CZ9802602A3

CZ9802602A3 - Způsob a zařízení pro přivádění vzorku do kapilárního elektroforézního přístroje

Info

Publication number: CZ9802602A3
Application number: CZ19982602A
Authority: CZ
Inventors: Rauno Virtanen
Original assignee: Valtion Teknillinen Tutkimuskeskus
Priority date: 1997-03-06
Filing date: 1997-03-06
Publication date: 2000-10-11

Abstract

Kapilární zónový elektroforézní přístroj má dvě nádržky (2, 3), které obsahuji původní elektrolytický roztok (8), přičemž obě nádržky jsou propojeny kapilární trubičkou (1) obsahující původní elektrolytický roztok; elektrody (5,6) umístěné v nádržkách, kdy tyto elektrody jsou připojeny ke zdroji (7) vysokého napětí; a detektor (4), umístěný u vývodního konce kapiláry. Přivádění vzorku se provádí činností prostředků upevněné nebo pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry (9, 10) na základě umístění vzorkové dávkovači kapiláry v okolí přívodního konce kapiláry (1) kapilárového zónového elektroforézního přístroje tak, aby vzorkový roztok úplně obklopoval řečený přívodní konec, takže vzorek se odebírá do oddělovací kapiláry (1) účinkem působení elektroforézního elektrického proudu nebo nějakým jiným způsobem a po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorkový roztok stahuje z okolí řečeného přívodního otvoru, po čemž následuje opětné nahrazení vzorkového roztoku (N) původním roztokem (8).

Description

Způsob a zařízení pro přivádění elektroforézního přístroje vzorku do kápi 1árního

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu a zařízení pro přivádění kapalného vzorku do kapiláry kapilárního elektroforézního prístroje.

Iiosavadní stav techniky

Elektroforeza je elektrochemický způsob, který umožňuje provádět oddělování nabitých částic a s pomocí zvláštních způsobů také nenabitých Částic v elektrolytickém roztoku, kdy velikost částic se pohybuje v rosahu od nejmenších iontů a molekul ke koloidním částicím. Částice se pohybují v elektrickém poli různými rychlostmi v závislosti na jejich elektrickém náboji a dalších vlastnostech- Při provádění zónové elektroforezy se vzorky určené pro oddělování umisťují v podobě úzké zóny v elektrolytickém roztoku, tzn. v původním roztoku. V elektrickém poli se různé složky vzorku začínají oddělovat jako samostané zóny. Aby se takové zóny nadměrně nerozšiřovaly, musí se zabránit proudění v původním roztoku. V zónové elektroforeze se toto provádí stabilizováním roztoku pomocí papíru, gelu nebo nějakého jiného podpůrného média.

Nejnovějším stupněm vývoje elektroforezy je kapilární elektroforéza, která je jednou z nejrychleji postupujících oblastí uplatňovaných v analytické chemii. V tomto způsobu se původní roztok zavádí do natolik úzké trubičky, kapilďxv. aby viskózní síly roztoku znemožňovaly proudění. Vnitřní průměr kapiláry má obvykle rozměr v rozsahu od 20 do 100 nm. E1ektroforéza se takto provádí ve volném roztoku. čímž jsou vyloučeny rušivé vlivy způsobované podpůrným médiem. Rovněž se z kapiláry velmi snadno odvádí tepelná energie vznikající působením elektrického proudu, a proto je možné vytvářet vysoké elektrické pole, které podporuje urychlené oddělování. Navíc je snadné zautomatizování kapilární elektroforezy.

φφ φ

• φ ♦

φφφφ φφφ ···

V kapilární zónové elektroforéze jsou dvě nádržky, které obsahují původní roztok, propojeny kapilární trubičkou, v níž se nachází tentýž roztok. Jedna i druhá nádržka je vybavena elektrodou. Vzorky určené pro analýzu se přivádějí do jednoho konce kapiláry v podobě krátké zóny. Za účelem přivedení vzorku se konec kapiláry obvykle přemístí do jedné nádržky a do kapiláry se přivede stanovené množství vzorkového roztoku, po čemž se konec kapiláry přemístí zpět do původního roztoku. Prostřednictvím elektrod umístěných v nádržkách působí na kapiláru elektrické pole v obvyklém rozsahu od 200 do 1000 V/cm, jehož účinkem se elektricky nabité částice začínají pohybovat v kapiláře. Různé částice? se od sebe budou oddělovat, hudou-li mít rozdílné rychlosti v elektrickém poli. Částicové zóny projdou detektorem na druhém konci kapiláry v rozdílných časových úsecích a jejich signály se změř í.

Kapilární elektroforéza má řadu výhod, jako je vysoká rychlost oddělování, vysoká rozlišovací schopnost a požadavek malého množství vzorku. V zájmu dosažení vysoké rozlišovací schopnosti je důležité, aby se vzorek přivedl v podobě zóny, která je tak krátká, jak je to jen možné, a objem vzorku musí být pouze malým zlomkem objemu kapiláry. Problém přivádění vzorku v kapilární elektroforéze nebyl doposud uspokojivě vyřešen. V současné době existují dva způsoby. které jsou použitelné pro přivádění vzorku, a to hydrodynamický způsob a elektrokinetický způsob. Při prováděni obou těchto způsobů se kapilára nejdříve plní původním roztokem a v době přivádění vzorku se konec kapiláry pro vstup vzorku přemisťuje do vzorkového roztoku, jehož množství musí stačit pro ponoření řečeného konce kapiláry do řečeného vzorkového roztoku.

Při provádění hydrodynamického způsobu se vzorek přivádí do kapiláry na základě tlakového rozdílu. Tlakový rozdíl se vytváří buď umístěním konců kapiláry do rozdílných úrovní, čímž se vytvoří tlakový rozdíl, nebo se v utěsněné nádržce obsahující vzorek vytvoří vyšší tlak účinkem přivádění plynu, přičemž tento vyšší tlak vtlačí vzorkový roztok do kapiláry. Množství vzorku přiváděného do kapiláry se řídí volbou tlakového rozdílu a časového úseku jeho působení9 * v v « t t

9 9 «Ht • 99 999 » 99

9999 9

9 9 «9 ··

V elektrokinetickém přivádění se konec kapiláry umisťuje do nádržky obsahující vzorek a do obou elektrod se zavádí elektroforézní proud. v důsledku čehož nabité částice vzorku postupují do kapiláry takovými rychlostmi, které závisí na jejich specifických pohybových schopnostech. Navíc účinkem elektrosmózy začne proudit do kapiláry všechen vzorkový roztok. Množství přivedeného vzorku je funkcí elektrického pole a času a je rozdílné v dflsledku odlišných elektrických pohybových schopnostíTyto známé zpflsoby pro přivádění vzorkfl předpokládají přemistování konce kapiláry, jímž se vzorek přivádí, z původního roztoku do vzorkového roztoku a po odebrání vzorku zpět do původního roztoku. přičemž tyto známé zflsoby rovněž předpokládají existenci potřebného množství vzorku. Kroky přemisťování nejsou vyhovující a ovlivňují množství přiváděného množství a navíc jsou do značné míry nekontrolovatelné. Výsledkem pouhého ponoření kapiláry do vzorkového roztoku je odebrání malého množství přiváděného vzorku. Aby přivádění vzorku bylo přesně seřizovatelné, musí být prováděno bez vyjmutí kapiláry z původního roztoku.

Patent USA 5 141 621 popisuje kapilární elektroforézní systém. v němž je vzorková dávkovocí kapilára a oddělovací kapilára elektroforézního přístroje trvale připojena k propojovací komůrce. Konstrukční řešení propojovací komůrky je obtížné a trvale připevněná propojovací komůrka komplikuje např. výměnu vzorkové dávkovači kapiláry a/nebo oddělovací kapiláry. Navíc podle uvedeného patentu USA je nutné provádět, čerpání za účelem přemisťování vzorkového roztoku pres vzorkovou dávkovači kapiláru do propojovací komůrky nebo do oddělovací kapiláry. V tomto případě je potřeba daleko větší množství vzorku než to. co se přivádí do odděl ovcí kapiláry.

Fodstata vynálezu

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout nový zpflsoh a zařízení použitelné pro přivádění vzorku do oddělovací kapiláry v kapilární zónové elektrofořeze. Zvláštním cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a zařízení, jehož • ft ·

• · ftftft * · ·* ···· *

ft · « ftft·· ftftftft ft prostředky umožní přivádění vzorku do kapilární trubičky bez přemístění kapiláry z původního roztoku. Navíc je cílem tohoto vynálezu poskytnout způsob a zařízení, jehož používání nebude vyžadovat velká množství vzorku. Dosažení cílů tohoto vynálezu je formulováno v textu význakových částí patentových nároků 1 až 9.

Vynález má výhodu v tom, že přívodní konec oddělovací kapiláry, do něhož vzorek vstupuje, nemusí být přemisťován z původního roztoku, v důsledku Čehož se odebírání vzorku urychluje a usnadňuje, a že množství přiváděného vzorku se může přesně seřizovat. Navíc požadované množství vzorku je velmi malé.

Hlavní princip, na jehož základě způsob přivádění podle tohoto vynálezu pracuje, je následující. Od počátku se přívodní konec oddělovací kapiláry kapilárního zónového elektroforézního přístroje nachází v čistém původním roztoku. Elektrický proud a elektroosmotický proud přemisťuje homogenní původní roztok do kapiláry. Přivádění vzorkového roztoku z okolí přívodního konce kapiláry se provádí takovým způsobem, že v oblasti řečeného konce se původní roztok souvisle nahrazuje vzorkovým roztokem, zatímco styk s elektrodami se nadále udržuje. Po uplynutí předem stanovené doby se vzorkový roztok z okolí přívodního konce kapiláry stáhuje a nahrazuje se původním roztokem. Elektrické napětí se může udržovat po celou dobu nebo jen v průběhu stanovených časových úseků. Na základe toho se mohou do kapiláry přivádět vzorkové zóny s přesně stanovenou velikostí. Podle tohoto principu může být rovněž prováděno hydrodynamické přivádění.

Přehled obrázků na výkrese

V následujícím textu bude proveden podrobný popis tohoto vynálezu s odkazem na připojené výkresy, na nichž :

Obr. 1 předvádí princip kapilární zónové elektrofořezy; obr. 2 předvádí zařízení pro přivádění vzorku podle vynálezu mající upevněnou vzorkovou dávkovači kapiláru;

obr. 3 předvádí zařízení pro přivádění vzorku podle vynálezu mající pohyblivou vzorkovou dávkovači kapiláru;

• fcfcfc ··· fc fc fc

• * fc · · fc · fcfcfc fcfcfc obr. 4 předvádí jedno provedení pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry podle tohoto vynálezu;

obr. 5 předvádí jiné provedení vzorkové dávkovači kapiláry podle tohoto vynálezu;

obr. 6 ukazuje ještě další provedení vzorkové dávkovači kapiláry podle tohoto vynálezu;

obr. 7 předvádí provedení pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry podle tohoto vynálezu, kdy tato krátká vzorková dávkovači kapilára je ponořena jako celek do nádržky obsahující původní elektrolyt.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 předvádí obecný princip kapilární zónové elektroforézy. Konce oddělovací kapiláry i jsou umístěny podle příslušnosti v nádržce 2 s 3, která obsahuje původní roztok 0 elektrolytu. Nádržky mají elektrody 5 a 6, jež jsou připojeny ke zdroji 7 vysokého napětí. Navíc poblíž vývodního konce oddělovací kapiláry 1 je umístěn detektor 4, který svými prostředky detekuje oddělené částice v kapiláře. Detekování může být prováděno například na základě absorbance vzorku. Vzorek protéká kapilárou i, míjí detektor 4 a vytéká do nádržky 3. Vnitřní průměr oddělovací kapiláry má typicky rozměr od přibližně 25jim do přibližně 100 pm.

Na obr. 2a, 2b a 2c je předvedeno provedení tohoto vynálezu, v němž se vzorkový roztok CN) přemisťuje do okolí přívodního konce kapiláry pomocí prostředků upevněné vzorkové dávkovači kapiláry 9, jejíž vnitrní průměr je větší než vnější průměr přívodního konce kapiláry 1 kapilárního zónového elektroforézního přístroje. Rozdíl mezi řečenými průměry kapilár je typicky v rozsahu přibližně 0,1 mra až 1 mm. Na obr. 2a je konec vzorkové dávkovači kapiláry 9 umístěn kolem přívodního otvoru řečené oddělovací kapiláry χ tak, aby konec vzorkové dávkovači kapiláry 9 překryl přívodní konec oddělovací kapiláry χ. V podmínkách styku s původním roztokem může být konec vzorkové dávkovači kapiláry 9 naplněn původním roztokem. Na obr. 2b je vidět, jak vzorkový roztok CN) , který je obsažen ve vzorkové dávkovači kapiláře 9, úplně obklopuje • ft • · ·» · » ·« *· w v « W • · ft • ft · • » · ·· ···· φ·· ft·· řečený přívodní konec, piotože původní roztok byl úplně nahrazen vzorkovým roztokem v okolí přívodního konce oddělovací kapiláry 1. Vzorek se odebírá během předem stanoveného časového úseku, po čemž, jak je vidět na obr. 2c, následuje stažení vzorkového roztoku z okolí přívodního konce oddělovací kapiláry i činností sacích prostředků skrze? vzorkovou dávkovači kapiláru 9 a opětné nahrazení vzorkového roztoku původním roztokem 8. Na těchto vyobrazeních jsou vidět tenčí šipky znázorňující směr elektrického proudu a elektroosmotického proudění a tlustší šipky znázorňující směr přemisťování vzorkového roztoku ve vzorkové dávkovači kapiláře 9.

Obr. 3a, 3b a 3c předvádějí provedení podle tohoto vynálezu, ve kterém se vzorkový roztok přemisťuje do okolí přívodního konce oddělovací kapiláry 1 pomocí prostředků pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry 10, jejíž vnitřní průměr je větší než vnější průměr přívodního konce oddělovací kapiláry 1 kapilárního zónového elektroforézního přístrojeRozdíl mezi řečenými průměry kapilár je typicky v rozsahu přibližně 0,1 mm až 1 mm. Na obr. 3a je vidět, že vzorková dávkovači kapilára, která je naplněna vzorkovým roztokem, je připravena ke snížení do dávkovači polohy. Elektroforézní napětí je zapojeno a původní roztok proudí do oddělovací kapiláry. Obr. 3b předvádí takové umístění vzorkové dávkovači kapiláry na vstupním otvoru oddělovací kapiláry 1 v původním roztoku, jež zajišťuje, aby konec vzorkové dávkovači kapiláry 10 překrýval přívodní konec oddělovací kapiláry 1, přičemž v okolí přívodního konce kapiláry 1 bude původní roztok nahrazen vzorkovým roztokem. Vzorek se přemisťuje do oddělovací kapiláry působením elektroforézního proudu. Vzorek se odebírá v průběhu předem stanoveného časového úseku, po čemž, jak předvádí obr. 3c, následuje střižení vzorkové dávkovači kapiláry 10 z překrytí přívodního konce oddělovací kapiláry. Současně se může vzorkový roztok, jenž se nachází ve vzorkové dávkovači kapiláře, zpětně odsávat, aby nedošlo ke znečistění původního roztoku. Toto však není nutné, protože původní roztok může být udržován čistý na základě nezávislosti dávkovacího systému. Množství vzorku, které se přemisťuje do oddělovací kapiláry, je dáno rychlostí elektroosmotiekého • · · » ftft · ft » · ftftft ftft ··»· ftftft ft·· ft ftftft • ftftft « • · · ftft ftft proudění, hodnotami elektroferozního proudu a časem přivádění vzorku. Na těchto vyobrazeních jsou vidět tenčí šipky, které znázorňují směr elektrického proudu a elektroosmotického proudění, a tlustší šipky, které znázorňují směr přemistování vzorkového roztoku ve vzorkové dávkovači kapiláře 10 a směr pohybu vzorkové dávkovači kapiláry 10.

Obr. 4a, 4b a 4c předvádějí provedení podle tohoto vynálezu. ve kterém se vzorkový roztok přemisťuje do okolí přívodního konce oddělovací kapiláry 1 pomocí prostředků pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry 10. Vzorková dávkovači kapilára 10 může být rovněž upevněna- V tomto provedení je před přívodním otvorem oddělovací kapiláry na spodku nádržky s elektrodou umístěno vedení ϋ, které má větší průměr, než je rozměr vnějšího průměru vzorkové dávkovači kapiláry.

Na obr. 4b je vidět, že pohyblivá vzorková dávkovači kapilára 10 obsahující vzorkový roztok prochází vedením 11 do blízkosti přívodního otvoru oddělovací kapiláry takovým způsobem, aby nezablokovala přímý styk přívodního konce oddělovací kapiláry 1 s původním roztokem. Jak obr. 4b předvádí, dávkování vzorkového roztoku se provádí tak, že řečený dávkovači roztok zcela zaplní okolí přívodního otvoru kapiláry 1. Vzorek se bude přemisťovat do oddělovací kapiláry 1 účinkem prostředků buď elektrického proudu a elektroosmotického proudění nebo sáním vyvíjeným na druhé straně řečené kapiláry. Odebírání vzorku se provádí v průběhu předem stanoveného časového úseku, po čemž, jak předvádí obr. 3c, následuje stažení vzorkové dávkovači kapiláry 10 z okolí přívodního konce oddělovací kapiláry. Současně se může vzorkový roztok zpětně odsávat skrze dávkovači kapiláru v zájmu udržování čistoty původního roztoku. T když by se dalo očekávat znečistění původního rotoku, ve skutečnosti tomu tak není, protože původní roztok může být udržován čistý na základě nezávislosti dávkovacího systému. Na vyobrazeních jsou vidět tenčí šipky, které znázorňují směr elektrického proudu a elektroosmotického proudění, a tlustší šipky, které znázorňují směr přemisťování vzorkového roztoku ve vzorkové dávkovači kapiláře a směr pohybu vzorkové dávkovači kapiláry.

• ft

Ib » * ·» • · ···« · « · · · · ··· ··· ft* ft* • · ft · ·

- ft - ft« ftftftft

V provedení podle tohoto vynálezu. které je předvedeno na obr. 5, je horní konec oddělovací kapiláry i umístěn tak, aby se jeho vrchní okraj nacházel ve stejné úrovni jako dno nádržky obsahující původní roztok. Ve dně nádržky obsahující původní roztok je vytvořen výstupek 12, který tvoří s řečeným dnem jeden celek. Pohyblivá dávkovači kapilára se přemisťuje do dávkovači polohy a do okolí přívodního otvoru oddělovací kapiláry i přemisťuje vzorokový roztok, který následně proudí do oddělovací kapiláry účinkem působení elektroforézního proudu. Po uplynutí stanoveného časového úseku se jakýkoli přebytečný vzorkový roztok může odsávat skrze dávkovači kapiláru 10 nebo nějakým jiným způsobem.

Na obr. 6 je vidět, že ve dně nádržky obsahující původní roztok je vytvořena prohlubeň 13, která tvoří s řečeným dnem jeden celek, a tato prohlubeň 13 řídí pohyb vzorkové dávkovácí kapiláry 10. Vrchní okraj přívodního konce oddělovací kapiláry se nachází ve stejné úrovni jako spodek prohlubně. Odebírání vzorku se provádí stejně tak, jak je to předvedeno na obr. 5. V provedeních podle obr. 5 a obr. & je vnitřní průměr dávkovači kapiláry stejný nebo o něco málo větší než vnitřní průměr oddělovací kapiláry.

Na obr. 7a je předvedena dávkovači kapilára 10, která je vybavena ramenem 14, přičemž tato dávkovači kapilára je naplněna vzorkovým roztokem a je připravena ke snížení do dávkovači polohy. Elektroforézní napětí je zapojeno a původní roztok proudí do oddělovací kapiláry 1. Šipky znázorňují směr proudění. Na obr, 2b je vidět, že dávkovači kapilára 10 byla snížena k přívodnímu otvoru oddělovací kapiláry £ do takové míry, že konce obou kapilár jsou proti sobě. Délka dávkovači kapiláry 10 má typicky rozsah například od 2mm do 10 mm a je natolik krátká, že bude úplně ponořena do původního roztoku. Vzorek se přemisťu je do oddělovací kapiláry účinkem působení elektroforézního proudu. V provedení předvedeném na obr. 7 je poměr vnitřního průměru dávkovači kapiláry a vnitřního průměru oddělovací kapiláry typicky v rozsahu od 0,1 do 2. Volbou dávkovači kapiláry s menším vnitrním průměrem je možno připravit menší objem vzorku. Objem vzorku může být také ovlivněn délkou dávkovači kapiláry.

Claims

Způsob pro přivádění kapilárního zónového vzorku do oddělovací kapiláry (1) elektroforézního přístroje majícího dvě nádržky <2, 3), které obsahují původní elektrolytický roztok (8), přičemž tyto nádržky jsou propojeny kapilární trubičkou (1) obsahující původní elektrolytický roztok; elektrody C5, 61 umístěné v nádržkách, kdy tyto elektrody jsou připojeny ke zdroji (7) vysokého napětí; a detektor C4) umístěný u vývodního konce kapiláry, vyznačující se tím , že přivádění vzorku se provádí činností prostředků upevněné nebo pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry C9, 10). že tato vzorková dávkovači kapilára se umisťuje v okolí přívodního konce oddělovací kapiláry (1) kapilárního zónového elektroforézního přístroje tak, aby vzorkový roztok CN) obsažený ve vzorkové dávkovači kapiláře C9, 10) nebo z ní odebíraný úplně obklopoval řečený přívodní konec, a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorková dávkovači kapilára stahuje z okolí přívodního otvoru řečené kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje, po čemž následuje opětné nahrazení vzorkového roztoku CN) původním roztokem C8).
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že vzorková dávkovači kapilára C9) se upevňuje, přičemž její vnitřní průměr je větší než vnější průměr přívodního konce řečené kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje, že konec vzorkové dávkovači kapiláry se umisťuje kolem řečeného přívodního konce, takže řečené konce se budou překrývat ve smyslu umístění jednoho konce uvnitř druhého konce, a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorkový roztok stahuje z okolí přívodního konce kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje.

«•fe • · · <

• · · fefe fefefefe fe · fe « fe·· fefefe
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že vzorková dávkovači kapilára ¢9) se pohybuje, přičemž její vnitřní průměr je větší než vnější průměr přívodního konce řečené kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje, že konec vzorkové dávkovači kapiláry se umisťuje kolem řečeného přívodního konce, takže řečené konce se budou překrývat ve smyslu umístění jednoho konce uvnitř druhého konce, a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorkový roztok stahuje z okolí přívodního konce kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního prístroje.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že přívodní otvor kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje se trvale připojuje k vedení Cil) vytvořenému ve dně nádržky, která obsahuje elektrodu, přičemž průměr vedení Cil) je větší než průměr vzorkové dávkovači kapiláry CIO), že pohyblivá vzorková dávkovači kapilára se zavádí dovnitř tohoto vedení Cil) až dn blízkosti přívodního konce kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorková dávkovači kapilára CIO) stahuje z blízkosti řečeného přívodního konce.

3. Způsob podle nároku 1 . vyznačující se tím , že přívodní otvor kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje se trvale připojuje k vedení Cil) vytvořenému ve dně nádržky, která obsahuje elektrodu, přičemž průměr vedení Cil) je větší než průměr vzorkové dávkovači kapiláry CIO), že upevněná vzorková dávkovači kapilára se umisťuje v okolí přívodního konce oddělovací kapiláry Cl) kapilárního zónového olektroforézního přístroje a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorek CN) stahuje z okolí řečeného přívodního konce.

··’♦ ’ΐ * « i ·· ; ; . . * ····:·;

··· · · .·*..* *« ·«·· »·· ··· ·· ··

Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že vrchní okraj horního konce oddělovací kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje se umisťuje ve stejné úrovni. ve které se nachází vrchní okraj výstupku C12) vytvořeného ve dně nádržky s původním roztokem. že konec pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry CIO) se zavádí do blízkosti přívodního konce kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorková dávkovači kapilára CIO) stahuje z blízkosti řečeného přívodního konce.
7. Způsob podle nároku 1. vyznačující se tím , že vrchní okraj horního konce oddělovací kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje se umisťuje ve stejné úrovni. ve které se nachází spodek prohlubně C13) vytvořené ve dně nádržky s původním roztokem. že konec pohyblivé vzorkové dávkovači kapiláry CIO) se zavádí do blízkosti přívodního konce kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje a že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorková dávkovači kapilára CIO) stahuje z blízkosti řečeného přívodního konce.

0. Způsob podle nároku j, vyznačující se tím , že konec dávkovači kapiláry CIO) vybavené ramenem 04) se zavádí do blízkosti přívodního konce oddělovací kapiláry Cl) tak, aby kance kapilár směřovaly proti sobě, že dávkovači kapilára je úplně ponořena v původním roztoku či že po uplynutí předem stanoveného časového úseku se vzorková dávkovači kapilára CIO) stahuje z blízkosti řečeného přívodního konce.
9. Zařízení pro přivádění vzorku do oddělovací kapiláry Cl) kapilárního zónového elektroforézního přístroje, kdy tento kapilární zónový elektroforézní přístroj má dvě nádržky

C2, 3), které obsahují původní elektrolytický roztok C8), • · 4 · ·· a a · ··· « · «a · · *

4· 4·

4 4 “ 1 zí - ·♦ ··*· přičemž tyto nádržky jsou propojeny kapilární trubičkou ¢1) obsahující původní elektrolytický roztok: elektrody (5, 65 umístěné v nádržkách, kdy tyto elektrody jsou připojeny ke zdroji <75 vysokého napětí; a detektor <45 umístěný u vývodního konce kapiláry, vyznačuj í c í se tím , že obsahuje upevněnou nebo pohyblivou vzorkovou dávkovači kapiláru <9, 105, která obsahuje vzorkový roztok (N5.
10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím , že přívodní otvor kapiláry <15 kapilárního zónového elektroforézního přístroje je trvale připojen k vedení <115 vytvořenému ve dně nádržky, která obsahuje elektrodu, přičemž průměr vedení <115 je větší než průměr vzorkové dávkovači kapiláry (105 a kapiláry <15 kapilárního zónového elektroforézního přístroje.