SK400492A3

SK400492A3 - Process for manufacturing a composite product by shaping, mainly by injection or pressing

Info

Publication number: SK400492A3
Application number: SK4004-92A
Authority: SK
Inventors: Michel Gonthier; Anne Avena; Jean-Marc Bain
Original assignee: Vetrotex France Sa
Priority date: 1992-01-30
Filing date: 1992-12-30
Publication date: 1994-05-11
Also published as: US5395574A; EP0554173B1; NO930183L; ES2088643T3; FR2686828A1; EP0554173A1; FR2686828B1; TW269700B; DE69302915D1; CZ400492A3; NO930183D0; DE69302915T2; CA2088296A1; KR100249575B1; BR9300210A; KR930016221A; CZ285591B6; JPH05261832A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zpfisobfi tváŕení kompozitních výrobkô, obsahu jícich v podstaté jednak tepelne tvrditelné pryskyŕice a jednak výztužné pŕíze, zejména sklenéné.

Dosavadní stav techniky

Zpôsoby tváŕení teplem tvrditelných vyztužených pryskyŕic spočívají v tom, že se vystaví odpovidajici pryskyŕice společnému pôsobení tlaku a tepla, spojená v pastovité forme s výztuží, a to uvnitŕ formy, načež se provede její zesíťování, čímž dôjde k jejímu vytvrzeni tak, že definitivné dostane tvar formy.

Zbývá potom vyhodit z uvedené formy takto vytvorený kompozitní výrobek. Je možné rozlišovat rozdílné postupy, spojené zejména s napájecím zaŕízením formy a s jejím fungováním.

V pŕípadé tváŕení lisovánim je napájecí systém pístového typu a forma je tvorená dvéma polovičními formami, z nichž se jedna se svislým posunem zatlačuje do druhé, v níž se nachází pryskyŕice a výztuha.

V pŕípadé vstŕikového lisování se používá tváŕecích zaŕízení založených na stejném princípu, jaké jsou použitý pro lisování termoplastô, ale pŕizpôsobené teplem tyrditelným pryskyŕicím. Pryskyŕice spojená s výztuží se pŕivede do válce opatreného dopravním šnekera a hmota je potom vstŕikována do definovaných proporcí do formy, která se potom otevŕe na dvé části a umožnila vyhození výrobku.

V každém z téchto postupô sméŕují veškerá úsilí prômyslu ke zmenšení doby tvarovaciho cyklu, rádové minútového, od zavedení formy do napájecího systému až po vyhození konečného výrobku. Je však rovnéž sledovaná snaha po optimalizaci etáp výroby a použití výchozích složék, které pŕedcházejí vlastnímu lisování, zejména hnétení spočívající •w«fe

-2ve vložení výztuže do pryskyŕice, aniž by pritom byla ovlivnéna kvalita kompozitního materiálu.

Kompozitní materiál musí spojovať mechanické a estetické vlastnosti dokonale reprodukovateľným z pôsobení. Dkolem výztuže ze sklenených pfízi je udélit koropozitnímu materiálu mechanické vlastnosti a zejména jeho mechanické vlastnosti v ohybu a/nebo pri nárazu.

Kromé toho musí vnéjší vzhled výrobku vyloučit vady, jako problémy rovinnosti, otrepú, voditelných vláken, rozmerové problémy vyplývající napríklad z nedokonalého vyplnení formy v pŕípadé 1isostlikového postupu, nebo jevu príliš výrazného smršténí.

Všechny tyto požadavky vedou zejména ke snaze dosáhnqut; optimálni rozdélení mezi výztuží a piryskyŕicí.

Je známo, že veškerému tváŕení pŕedcházl príprava toho, co bude v dalším popisu považováno za impregnační pastu, t.j. smési uvedených tepelné tvrditelných pryskyŕic, jako jsou nenasycené polyestery, s obvyklými prísadami, jako jsou napríklad plniva, katalyzátor, stabilizátor, a odformovací činidlo.

Ďále pochází výztuha z pŕízí ze stŕíhání jedné nebo více základních pŕízí tvorených každá z vétšího počtu základních pŕízí, tvorených každá vétším počtem souvislých elementárních vláken. Tato elementárni vlákna jsou tvorená mechanickým ťažením roztaveného skla vytékajícího z vétšího počtu otvorô uložených na základné výtlačné matrice obecné vyhŕívané Joulovým efektem. Tato elementárni vlákna se povrchové upravuji (mastí) a shromaždují se bez zákrutu do nejméné jedné pŕíze pred tím, než se navijeji ve formé návinu na otáčivém nosiči.

Je možné získať klubko tím, že se současné vyprázdňuje více návinô, načež se shromažduje a navijí na otáčivý nosič rada základních pŕízí, shromaždovaných paralelné ve formé pramene.

Tento prameň se tedy považuje za sdružený pŕízový vrstvenec, který se po té rozrezáva na odrezky proménlivé

-3délky.

Zbývá tedy vpravit do nitra impregnační pasty pred ... _ tím definované výztuž ve formé téchto odfezkô sdruženého -,··.”;' pŕížóvého vrstvence, za účelera získání toho, co se nazývá (( . .ľ'pŕéďimpregnovaná látka. Tato operace se odehrává ve hné' *· : .<1- ' tači zpôšóbem známým odborníkôm v oboru, a to bud mokrou cestou nebo za sucha. Po té se nechá zrát tato pŕedimpregnovaná látka po dané časové údobí, aby se mohla používat pro napájení forem.

Získají se tak kompozitní výrobky, jejichž kvalita môže být posuzována jako vcelku uspokojivá. Do hry vstupuje tolik parametrô, že odborník môže optimalizovat obzvlášté sledovanou mechanickou a/nebo estetickou vlastnost.

Zôstává však problémem, že se fáze výroby téchto sdružených pŕízových vrstvencô rozkládá na nékolik etáp pŕetržitým zpôsobem, což klade nároky na manipulace jako vyprazdňování-nové navíjení na cívky, t.j. manipulace, které vyžadují současné čas a prostor. Je proto treba počítat se skladovacími místy, a s pŕiméŕeným materiálem pro provádéní navíjení na cívky.

Vynález si proto klade za úkol vytvoŕit zpôsob vytyáŕení kompozitních výrobkô lisováním z výchozích vyztužených teplem tvrditelných pryskyŕic, u néhož by pŕovádéní bylo rýchlejší a/nebo jednodušší, aniž by se zmenila kvalita téchto kompozitních výrobkô, nebo se tato kvalita dokonce zlepšila. .

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je zpôsob tváŕení, zejména lisováním nebo vstŕikováním, kompozitního výrobku, z výchozí impregnační pasty na bázi teplem tvrditelné pryskyŕice nebo pryskyŕic a výztuže ze sklenéných pŕízí, pri kterém se pŕivádí do forem pŕedimpregnovaná látka obsahujíci v impregnační pasté výztuž ve formé narezaného pŕlmého pŕízového vrstvence, jehož povrchový zpracovávací prostŕedek obsahuje lepivé činidlo na bázi polyuretaunu nebo polyuretanô.

-4Tento pŕímý pŕlzový vrstvenec není tvoŕen tvoŕen jako sdružený pŕlzový vrstvenec, který se vyskytuje ve formé prameňu získaného spojováním nékolika pŕízí, pŕičemž každá pŕíze je tvorená sdružením elementárních vláken vyťahovaných mechanicky pod matrici. Naopak je pŕímý pŕízový vrstvenec vytvoŕen z prameňu druhu ekvivalentního prameňu sdruženého pŕizového vrstvence, ale získaného pŕímo pod matrici z velkého množství elementárních vláken pred jejich navíjeníro na otáčející se nosič.

Tím, že se použije pŕímý pŕízový vrstvenec jako výztuž pro teplem tvrditelné pryskyŕice, zatímco až dosud byl používán v podstaté v rámci zpôsobô pro svinování zejména pro vytváŕení potrubí, zruší se všechny mezilehlé etapy požadované u sdruženého pŕizového vrstvence, t.j. tvorba koláčik pŕízí pod matrici, které je treba společné vyprázdňovať a po té znovu navijet do praroenfk. V dfksledku toho se v prftmyslovém méŕitku dosáhne zisk pokud jde o čas, pracovní silu, materiál, skladovací plochu a tedy i cenu, což je velmi citelné.

Pŕesto není tato náhrada jednoho typu výztuže druhým zdaleka bezprostrední, jelikož kohézni sily pramenô sdruženého pŕizového vrstvence jsou samozrejmé velmi odlišné od pramene pŕímého pŕizového vrstvence. Proto se volba povrchového upravovaclho prostŕedku pŕizového vrstvence podie vynálezu na bázi polyuretánu ukázala jako prvoradá pro to, aby tato výztuž neovlivnovala celý proces získávání požadovaných kompozitních výrobkô.

Volí-li se výztuž ve formé sdruženého pŕizového vrstvence, odborník v oboru totiž stanovoval určitý druh kompromisô, kdy výztuž musela odpovídat kritériím v zásade relativné protikladným. Jelikož se výztuž vpravuje do impregnační pasty ve formé odŕezkô, tvorba pramene vrstvence musí být tvorba pramene pŕizového vrstvence taková, že pri jeho ŕezání se objevují izolovaná elementárni vlákna, která se nabijejí elektrostaticky a zanášejí rezací zaŕízení, v co možná nejomezenéjším množství. Prameny sdruženého pŕizového

vrstvence, jeiikož jsou vytvorený z pŕlzí majících svoji vlastní kohezi a malý nárok na prostor, brané jeden po druhém, dobre vyhovují tomuto kritériu.

Po tésé získané odrezky hnétou s impregnační pastou a* pŕi^;této etapé se musí výztuž rozptýliť optimálnlm zpúsobem. Ϊ žde sdružený pŕizový vrstvenec uspokojivé vyhovuje tomuto požadávku. Tyto pŕíze totiž nemají mezi sebou žádnou kohezi v jádru prameňu a oddélují se na výstupu z ŕezacího pochodu. Toto první délení pripravuje a podporuje následné rozptylování výztuže v nádru pryskyŕice ve formé elementárních vláken. Z toho je vidét, jak pŕedkládání výztuže v prameňu a použitá povrchová úprava (mašténí) hraji prvoradou roli pro vzájemné sladení dvou protichôdných požadavkú. Jeiikož sdružený pŕizový vrstvenec odpovídá nejlépe témto požadavkúro, priklonil se odborník v oboru, pŕes nevýhody,, ikteré tento výrobek jinak pŕináší, ke zlepšení povrchové úpravy pŕízí, které ho tvorí.

Tomuto prístupu lze porozumét tím lépe, že pri nahražení sdruženého pŕízového vrstvence pŕímým pŕízovým vrstvencem se dá predvídať pro odborníka rada problémô. Jeiikož pri ŕezání prameny pŕímého pŕízového vrstvence nejsou tvorený dílčimi jednotkami pŕlzí, nedá se u nich predvídať chování a lze u nich pŕedpokládat, že prameny ve formé stužky se dají stŕíhat mnohem obtížnéji vzhledem k vétší kompaktnosti a s rizikem, že se otevŕou pod nástrojem nekontrolovaným zpúsobem, vyvolávajícím spéchování nebo ucpání. _ľKroraé toho pri hnétenl môže dále odborník pŕedpokládať oprávnéné, že strihané prameny pŕímého pŕízového vrstvence se rozptýli v impregnační pasté rôznorodým zpúsobem, zejména že se otevŕou na shluky elementárních vláken rúzné velikosti, což by vedlo k horším mechanickým chováním kompozitnich výrobkú a dokonce k delším a energičtéjším etapám hnétení, a tedy s rizikem poškození pramenú.

Pŕesto se však ukázalo zcela neoéekávané, že použití pŕímého pŕízového vrstvence v kombinaci se špecifickým pro-6stŕedkem povrchové úpravy (maôténí), jehož lepivé činidlo je polyuretán nebo polyuretány, eventuelné sdružený s polyepoxydem nebo polyepqxydy, dovoluje současné zachovať dobrou celistvosť pri stŕíhání a získať pravidelné rozptýlení a rovnomérnéjôí rozdélení, z néhož vyplývají dobré mechanické vlastnosti získaných koropozitních tváŕených výrobkft. Prostŕedek pro povrchovou úpravu kromé toho obsahuje s výhodou chemické složky jako je zesíťovací činidlo silanového typu, antistatické látky jako kvartérní amónne soli, a tenzoaktivní mazivové smési, jako je mastný alkyípolyalkoxyether-ester.

Zpôsob podie vynálezu môže být použiť rôzným zpôsoby. Pŕímý pŕízový vrstvenec se pŕedem nastŕíhává na délky pohybující se zejména od 4,5 do 50 mm, s výhodou od 10 do 25 mm a zejména od 13 mm. Jeho hmota délkové jednotky nebo titr leží mezi 300 a 4800 tex, a výhodou mezi 1000 a 2500 tex, zejména 1200 a/nebo 2400 tex. Stejné tak strední prômér jednotkových vláken, z nichž je vytvoŕen, se môže pohybovať od 10 do 24 raikrometrô, a s výhodou leží mezi 14 a 20 mikrometry a zejména okolo 17 mikrometrô. Tyto údaje se dají samozrejmé adaptovať v závislosti na rozvlákftovacích ústrojích, jaká se prômyslové používaj!.

Konečný podíl povrchové upravovací (masticí) látky vôči sklu.výztuže je od 0,4 do 1,21 hmot.% a s výhodou okolo 0,7 hraot.%; méŕeno ztrátou v ohni.

Hmotnostní poroér výztuže v pŕedem impregnované pasté vzhledem k impregnační pasté s výhodou leží mezi 10 a 40%, s výhodou mezi 15 a 25% a zejména okolo 18%.

Môže být použitá jakákoli obvyklá teplem vytvrdíte Iná pryskyŕice, pŕičemž se jedná zejména o pryskyŕici na bázi nenasycených polyesterô.

Príklady provedení vynálezu

Další podrobnosti a výhodné znaky vynálezu búdou patrné z následujícího popisu na dvou výhodných pŕíkladech provedení, z nichž jeden používa tváŕení lisováním a druhý tváŕení

-7vstŕikovánim.

V obou pŕípadech je zamýšlenou oblastí použití výroba •lisovaných výrobkô pro karosérie aut, zejména napríklad dilft zadních dvíŕek. Proto se používá jako impregnační pasta polyméräční pastu s téméŕ nulovým smr&téním, obvykle označovanou nízkoprofÍlovou, obsahující známym zpúsobem rftzná plniva a prísady, jakož i teple tvrditelnou pryskyŕici typu nenasyceného polyesteru.

Jeho výztuž ze sklenéných pŕízí pochází z pŕízí pŕímého pŕízového vrstvence o 1200 tex, tvorených na bázi elementárních vláken o prôméru 17 mikrometri!, strihaných posléze na odrezky o délce okolo 13 mm. Upravovací látka téchto pŕízí se používá v hmotnostním poméru okolo 0,7% vôči sklenéným;' nitíra, méŕeno ztrátou v ohni. Obsahuje čtyri složkyz jejichž hmotnostní podily za sucha v upravovací látce jsou uvedený v náisledující tabulce 1. Lepivé činidlo je polyuretán, prodávaný společností Bayer pod obchodním označením PU 401. Použije se rovnéž amino-silan prodávaný společností Union Carbide pod obchodním označením Silane A 1100, kvartérní amonná sôl prodávaná společností Emery pod označením Emerstat 6660 a smés alkyl-polyalkoxyether-esteru prodávaná společností Diamond Shamrock pod obchodním označením Ňopcostat FT 504.

TAB.l
PU 401		4,70%
Silane A	1100	0,38%
Emerstat	6600	0,15%
Nopcostat	. FT 504	1,0%

Po té se impregnační pasta a uvedená výztuž zavedou do vírivého hnétače se stŕedním hŕídelem v hmotnostním podílu 18% výztuže a 82% kompozice pryskyŕic, aby se dosáhlo dobre homogénni smési. Tato etapa trvá po dobu nékolika minút, pro vytvorení konečné celkové hmoty pŕedmíchané smési 20 kg, a provádi se suchou cestou.

Po té se nechá takto vytvorená pŕedmíchaná smés A

-8odpočinout po dobu okolo 7 dní.

Provede se srovnání pomoci pŕedmíchané smési B, obsahující totožnou impregnační pastu, do které však byly vpravený výztužné prameny tvorené známým zptisobem sdruženým vrstvencem o 2400 tex, obsahujicim elementárni vlákna o prôméru 14 mikroraetrft. Jejich povrchové upravovací prostŕedek obsahuje jako lepivou látku pryskyŕici sdružující polyuretán a epoxid.

Je treba poznamenať, že od současné doby se provádéjí na dílech lisovaných z pŕedimepregnované látky dvé mechanické zkoušky, a to zkoušky v ohybu ve tŕech bodech podie normy ISO 178 a nárazová zkouška Charpy podie normy ISO 179. Pŕipoméftme, Že modul a pevnost ve zlomu pri ohybu se vyjadruj! v megapascalech (MPa), tažnost v pŕetržení v procentech (¾) a Charpyho ráz v joulech na krychlový centimetr (J/cm³).

Prvni provedeni se týká zpôosbu lisování v kotoučové formé o prôméru 180 mm a tlouštce 3 mm, pri teploté lisování 165°C pod tlakem 50 bar nebo 5.10® Pa.

Lisuj í se tak výrobky A a B z obou pŕedmichaných smési A a B, z nichž se odebírají zkušební télesa ve dvou hlavních smérech. Vlastnosti v ohybu a v Charpyho rázu, uvádéné v tabulce 2, jsou prômérem vlastností získaných pro oba typy zkušebnich téles v podélném a pŕičném sméru.

TAB.l

	modul (ohyb)	pevnost (ve zlomu)	tažnost (pŕetrŽení)	Charpyho ráz
A	13773+/-588	134+/-19	1,97+/-0,26	1,35+/-0,42
B	13630+/-520	150+/-31	1,94+/-0,30	1,22+/-0,32
(symbolem + /-” se	rozumí + nebo	-) .

Lze konštatovať, že pŕedmíchaná smés A podie vynálezu dovoluje získať výlisky, jejichž strední mechanické vlatsnosti jsou zcela podobné tém, jaké se získají se srov-9návací pŕedmíchanou smési, a dokonce o néco lepší, jestliže se srovnaji hodnoty pevnosti ve zlomu a odolnosti proti Charpyho rázu, pŕičemž výztuž z pŕímého pŕízového vrstvence pŕedmxchané smési A. byla. vyrobená mnohera snadnéji, než výztuž sdruženého pŕizového vrstvence použitá pro pŕedmíchanou smés B, což tvorí značný časový zisk a úsporu nákladô.

Tato tabulka rovnéž prokäzuje, že mechanické vlastnosti zkušebnich téles odebraných ve svou hlavnich smérech na dílech A a B mají nejen podobné strední hmoty, ale rovnéž vidlice okolo téchto stŕedních hodnot stejné rádové velikosti. To naznačuje, že oba typy výztuže vykazují stejné stejnomérné rozdéléní výztuže v impregnačnich pastách, s orientacemi v podstaté podobnými, i když by se dalo čekat, že výztuž pŕíroého pŕizového vrstvence se bude chovat velmi rozdílné, že se bude rozdélovat heterogennéji a bude v dôsledku toho ovlivňovat mechanické vlatnosti kompozitnlch dílfi. ' \

Druhý zpôsob provedení se týká zpôsobu tváŕení vstŕikováním stejných pŕedmíchaných smési A a B. Vstŕikování se déje napájením zahŕívané trubice, opatrené krátkým šnekem. Lisování se provádí pri 170°C ve formé pro vytvorení rovinných desek se dvéma žebry o 180 na 360 milimetri! čtverečnich a tlouštky 3 mm. Odeberou se dvé zkušebni télesa jako v predchozím pŕípadé. Do níže uvádéné tabulky 3 jsou shrnuty získané mechanické výsledky.

TAB.3

	modul (ohyb)	pevnost (ve zlomu)	tažnost (pŕetržení)	Charpyho ráz
A	12310+/-966	89+/-43	1,05+/-0,61	0,74+/-0,48
B	13097+/-1003	99+/-46	1,09+/-0,57	0,64+/-0,47
(symbolem + /- se	rozumí + nebo	-) .

I zde vykazují výlisy získané 2 pŕedimpregnované látky A podie vynálezu vlastnosti podobné tém, jaké se zís-10kají s pŕedimpregnovanou látkou B. Lze dokonce pozorovať určité zlepšení odolnosti v Charpyho rázu a modulu a pevnosti pŕetrženi, což je opravdu výhodné pro výrobu určitých dílô automobilové karosérie.

'-/f. Dal ŠI-pokusy byly provádény vstŕikováním, ale ten tpkŕátýse dvéma prômyslovými formami, a to formami zadních ; /.dverí automobilu. Tyto díly jsou v současné dobé velmi často vytváŕeny dily sestavenými z kompozitních výrobkô, a to prvnlhó povrchového dílu, který je viditelný a jehož vnéjší vzhled je v dôsledku toho prvoradý, a druhého výztužného dílu, neviditelného po montáži, který dovoluje mechanicky podporovať první díl.

Pokusy byly provedeny se dvéma povrchovými díly, t.j. s formami pro výrobu povrchových dílô, ve stejných tlakových a teplotních podmínkách, jaké byly výše popsány s výlisky. 2 pŕedimpregnovaných látek A a B, a to nejprve s /jedinýmvstrikovacím bodero (1) a poté se dvéma vstŕikovacími body (2). Po odebrání zkušebních téles jsou mechanické výsledky zaznamenány do následující tabulky 4.

TAB.4

	modul ohyb Ĺ	pevnosť (ve zlomu)	tažnost (pŕétržení)	Charpyho ráz
A(l)	1Ó601+/-1141	82+/-32	1,17+/-0,56	0,88+/-0,56
Ad)	10502+/-1159	79+/-33	1,10+/-0,54	0,80+/-0,59
Bd)	108Í6+/-1510	82+/-32	1,03+/-0,51	0,68+/-0,44
B(2)	10788+/-1203	80+/-33	1,02+/-0,51	0,67+/-0,45
(symboíem + /-. se	rozum! + nebo

I zde jsou mechanické vlastnosti dílô vyrobených ze dvou pŕedimpregnovaných látek velmi podobné, se znatelným zlepšením tentokrát u odolnosti proti Charpyho rázu s pŕedimpregnovanou látkou A podie vynálezu.

Závérem lze ŕíci, že vynález umožňuje použit nový typ výztuže s povrchovou úpravou uzpôsobenou pro vyztužovánl

-11teplem tvrditelných látek určených k tváŕení vstŕikováním nebo lisováním, a to pri prekonávání všech problémfi realizace, které by odborník v oboru mohl očekávat. Pritom vynález navrhuje ŕešení ekonomicky a technologicky velmi účelné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zpúsob tváŕení, zejména vstŕikováním nebo lisováním, kompozitního výrobku na základe impregnační pasty na bázi teplero tvrditelná pryskyŕice nebo pryskyŕie, a výztuže ze sklenéných pŕízí, vyznačený tím, že se pŕivádí do forem pŕedimepregnovariá látka včleňující do uvedené impregnační pasty výztuž ve formé nastrihaného pŕímého pŕízového vrstvence, jehož povrchové upravovací prostŕedek obsahuje lepivou látku na bázi polyuretánu nebo polyuretanô.
2. Zpúsob podie nároku 1 vyznačený tím, že povrchové upravovací prostŕedek výztuže nastrihaného pŕímého pŕízového vrstvence obsahuje lepivou látku sdružujlcl s polyuretaneín nebo polyuretány polyepoxyd nebo polyepoxydy.
3. Zpúsob podie nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že povrchové upravovací prostŕedek nastrihaného pŕímého pŕízového vrstvence obsahuje rovnéž aminosilan, organickou kvartérní amonnou súl a smés alkylpolyalkoxyether-esteru.
4. Zpúsob podie kteréhokoli z nárckú 1 až 3 vyznačený tím, že pŕíraý pŕízový vrstvenec se reže na délky v rozmezí od 4,5 do 5Omni, zejména od 10 do 25 mm a s výhodou okolo 13 mm.
5. Zpúsob podie kteréhokoli z nárokú 1 až 4 vyznačený tím, že pŕímý pŕízový vrstvenec má hmotu délkové jednotky v rozmezí mezi 300 do 4000 tex, zejména mezi 1000 a 2500 tex a s výhodou okolo 1200 a/nebo 2400 tex.
6. Zpúsob podie kteréhokoli z nárokú 1 až 5 vyznačený tím. Že pŕimý pŕízový vrstvenec je tvoŕen elementárními vlákny stŕedního prúméru v rozmezí od 10 do 24 mikrometrú, zejména od 14 do 20 mikrometrú a s výhodou okolo 17 mikrometrú.
7. Zpúsob podie kteréhokoli z nárokú 1 až 5 vyznačený tím, že konečný podíi povrchové upravovacího prostŕedku vzhledem ke sklu výztuže je od 0,4 do 1,21 hroot.%, zejména okolo 0,7 hmot.%.
8. Zpúsob podie kteréhokoli z nárokú i až 7

-13vyznačený tím, Že hmotnostní podíl výztuže vzhledem k impregnační pasté je v rozmezl od 10 do 40%, zejména od 15 do 25% a s výhodou okolo 18%.
9. Zpúsob podie kteréhokoli z nárokô 1 až~8 vyznačený tím, že teplero tvrditelná pryskyrice impregnační pasty je na 'bázi nénasýceňéhô polyesteru nebo polyesterô.
10. Použití zpftsobu podie kteréhokoli z nárokô 1 až 9 pro lisování koropozitních dílcô pro karosérie vozidel.