CS196329B2 - Plants growth regulator - Google Patents

Description

ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) POPIS VYNÁLEZU K PATENTU 196329 (11) (B2) (22) Přihlášeno 15 11 76(21) (PV 7347-76) (51) Int. Cl.3 A 01 N 59/00 ŮŮAD pro VYNÁLEZY A OBJEVY (40) Zveřejněno 29 06 79 (45) Vydáno, 15 01 83 (72)

Autor vynálezu LORINCZ CZABA, LÓRINCZ ÉVA, GEBHARDT ISTVÁN dr.,GIMESI ANTAL dr., STEFKÓ BÉLA dr., BOGSCH ERIK aFOLDESI ZSUZSANNA, BUDAPEŠŤ (MLR) (73)

Majitel patentu RICHTER GEDEON VEGYÉSZETI GYÁR R. T., BUDAPEŠŤ (MLR) (54) Regulátor růstu rostlin 1

Vynález se týká regulátoru růstu rostlin,používaného zejména k podporování růstukulturních rostlin v zemědělství.

Známé regulátory růstu rostlin lze rozdě-lit na dvě skupiny: látky přírodního původua látky syntetické. K látkám podporujícím růst rostlin pří-rodního původu patří auxiny, gilbberellinya cytochininy a látky přírodního původuzpomalující růst rostlin jsou kyseliny absci-sinové, poprvé popsané v r. 1965 (R. Wegler:Chemie der Pflanzenschutz — und Schad-lingsbekamfungsmittel, Springer VerlagBerlin, Heidelberg, New York, 1970, str. 399—429). Účinek „auxinů“ na růst rostlin byl pozo-rován v r. 1928 F. W. Wentem (Rec. Trav.Bot. Néerl. 25 (1929), 1). Sloučenina byla i-zolována 1934 F. Koglem a identifikovánajako kyselina 0-indolyoctová (Ber. dtsch.Ges. 1935 A, 16). Několik let později se ob-jevili první publikace o účinku kyseliny fe-nyl- a α-naftyloctové jako regulátorů růsturostlin, s výhodou jejich nitrilů a amidů,herbicidy nebyly však ještě zmíněny (ně-mecký patent č. 716 342; P. W. Zimmermanna F. Wilcoxon: Contrib. Boyce ThomsonInst. 7 /1935/, 209). V letech 1941 a 1945 .by-ly jako výsledek práce anglických, americ-kých a německých výzkumníků známy kyse- 2 líny fenoxyalkankarbonové a jejich derivá-ty jako selektivní herbicidy. Od té doby stou-pá použhí těchto sloučenin, které také tvoříhlavní díl vyrobených herbicidů. V posledních letech byl také zkoumán ú-činek jednotlivých anorganických solí na růst rostlin. Tak jsou známy z DOS 1932 198polyfosfáty a estery kyseliny polyfosforečné,zvláště jejich směsi, jako prostředky prorůst rostlin.

V popisu je ukázán žádaný účinek na růstrostlin blíže nedefinované směsi polyfosfá-tů, jakož i účinek dusičnanu ceričitého asměsi polyfosfátů a dusičnanu ceričitého,pouze však na příkladu 0,1 g těžkých saze-nicích hlávkového salátu a 1,81 g těžkýchcukrovek. Další podrobnosti však v uvede-ném spisu nejsou obsaženy, přičemž pře-devším se nezm'ňuje o změnách vyplývají-cích z vývoje klíčku a jaký účinek má pro-středek na vyvinuté rostliny. V DOS 2 259 998 je popsán prostředek pro, růstchmele, který současně snižuje onemocněnízpůsobené houbami, zvyšuje obsah a-kyse-lin chmele a zlepšuje vůni. Toho všeho sedosáhne cblorečnanem hlinitým a ve voděemulgovatelným olejem. O žádoucím účinkuchlorečnanu hlinitého na růst chmele nejsouvšak v uvedeném spisu žádné údaje.

Vynález si klade za úkol vyvinout nové, 198329 196329 snadno dostupné vynikající regulátory růs-tu rostlin, použitelné v zemědělství.

Vynález se zakládá na zjištění, že kyselýsíran, kyselý siřičitan, dithionit, síran, chlo-rid, fosforečnan, středně kyselý fosforeč-nan, kyselý fosforečnan, uhličitan blkarbo-nát, dusičnan a thiosíran sodný, popřípadědraselný, středně kyselý fosforečnan horeč-natý a síran zinečnatý, popřípadě jejichsměs (v dalším označovány jako soli regu-lující růst rostlin) mají účinek na růst rost-lin a dále podstatně zvyšující klíčivost se-men, zelenou hmotnost a výtěžek rostlin.

Podstata regulátoru růstu rostlin podlevynálezu, jako je řepka, oves, ječmen, ze-jména pak pšenice, kukuřice, sója, cukrov-ka, brambory a vojtěška, je v tom, že jako ú-činnou látku obsahuje 0,001 až 99,5 % hmot-nostních % alespoň jedné soli vybrané zeskupiny zahrnující normální nebo kyselý sí-ran sodný nebo draselný, kyselý siřičitansodný nebo draselný, dithioničitan sodnýnebo draselný, chlorid sodný nebo drasel-ný, normální, kyselý nebo střední fosforeč-nan sodný nebo draselný, normální nebo ky-selý uhličitan sodný nebo draselný, dusič-nan sodný nebo draselný, thiosíran sodnýnebo draselný, kyselý fosforečnan hořečna-tý a síran zinečnatý, ve spojení, s nosiči,,pl-nivy, zřeďovadly a/nebo jinými pomocný-mi látkami.

Ze jmenovaných účinných látek vykazujívynikající účinek zvláště tyto látky: kyselýsíran sodný, zejména ve formě monohydrátu,kyselý síran draselný, síran sodný a sírandraselný, ajkož i kyselý siřičitan sodný. Pro-to se dává přednost prostředkům s obsahemtěchto látek.

Pod regulačním účinkem růstu rostlin sev první řadě rozumějí požadavky na růstrostlin, jakož i urychlení květenství a zráníovoce. Zvýšením klíčivosti se nedosahujepouze rychlejšího vyvinutí kořenů a stonků,nýbrž se také umožní snížení nejmenší tep-loty klíčku, tj. může se dříve sít, čímž se ta-ké dosáhne dřívějších žní. Tyto skutečnostiznamenají podstatný technický pokrok připoužití prostředků podle vynálezu v země-dělství.

Použití prostředků podle vynálezu v země-dělství se zde rozumí v nejširším smyslu slo-va: spadají sem například všechna použití vpolním hospodářství, zvláště orbě, v lesnic-tví, při kultivaci zeleniny a ovoce, v zahrad-nictví a v granulaci osiva. Výhoda prostředků podle vynálezu spočí-vá v tom, že ve vztahu k savcům nejsou je-dovaté.

Soli regulující růst rostlin se mohou po-užívat jako takové nebo po své úpravě napřípravky v zemědělství jako regulátory růs-tu rostlin.

Soli regulující růst rostlin se mohou zpra- covat o sobě známým způsobem na příprav- ky. V těchto přípravcích jsou soli regulující růst rostlin ve směsi s nosiči, plnidly, ředid- ly a/nebo jinými pomocnými látkami.

Nosiče, popřípadě plnidla mohou být s vý-hodou inertní pevné a/nebo kapalné látkya/nebo inertní plyny.

Jako pomocné látky přicházejí v úvahu po-vrchově aktivní látky, zvláště smáčedla, e-mulgační činidla a/nebo dispergační činidla,antiadhezní činidla, mazadla, adhezní činid-la, popřípadě činidla podporující přilnavost,suspenzní činidla a činidla podporující nebosnižující vnikání deště na zpracovávané plo-še. Prostředky podle vynálezu mohou dálejako další pomocné látky s výhodou obsaho-vat také jiné biologicky aktivní látky a/ne-bo látky udržující, zvyšující, popřípadě modi-fikující biologickou aktivitu. Příklady pro vhodné pevné nosiče a plnid-la jsou minerální látky, jako křemičitan hli-nitý, mastek, kalcinovaný kysličník hořeč-natý, kyselina křemičitá, fosforečnan vápe-natý a saze, korkový prášek, hlína jako kao-lin, bentonit a montmorillonit, infusoriováhl’nka (diatomit), attapulgit, uhličitan vápe-natý, svor, pyrofyllit, dolomit, sádra, koloid-ní kysličník křemičitý, bělicí hlinka (val-chářská hlinka).

Jako vhodné kapalné nosiče a plniva při-cházejí v úvahu voda, organická rozpouštěd-la a jejich směsi s vodou. Příklady organic-kých-rozpouštědel jsou ketony, jako aceton,cyklohexanon a isoforon, aromatické uhlovo-díky, jako benzen, toluen, xylen, alkylnafta-len a tetrahydronaftalen, chlorované uhlo-vodíky, jako chlorbenzen, dichlorethan, tri-chlorethylen a tetrachlorethan, alkoholy, ja-ko methanol, butanol, isopropanol, propylen-glykol a diacetonalkohol, petrolej, oleje mi-nerálního, rostlinného a živočišného půvo-du, alifatické frakce minerálních olejů, vý-ševroucí aromatické destiláty nafty, jako naf-ta a destilované dehtová oleje, polární orga-nická rozpouštědla, jako dimethylformamida dimethylsulfoxid, jakož i směsi uvedenýchrozpouštědel. Příklady plynných nosičů jsou inertní, ply-ny typu freonu a různé chlorové a fluorovéderiváty methanu a ethanu, jako fluordi-chlor-methan a difluorchlormethan.

Smáčedly, dispergačními a emulgačními či-nidly mohou být ionogenní nebo neionogen-ní povrchově aktivní látky. Příklady vhodných neionogenních povr-chově aktivních látek jsou kondenzační pro-dukty ethylenoxidu s mastnými alkoholy s10 až 20 atomy uhlíku, jako je oleylalkohol,cetylalkohol a oktadecylalkohol, nebo s al-kylfenoly, jakoi oktylfenol, nonylfenol a ok-tylkresol, nebo s aminy, jako je oleylamin,nebo s merkaptany, jako dodecylmerkapta-nem nebo s karbonovými kyselinami, jakoži dále částečně estery mastných kyselin sdlouhým řetězem s hexitanhydridy, konden-začními produkty těchto esterů s ethylenoxi-dem, lecitiny a estery mastných kyselin s ví-cemocnými alkoholy (polyalkoholy).

Ionogenní povrchově akťvní látky mohou být anionaktivní nebo kationaktivní.

Vhodnými kaťionakuvními látkami jsou na- 198329 příklad kvarterní amoniové sloučeniny, ja-ko cetyltrimethylamoniumbromid, cetylpyri-diniumbromíd a dioxoethylbenzyldodecyl-amoniumchlorid. Příklady vhodných anionaktivních látekjsou mýdla, soli alifatických monoesterů ky-seliny sírové, jako je natriumlaurylsulfát asodná sůl dodecylesteru kyseliny sírové, so-li sulfonovaných aromatických sloučenin, ja-ko natriumdodecylbenzensulfonát, natrium-,calcium- a amoniumligninsulfonáty, butyl-naftalensulfonáty a směsi sodných solí ky-seliny diisopropyl- a triisopropylnaftalensul-fonové, sodné soli ropných sulfonových ky-selin, draselná a triethanolaminová sůl kyse-liny olejové a abietové. Příklady vhodných suspenzních činideljsou hydrofilní koloidy, jako polyvinylpyrro-lidon a natriumkarboxymethylcelulosa, ja-kož i rostlinné .pryskyřice, jako akaciovápryskyřice a traganíť. Příklady vhodných apretačních čmidel, po-případě činidel zvyšujících přilnavost jsoustoarát vápenatý ú horečnatý, jakož i lepid-la, jako polyvinylalkohol, deriváty celulózy,ligninsulfonáty a alkylnaftalensulfonáty, Příklady látek; které podporují rozdělo-vání a přilnavost, jakož i mohou 'podpořitnebo snížit vnikání deště, jsou mastné kyse-liny, pryskyřice, klíh, kasein a alginát.

Soli podle vynálezu regulující růst rostlinmohou se zpracovat spolu s uvedenými no-siči, plnidly, ředidly a/nebo pomocnými lát-kami na různé pevné, kapalné nebo plynnépreparáty k použití v zemědělství včetně za-hradnictví. Podle rozdílného použití se mo-hou připravit různé vhodné přípravky.

Pevnými přípravky mohou být s výhodouprášek, zvláště smáčitelný prášek a/nebodispergovatelný prášek (stříkací prášek),zrna, granuláty, pasty, granulovaná semenanebo v zemědělství, popřípadě především vzahradnictví použitelné osevné fólie.

Kapalné preparáty mohou být jako rozto-ky, zvláště bezprostředně rozstřikovatelnéroztoky, a to jak vodné roztoky, tak roztokyv organických rozpouštědlech, nebo jako o-leje a mísitelné oleje, jakož i disperze nebosuspenze, zvláště vodné suspenze, vodné ne-bo olejové emulze nebo invertní emulze.

Plynné preparáty mohou být s výhodou ae-rosoly.

Práškovité preparáty se mohou napříkladpřipravit tak, že se jedna nebo několik solípodle vynálezu, regulujících růst rostlin, smí-sí s jedním nebo více shora uvedenými pev-nými nosiči a nato ještě s jedním nebo vícesmáčedly, popřípadě dispergačními činidly.

Zrnité, popřípadě granulované preparátyse mohou připravit například tím způsobem,že se jedna nebo několik solí podle vynálezu,regulující růst rostlin, rozpustí v rozpou-štědle, s výhodou ve vodě a roztok se v pří-tomnosti pojidla nanese na povrchy zrnitýchnosných látek, jako porézních zrn, napříkladna pemzu nebo hlinku (attapulgitovou, nepo-rézních minerálních zrn, například na písek nebo hlinitou půdu, nebo organickýchgranulátů, například na černou zem neborozřezané tabákové stonky, a potom se popří-padě suší. Dále se mohou zrnité, popřípaděgranulované preparáty připravit tím způso-bem, že se soli podle vynálezu, regulujícírůst rostlin, slisují v přítomnosti mazadel apojiv s práškovitými minerálními látkami azískané výlisky se rozdrtí a prosejí na žáda-né velikosti částí. Podle přednostní variantypřípravy zrnitých, popřípadě granulovanýchpreparátů se výlisky suší, popřípadě mokré,zpracovávají na zrno, popřípadě granulují.

Vodné roztoky, disperze, suspenze nebo e-mulze se mohou připravit tím způsobem, žese soli podle vynálezu, regulující růst rost-lin, rozpustí v jednom nebo několika roz-pouštědlech, přičemž rozpouštědla mohou popřípadě obsahovat smáčedla, dispergační,suspenzní a emulgační činidla. Získaná směsse zředí· vodou, která rovněž^může obsaho-vat smáčedla a dispergační nebo emulgačníčinidla.

Bezprostředně stříkatelné preparáty se mo-hou připravit tím způsobem, že se soli po-dle vynálezu, regulující růst rostlin, rozpus-tí ve vodě, která s výhodou obsahuje smá-čedlo, nebo ve středně nebo výševroucímrozpouštědle, vroucím s výhodou nad 100 °C.

Směsné olejové preparáty lze připravit tímzpůsobem, že se soli podle vynálezu, regulu-jící růst rostlin, rozpustí za přídavku emul-gačního činidla ve vhodném rozpouštědle, svýhodou s vodou lehce mísitelném, popřípa-dě se v něm jemně dispergují.

Invertní emulze se mohou připravit tímzpůsobem, že se suspenze solí podle vynále-zu emulguje s vodou před nebo během stří-kání ve stříkacím zařízení.

Aerosoly se mohou připravit například tímzpůsobem, že se soli podle vynálezu, regulu-jící růst rostlin, smísí, je-li třeba, v rozpuš-těném stavu s kapalinou sloužící jako nadou-vadlo, například freonového typu. K přípravě vodných forem se používají svýhodou emulsní koncentráty, pasty a stříka-cí prášky s vysokým obsahem účinné látky.Před použitím se zředí vodou na žádanoukoncentraci. Tyto koncentráty se připravujítak, že se mohou delší čas skladovat a ne-chají se z nich po skladování zředěním s vo-dou připravit preparáty dlouhý čas homogen-ní a stříkatelné stříkacími stroji. Koncentrá-ty obyčejně obsahují 10 až 85 hmot. svýhodou 25 až 60 hmot. % účinné látky. Ob-sah účinné látky vodných preparátů činí svýhodou 0,001 až 3,00 hmot. %, může všakbýt pro speciální použití také vyšší nebo niž-ší.

Podle zvláště výhodné formy provedení vy-nálezu je osevná fólie Opatřena regulátoremrůstu podle vynálezu, přičemž je tento dofólie vpraven nebo nanesen na osivo nebo jev okolí os'va. V případě, že je regulátor růs-tu rostlin nanesen na osivo, je toto vprave-η·ί do fól'e. Je známo, že se v zahradnictví,ale i v jiných oblastech zemědělství k usnad- 198329 nění setí a k dosažení rovnoměrného rozdě-lení osiva a stejnoměrné vzdálenosti řádekosivo neseje ručně, nýbrž je upraveno ve vo-dorozpustné fólii a tyto pásky fólií (popří-padě svazky), které popřípadě mohou obsa-hovat zrna osiva ve více řadách, se potomvkládají do země. Fólie mohou být z libo-volného vodorozpustného materiálu inertní-ho k osivu, například z polyvinylalkoholu. Jená nich pouze vyžadováno, aby nepoškodilyosivo a účinkem zemní vlhkosti se rozpadly,popřípadě rozpustily. Zvláštní význam osev-ných fólií obsahujících soli podle vynálezu,regulující růst rostlin, spočívá v tom, že zvy-šují klíčivost semene, popřípadě v první řa-dě podporují růst těch rostlin, které mají býtpěstovány. V tomto popisu se pro regulátory růsturostlin podle vynálezu, které obsahují jednunebo více stanovených účinných látek samot-ných (solí regulujících růst rostlin), nebokteré obsahují nosiče, plniva, zřeďovadla a//nebo pomocné látky vedle účinné látky, po-případě účinných látek (přípravků), jakož ipro osevné fólie používá souhrnný název„prostředky podle vynálezu“. V prostředcích podle vynálezu se můžekoncentrace solí regulujících růst rostlin po-hybovat v širokých mezích. Podle druhu pří-pravy a účelu použití činí koncentrace ob-vykle 0,01 až 99,5 % hmot. Použije-li se pro-středek ve velmi nízkých objemových dáv-kách, potom obsahují soli použité podle vy-nálezu, regulující růst, pouze malé množstvípřísad, přičemž obsah účinné látky v tqjntopřípadě činí s výhodou 90 až 99,5 % hmot.Tyto přípravky se aplikují velmi jemně roz-prašujícími zařízeními nebo zvláště výhodněz letadel. Koncentrace zředěných přípravkůčiní obyčejně 0,01 až 20 % hmot. a u kon-centrovaných přípravků 20 až 98 % hmot. Vpoužitých prášcích může koncentrace účin-né látky činit například 5 až 80 % hmot., svýhodou 10 až 60 % hmot., v emulgovatel-ných koncentrátech například 5 až 70 %hmot., s výhodou 10 až 50 °/o hmot., a v pra-chových přípravcích například 0,5 až 10 %hmot., s výhodou 1 až 5 % hmot. Přípravky podle vynálezu se mohou použí-vat jako postřik, popraš nebo rozmetací pro-středky, jakož dále jako povlaky (dražová-ní osiva), osevné fólie, zalévací prostředky amáčecí lázně, přičemž druh přípravku se vkaždém případě volí takový, aby odpovídalpodmínkám použití. Při použití solí podle vynálezu, regulují-cích růst rostlin, nanášejí se soli nebo z nichpřipravené přípravky o sobě známým způso-bem na půdu, osivo, rostliny nebo části rost-lin. Při úpravě osiva může se osivo povléci na-příklad solemi podle vynálezu, regulujícímirůst rostlin, popřípadě v kombinaci s nosi-či; soli regulující růst rostlin se mohou všaktaké nanášet spolu s povrchově aktivnímiprostředky a popřípadě nosiči na povrch osi-va. V posledním případě se může postupovat tak, že se soli podle vynálezu, regulující růstrostlin, smísí s povrchově aktivními prostřed-ky a nosiči, směs se ovlhčí trochou vody atouto suspenzí se potom zpracuje osivo.

Speciální úpravou osiva je dražování osi-va. Tato úprava se může například prováděttak, že se osivo v dražovacím kotli zkrápívodným roztokem pojidla (například natri-umkarboxymehylcelulózy). Potom se prášekpovlakové hmoty nastříká na povrch zkrope-ného osiva. Paprika se může například dra-žovat směsí, která obsahuje pro jedno zrnosemene 5—50 mmolu močoviny, 1—10 mmo-lu KH2PO4 a 5—50 mmolu KHSO4. Při použití solí regulujících růst rostlin po-dle vynálezu může se také postupovat tak,že se soli smíšené s pískem, zemí nebo shorauvedenými nosiči, popřípadě povrchově ak-tivními látkami do formy práškového pří-pravku aplikují při vysévání osiva do půdy(brázd).

Soli použité podle vynálezu, regulující růstrostlin, se mohou také ve formě vodnýchroztoků obsahujících povrchově aktivní lát-ky a/nebo práškové nosiče nanášet na osi-vo před setím, během něho nebo po něm. Při použití solí podle vynálezu v zeměděl-ství se může také postupovat tak, že se pří-pravek obsahující soli aplikuje například roz-prašováním, rozmetáním nebo postřikem narostliny nebo jejich životní prostor nebo jed-notlivé jejich části, například listy, nebo za-léváním, zaplavováním nebo vpravením dopůdy.

Prostředky podle vynálezu jsou stejně vhod-né pro regulaci rostlin s jednozárodkovými idvouzárodkovými listy. Oprava se může pro-vádět před vysetím osiva, před vzklíčením,popřípadě vzejitím rostlin, po vyklíčení, po-případě vzejití rostlin, nebo zapracovánímdo půdy.

Pod aplikací před setím se rozumí nanáše-ní, popřípadě vpracování prostředku podlevynálezu před setím osiva na půdu, popří-padě do půdy.

Pod termínem předaplikace se rozumí na-nášení, popřípadě vpracování prostředku po-dle vynálezu, například postřikem před klí-čením rostlin, tzn. když osivo svými klíčkyještě neprorazilo povrch půdy.

Pod dodatečnou aplikací se rozumí naná-šení, popřípadě vpravování prostředku po-dle vynálezu po vzklíčení rostlin na zpraco-vávanou oblast, popřípadě do ní, napříkladna jednotlivé části rostlin nebo na půdu, po-případě do ní.

Pokusy bylo zjištěno,, že prostředky podlevynálezu působí svými účinky na růst rost-lin, zvláště v případě kukuřice, obilí, sluneč-nic, vojtěšky, cukrovky, řepky, sóji, brambora rýže.

Množství, popřípadě dávky prostředků po-dle vynálezu závisí na mnoha činitelích, na-příklad na druhu ošetřovaných rostlin, je-jich stavu, rostlinách rostoucích v okolí, ob-lasti použití, druhu použitých solí regulují-cích růst rostl'n, ročním období, klimatic- 196329 10 kých podmínkách, jakož i na jiných okolnos-tech, a to zda se ošetření provádí předem,nebo dodatečně, a nakonec na formě použití.Podle toho se optimální dávkování určuje vkaždém případě empiricky. Obyčejně se po-užívá 0,1 až 50 kg účinné látky na hektar.

Podle druhu použití (například úpravy o-siva, ošetření na list, vpravování do půdy,popřípadě nanášení na povrch půdy] se po-užívá prostředku podle vynálezu v různýchkoncentracích. K úpravě osiva, ke zvýšeníklíčivosti a k ošetření listů se používají zře-děné preparáty s obsahem účinné látky0,00005 až 1 % hmot. (0,5 až 10 000 ppm), svýhodou 0,001 až 0,1% hmot. (1 až 1000ppm), a ke stříkání v předaplikaci a k do-datečnému ošetření se používají zředěné pre-paráty v koncenraci 0,1 až 3,0 % hmot., s vý-hodou 0,3 až 1 % hmot. Při vpravování do pů-dy, při úpravě osiva a u rostlinných fólií semohou soli podle vynálezu použít také sa-motné bez úpravy. V dalším je vynález blíže objasněn na pří-kladech provedení, které však vynález ni-kterak neomezují. Příklad 1

Byl připraven smáčitelný prášek z těchtosložek: 25 g monohydrátu kyselého síranu sodného,65 g kaolinu, 10 g alkylarylpolyglykoletheru. Z monohydrátu kyselého síranu sodnéhobyl připraven koncentrovaný vodný roztok,který byl za míchání přidán k alkylarylpoly-glykoletheru. Roztok byl nastříkán na kaolin,načež byla směs homogenizována v mísiči apotom mleta na žádanou velikost částí. Takbyl získán smáčivý práškovitý přípravek sobsahem účinné látky 25 hmot. %. Přípravekse mohl zředit vodou na libovolnou koncen-traci. Příklad 2 K výrobě emulzního koncentrátu byly spo-lu smíšeny tyto složky: 20 g kyselého síranu draselného, 17 g nonitu (40% dioktylnatriumsulfosukci- nátj, 3 g calciumdodecylsulfonátu, 45 g ethylendichloridu, 15 g akylbenzenová rozpouštědlová směs(„AROMASOL“ H).

Směs byla míchána k dispergování složek. P ř í k 1 a d 3 K výrobě prostředku k úpravě osiva bylyspolu smíchány a mlety tyto složky: 80 g síranu sodného, 2 g minerálního oleje, 18 g kaolinu. Příklad 4 K výrobě postřiku vhodného k ošetření osi-va a listů byl vyroben koncentrát tohoto slo-žení: 15 g kyselého siřičitanu sodného, 80 g vody, 5 g oktylfenyloktaglykoletheru.

Nejdříve byl ve vodě rozpuštěn kyselý sl-řičitan sodný a potom oktylfenyloktaglykol-ether.

Podle druhu použití byl koncentrát v žá-dané míře zředěn. Příklad 5

Zkouška klíčivosti

Zkouška byla prováděna způsobem Soko-lova s trojím opakováním.

Petriho misky byly zcela naplněny promy-tým pískem. Na povrchu písku byla vytvoře-na stružka a do každé stružky bylo vloženo5 semen řepky (semena Brassica napus).Potom byla vždy 1 Petriho miska ovlhčena30 ml vodného přípravku s obsahem účinnélátky 0,0001 hmot. % (1 ppm), 0,001 hmot.procent (10 ppm), 0,1 hmot. % (100 ppm),popřípadě 0,1 hmot. % (1000 ppm). Pak by-ly Petriho misky uzavřeny a uloženy ve skle-níku při teplotě 20 až 22 °C. Čtyři dny po se-tí byla měřena délka kořínku a délka ston-ku. Výsledky jsou shrnuty v následující ta-bulce 1.

Slepé pokusy, popřípadě kontrolní zkouškybyly ovlhčeny 30 ml vody, namísto roztokemregulátoru růstu rostlin. Síran sodný (Na2SO4) kořen stonek v mm 11 196329 12

Koncentraceve hmot. %

Monohydrát kyseléhosíranu sodného (NaHSCH. H2O)kořen stonek v mm

Tabulka 1

Kyselý síran draselný(KHSCH) kořen stonek v mm 0 9,3 5,8 8,56 7,8 9,4 6,4 (slepý pokus)0,0001 19,4 8,8 12,9 7,4 18,9 11,0 0,001 14,5 11,6 12,9 8,0 18,3 12,1 0,01 12,5 9,0 25,7 9,5 25,2 13,3 0,1 9,4 8,0 11,6 8,7 14,3 8,3 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že klíči-vost řepky (Branssica napus) byla všemitřemi solemi regulujícími růst rostlin pod-stantě ovlivněna. Zvláště výhodné jsou roz-toky s koncentracemi 0,0001 až 0,01 hmot.procent. Příklad 6 Účinek látky nanesené na povrchu osiva

Osivo kukuřice (Zea mays), sóji (Glycinesója), řepky (Brassica napus) a pšenice (Tri- ticum vulgare) bylo nasáváno 10 minut vod-nými roztoky monohydrátu síranu sodného,síranu draselného, popřípadě síranu sodné-ho s obsahem 0,001 hmot. %, 0,01 hmot. %,popřípadě 0,1 hmot. % solí regulujících růstrostlin a potom sušeno, Potom bylo ve tro-jím provedení vyseto po 5 semenech do kvě-tináčů naplněných hlinitou zemí. Květináčebyly udržovány na 20 až 22 °C ve skleníku alibovolně zalévány vodou. Po 2, popřípadě 3týdnech byla měřena výška vyklíčených rost-lin. Hodnoty udané v cm jsou shrnuty v ná-sledující tabulce 2.

Tabulka 2

Koncentraceve hmot. % Kukuřice (Zea mays) po 2 týdnech PO Monohydrát kyselého síranusodného(NaHSCH. . H2O) 3 týdnechKyselýsíran draselný (KHSCH) Síran sodný (Na2SCH) Monohydrát kyselého síranu sodného (NaHSCH. . HzO) Kyselý síran draselný (KHSCH) Síran sodný (Na2SCH) 0 16,6 16,6 16,6 27,5 27,5 27,5 (slepý pokus) 0,001 12,0 16,5 17,5 34,6 29,5 34,6 0,01 15,0 18,5 19,0 28,4 30,3 36,5 0,1 20,0 21,0 17,0 34,0 31,6 31,0 Koncentrace Sója (Glycine sója) ve hmot. % PO 2 týdnech PO 3 týdnech Monohydrát Kyselý Síran Monohydrát Kyselý Síran kyselého síran sodný kyselého síran sodný síranu draselný (Na2SCH) síranu draselný (Na2SOi) sodného (KHSCH) sodného (KHSCH) (NaHSCH. (NaHSCH. .H2O) . H2O) 0 8,3 8,3 8,3 9,5 12,6 12,6 (slepý pokus) 0,001 8,5 9,0 10,0 11,0 12,6 13,5 0,01 9,1 11,0 11,5 11,0 16,3 17,3 0,1 9,8 11,5 13,0 13,5 17,3 23,0 19B3TZ9 13 14

Koncentraceve hmot. % Řepka (Brassica napus] po 2 týdnech po 3 týdnech Monohydrátkyseléhosíranusodného(NaHSCh. . H2O] Kyselý síran draselný (KHSO4) Síran sodný (Na2SOi) Monohydrátkyseléhosíranusodného(NaHSO4. . H2O] Kyselý síran draselný (KHSOi) Síran sodný (Na2SO4) 0 4,0 4,0 4,0 6,3 6,3 6,3 (slepý pokus] 0,001 9,3 10,3 6,3 11,0 13,3 9,6 0,01 8,3 10,4 7,0 17,6 10,5 14,3 0,1 8,6 9,2 9,3 11,0 10,0 17,0 Koncentrace Pšenice (Triticum vulgare) ve hmot. % PO 2 týdnech po 3 týdnech Monohydrát Kyselý Síran Monohydrát Kyselý Síran kyselého síran sodný kyselého síran sodný síranu draselný (Na2SO4] síranu draselný (Na2SO4) sodného (KHSO4) sodného (KHSOl) (NaHSCU . (NaHSOr. . H2O] . H2O) 0 18,0 18,0 18,0 28,6 28,6 28,6 (slepý pokus] 0,001 18,0 21,3 31,3 30,0 27,5 30,3 0,01 22,3 25,3 29,0 36,0 38,0 39,0 0,1 23,0 28,3 30,0 40,0 38,5 41,6 Z výše uvedené tabulky 2 vyplývá, že solinanesené na povrchu osiva podporují růstrostlin. Již je patrný účinek vodných roztokůs obsahem 0,001 hmot. % solí regulujícíchrůst rostlin, zvláště u řepky. Koncentrace,při které se dosahuje nejvyššího účinku, jepro jednotlivé rostliny různá. Příklad 7

Zkoušky růstového účinku monohydrátukyselého síranu sodného vmíšeného do pů-dy jiný Veszprému, popřípadě z krajiny Keszt-hely. Do půdy bylo v mísícím zařízení přimí-šeno tolik monohydrátu kyselého síranu sod-ného, že odpovídal použitému množství 10kilogramů/ha. S každým z těchto dvou dru-hů půdy byly naplněny 4 květináče a do kaž-dého z nich byla zaseta 4 semena pšenice(Triticum vulgare), popřípadě kukuřice (Zeamaysj. V zemi květináče se slepým pokusemnebyla žádná sůl regulující růst rostlin. Po7 dnech byla měřena výška rostlin. Získanéhodnoty v cm jsou shrnuty v následující ta-bulce 3.

Pro pokus byla použita hlinitá půda z kra-

Tabulka 3 Původ půdy Pšenice Kukuřice (Triticum vulgare) (Zea maysj slepý pokus ošetřeno 10 kg/ha slepý pokus ošetřeno 10 kg/hamonohydrátu ky- monohydrátu ky-selého síranu sod- selého síranu ného sodného (NaHSOí . H2O) (NaHSCh . H2O)

Veszprém 7

Keszthely — Z výše uvedené tabulky je patrno, že mo-nohydrát kyselého síranu sodného vmíšenýdo půdy podstatně ovlivňuje růst pšenice akukuřice, přičemž především na kukuřici jeúčinek značný. Příklad 8

Zkouška vlivu různých druhů půdy 10 — — — 5 10,7

Ke 3 různým druhům půdy zvoleným pro pokus bylo v mísiči přidáno tolik monohyd-rátu kyselého síranu sodného, že odpovídalpoužitému množství 10 kg/ha. Sůl byla s pů-dou homogenizována. Každým druhem půdybyly naplněny 4 květináče, do každého kvě-tináče bylo naseto 5 semen řepky (Brassicanapus) a květináče byly ve skleníku udržo-vány na 20 až 22 °C. Po 7 dnech byla měřena

Druh půdy z Keszthely ze Siófoku 198329 15 16 výška rostlin v půdě slepého pokusu a v jsou shrnuty v tabulce 4.ošetřených půdách. Naměřené hodnoty v cm

Tabulka 4

Druh ošetření z Veszprému neošetřeno 1 (slepý pokus)ošetřeno 10 kg/ha kyselého síranu 3,6 sodného — monohydrátu (NaHSO4.H2O) 2 1 4,4 . 4,7 Z výše uvedené tabulky 4 je patrné, že uvšech 3 druhů půdy měl přimíšený monohyd-rát kyselého síranu sodného velmi výhodnýúčinek na růst řepky. Zvláště je třeba zdů- raznit účinek v půdách ze Siofóku a Keszt-hely.

Charakteristická data použitých druhů pů-dy jsou shrnuta v následující tabulce 5.

Tabulka 5 Původ půdy Veszprém Keszthely Siófok Druh půdy hlinitá hlinitá hlinitá Stupeň soudržnosti podle Aranyho (+) 44 32 35,2 Hygroskopičnost nad H2SO4 1,8 0,95 1,15 Kapilární sací účinek v mm (5 hodin) 100 270 225 Rozdělení velikostí zrn 0,2 až 2 mm 19,7 37,49 32,18 ve hmot. % 0,02 až 0,2 mm 36,4 29,69 35,88 0,002 až 0,02 mm 24,34 18,96 17,48 pod 0,002 mm 19,4 13,43 15,66 Odplavitelný podíl 43,74 32,39 33,14 Hodnota pH s vodou 5,65 7,85 7,35 Hodnota pH s KC1 7,45 6,95 6,90 Obsah dusíku v mg/100 g NH5 0,74 0,38 0,49 NO3 3,58 1,48 0,89 Obsah humusu ve hmot. °/o 4,0 1,5 2,05 ( + ) Způsob zkoušení půd a hnojiv.

Mezogazdasági kiadó 1962, str. 94 Příkladů

Zkoušení účinku při předaplikaci

Ploché misky z plastické hmoty o rozmě-rech 32 cmX27 cm byly naplněny 5 cm vy-soko křemičitým pískem. Na ten byla nane-sena zkoušená zrna osiva a potom za účelemstejnoměrného klíčení byla zrnka přikryta1 cm tlustou vrstvou písku. Ze zkoumanýchsolí regulujících růst rostlin byly připrave-ny vodné roztoky s obsahem soli 1, popřípa-dě 2 hmot. °/o. Po 100 cm3 těchto roztoků by-lo rozstříkáno na 1 m2 velkou plochu, v je-jímž středu stála osetá miska. Rozstříkanémnožství soli přitom odpovídalo použitému množství 10, popřípadě 20 kg/ha. Postřik seprováděl laboratorním rozstřikovacím pří-strojem, přičemž bylo dáváno pozor na to,aby množství roztoku bylo na celkové plošestejnoměrně rozděleno. Paralelně k tomutopokusu byl prováděn slepý pokus, při kte-rém byla rozstřikována pouze voda. Ošetře-né a neošetřeraé misky byly potom uloženyve skleníku při teplotě 20 až 22 °C. Herbicid-ní účinek solí regulujících růst rostlin a je-jich selektivita byly vyhodnoceny na zákla-dě procentuálního poměru mezi vysetými azkaženými rostlinami, jakož i fytotoxickýchškod, přičemž se klíčící rostliny po 2 týdnykaždý třetí den počítaly. Výsledky jsou hrnu-ty v následující tabulce 6. 19B329

Prostředek Použité množství Datum Škoda v % kukuřice ječmen oves řepka (Zea mays) (Hordeum (Avena (Brassica distichon) sativa) napusj ιη ιη κ. Ο ίΌ LO m ο ο Εχ t> Cx 05 05 05 ZjτΗ 05 05 05 τ-Η τ—1 τ—1 τ—1 τΗ Cti Cti §3 β β β Lh f-l Ρ f-l Ο Ο Ο Ο Ο β β « α β β β 'β 'β >Μ 'β 'β χπ £ 00 04 τίϊ 04 04 04 04 04 ctí

Xl 'Sc 44 cti X! 'So 44 cti Xí 'So 44 o 04

Cti Cti Cti CtiΛ Xí XX 44 44 44 44

O O O OΗ H CM H cti š, 44 o 04 β β cti ^4 , 3βCti£

M Q W O

O .X! ’MU

r—I TT Φ o« wλ K«2 í-l '— rt Xi X «·η 3* s ω o « ot

Hrt «2ř-< ’—' X srn β β cti w o

<N a OJ o cti ΐα 2 f-l '—1 Όί>> X! s i*

O'X sl § °S oo -ti -Ťi -t< O O OC/3 C/3 <Z)

PC K E'2 MM >>, 'í>, '> ΰ tí c £ I—I ř-H i—I Ό CD CD CD Oc/3 (Λ w cncti cti coT3 X Ό cti β β β Xcti cti cti Ή , ř_, s_, p_,

W W W M O 8 8 $ g * « « 44 44 44 44 ^44 —' β Ό

O ω β cti +j

•I—I >υ £τ? Μ Ο "Λ 198329 17 18 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že žád-ná ze zkoušených solí neškodí zkoušenýmrostlinám a že soli použité podle vynálezunejsou samotné v množství 20 kg/ha fytoto-xické. Rostliny ošetřené postřikem se vyví-jely mnohem silněji než neošetřené u slepé-ho pokusu. Aby tento rozdíl byl přesně zjiš-těn, byly rostliny kukuřice ošetřené jednoudávkou 10, popřípadě 20 kg/ha, monohydrá-tu kyselého síranu sodného uříznuty (24. ú-nor 1975] a zjištěna jejich zelená hmotnost.Zelená hmotnost rostlin ošetřených 10 kg//ha byla o 15 °/o, ošetřených 20 kg/ha o 50 %vyšší než zelená hmotnost neošetřených rost-lin. Příklad 10

Zkoumání účinku při dodatečné aplikaci

Zkoušené rostliny Neošetřeno (slepý pokus)

Způsobem podle příkladu 9 byla zaseta se-mena kukuřice (Zea mays), ječmene (Hor-deum distichon], cukrovky (Beta vulgaris)a řepky (Brassica napus) do plochých mi-sek z plastické hmoty. Rostliny byly po vze-jití ošetřeny 10, popřípadě 20 kg/ha mono-hydrátu kyselého síranu sodného. Paralel-ně k tomu byl nasazen slepý vzorek zkrope-ný pouze vodou. Ošetřené a neošetřené mis-ky byly uloženy ve skleníku při 20 až 22 °'C.Po 20 dnech byly rostliny uřezány. Byla sta-novena jejich zelená hmotnost a vyjádřena vprocentech ‘zelené hmotnosti neošetrenéhoslepého pokusu, kterému byla dána hodnota100 %. Získané výsledky jsou shrnuty v ná-sledující tabulce 7.

Tabulka 7

Monohydrát kyseléhosíranu sodného(NaHSOd . H2O) 10 kg/ha

Monohydrát kyseléhosíranu sodného(NaHSOi. H2O) 20 kg/ha

Zea mays 100 %

Hordeum distichon 100 %

Beta vulgaris 100 %

Brassica napus 100 % 116 %105 %127 %141 % 118 %110 %115 %134 %

Jak je patrné z výše uvedené tabulky 7, jezelená hmotnost při použití solí podle vyná-lezu regulujících růst rostlin podstatně vyš-ší. Příklad 11 nitou půdou z Veszprému a do každého hrn-ce bylo zaseto 5 zrn pšenice. Po vzejití bylyrostliny postříkány roztoky účinné látky,které obsahovaly 0,0001 hmot. %, 0,001 hmot.procent, popřípadě 0,01 hmot. % soli regulu-jící růst rostlin. Na cm2 plochy bylo použito0,1 cm3 vodného přípravku. 10. a 17. den po

Zkoušení účinku při aplikaci v doběhu Pro každý zkoušený prostředek a pro kaž-dou koncentraci byly naplněny 3 hrnce hli- ošetření byla měřena výška rostlin. Vzorkyse slepými pokusy byly postříkány pouze vo-dou. Získané výsledky jsou shrnuty v násle-dující tabulce 8. Tabulka 8 Koncentrace 10. den 17. den roztoku Monohydrát Kyselý Síran Monohydrát Kyselý Síran ve hmot. % kyselého sí- síran sodný kyselého sí- síran sodný ránu sodného draselný (Na2SO<) ránu sodného draselný (NazSCU) (NaHSOá . (KHSO4) !(NaHSO4 . (KHSO4) . H2O) . HzO) 0 20 20 20 26 26 26 (slepý pokus) 0,0001 25 18 23 32 29 29 0,001 21 23,0 22 30 32 30 0,01 24 23,6 22 31,6 30 31,6 Příklad 12 Růstový účinek při ošetření listů

Květináče byly naplněny hlinitou půdou zVezprému (obsah humusu = 4 hmot % apH — 5,65). Pro každou zkoušenou sůl byly3 květináče osety 5 semeny kukuřice (Zeamays), pšenice (Triticum vulgare), řepky(Brassica napus) a sóji (Glycine sója). Kvě- tináče byly udržovány na 20 až 22 °C ve skle-níku. Když vzešlé rostliny měly 2 až 3 listy,byly postříkány roztoky monohydrátu kyse-lého síranu sodného, kyselého síranu drasel-ného, popřípadě síranu sodného. Roztokyměly koncentraci 0,01 hmot. °/o. Účinek oše-tření listů byl vyhodnocen 3. a 10. den poošetření. Byla měřena výška rostlin. Hodnotyvyjádřené v cm jsou shrnu ty v následující ta-bulce 9. 198329

Prostředek Ošetřené rostliny

Triticum vulgare Zea mays Brassica napus Glycine sója 3. den 10. den 3. den 10. den 3. den 10. den 3. den 10. den

co CO co co CD θ' t—Ί cm CM

CO co co

CO

CO

CM C\f co co

O CD co cd" irf rH co co CO

CD CD' LÍD c\T LO o" CM CM CM o

rH

CO

Ttl

LO CO ID co CM CM CM

O Λώ 'gC/3 5 TO o iw

'«OTO

40O £ 2O 40 as co

O ω £ —' tíTOo

ω $ω to>> Ph4*í TO 19 20 199329 Z hodnot uvedených v tabulce 9 je pa-trné, že soli podle vynálezu regulující růstrostlin mají proti vodě (slepý pokus) u všech4 zkoušených druhů rostlin vyšší účinek. Příklad 13

Zkouška ve volné přírodě 144 m2 velká parcela, jejíž půdu tvořilapísečná hlína obsahující 2 až 3 hmot. % or-ganických látek a která byla oseta zrny ví-ky, byla po sklizení upravena tímto způso-bem: orání talířovým pluhem a potom vláče-ní diskovými a hřebenovými branami. Potombyla šestiřadovým secím strojem zaseta si-lážní kukuřice. S 800 1/ha vody byly v před-aplikaci nastříkány tyto soli regulující růstrostlin: 10 kg/ha monohydrátukyselého síranusodného 5 kg/ha kyselého síranudraselného 10 kg/ha kyselého síranudraselného 5 kg/ha síranu sodného 10 kg/ha síranu sodnéhoslepý pokus (bez ošetření)(parcela D-7) (parcela D-2) (parcela D-3) (parcela D-4)(parcela D-5)(parcela D-6]

Na konci růstové periody byla měřena výš-ka kukuřice, načež byla sklizena strojemtypu E-280. Byla stanovena výška rostlin aprůměrný výnos a vyjádřena v následujícítabulce 10 v poměru k neošetřeným rostli-nám slepého pokusu, popřípadě k neošetře-ným parcelám, kterým byla dána hodnota100. 50 kg/ha monohydrátukyselého síranu sodného (parcela D-l)

Tabulka 10

Označení parcely

Průměrná výška rostlinv % rostlin slepého pokusu, popřípadě

Průměrný výtěžekv % — parcel D-l 102,6 100 D-2 110,5 105 D-3 105,3 117 D-4 115,8 121 D-5 105,3 105 D-6 100,0 102 D-7 parcela slepého pokusu 100,0 100 Z toho je patrné, že ze zkoušených solí máobzvláštní účinek na výtěžek síran drasel-ný. Výtěžek je při použitých množstvích 5až 10 kg/ha prakticky konstantní a činí asi20 %.

Jak vyplývá z pozorování jevů na rostli-nách po celou dobu vegetace, nejsou žádnésoli podporující růst rostlin fytotoxické. Ku-kuřice ošetřená na parcelách, zvláště ošetře-ná síranem draselným a monohydrátem ky-selého síranu sodného, měla zelenější bar-vu. Příklad 14 144 m2 (9 m X 16 m) velké parcely bylyošetřeny způsobem popsaným v příkladu 13,potom osety silážní kukuřicí a 4 týdny povzejití v aplikaci doběhu byly postříkány tě-mito látkami regulujícími růst rostlin (stří-kací zařízení typu John Deer a množství vo-dy = 800 1/ha): 50 kg/ha monohydrátu kyselého síranu sodného (parcela F-l) 10 kg/ha monohydrátukyselého síranusodného 5 kg/ha kyselého síranudraselného 10 kg/ha kyselého síranudraselného 5 kg/ha síranu sodného 10 kg/ha síranu sodného 5 kg/ha kyselého siři-čitanu sodného 10 kg/ha kyselého siři-čitanu sodného slepý pokus(bez ošetření (parcela F-2)(parcela F-3) (parcela F-4)(parcela F-5)(parcela F-6)(parcela F-8)(parcela F-9)parcela F-7)

Na konci vegetační periody byla měřenavýška kukuřice, načež byla sklizena siláž-ním sklízecím strojem typu E-280. Byla zjiš-těna průměrná výška rostlin a průměrný vý-těžek jednotlivých parcel a v následující ta-bulce 11 jsou vyjádřeny v poměru k rostli-nám slepého pokusu, popřípadě k parcelámslepého pokusu, kterým byla dána hodnota100.

Průměrný výtěžek v % 198329 21 22

Tabulka 11

Označení parcely Průměrná výška, rostlin v % rostlin slepého pokusu, příp. —parcel F-l 118,2 93,3 F-2 127,8 100,0 F-3 163,6 135,0 F-4 118,2 118,0 F-5 113,6 106,7 F-6 109,1 100,0 F-8 113,6 118,0 F-9 122,1 133,4 F-7 (parcela splepého pokusu) 100,0 100,0 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ze so-lí podle vynálezu je při aplikaci doběhuzvláště dobrý kyselý síran draselný a kyse-lý siřičitan sodný jak jako látka podporujícírůst rostlin, tak i jako látka zvyšující výtě-žek. Nebyly pozorovány žádné íytotoxickésymptomy. Příklad 15

Zkoumání účinku při aplikaci v doběhu

Způsobem popsaným v příkladu 10 bylzkoušen účinek na růst rostlin solí NaHSOí,NaHSCb, NazSOd, KHSCD, KHSO3 a K2SO4. Ja-ko zkoušené rostliny bylo použito kukuřice(Zea roays).

Do plochých misek z plastické hmoty orozměru 32 X 27 cm byl naplněn do výše5 cm křemičitý písek. Na ten bylo nanesenozkoušené osivo a potom pro stejnoměrné klí-čení pokryto 1 cm tlustou vrstvou říčníhopísku. Misky byly uloženy ve skleníku přiteplotě 20—22 °C. Rostliny byly po vzejití, tj.20 dní po vysetí, postříkány způsobem po-psaným v příkladu 9 solí regulující růst rost-lin v množství odpovídajícímu 10 kg/ha. Po15 dnech byly rostliny uřezány, stanovenajejich zelená hmota a vyjádřena v procen-tech zelené hmotnosti neošetřené kontrolnírostliny. Získané výsledky jsou shrnuty vnásledující tabulce 12.

Tabulka 12

Prostředek Zelená hmotnost kukuřice(g/misku J Přírůstek zelené hmotnosti% neošetřeno 218,5 — NaHSOd. H2O 263,0 20,0 NaHSCb 225,0 2,6 NazSOá 225,5 2,9 KHSO4 244,5 11,5 K2SO4 307,0 40,0 KHSO3 310,3 41,5

Jak je patrné z tabulky, narůstá podstatnězelená hmotnost při použití solí regulujícíchrůst rostlin, zejména při použití NaHSCU. . H2O, K2SO4 a KHSO3. Příklad 16

Zkoumání účinku při předaplikaci

Způsobem popsaným v příkladu 9 byl zkou- mán účinek na růst rostlin solí KHSO3 aK2SO4. Jako zkoušené rostliny bylo použitokukuřice (Zea mays). Rostliny byly ošetřeny10 kg/ha KHSO3 a K2SO4 a po 20 dnech uře-zány. Byla stanovena zelená hmotnost a vy-jádřena v procentech zelené hmotnosti ne-ošetřených kontrol. Získané výsledky jsoushrnuty v následující tabulce 13.

Tabulka 13

Prostředek Zelená hmotnost kukuřice(g/misku J Přírůstek zelené hmotnosti% neošetřeno 158,5 — K2SO4 200 25,6 KHSO3 181,3 13,8 23 1SB329 24 Příklad 17

Zkoumání účinku ve vodních kulturách

Byl zkoumán účinek solí NaHSO4, NazSOá,KHSO4, K2SO4 a KC1 regulujících růst rostlinna rostlinách rostoucích ve vodní kultuře(hydrokultura). Jako zkoušené rostliny by-ly použity dvě jednozárodečné, a to zimnípšenice F 481 a kukuřice MV SC 380, dálejedna dvouzárodečná rostlina, sója (adep- ta). Zkoušky byly prováděny vodou z vodo-vodu, popřípadě u kukuřice také vodovodnívodou s přísadou roztoku Hoagland. Hoa-gland-roztok byl použit ve čtyřnásobném zře-dění, protože podle experimentálních zku-šeností je přijímání iontů klíčícími rostlina-mi a transflokacemi iontů do výhonků přitomto zředění optimální.

Obsah iontů zředěného Hoagland-roztokua vodovodní vody je patrný z následujícítabulky 14.

Ion

Tabulka 14

Obsah iontů (v ppm) zřed. Hoagland-roztok vodovodní voda

Na+ 8,5 K+ 3,5 Mg+ + 40,0 Ca+ + 80,0 N 2,5 P 0,16 S 30,0 Předpříprava k rostlinám se provádí ná-sledujícím způsobem. Pšenice se nechalapředklíčit 24 hodin ve vodovodní vodě. Ku-kuřice a sója byly uloženy v Petriho mls-kách naplněných vodovodní vodou a tam senechají 24 hodin předklíčit. Byly zvolenyjednotlivé rostliny stejného stupně vývoje.30 rostlin pšenice, 20 rostlin kukuřice a16 rostlin sóji bylo uloženo na nerezavějí-cím ocelovém pletivu na 400 ml roztoku.Rostliny se udržovaly 24 hodin v temnu navodovodní vodě, potom byla vodovodní vo-da vyměněna za pokusný roztok a rostlinybyly uloženy v termostatu se světlem. Propšenici a sóju byly stanoveny dvě pokusnésérie, pro kukuřici tři pokusné série. U prvních dvou pokusných sérií byly dovodovodní vody přidány soli regulující růstrostlin v množství 10, popřípadě 100 ppm, utřetí, prováděné pouze u kukuřice, byl při-dán čtyřnásobně zředěný Hoaland-roztok 100ppm soli. Všechny pokusné série byly dvakrát podvou paralelách opakovány. Pšenice bylasklízena sedmého dne, kukuřice a sója de- 58 12 50 52,5 7,8 16,0 sátého dne. U pšenice a kukuřice byla zjiš-těna čerstvá hmotnost výhonků a kořenů,jakož i délka výhonku. U rostlin sóji bylyvedle hmotnosti výhonku a kořene stanove-ny také hmotnost stonku a listů. U kukuřicebyla určena také suchá hmotnost rostliny.

Suchá hmotnost výhonků kukuřice pěsto-vané na vodovodní vodě činila 10 % čerstvéhmotnosti, u rostlin pěstovaných na rozto-cích solí činila 7 % čerstvé hmotnosti. Re-lativní obsah vody druhých je tedy vyšší,současně však je výtěžek suché hmotnostivzhledem k větší zelené hmotě vyšší o 30 %než u rostlin pěstovaných na vodovodní vodě(suchá hmotnost 20 výhonků činila u rost-lin pěstovaných na vodovodní vodě 1 g, urostlin pěstovaných na roztocích solí činila1,3 g).

Intensita osvětlení činila u všech pokusů5000 luxů, teplota 21 až 25 °C. Význam roz-dílů vzniklých vlivem ošetření byl zkoušent-vzorkem podle Studenta. Výsledky pokusů jsou shrnuty v následu-jících tabulkách 15, 16, 17, 18a, 18 b.

Tabulka 15

Hmotnost výhonků pšenice Ošetření Vodovodní voda+10 ppm Vodovodní voda+100 ppm g/30 rostlin t g/30 rostlin t.

Kontrolní 3,23 — 3,42 — NaHSOr 3,31 1,009 3,47 0,521 Na2SO4 3,26 0,504 3,48 0,678 KHSO4 3,49 3,598 4,16 15,92 K2SO4 3,52 3,719 4,21 14,00 KC1 3,61 5,633 4,17 13,19

Stupeň volnosti: 10 při P=5 % 196329

Tabulka 16

Hmotnost kořenů pšenice Ošetření Vodovodní voda+10 ppm Vodovodní vcda+100 ppm g/30 rostlin t g/30 rostlin t Kontrolní 1,74 — 1,63 — NaHSOi 1,87 1,000 1,77 2,097 Na2SOd 1,81 0,541 1,83 2,836 KHSO4 1,87 1,038 1,91 4,212 K2SO4 1,87 1,036 2,17 6,869 KC1 1,92 1,766 2,07 6,523

Stupeň volnosti: 10 při P==5 %

Tabulka 17

Hmotnost výhonků kukuřice Ošetření Vodovodní voda+10 ppm vodovodní voda=100 ppm Hoagland-roztok+100 ppm g/20 rostlin t g/20 rostlin t g/20 rostlin t Kontrola 10,28 — 11,66 — 19,26 — · NaHSCU 10,25 0,13 11,44 0,72 19,81 0,98 NazSOd 10,40 0,61 11,63 0,08 19,05 0,45 KHSCh 11,55 5,06 14,51 6,81 20,91 3,62 K2SO4 11,28 4,12 14,48 5,22 20,79 3,16 KC1 11,45 4,28 14,92 7,39 20,58 2,70

Stupeň volnosti: 10 při P=5 % t=2,23

Tabulka 18a Délka výhonků kukuřice Ošetření vodovodní voda+10 ppm vodovodní voda+100 ppm Hoagland-roztok+100 ppm mm/20 rostlin t mm/20 rostlin t mm/20 rostlin t Kontrola 2860 — 2998 — 3848 — NaHSCh 2850 0,25 2924 1,61 3741 0,76 NazSOd 2920 1,56 3011 0,33 3681 1,20 KHSO4 3001 2,90 3288 6,88 3852 0,03 K2SO4 2949 1,45 3259 3,36 3820 0,19 KC1 3012 3,50 3258 2,93 3833 0,10 Stupeň volnosti: 10 při P=5 % t—2,23 Tabulka 18b Hmotnost listů sóji Ošetření Vodovodní voda+10 ppm Vodovodní voda+100 ppm g/16 rostlin t g/16 rostlin t Kontrolní 2,27 — 2,41 — NaHSCH 2,30 0,218 2,54 1,442 NazSOd 2,39 0,721 2,68 2,359 KHSO4 2,51 1,164 2,98 4,339 K2SO4 2,52 1,477 2,76 2,251 KC1 2,56 1,760 2,80 3,095

Stupeň volnosti: 10 při P—5 % 28 196329 26 U zkoušených rostlin vykazují významnýúčinek podporující růst rostlin v první řadědraselné soli, jak se dokazuje srovnánímkontrolních rostlin pěstovaných na vodo-vodní vodě u hmotnosti výhonku a hmotnos-ti kořene pšenice, hmotnosti výhonku a dél-ce výhonku kukuřice, hmotnosti listu sóji at-vzorku. Významný podporující účinek vzni-ká u hmotnosti výhonků pšenice a hmotnos-ti výhonků kukuřice také u množství soli 10ppm.

Také sodné soli poskytují zvýšení hmot-nosti výhonků a kořene pšenice a hmot-nosti listů sóji. Tento účinek je významnýpři použití 100 ppm.

Jestliže se jako vnější roztok použije vy-rovnávaný živný roztok, ukazuje se takézvýšení hmotnosti výhonků jako významné. Příklad 18

Postupuje se způsobem popsaným v pří-kladu 15 s tím rozdílem, že se jako účin-ných látek použije KC1, KH2PO4, K2CO3,Na2S2O3 a NaHCO3.

Dosažené výsledky jsou, srovnánys neošetřenými kontrolami, shrnuty v ná-sledující tabulce 19.

Tabulka 19 Sůl Zelená hmotnost kukuřice Procentuální větší výtěžek (g/misku) zelené hmot. % neošetřená kontrola 218,5 — KC1 256,0 16,5 KH2PO4 273,0 24,2 K2CO3 276,5 25,8 Na2S2O3 281,0 27,8 NaHCOs 259,5 18,0

Jak je patrné z tabulky, dosáhne se použi- příkladu 16, s tím rozdílem, že jako účinné tím solí regulujících růst rostlin podstatné- látky byly použity Na3PO4, MgHPOd, ZnSCh, ho zvýšení zelené hmotnosti. KHCO3 a KNO3. Získané výsledky jsou shr- nuty v následující tabulce 20. Příklad 19

Bylo postupováno postupem popsaným v Sůl

Tabulka 20

Zelená hmot. kukuřice(g/misku)

Procentuální větší výtěžekzelené hmot. °/o 158,5 200,0 214,0 187,0 201,0 217,0 neošetřená kontrola N33PO4

MgHPCU

ZnSO4 KHCO3 KNO3

Jak je patrné z tabulky, dosahuje se po-užitím solí regulujících růst podstatnéhozvýšení zelené hmotnosti. Příklad 20 V tomto příkladu se zkoumá účinekNaHSO4. H2O a KHSO4 na klíčení a vegeta-tivní růst zimní pšenice.

Zkoušky ve volné přírodě byly prováděnyna hlinité půdě se středním obsahem dras-líku (19,5 mg K2O/IOO g). Předkulturou by-la pšenice, po žních byla půda zorána 18centimetrů hluboko a potom pohnojena NPK(dusík, fosfor, draslík) v poměru 4:14:14v množství 4 q/ha. Potom byla půda vláče-na.

Pro pokus byla použita zimní pšenice kav-kazského druhu.

Byla před vysetím mořena v 200 g/q FUN-DAZOL 50 WP (komerční fungicid; účinná 26,2 34,6 17,4 26,2 36,3 látka: Benomyl, tzn. l-(butylkarbamoyl)-benziihidazol-2-yl-karbamát), popřípadě 0-šetřena kombinací 200 g/dz FUNDAZOL 50WP a 50 g/q NaHSCU. H2O, KHSOi a Na2SO4.

Moření bylo prováděno v kotli s šikmouosou při otáčkách 20 min“1 po dobu 20 mi-nut. FUNDAZOL 50 WP (200 g/q osiva) bylzředěn 3 litry/q vody a zředěný mořicí pro-středek byl nastříkán na povrch osiva. Při kombinovaném ošetření byl FUNDA-ZOL 50 WP (200 g/q osiva) nejprve zředěn2 litry/q vody. Soli NaHSO4. H2O, KHSO4,popřípadě Na2SOr byly rozpuštěny na 50 g//q osiva v 1 1/q osiva vody a získané roztokybyly dávkovány k suspenzi RUNDAZOLu.Moření, popřípadě kombinované ošetřeníbyly tedy provedeny stejným množstvím po-střikové kapaliny. Otáčky kotle a doba 0-šetření byly identické.

Mořené, popřípadě podle vynálezu ošet- řené osivo bylo vyseto 25. října 24-řádkovým 27 196329 secím strojem typu A 761. Na hektar byloupotřebeno 300 kg osiva, vzdálenost řadpři setí činila 10,5 cm. 9 dní poté, co rostliny vzešly, byla stano-vena výška rostlin. 14. deri byl vyhodnocenpočet klíčků na běžný metr řady (viz ta-bulku). 28 12. února příštího roku byly zkušební par-cely ošetřeny dusíkatým strojeným hnoji-vém (4 g/ha, obsah dusíku 34 hmot. %). 2. dubna a 6. května byl hodnocen vege-tativní růst pšenice. Výsledky jsou shrnutyv následující tabulce 21.

t—I CM CM CO 196329 Ošetření Dávka FUNDA- Výška Počet Posouzení vegetativního růstu g/q ZOL WP klíčku klíčků (6. V.) (20. IV.) osiva dávka rostliny kus/b.m.

CQ o tí Ό o Λ '03 —· tí * s __ ctícr > oo ’So rH CM 00 tH CO CM CO £ d > íx > >7) rH^CMCO ;5? d

inI CM

H CM H CO

ID rH CM CM CM" inCM CM" m

ir^ t>« o_ int> σ>" co" co"CO CM ID ΙΩ o O CD!>T o" m" in"

o o o oo o o oCM CM CM CM O O Om in in

O £ woy O « « 2 W 2 3 tí >

ÍX >

>W

Ctí 0 d >0 ctí d

N a o

+J >t-i O-i jx

>CJ >0 d > «Μ 4ťí .0

rQ d w

X tí 0 >ř-t íx >

!X Ω d 0 o o tí T3 o jd

SX 0 Γ-Η G0

'X > 196329 29 30 Z údajů v tabulce je patrné, že klíčenípšenice do doby pozorování (19. listopadu]bylp povzbuzeno při stejných dávkách (50gramů/q] nejvíce KHSOd. Následuje NazSOda nejmenší účinek ukazoval NaHSOá. H2O.Výška klíčků rostlin je identická. Ve stadiuvětvení (20. dubna a 6. května) je, pokud setýká vegetativního vývoje, Na2SO4 nejúčin-nější. Příklad 21

Do půdy, která byla upravena a pohnoje-na způsobem popsaným v příkladu 20, by-la zaseta zimní pšenice kavkazského druhu, mořená, popřípadě kombinovaně ošetřenárovněž způsobem popsaným v příkladu 20.Rozdíl proti příkladu 20 spočívá v tom, žemoření se provádělo 200 g WP-formulace,která obsahovala jako účinnou látku 100gramů/q Trifosforinu (l,4-di-(2,2,2-trichlo-r o-l-f ormamidoethyl) piperazin).

Ke kombinované úpravě byla použitaWP-50-formulace vyrobená ze stejnéhomnožství a kromě toho 50,100, popřípadě200 g/q Na2SO4.

Hodnocení parcel bylo provedeno ke stej-né době jako v příkladu 20. Získané výsled-ky jsou shrnuty v následující tabulce 22. 196329

Tabulka 22 Ošetření Dávka Triforine Výška Počet Posouzení vegetativního růstu g/q 50 WP klíčku klíčků (20. IV.) (6. V.) dávka rostliny kus/b.m. g/q mm (24. XI.)

ΙΌ Q i-l CO co co O rH CO CO CO • ta UO i-l CO" CM CO <C r-Í CO CM Q ΙΟ ΙΩiH CO CM CM~ O ΙΌ ΙΩ tH cm" cm" cm CQ uo rH CM" CM CM <C in t—) co cm" cm id XI.) aěrná hodnot in cm co ot< τ—Γ UO co" CO U0 CM (19. průn b ιη o K 1—f rH o o o oo o o o CM CM CM CM i O O Oto o oiH CM ctí 05 Tt< 2ooo Í3 co co co tí £2 2 S? 3 ttí <d tti.SfcZZ 31 196329 Z tabulky je patrné, že účinek N32SO4povzbuzující klíčení a ovlivňující vegetativ-ní růst závisí na použitém množství a nej-příznivější je dávka 50 g/q. Příklad 22 V tomto experimentu byl zkoumán klíčenípovzbuzující účinek NajSOd v bramborovékultuře za extrémních podmínek. Je známo,že se klíčky brambor při moření často po-škodí a z toho důvodu je počet vzešlýchrostlin (počet keřů) a sklizeň menší. Při pokusu byly brambory upravoványNa2SOd v kotli se šikmou osou při otáčkách20 min-1 po dobu 3 minut. Na 1 q bramborbylo naneseno 100 g NaaSOd (rozpuštěnve 3 litrech vody). Brambory použité jakokontroly byly upraveny ve stejném zařízenía stejným způsobem s tím rozdílem, že sehlízy postříkaly namísto roztoku solí 3 lit-ry/q vody. Po ošetření byly hlízy prohlíd-nuty, ukázalo se, že klíčky (očka) bylyznačně poškozeny.

Pro pokus byly použity brambory druhu„Perle von Samogy“. Brambory byly sáze-ny v řadách vzdálených 60 cm, vzdálenosthlíz byla 30 cm. Míra parcel: 2,5 mX8 m=20 m2. Parcelybyly uspořádány jako nahodilý blok. Každýpokus se prováděl čtyřikrát. Číselné hodno- 32 ty uvedené v tabulce jsou průměrné hodno-ty těchto čtyř pokusů. Půda byla hlinitá se středním obsahemdraslíku (19,5 mg K2O/IOO g). Jako před-kultura byla použita zimní pšenice a po je-jí sklizni byla půda zorána 18 cm hluboko(12. VIII.). Hnojeno bylo 1. IX. NPK (dusík,fosfor, draslík) strojeným hnojivém v pomě-ru 4 : 14 : 14. Podzimní hluboká orba (23 cm)byla provedena 8. X. Na jaře příštího roku(1. IV.) byla půda, předupravená a před-hnojená popsaným způsobem, ošetřena 4 q//ha dusíkatého strojeného hnojivá (obsahdusíku 34 hmot. % ).

Brambory byly sázeny 5. května. Čtyřiparcely, na nichž byly vysazeny bramboryošetřené NažSCU, byly 10. května postříkánypreemergentně 5 kg/ha NazSCh. Čtyři další parcely byly po vzejití bram-bor ošetřených NazSQa postříkány pcstemer-gentně NazSCU v množství 1 kg/ha.

Další čtyři parcely, na nichž byly rov-něž brambory ošetřené NazSOa, byly ošetře-ny preemergentně 5 kg/ha a postemergent-ně 1 kg/ha Na2SO4.

Parcely byly pozorovány a bylo zjištěno,že brambory s poškozenými klíčky podstat-ně později vzešly (asi o 10 dní) proti nor-mální době.

Vzešlé keříky brambor byly 14. červnaspočítány. Výsledky jsou shrnuty v násle-dující tabulce 23.

Druh ošetřeníošetření hlízg/q preemergentně kg/ha

Tabulka 23 postemergentně kg/ha

Počet vzešlýchrostlin na parcelu(průměr) 100 — — 5 100 5 100 — 100 5 Z tabulky je patrné, že brambory s poško-zenými klíčky se účinkem ošetření Na2SO4překvapivě rychle regenerují. Mezi klíčivos-tí brambor ošetřených NazSCU a neošetře-ných se ukazuje značný rozdíl. — 16,63 — 52,75 — 14,25 1 16,25 — 51,75 1 53,25 1 59,25

Další důkazy o účinku prostředku podlevynálezu zvyšujícím výnosy vyplývají z ná-sledujících tabulek 24 a 25. Λ 196329 33 Tabulka 24 34 Ošetření Sůl Ošetření a použitá množství číslo moření preemergentní postemergentní g/100 kg kg/ha kg/ha sadby 1 kontrola — — — 2 NaHSCU. HzO 100 — — 3 NaHSCU. HzO — 5 — 4 NaHSCh. H2O — — 1 5 NaHSCU. HzO 100 5 — Θ NaHSCU. H2O 100 — 1 7 NaHSOá . H2O 100 5 1 8 KHSO4 100 — — 9 KHSO4 . — 5 — 10 KHSOd — — 1 11 KHSO4 100 5 — 12 KHSO4 100 — 1 13 KHSO4 100 5 1 14 Na2SO4 100 — — 15 N32SO4 — 5 — 16 NazSO4 — — 1 17 NazSOí 100 5 — 18 N32SO4 100 — 1- 19 N32SO4 100 5 1 Tabulka 25 Ošetření Rostlin/parcela Výnos, kg/parcela číslo (střední 3 řádky) (střední 3 řádky) ’ 1 60,8 35,65 2 60 46 3 69 50 4 94 48 5 67 53 6 39 28 7 27 19 8 125 98 9 65 42 10 60 47 11 66 57 12 66 50 13 52 41 14 211 171 15 57 59 16 65 42 17 207 165 18 213 179 19 237 194 Příklad 23

Tento příklad dokumentuje účinek kyse-lého síranu sodného na vojtěšku (alfalfa).Bylo zkoumáno zejména zvýšení růstu, zvý-šení výnosu a změna podstatných hodnot vesrovnání s neošetřenými kontrolními pokus-nými rostlinami.

Pokusy byly prováděny na pozemcích oploše 0,25 ha a opakovány 4krát. Půda byla vazná a jílovitá. Vojtěška bylaodrůdy „Nagyszénás“.

Vojtěška byla vyseta 2 roky před pokusy v množství 25 kg/ha a do hloubky 2 cm. V roce, v němž se konaly pokusy, byla voj- těška nejprve 9. května sklízena (pokose- na). Ošetření kyselým síranem sodným by-lo provedeno 25. května, jakmile druhý vý-nos dosáhl výšky 10 až 15 cm; rostliny bylypostříkány roztokem soli v množství 1 kg//ha, 2 kg/ha a 3 kg/ha ve 400 1 vody. Voj-těška pak byla sklízena (pokosena) 14.června.

Pokusné výsledky bylý vyhodnoceny ná-sledujícím způsobem: V období mezi ošetřením a sklizní bylyrozdíly mezi ošetřenými pozemky a neošet-řenými kontrolními pozemky zkoumány vi-zuálně (na rozdíly v růstu a fytotoxický ú-činek). Výška rostlin vojtěšky byla měřena na 10 33 196329 36 místech podél diagonál každého jednotlivé- Byly stanoveny podstatné hodnoty výno- ho pozemku. su. Výsledky jsou sestaveny v tabulce 26.

Hmotnost zelené hmoty vojtěšky byla vá-žena v den sklizně (14. června).

Tabulka 26 Sůl použiták ošetření

Množství solikg/ha

Průměrná Průměrný Surový Surová Obsah výška rostlin výnos protein vlákna karotinu vyjádřeno v % příslušných hodnot kontrolních rostlin

Kyselý síran 1 110,04 sodný 2 104 58 3 103,45

Kontrolní pokus -- 100 bez ošetření Z výsledků uvedených v tabulce 26 lzeodvozovat následující závěry: a J Průměrná výška rostlin mohla být zvý-šena ve vymezeném vegetačním období ošet-řením kyselým síranem sodným o 6 % vesrovnání s kontrolním pokusem. Optimálnípoužité množství soli bylo 1 kg/ha. b) Zvýšení výnosu bylo 24 až 43 °/o. Opti-máln použité množství soli i zde 1 kg/ha. c) Z hlediska zlepšení základních hodnotje nejvýznamnější zvýšení obsahu karotinuv rostlinách, účinkem kyselého siřičitanusodného o 18 až 25 % ve srovnání s kontrol-ním pokusem. Příklad 24 V tomto příkladu je zkoumán účinek mo-nohydrátu kyselého síranu sodného a kyse-lého siřičitanu draselného na kultury só-ji. Přitom se zjišťuje vegetativní růst sóji,výnos a hodnoty obsahu (tuk, bílkoviny),které se srovnávají s odpovídajícími hodno-tami kontroly. Pokusy byly prováděny napozemcích 0,1 ha velikých ve čtyřech opa-kováních. Půda byla středně vazká, její ob-sah organických látek byl 2,6 % (černý luč-ní humus). Předplodina: ozimá pšenice.

Umělé hnojení: 48,5 kg/ha N; 69,5 kg/ha 143,23 105,33 87,80 125,27 140,00 97,75 93,47 123,10 123,87 95,22 95 04 118,05 100 100 100 100 PžOs a 52hnojiv. kg/ha K ve formě NPK strojených

Setí bylo provedeno 6. května secím stro-jem SPC-6 při vzdálenosti řádků 45 cm ahloubce 5 až 6 cm. Množství osiva bylo 109kilogramů/ha (32—36 bobů/běžný metr).Druh sóji: Traverse.

Chemické ničení plevele: 2,5 1/ha příprav-ku Olitref, potom 3 kg/ha přípravku Malo-ran.

Pozemky byly ošetřeny 12. května solemipodle vynálezu za použití 300 1/ha vody (po-střikové zařízení: Haflinger, stříkací hlavi-ce Tel-Jet 11,006, tlak 200 kPa). Použitémnožství soli podle vynálezu bylo 10 kg/ha.Kontrolní pozemky nebyly ošetřeny solí. Vdobě ošetření (12. května) začalo osivo prá-vě vzcházet, asi 5 až 10 °/o osiva již klíčilo.

Vyhodnocení: Během vegetačního' údobíbyly ve čtyřech časových okamžicích (19.května, 28. června, 4. července a 31. srpna)vizuálně zjištěny vyhodnotitelné parametry(výška rostlin, fytotoxicita) a srovnány skontrolou.

Vliv preparátu na výnos úrody byl zjišťo-ván vážením (28. září). V okamžik žní bylyz každého pokusného pozemku odebrányvzorky a z těchto· vzorků byly zjištěny hod-noty obsahu sójových bobů. Výsledky jsoushrnuty v následující tabulce 27.

Tabulka 27 Ošetření Sklizené množství Obsah bílkovin(v procentech kontroly) Obsah tuku Monohydrátkyselého síranusodného, 10 kg/ha 118,79 98,05 100,32 Kyselý siřičitandraselný 10 kg/ha 114,04 96,70 105,71 Kontrola 100 100 100 Během vegetace nebyl patrný při ošetřenímonohydrátem kyselého síranu sodného vesrovnáním s kontrolou žádný visuálně zjis-titelný rozdíl (ve výšce, fytotoxickém po-škození). Při sklizni se ukázaly všechny ošetřené pozemky jako lepší; ve srovnání s kontro- lou činil výnos navíc průměrně 18,79 %.

Vyjádřeno v hmotnosti sklizených bobů toznamená navíc výnos 328 kg/ha.

Zkoumáním hodnot obsahu bylo zjištěno',že obsah bílkovin v bobech je zhruba o 2 %menší než v kontrolních vzorcích, zatímcoobsah tuku byl stejně vysoký. Ačkoliv relativní množství bílkovin v plo- dině je o něco menší, dosahuje se jako· vý- 37 Ι4β32έ 38 sledek ošetření plodiny zvýšení výnosu, či-nící 100 kg/ha bílkovin navíc.

Rovněž při ošetření kyselým siřičitanerndraselným nebyly pozorovány žádné roz-díly mezi ošetřenými pozemky a kontrolní-mi pozemky. Při sklizni byly výnosy na jednotlivýchošetřených pozemcích větší než na kontrol-ních pozemcích. Průměrný výnos navíc či-nil 14,04 %, tj. 245 kg/ha. Při zkoumání hodnot obsahu se ukázalo,že obsah bílkovin u rostlin ošetřených pro-středkem podle vynálezu byl o 3,3 °/o menší,zatímco obsah tuku byl o 5,71 % vyšší. Vý-těžek bílkovin navíc činil 70 kg/ha, vzta-ženo na osetou plochu. Příklad 25 V tomto příkladu je dokládán stimulačníúčinek solí podle vynálezu, podporující růstrostlin, na vegetativní vývoj cukrovky (od-růda: Póly Beta č. 102} a na výnos rostliny.

Pokusy byly prováděny venku na pozemkuvelikosti 20 m2 (2,5X8 m) při čtyřnásobnémopakování. Půda byla jílovitá s průměrným obsahemdraslíku 19,5 mg K2O/IOO g). Jako předkul-tura byl pěstován hrách na krmivo, pak by-la půda pohnojena (5. září) strojeným hno-jivém dusičnodraselným (4:14:14) a zo-rána (16. září) 18 cm hluboko. Následující-ho jara (19. února) bylo rozmetáno dalších34 kg/ha dusíkatého hnojivá, načež (5. dub-na) byla půda zavláčena a uhlazena. 12. dubna byla půda ošetřena 0,5 kg/hapřípravku Lenacil 80 WP a 5,5 1/ha příprav-ku Ro-Neet pro hubení plevele. Prostředekprohloubení plevele byl vpracován do půdyfrézovým pluhem.

Semena cukrovky byla mořena solemi po-dle vynálezu podporujícími růst rostlin, ne-bo bylo provedeno preemergentní, popřípa-dě postemergentní ošetření postřikem, jakje uvedeno v následující tabulce 28.

Tabulka 28

Pokus číslo Sůl podporujícírůst rostlin Moření g/100 kg Způsob ošetření Preemergentně kg/ha Postemergentně kg/ha 1 neošetřeno — — — 2 NaHSOá 100 — — 3 NaHSOá — 5 — 4 NaHSOd — — 1 5 NaHSOá 100 5 — 6 NaHSOá 100 — 1 7 NaHSOá 100 5 1 8 KHSOd 100 — — 9 KHSOd — 5 — 10 KHSOd — — 1 11 KHSOd 100 5 — 12 KHSOd 100 — 1 13 KHSOd 100 5 1 14 Na2SOá 100 — — 15 Na2SO4 -- 5 — 16 Na2SOd — — 1 17 Na2SO4 100 5 — 18 Na2SO4 100 — 1 19 Na2SO4 100 5 1 20 WUXAL — — —

Moření bylo provedeno v bubnovém ro-tačním mořicím stroji se 120 otáčkami/mi-nutu po dobu 20 minut, čtyři dny před za-setím.

Preemergentní postřik byl proveden třidny po zasetí tlakovzdušným postřikovýmstrojem (se stříkací hlavicí typu Tee-Jet11002).

Postemergentní postřik byl proveden 45.den po zasetí stejným způsobem jako pree-megrentní postřik. 16 dní po zasetí byly pozorovány a za-znamenány rozdíly v klíčení rostlin. Stu-peň vyklíčení byl hodnocen číselně hodno-tami 1 až 3; získané výsledky byly shrnutyv následující tabulce 29. Význam číselných hodnot: 1 — nedostatečné vyklíčení, 2 — uspokojující vyklíčení, 3 — dobré, rovnoměrné vyklíčení. <0 196329

Tabulka 29

Pokus číslo Hodnota vyklíčení Pokus číslo Hodnota vyklíčení 1 1,0 11 2,0 2 2,75 12 2,0 3 3,0 13 2,12 4 3,0 14 2,5 5 3,0 15 1,75 6 2,5 16 1,25 7 2,0 17 1,75 8 2,75 18 2,12 9 2,Q 19 2,5 10 2,0 20 2,0 Cukrovka byla sklizena 192. den po vý- sovu. Výnos v kg/pozemek je uveden v ta- * bulce 30. Tabulka 30 Pokus číslo Výnos kg/pozemek Pokus číslo Výnos kg/pozemek 1 44,65 11 58,00 2 44,25 12 61,5 3 55,5 13 65,0 4 75,0 14 63,25 5 59,0 15 67,25 6 59,5 16 65,75 7 56,75 17 63,25 8 57,0 18 58,75 9 51,0 19 68,5 10 56,75 20 55,0 Po použití solí podle vynálezu, podporu- ru (100 kg/ha 1, jakož i výnos navíc na cuk- jících růst rostlin, byl stanoven obsah cuk- ru (100 kg/ha), vztaženo na kontrolní po- ru v dosaženém výnosu a byl vypočten měr- kus. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 31. ný výnos (100 kg/ha), měrné množství cuk- Tabulka 31 Pokus číslo Výnos 100 kg/ha i Cukr % Cukr 100 kg/ha Výnos navíc na cukru, 100 kg/ha 1 223,25 14,0 31,25 — 2 221,25 15,6 34,52 3,25 3 227,50 16,8 46,62 15,36 4 375,00 16,6 62,25 30,99 5 295,00 16,0 47,20 15,94 6 297,50 16,0 47,80 16,54 7 283,75 15,2 43,13 11,87 8 275,00 14,4 39,60 8,34 9 257,50 14,6 37,60 6,34 10 283,75 15,6 44,26 13,00 11 290,00 16,0 46,00 15,14 12 307,50 14,6 44,90 13,64 13 325,00 15,4 40,05 8,79 14 316,25 15,6 49,34 ' 18,08 15 336,25 16,0 53,80 22,54 16 328,75 14,2 46,68 15,42 17 316,25 14,8 46,80 15,54 18 293,75 16,0 47,00 15,74 19 342,50 14,5 49,66 18,40 20 275,00 15,6 42,90 11,65 196329 41 42 Z tabulky vyplývá, že použitím tří solí po-dle vynálezu, podporujících růst rostlin, sedosáhlo u kultur cukrovky značného výnosunavíc (vztaženo na kontrolní pokus). Zvlášťnápadný je tento výnos navíc při postemer-gentní aplikaci kyselého síranu sodného, kdevýtěžek cukru (6,225 t/ha) byl téměř dvojná-sobek výtěžku z kontrolního pokusu (3,526t/ha). P ř í k 1 a d 2 6 V tomto příkladu jde o pokusy na velkýchpozemcích, a to rozměrů 20 m X 250 m == 5000 m2 (0,5 ha). Písčitá jílovitá půda, v níž byla pěstová-na rovněž v předchozím roce kukuřice, by-

Pozemek číslo Sůl

III/l NaHSOá. H2O ΊΙΙ/2 NaHSCb III/3 KHSO4

Na 1 ha se použije 170 litrů vody. Stří-ká se postřikovým zařízením BIG-A.

Kontrolní pozemek (100 m X 250 m == 25 000 m2 = 2,5 ha), ležící bezprostředněvedle pokusných pozemků, se ošetří ve stej-ném časovém okamžiku jako poslední 3,6 kg//ha přípravku EradicaneR. la zorána 25 cm hluboko a pak zavláčenadiskovými branami. Byl odebrán vzorek pů-dy, potom byl pozemek pohnojen (ještě napodzim) strojeným hnojivém NPK v množ-ství odpovídajícím 260 kg/ha dusíku, 98 kg/ha/PzOs a 275 kg/ha K2O. Koncem března ná-sledujícího roku byla půda uhlazena a o-šetřen'a kombiné torem (kultivátor, půdní hře-ben, drobič hrud). V den před setím se pozemek postříká3,6 kg/ha EradicaneR (obchodní označení pří-pravku složeného z S-ethyldipropylthiokar-bamátu jako účinné látky a N,N-dlallyldi-chloracetamidu jako antidota).

Potom se vyseje kukuřice a nato se poze-mek preemergentně ošetří 5,5 kg/ha solí u-vedených v tabulce 32. ilka 32

Pozemek číslo Sůl

III/4 NažSCU III/5 K2SO4 V říjnu se kukuřice sklidí kombajnem (TypJohn Deere). Stanoví se obsah vlhkosti v zr-nu (35 až 39 %) as ohledem k tomu se skli-zené množství přepočítá na množství vysetév květnu. Výsledky jsou shrnuty v následu-jící tabulce 33.

Pozemek číslo

Tabulka 33 Vícevýtěžek v % Pozemek číslo průměru kontrolního 2,5 ha pozemku Vícevýtěžek v %průměru kontrolního2,5 ha pozemku III/l +13,0 III/2 +21,1 III/3 +14,1 Z tabulky vyplývá, že regulátory růstu rost-lin podle vynálezu způsobují signifikantnízvýšení výnosů úrody. Je to tím překvapivěj-ší, že půda měla na podzim před hnojenímtoto složení: 129 mg N, 2,8 mg P2O5 a 20 mgK2O/IOO g půdy, a půda, která měla vysokýobsah drasla, byla ještě pohnojena uvede-ným množstvím strojených hnojiv.

Srovná-li se výsledek tohoto příkladu svýsledkem příkladu 13, který byl provedeno jeden rok dříve a za zcela jiných meteoro-logických podmínek, je nápadný velký sou-hlas, který je důkazem reprodukovatelnos-ti zemědělského postupu. Příklad 27 (použití fólie jako nosiče) a) fčlie pro slepý pokus 80 g polyvinylalkoholu (viskozita 4% vod- ného roztoku při 20 °C 0,4 Pa.s, stupeň hyd- rolýzy 89% objemových (% ml), obchodní označení Rhodoviol 4/125 P) se přidá při 20 III/4 +9,4 III/5 +10,6 stupních Celsia za třepání a míchání k 615 gvody. Jakmile vše přejde do roztoku, přidá se20 g polyvinylalkoholu (viskozita 4% roz-toku při 20 °C 3 Pa.s, stupeň hydrolýzy 98 %objemových (98 % ml), obchodní označeníRhodoviol 30/20 m) a 20 g glycerinu. Směsse míchá nebo třepe tak dlouho, až vzniknehomogenní roztok. Aby se odstranily bubli-ny, nechá se roztok 24 hodin stát a pak senanese špachtlí na skleněnou desku ve vrst-vě 0,5 mm tlusté, která se vysuší při teplo-tě místnosti. Vzniklou fólii lze ze skleněnédesky snadno stáhnout. Má tloušťku 0,05 až0,06 mm, je houževnatá a lze sní snadnozacházet. b) Fólie s obsahem jedné ze solí použitel-ných způsobem podle vynálezu

Roztok vhodný k odlití fólie se připraví, jak je popsáno pod a). K uvedenému rozto- ku se přidá roztok 0,12 g kyselého siřičitanu sodného v 5 ml vody. Jakmile z roztoku u- nlknou bubliny, odlije se z něho fólie, kte-

Claims (2)

196329 43 rá se podobá výrobku získanému podle po-stupu a). c) Fólie s jinou koncentrací soliPostupuje se způsobem popsaným pod b), pRedmEt

1. Regulátor růstu rostlin, jako je řepka,oves, ječmen, zejména pak pšenice, kukuřice,sčja, cukrovka, brambory a vojtěška, vyzna-čující se tím, že jako účinnou látku obsahuje0,001 až 99,5 % hmotnostních alespoň jed-né soli vybrané ze skupiny zahrnující nor-mální nebo kyselý síran sodný nebo drasel-ný, kyselý siřičitan sodný nebo draselný, di-thionit sodný nebo draselný, chlorid sodnýnebo draselný, normální, kyselý nebo střed-ní fosforečnan sodný nebo draselný, normál-ní nebo kyselý uhličitan sodný nebo drasel-ný, dusičnan sodný nebo draselný, thiosí- 44 do roztoku se však přidá 0,012 g kyseléhoslřičitanu sodného v 5 ml vody. Fólie obsahuje 0,01 % hmot. (100 ppm)kyselého siřičitanu sodného (fólie podle b)obsahuje 0,1 % hmot. = 1000 ppm]. VYNALEZU ran sodný nebo draselný, kyselý fosforeč-nan hořečnatý a síran zinečnatý, ve spojenís nosiči, plnivy, zřeďovadly a/nebo jinými po-mocnými látkami.

2. Regulátor růstu rostlin podle bodu 1, vy-značující se tím, že jako účinnou látku obsa-huje alespoň jednu sůl vybranou ze skupinyzahrnující normální nebo kyselý síran sod-ný nebo draselný, kyselý siřičitan sodný,nebo draselný, dithionit sodný nebo dra-selný, ve spojení s nosiči, plnivy, zřeďovadlya/nebo jinými pomocnými látkami. ssverografia, n. p., závod 7, Most