CS195505B1 - Způsob tepjEiného vyvažování dílů sklářských forem - Google Patents

Description

Vynález se týká tepelného vyvažování dílů sklářských forem nanesením tepelně odolného izolačního povLaku na povrch formy určený k chlazení.

Sklářská forma je podle příslušné technologie složena z různých dílů. Tak např. pro lisovací technologii sestává formový komplet /dále forma/ ze spodku formy, lisovníku, kroužku a vyhazovače. Pro výrobu lahví na řadovém stroji dvakrát foukacím způsobem je forma složena z přední formy, ústní formy, konečné formy s dýnkein a ústníkem atd. Obecně lze zjednodušeně říci, že tyto díly plní dvě hlavní funkce, a to jednak formují žhavou sklovinu do potřebného tvaru, jednak zprostředkují převod tepLa z tvarované skloviny do chladicího média podle technologických požadavků.

Důležitým činitelem pro plnění funkce pří převodu tepla je funkční tlouštka steny formy, respektive formového dílu. Vlivem akumulace tepla ve hmotě stěny formy dochází totiž při zatěžování funkčního, tj . tvarovacího povrchu formy periodickým zdrojem tepla k neustálému vedení tepla ve stěně formy směrem ke chlazenému povrchu. V určité hloubce pod tvarovacím povrchem, tzv. hloubce průniku teplotní vlny, je neustálené proudění utlumeno, a dále směrem k chlazenému povrchu je již proudění tepla ustálené. Z technologických důvodů je obvyklý požadavek, aby na chlazeném povrchu formy bylo vždy ustálené proudění, což znamená, že tlouštka stěny formy musí být vetší než hloubka průniku teplotní vlny.

Hloubka průniku teplotní vlny je závislá zejména na vlastnostech materiálu, které je možno shrnout do měrné teplotní vodivosti, na periodě pracovního cyklu, tj. na výrobní kadenci a na některých provozních vlivech, určujících přestup tepla do formy. Protože vsak nejsou všechny tyto faktory při konstrukci formy přesně známy, je nutno volit v praxi tlouštku stěny oproti teoretickému předpokladu s dostatečnou, obvykle stoprocentní rezervou.

Shledá-li se při provozu formy, že tlouštka' stěny byla vzhledem k reálným podmínkám zvolena příliš velká, je nutno materiál formy v kritických místech odebrat obvykle třískovým obráběním. To je zdlouhavé, pracné a neekonomické.

Pro případ příliš tenké stěny neexistuje dostatečně spolehlivá metoda úpravy, protože při zesilování stěny, např. navalováním, se forma deformuje a její lícované plochy musí být následně znovu opracovány, což je opět velmi pracné a něhospodárné.

Tak např. navařování vrstvy kovu na lisovník formy pro výrobu varného nádobí z borosilikátového skla trvalo 4 až 6 hodin práce vysoce kvalifikovaného pracovníka. Následné odstraňování deformace lícovaných ploch u nerotačního tvaru /hranatého pekáče/ trvalo 10 až 20 hodin práce vysoce kvalifikovaného pracovníka, přičemž potřebné přesnosti přesto nebylo vždy dosaženo, což vedlo i k vyřazení dílu.

Uvedené nevýhody odstraňuje způsob tepelného vyvážení dílů sklářských forem podl vynálezu, jehož podstatou je, že na povrch dílu formy se nanese nejméně jedna vrstva silikonového laku, obsahující 30 až 60 % hmotnostních plniva odolného vůči teplotám nad 500 °C , sestávajícího z 60 až 95 7, hmotnostních slídy mleté na velikost zrna maximálně 20.10”^ mni a 5 až 40 Z hmotnostních kysličníku chromitého.

S výhodou lze část naneseného, povlaku na zvolených místech odstranit v souvislých rýhách, popřípadě spolu nesouvisejících ploškách, v případě, že je třeba rozložení teplotního pole upravovat v některých místech k nižším teplotním hladinám.

Způsobem podle vynálezu se dosáhne snížení prostojů při vyvažování formového dílu, protože potřebné úpravy lze provést rychle a jednoduchými prostředky. Lícování funkčních ploch není narušeno, protože nevznikají deformace dílu, jak tomu bylo dosud.

Zcela odpadá náročná práce dodatečného lícování dílů po úpravě, např. třískové obrábění na kopírovacích strojích, nebo ruční zámečnické dokončování.

Příklad provedení podle vynálezu.

Lisovník formy ze speciální ocelí, použi-

Claims (2)

1. Způsob tepelného vyvažování dílů, sklářských forem nanesením tepelně odolného izolačního povlaku na povrch formy určený k chlazení, vyznačující se tím, že na povrch dílu formy se nanese nejméně jedna vrstva silikonového laku obsahujícího 30 až 60 Z hmotnostních plniva odolného vůči teplotám nad 500 °C a sestávajícího z 60 až 95 Z hmotnostních slídy mleté na maximální velíváný k výrobě varného nádobí na plnoautomatíekém lisu byl konstruován takto. Tloušťka stěny lisovníku byla zvolena oproti dosud používaným lísovníkům malá, tj. nanejvýš rovná hloubce průniku teplotní vlny, v tomto případě 12 mra. Za účelem tepelného vyvážení byl potom opatřen nátěrem hmoty, obsahující silikonový lak v množství 46 % hmotnostních, mletou slídu v množství 49 Z hmotnostních a kysličník chromitý v množství 5 Z hmotnostních. Nanesená vrstva se vypalovala v elektrické peci při teplotě 400 °C po dobu 2 hodin. Tímto zpracováním se zlepšilo rozložení teplotního pole v lisovníku, aniž bylo narušeno lícování funkčních ploch, snížily se prostoje ve výrobě a čistá produkce linky se zvýšila. Životnost formového dílu a dalších formovaných dílů, slícovaných s lisovníkem se rovněž zvýšila.

Y N Á L E Z U kost zrna 20.10“3 mm a 5 až 40 Z hmotnostních kysličníku chromitého, načež se takto zinkaný povlak vypálí při teplotě 300 až 500 °C.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že část naneseného povlaku se na zvolených místech odstraní v souvislých rýhách, nebo nesouvisejících ploškách.