeniny vzorce III se rozpustí ve 100 dílech etheru a 50 dílech dichlormethanu a za mrhání ^při 0 až 15 °^C se do roz^ku zav^ádí po do^bu je^dné ^hodiny ^kysli^čn^ík dusnatý a vzduch (40 až 80 ml/min). Potom se sraženina odfiltruje a promyje se 100 díly etheru. ^Výt^ěže^k 9,5 dHu ⁽7² % teorie⁾. Te^plota t^ání ¹²⁰ °C ⁽rozkla^d).

Ε.

Ν—COOCH₃ I

Ν—СООСН3 I

Ο₂Ν

HO—Ν r—N—СООСНо

I ³

Ν—СООСН₃ dílů dimerního nitrosoderivátu se zahřívá ve 25 dílech dimethylformamidu 30 minut na 130 °C a potom se směs vylije do 200 dílů vody. Voda se dvakrát extrahuje 100 díly dichlormeihanu. Organická fáze se po vysuěení síranem hořečnatým zahustí při 30 °C a 2 000 Pa. Výtěžek 8 dílů (80 % teorie) žlutého oleje.

Podobným způsobem,jako je popsán v příkladu 5, se vyrábí následující sloučeniny:

R	R'	R	A	Teplota tání (°C)
Cl-	H-	Cl-	-N=N-	93
			H O
Cl-	H-	Cl-	-N-C-	55^x .
Br-	H-	HO-	-N=N-
			H.O
Br-	H-	Br-	-N-C-	141^x
/—\ H
Or-N—	H-	Cl-	-N=N-	193

(rozklad)

В

HHHHHHHH-

-N=N-N=N-N=N-N=N-N=N-№N-N=N-№N183 (rozklad)

214 (rozklad)

158 (rozklad)

216 (rozklad)

161 (rozklad)

143 ' (rozklad)

148 (rozklad)

200241		12
R	R*	R	A
	H-	J-	-N=N-
CF3
P-s-	H-	Br-	-№N-
ςίκ-	H-	Cl-	-N=N-
	H-	J-
0 H Ц
c₆h₅-c-n-	H-	Br-	-N=N-
^x polohové isomery

Příklad б

Teplota tání (°C)

146 (rozklad)

151 (rozklad)

153 (rozklad)

А.

N—СООСНо I ^J

N—COOCH3

3-C1-PBS

N—COOGH3

N—COOCH₃ (III) dílů sloučeniny vzorce III a 43,5 dílu 3-chlorperbenzoové kyseliny (3-C1-PBS, 70%) se míchá 6 hodin v 800 dílech 1,1,2-trichlorethanu při 70 °C. Po ochlazení se roztok zfiltruje в filtrát se extrahuje vždy 250 ml nasyceného vodného roztoku jodidu draselného, siřičitanu sodného a hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se vysuší síranem hořečnatým a zahustí se při 25 °C a 2 000 Pa. Zbytek se promyje 100 díly petroletheru.

Výtěžek 27,8 dílu (87 %teorie).

Teplota tání 130 °C (ze směsi benzenu a ligroinu).

polohové isomery

2,7 dílu 3-chlorperbenzoové kyseliny (70 %) se míchá 2 hodiny ve 20 dílech 1,1,2-trichlorethanu při teplotě 70 °C. Po ochlazení se roztok zfiltruje a extrahuje se vždy 30 díly nasyceného vodného roztoku jodidu draselného, siřičitanu sodného a hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se vysuší síranem

1,5 dílu dibromderivátu sloučeniny vzorce V a hořečnatým a zahustí se při 25 °C a 2 000 Pa. Zbytek se promyje petroletherem.

Výtěžek Teplota

1,2 dílu (78 % teorie), tání 116 °C.

C.

N

II N

0s0₄

. (V) , 200241

1,4 dílu sloučeniny vzorce V a 3 díly kysličníku osmičelého se míchá v 50 dílech etheru po · dobu 16 hodin. Zbytek se odfiltruje a míchá se . se 3 díly mannitu . a 30 díly 10% hydroxidu draselného 3 hodiny. Potom se smés extrahuje 48 hodin · 200 díly.dichlormethanu. Organic^ká fáze se zahust^í při 3° °C a 2 ⁰⁰⁰ Pa.

Výtěžek.1,1 dílu (52 % teorie). ;

Te^plota ^tán^í 1⁵3 °C ' · ⁽roz^kla^d).

Podobně jako v příkladu 6 byly vyrobeny následující sloučeniny:

	^П ,
	°СрчЗ
	z
	vzorec.I		vzorec III
Vzorec	R	R'	A
I	H-	H-	-N=N-
			H 0
I	H-	H-	. -N-C -
			O
I	H-	H-	-N=N-
III	C1-	Cl-	O H -N=N-

Teplota tání (°C)

169 (rozklad)

171 x

x polohové isomery

Příklad 7

N-COOCH3 < I 1 S4N4 [_XN--COOCH₃ (III)

N—COQČH₃

IM — OOOCH₃

23,8 dílu sloučeniny vzorce III ·a 18,4 dílu . se zahřívá 24 hodin ve 150 dílech toluenu na II⁰ °C. ^po och^zerd . se rea^kčn^í sm^ěs zahusti ^{při 0} °C a 6^{67 p}a až ^tém^{ěř k} suchu a zbytek se překrystaluje z ligroinu. '

Výtěžek 18,4 dílu (55 % teorie)

Te^plota tání 2W °C ⁽roz^klad⁾. '

Odpovídajícím způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

teplota tání 125 °C (rozklad)

Příklad 8

Výroba výchozích látek (nikoliv podle vynálezu)

A.

N—COOCHj

KOH/CHjOH

^{γ H}

N—COOCH3 (III) •CIV)

К 60 dílům sloučeniny vzorce III a 50 dílům methanolu se za míchání při 65 °C přikape roztok 35 dílů hydroxidu draselného v 60 dílech methanolu. Reakční směs se potom míchá ještě 2 hodiny při 65 °C. Potom se rozpouštědlo oddestiluje při 5 000 Pa a zbytek se několikrát extrahuje celkem 1 200 díly etheru. Po oddestilování etheru se získá 38 dílů sloučeniny vzorce^VI (85 % teorie, teplota tání 94 °C z ligroinu).

(VI) ^J dílů sloučeniny vzorce VI, 7 dílů p-chlorbromacetofenonu a 3 díly uhličitanu sodného se míchá ve 150 dílech etheru 24 hodin při 34 °C. Po odfiltrování anorganických solí se rozpouštědlo a zbytek promyjí 50 díly petroletheru.

Výtěžek 9,5 dílu (91 % teorie) Teplota tání 111 °C (ze směsi benzenu a ligroinu).

C.

N—H

I 4- CH₃-N=C = S

N. ^J ^cooch₃ ^s v ^^N-é-N-СНз (\XxN-COOCH₃ (VI) dílů sloučeniny vzorce VI a 8,7 dílu methylisokyanátu se zahřívá ve 200 dílech benzenu 5 hodin na teplotu* 80 °C. Po oddestilování rozpouštědla se zbytek promyje 100 díly petroletheru.

Výtěžek 25 dílů (97 % teorie).

Teplota tání 116 °G (ze směsi ethanolu a ligroinu).

4- (=N-COO-CH(CH₃)₂)2

O _xc-och(ch₃)₂

C-OCH(CH₃)₂II o

Ke 20 dílům quadricyklanu ve 100 dílech benzenu se přikape při 80 °C 40,5 dílu diisopropylesteru azodikarboxylové kyseliny. Potom se směs zahřívá ještě 24 hodin na 80 °C a potom se rozpouštědlo oddestiluje při 5 000 Pa.

Výtěžek 58 dílů (98 % teorie).

Teplota tání 41 °C.

Odpovídajícím způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

H-CH₂-COOCH₃

-SO₂-C₆ ^H5

^R2	¹ Teplota tání (°C)
0 H
-C-N-CH₃	163 (rozklad)
-COOCH₃	76
-COOCH₃	130
-COOCH₃	128
-COOCH-J	141

200241 '

Ri

S H . .

-C-N-C₆H₅

O ^H‘ -C-N-CHj ' H

Г^Нз

0i -C-S-CH₂-^C=CC1₂0

-C-S-CH₂-C₆H^

Η H

-C-(CH₂)₇-C=C-(CH₂)₇-CH₃ ^R2

-COOCH₃

-C00CH₃

Teplota tání . (°C)

164 ·· (rozklad)

128 teplota varu

100/100 Pa

-COOCH37

-COOCH375

-COOCH3-10

c₆H₅-o-c0

Cg^-C^-O-C-COOCH3

-CDH₅-O-C0

C₆H₅-CH²-0^-C-

135

Sloučeniny uvedené · v příkladu 8 a v tabulce se mohou používat jako výchozí látky pro syntézu účinných látek (srov. tabulky v příkladech 1, 2, 4, 5, 6 a 7).

Nové účinné látky mají silný biologický účinek na rostliny, tj. ovlivňují růst rostlin, al už jde o potlačení výšky vzrůstu, nebo o změnu koncentrace zásobních látek· v rostlině nebo o ničení nežádoucích rostlin při současném ušetření užitkových rostlin.

Aplikace se provádí například formou přímo rozstřikovatelných roztoků, prášků, suspenzí nebo disperzí, emulzí, olejových disperzí, past, popráší, posypů, granulátů, · · postřikem, zamlžováním, poprašováním, ’ posypem nebo zaléváním. Aplikační formy se zcela řídí účely použití.

Pro přípravu přímo rozstřikovatelných roztoků, emulzí, past a olejových disperzí přicházejí v úvahu frakce minerálního oleje o střední· až vysoké teplotě · varu, jako je kerosin nebo olej pro naftové motory, dále dehtové oleje atd., jakož i oleje rostlinného nebo živočišného původu, alifatické, cyklické a aromatické uhlovodíky, například benzen, toluen, xylen,·parafin, tetrahydronaftalen, alkylované naftaleny nebo jejich deriváty, například methanol, ethanol, propanol, butanol, chloroform, 'tetrachlormethan, cyklohexanol, cyklohexanon, chlorbenzen, ísoforon atd., silně polární rozpouštědla, například dimethylformamid, dimethylsulfoxid, N-methylpyrrolidon, voda atd. ,

Vodné aplikační formy se· mohou připravovat z emulzních · koncentrátů, ’ past ·nebo·ze srnéčitelných prášků, olejových disperzí přidáním vody. Pro přípravu emulzí, past nebo olejových disperzí se mohou látky jako takové nebo·rozpuštěny v oleji nebo rozpouštědle· homogenizovat pomocí · smáčedel, adheziv, dispergátorů nebo emulgátorů ve vodě. Vyrábět se mohou také koncentráty sestávající z účinné látky, smáčedla, adheziva, dispergátorů ' nebo emulgátoru a eventuálně rozpouštědla nebo oleje, kteréžto koncentráty se hodí k·ředění vodou. .

Z povrchově aktivních látek lze jmenovat: soli kyseliny ligninsulfonové a alkalickými kovy, s kovy · alkalických zemin, soli amonné, kyseliny naftalensulfonové, kyseliny fenolsulfonové, alkylarylsulfonáty, · alkylsulfáty, alkylsulfonáty, soli kyseliny dibutylnaftalensulfonové s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, laurylethersulfát, sulfa200241 tované mastné alkoholy, soli mastných kyselin s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, soli sulfatovaných·hexadekanolů, heptadekanolů, oktadekanolů, soli sulfatovaných glykoletherů s mastnými alkoholy, kondenzační produkty sulfonovaného naftalenu a derivátů naftalenu s formaldehydem, kondenzační produkty naftalenu popřípadě kyselin naftalensulfonových s fenolem a formaldehydem, polyoxyethylenoktylfenolethery, ethoxylovaný isooktylfenol, oktylfenol, nonylfenol, alkylfenolpolyglykoletheřy, tributylfenylpolyglykolethery, alkylarylpolyetheralkoholy, isotridecylalkohol, kondenzační produkty mastných alkoholů s ethylenoxidem, ethoxylovaný ricinový olej, polyoxyethylenalkylethery, ethoxylovaný polyoxypropylen, laurylalkoholpolyglykoletheracetal, estery sorbitu, lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Práškovité prostředky, posypy a popraše se mohou vyrábět míšením nebo společným rozemletím účinných látek, s pevnou nosnou látkou.

Granuláty, například obalované granuláty, impregnované granuláty a homogenní granuláty, se mohou vyrábět vázáním účinných látek na pevné nosné látky. Pevnými nosnými látkami jsou například minerální hlinky, jako silikagel, kyseliny křemičité, silikagely, křemičitany, mastek, kaolin, attaclay, vápenec-, vápno, křída, bolus, spraš, jíl, dolomit, diatomit, síran vápenatý a síran hořečnatý, kysličník hořečnatý, mleté plastické · hmoty, hnojivá, jako například síran amonný, fosforečnan amonný, dusičnan amonný, močoviny a rostlinné produkty, jako obilná moučka, moučka z kSry stromů, dřevná moučka a moučka ze skořápek ořechů, prášková celulóza a další pevné nosné látky.

Prostředky obsahují mezi 0,1 a 95 % hmotnostními účinných látek, výhodně mezi 0,5 a 90 % hmotnostními.

Ke směsím nebo k jednotlivým účinným látkám.se mohou přidávat oleje různého typu, herbicidy, fungicidy, nematocidy, insekticidy, bakterieidy, stopové prvky, hnojivá, prostředky proti pěnění (například silikony) nebo regulátory růstu rostlin.

V různých případech se může ukázat výhodná kombinace,-popřípadě směs látek podle vynálezu s · dalšími účinnými látkami, které · mají schopnost regulovat růst rostlin, jako jsou kromě jiného látky různé chemické struktury uvolňující ethylen (například deriváty fosfonové kyseliny a silany, ethylhydraziny), oniové sloučeniny (například trimethylamoniové, hydrazoniové a sulfoniové soli, deriváty morfoliniových, piperidiniových a pyridaziniových sloučenin).

V popředí zájmu jsou také další látky, které mají schopnost regulovat růst rostlin, kromě jiného ze skupiny trifluoimettylsulfonamido-p-acetotoluididů, hydrazidu maleinové kyseliny, derivátů kyseliny abscisinové, chlorovaných derivátů fenoxymastných kyselin s účinkem podobným účinku auxinu, jakož i výšemocných alkoholů a esterů mastných kyselin se specifickým účinkem na meristematické části tkáně. *

Množství,v jakém se používají prostředky podle vynálezu, může kolísat. . Používané množství závisí· hlavně na druhu požadovaného efektu. .

Aplikované množství se pohybuje obecně mezi 0,1 a 15 nejo více, výhodně mezi 0,2 a 6 kg účinné látky na 1 ha.

Látky podle vynálezu ovlivňují růst nadzemních nebo podzemních částí · rostlin různým způsobem a v obvyklých koncentracích mají nepatrnou toxicitu vůči ' teplokrevným.

Nové prostředky zasahují do fyziologických dějů·vývoje rostlin a mohou se používat pro různé účely. Nejrůznější účinky těchto účinných látek závisí v podstatě na době aplikace, vztaženo na vývojové stadium semene nebo rostliny, jakož i na použité koncentraci.

Pomocí nových prostředků je možné ovlivňovat vegetativní.a generativní růst rostlin, jakož i při odpovídající koncentraci také klíčivost.

. . Při ovlivňování vegetativního vývoje spočívá účinek zejména ve snížení výšky vzrůstu,

Čímž se u četných druhů rostlin, zejména u obilovin, . dosáhne vyšší pevnosti stébla a sníží setendence k tzv. polehánf. Současně se zlepšuje zakořenění, což vede k vyššímu počtu stébel zaručujících výnos na jednotku plochy.

U trávy způsobují účinné látky v důsledku snížení výšky vzrůstu hustší, odolnější povrch a především umožňují úsporu při kosení. Posléze uvedená výhoda má význam zejména . u . okrasných trav, ale také u travnatých porostů podél silnic a' v parcích, především v úspoře pracovních sil. Zde paralelně ke snížení výšky vzrůstu dochází ke zvýšenému obsahu chlorofylu, čímž ošetřené travnaté plochy, ale i jiné porosty rostlin získávají zřetelně tmavější zelené zabarvení.

Ovlivňování vegetativního růstu způsobuje u četných rostlin, jako například u bavlníku a sóji, značný přírůstek v počtu nasazených květů a plodů.

Zvláště nutno zdůraznit překvapující jev, že v’důsledku ošetření ' látkami podle vynálezu je podpořen růst kořenů. To vede k racionálnějšímu využití vody.a výživných látek u ošetřených rostlin. Přitom se zvyšuje nejen.odolnost rostlin vůči suchu, nýbrž také odolnost vůči chladu (odolnost vůči mrazu).

Mnohostranné a Četné jsou také možnosti aplikace při pěstování ovoce a okrasných. rostlin, jakož i v zemědělství včetně ovlivňování vegetace na úhorech, jakož i na.letištních plochách a cvičištích.

Pří ovlivňování květenství a . zrání plodů, jakož i v 'rámci speciálních postupů pěstování, dají se látky podle vynálezu rovněž s úspěchem 'používat.

V neposlední míře se mohou nové. prostředky používat také k positivnímu ovlivnění koncentrace důležitých zásobních látek v rostlinách jako cukru a bílkovin.

Míra a druh účinku jsou závislé na různých faktorech, zejména na době aplikace ve vztahu na vývojové .stadium rostliny a na aplikovanou koncentraci. Tyto faktory jsou však opět rozdílné podle druhu rostliny a podle požadovaného efektu. Tak se například travní porosty ošetřují po dobu celé periody růstu; okrasné rostliny, u nichž se má zvýšit intenzita a počet květů, se*ošetřují před vznikem květů; rostliny, jejichž plody se používají resp. využívají, se ošetřují v odpovídajícím intervalu před sklizní. Různé deriváty zde popsaných skupin sloučenin mají herbicidní vlastnosti. Jsou vhodné tudíž k odstraňování nežádoucího růstu rostlin a k ničení těchto rostlin.

Příklad 9

Vliv polycyklických, dusíkatých sloučenin na výšku vzrůstu pšenice a ječmene.

Oba druhy jarních obilovin - pšenice (Opel), a ječmene (Union) - se pěstují za skleníkových podmínek v nádobách z plastické hmoty o průměru . 11-,5 cm za použití rašeliny jako substrátu, který je dostatečně zásoben živnými látkami, v průběhu prvního pololetí zimy.

K ošetřování půdy (preemergentní ošetření) se . účinné . látky . aplikují jako vodné přípravky ve dvou aplikovaných množstvích po zasetí na povrch půdy zálivkou.

Ošetření listu se . provádí postřikem rostlin při výšce vzrůstu 11 cm vodnými přípravky účinných látek ve dvou aplikovaných množstvích.

Snížení výšky vzrůstu vyvolané tímto ošetřením . se zjišťuje měřením délky rostlin na závěr pokusu po 30 dnech doby růstu a srovnává se s výškou rostlin neošetřených.

Přitom bylo možno zjistit vliv testovaných látek na zkrácení délky rostlin. Za účelem srovnání bylo použito známé účinné látky N,N,N-trimethyl-N-beta-chlorethylamoniumchloridu (CCC, DAS 1 294 734).

Jednotlivé výsledky jsou patrny z následující tabulky.

Tabulka .

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarní pšenice ošetření půdy

Účinná látka	Použité množství kg/ha	Délka rostlin
cm	%
kontrola
(neošetřeno)	-	30,0	, 100
CCC	3	21,5	71,7
(známá)	12 ·	19,5	65,0
o<o1	3 12	21,5 . ¹²,5	71.7 41.7
^O.-..^N		·-
N. ÍÁ i ii	3	20,0	66,7
	12	’ 14,0	46,7
^^u			-

Tabulka

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarního ječmene A Ošetření půdy '
Účinná látka	Použité množství	Délka rostlin
	kg/ha	cm	%
kontrola (neošetřeno)		32,2	100
CCC	3	27,5	85,1
(známá)	12	24,5 '	75,9
	3 12	25,0 ' 14,0	77,4 43,3
	3	24,5	75,9
A	12	16,0	49,5

Příklad 10

Vliv některých polycyklických, dusíkatých sloučenin na výšku vzrůstu pšenice a ječmene

Jarní pšenice (druh Opal) a jarní ječmen (druh Unioní se pěstují v nádobách z plastické hmoty o průměru 11,5 cm v rašelinovém substrátu dostatečně zásobném živnými látkami za skleníkových podmínek.

Účinné látky se aplikují při ošetření půdy (preemergentní ošetření) formou vodných přípravků ve dvou aplikovaných množstvích po zasetí zálivkou na povrch substrátu.

Ošetření listu se provádí při výšce vzrůstu pěstovaných rostlin 10 cm vodnými přípravky účinných látek ve dvou aplikovaných množstvích postřikem.

Na konec pokusu se měří výška rostlin. Zjištěná data ukazují na schopnost pěstovaných látek zkracovat délku rostlin. Ke srovnání bylo použito známé účinné látky beta-chlorethylfosfonové kyseliny (Ethephon, DAS 1 667 968).

Jednotlivé výsledky jsou patrny z následujících tabulek:

' í

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarní pšenice

A ošetření půdy

Účinná látka

Použité množství kg/ha

Výška rostlin cm % (kontrola) neošetřeno Ethephon (známá látka) .3

32,0 100

29,0 90,6

25,0 78,1

Cl

17,0 53,1

14,0 43,8

26,5 , 82,8

25,5 79,7

22,0 68,8

3	23,5	73,4
12	22,0	68,8

CH₃

Výška rostlin cm %

Účinná látka

Použité množství kg/ha

27,0 84,4

24,5 76,6

16,0 50,0

15,0 46,9

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarní pšenice В ošetření listu

Účinná látka kontrola (neošetřeno)

Ethephon (známá)

Použité množství kg/ha	Výška rostlin
cm	%
-	32,8	100
1,5	30,0	91,5
6,0	25,0	76,2

Cl

1,5	23,5	71,6
6,0	22,0	67,1

1,5	29,0	88,4
6,0	27,5	83,8

'.5	29,0	88,4
6,0	27,0	82,3

no₂

1,5	29,5	89,9
6,0	27,5	83,3

29,0

27,0

Účinná látka

Použité množství kg/ha

6,0

1,5

6,0 cm

27.5

25.5

Výška rostlin %

88,4

82,3

83,3

77,7

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarního ječmene A ošetření půdy

Účinná látka

Použité množství kg/ha cm

Výška rostlin %

kontrole(ňeošetřeno)

Ethephorí (známá)

34,3

32,0

27,5

100

93,3

80,2

22,0

20,0

64,1

58,3

28,0

26,0

27,0

24,0

25,0

21,0

81,6

75,8

78,7

70,0

72,9

61,2

30,0

29,0

87.5

84.5 cm %

26,0 75,8

24,0 70,0

Účinná látka

Použité množství kg/ha

Výška rostlin

Ovlivnění výšky vzrůstu u jarního ječmene

В ošetření listu

Účinná látka kontrola(neošetřeno)

Ethephon (známá)

Použité množství kg/ha	Výška rostlin
cm	%
-	28,0	100
1,5	27,0	96,4
6,0	24,5	87,5

Cl

1,5	22,0	78,6
6,0	19,5	69,6

1,5	25,5	91,1
6,0	25,0	39,3

1,5	25,0	89,3
6,0	24,5	87,5

1,5	•	25,5	91,1
6,0		25,0	89,3

1,5	26,0	92,9
6,0	24,5	87,5

Cl

1,5 25,0 89,3

6,0 24,0 85,7

Přikladl 1

Vliv některých·polycyklických, dusíkatých sloučenin na růst pšenice, ječmene a žita do výšky

Testované rostliny - jarní pšenice (druh Opal), jarní ječmen (Union) a jarní žito (Petkuser) - se za skleníkových podmínek pěstuje· v·květináčích z plastické hmoty o průměru 11,5 cm. Jako substrát slouží rašelina dostatečně zásobená živnými látkami.

Po zasetí se provede ošetření půdy (preemergentní ošetření). Ža tím účelem se účinné látky používají formou vodných přípravků ve čtyřech aplikovaných množstvích k zálivce povrchu půdy. ,

Ošetření listu bylo prováděno postřikem rostlin při ' · výšce vzrůstu 11 cm vodnými přípravky účinných látek ve třech aplikovaných množstvích.

Při ukončení pokusu byl krátkodobý účinek testovaných látek doložen měřením výšky 'rostlin.

Ke srovnání bylo použito známé účinné látky N,N,N-trimethyl-N-beta-chlorethylamoniumchloridu ÍCCC, DAS 1 294 734).

Jednotlivé výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách:

Ovlivnění výšky vzrůstu jarní pšenice

Ošetření listu

Účinná látka	Použité množství kg/ha	* Výška rostlin
cm	% .
kontrola (neošetřeno)	-	30,8	100
CCC		0,75	27,5	89,3
(známá)		1,50	26,0	84,4
		3,00	25,0 .	81,2
H

z ΎΛΊ
1 \ J	. II
..		0,75	26,5	86,0
		1,50	25,5	82,8
rň		3,00	24,0	77,9

Ovlivnění výšky	vzrůstu jarního	ječmene
A ošetření půdy
Účinná · látka		Použité množství ·	Výška rostlin
		kg/ha	cm	%
Kontrola (neošetřeno)	-	32,8 -	100
CCC		. 0,75	29,5	89,9
(známá látka)		1,50	29,5	89,9
		3,00	27,5	83,8
		6,00	26,0	79,3

B Ošetření listu

Účinná látka kontrola(neošetřeno) CCC (známá)

Ovlivnění výšky vzrůstu jarního žita A ošetření půdy

Úěinná látka kontrola(neošetřeno)

CCC (známá)

Použité množství kg/ha	Výška rostlin
cm	%
0,75	32,0	97,6
1,50	20,0	85,4
3,00	27,0	82,3
6,00	23,0	70,1

Použité množství kg/ha	Výška rostlin
cm	%
-	27,8	100
0,75	27,5	98,4
1,50	27,0	97,1
3,00	27,0	97,1

0,75	23,5	84,5
1,50	23,0	82,7
3,00	21,5	77,3

0,75	26,0 .	93,5
1,50	25,5	91,7
3,00	23,5	84,5

Použité množství kg/ha	Výška rostlin
cm	%
-	32,3	100
0,75	31,5	97,5
1,50	30,5	94,,4
3,00 .	30,0	92,9
6,00	28,5	88,2
0,75	30,0	92,9
1,50	26,5	82,0
3,00	25,0 '	77,4
6,00	. 23,0	71,2

0,75	28,0	86,7
1,50	27,0	83,5
3,00 .	25,0	77,4
6,00	23,0	71,2

B ošetření listu

Účinná ' látka kontrola(neošetřeno)

CCC (známá)

/ ⁴

Použité množství kg/ha	Výška rostlin cm	%
-	28,5	100
0,75	27,0	94,7
1,50	25,5	89,5
3,00	25,5	89,5
0,75	23,0	80,7
1,50 _	20,5	71,9
3,00	20,5	71,9

0,75	25,5	89,5
1,50	24,5	86,0
3,00	24,5	86,0

Příklad 12

Účinek na trávu, popřípadě trávy . Při pokusu za použití velkých nádob byly do jílovité půdy zasety trávy následující standardní směsi: psineček (Agrostis tenuis) 10 %, Cynosurus cristatus 10 %, kostřava (Festuca rubra) 15 %, jílek vytrvalý (Lolium perenne) 35 %'a lipnice (Poa pratensis) 30 %. Hnojení'bylo prováděno 1,5 g dusíku ve formě dusičnanu amonného a 1 g kysličníku fosforečného ve formě sekundárního fosforečnanu draselného. · Po.2 předcházejících sestřihnutích (koseních) seúčinné látky aplikují v různých aplikovaných množstvích · při výšce vzrůstu 4 cm obvyklým způsobem postřikem. 19 dnů po ošetření . s.e určí výška vzrůstu a výnos · zelené hmoty. Ve srovnání s kontrolou reagují rostliny ošetřené různými · dávkami účinných látek velmi značným zkrácením výšky vzrůstu·a odpovídající nižší produkcí zelené hmoty.

Z následující tabulky je patrný také dobrý trvalý účinek testovaných prostředků.

Ovlivnění výšky vzrůstu . a výnosu zelené hmoty u trav

Účinná látka

Použité 1. sečení množství výška vzrůstu hmotnost kg/ha cm ·relativní g relativní

2. sečení výška vzrůstu . _чcm '. relativní hmotnost

S relativní kontrola

—	21,8	100	134,2	100	20,0
3,0	20,0	91,7	116,3	86,7	19,0
6,0	17,0	78,0	101,1	75,3	16,5
3,0	20,0	91,7	125,1	93,2	19,0
6,0	18,0	82,6	119,0	88,7	19,0

100	90,6	100
95,0	94,8	104,6
82,5	85,2	94,0
95,0	89,9	99,2
95,0	92,2	101,8

Cl

Účinná látka

Použité množství kg/ha

18,5

1. . výška vzrůstu relativní

96,3

84,9 sečení . .hmotnost relativní

117,7

114,0

87,7

84,9

2. sečení výška vzrůstu cm relativní hmotnost ; . relativní

18,5

17,0

92,5

85,0

75,3

72,1

83,1

79,6

Pokusy k určeníúčinku projevujícího se schopností regulovat růst nebo herbicidního účinku

K ilustraci účinnosti nových sloučenin sloužily pokusy ve skleníku, které byly prováděny podle následujících metod:

. I

Květináče z plastické hmoty o obsahu 300 ml' se naplní jílovitou písečnou půdou á odděleně se podle druhů pěstují v těchto květináčích testované rostliny. Jedná se o použití semen, přesazování vegetativně se rozmnožujících druhů anebo o přípravu hrnkových rostlin (například vinné révy). Při preemergentním ošetření byly účinné látky bezprostředně po zasetí suspendovány nebo emulgovány ve vodě jako ředidla a aplikovány. postřikem za použití jemných trysek na povrch půdy. Vinná réva pěstovaná jako hrnková rostlina byla ošetřena zaléváním příslušně zředěnou suspenzí. Při postemergentním ošetření byly prostředky, rovněž jak uvedeno shora, aplikovány ve vodě postřikem na listy testovaných rostlin, přičemž se také ještě postříkaly volné povrchy půdy. V některých speciálních případech se účinné látky vyskytující se v pevné formě, rozpustí nejdříve v dimethylformamidu a aplikují se v takovém množství, které odpovídá 400 litrům vody na 1 ha.

Pro postemergentní ošetření se rostliny pěstují vždy podle stavu růstu v pokusných nádobách až do výšky 3 až 10 cm a potom se provede'ošetření. U trav se někdy první vyskytující se výhonky travního porostu po zasetí pokosí a teprve nové výhonky se ošetří 2 až 3 dny po pokosení. Nárokům . testovaných rostlin na teplotní podmínky se vyhovuje . tím, že se testované rostliny umístí ve skleníkových zařízeních do chladnějších nebo teplejších sekcí. Pokusná perioda trvá 4 až 6 týdnů. Během této doby se rostliny ošetřují a vyhodnotí se jejich reakce na jednotlivá ošetření.

Aplikovaná množství testovaných látek jsou udávána v kg/ha účinné látky nezávisle na způsobu aplikace nebo na použitém množství vody.

Pro vyhodnocování slouží stupnice od 0 - do 100. Přitom znamená 0 normální vzcházení nebo žádné.poškození popřípadě žádné potlačení růstu. 100 znamená že rostliny nevzcházejí nebo úplně odumírají. Ovlivnění růstu je přitom nutno rozlišovat mezi žádoucími změnami bez za zmínku stojících nevýhodných fytotoxických jevů (například čistě jen růst regulující efekty) e změnami s fytotoxickým herbicidním charakterem·

Výsledky vyplývají z následujících tabulek. Jsou zde uváděny sloučeniny s výraznými vlastnostmi projevujícími se regulacírůstu a látky, které se mohoupoužívat jako herbicidy. “

Seznam testovaných rostlin;

český název	latinský název
psářka polní troskut šáchor „ durman panenská okurka rosička krvavá ježatka kuří noha pryšec eleusine svízel přítula povíjnice heřmánek pravý proso lipnice roční bér hořčice bílá lilek černý čirok halepský ptačinec žabinec	Alopecurus myosuroides Cynodon dactylon Cyperus esculentus · Datura stramonium Digitaria sanguinalis Echinochloa crus . galii Euphorbia . spp.'většinou Euphorbia geniculata Eleusine indica Galium aparine Ipomoea spp. většinou Ipomoea lacunosa Matricaria ¹ chamomilla , / Panicům., virgatum ' Poa annua . Setaria feberii Sinapis alba Solanum nigrům . Sorghum halepense Stellaria. media .

Tabulka - Snášitelnost nových sloučenin účinné látky zálivkou kulturami vinné révy ve skleníku při aplikaci

Sloučeniny

(známá)

Cl

(známá)

kg/ha	Přírůstek výhonku cm	Vinná réva . poškození listů
4,0	14,7	žádné
8,0 .	13,3
4,0	17,3	chlorotická zjasnění;
8,0	10,3	nekrósy
4,0	15,3	slabá chlorosa
8,0	15,7

neošetřeno (kontrola)

15,3 žádné

Tabulka - Odstranění a potlačení nežádoucích rostlin při preemergentním a postemergentním ošetření

Sloučenina

kg/ha		Testované	rostliny	a % poškození
	Cyper.	Echin.	Lam.	Setar.	Solan.
	esc.	c.g.	spp.	spp.	nig.
2,0 VA	20	50	95	100	95
4,0 VA	55	80	95	100	95
8,0 VA	70	90	95	100	95

2,0	VA	88	72	40	85
4,0	VA	90	90	100	85
8,0	VA	95	95	100	90

= bez poškození

100 = odumřelé rostliny

VA = preemergentní ošetření NA - postemergentní ošetření

Tabulka - Potlačení,růstu trávy novými sloučeninami při preemergentním ošetření ve skleníku

Sloučenina kg/ha Potlačení růstu v % po vzejití Poa pratensis (lipnice)

Φ A [C1-CH₂-CH₂-N(CH₃)₃] Cl (známá)

0,5	50
1,0	60	všeobecně velmi krátce rostoucí,
2,0	60	kompaktní, tmavě zelené rostliny
4,0	70
0,5	0
’,o	10
2,0	10
4,0	10

= bez potlačení

100 = žádný růst

Tabulka - Ovlivnění růstu výhonků různých rostlin při postemergentní aplikaci ve skleníku

Sloučenina kontrola (neošetřeno) ^CH3 θ ^X N-NH-C-CH_o-CH_o-C00H / 2 2 ch₃ (známá) kg/ha Délka výhonku v cm u

	Arachys hypogaea	Oryza sativa	Poa pratensis
1,0	10	16	2^X
2,0	10	16	2^X
4,0	10	16	₂x
	14	22	4
1,0	12	-	4
2,0	5	-	4
4,0	5	-	4

Sloučenina	kg/ha	Délka výhonku . · v ^: cm' . u -
Arachys hypogaea	Oryza sativa	Poa. pratensis
' © A	1,0 ‘	16	20	4
ÍC.-CH₂-CH₂-N(CH₃) ₃JC1	2,0	16	20	4
(známá)	4,0	16	20	3
^x jistá s^pálen^á m^ísta na	listech

Tabulka - Ovlivnění růstu výhonku různých.trav při postemergentním ošetření ve skleníku

Strukturní vzorec	kg/ha	Cynodon· dactylon	Délka' výhonku v · cm· u .
Euphorbia geniculata	Hordeum vulgare	Poa pratensis
		0,5 1,0	5	9 9 .	'2,5 12	-
Cl		2,0	5	9 .	12	-
	Л /N	0,5	,, '	-	16
	1,0 2,0 .	6 6	-	15 14	13 13
OH
	Θ	0,5	-	' 12,5	14	-
[C1-CH₂-CH2-N(CHj)	3 ] Cl .	1,0	7	13	.14	20 /
(známá)	2,0	7	13	14	19
neošetřeno (kontrola)		8	14	19	20

ze semene

Tabulka - Potlačení růstu výhonku za použití regulátorů růstu při preemergentní . a postemergenthí (VA, NA) aplikaci ve skleníku

Strukturní vzorec	kg/ha	Testované rostliny a potlačení růstu výhonku · v %
Euphorbia geniculata	Medicago sativa
	0,5 1,0	VA VA	33 40	. -

O\|	2,0	NA	30 ,	20 .
O	4,0	NA	30	20
. v¹
e θ [C1-CH₂-CH₂-N(CH₃)₃]C1	0,5	VA	0	0
1,0	VA	0	0
(známá)	2,0	NA	0	0
	⁴»°	NA	10	0

200241 30

Tabulka - Ovlivnění růstu rostlin látkami regulujícími růst při preemergentním (VA) a postemergentním (NA) ošetření ve skleníku

Strukturní vzorec

H

kg/ha Testované rostliny a % potlačení výhonku

Arachys Glycine Euphorbia Gynodon^x Tritic. Hordeum Poa

	hypog.	max	genie.	dactyl.	aestiv.	vulg.	prát
1,0	VA	10	10	10	10 .	30	25	60
2,0	VA	10	25	30	10	30	25	60
1,0	NA	20	-	-	13	10	30	60
2,0	NA	30	-	-	25	20	30	60

® Θ	1,0	VA	0	0	0	0	20	20	0
(C1-CH₂-CH₂-N(CH₃)₃]C1	2,0	VA	0	0	0	0.	20	20	0
(známá)	1,0	NA	0	0	0	0	30	10	0
	2,0	NA	0	0	0	0	30	10 .	0
CH, o J II	1,0	VA	50	0	0	-	-	-	-
'^N-NH-C-CHg-CHg-COOH GH₃	2,0	VA	50	0	0		—	—	*“
(známá)	1,0	NA	30	-	-	20	-	-	-
	2,0	NA	30	-	-	20	-	-	-

^x ze semen

Tabulka - Herbicidní účinek nových sloučenin (VA, NA) ve skleníku při preemergentním a postemergentním ošetření

Sloučeniny	kg/ha	Lolium mult.
¹
JPxE/N	x 3,0 VA	90
HO^	3,0 NA	95

Testované rostliny a % poškození	Euph. gen.
Sinapis alba	Menta piper.	Ipom. spp.	Viola tric.	Gynodon dact. (Semeno)
80	-	-			-
-	100	100	95	-	-

3,0 NA

100

Cl

3,0 VA	40	70	-	-	-	-	-
3,0 NA	100	100	-	-	-	-	-
1,0 VA	-	' -	-	-	-	100	90
3,0 VA	100	100			-
3,0 NA	60	80	-	-	-	-	-
1,0 VA	-	-	-	-	-	90	70
2,0 VA	-	-		-	- .	100	95

x před aplikací byla látka rozpuštěna v dimethylformamidu

Tabulka - Herbicidní účinek nových · sloučenin při preemergentním (VA) nebo .postemergentním (Na) ošetření ve skleníku

Sloučeniny

x rozpuštění v dimethylformamidu před

kg/ha

Testované rostliny a % poškození

X	3,0 NA	Lolium mult. 95	Galium apar. 70	Ipom. spp. 95	Mentha· piper 40	Cynodon dact. (Semeno)	Sinapis alba
X	3,0	VA	95		*			90
	3,0	NA	100	60	100	100	-	-
X	3,0	NA	-	30	100	40	-	-
X	3,0	VA	80					80
	3,0	NA	85	40	60	95	-	-
X	3,0	VA	80					100
	3,0	NA	100	75	100	100	, -	-
X	3,0	VA	95				2 kg/ha	100
	3,0	NA	10.0	80	100	100	100	-
X	3,0	VA	80					100
	3,0	NA	100	65	85	95		. -
X	3,0	NA	100	80	80	100	-	. -
X	3,0	VA	100					95
	3,0	NA'	100	90	100	95	- ..	-
X	3,0	VA	100	_			2 kg/ha	90 '
	3,0	NA	100	95	100	75	100	-

aplikací

Příkla d - 14 , dílů hmotnostních účinné látky 1 se dobře smísí -se 3 · díly · hmotnostními sodné.soli kyseliny diisobutylnaftfelen-alfa-sulfonové, 17 díly hmotnostními sodné soli kyseliny ligninsulfonové ze sulfitových odpadních louhů a ze 60 dílů hmotnostních práškovitého silikagelu a směs se rozemele v kladivovém ·mlýnu. Jemným rozptýlením této·směsi ve ·20 000 hmotnostních dílech vody se získá postřiková suspenze,;která ’ · obsahuje 0,1 % · hmotnostního účinné látky.

Příklad 15 díly hmotnostní sloučeniny 2 se důkladně smísí s 97 díly hmotnostními jemně dispergovaného kaolinu. Tímto způsobem se získá popraš , která obsahuje 3 % hmotnostní účinné látky.

Příklad 16 dílů hmotnostních sloučeniny 2 se důkladně smísí se směsí 92 dílů hmotnostních práškovitého silikagelu a 8 dílů hmotnostních parafinového oleje, který byl nastříkán na povrch tohoto silikagelu. Tímto způsobem se získá přípravek účinné látky s dobrou adhezí.

Příklad 17 dílů hmotnostních účinné látky 1 se důkladně smísí s 10 díly hmotnostními sodné soli kondenzačního produktu kyseliny fenolsulfonové, močoviny a formaldehydu, 2 díly silikagelu a 48 díly vody. Získá se stabilní vodná disperze. Zředěním 100 000 díly hmotnostními vody se získá vodná disperze, která obsahuje 0,04 % hmotnostního účinné látky.

Příklad 18 dílů účinné látky 1 ce důkladně smísí se 2 díly vápenaté soli dodecylbenzensulfonové kyseliny, 8 díly polyglykoletheru mastného alkoholu, 2 díly sodné soli kondenzačního produktu fenolu, močoviny a formaldehydu a 68 díly parafinického minerálního oleje. Získá se stabilní olejová disperze.

Příklad 19 dílů hmotnostních sloučeniny 1 se smísí s 10 díly hmotnostními N-methyl-alfa-pyrrolidonu a získá se roztok, který je vhodný к aplikaci ve formě minimálních kapek·

Příklad 20 dílů hmotnostních sloučeniny 2 se rozpustí ve směsi, která sestává z 80 dílů hmotnostních xylenu, 10 dílů hmotnostních edičního produktu 8 až 10 mol ethylenoxidu s 1 mol N-monoethanolamidu kyseliny olejové, 5 dílů hmotnostních vápenaté soli dodecylbenzensulfonové kyseliny a 5 dílů hmotnostních edičního produktu 40 mol ethylenoxidu s 1 mol ricinového oleje. Vylitím tohoto roztoku do 100 000 dílů hmotnostních vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, která obsahuje 0,02 % hmotnostního účinné látky.

Příklad 21 hmotnostních dílů sloučeniny 1 se rozpustí ve směsi, která sestává ze 40 dílů hmotnostních cyklohexanonu, 30 dílů hmotnostních isobutanolu, 20 dílů hmotnostních adičního produktu 7 mol ethylenoxidu s 1 mol isooktylfenolu a 1G dílů hmotnostních adičního produktu 40 mol ethylenoxidu s*1 mol ricinového oleje. Vylitím tohoto roztoku do 100 £00 dílů hmotnostních vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, která obsahuje 0,02 % hmotnostního účinné látky.

Příklad 22 dílů hmotnostních sloučeniny 1 se rozpustí ve směsi, která sestává z 25 dílů hmotnostních cyklohexanolu, 65 dílů hmotnostních frakce minerálního oleje o teplotě varu 210 až 280 °C a 10 dílů hmotnostních adičního produktu 40 mol ethylenoxidu s 1 mol ricinového oleje. Vylitím tohoto roztoku do 100 000 dílů hmotnostních vody a jemným rozptýlením se získá disperze, která obsahuje 0,02 % hmotnostního účinné látky.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Prostředek к ovlivňování růstu rostlin, vyznačující se tím, že obsahuje pevnou nebo kapalnou nosnou látku a jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného Vzorce v němž

R znamená vodík nebo brom,

R^ znamená halogen, hydroxylovou skupinu nebo zbytek -COOCH^,

R^ znamená halogen, hydroxylovou skupinu nebo zbytek -NH-C^H^, přičemž fenylóvý zbytek je popřípadě substituován trifluormethylovou skupinou, halogenem nebo methylovou skupinou, dále znamená zbytek vzorce

-NH-4 J nebo

R^ a R^ znamenají společně -0-, O-N»C-, přičemž fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem, nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou, dále znamenají skupinu -N-N-CH-,

I ^; ^C6^H5 přičemž fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem, dále znamenají skupinu -NH-N-C-, nebo skupinu =N-C^H^, přičemž fenylový zbytek je popřípadě substituován halogenem, O

A znamená skupinu -N=N-, -N=N- nebo skupinu -NH-CO-.

Saverografia, n. p„ závod 7. Most