CS196462B1 - Způsob zpraoovéní odpadů z výroby antibiotik - Google Patents

Description

Vynález řeší způsob zpracování odpadů z výroby antibiotik s obsahem biologicky účinných reziduí na hnojivý substrát. Bez odbourání těchto zbytkových biologicky účinných reziduí nelze odpad po výrobě antibiotik, který obsahuje značné množství organických látek, N, P a dalších živin využívat v zemědělství, nebo je sklédkovat z důvodu ohrožení prostředí zbytkovými rezidui. Reziduální biologicky účinné části odpadů po výrobě antibiotik jsou při zpracování na hnojivý substrát odbourány řízeným fermentačním procesem ve směsi se surovinami a odpady obsahující, lehce rozložitelnou organickou hmotu, takže dojde k výrobě pro plodiny a půdu zcela nezávadného hnojivého substrátu.

Dosud známé způsoby hygienické likvidace odpadů z výroby antibiotik jsou skládkování na deponiích s nepropustným podložím a spalování. V obou těchto případech je na závadu mazlavá konzistence a vysoké vlhkost těchto odpadů. Řada autorů uvádí specifické možnosti využití odpadů antibiotik v rostlinné výrobě. Zvára, Laloč, Kolot (1960) popisují působení odpadů antibiotik jako stimulátory růstu (fyziologické vlastnosti odpadů při výrobě penicilinu-Biologia 15:23-31). Fryček, Bernát, Uhliar (1963) zjistili stimulační účinek odpadů antibiotik u travních porostů (Vyúžitie odpadného penicilinového nycelia ako hnojivá pod travné poraaty-Ved. práce VÚRV Pieětany 2:281-292). Uhliar,

Bačko (1974) zjistili vliv odpadních antibiotik na stimulaci klíčení semen zemědělských

196 462

Ιββ 4β2 plodin· Ve všech případech je stimulační účinek závislý na druhu, formě a biologické účinnosti odpadního antibiotika, na koncentraci a fázi aplikace, lýto způsoby přímé aplikace nevylučují zásah zbytkových reziduí na biologickou aktivitu půdy a eventuální jejich přenos do rostliny. V oblasti použití odpadů po výrobě antibiotik k přípravě organických hnojiv nebo kompostů nebyly zjištěny literární údaje a patentní spisy. Podle všeobecných názorů jsou odpady z výroby antibiotik v současná době s ohledem na obsažená rezidua antibiotik považovány za nevhodné k výrobě organických hnojiv nebo kompostů z důvodů, že by mohly ovlivnit vývoj mikroflóry zrajícího substrátu a tím i přeměny organické hmoty.

Tento nedostatek je odstraněn způsobem využiti odpadů po výrobě antibiotik podle vynálezu, jehož podstatou je zpracování ve vyráběném hnojivém, biologicky činném substrátu, přičemž zastoupení odpadu antibiotik může dosáhnout až 50 % surovinové skladby fermentované směsi a biologická účinnost reziduí antibiotik 5 000 jednotek v jednom gramu směsi. Intenzivní biologická přeměna všech složek fermentováná směsi sloužící k výrobě hnojivého substrátu je zabezpečena minimálně 20 % zastoupením dalších lehce rozložitelných surovin a odpadních látek, zejména drtě městských odpadů, chlévské mrvy, odpadů potravinářského průmyslu a kanalizačních kalů tak, aby surovinová skladba fermentované eměei obsahovala minimálně 35 % organických látek v sušině, pH v rozmezí 6,6-7,4, vlhkost 50-60 % a poměr C:N minimálně 20j1, minimální množství bakterií rostoucích na MPA, škrobovém a Thomtonovš agaru 10® v 1 g sušiny. Fermentační proces přeměny směsi odpadů je na hnojivý aubetrát veden jako aerobní, přičemž aeraci je nutno zabezpečit minimálně 2 překopávkami při klasickém způsobu zpracování v zakládkáoh krechtového typu, nebo tlakovým vzduchem, případně výměnou vzduchu odsáváním při použití fermentačních zařízení typu bioetabilizátoru, zracích bunkrů, zracích věží a různých roětových podloží. Fermentační proces v průběhu zrání je při aerobní inkubaci veden tak, aby teplota v rozmezí 50 až 60 °C byla dodržena po dobu 14 dnů a celková doba zrání byla minimálně 50 dnů při minimální průměrné teplotě 35 °C za dobu zrání.

Výroba hnojivého substrátu z odpadu po výrobě antibiotik podle vynálezu umožňuje využít hnojivé hodnoty těchto odpadů a současně zabezpečit hygienicky nezávadný způsob likvidace při odbourání obsažených reziduálních biologicky účinných látek. Hnojivá hodnota odpadů z výroby antibiotik podle obsažených živin a organické hmoty v sušině převyšuje hodnotu chlévekě mrvy. Tato hnojivá hodnota může být využita teprve po odbourání zbytkových reziduálních biologicky účinných látek, což umožňuje výroba hnojivého substrátu. Při této výrobě, která podle vynálezu umožňuje biologicky nezávadná zpracování odpadů po výrobě antibiotik je možná současně využít ještě dalších hnojivých hodnot řady dalších odpadů městsko-průmyslově aglomerace.

Příklad konkrétního provedení: 3 díly čerstvého odpadního mycelia z výroby oxytetra- , cyklinu se smísí s 3 díly chlévské mrvy, 2 díly kapucínu, 1 dílem rašeliny, 1 dílem kanalizačního kalu a 1 dílem cukrovaraké šémy. Surovinová skladba bude promíchána na neΙββ 482 propustném podloží bagrem a drapákem, uložena do zakládky krechtového tvaru o výšce

2,5 m, po 14 dnech překopéna korečkovým bagrem RK-25 a po dalších 21 dnech bude překopévka opakována. Po 65 dnech bude fermentace ukončena a vyrobený hnojivý substrát se bude vyznačovat skončenou přeměnou organických látek, jejich zvýšenou stabilitou, immobilizovaným N a zejména biologickou nezávadností vzhledem na odbouraná zbytková rezidua obsažený v použitých odpadech po výrobě antibiotik.

Claims (1)

1. Způsob fermentačního zpracování odpadů z výroby antibiotik na hnojivý substrát vyznačující se tím, že tyto odpady s obsahem biologicky účinných reziduí antibiotik v množství 20-50 % ee smísí s lehce rozložitelnými organickými odpady jako jsou drcená mšstská odpady, odpady potravinářského průmyslu, jateční odpady, odvodněné kanalizační kaly nebo se statkovými hnojivý jako je chlévská mrva tak, aby směs na počátku fermentačního procesu obsahovala maximálně 5 000 jednotek účinných reziduí v 1 g směsi, poměr C:N maximálně 25:1, obsah organických látek minimálně 35 % v sušině, pH v rozmezí 6,6-7,4» obsah vody 50-65 %, minimální množství bakterií rostoucích na Thomtonově agaru 10^ v 1 g sušiny, přičemž teplota směsi v průběhu aerobního fermentačního procesu neklesne po dobu 14 dnů pod 50 °C, přičemž celková doba zrání je minimálně 50 dní.