CS196508B1

CS196508B1 - Fungicide,insecticide,nematocide and/or herbicide

Info

Publication number: CS196508B1
Application number: CS723717A
Authority: CS
Inventors: Istvan Doery; Laszlo Feuer; Andras Javor; Gyoergy Matolcsy
Original assignee: Istvan Doery; Laszlo Feuer; Andras Javor; Gyoergy Matolcsy
Priority date: 1971-05-31
Filing date: 1972-05-30
Publication date: 1980-03-31
Also published as: US3886283A; DE2223957A1; PL89021B1; DD105381A1; AT318300B; AU4270772A; IL39505A; BE784160A; FR2143678B1; GB1386992A; HU164015B; IL39505A0; BR7203531D0; ES403303A1; FR2143678A1; CA994239A

Description

Podmětem ^vynálezu Jsou fungicidn^ insekticidů, nematacidů a^/ne^bo ^her^bic^idní prostředky, ktéré obsahují nitrily «•-fenylalkarkarboxylových kyselin, . Jakož i způsob výroby.těchto sloučenin.

Prostředky podle vynálezu se vyznačují ·tím, že jako účinnou látku obsahují 0,001 až 99|9 hmotnostních % sloučeniny obecného vzorce I

(I),

kde

R znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R¹ z^namená at^om vodíky methylovou sku^pinu, alkaxyekupinu β ¹ a^{ž 4} a^tomy u^lílcu nebo fe^lovou sku^pinu, ^po^případ^ě subs^tituovanou nejmtaě. Jednáš a^tom^ém ^neb° n^ejrnéně Jednou methoxyskupinou,

196 508

198 508

3 každý ze substituentů R“ a R^J znamená nezávisle na' .druhém atom vodíku, alkoxyskupinu sl ' až 4 atomy uhlíku nebo atom halogenu, a n je číslo od 0 do 18, ve směsi s inertním, pevným nebo kapalným nosičem nebo ředidlem, jaké jsou u těchto prostředků obvyklé. .

Bylo zjištěno, že nitrilové deriváty oc-fenylalkankarboxylovýoh kyselin obecného vzorce I mají ineekticidní a herbicidní účinek a proto . se jich může e výhodou používat v zemědělství. Některé ze sloučenin obecného vzorce I se osvědčily jako obzvláště účinné při . potírání škodlivých hub (např. k potírání houbových infekcí na listeoh, jako mořidlo osiva a jako půdní fungicidy). Dalšísloučeniny obecného vzorce I se vyznačují insekticidním účinkem a jiné jsou zase výbornými herbicidy. Některé ze sloučenin obecného vzorce I spojují insekticidní a fungicidní vlastnosti, Jiné deriváty mají současně také herbicidní účinek.

Ve vzorci I znamená R výhodně atom vodíku, methyl nebo ethyl.

Alk^ylovou sku^pinou R¹-(C^2⁾n m^ůže s výhodou být methylová, e^th^ylov^á nebo acet^ylov^ásku^pina. R¹ m^ůže rovn^ěž znamenat methox^ylovou skupinu nebo ^fen^ylovou sku^pinu, .substituovanou halogenem, zejména p-chlorfenylovou skupinu.

n znamená výhodně číslo 0, 1, 2 nebo 15. , *

Substituenty fenylového kruhu mohou být s výhodou v poloze meta nebo v poloze para. R^p a rJ představují s výhodou methoxylovou skupinu, ethoxylovou skupina nebo atom chloru popřípadě znamená R² nebo R** atom vodíku.

Zv^lášl výhodnýmⁱ sl.ouče^nani obecného vzorce ^I jsou následuj^í deriváty/’

nitril kyseliny	oč-ethyl- -fenylmáselné,
nitril kyseliny	^-⁽3,4-dimet^ox^fen^l)-m^áse^l^á,
nitril kyseliny	^-(3,4-dimethoxyfenyl)- oc -ethylmáselné,
nitril kyseliny	^íic--⁽3,4-dimethoxyfenyl⁾- -ιмthoxyвláselné,
nitril kyseliny	oc-(3,4-dimethoxyfeny1)-valerové,
nitril kyseliny	oc -(3,4-^letibo:x^:ťeinyl)^nái^i^:^né,
nitril kyseliny	OC-(p-methnxyfeoy1)-máseiné,
nitril kyseliny	o .(p-chlorfenyl)máseiné,
nitril kyseliny	^Oč-⁽3^,4-dime^thoxy^feny^l)~ -(p-dllorfer^D-propionové,
nitril kyseliny	^{c -(}p-c^hlnг^fenyⁱ)- ^^—·ивelnoxyá^eβe:nxé,
nitril kyseliny	o -(p-ehlorfeoyi)vaierové,

3.4- dimethcxybenzylkyunid,

3.4- diethoxybenzylkyanid a

nitril kyseliny

oc -(3_l4-dimethoxyfeoyi)-eteuro▼é,

Obsah účinné látky prostředků k potírání Škůdců podle vynálezu může kolísat v Širokých mezích a Je závislý na druhu škůdce, na charakteru prostředku a na způsobu použi

198 508 . tí. Obsah účinné látky používaných prostředků к potírání Škůdců činí s výhodou 0,001 až 10 hmotnostních %, výhodná 0,001 až 5 hmotnostních %· Prostředky lze skladovat také ve £ormS koncentrátů s velkým obsahem účinné látky, které se pak před použitím ředí příslušným ředidlem na žádanou koncentraci. Obaah účinné látky koncentrátů Siní obecné 20 až 60 *·

Sloučeniny obecného vzorce I Jsou velmi dobře rozpustné v některých, e vodou neomezené míeitelných, nefytotoxických organických rozpouštědlech (např. alkoholech, glykolech, glykolmonoetherech, formamidu a dimethylformamidu). Použitím odpovídajících emulgátorů lze vyrobit stálé vodné disperze. Jako emulgátorů lze použít například eulfonátů mastných alkoholů.

Sloučeniny obecného vzorce I lze vyrobit ve formě pevných prostředků (například granulí, prostředků vhodných к poprašování). Jako noeiče lze použít s výhodou bentonitu, valchařské hlinky a uhličitanu vápenatého.

Aplikace proetředků к potírání škůdců se volí s ohledem na okolnosti a na druh použití potíraných škůdců. Účinná látka ae s výhodou upravuje na práškové preparáty, emulze nebo suepenze. Proetředek ve formš prášku se vyrobí tak, že ee účinná látka emisi s práškovým ředidlem. Při výrobě kapalných prostředků se účinná látka rozpustí v odpovídajících rozpouštědlech a/nebo ee disperguje ve vodě. Prostředky к potírání škůdců podle vynálezu mohou popřípadě obeahovat přísady obvyklé u takovýchto preparátů (Jako např. povrchově aktivní látky, smáčedla, dispergační činidla, pojidla, zahušlovadla atd.) a popřípadě známé biologicky aktivní sloučeniny.

Prostředků к potírání škůdců podle vynálezu Je možno různými způsoby používat v zemědělství a lesnictví. Účinná látka nebo proetředek obeahující účinnou látku se uvede ve atyk s listím nebo Jinými částmi rostliny. Lže též postupovat tak, Že se samotná kultura, osivo nebo půda, v níž ee rostlina pěstuje, ošetří prostředkem к potírání škůdců. Potírání škůdců ee provádí obvyklými způsoby, zejména poprášením a postřikem.

Většina sloučenin obecného vzorce I použitých Jako účinné látky Je nová a nebyla v odborné literatuře popsána.

Známé sloučeniny obecného vzorce I lze vyrobit z příslušně substituovaných benzylkyanidů ve vodném prostředí v zásaditém ethylenglykolovém nebo dioxanovém prostředí, V přítomnosti katalyzátorů, při teplotě v rozmezí 25 až 70 °C alkylaoí alkylhalogenidy, (polské patenty č. 48 982, 49 022, 49 071, 49 072 a 51 172). Tyto patenty se však nezmiňují o peeticidním účinku těchto sloučenin.

Předmětem vynálezu Je rovněž způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, který se vyznačuje tím, že se Sloučeniny obecného vzorce II

198 508

kde

3

R a R mají výěe uvedený význam, nechají reagovat ve vodném nebo organickovodném alkalickém prostředí, popřípadě га tlaku, při teplotě v rozmezí od 50 do 70 °C v přítomnosti kvartérní amoniové soli jako katalyzátoru a alkylhalogenidy a 1 až 16 atomy uhlíku nebo aralkylhalogenidy se 7 až 10 atomy uhlíku, nebo ее к výrobě sloučenin obecného vzorce I, kde znamená alkyloxyakupinu β 1 až 4 atomy uhlíku, která je vázána na akupinu kde n má výše uvedený význam, nechají sloučeniny obecného vzorce II reagovat v uvedeném prostředí za uvedených reakčních podmínek s ethylenchlorhydrinmethylentherem.

К uvedené alkylaci lze kromě chloridů použít i jiných halogenidů, například bromidů. Pokud ee reakce provádí ve vodně organickém prostředí, používá ее obzvláět výhodně vodného dioxanu. Reakce ee obvykle provádí v alkalickém prostředí, o výhodou za použití hydroxidů alkalických kovů, zejména hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného.

Z kvarterních amoniových solí, používaných jako katalyzátoru, lze zejména uvést trialkylbenzylamoniumhalogenidy, e výhodou triethylbenzylamoniumchlorid.

Vynález je blíže objasněn dále uvedenými příklady, jimiž však jeho rozsah není nikterak omezen.

Příklad 1

Do třepacího autoklávu ee předloží 117 g benzylkyanidu a přidá ее к němu 3,8 g triethylbenzylamoniumchloridu jako katalyzátoru, 160 g hydroxidu sodného, 200 ml ethylenglykolu a 96,8 g ethylenchloridu. Směs ee pak třepe za tlaku při teplotě aei 60 °C 24 až 30 hodin. Reakční eměa že zředí vodou a surový diethylbenzylkyanid se oddělí a Trakčně destiluje ve vakuu. Zíeká se 115 g nitrilu kyseliny ⁰⁶ -ethyl- °c. -fenylmáselné ve formě žlutého oleje o teplotě varu 97 až 101 °C/0,52 627 Paj · 1,105. Výtěžek činí 66,5

Příprava emulze: Nitrii kyseliny -ethyl- oc. -fenylmáselné se rozpustí ve dvojnásobném množství ethylenglykolu, pak ee přidá 10% sulfonátu mastného alkoholu a disperguje se v padesáti- popřípadě stonásobném množství vody. V obou případech ee získá stabilní emulze.

Prostředek vykazuje při testech in vitro fungicidní účinek na čtyři druhy fytopato5

198 508 genních hub: černá hniloba tabákových kořenů (Thielavlopsis basicola), fueariová hniloba cibule (Fusarium oxysporum), antraknóza fazolu (Colletotrichum lindemuthianum>, antraknóza okurek (Colletotrichum orbibulare).

Příklad 2

342 g 3,4-diinethoxybenzylkyanidu, 172 ml 50%ního vodného roztoku hydroxidu sodného,

6,5 g triethylbenzylamoniumchlaridu jako katalyzátoru a 150 g ethylbromidu se třepe v třepaeím autoklávu pod tlakem dusíku při teplotě asi 60 °C 30 hodin. Po ukončení reakce ee směs zředí vodou, surový nitrii kyseliny cú-(3,4-dimethoxyfenyl)-máselné se oddálí a frakčně destiluje ve vakuu. Za tlaku 0,35 085 Pa se získá 355 g hlavní frakos o bodu varu 157 až 158 °C·, n£⁵ = 1,5274, пЦ « 0,9977. Bod tání: 56 až 57 °C (po překrystalování z petroletheru). Výtěžek Siní 89 %.

Příprava emulze: Nitril kyseliny oc--(3,4dimethoxyfenyl)~máselné se rozpustí v 2,5-násobném množství dlmethylformamldu nebo formamidu, přidá se 10% přípravku Emulsogen-IT a disperguje se ve 100-násobném množství vody: bylo možno pozorovat účinek in vitro u 9 druhů hub, zejména v případě strupovitosti hrachu (Ascochita piai), antraknózy fazolu (Colletotrichum lindemuthianum), antraknózy okurek (Colletotrichum orbiculare), ia vitro proti padlí jabloňovému (Podospaera leucotricha při 2%ní koncentraci poatřikovaoí kapaliny), proti padlí trávnímu na obilí (Bryaiphae graminia) při aplikaci postřiku v dávce 2,5 až 3,0 kg/ha.

Insekticidní účinek bylo .možno pozorovat in vivo při koncentraci 0,2 až 0,4 g/1 u savého hmyzu, například u kyjatky vikvové (Megoura viciae), skladištích škůdců, například u zrnokazu fazolového (Acanthoecelides obtectue), u žravého hmyzu, například u chrousta (Melolontha melolontha) a u samečků zavíječe kukuřiSného.

Herbicidní účinek je možno využít při postemergentní aplikaci v dávce 20 kg/ha proti dvouděložním plevelům v kulturách jednoděložných rostlin, například jetele lučního (Trifolium pretense L.), Linapos alba L., máku (řapaver somnlferum L.) atd.

Příklad 3

Směs 354 g 3,4-dimethoxybenzylkyanidu, 400 ml ethylenglykolu, 320 g pevného hydroxidu sodného, 7,2 g triethylbensylamoniumehloridu jako katalyzátoru a 200 g ethylchloridu se nechá reagovat za tlaku při teplotě 60 až 70 °C 35 hodin. Po ukončení reakce se směs extrahuje vodou, olejovitý podíl ee oddělí a frakčně destiluje ve vakuu. Zíeká se 333 g nitrilu kyseliny oC -(3,4-dimethoxyfenyl)- ОС- -šthylmáselné o bodu věru 145 až 150 °C/ 0,35 085 Pa; nj⁵ «1,5302. Výtěžek Siní 71,4 %.

Příprava emulze: nitril kyseliny OC-Oté-diDéthoxyfenýll-Oc -ethylmáselné ee rozpustí v pětinásobném množství ethylenglykoln, pak se přidá 10 % Kmulsogenu-IT a suspenduje ee ve stonásobném množství vody, naSež ee získá stálá emulze.

19β 50#

Fungicidní účinek in vitro bylo možno poserovat v 7 případech u Škodlivých hub, zejména v případech strupovitosti hrachu (Asoochita plel), fuaariové hniloby cibule (Fusarium oxysporum) a antraknózy okurek (Colletotrichum orbiculare).

Insekticidní účinek byl pozorován při 0,11 až l,0£ní koncentraci na pokusném hmyzu zrnokazu fazolovém (Acanthoscelides obtectue) a kyJatce vikvové (Megoura vlciae).

Přikládá '

Směs 264 g 3,4-dimethoxybenzylkyanldu, 134 ml 5O%ního roztoku hydroxidu sodného, 5 g triethylbenzylamoniunichloridu Jako katalyzátoru a 151 g methyletheru ethylenchlorhydrinu se nechá reagovat za tlaku v třeрасím autoklávu 55 áž 60 hodin při teploté asi 50 °C, potom se reakční směs zředí vodou. Surový nitril kyseliny oc.-(3,4-dimsthoxyfenyl)- ^-methoxymáselné se po oddálení frakčně destiluje ve vakuu. Získá se 294 oleje o bodu varu 165 °C/O,52 62? Pa; n^⁵ - 1,5287. Výtěžek Činí 84 %.

Příprava emulze: Nitril kyseliny Λ-(3,4-dimethoxyfenyl)- -methoxymáeelné se rozpustí ve pětinásobném množství dimethylformamidu a po přidání 10 % Emulsogenu-IT ее disperguje ve stonásobném množství vody, čímž se získá stálá emulze.

Fungicidní emulze in vitro byla pozorována u 8 pokusných hub. Nitril se v dávce 0,5 až 1,0 % osvědčil in vivo Jako fungicid s velmi dobrým účinkem u bobu obecného (Vida Faba) a fazolu obecného (Phaseolus vulgaris).

Při oěetření půdy ae sloučeniny používá proti trávnímu padlí na Ječmeni (Erysiphae graminis) v dávce 0,25 %. Fytotoxlcký účinek byl v průběhu testů pozorován pouze při dávkách nad 1 %.

Příklad 5

Směs 354 g 3,4-dimethoxybenzylkyanidu, 200 ml dicxanu, 220 ml 50£ního roztoku hydroxidu sodného, 8,2 g trio thylbenzylamoniumchloridu Jako katalyzátoru a 200 g propylchlbridu se nechá reegovat za tlaku ▼ třopaoím autoklávu 55 až 60 hodin při teplotě asi 60 °C. Po ochlazení se směs zředí vodou, čímž ae olej vyloučí. Po odstranění rozpouštědla ae zbytek frakčně destiluje ve vakuu. Bod varu: 178 až 182 °C/0,87 712 až 1,2278 Pa. Destilací se získá 204 g nitrilu kyseliny ^-OjA-dinethoxyfonyD-valerové ve formě žlutého oleje, který při stání krystaluje; n^ « 1,5293; bod tání: 67 až 70 °C. Výtěžek činí 46,6 %.

Příprava emulze: nitril kyseliny OC-(3,4-dimethoxyfenyl)-valerové es rozpustí v 2,5-násobném množství fornamidu а к roztoku se přidá 10 % esterového oleje. Po zředění 100- až 200-násobným množstvím vody se získá stabilní emulze.

Fungicidní účinek byl pozorován u 16 druhů hub in vitro. Nitril byl účinný in vivo při ošetření půdy na rzi bobové (Uromyoee fabae) v koncentraci 0,5 až 1,5 JS, na

196 S08 padlí trávním na ječmeni (Erysiphe· graminis) v koncentraci 0,25 %. Při kontaktní aplikaci je látka účinná proti rzi bobové a rzi fazolové v koncentraci 0,25 % a proti padlí trávnímu na ječmeni preventivné v koncentraci 0,125 %. lytotoxický účinek ae ukázal při kontaktní aplikaci, avSak pouze při dávkách o koncentraci nad 0,5 %·

Insekticidní účinek byl srovnáván a WOFATOXEM u zrnakazu fazolového (Acanthoacelldee obtectus) a u kyjatky vikvové (Megoura viciae): byla zjištěna 24%ní relativní účinnost.

Herbicidní účinek byl dokázán při post-emergentní aplikaci, např. u jetele lučního (Trlfolium pratenee L.) a u hořčice bílé (Sinapie alba L.), máku (Papaver eomniferum L.) v kulturách jednoděložných rostlin v dávce 10 až 20 kg/ha, ale v případech kukuřice a ovsa byl také pozorován fytotoxický účinek.

Příklad 6

Směe 410 g 3,4 dlethoxykyanidu, 172 ml 50%ního roztoku hydroxidu sodného, 6,5 g triethylbenzylamoniumchloridu jako katalyzátoru a 150 g sthylchlcridu se nechá reagovat za tlaku v třepacím autoklávu 32 hodin při teplotě asi 70 °C. Po ukončení reakce ae směs zředí vodou, získaný nitril kyseliny °a-(3,4-dlethoxyfenyl)-máeelné se oddělí a frakčně destiluje ve vakuu. Zíeká ae 359 g bezbarvého oleje o bodu varu 160 až 165 °C/ 0,1754 Pa; n£⁵ = 1,5149. Výtěžek činí 77 %.

Příprava emulze: nitril kyseliny °^“(3,4-diethoxyfenyl)-máBelné se rozpustí v 2,5-násobném množství glykolmonomethyletheru a přidá se 10 % Emulsogenu-IT, načež se směs disperguje ve stonásobném množství vody. Získá se stabilní emulze.

Při testování fungicidní účinnosti bylo zjištěno, že nitril je účinný in vitro na 14 pokusných houbách. Při testu in vlvo (aplikace do půdy) bylo zjištěno, že nitril je účinný na padlí trávní na ječmeni (Erysiphae graminis) v koncentraci od 0,25 do 1,5 jakož i na rez bobovou a na rez fazolovou (Uromyoes appendiculatus) v koncentraci 0,5 % popřípadě 1 až 1,5%. Při kontaktní aplikaci je látka v 0,5%ní dávce účinná proti rzi bobové.

Insekticidní účinek byl srovnáván e preparátorem WOFATOX: projevil ее 14 až 18%ní účinek proti zrnokazu fazolovému (Acanthoecelidea obtectus) a proti kyjatce vikvové (Megoura viciae).

Příklad 7

Směs 220,5 g p-methoxybenzylkyanidu, 140 ml 50%ního roztoku hydroxidu sodného,

5,5 g triethylbenzylamoniumchloridu jako katalyzátoru a 120 g ethylchlorldu ae nechá reagovat v atmosféře dusíku v třepacím .autoklávu 30 hodin při teplotě asi 60 °0. Směs se po ukončení reakce zředí vodou a surový produkt se oddělí. Frakční destilací ve vakuu se získá 165 g nitrilu kyseliny oC-(p-methoxyfenyl)-máselné ve formě bezbarvého oleje o bodu varu 130 až 145 °C/0,1754 až 0,35 085 Pa; · 1,1585. Výtěžek činí 63,5

196 SOB

Příprava 'emulze: - nitril kyseliny ^-( p-methoxyfenyl)-aáselné ae rozpustí v pětinásobném množství dimethylformamidu a k roztoku se přidá 15 % sulfonátu mastného alkoholu. Získá se - stabilní emulze. ·

Při testování in vitro vykazuje preparát velmi silný fungicidní' účinek. Testy byly prováděny ' při koncentraci 0,1' % a srovnáv'ány s 0,.líním 'přípravkem FOLTEP, - a to na 20 pokusných druz&h hub. ' Stajný nebo vy^šší úěiⁿek ^byl ' zjištěn - u ' n&letají^^ htto:' plíseň ěed^á (Botrytie cinerea), antraknóaa ^fazolu (CoUetotr^hum ' lindomuthianum) verticiUÓza brambor (Colletotrichum arbiculare), Aspergillue ochratius, Trichotetitm^.roseim^,. hnědá skvrnitost bramborových listů (Alternaria'solani),'kořenomorka bramborová ' (Phizoctonia soleni), rakovina Jetele (Sclerotinia trifoliorum), ' blíženka obecná (Screrotinia screrotirpum)^, monilioza (Monilia linhartiana), mon^ióza peckovin ⁽Monika laxa^ ^Sor^daria Macrospera.

Příklad 8

Směs.303-g'p-chlorbanzylkyanidu, 188 ml ' 50%ního roztoku hydroxidu sodného, 7,1 g trlethyltraTylamoniumccLhařidu jako katalyzátoru a ' 150 g ethylchloridu ' se třepe ' v třepaeím autoklávu za tlaku 27 hodin ^při te^plot^ě asi. ⁶⁰ °C. ^po ukončen ethy^ce se reakěrá směs zředí vodou a surový nitril kyseliny p-chaorfeiylcáseaié se oddělí, načež ' se frakčně destiluje ve vakuu. Získá se 325'g nitrilu kyseliny -(p-chaorfeiya)-cáeelné o bod^{u varu}130 ^až 140 °C/0^,1754 ' až 0^,35 085 Pa; n|⁵ = 1^,52³3. Výtěžek činí 90,4 %.

• - i . ·

Příprava emulze: nitril kyseliny <%--(p-chlorfeny 1)-1^0^4 se rozpustí v 2,6-násobnfa.. množst^ a k roztoku se př^{idá 10} % p^pravta ^Emu^aeo^gdi-It, načež ae směs disperguje ve sto-násobném množství vody. Získá se stabilní emulze. .

Při testu in vitro v^ykazuje pгe^pmгá^t stojný ^účine^k . jako s^u^enina ^podle ^příkla^du

7. ' 0incintαai' 0,1 ' ee ^projevl1 αxxCmliní účíoíк prtii hubám,, vecdnným v řííladdu 7· Příklad 9

K 178 g 4,4-diýdthoχybβizyaíyanidd - . se v aparatuře opatřené míc^dtou přidává po ^částoch směs ^{161 g p}-ch^lrr^beizy^lch^lopidd, 6,^{5 g t}rioth^yVbdizy^aαýOildcchloгidu jako katalyzátoru a ' 172 ml 50gního'roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se'míchá 8 hodin p^ři toptoto.fó a^ž 7° ^0C( na^če^ž se zřed^{í 2}°0 c¹ vody a och^lad^í ae. ^Sm^ěs se extrahuje 200 ml benzenu, benzenový roztok se vysuší a chromatograf^je na sloupci ' kysličníku hlinitého. Tímto způsobem' získaný surový ^tril. kyseliny c¢-(3,4-dVcsthoxyfdiyl)- / -íp-chlrpfdiyl)-propVhnrvé (262,5 g) se ^^krystaluje z ^-násobného množství . 96%ního ^kohol». Slo^^a ^má ' ^bod ' táⁿí 93 _z ^až 95 °C, bod ' varu 170 až 180 . ^OC/0,1754 Pa^{; n}£⁵ » »1,5412. Výtěžek činí 84,6 %.

Příprava práškové směsi: 1 hmot, díl nitr^u kyseliny oc -(3,4-diidthrxyfdiyl)- β -(p-chaorfeiya)-ppopiriové, Z^-hmot. dílu kaolinu, 0,2 hmot, dílu práškového sul9

186 508 fltového odpadního louhu a 0,2 hmot, dílu sulfonátu mastného alkoholu se zhomogenizuje a prošije. Získá se prášková směs, obsahující 25 % účinné látky.

Při zkoušení herbicidního účinku ee práškové eměei použije v preemergentnírn stádiu v dávce 5 kg/ha. Účinná látka způsobí 60%ní zničení ježatky kuří nohy (Echlnochloa erue Galii) zatímco u kultur eeté kukuřice (Zea maye, ovea setého (Avena eativa) a máku setého (Papaver somniferum) je neúčinná.

Příklad 10

Do třepacího autoklávu ee předloží směs 227 g p-chlorbenzylkyanidu, 134 ml 50£ního roztoku hydroxidu sodného, 5g triethylbenzylamoniumchloridu.Jako katalyzátoru a 151 g ethylenchlorhydrinu. Směs se nechá reagovat za tlaku po 55 až 60 hodin při teplotě aei 50 °C. Po ukončení reakce ee směs smísí s vodou, olejovítý podíl ee oddělí a podrobí vakuové frakční destilaci. Získá se 145 g nitrilu kyseliny <x -(p-chlarfenyl)- /3 -methoxy-máeelné 6 bodu varu 80 až 100 °C/0,1754 Pa; n|⁵ « 1,5350. Výtěžek činí 45 %.

Příprava emulze: nitrii kyseliny čX--(p-chlorfenyl)- 3 -methoxymááelné se rozpustí ve 2,5-násobném množství formamidu а к roztoku se přidá 10 % přípravku Emulsogen-IT. Po dispergování ve 100-násobném množství vody se získá stabilní emulze.

Selektivní herbicidní účinek ee projeví při ošetření kultur kukuřice eeté (Zea mays) připravenou emulzí v preemergentnírn i postemergentním stadiu v dávce 2,5 kg/ha. Účinná látka vyvolá 90 až 100%ní zničení jetele lučního (Trifolium pratenae), hořčice bílé (Sitapis alba) a máku setého (Papaver somniferum).

Příklad 11

Ke směsi 255 g p-chlorbenzylkyanidu, 168 ml dioxanu, 185 ml 50%ního roztoku hydroxidu sodného a 6,9 g triéthylbenzylamoniumohloridu jako katalyzátoru sé v třepacím autoklávu přidá 168 g p-propylchloridu. Reakční směs se zahřívá za tlaku po 80 hodin při teplotě 60 °C. Po skončení reakce se ke směsi přidá voda a olejovitý podíl se oddělí. Surový nitril kyseliny ot-(p-chlarfenyl)-valerové se oddělí vakuovou frakční destilací. Hlavní frakce činí 131 g. Bod varu 130 až 160 °C/O,355 až 0,70169 Pa; nj⁵ « 1,5318. Výtěžek činí 46,2 %.

Příprava emulze: nitril kyseliny oc-(p-chlorfenyl)-valerové se rozpustí v pětinásobném množství dimethylformamidu, pak se к roztoku přidá 10 % sulfonátu mastného alkoholu, načež se roztok emulguje ve 100-násobném množství vody. Získá se stabilní emulse.

Získané emulze se použije v dávoe 2,5 až 5 kg/ha pro preemergentní a postamergentní ošetření seté kukuřice (Zea mays), na niž tento proetředek nemá žádný herbicidní účinek. Při preemergentnírn použití se zjistí na ovsu setém (Avena eativa) 20 až 30SSní poěkození, naproti tomu činí poškození na kulturách, Jako Je jetel luční (Trifolium pratense), hořčice bílá (Sinapis alba) a mák setý (Papaver somniferum) při preemergentním použití 100 % a při postemergentním použití na béru (Setaria app) a Ježatce kuří

10:

íae sos noze (Echinochloa orus Galii) rovněž 100 %·

Příklad 12

Chlormethylaoí (CH₂ * HCl) veratrolu a reakcí získaného dlmethoxybenzylchloridu s kyanidem sodným ae připraví 3,4-dimethoxybenzylkyanid. Po překeyatalování z alkoholu má produkt bod tání 64 až 65 °C, bod varu 171 až 178 °C/1,754 Pa>

Příprava práškové směsi: 1 váhový díl 3,4-dimethoxybenzylkyanidu a 2,4 váhového dílu kaolinu ee jemně rozemelou a prošijí· Po přidání 0,2 váhového dílu přípravku Arcapon-T, 0,2 váhového dílu práěku ze aulfitovýoh odpadních výluhů a 0,2 váhového dílu sulfonátu mastného alkoholu ae homogenizuje a znovu prošije· Získaná prášková směs má insekticidní účinek, projevující ee tím, že u zrnokaza fazolového (Acanthoecelidee obtectua) v uzavřeném prostoru dojde během 24 hodin к úplnému vyhubení· Za podobných podmínek je prášková směs rovněž účinná proti molu obilnímu a obaleSi Jablečnému· Na samečky mšice zelné, kyjatky vikvové a zavíječe kukuřičného působí přípravek během 48 hodin.

Příklad 13

Způsobem podle příkladu 12 ae z diethyletheřu pyrokatechinu připraví 3,4-diethoxybenzylkyanid. Po překryatalávání z alkoholu má produkt bod tání 38 °C.

Příprava emulze: 3,4-diethoxybenzylkyanid ae rozpustí v pětinásobném množství ethylenglykolu, načež ee přidá 10 % přípravku Emulaogen-IT. Po zředění stonásobným množstvím vody se získá stabilní emulze.

Při testu in vitro vykazuje preparát dobrý fungioidní účinek u 16 pokusných hub. Při půdní aplikaci in vivo je prostředek účinný proti padlí trávnímu na ječmeni v l,5%ní koncentraci, proti rzi bobové a rzi fazolové v 1 až 1,5%ní konoontraoi. Kontaktní účinek na rez bobovou Jo v 0,5 až 10£ní koncentraci výborný: při vyěšíoh koncentracích působí přípravek fytotoxicky.

„ Při testu ineekticidního účinku projevil přípravek podle vynálezu na zrnokazu fazolovém (Acanthoscelidea obteotus) a na kyjatce vikvové (Megoura vieiae) v dávkách od 0,1 do 1 % 30%ní účinek ve srovnání s insekticidním přípravkem Sevin.

Příklad 14

Směs 180 g 3,4-dimethoxybenzylkyaúidu, 6,5 g triethylbensylamoniuméhloridu jako katalyzátoru a 180 ml 50%ního roztoku hydroxidu sodného se za míchání zahřeje na 60 °C a běhen 6 hodin ee přikape 310 g oetylbromidu. Směs ae ještě 10 hodin míchá při teplotě 60 až 70 °C, načež ee zředí 180 ml vody. Po ochlazení produkt za stálého míchání vykrystaluje. Mastně ee lesknoucí krystaly se odsají, promyjí nejprve 100 ml a 50 ml vody,, načež ae propláchnou 50 ml méthanolu. (Podle obsahu bromidu sodného ee ve vodném mateč11 ...................

198 508 nám louhu Siní konverze 75 $.) Po vysušení za sníženého tlaku se získá 353 g nitrllu kyseliny oc-(3,4-dimethoxyfenyl)-stearové, který po pitékrystalování z ethanolu taje při 58 až 60 °C. Výtěžek činí 88

Při zkouškáoh in vitro se při preventivním použití prostředku podle vynálezu zjistí při koncentraci 0,5 až 1 % pátého dne po infekci padlím travním (Erypsiphe graminis) účinnost 31 až 79 zatímco, když se prostředku podle vynálezu použije po infekci, je účinnost ještě třináctého dne jeětě 40%ní. Během prvních pěti dnů je možno pozorovat 85 až 100%ní inhibici infekce.

Proti infekci padlím travním na pěenici (Erysiphe graminis tritiei) se prostředek proti vynálezu vyznačuje systemickým účinkem. Inhibice Infekce je v prvních sedmi dnech 100%ní, třináctého dne 73%ní.

Claims

PŘE D M fi T VYNÁLEZU

1. Fungicidní, insekticidní, nematocidní a/nebo herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 0,001 až 99,9 hmotových % sloučeniny obecného vzorce 1 kde

R znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1' až 4 atomy uhlíku,

R¹ znamená atom vodíku, methylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou nejméně jedním atomem halogenu nebo nejméně jednou methoxyskupinou, každý se substituentů R a R znamená nezávisle na druhém.atom vodíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atom halogenu, a n je číslo od 0 do 18, ve směsi s inertním, pevným nebo kapalným nosičem nebo ředidlem, jaké jsou u těchto prostředků obvyklé.
2. Způsob výroby účinných látek obecného vzorce I podle bodu 1, v kterémžto vzorci

R znamená atom vodíku nebo alkylovou akupinu a 1 až 4 atomy uhlíku, znamená atom vodíku, methylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, íae sos fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou nejméně Jednou msthexyskupinou nebo nejméně jedním atomem halogenu, každý ze eubatituentů R² a R^ znamená nezávisle na druhém atom vodíku, alkoxyekupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atom halogenu, a n znamená celé číslo od 0 do 15, s tím, že znamená-li R¹ ethylovou skupinu, má R výěe uvedený význam s výjimkou vodíku, . . .·/·' ·.:?·.'(·····' vyznačující se tím, že ee sloučeniny obecného vzorce II kde (II),

2 3

R a R mají výěe uvedený význam, nechají reagovat ve vodném nebo organickovodném alkalickém prostředí, popřípadě za tlaku, při teplotě v rozmezí od 50 do 70 °C v přítomnosti kvarterní amonlové soli jako katalyzá toru s alkylhalogenidy β 1 až 16 atomy uhlíku nebo aralkylhalogenldy se 7 až 10 atomy uhlíku, nebo se к výrobě sloučenin obecného vzorce I, kde R¹ znamená alkyloxyskupinu β 1 až 4 atomy uhlíku, která je vázána na skupinu (CHg^n’ ^e n má výěe uvedený význam, nechají sloučeniny obecného vzorce II reagovat v uvedeném prostředí za uvedených reakčních podmínek β ethylenchlorhydrinmethyletherem.
3» Způsob podle bodu 2, к výrobě nitrilu kyseliny

Oů-(3,4-dlmethoxyfenyl)--ethylmáaelné, vyznačující se tím,

Že se 3,4-dimethoxybenzylkyanid ethyluje.
4. Způsob podle bodu 3, vyznačující ee tím, že ee 3,4-dimethaxybenzylkyanid nechá reagovat s ethylhalogenidem, s výhodou ethylchldridem v organickém rozpouštědle, s výhodou v přítomnosti hydroxidu alkalického kovu a katalyzátoru, o výhodou kvarterní amoniové soli.
5. Způsob podle bodu 2, к výrobě nitrilu kyseliny oc-(3,4^a>dtmethoxyfenyl)**/^t'-methoxymáselné, vyznačující ee tím, že se CC-(3,4-dimethoxy)-benzylkyanid nechá reagovat a ethylenchloridmethyletherem.
6. Způeob podle bodu 5, vyznačující ae tím, že se reakce provádí ve vódně alkalickém prostředí v přítomnosti katalyzátoru, a výhodou v přítomnosti kvarterní amonlové soli.
7. Způeob podle bodu 2, к výrobě nitrilu kyseliny -(p-chlorf enyl )-^ -methoxy- máselné, vyznačující se tím, že ee p-chlorbenzylkyanld nechá reagovat a ethylenchlorhydrinmethyletherem.
8. Způsob podle bodu 7, vyznačující se tím, že se reakce provádí ve vodněalkalickém prostředí v přítomnosti katalyzátoru, a výhodou v přítomnosti kvarterní amonlové soli.

196 308
9· Způsob podle bodu 2, к výrobě nltrilu kyseliny ot-(3,4-dlmethoxyf enyl)-valerové, vyznačující se tím, že se 3,4^Mdimethoxybenzylkyanid nechá reagovat s propylhaloge* nidem, s výhodou s n-propylchloridem.
10. Způsob podle bodu 3, к výrobě nitrilň kyseliny «X-(p-chlorf enyl)-valerové, vyznačující se tím, Se se p-chlorbenzylkyanid nechá reagovat s propylhalogenidem, a výhodou s n-propylchloridem.
11. Způsob podle hodu 9 nebo 10, vyznačující se tím, Se se reakce provádí v přítomnosti zásady, s výhodou hydroxidu alkalického kovu, a v přítomnosti katalyzátoru, s výhodou kvarterní amoniové soli.
12. Způsob podle bodu 2, к výrobě nitrilu kyseliny <x--(3,4-dimethoxyfenyl)-(3 -(pchlorfenyD-propionové, vyznačující se tím, Se se 3,4~dimethoxybenzylkyanid nechá reagovat s p-chlorbenzylhalogenidem, e výhodou s p-chlorbenzylchlorldem.
13. Způsob podle bodu 12, vyznačující se tím, Se se reakce provádí v přítomnosti zásady, 8 výhodou hydroxidu sodného, a v přítomnosti katalyzátoru, s výhodou kvarterní amoniové soli.
14. Způsob podle bodu 2, к výrobě nltrilu kyseliny <X*-(3,4-dimethoxyfenyl)-stearové, vyznačující se tím, Se se 3,4-dimethoxybenzylkyanid nechá reagovat s cetylhalogenldem, s výhodou s cetylchloridem nebo cetylbromidem.
15· Způsob podle bodu 14, vyznačující se tím, Se se reakce provádí v přítomnosti zásady, s výhodou hydroxidu sodného, a v přítomnosti katalyzátoru, s výhodou kvarterní amoniové soli.
16. Způsob podle bodů 4, 6, 8, 11, 13 nebo 15, vyznačující se tím, Se jako katalyzátoru se pouSije trialkylbenzylamoniové soli, s výhodou triethylbenzylamoniumchloridu.