CZ9900236A3 - Způsob kvalitativního a/nebo kvantitativního vyhodnocení kapaliny a zařízení pro provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Způsob kvalitativního a/nebo kvantitativního vyhodnocení kapaliny a zařízení pro provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu kvalitativního a/nebo kvantitativního vyhodnocení kapaliny a dvou zařízení pro provádění tohoto způsobu

Dosavadní stav techniky

Stanovení extinkce, popřípadě transmise světelného záření skrze vzorek je ze stavu techniky známo v rozličných formách. Je přitom v zásadě jedno, zda se nakonec vyhodnocuje extinkce nebo transmise jako taková, protože tyto hodnoty jsou navzájem alternativní. Dále se proto pro zjednodušení hovoří převážně pouze o extinkci.

Stanovení extinkce se zpravidla týká vzorku, který sestává z transparentní nádobky na vzorek, ve které se nachází vyšetřovaná kapalina. Nádobka na vzorek může být také tvořena konstrukční součástí, která je zaintegrována do zařízení. Vzorek sám je většinou tvořen kapalinou, může se však také jednat o směs kapaliny s plynem. Vzorek je většinou tvořen vyšetřovanou S kapalinou, která představuje první reagencá a která reaguje s druhbu reagencí, přičemž se vyhodnocuje výsledek reakce. První & t?

reagenee je často rozředěný neutrální kapalinou, aby takto dosažená vyšší základní transmise usnadnila stanovení extinkce.

Popsané způsoby a zařízení se v širokém rozsahu používají v oblasti humánní a veterinární medicíny, pro kontrolu potravin, pro sledování životního prostředí, zejména vody, a pro systémová sledování v chemicky a/nebo fyzikálně reagujících procesech v průmyslu a domácnostech, například v pračkách a myčkách nádobí.

Dokument DE 44 07 332 Al popisuje například způsob stanovení extinkce nebo transmise, při kterém se dělí záření vysílané širokopásmovým světelným zdrojem. Část záření se vede první světelnou dráhou, která představuje měřicí kanál, skrze vzorek a vyměnitelný první optický filtr, který vyfiltruje vlnovou délku nebo směr polarizace, k prvnímu fotosnímači. Druhá část záření ze světelného zdroje se vede druhou světelnou dráhou, která představuje referenční kanál a obsahuje zejména druhý optický filtr, k druhému fotosnímači. Hodnota intenzity záření v referenčním kanálu se za konstantních optických podmínek měří, zejména zásluhou pevného optického filtru, pro nejméně jednu jinou vlnovou délku, popřípadě jeden jiný rozsah vlnových délek nebo jiný stav polarizace v rámci vyzařovacího spektra širokopásmového světelného zdroje než je hodnota intenzity záření, zjišťovaná za pomoci vyměnitelného filtru v měřicím kanálu. Hodnota intenzity záření, která je zjištěna v referenčním kanálu, je pak ještě přídavně korigována o hodnotu, která je předem určena pro vlnovou délku nebo směr polarizace vyfiltrované výměnným optickým filtrem v měřicím kanálu, a to v závislosti na světelném zdroji a konstantních optických podmínkách v referenčním kanálu. Úkolem řešení podle vynálezu je zjednodušit řešení známá ze stavu techniky. Zejména má odpadnout výměna filtru v referenčním kanálu při odlišných vlnových délkách a mají se také podstatně snížit náklady na fotometrické vybavení.

Popsaný dokument ztělesňuje v podstatě relevantní stav techniky pro předložený vynález.

Stav techniky přitom vychází ze základního poznatku, že pro konstrukci optických přístrojů, popřípadě pro použitelné optické měření, je vždy zapotřebí filtrované světlo s určitým omezeným rozsahem vlnových délek. Odborník vychází při stanovování extinkce navíc z toho, že je zapotřebí určit hodnotu referenčního záření, které přichází do fotometru, aniž by prošlo vzorkem. Toto referenční záření se využívá jako základ pro stanovení extinkce záření při průchodu vzorkem. Důsledkem je pak vždy poměrně nákladný optický systém.

' sensor pro analýzu pracího louhu je popsán v dokumentu DE 43 36 520 Al. Sensor je opatřen měřicí trubicí, která je v oblasti vstupujícího a vystupujícího svazku paprsků ze světelného zdroje vždy mírně kulovitě vyklenuta směrem dovnitř. Při naplnění vodou působí měřicí trubice jako slabá rozptylná čočka, která svazek paprsků rozšiřuje v oblasti fototranzistoru. Měřicí trubice naplněná vzduchem nechá záření k fototranzistoru procházet bez ohybu. Odlišné hodnoty záření se použijí k vyhodnocení.

Úkolem vynálezu je nalezení takového způsobu a zařízení pro kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení kapaliny výše uvedeného druhu, ve kterých se podstatně sníží technické nároky na optické a měřicí zařízení, aniž by se zhoršila přesnost měření. Úkolem vynálezu je rovněž nalezení výhodného použití tohoto způsobu a zařízení.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých řešení tohoto druhu do značné míry odstraňuje způsob kvalitativního a/nebo kvantitativního vyhodnocení kapaliny představující první

6 reagenel, kterál se může smísit s neutrální kapalinou, při kterém první reagen^e při setkání s druhou reagenM nebo po přidání bJ hoj £ speciální(startovací/reagenee chemicky a/nebo biologicky reaguje za změny barvy, což vede ke změně extinkce nebo transmise světelného záření při průchodu skrze reagenje, a zjišťuje se množství procházejícího světelného záření a/nebo rychlost změny barvy reagenel, přičemž světelné záření má šířku pásma vlnových délek mezi 50 a 150 nm v rámci oblasti vlnových délek vytvářejícího se zbarvení a extinkce se měří před nebo krátce po setkání obou reagent, popřípadě po přidání speciální startovací

-v- o —l rr T-í V*» Λ 4” Λ Ι/ΛνΥ',Ι’ΛΤΜΙ-'ιΙν'ιΧ

X 'v IX JkVW U XiiULiXLlXi iAOUC' M> X. W» X A Lf X· Λ X <X UX -X X A krf.

Změna extinkce se přitom určuje až do doby, kdy tato změna nabude nejméně přibližně nulové hodnoty.

Jako světelné záření se skrze vzorek vysílá pulsní světelné záření a hodnota extinkce se zjišťuje při každém světelném impulsu nebo násobku světelných impulsů.

Hodnoty extinkce se zjišťují analogově a po převodu do digitální formy se vyhodnocují.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení pro kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení kapaliny uvedeným způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v první variantě v tom, že toto zařízení sestává ze světelné šachty, která je na jednom konci opatřena světelným zdrojem tvořeným fotoemisní diodou se šířkou pásma vlnových délek vyzařovaného světla maximálně 150 nm, a na druhém konci světelným čidlem a měřicí šachtou uspořádanou mezi světelným zdrojem a světelným čidlem, a dále z nádobky pro vzorek zkoumané kapaliny, která tvarově odpovídá vnitřním rozměrům měřicí šachty, z elektronické snímací jednotky pro převod měřených hodnot naměřené analogové hodnoty extinkce na digitální hodnoty a jejich případné ukládání, která je připojena ke světelnému čidlu, a konečně z vyhodnocovací jednotky pro ukládání referenčních hodnot pro specifické vlnové délky světelného záření a jejich porovnávání se zjištěnými hodnotami extinkce aktuálního vzorku za účelem vyhodnocení.

V druhé variantě spočívá podstata zařízení zařízení pro kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení kapaliny podle vynálezu v tom, že toto zařízení sestává ze světelné šachty, která je na jednom konci opatřena široknpáamnvým svát-plným zdrojem a na druhém konci světelným čidlem, které má maximální měřicí rozsah se šířkou pásma měřitelných vlnových délek menší než 150 nm, a dále měřicí šachtou uspořádanou mezi světelným zdrojem a světelným čidlem, a dále z nádobky pro vzorek zkoumané kapaliny, která tvarově odpovídá vniřním rozměrům měřicí šachty, z elektronické snímací jednotky měřených hodnot pro převod měřených hodnot naměřené analogové hodnoty extinkce na digitální hodnoty a jejich případné ukládání, která je připojena ke světelnému čidlu, a konečně z vyhodnocovací jednotky, pro ukládání referenčních hodnot pro specifické vlnové délky světelného záření a jejich porovnávání se zjištěnými hodnotami extinkce aktuálního vzorku za účelem vyhodnocení.

Pro alternativní provoz může být paralelně vedle daného zařízení vždy k dispozici druhé zařízení.

Zařízení může být opatřeno displejem a/nebo jinou konstrukční jednotkou, s výhodou elektronickým počítačem nebo tiskárnou pro zobrazení výsledků z vyhodnocovací jednotky.

Zařízení je s výhodou opatřeno vyhodnocovací jednotkou pro ukládání množiny referenčních hodnot pro různé první reagenpe a pro volitelné vyvolání těchto referenčních hodnot jako srovnávací hodnoty.

Základem řešení způsobu a zařízení podle vynálezu je přitom myšlenka, že pro kvalitativní a/nebo kvantitativní výroky o vlastnostech vyšetřovaného vzorku, který jako první reagen^ reaguje s druh^i reagencí, se využije změna extinkce. Podle stavu techniky jsou naopak základem zásadně absolutní hodnoty extinkce získané z vyhodnocení.

Při stanovení změny extinkce podle vynálezu se první hodnota extinkce určuje před začátkem reakcí reagencí nebo bezprostředně po začátku této reakce, to jest po přidání druh^° reagengé ke S vzorku představujícímu první reagencí. Následně se zjišťuje postup extinkce, popřípadě konec extinkce. Diference jednotlivých zjištěných hodnot extinkce se pak elektronicky srovnávají s předem stanovenými referenčními hodnotami a zjištěné odchylky se využijí pro kvalitativní a/nebo kvantitativní výroky o vlastnostech vyšetřovaného vzorku. V zařízení nejsou žádné speciální filtry. Vzorek samotný působí jako filtr, stejně jako každé jiné pro světlo propustné těleso. Měří se neustále pouze intenzity světla, které prošly vzorkem a dostaly se na světelné čidlo.

5JI

Mohou se přitom použít různé varianty míšení reagencí, $ například tak, že první reagenge se nachází v nádobce pro vzorek ξ,' ζ 5 a přidává se druha reagenpe nebo obráceně. První reagenefe se často ředí neutrální kapalinou. Neutrální kapalinou však může být

Základní reagenpé nebo startovací reagenpe se také mohou svými účinky omezit pouze na katalýzu.

Všechny chemické a biochemické reakce, které vedou ke změně zbarvení, absorbují část dopadajícího světla, a to zpravidla proporcionálně ke koncentraci jedné ze složek, které vyvolávají reakci vedoucí ke zbarvení. Ve vzácných případech je světlo absorbováno v exponenciální závislosti na této koncentraci.

Je zvláště výhodné, jestliže světelný zdroj je tvořen fotoemisní diodou, která vyzařuje světlo se šířkou pásma vlnových délek maximálně 150 nm, nebo světelné čidlo má maximální měřicí rozsah se šířkou pásma měřitelných vlnových délek menší než 150 nm. Takto lze velmi výhodným způsobem omezit vysílané světlo, popřípadě přijímané světlo, na vlnové délky, na kterých může být extinkce specifického vzorku zjištěna maximálně diferencovaně. Existuje řada vlnových délek, které jsou specifickou extinkcí ovlivňovány méně a přes reálnou extinkci procházejí vzorkem do značné míry neovlivněny. Takové obory vlnových délek jsou pro měření nezajímavé a je lépe je vyloučit.

Fotoemisní diody, které jsou v praxi k disposici, mají pásmo specifických vlnových délek v rozsahu 50 až 150 nm. Světelná čidla mohou být omezena na specifické pásmo vlnových délek 50 až 100 nm.

Předem stanovené referenční hodnoty se zpravidla získají měřením změn hodnot extinkce u normálních vzorků, to jest íiť prvních reagenp!, se specifickými druhými reagencenri. Normální je to, co je přípustné, v oblasti medicíny je například £ £ normální reageqjaí zdravá reagenoe. Uvedené znamená, že k posouzení věcného stavu je třeba vzít v závislosti na druhu vzorku v úvahu všechny odchylky od těchto referenčních hodnot, které vybočují z určitého pásma tolerancí.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále blíže objasněna na dvou příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojeného výkresu, který schematicky znázorňuje zařízení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení sestává ve své střední části ze světelné šachty 1, ve které se napříč k podélné ose této světelné šachty 1, zde svisle, nachází měřici šachta 2. Měřicí šachta 2 je přesně přizpůsobena nádobce 3 pro vzorek tak, že nádobka 3 pro vzorek ve tvaru kyvety může být do měřicí šachty 2 snadno nasazena tak, že nevznikne možnost, aby. světlo mohlo nekontrolované difundovat kolem kyvety. Na jednom konci světelné šachty 1 se nachází světelný zdroj 4, který je tvořen fotoemisní diodou, se spektrem vyzařovaného světla například v rozsahu mezi 50 a 150 nm.

Skutečně použitý spektrální rozsah konkrétního světelného zdroje 4 se s výhodou přizpůsobí konkrétnímu vyšetřovanému vzorku.

Na protilehlém konci světelné šachty 1 je uspořádáno světelné čidlo 5. Světlo, které je světelným zdrojem 4 emitováno do světelné šachty 1, prochází v oblasti měřicí šachty 2 nádobkou 3 pro vzorek se vzorkem, který se v ní nachází, a je přitom nevyhnutelně s určitým konstatním součinitelem filtrováno a s proměnným součinitelem absorbováno. Samozřejmě je třeba dbát na to, aby transmise světla nebyla ovlivňována vzduchovými vměstky nebo příliš nízkou hladinou kapaliny.

Konstantní součinitel filtrace světla je v rozhodné míře ovlivňován materiálem nádobky 3 pro vzorek a v určité míře také daným kapalným vzorkem.

Světelné množství, které nefiltrovaně prochází skrze nádobku 3 pro vzorek, má tedy maximální šířku spektra vyzařovaného světelným zdrojem 4. Toto znamená, že v zařízení podle vynálezu je bez předřazeného speciálního filtru podle stavu techniky možné přivést na světelné čidlo 5 maximální množství světla. Zásluhou tohoto podstatně většího množství transmitovaného světla na začátku stanovování extinkce, popřípadě měření transmise, je možné zjišťovat podstatně vyšší hodnoty extinkce až do přibližně 3,5. Jestliže je navíc světelný zdroj 4 provozován pulsně, lze rozsah měření zvýšit až na hodnotu extinkce 4,5. Uvedená skutečnost je založena na tom, že světelné čidlo 5 může pulsnl světelné množství definovat lépe a přesněji než analogově se měnící světelné množství.

Měřicí signály ze světelného čidla 5 se zavádějí do srovnávací jednotky 6, ve které se digitalizované měřicí signály nejméně krátkodobě ukládají. Zpravidla se předtím z paměti 7 referenční hodnoty aktivuje speciální referenční hodnota k příslušnému vzorku a zavede se do srovnávací jednotky 6. Referenční hodnotou je přitom zpravidla normální hodnota, to jest vždy podle vyšetřovaného vzorku je normální hodnotou obecně běžná normální hodnota, popřípadě takové hodnoty, které byly pro přípustný nebo také zdravý vzorek definovány při odpovídajících pokusech, s výhodou včetně příslušné tabulky diferenčních hodnot.

Ve srovnávací jednotce 6 jsou tedy hodnoty extinkce, které jsou aktuálně měřeny světelným čidlem 5, porovnávány s referenčními hodnotami a příslušnou tabulkou diferenčních hodnot a odchylky jsou přiřazovány specifickým výrokům, které jsou různými způsoby připravovány výstupní jednotkou 8. Výroky mohou být indikovány pomocí displeje nebo také pomocí digitálních výstupních signálů, které se zpracovávají v dalších přístrojích nebo mohou být vydávány pomocí tiskárny.

V paměti 7 referenční hodnoty mohou být přitom ukládány velmi rozdílné referenční hodnoty a příslušné tabulky diferenčních hodnot. V oblasti humánní medicíny to mohou být například hodnoty pro stanovení obsahu cukru v krvi nebo hodnoty pro stanovení enzymů a moči. Podstatné je pouze to, že pro právě hodnocenv vzorek jsou jako první reagenpe k dispozici jiná dvě reagen^e, které vedou k extinkci vzorku.

Toto zařízení podle vynálezu může být zejména v oblasti vyhodnocování také různě obměňováno, a to v závislosti na tom, jaký specifický úkol se má řešit.

V dalším jsou s použitím výše popsaného zařízení blíže popsány dva specifické příklady provedení.

Příklad provedení I

V příkladu provedení I se má stanovit hodnota krevního cukru (glukóza) ve vzorku. Nádobka 3 pro vzorek, to jest kyveta, se za S i tím účelem naplní první reagenjji pro stanovení glukózy, kter^ se později aktivuje startovací^ reagengí a obě v souladu s paten£ o & ζ>

tovými nároky vytvoří druhou reagen^i. Tato druhá· reagenpe je způsobilý k tomu, aby s glukózou krevního séra, které je zde označováno jako vyšetřovaná kapalina a obecně jako první reagenge, reagovala tak, že stoupne extinkce smíšené kapaliny, popřípadě s přibývajícím časem klesne transmise.

Takové druhé reagence jsou v analytické technice známy a k dispozici.

V příkladu se přitom do nádobky 3 pro vzorek naplní 1200 μΐ reagence pro stanovení glukózy jako základní reagenge a k tomuto se jako první reageneé přidá 10 μΐ krevního séra, které samo o sobě je bezbarvou krevní kapalinou. Obě reagenpe se mírně mechanicky protřepou a tím smísí. Takto připravený vzorek se chová ještě neutrálně, dokud se později nepřidá startovací S reagenpe. Po vložení tohoto připraveného vzorku do menci šachty 2 se zařízení pro stanovení extinkce uvede do provozu. Z paměti 7 referenční hodnoty se přitom pomocí zadávací klávesnice aktivuje a do srovnávací jednotky 6 zavede příslušná referenční hodnota pro stanovení glukózy. Zapne se fotoemisní dioda světelného zdroje 4 a provede se první měření transmise. Toto měření současně představuje kalibraci, při které se stanoví výchozí transmise.

K vlastnímu stanovení extinkce se k popsanému připravenému vzorku přidá 100 μΐ startovací reagence a současně se započne s periodickým měřením transmise. Okamžité hodnoty jsou v digitalizované formě zaváděny do srovnávací jednotky 6 a postaveny tam proti již aktivovaným referenčním hodnotám. Výsledek může být průběžně pomocí vyhodnocovací jednotky indikován na displeji nebo být do ukončení měření ve vyhodnocovací jednotce ukládán. Ukončení měření se zpravidla provede tehdy, když již nelze přesně určit změnu extinkce.

Po stanovené době se měření hodnot transmise přeruší a * A A

- 12 z vypočtené hodnoty změny extinkce za časovou jednotku se při použití interního faktoru stanoví aktivita enzymu.

Světelný zdroj 4 se přitom provozuje impulsně, protože takto jsou možná podstatně přesnější a obsažnější měření. Tento režim provozu by se měl zvolit v zásadě pro všechna měření. Náklady na elektroniku pro realizaci tohoto režimu jsou přitom velmi nízké.

Stanovení extinkce popsaným způsobem lze realizovat zcela jednoduše a velmi rychle. Nemusejí se vyměňovat žádné filtry a zařízení je mimořádně jednoduché.

Příklad provedení II

V příkladu provedení II se má stanovit enzymová aktivita kreatininu, což je sloučenina vypovídající o funkci ledvin, v krevním séru. Vychází se přitom z toho, že referenční hodnoty dosud nejsou známy a musejí se napřed zjistit.

Podobným způsobem jako v příkladu provedení I se smísí 200 pl kreatininového standardu jako první reagengě a 1000 μΐ reakční > £ reagenpe jako druhé reagenpé a v nádobce 3 pro vzorek vloží do měřící šachty 2.

Předtím se pomocí zadávací klávesnice neaktivovala dosud neexistující referenční hodnota, nýbrž pomocí speciálních příkazů je aktivováno vytvoření referenční hodnoty.

Bezprostředně po smísení vzorku a vložení nádobky 3 pro vzorek do měřicí šachty 2 se v periodických časových jednotkách zahájí měření hodnot transmise. Stanovení hodnot extinkce pro daný vzorek kreatininového standardu je ukončeno a uloženo po

4 * 4

- 13 přibližně šesti minutách. Vzorek kreatininového standardu je přitom tvořen uznaným vzorkem kreatininu z normálního zdravého těla. Výsledkem je, že tyto hodnoty extinkce se uloží jako referenční hodnoty v paměti 7 referenční hodnoty.

Následně mohou tyto takto stanovené hodnoty použity ke stanovení odchylek možných abnormálních vzorků kreatininu. V daném příkladu může být přirozeně zjištěna pouze skutečná odchylka. Jestliže odchylky mají být získány také ve vyhodnocené formě, je k tomu zapotřebí odpovídající medicínský transfer.

Při stanovování enzymové aktivity nového vzorku kreatininu se nejdříve aktivuje nyní v paměti 7 referenční hodnoty uložená referenční hodnota pro kreatinin a podobným způsobem, jak již bylo popsáno výše, se pipetuje a smísí 200 ul kreatininového séra jako první reagenpé a 1000 μΐ reakční reagenpe jako druhé reagenpé.

Měření se provádí stejným způsobem, jak již byl tento popsán, a odchylky aktuálních hodnot od referenčních hodnot se indikují na displeji a vytisknou na připojené tiskárně. Vyhodnocení měření je nejméně do doby, než jsou stanovena odpovídající kriteria pro referenční hodnoty, vyhrazeno lékaři.

Vynález samozřejmě není omezen jen na popsané příklady provedení. Bez dalšího je možné navrhnout řadu dalších oblastí použití. Předpokladem je pouze možnost, aby vyšetřovaná látka, to jest první reagen<?é, byla kapalná nebo mohla být rozpuštěna v kapalině a s jinX&, to jest druhet^ reagenpl reagovala tak, aby . _ A £ se mohla stanovit extinkce. Rovněž druh^r reagen^e nemusí být nutně kapalný. Například při stanovování obsahu volného chloru v pitné vodě může být startovací reagenge přidáván^⁷ do vzorku

- 14 také ve formě tablet.

Claims (9)

1. Způsob kvalitativního a/nebo kvantitativního vyhodnocení

A s kapaliny představující první reageneá, která, se může smísit s neutrální kapalinou, při kterém první reagenoe při setkáni s druhou reageneá nebo po přidání speciální startovací reagenoe chemicky a/nebo biologicky reaguje za změny barvy, což vede ke změně extinkce nebo transmise světelného záření při průchodu skrze reagence, a zjišťuje se množství procházejícího světelného záření a/nebo rychlost změny barvy reageneí, přičemž světelné záření má šířku pásma vlnových délek mezi 50 a 150 nm v rámci oblasti vlnových délek vytvářejícího se zbarvení a extinkce se měří fi.ii před nebo krátce po setkání obou reageneá, popřípadě po Hoj ť-J £ přidání speciální/startovací/reagenee, a poté kontinuálně nebo diskontinuálně.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změna extinkce se určuje až do doby, kdy tato změna nabude nejméně přibližně nulové hodnoty.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako světelné záření se skrze vzorek vysílá pulsní světelné záření a hodnota extinkce se zjišťuje při každém světelném impulsu nebo násobku světelných impulsů.

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že hodnoty extinkce se zjišťují analogově a po převodu do digitální formy se vyhodnocuj í.

* * ft

- 16

5. Zařízení pro kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení kapaliny způsobem podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že toto zařízení sestává ze světelné šachty (1), která je na jednom konci opatřena světelným zdrojem (4) tvořeným fotoemisní diodou se šířkou pásma vlnových délek vyzařovaného světla maximálně 150 nm, a na druhém konci světelným čidlem (5) a měřicí šachtou (2) uspořádanou mezi světelným zdrojem (4) a světelným čidlem (5), a dále z nádobky (3) pro vzorek zkoumané kapaliny, která tvarově odpovídá vnitřním rozměrům měřicí šachty (2), z elektronické snímací jednotky pro převod měřených hodnot naměřené analogové hodnoty extinkce na digitální hodnoty a jejich případné ukládání, která je připojena ke světelnému čidlu (5), a konečně z vyhodnocovací jednotky pro ukládání referenčních hodnot pro specifické vlnové délky světelného záření a jejich porovnávání se zjištěnými hodnotami extinkce aktuálního vzorku za účelem vyhodnocení.

6. Zařízení pro kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení kapaliny způsobem podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že toto zařízení sestává ze světelné šachty (1), která je na jednom konci opatřena širokopásmovým světelným zdrojem (4) a na druhém konci světelným čidlem (5), které má maximální měřicí rozsah se šířkou pásma měřitelných vlnových délek menší než 150 nm, a dále měřicí šachtou (2) uspořádanou mezi světelným zdrojem (4) a světelným čidlem (5), a dále z nádobky (3) pro vzorek zkoumané kapaliny, která tvarově odpovídá vniřním rozměrům měřicí šachty (2), z elektronické snímací jednotky měřených hodnot pro převod měřených hodnot naměřené analogové hodnoty extinkce na digitální hodnoty a

4 9 9

- 17 jejich případné ukládání, která je připojena ke světelnému čidlu (5), a konečně z vyhodnocovací jednotky, pro ukládání referenčních hodnot pro specifické vlnové délky světelného záření a jejich porovnávání se zjištěnými hodnotami extinkce aktuálního vzorku za účelem vyhodnocení.

7. Zařízení podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že pro alternativní provoz je paralelně vedle daného zařízení vždy k dispozici druhé zařízení podle nároku 5, popřípadě 6.

8. Zařízení podle některého z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že je opatřeno displejem a/nebo jinou konstrukční jednotkou, s výhodou elektronickým počítačem nebo tiskárnou, pro zobrazení výsledků z vyhodnocovací jednotky.

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že je opatřeno vyhodnocovací jednotkou pro ukládání množiny referenčních hodnot pro různé první reagence a pro volitelné vyvolání těchto referenčních hodnot jako srovnávací hodnoty.