CZ58894A3

CZ58894A3 - Method of detecting escape of radioactive gases from nuclear reactor and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ58894A3
Application number: CZ94588A
Authority: CZ
Inventors: Kingsley F Graham
Original assignee: Westinghouse Electric Corp
Priority date: 1993-03-17
Filing date: 1994-03-15
Publication date: 1994-10-19
Also published as: BG98662A; US5345479A; TW258812B; KR940022591A; EP0616338A1; HUT69215A; CN1100835A; JPH06300849A; HU9400648D0

Description

(57) Zpftsob a zařízení pro měření radioaktivity je sdružené s únikem (16) chladivá jaderného reaktoru (18). Způsob zahrnuje vytvoření zpožďovací nádrže (10) ve vzorkovací lince (12) plynu protiproudově od monitoru (14) radioaktivních částeček. Zpožďovací nádrže (10) umožňuje rozpad radioaktivních vzácných plynů z úniku (16) na radioaktivní dceřinné částečky, které jsou monitorovány monitorem (14) radioaktivních částeček. Zařízení obsahuje zpožďovací nádrže (10) a zpožďovací nádrže (20) pozadí a ventilový sekvenční prostředek (26) pro srovnání záření a sdruženého se zpožďovací nádrží (10) se zářením sdruženým se zpožďovací nádrží (20) pozadí.

-1ZPŮSOB DETEKCE UNIKU RADIOKTIVNICH PtíN0.Z_JADERNÉHO REAKTORU A ZAŘÍZENI KE PROVÁDĚNI TOHOTO ZPŮSOBU i ' f! = o ™ \ í I < 7 ·! 7' ' ~ í

Oblast techniky /· =

Vynález se týká způsobu detekce úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru. Zejména se vynález týká použití přístrojů zvyšujících citlivost, aby monitory vzduchem nesených částeček mohly snadněji zaznamenávat úniky chladivá z reaktoru. Vynález se dále týká zařízení ke prováděqí způsobu definovaného výše.

Dosavadní stav techniky ďe známo,' že monitor vzduchem nesených radioaktivních částeček může být použit k detekci úniku chladivá jaderného reaktoru měřením aktivity vzduchem nesených částeček vznikajících únikem. Jeden z problémů těchto dosavadních detektorů však spočívá v tom) že je obtížné kvantifikovat ztráty radioaktivních částeček vyskytující se jednak u místa úniku a jednak jako těkavé ztráty ve vzorkovací lince mezi místem úniku a místem monitorování.

Plynné radioniklidy mají téměř 100%-ní uvolnění do vzduchu z úniků chladivá jaderného reaktoru a mají minimální těkavé ztráty ve vzorkovací lince. Monitory vzduchem nesených radioaktivních plynů mají mnohem nižší citlivost než monitory vzduchem nesených radioaktivních Částeček, nicméně, protože monitor plynu pouze reaguje na množství plynu ve vzorkovací komoře zaznamenané detektorem. Monitor částeček na druhé straně reaguje na radioaktivní částečky, které byly shromážděny za určitou časovou periodu na filtru. Poměr citlivostí monitorů částeček a monitorů plynu je řádově rovný 10)000.

Souhrnně platí, že monitor částeček i monitor plynu mají závažné nedostatky když jsou použity pro detekci úniku chladivá jaderného reaktoru. U detektoru částeček je obtížná kvantifikace ztráty aktivity částeček, a to ztráty v místě úniku a těkavé ztráty na stěnách vzorkovací linky. Monitor plynu má krajně nízkou citlivost ve srovnání s monitorem částeček.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,820,925 popisuje monitor vzduchu místnosti pro radioaktivní aerosoly, který používá filtrační systém pro shromažďování suspendovaných částic nesených v systému proudem vzduchu do monitoru,

-2a tyto částice jsou detekovány a zkoušeny na radioaktivitu kombinací detektoru a předzesilovače monitorového přístroje» Tento přístroj by o sobě nemohl být použit ke zjišťování radioaktivity způsobené únikem plynných radionuklidů z jaderného energetického zařízení.

Nehledě k výše popsanému zařízení, zůstává zde potřeba v oboru vytvořit spolehlivý způsob měření vzduchem nesené radioaktivity vyplývající z úniku chladivá jaderných reaktorů.

Jedním z úkolů předloženého vynálezu je vytvořit způsob měření záření sdruženého s rozpadem radioaktivních vzácných plynů na dceřinné částečky radionuklidů.

Dále je úkolem předloženého vynálezu provádět toto měření použitím monitorů záření částeček.

Dalším úkolem předloženého vynálezu je srovnat naměřené záření se zářením pozadí.

Konečně je úkolem předloženého vynálezu vytvořit prostředek pro zajištění dostatečného času pro rozpad radioaktivních vzácných plynů na dceřinné prvky radionuklidů pro účinné využití monitoru částeček.

Podstata vynálezu

Vynález řeší výše uvedené úkoly tím,, že vytváří způsob detekce úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru, jahož podstata spočívá v tom,* že obsahuje kroky vytvoření vzorkovací linky pro vzorkování úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru, vytvoření první zpožďovací nádrže ve vzorkovací lince poproudově od jaderného reaktoru, kterážto zpožďovací nádrž má rozměry pro zadržení radioaktivních plynů po dobu dostatečně dlouhou aby se rozpadly na radioaktivní částečky, vytvoření monitorovacího prostředku vzduchem nesených radioaktivních částeček poproudově od první zpožďovací nádrže, měření aktivity sdružené s částečkami radionukleidů monitorovacím prostředkem vzduchem nesených radioaktivních částeček.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu způsob podle vynálezu obsahuje krok srovnání aktivity měřené ve kroku měření aktivity se přijatelnou aktivitou a když naměřená aktivita podstatně překračuje přijatelnou aktivitu, zapnutí poplachového prostředku.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu

-3se srovnání provede použitím vzorkovací linky záření pozadí mající uvnitř zpožďovací nádrž záření pozadí, protiproudově od monitoru částeček, kterážto zpožďovací nádrž záření pozadí je v podstatě stejné velikosti jako první zpoždovací nádrž, a kde přijatelná aktivita je aktivita sdružená se zpoždovací nádrží pozadí monitorovaná monitorovacím prostředkem částeček.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu radioaktivní plyny obsahují alespoň jeden člen ze skupiny zahrnující ⁸⁸Kr, ⁸⁹Kr ^{a 198}Xe.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu radioaktivní plyny obsahují alespoň jeden člen ze skupiny zahrnující ⁸⁸Rb, ⁸⁹Pb a ¹⁹⁸Cs.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu má první zpožďovací nádrž rozměry pro udržování laminárního proudění první zpoždovací nádrží o rychlosti 1 až 5 cfm.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu je doba prodlení zvolena aby souhlasila s vrcholovou celkovou koncentrací částeček radionukleidů měřenou monitorovacím prostředkem vzduchem nesených radioaktivních částeček.

Vynález dále vytváří zařízení k monitorování radioaktivity jaderného reaktoru mající vzorkovací linku pro vzorkování a dopravu úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru, jehož podstata spočívá v tom, že ve vzorkovací lince je poproudově od jaderného reaktoru uspořádána první zpoždovací nádrž pro zadržení radioaktivních plynů po dostatečnou dobu pro rozpad na vzduchem nesené částečky radionuklidň schopné měření aktivity a obsahuje monitor vzduchem nesených radioaktivních částeček poprouv dově od první zpožďovací nádrže.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu vzorkovací linka vzorkuje plyny v blízkosti alespoň jednoho průniku pohonu řídicí tyče a průniku nástroje v jádru jaderného reaktoru.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu má první zpožďovací nádrž rozměry k zajištění doby prodlení radioaktivních plynů souhlasné s vrcholovou celkovou koncentrací Částic radionukleidů měřenou monitorem vzduchem nesených radioaktivních částeček.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu je první zpožďovací nádrž uspořádána svisle.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu

-4zařízení podle vynálezu obsahuje vzorkovací linku pozadí přijímající vzduch ze zdroje pozadí vnějšího vzhledem k nádobě obsav hující jaderný reaktor, vzorkovací linka má zpoždovací nádrž póza dí poproudově od zdroje pozadí, zpožďovací nádrž pozadí má v podw v statě stejnou velikost jako první zpoždovací nádrž, zpoždovací nádrž pozadí je protiproudově umístěna a připojena k monitorovacímu prostředku částeček a monitorovací prostředek částeček je v

uzpůsoben pro srovnávání záření sdruženého se zpoždovací nádrží v

pozadí se zářením sdruženým s první zpoždovací nádrží.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu první zpoždovací nádrž a zpoždovací nádrž pozadí jsou u svých výstupů spojeny ventilovým sekvenčním prostředkem pro umožnění, aby monitorovací prostředek částeček vzorkoval a srovnával záření sdružené s první zpoždovací nádrží a se zpoždovací nádrží pozadí.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu zařízení podle vynálezu obsahuje poplašný prostředek pro vyvolání podmínky přepnutí když radioaktivita sdružená s první zpoždovací nádrží podstatně překročí radioaktivitu sdruženou se zpožďovací nádrží pozadí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na výkresech', kde obr.l znázorňuje graf aktivity monitoru vzduchem nesených radioaktivních částeček v závislosti na době zpoždění za předpokladu 100% ztrát v bodě úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru, obr.2 znázorňuje graf aktivity monitoru vzduchem nesených radioaktivních částeček v závislosti na době zpoždění za předpokladu 75% ztrát částeček, nebo 25% přenosu radioaktivních částeček z bodu úniku do monitorovacího přístroje a obr.3 je schematické znázornění jaderného reaktoru se vzorkovací linkou, zpoždovací nádrží a vzorkovací nádrží pozadí jakož i s monitorem vzduchem nesených radioaktivních částeček podle výhodného provedení předloženého vynálezu.

Přiklad provedení vynálezu

V pracujícím jaderném reaktoru radioaktivní produkty štěpení vzácných plynů jako ⁸⁸Kr, ⁸$KT a ^X^⁸Xe snadno unikají a tvoří významný podíl chladicí aktivity reaktoru. V úniku

-5chladivá z reaktoru, jako z krytu těsnění pohonu řídicí tyče a z oblasti pronikání pohonu řídicí tyče do hlavy reaktoru a mechanismu v jádru u dna nádoby reaktoru se tyto plynné aktivity uvolňují do vzduchu, v oblasti úniku téměř při 100%, tedy se ztrátami 0%. Tyto vzácné plyny se rozpadají na alkalické radionuklidy jako ⁸⁸ Rb,⁸^Rb a ^⁸^. Procesy jsou tyto:

^Kr-—-> ⁸%b-—-> ^Srístabilní)

T_1/2=2.84h T_1/2=17.7m ^s9Kr-Ě=-> ⁸⁹Eb-—--> ⁸⁹SrCI. ,,=504) ^_/2=3.16·η T_1/2=15.to ^1/2

-—-> ¹⁹⁸Cs-—-5 Ba(stabilní)

Γ_1/2=14.1 T_1/Z=32.2m

Jsou i jiné plynné radionuklidy, které se rozpadají na alkalické prvky. Mají však typicky velmi dlouhý poločas nebo dceřinný nuklid je stabilní.

Ve chladivu reaktoru během ustáleného stavu jsou úrovně aktivity dceřinných alkalických radionuklidů typicky stejné jako rodičovských radionuklidů vzácných plynů v Becquerelech (Bq) na jednotku objemu (rozpady za sekundu na jednotku objemu), protože poločasy výše uvedených radionuklidů jsou krátké ve srovnání s jejich časem odstranění demineralizačním činidlem nebo únikem do plynné oblasti nádrže řídicí objem. Je zde malé přímé uvolnění alkalických radionuklidů s krátkým poločasem z úniků paliva.

U úniku chladivá se do oblasti úniku uvolňují radionuklidy vzácných plynů i alkalické radionuklidy. Téměř 100% radioaktivních vzácných plynů se uvolňuje do vzduchu obklopujícího únik. Podíl alkalických radionuklidů s potenciálně obtížnou kvantifikací tvoří' vzduchem přenosné částečky, zatímco zbytek se ukládá blízko místa úniku. Vzorkovací linka, která natahuje vzorek vzduchu v oblasti úniku přenáší v podstatě 100% vzácných plynů k monitoru, zatímco významný a pro kvantifikaci obtížný podíl alkalických radionuklidů v částečkách je ztracen na stěnách vzorkovací linky a nedostane se do monitoru.

Jak bylo dříve uvedeno, plynový monitor má mnohem nižší citlivost než monitor částeček a částečky mají významné ztráty s obtížnou kvantifikací.

v

Podle předloženého vynálezu je zpoždovací nádrž 10 umístěna na konci vzorkovací linky 12 bezprostředně před monitorem 14 vzduchem nesených radioaktivních Částeček, jak je patrno z obr.3· Ve zpožďovací nádrži 10 se radionuklidy vzácných plynů podrobené nízkým ztrátám při výstupu z místa úniku rozpadnou na alkalické radionuklidy, které jsou zpočátku nabitými ionty a snadno se připojí k některým částečkám, které jsou vždy ve vzduchu· Tyto alkalické radionuklidy na částečkách mohou být potom změřeny s vysokou citlivostí· Podíl každého radionuklidu může být vypočítán a optimální doba zpoždění může také být vypočítána.

gg gg

Rovnice pro Kr rozpadající se na Rb jsou tyto:

⁸Kr^N88Kr dlT kde

Kr dt ⁸⁸Kr dK ⁸%b dt

B, ⁸⁸Kb rychlost změny koncentrace Kr gp koncentrace Kr konstanta rozpadu pro Kr= ln(2)/poločas = rychlost změny koncentrace ⁸⁸Rb = koncentrace ⁸⁸Rb

Kr ⁸⁸Rb ^{s kons,fcan,ta} rozpadu pro ⁸⁸Rb= ln(2)/poločas ⁸⁸Rb

Shodné rovnice s odlišnými koeficienty platí pro rozpad ⁸^Kr na ⁸^Rb a pro rozpad na ^^^s.

Rychlost rozpadu ⁸⁸Rb je konstanta rozpadu násobená koncentrací ⁸⁸Rb:

Becouerely_ _ Rozpad/sec_ _ \ Atomy

Jednotka objemu “ Jednotka objemu “ ss_Rb^{Á30 }} ss_Rb ^aeá·

Tyto rovnice mohou být vyřešeny je-li známá počáteční koncentrace v nuývém čase pro každý radionuklid.

Ve chladivm reaktoru v ustáleném stavu jsou aktivity Ba/jednotka objemu rodičovského vzácného plynu Kr a dceřinného

-7^SSRb jsou v podstatě stejné. U místa úniku a ve vzorkovací lince se ztrácí podstatný podíl ⁸®Rb před vstupem do zpožďovací nádrže nebo monitor částeček podle předloženého vynálezu není použít.. ......_ ______________________________________

Je dán příklad pro znázornění příznivého účinku zpoždovací nádrže. V tomto příkladu jsou koncentrace vzácných plynů ve vzdu chu obklopujícím místo úniku chladivá tyto:

-	θθκτ	66 Bq/m³
	⁸⁹Kr	66 Bq/m³
-	¹⁹⁸Xe	198 Bq/m³
	Celkem	330 Bq/m³

Jestliže žádné částečky radionufclidu nedosáhnou místo monitoru následkem ztrát u místa úniku a ve vzorkovací lince, je aktivita částeček u monitoru částeček bez opatření podle předloženého vynálezu nulová.

Obr.1 znázorňuje koncentraci aktivity částeček za zpožďovací nádrží při použití předloženého vynálezu. Diagram znázorňuje aktivitu v Bq/m³ jako funkci doby zpoždění. Křivka označená £ je celková hodnota Bq/m³ pro Tib, a ^³⁸Cs. Křivka označená 1 je pro ⁸⁸Rb, křivka 2 je pro ⁸^Rb a křivka 3 je pro ¹³⁸Cs Celková aktivita částeček vystoupí z počáteční nulové hodnoty na hodnotu nad 90 Bq/m³ za 30 minut. To je podstatný podíl počáteční plynné aktivity i když všechny částečky, které jsou na začátku v rovnováze s uniklým plynem se předpokládají ztracené, bud v místě úniku a/nebo ve vzorkovací lince před zpožďovací nádrží 10. Obr.1 tedy představuje nejhorší případ.

Mnohem optimističtější případ je, když 50% alkalických radionukleidů chladivá reaktoru z částeček schopných dopravy (50% je ztraceno v blízkosti místa úniku) a 50% z těchto se dostane na konec vzorkovací linky k monitoru (jiných 50% ztrát). Jsou-li tyto alkalické radionuklidy v rovnováze s jejich rodiči ze vzácných plynů ve chladivu uvnitř reaktoru, je koncentrace částeček u monitoru bez zpoždění:

330 BQ/m³«3,5«0,5 =82,5 Bq/m³

To je méně než ve předešlém příkladu, kde je použita v

zpoždovací nádrž s téměř optimálním zpožděním a je ztraceno 100% původních částeček.

Obr.2 znázorňuje koncentraci částeček u monitoru když je užita ztráta 50% z 50% se zpožďovací nádrží. V tomto případě

-8pří zpoždění asi 20 minut má celková koncentrace částeček vrchol asi při 130 Bq/m , což je významný zisk.

Hlavní výhoda předloženého vynálezu spočívá v tom, že se nespoléhá na únik neplynných alkalických radionuklidů u místa úniku pro vytvoření částeček schopných dopravy a potom na dopravu těchto částeček k monitoru bez významných ztrát. Obr.l ukazuje, v v že je možné získat vyšší úroveň částeček se zpoždovací nádrží a se ztrátou 100% částeček před zpoždovací nádrží, než může být získána s rozumnými, leč obtížně dokazatelnými ztrátami částeček

V v a bez použití zpoždovací nádrže. Je-li použita zpoždovací nádrž, koncentrace částeček vzrůstá ve příkladu znázorněném v obr.2.

Významné zisky mohou být docíleny při kratších dobách zpož3 dění. V obr.l dává zpoždění 6 minut více než 40 Bq/m když ztráty částeček jsou 100%.

Obr.3 znázorňuje použití vynálezu pro monitor úniku chladivá reaktoru. Zpoždovací nádrž 10 je připojena ke vzorkovací lince 12 poproudově od jaderného reaktoru 18 vně stěny doplňovací dutiny a stínění 20 a bezprostředně před monitorem 14 částeček.

Za provozu vzniká plynný únik 16 z jaderného reaktoru 18, například z oblasti pronikání 17 pohonu řídicí tyče a pronikání mechanismu 19 u jádra a má za následek přenos radioaktivních vzácných plynů jako ⁸⁸Kr, ⁸^Kr a vzorkovací linkou 12 a do zpoždovací nádrže 10. Zpožďovací nádrž 10 má rozměry takové, aby držela radioaktivní plyny po dostatečnou dobu prodlení, aby mohl být uskutečněn jejich rozpad na částečky radionuklidů, jako jsou alkalické dceřinné prvky ⁸⁸Rb, ⁸^Rb a^^Cs. V čase uvolnění plynů jsou tyto vzácné plyny v rovnováze s jejich alkalickými dceřinnými prvky, avšak téměř 100% plynu je uvolněno do vzorkovací linky a do zpožďovací nádrže 10, zatímco největší podíl alkalických dceřinných prvků, které jsou ve formě částeček, je ztraceno v oblasti úniku vlivem těchto dvou jevů; mnoho prachových částic obsahujících tyto prvky vypadnou u bodu úniku a neprojdou vzorkovací linkou k monitoru částeček, zatímco jiné radioaktivní dceřinné částečky uniknou na stěnách vzorkovací nádrže 12 a nedostanou se k monitoru částeček, jak bylo uvedeno výše.

Rozměry zpoždovací nádrže 10 budou závislé na zvláštních okolnostech každého použití, nicméně praktická je nádrž dimenzovaná na dobu prodlení 30 minut s ohledem na výrobní náklady

-9nádrže těchto rozměrů a prostoru pro uložení této nádrže. Pro řadu praktických aplikací by mohla být vhodnější zpoždovací nádrž mající dobu prodlení od3 do 9 minut. Jak je znázorněno v obr.3, zpoždovací nádrž 10 by měla být uspořádána svisle, aby podíl radioaktivních částeček, které uniknou, byl minimální.

v

Jak je také znázorněno v obr.3, zpoždovací nádrž 10 by měla být umístěna nad měřicím zařízením 14 pro snadnější dopravu a monitorování částeček monitůrem 14 částeček. Přídavně by zpožďovací nádrž IQ měla být navržena tak, aby udržovala laminární proudění a minimalizovala turbulenci u svého vstupu a měla by mít dostatečnou velikost k minimalizování únikových ztrát na jejím vnitřním povrchu.

Jak je také znázorněno v obr.3, přednostní provedení předloženého vynálezu zahrnuje vzorkovací nádrž 21 pozadí pro uložení vzorku 22 pozadí vzorkovací linkou 24 pozadí. Tato vzorkovací nádrž 21 pozadí je propojena se zpožďovací nádrží 10 ventilovým sekvenčním ústrojím 26, které je navrženo aby monitor 14 mohl oznámit, jestliže radioaktivita vlivem záření přicházejícího ze zpožďovací nádrže 10 významně překračuje radioaktivitu měřenou ze vzorkovací nádrže 21 pozadí. Úrovně aktivity vě zpoždovací nádrži mají být dostatečně vysoké, aby bylo možné je měřit se statistikou 4 sigma. Obecně platí, že zvýšení záření sdruženého se zpožďovací nádrží 10 asi o 10% vzhledem k záření pozadí bude dostatečné pro oznámení, že nastala podmínka překročení a že mají být učiněna příslušná opravná opatření. To může být provedeno použitím vhodného poplašného zařízení 28, které není součástí předloženého vynálezu a je odborníkům dobře známé.

Ačkoliv byla podrobně popsána zvláštní provedení předloženého vynálezu, je zřejmé, že může být provedena řada obměn, aniž by se vybočilo z rámce myšlenky vynálezu, která je definována připojenými patentovými nároky.

Claims

PATENTOVÉ Ni A fi O Κ Ϊ le Způsob detekce úniku radioaktivních, plynů-a jederného -Jřeaktoru, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

a. vytvoření vzorkovací linky pro vzorkování úniku radioaktivních plynů z jaderného reaktoru,

b. vytvoření první zpožďovací nádrže ve vzorkovací lince poprouv dově od jaderného reaktoru, kterážto zpoždovací nádrž má rozměry pro zadržení radioaktivních plynů po dobu dostatečně dlouhou aby se rozpadly na radionuklidové částečky,

c. vytvoření monitorovacího prostředku vzduchem nesených rádiov aktivních částeček poproudově od první zpoždovací nádrže,

d. měření aktivity sdružené s částečkami radionuklidů monitorovacím prostředkem vzduchem nesených radioaktivních částeček·
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje krok

e. srovnání aktivity měřené ve kroku (d) s přijatelnou aktivitou a když naměřená aktivita podstatně překračuje přijatelnou aktivitu, zapnutí poplachového prostředku.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že srovnání se provede použitím vzorkovací linky záření pozadí mající uvnitř zpožďovací nádrž záření pozadí, protiproudově od monitoru částeček, kterážto zpožďovací nádrž záření pozadí je v podstatě stejné velikosti jako první zpožďovací nádrž, a kde přijatelná aktivita je aktivita sdružená se zpožďovací nádrží pozadí monitorovaná monitorovacím prostředkem částeček.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioaktivní plyny obsahují alespoň jeden člen ze skupiny zahrnující ⁸⁸Kr, ^S9KT a ¹⁵⁸Xe.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioaktivní v

plyny obsahují alespoň jeden člen ze skupiny zahrnující Rb, ⁸9_Rb a ”⁸C.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že první zpožďovací nádrž má rozměry pro udržování laminárního proudění první zpoždovací nádrží o rychlosti 1 až 5 cfta.
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že doba prodlení je zvolena aby souhlasila s vrcholnou celkovou koncentrací částeček radionuklidů měřenou monitorovacím prostředkem vzduchem nesených radioaktivních částeček.
8. Zařízení pro monitorování radioaktivity jaderného reaktoru mající vzorkovací linku pro vzorkování a dopravu úniku

-11radioaktivních plynů z jaderného reaktoru, vyznačující se tím, že ve vzorkovací lince (12) je poproudově od jaderného reaktoru (18) uspořádána první zpoždovací nádrž (10) pro zadržení radioaktivních plynů po dostatečnou dobu pro rozpad na vzduchem nesené částečky radionuklidů schopné měření aktivity a obsahuje monitor (14) vzduchem nesených radioaktivních částeček poproudově od první zpožďovací nádrže (10).
9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vzorkovací v

linka (12) vzorkuje plyny v blízkosti alespoň jednoho průniku (17) pohonu řídicí tyče a průniku (19) nástroje v jádru jaderného reaktoru.
10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že první zpožďovací nádrž (10) má rozměry k zajištění doby prodlení radioaktivní vh plynů souhlasné s vrcholovou celkovou koncentrací částic radionukleidu měřené monitorem (14) vzduchem nesených radioaktivních částic.
11. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že první zpožďovací nádrž (10) je uspořádána svisle.
12. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že obsahuje vzorkovací linku (24) pozadí přijímající vzduch ze zdroje (22) pozadí vnějšího vzhledem k nádobě (18) obsahující jaderný reaktor, vzorkovací linka (24) pozadí má zpoždovací nádrž (20) pozádí poproudově od zdroje (22) pozadí, zpoždovací nádrž (20) pov zádí má v podstatě stejnou velikost jako první zpoždovací nádrž (10), zpožďovací nádrž (20) pozadí je protiproudově umístěna a připojena k monitorovacímu prostředku (14) částeček a monitorovací prostředek (14) částeček je uzpůsoben pro srovnávání záření sdruženého se zpoždovací nádrží (20) pozadí se zářením sdruženým s první zpožďovací nádrží (10).
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že první v v zpoždovací nádrž (10)a zpožďovací nádrž (20) pozadí jsou u svých výstupů spojeny ventilovým sekvenčním prostředkěm (26) pro umožnění, aby monitorovací prostředek (14) částeček vzorkoval a srovnával záření sdružené s první zpoždovací nádrží (10) a se zpožďovací nádrží (20) pozadí.
14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že obsahuje poplašný prostředek (28) pro vyvolání podmínky přepnutí, když v

radioaktivita sdružená s první zpoždovací nádrží (10) podstatně překročí radioaktivitu sdruženou se zpožďovací nádrží (20) pozadí.