CS198251B2 - Způsob výroby zvlněných plamenců a zařízení k prováděni způsobu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby zvlněných plamenců, zhotovených z jednoho kusu, užívaných běžně u kotlů a vyhovujících všem požadavkům týkajícím se tvaru a přesnosti měr, popřípadě parametrů struktury a pevnosti materiálu a zařízení k provádění tohoto ekonomického a produktivního způsobu.

Známé výrobní způsoby plamenců, zpravidla o průměrů 800 až 1500 milimetrů a s tlouštkou stěny 8 až 40 milimetrů neodpovídají již v každém směru dnešním technickým a hospodářským požadavkům. <

Podle jednoho známého způsobu se jednotlivé prvky plamenců lisují, jde-li o menší rozměry nejlépe po polovicích, z nichž se poté svařuje zvlněný plamenec.

Nedostatek tohoto způsobu záleží v tom, že je možno lisovat jen plechy s poměrně malou tlouštkou, a že k lisování je třeba nákladných strojů. Vylisované prvky mění při svařování předem nevypočitatelným způsobem tvar, čímž se mění i rozměry hotových plamenců, takže tvar i rozměry se značně odchylují od předepsaného tvaru i rozměrů. Tvarové a rozměrové odchylky není mořuo odstranit ani nákladným očištováním polotovarů od otřepů a dodatečným vyrovnáváním. K výrobě je třeba velkého množství energie, způsob výroby je nehospodárný a není dosti produktivní.

Je též znám způsob, podle něhož se vlny vytvářejí na speciálních válcích, jejichž profil odpovídá tvaru vytvářené vlny. U plamenců s menším průměrem se vlny vytvářejí současně na celém plamenec! a u plamenců, jejichž délka přesahuje délku tvarovacích válců, se plamenec vytváří ze dvou až tří kusů.

Ze všech známých výrobních způsobů je způsob posléze uvedený nejproduktivnější, má však tu nevýhodu, že vyžaduje mimořádně vysokých investičních nákladů a potřebuje hodně místa.

Má-li být vyroben plamenec zvlněný, musí se zahřát po celé své délce, k čemuž je třeba vysoce výkonné a vysokožárné pece. Plamenec, který má být zvlněn, nutno během procesu zvlitování dopravovat od pece na místo tváření a zpět, což je možno provést pouze s dopravním zaří1 98251

190251 zením vhodným pro rychlou a bezpečnou přepravu celé rozehřáté trouby, čímž se zvyšují značnou měrou investiční náklady.

Další nedostatek tohoto způsobu záleží v tom, že jej není možno přizpůsobit výrobním poměrům a napojit pružně na výrobní program. Pro každý rozměr trouby a pro každý tvar vlny je nutno vyrábět tvarovací válce s úplnou řadou profilů jako tvarovacích nástrojů, což je ekonomické pouze při výrobě velikého počtu kusů. Délka, jíž je třeba vyrobit, je omezená a u delších plamenců je nutno zvlněný plamenec svařovat z několika úseků, což je spojeno z hlediska souososti s obtížemi, popřípadě se škodlivými následky,.

Podle skupiny jiných způsobů se vlny vytlačují na výchozím materiálu rozžhaveného úseku trouby kotoučem. Při zvlňování se trouby nepřetržitě otáčejí a kotouč se při každém otočení trouby vtlaČuje z vnějšku do její stěny o několik desetin milimetru. Po vytvoření každé jednotlivé vlny takovýmto způsobem se kotouč posouvá podél trouby o šířku jedné vlny a tak se postupně vytvářejí další vlny.

Společný nedostatek známých způsobů vytváření vln záleží v tom, že kotouč tlačí na troubu velikou silou, důsledkem čehož se trouba může zkroutit a tím deformovat. Části konstrukce držící troubu jsou po krátké době provozu vadné. Za účelem zmenšení síly potřebné k vytvoření vlny se trouba žhaví až na teplotu 950 °C, což je však spojeno se škodlivým zvýšením vytvářeni okují a ee snížením životnosti tvarovacích nástrojů. Rozžhavení velkého množství suroviny na vysokou teplotu vyžaduje velké množství tepelné energie. Vlivem vysoké teploty se může krystalická struktura suroviny, zvláště ve svých vnějších vrstvách změnit na škodu své jakosti.

Plamence, vyžadující určitý poměr délky k průměru, nelze podle známých způsobů, při nichž se používá kotoučů, vůbec vyrábět. Tlouštka stěny plamence se v jednotlivých úsecích vln zmenšuje tak, že škodlivě ovlivňuje schopnost jeho zatížení. Zavádění tepelné energie do trouby není hospodárné. Způsob výroby nutno proto považovat vcelku za něhospodárný.

Tvar vln je určován hlavně tvarem kotoučů vytvářejících zvlnění. U známých zařízení se všeobecně používá dvou typů kotoučů. U jednoho typu kotoučů má pracovní plocha kotouče v osovém řezu tvar polokruhu, kdežto u jiného typu je průřez pracovní plochou úplná sinusoida, takže například jsou na obou bočních stranách dva body, jež nutno považovat za identické periodicky se opakující sinusoidy, přičemž nejnižŠí bod leží ve středním řezu kolmo k ose kotouče.

Nedostatek kotouče s polokruhovou pracovní plochou záleží v tom, že u zvlňovaného plamence není zakřivení v krajním dotykovém bodu zvlněné plochy vytvořené kotoučem a tímto kotoučem v posledním úseku pracovního procesu zvlňování, kdy kotouč vniká nejhlouběji do materiálu plamence, souvislé, což má za následek nesouvislost zvlněné plochy. Podél těchto diskont inu itních bodů, popřípadě kruhů, dochází k vrcholovému pnutí, které může způsobit na plamenci trhliny. Na místech tohoto vrcholového pnutí se zhoršuje i struktura materiálu, který se stává nestejnorodým, což snižuje životnost plamence.

U druhého typu kotoučů, jehož průřez pracovní plochou je úplná sinusoida, vznikají po stranách vytvořených vln značné třecí síly. Tvarovací síly však jsou značně větší než u předcházejícího typu, nehledě k tomu, že u tohoto typu kotouče dochází na vrcholu vlny k ostrým vtiskům. Další nevýhoda tohoto typu kotouče je v tom, že je velmi citlivý na neodstranitelné nepřesnosti polotovaru plamence, a že proto není vhodný pro samonastavování. Tlouštka materiálu se podél délky vlny vytvořené na plamenci značně mění. U známých způsobů a zařízení tím vzniká nesnáz, že konce polotovaru plamence - plechového pláště, vyrobeného podle metod používaných při zpracování plechu, nejsou zcela kruhové, což má za následek nepřesnost měr.

U výroby plamenců se od polotovaru, i nejlepší jakosti, nevyžaduje, pokud jde o kruhovitost, vyšší přesnost než 1 % průměru. To znamená, že prefabrikované plechové pláště plamence o průměru 800 až 1500 milimetrů jakostně vyhovují, není-li průměrová odchylka větší nez 8 až 15 milimetrů. To způsobuje nesnáze při upínání prefabrikátu na zvlňovacím zařízení, zvláště vezme-li se v úvahu, že konce prefabrikátu nejsou téměř nikdy kolmé k podélné ose.

Úkolem vynálezu je vývoj způsobu a konstrukce zařízení pro výrobu zvlněných plamenců, pomocí nichž je možno ekonomicky a produktivně vyrábět plamence libovolné délky a s libovolným průměrem, které jsou po celé své délce válcovitá, mají předepsané míry a vlnitost, jejichž krystalická struktura je dokonale stejnorodá, a které jsou velmi pevné.

Podstata způsobu podle vynálezu záleží v tom, že během vytváření vln se současně s vtla3 čováním tvarovaciho kotouče vytvářejícího vlnu plamenec stlačí v axiálním směru, přičemž v pokračujícím průběhu vytváření vlny se síla» působící prostřednictvím tvarovaciho kotouče na plamenec, ponenáhlu zvyšuje od nuly až do úplného vytvoření vlny a stlačovací síla působící na plamenec v axiálním směru se neustále z nejvyšší hodnoty až do úplného vytvoření vlny sni zuj e.

Další podstata způsobu podle vynálezu záleží v tom, že se prefabrikát plamence zahřívá v úseku, který má být zvlněn, v plné šíři na teplotu 700 až 750 °C a bezprostředně před dotekem tvarovaciho kotouče na teplotu vyšší než 750 °C, avšak nižší než 860 °C.

Podstata zařízeni podle vynálezu záleží v tom, že z konců sání vystupují dva nosné sloupy, z nichž v každém je připevněn hydraulický válec, přičemž na volném konci pístnice jednoho hydraulického válce je uložen volně se otáčející tvarovací kotouč a na vnějším konci pístnice druhého hydraulického válce je uložena natáčivě volně se otáčející vidlice nesoucí opěrné kotouče, a že upínací hnací hlava a upínací opěrná hlava jsou vytvořeny jako kotouče, z nichž z jedné boční strany vystupují ve směru průměru ve střední části kotouče se protínající a z vnější strany kuželovitými plošnými úseky omezená žebra.

Další podstata vynálezu záleží v tom, že úhel, který svírá spojnice středu plamence a jeho dotykových bodů na opěrných kotoučích s vodorovnou rovinou souměrnosti plamence se rovná nebo je menší než 45° /a/.

Další podstata spočívá v tom, že úhel, který svírá spojnice kloubového bodu vidlice a dotykových bodů opěrných kotoučů na plamenci s vodorovnou rovinou souměrnosti plamenec se rovná nebo je větší než 90° - a.

Další podstatou vynálezu je, Že prostory hydraulických válců ležících před plochami pístů ovládajících tvarovací kotouč a opěrné kotouče a prostory hydraulických válců ležících před protilehlými plochami těchto pístů jsou vzájemně spojeny hydraulickým potrubím.

Podstatou vynálezu dále je, že kotoučovitá upínací hnací hlava a upínací opěrná hlava jsou opatřeny na stranách odvrácených od žeber uprostřed válcovým otvorem s kuželovým dnem, do nichž do každého zasahují svými polokulovýmí konci nosné čepy, vystupující z hřídele nesoucího upínací hnací hlavu nebo upínací opěrnou hlavu.

Podstatou vynálezu ještě je, že je opatřeno deskami překrývajícími se ve vodorovném směru a tvořícími mezi svými okraji otvory, přičemž desky jsou připevněny k oběma nosným sloupům, spojených spojovacím nosníkem.

Způsob a zařízení podle vynálezu mají tyto výhody:

Na zařízení je možno zvlňovat plamence vyrobené z jednoho kusu až po hranicí dané možnosti libovolného průměru a délky s výsledkem splňujícím všechny požadavky. Při zvlňování vznikají ohybové síly zatěžující plamenec a ložiska pouze vlastní váhou plamence projevující se jako ohybová síla. Kuželovitá žebra a upínací opěrné hlavy zmenšují již při upínání polotovaru vady související s nepřesností koncových ploch, s oválovitostí a jinými nedostatky, což má za následek, že hotový plamenec je jednoosý, kruhovitý a není kuželovitý, nýbrž válcovitý. Tlouštka stěn je prakticky všude stejná, což je důsledek axiálního sevření při zvlňování, jakož i zvláštního profilu tvarovaciho kotouče. Vlny mají stejné tvary, na jejich povrchu nejsou ani ostré linie ani nesouvislosti. Krystalická struktura je v každém průřezu plamence prakticky stejná. Na plamenci nemůže vzniknout trhlina, jeho pevnost a využití materiálu jsou dobré.

Plamence je možno produktivně vyrábět v krátké době, i když jejich výrobní série je malá a tvar vln se často mění. Zařízení pracuje bezvadně i po dlouhé provozní době bez jakéhokoli nebezpečí poškození.

Vynález je' podrobně vysvětlen na jednom příkladu provedení, znázorněném na připojených výkresech, na nichž obr. 1 je schematický pohled zepředu na příklad jednoho provedení zařízení realizujícího způsob podle vynálezu, obr. 2 je schematický pohled ze strany na zařízení podle obr. 1, obr. 3 je schematické znázornění vzájemně relativně příznivé polohy tvarovacích a opěrných kotoučů a plamence, který má být zvlněn.

U provedení zařízení podle obr. 1 spočívá plamenek který má být zvlněn, jedním svým koncem na upínací podpěrné hlavě 2 a druhým koncem na upíu.ací hnací hlavě 2· ^z upínací hnací hlavy 3 vystupuje hřídel 4. Hřídel 4 je uložen v ložisku umístěném na fundovaném stojanu _6>

Na ložisko 2» popřípadě stojan 6, dosedá na straně obrácené k plamenci £ axiální ložisko £, o něž se opírá nákružek 8 hřídele i. Z nákružku 8 vystupuje nosný čep 2. proti němuž je uprostřed upínací hnací hlavy 3 otvor, jehož průměr je větší, než je průměr nosného čepu 9, který do tohoto otvoru zasahuje. Konec nosného čepu má zpravidla tvar polokoule, dno otvoru je kuželovité.

Na opačném konci hřídele vzhledem k upínací hnací hlavě 3_ je spojka 10 spojující hřídel 4 přes hnací ústrojí 12, z· něhož vystupuje hřídelový čep 1 3, s motorem 1 1, připevněným k stojanu £.

Upínací opěrná hlava 2 je uložena stejným způsobem na hřídelí pomocí nosného čepu a příslušného otvoru jako upínací hnací hlava 3. Zadní konec je spojen přes axiální ložisko 21 s pístem 17 hydraulického zařízení 1 6. Ložisko 14 a hydraulické zařízení jsou posuvné ve směru k stojanu 6_ a jsou drženy v nastavené poloze upevňovacím stojanem 18.

Pod plamencem £, popřípadě po obou jeho stranách jsou koleje 19 nebo obdobný prostředek pro pojezd, po nichž pojíždějí na kolech 20 sáně 21 . Z obou konců saní 21 vystupují nosné sloupy 22 a 23. Na konci pístnice 25 hydraulického válce 24, umístěného v nosném sloupu 22 je uspořádán tvarovací kotouč 26 a na konci pístnice 28 hydraulického válce 27, umístěného v nosném sloupu 23 je uspořádána vidlice 29. Tvarovací kotouč 26 je uložen na konci pístnice 25. Vidlice 29 se může na konci pístnice 28 volně natáčet. Na každém Volném konci vidlice 29 je uložen volně se otáčející opěrný kotouč 30.

Na horních částech nosných sloupů 22 a 23 jsou vytvořeny výstupky 31, k nimž je rozpojitelně připevněn spojovací nosník 33.

Do nosného sloupu 22 je zamontováno několik plynových hořáků 34 a 35, jejíchž plameny směřují proti dolní ploše plamence 2· Plameny vystupující z plynových hořáků 34, 35 obklopují dolní plochu plamence 2 ^a vytvářejí na ni proud opačného směru, takzvaný tepelný plášt. Šířka tohoto tepelného pláště se nastavuje počtem plynových hořáků 34, 35, uspořádaných v řadě za sebou, do níž byly uvedené hořáky nastaveny libovolným způsobem v podélném směru plamence 2· nebo nepatrným natočením kolem kloubu, vhodného k tomuto účelu. Nad tvarovacím kotoučem 26 jsou uspořádány další horní plynové hořáky 36., jejíchž plameny dosahují na vnější plochu plamence 2 rovněž v nastaveném ostrém úhlu, což znamená, že část plochy plamence 1 nacházející se nad tvarovacím kotoučem 26 je překryta tepelným pláštěm.

Za účelem zvýšení rozehřlvacího účinku horního tepelného pláště, jakož i za účelem jeho rozšíření jsou k spojovacímu nosníku 21 připevněny vzájemně se po způsobu žaluzií překrývající desky 37, vyrobená ze žáruvzdorného a špatně teplo vodícího materiálu. Tyto desky 37 snižuji též tepelné ztráty, způsobované vyzařováním. Mezi deskami 37 jsou ponechány malé otvory 38, jejichž pomocí je případnou změnou velikosti jejich rozměrů možno regulovat tepelný účinek, způsobovaný řadou horních plynových hořáků 36.

Ze strany upínací hnací hlavy 2 obrácené k plamenci 2 vystupují žebra 3a protínající se vzájemně uprostřed kotouče uvedené upínací hnací hlavy 2· Vnější pláštová obvodová plocha žeber 3a je kuželovitá s vrcholovým úhlem 15 a 20°. Při zvlňování ae žebra 3a vtiskuji do konce plamence 2 ^a přidržuji jeho konce. Při vtiskování vyrovnávají tato žebra tvar konce plamence 2, přičemž z něj vytvářejí do určitá míry mnohoúhelník, tím jej zaokrouhlují a upravují spoj pro přenášení kroutícího momentu.

Válcovitý nosný čep 9_ se zakulacenou hlavou vystupující z nákružku 2 ^a otvor v upínací hnací hlavě 3, jehož průměr je o něco větší než průměr nosného čepu 9_ a jehož dno je kuželovité, umožňují, aby se upínací hnací hlava 2 vůči nákružku 2, popřípadě hřídeli £ úhlově natáčela. Tím se může upínací hnací hlava £ přizpůsobovat výrobním nepřesnostem plamence £.

Upínací opěrná hlava 2 je vytvořena stejně jako upínací hnací hlava £, přičemž žebra 2a přidržují druhý konec plamence £.

Způsobem a zařízením podle vynálezu se plamence 2 svinují takto: Po usazení jednoho konce plamence £ áo upínací opěrné hlavy 2 a druhého konce do upínací hlavy 2 se se saněmi 21 zajede na jeden konec plamence £, například k upínací hnací hlavě 2·

Poté se spuštěním motoru 11 uvede upínací hnací hlava 2 ^a tím ⁴ plamenec £, který má být zvlněn, do otáčivého pohybu zvolenou rychlostí.

Zapálí se horní plynové hořáky 36 odpovídající počtem a nastavením polohy danému úkolu, čímž se první prstencovitý úsek plamence £, který má být zvlněn a jeho bezprostřední okolí předehřívající na teplotu 700 až 750 °C. Po skončení předehřívání se nastaví plynové hořáky a 35 do žádaného směru k povrchu a úsek otáčejícího se povrchu plamence 1, který má být zvlněn, se před dotykem s tvarovacím kotoučem 26 zahřívá na teplotu potřebnou pro tvarování, která je vyšší než 750 °C a nižší než 860 °C a na tuto rozžhavenou část povrchu se přitiskne hydraulickým válcem 24 a pístnicí 25 tvarovací kotouč 26. Uspořádání, počet a výkon plynových hořáků 34, 3 5 se určuje podle obvodové rychlosti plamence J_, který má být zvlněn, podle tlouštky materiálu, podle tvaru a rozměru vln a podle síly vyvíjené tvarovacím kotoučem 26.

Veškerá přítlačná síla, přenášená tvarovacím kotoučem 26 na plamenec J_ v rovině obsahující osu souměrnosti plamence J_, je v plné míře zachycována na koncích vidlice 29 a je přes tuto vidlici 29 přenášena na pístnici 28 a na hydraulický válec 2 7 . Působí proto na upínací opěrnou hlavu 2 a upínací hnací hlavu _3 prakticky pouze příčná síla vzniklá vlastní vahou plamence J_;

Vlna nabude během několika otáček plamence J_ žádaného tvaru. Od počátku až do ukončení tvarovacího procesu se tlak v hydraulických válcích 24 a 27, a tím i tlak působící prostřednictvím tvarovacího kotouče 26 a opěrných kotoučů 30 na plamenec neustále zvyšuje. V případě, že rozměry hydraulických válců 24 a 27 a jejich pístnic 25 , 28 jsou stejné, je stejný i tlak v těchto válcích, které jsou spolu výhodně spojeny pracovní kapalinou. Současně s posuvem tvarovacího kotouče 26 vytvářejícího vlny a opěrných kotoučů 30 se přitlačuje upínací opěrná hlava 2. ve směru k upínací hnací hlavě 3_, čímž se příznivě ovlivňuje práce tvarovacího kotouče 26, záležející ve vytváření vln a v přetváření tvaru plamence 1. Takto působící přítlačná síla se při tvarování postupně zmenšuje.

Po vytlačení a konečném vytvoření jednotlivých vln popojedou sáně 21 po kolejích 1 9 o vzdálenost odpovídající Šířce vlny a jsou v této poloze po dobu vytváření následující vlny na plamenci _1_ vhodně zajištěny nějakým pneumatickým zařízením.

Při vytváření druhé a následující vlny je nutno plynové hořáky 34, 3J^, 36 oproti poloze, kterou zaujímají při vytváření první vlny, poněkud posunout ve směru proti upínací opěrné hlavě 2. Je to účelné proto, že materiál s právě vytvořenou vlnou je jíž horký, takže nepotřebuje předehřívání a proto posunutím plynových hořáků se dosáhne lepšího využití tepla a dokonale symetrického tvaru vln.

Při průběhu pracovního procesu zvlňování musí být tvarovací kotouč 26 a opěrné kotouče 30 vzájemně a vůči plamenci nastaveny tak, aby výslednice reakčních sil působících opěrnými kotouči 30 na plamenec j_ ležela v přímce nebo téměř v přímce se silou, kterou působí tvarovací kotouč 26 na plamenec _1_. Přitom je třeba vzít v úvahu i třecí síly, vznikající na styčných plochách jednotlivých kotoučů 26 a 30 s plamencem Na počátku pracovního procesu zvlňování odvalují se tvarovací kotouč 26 a opěrné kotouče 30 po vnějším povrchu plamence j_, který má být zvlněn. Odvalování probíhá v této době bez prokluzování. Postupem' tvarování se neustále zvětšuje hloubka vlny a odvalování tvarovacího kotouče 26, popřípadě opěrných kotoučů 30 již neprobíhá bez prokluzování. K největšímu prokluzování mezi tvarovacím kotoučem 26, popřípadě opěrnými kotouči 30 a plamencem 1 dochází v době, kdy vytvářená vlna dosahuje své konečné výrobní míry. Přípustná míra prokluzování /smyku/ je 25 %. Prokluzování se udržuje pod touto hranicí tím, že největší průměr tvarovacího kotouče 26 je nejméně osminásobkem hloubky vytvářené vlny nebo ještě větší.

S prokluzováním je nutně spojen vznik třecích sil, v důsledku Čehož působí na plamenec nejen síly radiální, nýbrž i tangenciální. Samozřejmě vznikají tytéž síly i na povrchu tvarovacího kotouče 26 a opěrných kotoučů 30. Vznik třecích sil má význam hlavně pro opěrné kotouče 30. Jsou-lí opěrné kotouče 30 uspořádány způsobem znázorněným na obrázku na dvouramenné otočné vidlici 29, mají z hlediska správného průběhu pracovního procesu rozhodující význam polohy bodů, v nichž opěrné kotouče 30 zabírají do plamence J_, jakož i poloha kloubu 39 vidlice 29.

V případě, že body, v nichž opěrné kotouče 30 zabírají do plamence 2., jsou nepatrně vzdáleny od vodorovné roviny souměrnosti, jsou-li totiž opěrné kotouče 30 poměrně blízko u sebe, stává se poloha vidlice 29 a tím i poloha opěrných kotoučů 30 labilní. Leží-li naproti tomu body, v nichž opěrné kotouče zabírají do plamence i ve vetší vzdálenosti od vodorovné symetrické roviny, je třeba, má-li být udržena rovnováha se silou P, přenášenou na plamenec tvarovacím kotoučem 26, aby byly síly P^ a nepřípustně vysoké /viz obr. 3/, důsledkem čehož jsou otočné čepy opěrných kotoučů 30 tak silně zatíženy, že se stávají v krátké době neupotřebitelnými,

Na základe teoretických úvah výsledků pokusů se dospělo k závěru, že nejlepšich výsledků lze dosáhnout, jestliže se úhel znázorněný na obr. 3 rovná nebo je menší než 45° čili a £ 45° ježto opěrné kotouče 30 zůstanou bezpečně v poloze znázorněné na obr. 3 a hodnota sil a Pj nepřevyšuje 70 £ síly P působící na tvarovací kotouč 26.

Vzájemnou polohu kloubu 39 opěrných kotoučů 30 a obráběného plamence 1 určuje směr a velikost výslednice reakčních sil opěrných kotoučů 30 a třecích sil v místě, kde tyto síly při obrábění vznikají. Dodrží-li se vztah βΖ90° - a, zůstane výslednice reakčních a třecích sil působících na opěrné kotouče 30 téměř beze změny a kroutící momenty, působící na kloub 39 vidlice 29, se mění stejnoměrně. Tím nemůže dolní opěrný kotouč 30, u něhož je větší nebezpečí zpríčení vzniklého třením, vyvíjet na kloubu 39 kroutící moment způsobují vlastní zpříČení, jak by tomu bylo, kdyby byl poměr normálních a třecích sil libovolný a jsou proto opěrné kotouče 30 udržovány během celého pracovního procesu zvlňování vidlicí 29 v stabilní poloze.

U zařízení podle vynálezu mají kotouče 26, 30, jichž se používá, ve srovnání s dosud známými kotouči, potud odchylný profil, že vnější část řezu je podél roviny procházející osou kotouče sinusovitý, přičemž je tento sinusovitý tvar stejný jako sinusovitý tvar vlny vytvářené v plamenci J_. Tato rovnost trvá až k bodu obratu sinusovité vlny vytvořené v plamenci 1. Boční plocha tvoří od těchto bodů ve směru k ose kotoučů 26, 30 tangentu k tomuto bodu /v řezu/ a nedotýká se proto povrch tvarovacího kotouče 26 ve směru od bodu obratu k ose již plochy vlny plamence 1Část vlny vytvořené v plamenci mimo bodu obratu mění volně při vytváření svůj tvar bez jakékoli překážky a diskontinuity.

Vynález není omezen na provedení částí, jak byly v shora uvedeném příkladu popsány. Tyto části mohou být nahrazeny jinými, podobnými funkcí i účinkem, avšak jinak konstruovanými, aniž by se tím měnila podstata a rozsah právní ochrany vynálezu. Tak je například možno plynové hořáky uspořádat v jiných skupinách, odchylně než jak byly popsány, přímosti vedení sání je možno dosáhnout i pomocí jiných součástí, mechanickou vidlici je možno nahradit hydraulickou vidlicí a podobně.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby zvlněných plamenců, podle něhož se vyrobený plamenec s válcovitým pláštěm otáčí, postupně se po úsecích rozehřívá a na jeho povrchu se vytlačují z boku pomocí tvarovacího kotouče žádané vlny, vyznačující se tím, že během vytváření vln, se současně s vtlačováním tvarovacího kotouče vytvářejícího vlnu, plamenec stlačí v axiálním směru, přičemž v pokračujícím průběhu vytváření vlny se síla, působící prostřednictvím tvarovacího kotouče na plamenec ponenáhlu zvyšuje od nulové hodnoty až do úplného vytvoření vlny a stlačovací síla působící na plamenec v axiálním směru se neustále z nejvyšší hodnoty až do úplného vytvoření vlny snižuje.
2. 2. Způsob výroby zvlněných plamenců podle bodu 1, vyznačující se tím, že prefabrikát plamence se zahřívá v úseku, který má být zvlněn, v plné šíři na teplotu 700 až 750 °C a bezprostředně před dotekem tvarovacího kotouče na teplotu vyšší než 750 °C avšak nižší než 860 °C
3. 3. Zařízení k provedení způsobu podle bodů 1, 2, sestávající z upínací hnací hlavy s měnitelnými otáčkami, upevněné na stojanu a z protilehlé upínací opěrné hlavy pro upevnění konců plamence, z několika hořáků, posuvných podél zvlňovaného plamence a z pojízdných na kterémkoli místě dráhy zajistitelných saní, vyznačující se tím, že z konců saní /21/ vystupují dva nosné stojany /22, 23/, v každém z nichž je připevněn hydraulický válec /24, 27/, přičemž na volném konci pístnice /25/ prvního hydraulického válce /24/ je uložen volně se otáčející tvarovací kotouč /26/ a na vnějším konci pístnice /28/ druhého hydraulického válce /27/ je uložena natáčivě a volně se otáčející vidlice /29/, nesoucí opěrné kotouče /30/ a že upínací hnací hlava /3/ a upínací opěrná hlava /2/ jsou vytvořeny jako kotouče, z jejichž jedné boční strany vystupují ve směru průměru ve střední části kotouče se protínající a z vnější strany kuželovitými plošnými úseky omezená žebra /3a, 2a/.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že úhel a, který svírá spojnice středů plamence /!/ a jeho dotykových bodů na opěrných kotoučích /30/ s vodorovnou rovinou souměrností plamence /1/, se rovná nebo je menší než 45°.
5. 5. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že úhel β mezi spojnicí kloubového bodu /39/ vidlice /29/ a dotykových bodů opěrných kotoučů /30/ na plamenci /1/ a mezi vodorovnou rovinou souměrnosti plamence /1/ je stejný nebo větší než 90° -a.
6. 6. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že prostory hydraulických válců /24, 27/ ležících před plochami pístů ovládajících tvarovací kotouč /26/ a opěrné kotouče /30/ a pros tory hydraulických válců /24, 27/ ležících před protilehlými plochami těchto pístů jsou vzájemně spojeny hydraulickým potrubím.
7. 7. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že kotoučovitá upínací hlava /3/ a upínací opěrná hlava /2/ jsou opatřeny na stranách odvrácených od žeber /3a, 2a/ uprostřed válcovým otvorem s kuželovým dnem, do nichž do každého zasahují svými polokulovými konci nosné čepy /9/, vystupující z hřídele, nesoucího upínací hlavu /3/ nebo upínací opěrnou hlavu /2/.
8. 8. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že je opatřeno deskami /37/ překrývajícími se ve vodorovném směru a tvořícími mezi svými okraji otvory /38/, přičemž desky /37/ jsou připevněny k oběma nosným sloupům /22, 23/ spojených spojovacím nosníkem /33/.