CZ594A3 - Creation of garment cuts - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vytváření střihů, zejména střihů používaných při výrobě oděvů.

Takové oděvy mohou mít například tvar kabátů, kalhot a dámských šatů. Střihy, které jsou předmětem vynálezu, slouží jako šablona ke stříhání látky na rozměry dané střihem. Následně vzniklé kusy materiálu jsou potom vzájemně spojovány, aby byl vytvořen oděv. Střih je vlastně šablona, z níž jsou odvozovány všechny následující rozměry. Vynález se týká vytváření takovýchto střihů a zdokonalení jejich přesnosti.

Dosavadní stav techniky

V současné době je vytváření takovýchto střihů a jejich používání při výrobě oděvů prováděno ručně, a to s překvapivě nízkým stupněm přesnosti. Při úpravě a kreslení takovýchto střihů se požaduje, aby byl vzat v úvahu faktor, který je všeobecně znám jako navolnění. Faktor navolnění je popisem takovéto množství materiálu, které se přidává navíc k požadované délce švu, aby bylo umožněno správné lícování dvou švů, tak aby kusy po ušití vytvářely na oděvu požadovaný efekt. Faktor navolnění bude podobný pro každou část švu, avšak může být rozdílný na oděvu jako celku. Při vytváření střihů musí být přihlédnuto k faktoru navolnění takovým způsobem, aby obrys střihu, podle něhož je látka stříhána, nebyl totožný se skutečně viditelným tvarem látky ušité jako část oděvu, nýbrž aby se vztahoval k požadovanému tvaru materiálu, zahrnujícímu faktor navolnění, což zajišťuje, že na něm vytvořené přenášecí čáry mohou být spolu sešity za účelem vytvoření švů oděvu, včetně přidaného faktoru navolnění, kolem okraje.

V současné době závisí množství materiálu přiděleného na navolnění na jakékoliv velikosti oděvu ve velké míře na množství, které je posuzováno za potřebné pro oděv průměrné'’ velikosti. Dále pak se velikost přídavku na navolnění vztahuje jen k jednomu švu a tato navolňovací délka je potom přidávána na každý další podobný šev a ačkoliv pro každý šev jsou rozdílné požadavky, není k tomu přihlíženo. Zmíněné rozdílné požadavky se mohou týkat velikosti navolnění, požadované pro rozdílné délky švu, což může měnit potřebnou velikost navolnění. Kromě toho by mělo být přihlíženo k měnění velikostí vyráběných oděvů, jakož i k druhu materiálu, z něhož má být oděv vyroben.

S významným problémem se běžně setkáváme následkem poměrně náhodného způsobu stanovení faktoru navolnění. Není k dispozici žádný přesný postup kontroly daného faktoru navolnění, který by zajišťoval, aby byly uplatněny optimální faktory.

Skutečnost, že se v současné době nepamatuje na měnění velikosti přídavku na navolnění buď s ohledem na velikost vyráběného oděvu nebo na velikost dotyčného švu, má za následek výrobu oděvů špatné jakosti, a to proto, že spojované švy mají často rozdílnou délku následkem nedostatečného přídavku na navolnění. To má negativní vliv na vzhled a jednotnost výrobku. Na druhé straně může být výroba zmíněných oděvů nákladná, byl-li skutečně stanoven nadměrný přídavek na navolnění. To má za následek, že procento látky, přidané pro potřeby navolnění, je vyšší než je zapotřebí. Tento druhý problém se objevuje tehdy, jestliže je vyráběný oděv menší než je průměrná velikost. Tím opět vzniká oděv, který je špatně dokončen a nepadne dobře.

S dalšími problémy se setkáváme při vytváření takovýchto střihů a zejména při kontrole přesnosti nastříhané látky vzhledem k původnímu střihu. K této nepřesnosti při stříhání může snadno dojít následkem toho, že jakákoliv kontrola, která je v současné době prováděna, je vizuální, porovnávací povahy. Jestliže je až později zjištěno, že střih je nesprávný, pak může být celý oděv pokažen a vznikají značně velké prostoje při opravování vad.

Nevýhody současných, výše uvedených způsobů vytváření střihů nabývají ještě většího -významu jestliže uvážíme, že je běžným jevem, že jeden nezjištěný omyl na střihu nebo použití nadměrného množství materiálu na navolnění lze vynásobit každým z tisíců oděvů vyrobených podle tohoto střihu. Tento násobící faktor vzniká nás4 ledkem skutečnosti, že oděvy jsou vyráběny poměrně vysokou rychlostí výroby, takže v době, kdy je omyl objeven, mohlo být vyrobeno již několik set nebo tisíc oděvů.

Kromě toho se s problémy setkáváme při následném vzájemném spojování jednotlivých kusů látky, jsou-li do švů začleněné faktory navolnění mylné. To může mít za následek vytvoření nestejnoměrného a slabého švu, jestliže je například faktor navolnění na jednom kusu větší než na druhém.

Další nevýhodou současného vytváření střihů a výroby oděvů na jejich základě je čas, který je zapotřebí k výrobě takovýchto oděvů. Vynakládaný čas se prodlužuje následkem omylů a ztrát, vznikajících použitím špatně vytvořených střihů. Uvážíme-li, že existuje několik možných velikostí oděvů, z nichž každá vyžaduje změnu na střizích, pak je možnost vzniku omylu a následných ztrát značná.

Podstata vynálezu

Vynález je zaměřen na překonání uvedených nevýhod tím, že poskytuje prostředky, pomocí nichž je vytvářena sada střihů a na každém střihu jsou zajištěny faktory navolnění pro každý šev, takže na střihu je pro každý šev zajištěna optimální velikost navolnění, přičemž je každý střih částí sady střihů pro výrobu oděvu jedné určité· velikosti . Důležité je také to, že poskytuje prostředek, pomocí něhož lze provádět kontrolu přesnosti faktoru navolnění hlavní sady střihů, takže je možno reprodukovat odstupňované střihy, které zahrnují srovnatelně odstupňované faktory navolnění, takže na jejich základě mohou být oděvy vyráběny s jistotou, že u všech velikostí oděvů budou střihy zajišťovat sešití ve stejném vzájemném vztahu jako hlavní vzor a budou zahrnovat optimální faktory navolnění. A konečně je výroba oděvů podle sady střihů vytvořených podle vynálezu značně rychlejší než při vytváření střihů za použití stávajících způsobů.

Vynález zajišťuje vytvoření hlavní sady střihů ke stříhání materiálu podle nich tak, že každý ze střihů sady je vytvořen ve vztahu k určité velikosti oděvu, který má být vyroben podle této sady střihů, přičemž tyto sady střihů zahrnují přídavek na délku okrajů a jejich přenášecích čar pro faktor navolnění, přičemž má faktor navolnění přímý vztah k rozměrům řady přenášecích čar střihů v sadě, které mají být spojeny, aby vytvořily šev oděvu.

Na prvním střihu, který je - jak bylo popsáno - jedním ze sady střihů, na němž má být alespoň jeden z vytvořených okrajů připojen podél přenašeči čáry, vytvořené v jeho sousedství, k přenášecí čáře druhého střihu sady, je proveden přídavek pro faktor navolnění, přičemž je přenášecí čára druhého střihu opatřena faktorem navolnění a tento faktor navolnění je vztažen k délce přenášecí čáry střihu.

Přenášecí čára prvního střihu bude s výhodou označena jako hlavní přenášecí čára a další přenášecí čáry střihů, které s ní mají být spojeny, budou zahrnovat faktory navolnění, které budou procentem délky hlavní přenášecí čáry.

Přídavek pro faktor navolnění pro úplnou přenášecí čáru bude typicky rozdělen do měnících se faktorů pro každý ze stanovených úseků, takže faktor navolnění, požadovaný pro celkovou přenášecí čáru, bude vyhovovat, avšak bude rozložen podle tvaru přenášecí čáry.

Délka přiřazené přenášecí čáry bude typicky délkou hlavní přenášecí čáry, plus faktor navolnění, daný jako procento délky hlavní přenášecí čáry.

U jednoho provedení bude hlavní přenášecí čára pro jeden šev ve svém délce zahrnovat faktor navolnění, který je zapotřebí k připojení přenášecí čáry k jinému švu.

Okraje střihů budou s výhodou ty, které mají být připojeny k jiným kusům materiálu, takže šev je vytvořen mezi těmito okraji.

Přidávaný faktor navolnění bude měněn, aby bylo přihlédnuto k různým tvarům materiálu a textilie, které mají být nastříhány podle uvedených střihů. Dále bude přidaný faktor navolnění závislý na fazóně střihu vyráběného oděvu.

Každá sada střihů bude vytvořena specificky pro jednu velikost oděvů a v nich začleněné faktory navolnění budou v přímém vztahu ke každé sadě střihů.

Vytváření faktoru navolnění na střihu bude zahrnovat kontrolu přenašečích čar různých střihů v rámci zmíněné sady, které mají být vzájemně spojeny, aby bylo zajištěno, že takto vzájemně spojené okraje se budou stýkat lícováním.

Zmíněné vytváření přenášecích čar střihů bude zahrnovat začlenění zářezů do střihu za účelem rozdělení těchto přenášecích čar, aby byla usnadněna kontrola faktoru navolnění, přidaného mezi příslušné délky mezi těmito zářezy tak, aby délky okrajů při sloučení lícovaly.

Jako součást vynálezu bude jako pomůcka použit počítač, do něhož může být v grafické formě uložena sada střihů za účelem vytvoření hlavní sady střihů pro určitou velikost oděvů s možností začlenění faktoru navolnění do nich.

S výhodou budou zajištěny prostředky, pomocí nichž může být za použití počítače korigován jakýkoliv rozdíl v délkách okrajů před vynesením zmíněné sady střihů.

S výhodou bude možno indikovat přesnost každé přenášecí čáry nebo okraje vzhledem ke stanovenému přídavku na navolnění a rozdíl porovnat se stanovenou úrovní tolerance .

S výhodou bude zajištěna pomůcka, aby bylo umožněno měnění zmíněného faktoru navolnění a celkové délky některého úseku za účelem jejího nastavení do stanovené toleranční meze před vyrobením střihu.

Podle jednoho provedení systém umožňuje faktor na8 volnění, přidaný na přenášecích čárách, které tvoří švy, na hlavní sadě střihů, v poměru s měněním rozměru hlavní sady střihů, aby na jejich základě byly vyráběny oděvy různých velikostí. Tak je hlavní sada střihů odstupňována, přičemž se přidaný faktor navolnění mění úměrně s měněním velikosti střihů.

Vynález zajistí vynášení zmíněné, do počítače uložené sady střihů z počítače na vhodný povrch, pomocí něhož může být oděv vyráběn.

S výhodou bude možno tisknout z počítače sady střihů různých velikostí zadáním požadované velikosti oděvu do počítače, přičemž se počítač odvolá na hlavní sadu střihů pro tento oděv a změní jejich rozměry, aby odpovídaly požadované velikosti oděvu.

K pořízení výtisku sady střihů pro jednu velikost oděvu bude s výhodou zapotřebí zadat do počítače minimum informací.

Zadávané informace s výhodou umožní přihlédnout u faktoru navolnění, přidaném na vyrobené sadě střihů, ke změnám použitého druhu materiálu a střihy příslušně změnit před vynesením sady střihů.

Podle jednoho provedení vynálezu bude v počítači zajištěna schopnost, aby v paměti uložené sady střihů byly měněny, aby bylo přihlédnuto k individuálním mírám a aby byly vytvářeny střihy vyhovující určitým tvarům způsobem na míru.

Dále může být v souvislosti s přípravou alespoň jednoho střihu ze sady střihů umožněno zahrnutí vodicí čáry na tomto střihu tak, aby přesnost nastříhaného materiálu mohla být snadno a rychle kontrolována porovnáním s vodicí čárou, přičemž je vodicí čára odsazena od obvodu střihu.

Odsazená vodicí čára střihu bude mít typicky konstantní odsazení podél obvodu střihu.

Podle jednoho provedení je střih použit k umožnění nastříhání materiálu na rozměr střihu, tento střih je potom odstřižen podél odsazené vodicí čáry a uložen na horní stranu nastříhaného materiálu, aby byla umožněna kontrola, že odsazení materiálu je vzhledem k obvodu střihu konstantní.

S výhodou bude možno zakreslit na střih odsazenou vodicí čáru současně se střihem, přičemž byla vodicí čára předem stanovena vzhledem k upravenému střihu.

Přehled obrázků na výkresech

Jeden příklad provedení vynálezu bude nyní popsán s odkazem na výkresy, na nichž značí obr. 1 dva střihy ze sady střihů na oděv, obr. 2 další dva střihy, doplňující střihy na obr. 1, obr. 3 střih s vodicí čárou na něm vyznačenou a obr. 4 způsob, podle něhož mohou být uvedené střihy kontrolovány a následně spojeny.

Příklady provedeni vynálezu

Výkresy a především obr. 1 a 2 ukazují několik střihů, mezi nimi střih 2 zadního dílu, střih 4 předního dílu, střih 6 předního dílu rukávu a střih 8 zadního dílu rukávu. Tyto střihy jsou nedílnými částmi pro výrobu oděvu. S odkazem na vytvoření jednoho určitého spoje oděvu je střih 2 opatřen přenášecí čárou 20, která se slučuje s přenášecí čárou 22 střihu 6, aby se spojila s přenášecí čárou 26 střihu 8.

Obr. 3 výkresů znázorňuje další střih 14., na němž je vyznačena odsazená vodicí čára 16, která je odsazena od obvodu 18 střihu.

Vytváření takovéhoto střihu bude znázorněno s odkazem na obr. 1 a 2a zejména na střihy 2,4, 6a 8. Při vytváření střihů a zejména při zajišťování faktoru navolnění se vypočítá délka přenášecí čáry 20 střihu 2 s přihlédnutím k faktoru navolnění jako procenta celkové délky přenášecí čáry 20. Faktor navolnění je proto závislý jednak na určité velikosti oděvu, jehož se střih 2 týká, a jednak je do faktoru navolnění začleněn také druh textilie, která má být použita k výrobě oděvu. Faktor navolnění je proto začleněn do dimenzování této přenášecí čáry 20.

Proto, je-li to požadováno, může být nyní faktor -popuštění-, začleněný do přenášecí čáry 20. začleněn i do přenášecích čar 22, 24 a 26, přičemž je faktor navolnění uváděn jako procentní hodnota a délka každé přenášecí čáry je tedy požadovaná délka přenášecí čáry plus procento délky této přenášecí čáry, požadované pro faktor navolnění.

To tedy zajišťuje, že přesnou přípravou přiřazených přenašečích čar 22, 24 a 26., zahrnujících hodnoty faktorů popuštění, při vzájemném spojeni těchto přenašečích čar je vytvořený šev jak přesný, tak i pevný, takže nedochází k žádnému nesprávnému sdružení velikostí mezi jednotlivými přenášecími čárami a je k dispozici dostatek materiálu k vytvoření pevného spoje. Tato příprava přenášecích čar, zahrnujících faktor navolnění, může být provedena pro všechny švy mezi střihy tak, že ty přenášecí čáry, které mají být vzájemně spojeny, mohou být dimenzovány s podobným procentem faktoru navolnění, jako přenášecí čáry, s nimiž mají být spojeny.

Při vytváření střihu 14, znázorněného na obr. 3, bylo provedeno výše popsané stádium přípravy a byla stanovena vyhovující velikost střihu. Nyní je na střih 14 nanesena odsazená vodicí čára 16 tak, že tato vodicí čára 16 je odsazena od obvodu 18 střihu.

S nanesenou vodicí čárou 16 je střih 14 uložen na použitý materiál a ten je nastříhán, aby se shodoval se střihem. Poněvadž se jedná o opakující se úkon, bylo zjištěno, že dochází k chybám a že je zapotřebí kontrola provedeného nástřihu. Zahrnutí vodicí čáry 16 do střihu 14 proto umožňuje kontrolovat obrys nastříhaného materiálu oproti odsazené vodicí čáře 16., aby bylo zajištěno, že odsazení je konstantní podél obvodu nastříhaného materiálu.

Podle dalšího provedení může být vytváření střihů prováděno pomocí počítačové technologie, avšak stále ještě za použití výše popsané přípravy, přičemž jsou délky spojovaných přenášecích čar kontrolovány z hlediska srovnatelných délek, zahrnujících faktor navolnění při ukládání zmíněných sad střihů do počítače. V tom případě je indikován případný rozdíl v délce mezi každou z přenášecích čar, které mají být sloučeny za účelem vytvoření určitého švu, takže pracovník přípravy může rozhodnout, zda se rozdíly nacházejí v mezích přípustné tolerance. Proto lze provést změny na samotném počítači.

Bude zde uspořádáno kreslicí zařízení na vynášení zmíněných sad střihů z počítače. Kromě toho je uvažováno, že bude možno vytvářet nákresy dalších sad střihů pro oděvy podobného střihu, avšak rozdílných velikostí. Tyto nákresy sad střihů bude možno vytvářet zadáváním minimálních informací do počítače, týkajících se velikosti oděvu, který má být vyroben, a/nebo druhu materiálu. Počítač bude mít schopnost měnit rozměry hlavní sady střihů podle požadavku.

Na obr. 4 je znázorněno další provedení postupu při vytváření hlavní sady střihů 20, 22, 24, 26, z nichž každý má přenášecí čáru 20', 22'. 24', 26', které při vzájemném spojení vytvářejí šev mezi ramenem a horní částí rukávu saka.

V tomto případě je hlavní přenášecí čára označena 24'. k níž mají být připojeny ostatní přenášecí čáry. Na střihu 24 vymezují zářezy délky A, B, C a na střihu 26 další délku D. Podobně jsou na přenašečích čárách 20 a 22' vymezeny délky A', B', C', D.

Potom je analyzována látka oděvu a uvažována fazóna střihu. Z této analýzy je rozhodnut faktor navolnění, který má být začleněn do navazujících přenášecích čar tak, aby při spojení s hlavní přenašeči čárou se jejich délka rovnala délce hlavní přenášecí čáry plus faktor navolnění, například 8 % délky hlavní přenášecí čáry. Tento faktor popuštění je pak použit na každé z délek A', B, C a D na přenášecích čárách 20 a 22, tak aby tento zajištěný faktor navolnění umožnil účinné a způsobilé vzájemné spojení přenášecích čar. Dále pak, ačkoliv celkový faktor popuštění bude stanovené procento, může se procento přidaného faktoru navolnění na každé z délek A, B, C. D měnit, pokud celkové délka faktoru navolnění odpovídá přidělené délce.

Za předpokladu, že je každý šev tímto způsobem vyměřen, je nyní tato hlavní sada střihů uložena do počítače a v něm uchována.

Pro každou odstupňovanou sadu střihů, zajištěnou ručním nebo počítačovým výpočtem, uvažovanou pro různé velikosti oděvů, bude počítač použit ke kontrole použitých faktorů navolnění. Tento faktor popuštění se vypočítává pro každou velikost oděvů takto:

Viz obr. 4: (kus 20, přenášecí čára 20) s ( kusem 22. přenášecí čára 22) a (kus 26, přenášecí čára 26) se přišije ke (kusu 24, přenášecí čára 24) nebo krátce; pro výpočet faktoru navolnění, pro kontrolu, že je uplatněn správný faktor navolnění, když se tento faktor navolnění rovná;

(kus 20, okraj 20 + (kus 24, okraj 24) kus 22, okraj 22' + kus 26, okraj 26)

- x 100 (kus 20, okraj 20' + kus 22, okraj 22 + kus 26, okraj 26) přičemž se získají hodnoty pro každou přenášecí čáru a potom jsou uloženy do počítače, který zajistí, aby velikosti byly změněny takovým způsobem, aby faktor navolnění jako procentní hodnota zůstal konstantní pro každou sadu střihů, vyrobených pro každou velikost oděvu, ačkoliv se skutečná délka přenášecí čáry změnila následkem odstupňovaného zmenšování nebo zvětšování sady střihů.

Jsou-li zde nepravidelnosti, pak budou zapotřebí změny střihů, aby bylo zajištěno nastavení faktoru navolnění do přijatelných mezí.

Systém také zajištuje druhé stádium, při němž jsou získané rozdílné míry pro každou z délek přenášecích čar pro každou sadu střihů pro každou velikost oděvu použity ke změně příslušných délek švů, aby bylo vyhověno požadovanému faktoru navolnění.

To je provedeno pro zajištění, aby šev, vytvářený novými délkami přenášecí čáry, zůstal ve stejném tvaru, jako vzorový oděv. To proto vyžaduje nejen změnu délky švu, ale také, aby měla tvar, který úměrně navazuje na tvar přenášecí čáry.

Postup je prováděn tak, že se napřed zajistí, aby délky švů byly odpovídaly požadavkům a potom se zajití, aby se zářezy, vymezující délky A, B, C, D, shodovaly se zářezy, vymezujícími délky A. B_l, C£, D na střizích nové velikosti. V případě rovných švů to nepředstavuje žádný velký problém, avšak zakřivené švy problémy způsobují. Počítač uživateli umožňuje napřed vymezit polohu zářezů na hlavním okraji a následně budou zářezy na ostatních navazujících okrajích vymezeny vzhledem k hlavním zářezům. To je provedeno počítačem za použití prvního švu, který má správně změněnou velikost.

K výhodám dosaženým sad střihů výše popsaným způsobem náleží, že střihy jsou mnohem přesnější než střihy vyrobené obvyklou technikou přípravy. Dále pak výše popsané vytváření střihů podle vynálezu umožňuje výrobci střihů snadno a jednoduše přihlížet ke změnám faktoru navolnění, požadovaným pro rozdílné velikosti oděvu a při použití různých druhů materiálů při výrobě těchto oděvů. Faktor navolnění, k němuž je přihlíženo, je tudíž upraven na míru, aby se vyhovělo požadavkům každého konkrétního střihu a není stanoven podle požadavků na navolnění u oděvů průměrné velikosti, jako tomu bylo dříve.

Vytváření vzoru tímto způsobem zajišťuje snížení množství materiálu, které je v současné době odstraňováno jako odpad z důvodu nepřesného stříhání materiálu podle střihu. Uspořádání odsazené čáry na střihu slouží k uskutečňováni rychlého a účinného způsobu kontroly, následkem čehož může kontrolor na podlaží dílny snadno zjistit, zda nastříhaný materiál přesně zrcadlí obvod střihu. Takto může být nastříhaný materiál, který by dříve býval prošel stádiem kontroly a nebyl by býval zjištěn jako vadný, nýbrž by se tak stalo až dále na výrobní lince, zjištěn a vyřazen v časném stádiu, čímž se snižuje jak množství ztrátového materiálu, tak i následné prostoje ve výrobě.

Vytváření střihů s přihlédnutí ke správnému faktoru navolnění za použití vynálezu umožňuje velmi zkrátit následující výrobní čas oděvů vyráběných podle takovýchto střihů. To je způsobeno tím, že popsané výkonné a přesné vytváření střihů napomáhá k výkonné a rychlé výrobě, přičemž lze považovat za skutečnost, že švy, které mají spolu lícovat, opravdu lícují, poněvadž faktor navolnění na každém švu má podobnou procentní hodnotu požadované délky švu.

Výroba sad střihů, při níž mají rozměry těchto střihů přímý vztah k té velikosti oděvu, která má být vyráběna, zajišťuje, že je pro každou velikost oděvu vyrobena optimální sada střihů.

Schopnost provádět toto vytváření střihů za pomoci počítačové technologie, při níž mohou být faktor navolnění a odsazená vodicí čára začleněny do střihu, umožňuje dále zkrátit výrobní čas pro tyto střihy. Použití počítačové technologie také umožňuje integrovat celý sys17 tém vytváření střihů do automatizovaného systému výrobu oděvů, přičemž může být požadovaný faktor navolnění pro jeden šev uložen do počítače a optimální délky pro ostatní švy budou vypočítány s přihlédnutím k předem zadanému faktoru popuštění. Tím by měly být dále zkráceny celkové výrobní časy a oproti ručnímu vytváření by měl být rovněž snížen počet oděvů, který je v současné době vyřazován následkem špatného vytváření střihů.

Claims (20)

1. EATENTOVE NÁROKY

   1. Vytváření oděvních střihů, zejména hlavní sady střihů pro stříhání materiálu podle nich tak, aby každý ze střihů sady byl vytvořen ve vztahu ke specifické velikosti oděvu vyráběného podle této sady střihů, přičemž tyto sady střihů zahrnují přídavek na délku jejich přenášecích čar pro faktor navolnění, kde faktor navolnění má přímý vztah k délce řady přenášecích čar střihů v sadě, které mají být spojeny pro vytvoření švu oděvu.
2. 2. Vytváření oděvních střihů podle nároku 1, vyznačující se tím, že v prvním střihu sady střihů se alespoň jedna z přenášecích čar připojuje k přenášecí čáře druhého střihu sady a vytvoří se přídavek pro faktor navolnění, přičemž je přenášecí čára druhého střihu opatřena faktorem navolnění a tento faktor navolnění je vztažen k délce přenášecí čáry prvního střihu.
3. 3. Vytváření oděvních střihů podle nároku 2, vyznačující se tím, že přenášecí čáry příslušných střihů jsou ty, které mají být spojeny za účelem vytvoření švu.
4. 4. Vytváření oděvních střihů podle nároku 1, vyznačující se tím, že první přenáše19 cí čára jednoho ze sady střihů se označuje jako hlavní přenašeči čára a další přenášecí čáry střihů v sadě, které s ní mají být spojeny, se jeví jako přiřazené přenášecí čáry a zahrnují faktor navolnění, který je procentem celkové délky přiřazených přenašečích čar.
5. 5. Vytváření oděvních střihů podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přenášecí čára kteréhokoliv ze střihů se rozděluje a faktor navolnění pro každý úsek se mění, takže při sečtení se dosáhne celkového požadovaného faktoru navolnění, avšak rozděluje se přenášecí čáře podle tvaru této přenášecí čáry.
6. 6. Vytváření oděvních střihů zahrnující alespoň jednu přiřazenou přenášecí čáru podle nároku 4, vyznačující se tím, že délka této přenášecí čáry či přenášecích čar se při sloučení rovná délce hlavní přenášecí čáry plus faktor navolnění.
7. 7. Vytváření oděvních střihů zahrnujících hlavní přenášecí čáru podle nároku 4, vyznačující se tím, že délka této přenášecí čáry zahrnuje prvek faktoru navolnění, potřebný k připojení této přenášecí čáry k jinému švu.
8. 8.

   Vytváření oděvních střihů podle nároku 7, vyznačující se tím, že hlavní přenášecí čára a její faktor navolnění je rozdílem mezi délkou hlavní přenášecí čáry a součtem přiřazených čar.
9. 9. Vytváření oděvních střihů podle nároku 1, vyznačující se tím, že faktor navolnění se mění s přihlédnutím k druhu použitého materiálu a textilie i k fazóně střihu oděvu.
10. 10. Vytváření oděvních střihů, zejména řada sad střihů vytvořených z hlavní sady, vytvořené podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá sada této řady se určuje pro výrobu oděvu rozdílné velikosti a že do ní začleněné faktory navolnění, vyjádřené jako procento délky, zůstávají konstantní.
11. 11. Vytváření oděvních střihů podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vytvoří systém kontroly přenášecích čar zahrnujících přídavek pro faktor navolnění, přičemž kontrola zajišťuje, aby přenášecí čáry při spojení za účelem vytvoření švu spolu lícovaly, přičemž kontrola zahrnuje individuální srovnání délek přenášecích čar a kombinaci pro zajištění zachování správného faktoru navolnění po přenášecích čarách.
12. 12. Vytváření oděvních střihů, zejména systém kontroly přenašečích čar hlavní sady střihů během jejich přípravy podle nároku 11, vyznačující se tím, že systém se používá k zajištění, aby délky přenášecích čar, které byly z hlavní sady střihů odstupňovány na větší nebo menší velikosti pro různé velikosti oděvů, zachovaly na délkách přenášecích čar přídavek pro faktor navolnění.
13. 13. Vytváření oděvních střihů, zejména systém kontroly přenášecích čar hlavní sady střihů během přípravy přenášecích čar střihů podle nároku 11, vyznačující se tím, že do přenášecí čáry se začleňují zářezy pro rozdělení přenášecí čáry na menší délky k usnadnění kontroly přídavků pro faktor navolnění na každém z úseků.
14. 14. Zařízení, vyznačující se tím, že obsahuje uspořádání pro kontrolu přídavku pro faktor navo lnění na přenášecích čárách sady střihů, které mají být spojeny za účelem vytvoření švu, a indikaci jakékoliv změny nebo nepravidelnosti.
15. 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že počítač umožňuje ukládat do něj korekce změn nebo nepravidelností.
16. 16. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že faktor navolnění, vyjádřený jako procento délek přenášecích čar, se zachová, když se délky přenášecích čar změní tak, jak se mění velikost oděvu vyráběného podle sady střihů.
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že se mění rozměry hlavní sady střihů podle dílky opatřené stupnice, aby vyhovovaly požadavkům různých velikostí oděvů, a provádí se kontrola zachování procenta přídavku pro faktor navolnění.
18. 18. Počítačový systém, vyznačující se tím, že systém umožňuje uložit do počítače sadu střihů, provést kontrolu rozměrů společných přenášecích čar k vytvoření společného švu a vynést tuto sadu střihů kreslicím zařízením pro nastříhání materiálu podle ní.
19. 19. Počítačový systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že sady střihů pro stanovené velikosti oděvů se ukládají v paměti a na požádání se vytisknou.
20. 20. Počítačový systém podle nároku 19, vyznačující se tím, že hlavní sada střihů se uchovává v paměti, a že umožňuje ukládat do něj individuální míry a přihlížet k nim, upravovat tuto sadu střihů a poskytovat sadu střihů na míru.