CZ446599A3 - Motorem ovládaný přesmykač - Google Patents

Abstract

Motorem ovládaný přesmykač obsahuje nosnou součást (44, 504), pohyblivou součást (158, 560) a spojovací článkový mechanismus, jehož spojovací článková součást (94,108,130, 530, 508)je připojena k nosné součásti (44, 504) a pohyblivé součásti (158, 560), takže pohyblivá součást (158, 560) se pohybuje ve vztahu k nosné součásti (44, 504). Spojovací článková součást (94, 108, 130, 530, 508) je pootáčivě připojena k jedné ze dvou součástí, k nimž patří nosná součást (44, 504) a pohyblivá součást (158, 560), prostřednictvím první článkové připojovací součásti (150, 594, 598). Motor (262, 704) je upraven pro uvádění první článkové připojovací součásti (150, 594, 598) do otočného pohybu, přičemž pohyblivá součást (158, 560) se pohybuje ve vztahu k nosné součásti (44, 504) v reakci na otáčení první článkové připojovací součásti (150, 594, 598).

Description

Motorem ovládaný přesmykač

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se zaměřuje na elektrická ovládací zařízení pro řazení převodů převodových mechanismů jízdních kol a obzvláště se zaměřuje na motorem ovládaný přesmykač pro použití se sestavou řetězových kol bicyklu.

Dosavadní stav techniky

Automatické převodové mechanismy, které od jezdce nevyžadují manuální ovládání, se stávají stále více vyžadovanými součástím jízdních kol. Některé automatické převodové mechanismy obsahují motorem ovládané přesmykače, jejich činnost je řízena elektrickými spínači a/nebo povely, které vydává počítač umístěny na řidítkách jízdního kola. Konstrukční řešení motorem ovládaného přesmykače může například využívat připevnění motoru k rámu v určité vzdálenosti od přesmykače, přičemž motor ovládá přesmykač prostřednictvím bowdenového lanka, které je vedeno podél rámu k přesmykači. Tento typ motorem ovládaného přemykače je značně objemný a uplatňování bowdenového lanka vnáší do postupu řazení převodů nepřesnosti, jež mohou způsobit selhání řadicí činností. Další typ motorem ovládaného přesmykače je předveden v patentu USA číslo 5 480 356 popisujícím motor, který je včleněn mezi opačnými rohy rovnoběžníkového, spojovacího článkového mechanismu přesmykače, přičemž motorem poháněná hřídel v podobě šroubu se vysouvá a zatahuje zpět z krytu motoru, aby obdobně oddalovala a přibližovala opačné rohy spojovacího článkového mechanismu.

Jedna potíž tohoto typu přesmykače spočívá v tom, že v přesmykači dochází k hromadění bláta a nečistot. Bláto a nečistoty mohou narušovat činnost motoru nebo spojovacího, článkového mechanismu přesmykače a vyčištění je velmi obtížné, ne-li nemožné.

Podstata vynálezu

Přihlašovaný vynález poskytuje přesmykač podle patentového nároku 1. Konkrétní provedení se zaměřují na motorem poháněný přesmykač, jenž je nejen kompaktní, ale i odolný • · · · · ·

I · · > · · · · • ·

-2vůči účinkům znečišťování. Výhodné znaky přesmykače podle tohoto vynálezu jsou uvedeny v závislých patentových nárocích. V jednom provedení přihlašovaného vynálezu tento motorem poháněný přesmykač obsahuje nosnou součást, pohyblivou součást a spojovací článkový mechanismus, jehož spojovací článková součást je připojena k nosné součásti a pohyblivé součásti, takže pohyblivá součást se pohybuje ve vztahu k nosné součásti, přičemž spojovací článková součást je pootáčivě připojena k jedné ze dvou součástí k nimž patří nosná součást a pohyblivá součást, prostřednictvím první článkové připojovací součásti. Motor je upraven pro uvádění první článkové připojovací součástí do otočného pohybu, přičemž pohyblivá součást se pohybuje ve vztahu k nosné součásti v reakci na otáčení první článkové připojovací součásti.

Existuje-li takový konstrukční záměr, pak může motor tvořit součást celku nosné součástí nebo spojovací článkové součástí, na základě čehož se dosahuje vytvoření větší kompaktností celkové konstrukční struktury převodového mechanismu. Mechanismus pro střádání energie může být umístěn v dráze přenášení síly mezi první článkovou připojovací součástí a pohyblivou součástí pro účely shromažďování otočné síly první článkové připojovací součásti v zájmu zajištění prevence proti poškození přesmykače v případě nadměrného odporu vůči pohybu pohyblivé součástí, která je takovému odporu vystavena. Takový mechanismus shromažďuje otočnou sílu první článkové připojovací součástí do doby překovám zdroje odporu, po čemž otočná síla působí na pohyblivou součást pří dokončování postupu měnění převodu. V alternativním případě lze v dráze přenášení síly mezi motorem a první článkovou připojovací součást včlenit spojku, takže hnací hřídel motoru se může otáčet i v takovém případě, kdy pohyb pohyblivé součásti čelí nadměrnému odporu.

Přehled oblázků na výkresech

Nyní bude proveden, a to výhradně způsobem použití příkladu, popis provedení podle přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž :

obr. 1 je bokorys zadní části jízdního kola, které je vybaveno zvláštním provedením bicyklového řadiče převodů obsahujícího motorem ovládaný přesmykač a pohybový senzor;

obr. 2 je pohled zepředu na bicyklový přesmykač nakreslený na obr. 1;

obr. 3 je pohled z úhlu na část motorem ovládaného přesmykače ukázaného na obr. 1;

flfl · ·

-3·· · · · · ·· • · · · · · • · · · · · · • · fl·· flfl ··· obr. 4 je pohled na součástky rozložené části motorem ovládaného přesmykače předvedeného na obr. 3;

obr. 5 předvádí motorovou jednotku pro přesmykač, který je nakreslen na obr. 3, se zřetelem na předvedení převodové redukční jednotky;

obr. 6 je pohled na součástky rozložené motorové jednotky, jež je předvedena na obr. 3 až obr. 5;

obr. 7 je pohled na součástky rozloženého pohybového senzoru, ktetý je nakreslen na obr. 1, přičemž v tomto případě nejsou předvedena řetězová kola;

obr. 8 je pohled na částečný příčný řez pohybového senzoru předvedeného na obr. 1; obr. 9 je bokotys alternativního provedení sestavy řetězových kol se senzorovými prvky, které jsou připevněny k pojistnému kroužku;

obr. 10 je pohled na součástky rozloženého alternativního provedení motorem ovládaného přesmykače;

obr. 11 je pohled na smontovanou spojkovou sestavu používanou v přesmykači, která je předvedena na obr. 10;

obr. 12 je pohled na částečný výřez sestavené motorem ovládaného přesmykače předvedeného na obr. 10, kdy v tomto případě je přesmykač ve výchozí poloze; a obr. 13 je pohled na částečný výřez sestavení motorem ovládaného přesmykače předvedeného na obr. 10, kdy v tomto případě je přesmykač ve vysunuté poloze.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je bokorys zadní části jízdního kola, které používá zvláštní provedení bicyklového řadiče 10 převodů, jenž má motorem ovládaný přesmykač 14 a pohybový senzor 18 a je připevněn k rámu 22 jízdního kola. Konkrétněji lze uvést, že sestava řetězových kol 28 obsahuje určitý počet řetězových kol 28A až 28G, která jsou souose a otočně namontována na osovém hřídeli 32 (obr. 7) tvořícím součást volně otočné hlavy 320 kola. Jak je na obr. 1 až obr. 6 vidět, přesmykač 14 obsahuje nosnou součást 44 s otvorem 48 pro osový hřídel 32, takže přesmykač 14 se může připevňovat k rámu 22 na základě průchodu části osového hřídele 32 otvorem 48 a našroubováním matice 52 na osový hřídel 32. Blok 56 motorové jednotky a kryt 60 motorové jednotky lze považovat za části nosné součásti 44 po předcházejícím umístění • · · · · · • · · • · · · · • ·

4šroubů 64 a 66do příslušných otvorů 70 a 74 v kiytu 60 motorové jednotky, příslušných otvorů 78 a 82 v bloku 56 motorové jednotky a zašroubování do závitových otvoru 86 a 90 v nosné součásti 44.

Spojovací článková součást 94 mající vidlicová ramena % a 98 se pootáčivě připojuje k nosné součásti 44 a motorové jednotce 56 pomocí otočného hřídele 100, který prochází otvorem 102 v nosné součásti 44 a otvorem 103 ve vidlicovém ramenu 96 a končí v otvoru (není předveden) v bloku 56 motorové jednotky, a pomocí otočného hřídele 112, jenž prochází otvorem 113 v bloku 56 motorové jednotky a otvorem 104 ve vidlicovém ramenu 98 a končí v otvoru 114 v kiytu 60 motorové jednotky. Takto se vidlicové rameno 96 nachází mezi nosnou součástí 44 a blokem 56 motorové jednotky, zatímco vidlicové rameno 98 se nachází mezi blokem 56 motorové jednotky a krytem 60 motorové jednotky. Do děr 115 ve vidlicových ramenech 96 a 98 se umisťují bezhlavičkové upevňovací šrouby 111 (na obr. 4 je vidět pouze jeden), které upevňují otočné hřídele 100 a 112 na svých místech. Spojovací článkové součást 108 je pootáčivě připojena k bloku 56 motorové jednotky pomocí hřídelového úseku 150A (obr. 6) otočného hřídele 150, který prochází otvorem 116 ve spojovací článkové součástí 108, a spojovací článková součást 130 je pootáčivě připojena k bloku 56 motorové jednotky pomocí hřídelového úseku 150B otočného hřídele 150, kteiý prochází otvorem 154 ve spojovací článkové součásti 130. V dalším textu bude podrobněji rozvedeno to, že otočný hřídel 150 rovněž plní funkci ovládacího hřídele pro ovládání pohybu přesmykače. Druhý konec spojovací článkové součásti 94 je pootáčivě připojen k pohyblivé součásti 158 prostřednictvím otočného hřídele 160, který prochází skrze otvor 164 ve spojovací článkové součástí 94 a skrze otvory 168 a 170 v pohyblivé součásti 158. Druhé konce spojovacích článkových součástí 108 a 130 jsou podobným způsobem otočně připojeny k pohyblivé součástí 158 prostřednictvím otočného čepu 172, kteiý prochází skrze otvor 174 ve spojovací článkové součásti 108, skrze otvor 178 ve spojovací článkové součástí 130 a skrze otvory 180 a 182 v pohyblivé součásti 158. Otočný čep 172 rovněž prochází skrze otvor 184 ve vymezovací rozpěrce 188 umístěné mezi spojovacími článkovými součástmi 108 a 130. Takto blok 56 motorové jednotky, spojovací článkové součásti 94, 108 a 130 a pohyblivá součást 158 vytvářejí spojovací článkový mechanismus „čtyřčlánkového“ typu (kdy spojovací článkové součásti 108 a 130 fungují jako jeden článek), takže pohyblivá součást 158 se pohybuje ve vztahu k nosné součástí 44 a bloku 56 motorové jednotky. Řetězový vodič 190 mající vodicí kladku 194 a napínací kladku 198 je • · ···· · · · ·· ··· · · · · · · · · • · · · · · · · · ·· ·

-5otočně namontován na otočné součásti 158 pomocí otočného hřídele 199 známým způsobem, kteiý umožňuje přemisťování řetězu 200 mezi určitým počtem řetězových kol 28A až 28G.

Ovládací součást v podobě ovládacího ramena 204 je neotočně umístěna na otočném hřídeli 150 zaklíněním otvoru 208 na jednom konci ovládacího ramena 204 na dosedací plošce 210 vytvořené na otočném hřídeli 150. Druhý konec ovládacího ramena 204 normálně spočívá na operách 211A a 211B, které jsou vytvořeny na spojovacích článkových součástech 108 a 130 a má otvor nebo drážku 212 pro vstup prvního konce 214 spirálové pružiny 218 umístěné na vymezovací rozpěrce 188. Druhý konec 222 pružiny 218 je zasunut do otvoru 226 ve spojovací článkové součásti 108. Mezi pružinou 218 a spojovacími článkovými součástmi 108 a 130 jsou příslušně umístěna pouzdrová ložiska 230 a 234 pro minimalizování tření mezi pružinou 218 a spojovacími článkovými součástmi 108 a 130.

Na obr. 5 a obr. 6 je vidět, že blok 56 obsahuje první blokový úsek 56A, druhý blokový úsek 56B a těsnění 250 mezi prvním blokovým úsekem 56A a druhým blokovým úsekem 56B. Uvnitř bloku 56 motorové jednotky se nachází upevňovací konzola 254, která je usazena v drážce 258 vytvořené v prvním blokovém úseku 56A a v drážce 260 vytvořené ve druhém blokovém úseku 56B. Motor 262 mající hnací hřídel 263 je trvale připevněn k upevňovací konzole 254 pomocí šroubů 264 a 268. Motor 262 pracuje na základě povelů přijímaných přes propojovací sběrnici 272 připojenou k řídicí jednotce 276 (obr. 1), která je dále připevněna k rámu 22 prostřednictvím pripevňovacího třmenu 280. Motorová řídicí jednotka 276 je dále propojena s centrálním ovládacím zařízením (není předvedeno, ale typicky se umisťuje na řidítkách jízdního kola) prostřednictvím propojovací sběrnice 284.

Šnekový převod 290 je připevněn k hnacímu hřídeli 263 motoru pomocí sady šroubů 294 pro pohon otočného hřídele 150 přes převodovou redukční jednotku 800. Převodová redukční jednotka 800 obsahuje ozubené převodové kolo 804 s větším průměrem, které svým ozubením spolupracuje se šnekovým převodem 290. Ozubené převodové kolo 804 s větším průměrem je otočně připevněno na prvním blokovém úseku 56A pomocí otočného hřídele 808, který je zasazen ve výkružku 810 vytvořeném v prvním blokovém úseku 56 A. K ozubenému převodovému kolu 804 s větším průměrem je neotočně připevněno ozubené převodové kolo 814 s malým převodem, jehož ozubení zapadá do dalšího ozubeného převodového kola 818 s větším průměrem. Ozubené převodové kolo 818 s větším průměrem je otočně připevněno na prvním blokovém úseku 56A pomocí otočného hřídele 822, který je zasazen ve výkružku 826

• · ·

-6vytvořeném v prvním blokovém úseku 56A. Ozubené převodové kolo 830 s malým průměrem je trvale připevněno k otočnému hřídeli 822 a jeho ozubení zapadá ozubení vějířového převodu 834., kteiý je trvale připevněn na otočném hřídeli 150. Otočný hřídel 150 prochází otvorem 836 v prvním blokovém úseku 56A a otvorem 838 ve druhém blokovém úseku 56B. Na opačných stranách vějířového převodu 834 jsou kolem otočného hřídele 150 umístěny „O“ kroužková těsnění 840 a 844, která brání průniku nečistot do motorové jednotky 56 skrze otvoty 836 a 838. K hřídelovému úseku 150A otočného hřídele 150 je připojen kompenzátor 870, který vymezuje otočnou polohu otočného hřídele 150 a tudíž i pohybhvé součásti 158. Pri vlastní činnosti motor 262 roztáčí otočný hřídel 150 proti směru pohybu hodinových ručiček a tento otočný pohyb se přenáší prostřednictvím převodové redukční jednotky 800 na řetězový vodič 190, který přesmykuje řetěz 200 z řetězového kola 28A až 28G s větším průměrem na řetězové kolo 28A až 28G s menším průměrem, a naopak motor 262 roztáčí otočný hřídel 150 ve směru pohybu hodinových ručiček a tento otočný pohyb se přenáší prostřednictvím převodové redukční jednotky 800 na řetězový vodič 190, který přesmykuje řetěz 200 z řetězového kola 28A až 28G s menším průměrem na řetězové kolo 28A až 28G s větším průměrem. Roztáčí-li motor 262 otočný hřídel 150 proti směru pohybu hodinových ručiček, otáčí se ovládací rameno 204 rovněž proti směru pohybu hodinových ručiček a tlačí směrem vzhůru na první konec 214 pružiny 218. Pokud neexistuje žádný významný odpor proti pohybu pohyblivé součástí 158, pak ovládací rameno 204 zůstává usazeno na operách 211A a 211B a pohyb ovládacího ramena 108 směrem vzhůru zdvihá pružinu 218 na vymezovací rozpěrce 188. Toto dále vyvolává pootáěení pohyblivé součásti 158 vzhůru, v důsledku čehož se řetěz 200 pohybuje směrem k menšímu řetězovému kolu 28A až 28G bez toho, že by způsobovalo kroucení prvního konce 214 pružiny 218 kolem vymezovací rozpěrky 188.

Avšak v případě, kdy proti pohybu pohyblivé součásti 158 působí velký odpor, a to například tehdy, když se cyklista neopírá do pedálů (nešlape), pak se ovládací rameno 204 zvedá nahoru od oper 211A a 211B, zatímco pohyblivá součást 158 zůstává bez pohybu, a tento pohyb ovládacího ramena 204 způsobuje kroucení prvního konce 214 pružiny 218 kolem vymezovací rozpěrky 188, výsledkem čehož je zvýšení pružícího napnutí spirálové pružiny 218. Takto spirálová pružina 218 šetří energii pro činnost měnění převodů do té doby, než přestane působit zdroj odporu proti pohybu pohyblivé součásti 158, a to tehdy, když cyklista obnoví šlapání. Poté, kdy tento odpor přestane působit, pootáčí se pohyblivá součást 158 • 0 0 0 0 0 • 0 0 · 0 · 0 · 0 ► *0 1

I 0 0 1

-Ίvzhůru a uvádí řetěz 200 do pohybu k řetězovému kolu 28 A až 28G s menším průměrem, a opěry 211A a 211B na spojovacích článkových součástech 108 a 130 se zdvihají potud, až se dotýkají ovládacího ramena 204.

Povšimnutí by nemělo uniknout, že spirálová pružina 218 rovněž plní funkci tlumiče nárazů v případě, když dojde k pádu jízdního kola a přesmykač narazí na zem. V této souvislosti lze uvést, že, dojde-li k nárazu pohyblivé součásti zleva (obr. 2), bude mít pohyblivá součást 158 tendenci pohybovat se směrem dovnitř. Z obr. 4 lze vyvodit, že toto vyvolá pohyb opěr 211A a 21 IB dolů od ovládacího ramena 204. čímž dojde ke ztlumení nárazu.

Roztáčí-li motor 262 otočný hřídel 150 ve směru pohybu hodinových ručiček, tlačí ovládací rameno 204 na opěry 211A a 21 IB, čímž vyvolává pootáčení pohyblivé součásti 158 směrem dolů, výsledkem čehož je pohyb řetězu 200 směrem k řetězovému kolu 28 A až 28G s větším průměrem.

Pohybový senzor (obr. 1, obr. 2, obr. 7 a obr. 8) poskytuje informace o stavu otáčení určitého počtu řetězových kol 28A až 28G. Tyto informace lze používat při zjišťování rychlosti otáčení určitého počtu řetězových kol 28A až 28G a/nebo otočné polohy řetězových kol 28A až 28G. Tyto informace se mohou využívat při zjišťování toho, zda a kdy se má uvádět do činnosti motor 262 pro posunutí přesmykače. Například tehdy, když se určitý počet řetězových kol 28A až 28G neotáčí a v důsledku toho se vytváří významný odpor proti pohybu pohyblivé součásti 158, může být potřebné zpozdit činnost změny převodového poměru do té doby, než cyklista obnoví šlapání. Rovněž tehdy, když určitý počet řetězových kol 28A až 28G obsahuje v určitých místech struktury pro usnadnění změn převodů (budou popsány v dalším textu), může být potřebné uvádět motor 262 do činnosti pouze tehdy, když se struktury pro usnadnění změn převodů nacházejí v požadované poloze ve vztahu k vodicí kladce 199 přesmykače.

Na obr. 1, obr. 2, obr. 7 a obr. 8 je vidět, že pohybový senzor 18 obsahuje senzorový unášeč 300 pro souosé přidružení pohybového senzoru 18 k sestavě řetězových kol 28 tak, aby se senzorový unášeč 300 otáčel společně se sestavou řetězových kol 28. Určitý počet prvních senzorových prvků 304 v podobě součástí, jako je magnet, generujících signály je obvodově zabudován nebo jinak umístěn na senzorovém unášeči 300 pro otáčení se senzorovým unášečem 300. Druhý senzorový prvek 308 je připevněn k nosné součásti 44 nebo jinak umístěn v těsné Mrzkosti senzorového unášeče 300 tak, aby se senzorový unášeč 300 otáčel ve vztahu ke druhému senzorovému prvku 308. V tomto provedení druhý senzorový prvek 308 • · · · · * • · · • · Φ ♦ ·

obsahuje rám 310, kteiý je připevněn k nosné součásti 44 pomocí šroubů 311, první senzorovou jednotku 308A pro komunikování s určitým počtem prvních senzorových prvků 304 a druhou senzorovou jednotku 308B pro komunikování s určitým počtem pivních senzorových prvků 304. Každá senzorová jednotka 3O8A a 308B obsahuje součást pro příjem signálu, jako je magnetický signální přijímač, a první senzorová jednotka 3O8A je oddálena od druhé senzorové jednotky 308B v obvodovém směru (obr. 7). Takto se může směr otáčení sestavy 28 řetězových kol určovat na základě toho, která senzorová jednotka 3O8A nebo 308B nejdříve přijme magnetický signál z každého prvního senzorového prvku 304. Časový úsek mezi příjmem signálu přijímaného první senzorovou jednotkou 308A a příjmem signálu přijímaného druhou senzorovou jednotkou 308B pro danou otáčku sestavy 28 řetězových kol poskytuje druhý zdroj údajů pro výpočet lychlosti otáčení sestavy 28 řetězových kol, kdy tento druhý zdroj údajů vytváří nový postup navíc k tradičnímu využívání časového úseku mezi příjmem magnetického signálu vysílaného ze sestavy 28 řetězových kol na základě jednotlivých, na sebe navazujících otáček sestavy 28 řetězových kol. Přijímané signály jsou přenášeny do řídicí jednotky 278 přes propojovací sběrnici 309, která se strukturálně sdružuje s propojovací sběrnicí 272 vedené z motoru 262 za účelem vytvoření integrované propojovací sběrnice 313 (obr. 1).

V tomto provedení je senzorový unášeč 300 upraven pro namontování na volně otočné hlavě 320 kola. Hlava 320 kola obsahuje kryt 324 kola a dvojici paprskových přírub 328 a 330 s příslušnými otvory 334 a 338 pro umístění paprsků kola /nejsou předvedeny), které propojují ráfek kola (není předveden) s hlavou 320. Válcovité pouzdro 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol je otočně připevněno na osovém hřídeli 32 pomocí jednosměrného spojkového mechanismu (není předveden) tak, aby pouzdro 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol přenášelo otočnou sílu ze sestavy 28 řetězových kol na kryt 324 hlavy kola tehdy, když se sestava 28 řetězových kol otáčí pouze v řečeném jednom směru. Konstrukční struktura a funkce hlavy 320 kola a jednosměrná spojka patří mezi dobře známé znaky v oblasti techniky jízdních kol, a proto bude podrobný popis těchto součástí vynechán.

Na vnějším obvodovém povrchu pouzdra 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol je vytvořen určitý počet per 350, jež zapadají do odpovídajících drážek 354 na vnitřním obvodovém povrchu senzorového unášeče 300. Podobná pera (bez předvedení) jsou vytvořena na vnitřním obvodovém povrchu každého z určitého počtu řetězových kol 28A až 28G.

9V tomto provedení se uplatňuje polohové vymezovací pero 358, které má větší šířku než ostatní pera 354 a zapadá do podobně rozšířené, polohové vymezovací drážky (není předvedena) na pouzdru 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol, takže senzorový unášeč 300 může být umístěn na pouzdru 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol pouze v jedné otočné poloze. Podobná, polohová vymezovací drážka (není předvedena) je z téhož důvodu vytvořena na vnitřním obvodovém povrchu každého z určitého počtu řetězových kol 28A až 28G. Na základě toho je nejen vytvořen stav, kdy senzorový unášeč 300 a řetězová kola 28A až 28G jsou namontována na pouzdru 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol pouze v jedné otočné poloze, ale navíc i stav, kdy otočná poloha senzorového unášeče 300 je předem stanovena ve vztahu k sestavě 28 ozubených kol. Proto je velmi užitečné, jsou-li na určitém počtu řetězových kol 28A až 28G vytvořeny konstrukční struktuiy pro usnadnění přechodu řetězu z jednoho řetězového kola na další řetězové kolo tak, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu.

Volný konec pouzdra 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol má vnitřní obvodový povrch 360 se závitem pro našroubování odpovídajícího závitu vnějšího obvodového povrchu 364 pojistného kroužku 368. Našroubování pojistného kroužku 368 na pouzdru 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol takto neotočně připevňuje sestavu 28 řetězových kol a senzorový unášeč 300 na hlavě 320 kola, ačkoli by se mělo vzít v úvahu, že sestava 28 řetězových kol a senzorový unášeč 300 se otáčí společně s hlavou 320 kola. Pojistný kroužek rovněž obsahuje určitý počet per a drážek 370 pro případné umístění nástroje (není předveden) při instalování nebo demontování tohoto pojistného kroužku 368 z pouzdra 340 pro namontování sestavy 28 řetězových kol.

Obr. 9 je bokorys alternativního provedení sestavy 28' řetězových kol. V tomto provedení je senzorový unášeč 300 vynechán. Namísto toho je uplatněn pojistný kroužek 3682 kteiý má obecně stejnou strukturu jako pojistný kroužek 368 předvedený na obr. 7 a který plní funkci senzorového unášeče, přičemž první senzorové prvky 304 jsou zabudovány nebo jinak připevněny k pojistnému kroužku 3682 Rovněž sestava 28' řetězových kol obsahuje struktury pro usnadnění pohybu řetězu z jednoho řetězového kola na další. V souvislosti s odkazem na příklady řetězových kol 28F' a 28G' lze uvést, že sestava 28' ozubených kol obsahuje strukturu 400 pro usnadnění řazení převodů v podobě vybrání 404 nacházejícího se na straně sestavy 28' ozubených kol a jednoho nebo více než jednoho zubu se zvláštním úhlovým řešením • · • · • fl

10a/nebo jednoho nebo více než jednoho zkoseného řetězového zubu 408, přičemž obě tato konstrukční opatření usnadňují přemisťování řetězu z řetězového kola 28F' na řetězové kolo 28CT. Takové struktury jsou v současnosti široce známé a jejich znaky popisuje například patent USA ěíslo 4,889,521, který je zde zahrnut ve formě odkazu. Sestava 28' ozubených kol rovněž obsahuje strukturu 410 pro usnadnění řazení převodů v podobě vybrání 414 nacházejícího se na straně ozubeného kola 28CF a jednoho nebo více než jednoho zubu se zvláštním úhlovým řešením a/nebo jednoho nebo více než jednoho zkoseného řetězového zubu 418, přičemž obě tato konstrukční opatření usnadňují přemisťování řetězu z řetězového kola 28G ' na řetězové kolo 28F'. V souvislosti s používáním takových struktur pro usnadnění řazení převodů je potřebné uvádět přesmykač do činnosti za účelem přemisťování řetězu tehdy, když je vodicí kladka 199 v těsné blízkosti struktur pro usnadnění řazení převodů. Tuto informaci lze zjistit s použitím pohybového senzoru 18.

Obr. 10 je pohled na rozložené součástky alternativního provedení přesmykače 500 ovládaného motorem. Zatímco motor přesmykače předvedeného na obr. 1 až obr. 6 je celistvou součástí celku nosné součásti, v tomto provedení je motor celistvou součástí jedné ze spojovacích článkových součástí. Konkrétněji lze uvést, že přesmykač 500 obsahuje nosnou součást 504 s upevňovacím šroubem 506 pro připevňování přesmykače 500 k rámu 22 jízdního kola. Spojovací článková součást 508 je pootáčivě připojena k nosné součásti 504 pomocí otočného hřídele 510, který prochází skrze otvor 514 v článkové spojovací součásti 508 a skrze otvory 518 a 522 v nosné součásti 504. Spojovací článková součást 530 je pootáčivě připojena k nosné součástí 504 pomocí šroubů 534 a 538, které procházejí skrze příslušné otvory 544 a 548 v nosné součásti 504 a vstupují do příslušných závitových děr 554 a 558 ve spojovací článkové součásti 530. Pohyblivá součást 560 je pootáčivě připojena k druhému konci spojovací článkové součásti 508 pomocí šroubů 564 a 568, které procházejí skrze příslušné otvory 574 a 578 a vstupují do příslušných závitových děr 584 a 588 ve spojovací článkové součásti 508. Pohyblivá součást 560 je rovněž pootáčivě připojena ke druhému konci spojovací článkové součásti 503 pomocí zajišťovací trubkové matice 594, která prochází skrze otvor 604 v pohyblivé součásti 560 a skrze otvor 618 ve spojovací článkové součásti 530. Zajišťovací trubkový šroub 598 prochází skrze otvor 608 v pohyblivé součásti 560, skrze otvor 610 ve vějířovém převodu 780, skrze otvor 611 v elektrické snímací součásti 612, skrze otvor 613 v odporové dotykové součásti 614 a vstupuje svým závitem do závitu zajišťovací hubkové

matice 594. Pohyblivá součást 560, zajišťovací trubková matice 594, zajišťovací trubkový šroub 598, vějířový převod 780 a elektrická snímací součást 612 se společně pootáčejí ve vztahu ke spojovací článkové součásti 530, zatímco odporová dotyková součást 614 zůstává nepohyblivá. Řetězový vodič 560 mající vodicí kladku 654 a napínací kladku 658 je pootáčivě namontován na pohyblivé součásti běžně známým způsobem pomocí závitového hřídele 660, kteiý se šroubuje do závitového otvoru 664 v pohyblivé součásti 560.

V tomto provedení spojovací článková součást 530 obsahuje válcovitý průchod 700, v němž je umístěn motor 704 mající hnací hřídel 708. Hnací převodové kolečko 712 je trvale připevněno k hnacímu hřídeli 708, s nímž se společně otáčí, a ozubení hnacího převodového kolečka 712 zapadají do ozubení kuželového převodového kola 716. Na obr. 11 je vidět, že kuželové převodové kolo 716 má spojovací hřídel 720 s drážkami a peiy 724, jež spolupracují s odpovídajícími pety a drážkami 728 vytvořenými na jednom konci prostředního hřídele 730 tak, aby se prostřední hřídel 730 nemohl otáčet ve vztahu ke spojovacímu hřídeli 720, ale rovněž tak, aby se prostřední hřídel 730 mohl pohybovat v určité axiální vzdálenosti ve vztahu ke spojovacímu hřídeli 720. Druhý konec prostředního hřídele 730 je neotočně připojen k prvnímu spojkovému kotouči 734 majícímu určitý počet polokulovitých vyhloubení 738 vytvořených na té straně spojkového kotouče 734, která směřuje od kuželového převodového kola 216. V polokulovitých vyhloubeních 738 je umístěn odpovídající počet kuliček 740. Prostřední převodové kolečko 744, jehož ozubení zapadá do ozubení vějířového převodu 780 je otočně připojeno k pohybhvé součásti 560 pomocí šroubu 748, kteiý prochází skrze otvor 752 v pohyblivé součásti 650 a vstupuje do závitového otvoru v prostředním převodovém kolečku 744. Druhý spojkový kotouč 760 je trvale připevněn k prostřednímu převodovému kolečku 744, s nímž se společně otáčí, a v tomto druhém spojkovém kotouči 760 je vytvořen určitý počet polokulovitých vyhloubení pro umístění odpovídajícího počtu kuliček 740.

První spojkový kotouč 734 je účinkem pružiny 770 tlačen k druhému spojkovému kotouči 760, takže kuličky 740 jsou usazeny ve vyhloubeních 738 a 764 ve vztahu zadržování. Za této situace se kuželové převodové kolo 716 a prostřední převodové kolečko 744 normálně otáčejí společně jako jeden celek, aniž by docházelo k působení podstatného odporu na prostřední převodové kolečko 744. Pokud na prostřední převodové kolečko 744 působí podstatný odpor, pak otáčení kuželového převodového kola 716 vypuzuje kuličky 740 z vyhloubení 738 a/nebo 764, takže dochází k odtlačení prostředního hřídele směrem doprava

-129 9 99 9 9 • 9 9 • 9 9 99

9 9

9 9 9 9 (obr. 11), což umožňuje nezávislé otáčení kuželového převodového kola 716 ve vztahu k prostřednímu převodovému kolečku 744. Po ukončení působení podstatného odporu na prostřední převodové kolečko 744 vstupují kuličky 740 zpátky do vyhloubení 738 a 764 a prostřední převodové kolečko 744 pokračuje v otáčení spolu s kuželovým převodovým kolem 716 v jednom celku. Takto otáčení hnacího hřídele 708 způsobuje, že vějířový převod 780 uvádí do pohybu pohyblivou součást 560, která se nyní pohybuje ve vztahu ke spojovacím článkovým součástem 508 a 530 tak, jak je to předvedeno na obr. 12 a obr. 13. Polohu pohyblivé součásti 560 ve vztahu ke spojovacím článkovým součástem 508 a 530 lze zjišťovat na základě spolupráce elektrické snímací součásti 612 a odporové dotykové součásti 614, která vytváří kompenzátor.

Předcházející popis různých provedení přihlašovaného vynálezu nepředstavuje omezení, která by znemožňovala provádění takových úprav, které by překračovaly rozsah přihlašovaného vynálezu. Podle různých přání nebo konstrukčních záměrů je možné provádět změny velikosti, tvaru, umístění nebo nasměrování různých součástí. Funkce jedné součásti mohou provádět součásti dvě a naopak. Není nutné, aby všechny výhody byly vždy včleňovány do konkrétního provedení současně. Každý znak, kteiý se liší od dosavadního stavu v této oblasti techniky , a to buď jako samostatný znak nebo kombinace znaků, by měl být rovněž posuzován z hlediska přihlašovatele jako zvláštní popis dalších vynálezů včetně strukturálních a/nebo funkčních konceptů obsažených v takovém znaku (v takových znacích).

Blok 56 motorové jednotky může být zhotovován jako jeden díl společně s nosnou součástí 44 a senzorové jednotky 308A a 308B se mohou vytvářet přímo na nosné součásti 44 nebo některé jiné součásti přesmykače. Kompenzátor pro snímání polohy se může umisťovat v bloku 56 motorové jednotky nebo kdekoli jinde na přesmykači. Převodová redukční jednotka 800 se může vynechat a pro přímé ovládání přesmykače lze používat nějaké jiné prostředky (jako je například krokový motor). V tomto smyslu by neměl být rozsah přihlašovaného vynálezu omezen konkrétně popsanými řešeními nebo zřejmým prvotním zaměřením pozornosti na konkrétní strukturu nebo znak.

Claims (24)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přesmykač, vyznačující se tím , že obsahuje nosnou součást (44, 504), pohyblivou součást (158, 560), spojovací článkový mechanismus, jehož spojovací článková součást (108, 130, 530) je připojena k nosné součástí (44, 504) a pohyblivé součásti (158, 560), takže pohyblivá součást (158, 560) se pohybuje ve vztahu k nosné součástí (44, 504), přičemž spojovací článková součást (108, 130, 530) je pootáčivě připojena k jedné ze dvou součástí, knimž patří nosná součást (44, 504) a pohyblivá součást (158, 560), prostřednictvím pivní článkové připojovací součástí (150, 594, 598), motor (262, 704) pro uvádění první článkové připojovací součásti (150, 594, 598) do otočného pohybu, a že pohyblivá součást (158, 560) se pohybuje ve vztahu k nosné součástí (44, 504) v reakci na otáčení první článkové připojovací součásti (150, 594, 598).
2. 2. Přesmykač podle nároku 1, vyznačující se tím , že motor (262) je umístěn na nosné součásti (44).
3. 3. Přesmykač podle nároku 1, vyznačující se tím , že motor (704) je umístěn na spojovací článkové součásti (530).
4. 4. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž3, vyznačující se tím , že obsahuje kiyt (56, 60, 530), který v podstatě úplně zakrývá motor (262, 704).
5. 5. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím , že spojovací článková součást obsahuje první spojovací článkovou součást (108, 130, 530) a přesmykač má druhou spojovací součást (94, 508), která je pootáčivě připojena k nosné součásti (44, 504) a k pohyblivé součásti (158, 560).

   ····«· 4· 4 «4 4«

   4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

   4 4 4 4 4 4 4 4 4 44 4

   4 4 444 4 444 44 4 • 4 4 * 4 4 4444

   44 44« 44 444 4« 44

   -146. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím , že má mechanismus (218) pro střádám energie pro shromažďování otočné síly první článkové připojovací součásti (150).
6. 7. Přesmykač podle nároku 6, vyznačující se tím , že mechanismus (218) pro střádám energie je umístěn v dráze přenášení síly mezi motorem (262) a pohyblivou součástí (158).
7. 8. Přesmykač podle nároku 6 nebo nároku 7, vyznačující se tím , že mechanismus (218) pro střádání energie je umístěn v dráze přenášení síly mezi první článkovou spojovací součástí (150) a pohyblivou součástí (158).
8. 9. Přesmykač podle nároku 8, vyznačující se tím , že má ovládací součást (204), která se otáčí společně s první článkovou připojovací součástí (150) a že mechanismus (218) pro střádání energie je umístěn v dráze přenášení síly mezi ovládací součástí (204) a pohyblivou součástí (158).
9. 10. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 6 až 9, vyznačující se tím , že mechanismus pro střádání energie obsahuje pružinu (218).
10. 11. Přesmykač podle nároku 10 a v závislostí na nároku 9, vyznačující se tím , že pružina (218) má první konec (214), který je připojen k ovládací součásti (204), a druhý konec (222), jenž je připojen ke spojovací článkové součástí (108).
11. 12. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 9 až 11, vyznačující se tím , že spojovací článková součást (108, 130) je připojena k nosné součásti (44) prostřednictvím první článkové připojovací součásti (150) a je připojena k pohyblivé součásti (158) prostřednictvím druhé článkové připojovací součásti (172), že mechanismus pro střádání energie obsahuje pružinu (218), jejíž první konec (214) je připojen k ovládací součásti (204) a že pružina (218) má spirálovou část, která má vinutí umístěno okolo druhé článkové připojovací součástí (172).

    9 Φ

    -15Φ · ΦΦΦΦ · *

    Φ Φ φ Φ Φ

    Φ ΦΦΦΦ · Φ

    Φ Φ ΦΦΦΦ

    Φ Φ · Φ « « « ΦΦΦ « Φ « Φ Φ Φ « « Φ Φ • Φ Φ φ Φ

    Φ Φ Φ Φ

    Φ « Φ Φ
12. 13. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 11, vyznačující se tím , že spojovací článková součást je připojena k pohyblivé součásti prostřednictvím první článkové připojovací součástí.
13. 14. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 13, vyznačující se tím , že motor (262, 704) obsahuje hnací převod (290, 712) a vějířový převod (834, 780), který je připevněn k pivní článkové připojovací součástí (150, 594, 598) a kteiý je ovládán hnacím převodem (290, 712), takže první článková připojovací součást (150, 594, 598) se otáčí v reakci na otáčení hnacího převodu (290, 712).
14. 15. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 14, vyznačující se tím , že dále obsahuje spojku (734, 740, 760), která je umístěn v dráze přenosu síly mezi motorem (704) a první článkovou připojovací součástí (594, 598).
15. 16. Přesmykač podle nároku 15, vyznačující se tím , že spojka obsahuje první spojkový kotouč (734), kteiý je otočně připojen k motoru (704), druhý spojkový kotouč (760), jenž je otočně připojen k první článkové připojovací součástí (594, 598), kdy první spojkový kotouč (734) a druhý spojkový kotouč (760) mají schopnost odpojování ze vzájemného styku, a pružící mechanismus (770) pro pružící potlačování prvního spojkového kotouče (734) ke druhému spojkovému kotouči (760).
16. 17. Přesmykač podle nároku 16, vyznačující se tím , že spojka má zadržovací mechanismus (738, 740, 764), který je umístěn mezi prvním spojkovým kotoučem (734) a druhým spojkovým kotoučem (760).
17. 18. Přesmykač podle nároku 17, vyznačující se t í m , že zadržovací mechanismus obsahuje určitý počet prvních vyhloubení (738) vytvořených na straně prvního spojkového kotouče (734),

    -16·· ···· 99

    4 9 4 4 4

    9 4 4 9 4 99

    4 4 4 4 4 4

    9 4 4 4 4

    44 449 44

    94 44

    4 4 4 4

    4 9 9 4

    4 4 4 4 9

    9 4 4 4 určitý počet druhých vyhloubení (764) vytvořených na straně druhého spojkového kotouče (760) a určitý počet kuliček (740) usazených v určitém počtu prvních vyhloubení (738) a určitém počtu druhých vyhloubení (764).
18. 19. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl8, vyznačující se tím , že má první senzor (308A) připojený k nosné součásti (44) pro snímání otáčení sestavy (28, 28') řetězových kol, kterou přesmykač ovládá.
19. 20. Přesmykač podle nároku 19, vyznačující se tím ,žemá druhý senzor (308B) připojený k nosné součásti (44) pro snímání otáčení sestavy (28, 28') řetězových kol, kterou přesmykač ovládá.
20. 21. Přesmykač podle nároku 20, vyznačující se tím , že první senzor (308A) je oddálen od druhého senzoru (308B) v obvodovém směru.
21. 22. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 19 až 21, vyznačující se tím , že jeden ze senzorů nebo každý senzor (308A, 3O8B) je magnetickým senzorem.
22. 23. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 22, vyznačující se tím , že dále obsahuje mechanismus (870, 612, 614) pro detekování polohy, který je připojen k přesmykači a detekuje polohu pohyblivé součásti (158, 560) ve vztahu k nosné součásti (44, 504).
23. 24. Přesmykač podle nároku 23, vyznačující se tím , že mechanismus pro detekování polohy obsahuje kompenzátor (870, 612, 614), kteiý je umístěn na nosné součásti (44, 504).
24. 25. Přesmykač podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž25, vyznačující se tím , že první článková připojovací součást je přikryta kiytem (56, 60, 530).

    P/49S9-^C5