CZ438999A3 - C-4"- substituované makrolidové deriváty - Google Patents

Abstract

Vynález se týká sloučenin vzorce 1 ajejich farmaceuticky akceptovatelných solí. Sloučeniny vzorce 1 jsou silnými antibakteriálními prostředky, které mohou být použity k léčení různých bakteriálních infekcí a poruch vztažených ktěmto infekcím. Vynález se také týká farmaceutických kompozic obsahujících sloučeniny vzorce 1 a způsobů léčení bakteriálních infekcí podáváním sloučenin vzorce 1. Vynález se také týká způsobů přípravy sloučenin vzorce 1 a meziproduktů vhodných při této příp

Description

Vynález se týká nových C-4-substituovaných makrolidových derivátů, které jsou užitečné jako antibakteriální a antiprotozoické prostředky u savců včetně člověka, stejně jako u ryb a ptáků. Vynález se také týká farmaceutických kompozic obsahujících tyto nové sloučeniny a způsobů léčení bakteriálních a protozoických infekcí u savců, ryb a ptáků podáváním těchto nových sloučenin savcům, rybám a ptákům vyžadujícím takovéto léčení.

Makrolidová antibiotika jsou známa jako užitečná pro léčení širokého spektra bakteriálních a protozoických infekcí u savců, ryb a ptáků. Takováto antibiotika zahrnují různé deriváty erythromycinu A jako je azithromycin, který je komerčně dostupný uvádí se v US patentech 4 474 768 a 4 517 359, kteréžto oba jsou zde začleněny odkazem v jejich celistvosti. Jako azithromycin a jiná makrolidová antibiotika, nové makrolidové sloučeniny tohoto vynálezu mají silný účinek vůči různým bakteriálním a protozoickým infekcím jak je dále popsáno.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká sloučenin vzorce 1

Iw

O • · • · · · • · a jejich farmaceuticky akceptovatelných solí, kde o i n q g

X je -CH(NR R )-, -C(O)-, -C(=NOR )-, -CH₂NR nebo -N((C-^-Cg') alkyl )CH₂-, kde první vazba každé z předcházejících X skupin je připojena k C-10 uhlíku sloučeniny vzorce 1 a. poslední vazba každé skupiny je připojena k C-8 uhlíku každé ze sloučenin vzorce 1, r! je H, hydroxy nebo methoxy,

R je hydroxy,

R je (CjL-C^gJalkyl, (C₂~C^₀) alkenyl, (C₂~C₁₀ ) alkinyl, kyan,

-CH₂S(O)_nR⁸, kde n je celé číslo v rozmezí od 0 do 2,

-CH_o0R⁸, -CH„N(OR⁹)R⁸, -CH„NR⁸R¹⁵, -(CH„) ((C_c-C._n)aryl)

Z z Z z m b JLU nebo -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R⁸ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 R^l8 skupinami, nebo R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolyloveho kruhu jak je znázorněno níže

R⁴ je H, -C(O)R⁹, -C(O)OR⁹, pina hydroxy, fe

10

-C(O)NR R nebo chránicí skuR⁵ je -SR⁸, -(CH2)nC(0)R⁸, kde n je 0 nebo 1, (C^-C^) alkyl, (C2-CiQ)alkenyl, (C₂-C_1Q)alkinyl, -(CH₂)_m((Cg-C_1Q)aryl), nebo -(CH₂) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R⁸ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 6 7 každý R a R^z je nezávisle H, (C^-Cg)alkyl, (C₂~Cg)alkenyl, aryl) nebo “(CH₂) (5-10členný číslo v rozmezí od 0 do 4, _π16 i

R skupinami, hydroxy, (C^-Cg)alkoxy, (C₂~Cg)alkinyl, -(CH₂)_m((^C6^-ciq) heteroaryl), kde m je celé každý (C₂-C g

R je nezávisle H, (C,-C._n)alkyl, 11 12^U ₁₀)alkinyl, -(CH₂) CR R (CH₂)_rNR (C₉-C._n)alkenyl

14 ^R , kde q a • · r jsou každý nezávisle celé číslo v rozmezí od 0 do 3 s výjimkou, že q a r nejsou oba 0, -(CH₂)_m((Cg-C^g)aryl) nebo -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející skupiny 16 s výjimkou Ií jsou případně substituovány 1 až 3 R skupinami , o o q c η c o nebo kde R je jako -CH₂NR R , R a R mohou být vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4-10členný nasycený monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo 5-10členný heteroarylový kruh, kde uvedené nasycené a heteroarylové kruhy případně 8 zahrnují 1 až 2 heteroatomy vybraný z O, S a -N(R )- navíc 15 8 k dusíku, ke kterému jsou R a R připojeny, přičemž nasycený kruh případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík, a tyto nasycené a heteroarylové kruhy jsou případně substituovány 1-3 R^ skupinami,

- 9 10 každý R a R je nezávisle H nebo (C^-Cg)alkyl,

TT T *T TO τ λ každý R , R^X , R a R^X jsou nezávisle vybrány z H, (C^-C^g) alkyl, -(CH₂)^((Cg-C^g)aryl), a -(CH₂)^(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předli 12 13 14 cházející R , R , R a R skupiny, s výjimkou H, jsou případně substituovány 1-3 skupinami,

13 nebo R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří

-(CH„) kde p je celé číslo od 0 do 3, takže se vytvoří až 7členný nasycený kruh, který případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík, nebo rI^ _a p3⁴ jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4 až lOčlenný monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo až lOčlenný heteroarylový kruh, přičemž tyto nasycené a heteroarylové kruhy případně zahrnují 1 až 2 heteroatomy vybrané z O, S a -N(R )- navíc k dusíku, ke kterému jsou připojeny R^x a R^x\ přičemž tento nasycený kruh případně zahrnuje 1 nebo 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík a tento nasycený a heteroarylový kruh jsou případně substituovány 1 až 3 skupinami,

R je H, (C^-C^q)alkyl, (C₂~C^₀)alkenyl, nebo (C₂~C^g)alkinyl, kde předcházející skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z halogenu a -OR⁹, každý R je nezávisle vybrán z halogen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, -C(O)R¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -OC(O)OR¹⁷, -NR⁶C(O)R⁷, -C(O)NR⁶R⁷, -NR⁶R⁷, hydroxy, (C^-Cg)alkyl, (^C1~^C6)alkoxy, -{CH₂)_m((C_g-C_1Q)aryl) a -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde arylové a heteroarylové substituenty jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z halo17 17 gen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, -C(O)R , -C(O)OR , -C(O)OR¹⁷, -OC(O)OR¹⁷, -NR⁶C(O)R⁷, -c(o)nr⁶r⁷, -nr⁶r⁷, hydroxy, (C^-C_g)alkyl a (C^-C_g)alkoxy, každý R je nezávisle vybrán z H(C^-C^g)alkyl, (^C2^-ci(P alkenyl, (C₂-C_1Q)alkinyl, -(CH₂)_m((C_g-C₁₀)aryl) a -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4,

3 8 s podmínkou, že R není H, když R je -CH₂S(O)_nR .

Výhodné sloučeniny vzorce 1 zahrnují sloučeniny,

2 3 8 15 kde R^x je hydroxy, R^z je hydroxy, R^J je -CH_NR R nebo

4. ^Z

-CH₂CR a R je H.

>Jiné výhodné sloučeniny vzorce 1 zahrnují sloučeniny, η «2 □ o η e a kde R·*· je hydroxy, R^z je hydroxy, R^J je -CH„NR R , R je

8

H, R a R jsou každý vybrán z H, (C^-C^g)alkyl, ^(C2^C10^)_ alkenyl a (C₂~C^q)alkinyl, kde R a R skupiny s výjimkou H, jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, halogen a (C^-Cg)alkoxy. Specifické výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou strukturu 15 x zahrnují ty sloučeniny, kde R je bud H nebo je vybrán « ·

O z následujících skupin, ze kterých je R také nezávisle vybrán: methyl, ethyl, allyl, n-butyl, isobutyl, 2-methoxyethyl, cyklopentyl, 3-methoxypropyl, 3-ethoxypropyl, n-propyl, isopropyl, 2-hydroxyethyl, cyklopropyl, 2,2,2-trifluorethyl, 2-propinyl, sek.butyl, terc.butyl a n-hexyl.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce (L zahrnují ty, kde

R je hydroxy, R je hydroxy, R^J je -CH„NHR , R⁴ je H a 8

R je -(CH₂) ((C_g-C₁₀)aryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4. Specificky výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou strukturu zahrnují ty, kde R je fenyl nebo benzyl.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce 1_ zahrnují ty slouče1 2 3 158 niny, kde R je hydroxy, R je hydroxy, R^J je -CH„NR^X R°,

15 8

R je H a R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří nasycený kruh. Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou strukturu zahrnují ty sloučeniny, kde R^ g

a R jsou vzaty dohromady k vytvoření piperidino, trimethyle imino, nebo morfolinového kruhu.

Jiné výhodné sloučenny vzorce 1 zahrnují ty, kde •j O O Ί c O £

R je hydroxy, R je hydroxy, R je -CH_NR R , R* je H 15 8 a R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření heteroarylového kruhu, případně substiutovaného 1 nebo 2 (C^-Cg)alkylovým skupinami. Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou strukturu zahrnují ty, kde R⁴ a R° jsou vzaty dohro mady k vytvoření pyrrolidino, triazolyl nebo imidazolylového kruhu, kde uvedené heteroarylové skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2 methylovými skupinami.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce 1 zahrnují ty, kde Ί n 3 8 4 8

R je hydroxy, R je hydroxy, R je -CH₂SR , R je H a R je vybrán z (Cj-C^)alkyl, (C₂~C₁₀)alkenyl a (C₂-C_1Q)alkinyl kde uvedené R^ skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, halogen a (C^-Cg)alkoxy.

• · • ·

- 6 Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou strug kturu zahrnují sloučeniny, kde R je methyl, ethyl nebo

2- hydroxyethyl.

Jiné výhodné sloučeniny vzorcae 1_ zahrnují sloučeniny, kde R je hydroxy, R² je hydroxy, R^ je H a R je vybrán z (C^-C-^gJalkyl, (C₂-C^_Q)alkenyl a (C₂~C^q)alkinyl, kde uvedené R² skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2

6 7 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, -C(O)R , -NR R^z, halogen, kyan, azido, 5 až lOčlenný heteroaryl a (C^-Cg)alkoxy

Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obec3 nou strukturu zahrnuji sloučeniny, kde R je methyl, allyl, vinyl, ethinyl, 1-methyl-l-propenyl, 3-methoxy-l-propinyl,

3- dimethylamino-l-propinyl, 2-pyridylethinyl, 1-propinyl,

3-hydroxy-l-propinyl, 3-hydroxy-l-propanyl, 3-hydroxypropyl,

3-methoxy-l-propenyl, 3-methoxypropyl, 1-propinyl, n-butyl, ethyl, propyl, 2-hydroxyethyl, formylemethyl, 6-kyan-l-pentinyl, 3-dimethylamino-l-propenyl nebo 3-dimethylaminopropyl.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce 1 zahrnují ty, kde

2 4 3

R je hydroxy, R je hydroxy, R je H a R je -(CH₂)^(5lOčlenný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí 0 až 4. Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou 3 strukturu zahrnují ty, kde R je 2-thienyl, 2-pyridyl, 1methyl-2-imidazol, 2-furyl nebo l-methyl-2-pyrrolyl.

Jiné výhodné sloučeniny vzorce 1 zahrnují ty, kde r! je hydroxy, R² je hydroxy, R^ je H a R je -(CH₂)_m((Cg-C^g)aryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4.

Zvlášt výhodné sloučeniny mající předcházející obecnou stru3 kturu zahrnují ty, kde R je fenyl.

Specifické sloučeniny vzorce 1_ zahrnují ty, kde

3

R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolylového kruhu jak je uvedeno níže • ·

kde r5 má výše uvedený význam.

Specifické sloučeniny vzorce .1 zahrnují ty, kde 3

R je vybrán z následujícího vzorce

15 9 kde X je O, S nebo -N(R )- a kde -OR skupina může být připojena k jakémukoli dostupnému uhlíku na fenylové skupině.

Vynález se také týká farmaceutické kompozice pro léčení bakteriální infekce nebo protozoické infekce u savců, ryb nebo ptáků, která obsahuje terapeuticky účinné množství sloučeniny vzorce 1_ nebo její farmaceutiacky akceptovatelné soli a farmaceuticky akceptovatelný nosič.

Vynález se také týká způsobu léčení bakteriální infekce nebo protozoické infekce u savců, ryb nebo ptáků, který zahrnuje podávání těmto savcům, rybám nebo ptákům, terapeuticky účinného množství sloučeniny vzorce jL nebo její farmaceuticky akceptovatelné soli.

Výraz léčení jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje léčení nebo prevenci bakteriální infekce nebo protozoické infekce, jak je zajištěno ve způsobu tohoto vynálezu.

Jak je zde použito, pokud není stanoveno jinak, výrazy bakteriální infekce a protozoické infekce zahrnují bakteriální infekce a protozoické infekce, které se vyskytují • ·

u savců, ryb a ptáků, stejně jako poruchy vztažené k bakteriálním infekcím a protozoickým infekcím, které mohou být léčeny nebo předcházeny podáváním antibiotik jako jsou sloučeniny tohoto vynálezu.

Takovéto bakteriální infekce a protozoické infekce a poruchy vztažené k těmto infekcím zahrnují následující, jako je pneumonie, zánět středního ucha, sinusitida, bronchitida, tonsilitida a mastoiditida vztažené k infekci vyvolanou Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis, Staphylococcus aureus nebo Peptostreptococcus spp., faryngitida, reumatická horečka a glomerulonefritida vztažené k infekci vyvolané Streptococcus pyogenes, skupiny C a G streptokoků, Clostridium diptheriae, nebo Actinobacillus haemolyticum, infekce respiračního traktu vztažené k infekci vyvolané Hycoplasma pneumoniae, Legionella pneumophila, Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, nebo Chlamydia pneumoniae, nekomplikované kožní infekce a infekce měkkých tkání, abscesy a osteomyelitidy a puerperální horečka, vztažené k infekci vyvolané Staphylococcus aureus, koagulasopozotivními stafylokoky (to je S. epidermidis, S. hemolyticus atd.), Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae, streptokokálními skupinami C-F (malobuněčnými streptokoky), viridantními streptokoky, Corynebacterium minutissimum, Clostridium spp. nebo Bartonella henselae, nekomplikované infekce močového traktu vztažené k infekci vyvolané Staphylococcus saprophyticus nebo Enterococcus spp., uretritida a cervicitida a sexuálně přenášené nemoci vztažené k infekci vyvolané Chlamydia trachomatis, Haemophilus ducreyi, Treponema pallidum, Ureaplasmá urealyticum nebo Neiserria gonorrheae, toxinové nemoci vztažené k infekci vyvolané S. aureus (otrava potravinami a syndrom toxického šoku) nebo s^kupinami A, B a C streptokoků, vředy vztažené i infekci vyvolané Helicobacter pylori, systemické • · • · · · febrilní syndromy vztažené k infekci vyvolané Borrelia recurrentis, Lymeská nemoc vztažená k infekci vyvolané Borrelia burgdorferi, konjuktivitida, keratitida a dakrocystitida, vztažené k infekci vyvolané Chlamydia trachomatis, Neisseria gonorrhoeae, S. aureus, S. pneumoniae, S. pyogenes, H. influenzae nebo Listeria spp., rozsevná mycobacterium avium komplexní (MAC) nemoc vztažená k infekci vyvolané Mycobacterium avium nebo Mycobacterium intracullulare, gastroenteretida vztažená k infekci vyvolané Campylobacter jejuni, intestinální protozoa vztažená k infekci Cryptosporidium spp, odontogenická infekce vztažená k infekci viridantními streptokoky, trvalý kašel vztažený k infekci vyvolné Bordetella pertussis, plynová gangréna vyvolaná infekcí Clostridium perfringens nebo Bacteroides spp., a aterosklerosa vztažená k infekci vyvolané Helicobacter pylori nebo Chlamydia pneumoniae.

Bakteriální infekce a protozoické infekce a poruchy vztažené k těmto infekcím, které mohou být léčeny nebo předcházeny u zvířat zahrnují následující infekce a poruchy: bovinní respirační nemoc vztaženou k infekci vyvolané P. haem., P. multocida, Mycoplasma bovis nebo Bordetella spp., kravská enterická nemoc vztažená k infekci vyvolané E. coli nebo protozoy (to je kokcidii, kryptosporidii atd.), mastitida kravského vemene vztažená k infekci vyvolané Staph. aureus, Střep, ubearis, Střep, agalactiae, Střep, dysgalactiae, Klebsiella spp., Corynebacterium nebo Enterococcus spp., respirační nemoc vepřů vztažená k infekci vyvolané A. pleuro., P. multocida nebo Mycoplasma spp., enterická nemoc vepřů vztažená k infekci vyvolané E. coli, Lawsonia intracellularis, Salmonella nebo Serpulina hyodyisinteriae, kulhavka krav vztažená k infekci vyvolané Fusobacterium spp., metritida krav vztažená k infekci vyvolané E.coli, • · ·

- 10 kravské bradavice vztažené k infekci vyvolaná Fusobacterium necrophorum nebo Bacteroides nodosus, zánět spojivek krav vztažený k infekci vyvolané lioraxella bovis, předčasná aborce krav vztažená k infekci protozoy (například neosporium), infekce urinárního traktu u psů a koček vztažené k infekci vyvolané E. coli, infekce kůže a měkkých tkání u psů a koček vztažené k infekci vyvolané Staph. epidermidis, Staph. intermedius, coagulase neg. Staph. nebo P. multocida, a infekce zubů nebo dutiny ústní u psů a koček, vztažené k infekci vyvolané Alcaligenes spp., Eacteroides spp., Clostridium spp., Enterobacter spp., Eubacterium, Peptostreptococcus, Porphyromonas nebo Prevotella.

Jiné bakteriální infekce a protozoické infekce a poruchy vztažené k těmto infekcím, které mohou být léčeny nebo předcházeny způsobem tohoto vynálezu, jsou odkázány na J. P. Sanford a j., The Sanford Guide To Antimicrobial Therapy, 26. vydání, (Antimicrobial Therapy, lne., 1996).

Předložený vynález se také týká způsobu přípravy výše uvedené sloučeniny vzorce _1 nebo její farmaceuticky 3 3 3 akceptovatelné soli, kde R je -CH_S(O) R , -CH„OR nebo o η c η c o n

-CH₉NR°R^L , kde n , R a R mají výše uvedený význam,

3 3 8 za podmínky, že R není H, když R je -C^SCO)/ , který zahrnuje zpracování sloučeniny vzorce 3_

o • 9 ·»»·

- 11 kde X, a mají výše uvedený význam

8 15 8 se sloučeninou vzorce HSR°, HOR nebo HNk ³R°, kde η , c o

R*· a R° mají výše uvedený význam, g

načež případně následuje oxidace -SR substituentu, čímž se vytvoří -S(O)R^ nebo -SfO^R^·

V dalším aspektu výše uvedeného způsobu přípravy sloučeniny vzorce 1_ nebo její farmaceuticky akceptovatelné soli, se výše uvedená sloučenina vzorce 2 připraví zpracováním sloučeniny vzorce 2^

kde

4

X, R a R mají výše uvedený význam,

2 s(CH₃)₃S(O)_nX , kde n je 0 nebo 1 a X je halogen, -BF^ nebo -ΡΡθ, výhodně jod nebo -BF^, v přítomnosti zásady jako je terc.butoxid draselný, tec.butoxid sodný, ethoxid sodný, hydrid sodný, 1,1,3,3-tetramethyl guanidin, 1,8-diazabicyklo[5,4,o]undec-7-en, 1,5-diazabicyklo [4,3,o]non-5-en, hexamethyldisilazid draselný (KHMDS), ethoxid draselný nebo methoxid sodný, výhodně KHMDS nebo zásady obsahující sodík jako je hydrid sodný.

Předložený vynález se také týká výše uvedených slou» v » · • ·

- 12 cenin vzorců 2 a _3 které, jak je označeno výše, jsou užitečné při přípravě výše uvedených sloučenin vzorce γ a jejich farmaceuticky akceptovatelných solí.

Výraz chránící skupina hydroxy jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje acetyl, benzyloxykarbonyl a různé chránící skupiny hydroxy, dobře známé odborníkům v oboru, včetně skupin uvedených v T.W.Greene, P.G.M.Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, (J.Wiley and Sons, 1991) .

Výraz halogen jak je zde použit, pokud není stanoveno jinak, zahrnuje fluor, chlor, brom nebo jod.

Výraz alkyl, jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje nasycené monovalentní uhlovodíkové skupiny mající nerozvětvenou, cyklickou nebo rozvětvenou část, nebo jejich směsi. Je třeba rozumět, že když jsou uvažovány cyklické skupiny, alespoň 3 uhlíky v uvedeném alkylu musí být přítomny. Takové cyklické skupiny zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl a cyklopentyl. Výraz alkoxy jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje -O-alkylové skupiny, kde alkyl má výše uvedený význam.

Výraz aryl jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje organickou skupinu odvozenou od aromatického uhlovodíku odstraněním vodíku, jako je fenyl nebo naftyl.

Výraz 5 až lOčlenný heteroaryl jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje aromatické heterocyklické skupiny obsahující 1 nebo více heteroatomů, z nichž každý je vybrán z O, S a N, přičemž každá heterocyklická skupina má od 5 do 10 atomů ve svém kruhovém systému. Příklady vhodných 5 až lOčlenných heteroarylových skupin zahrnují pyridinyl, imidazolyl, pyrimidinyl, pyrazolyl, (1,2,3)- a (1,2,4)— triazolyl, pyrazinyl, tetrazolyl, furyl, thienyl, isoxazolyl, oxazolyl, pyrrolyl a thiazolyl.

»* »we *

- 13 Výraz farmaceuticky akceptovatelná sůl nebo farmaceuticky akceptovatelné soli jak je zde použit, pokud není označeno jinak, zahrnuje soli kyselých nebo zásaditých skupin, které mohou být přítomny ve sloučeninách tohoto vynálezu.

Sloučeniny tohoto vynálezu, které jsou ve své podstatě zásadité, jsou schopny tvořit širokou rozmanitost sloučenin s různými organickými a anorganickými kyselinami. Kyseliny, které mohou být použity k přípravě farmaceuticky akceptovatelných adičních solí s kyselinou těchto zásaditých sloučenin jsou ty, které tvoří netoxické adiční soli s kyselinou, to je soli obsahující farmakologicky akceptovatelné anionty, jako je hydrochlorid, hydrobromid, hydrojodid, nitrát, sulfat, bisulfat, fosfát, kyselý fosfát, ísomkotmat, acetat, i II I i laktat, salicylat, citrát, kyselý citrát, tartarat, pantoI I ι i ! . . 1 thenat, bitartarat, askorbat, sukcmat, maleat, gentismat, t I I > ¹ i fumarat, glukonat, glukaronat, sacharat, formát, benzoát, ; i(i glutamat, methansulfonat, ethansulfonat, benzensulfonat, /

p-toluensulfonat a pamoatové (to je 1,1' -methylenbis (2-hydroxy-3-naftoatové)) soli. Sloučeniny tohoto vynálezu, které zahrnují aminoskupiny, mohou tvořit farmaceuticky akceptovatelné soli s různými aminokyselinami, navíc k výše uvedeným kyselinám.

Ty sloučeniny tohoto vynlezu, které jsou ve své povaze kyselé, jsou schopny tvořit zásadité soli s různými farmakologicky akceptovatelnými kationty. Příklady takovýchto solí zahrnují soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a zejména vápníku, hořčíku, sodíku a draslíku pro sloučeniny tohoto vynálezu.

Určité sloučeniny tohoto vynálezu mohou mít asymetrická centra a tudíž existují v různých enantiomerních a diastereoisomerních formách. Tento vynález se týká použití • · · · » · · » · · · · » · · I

- 14 všech optických isomerů a stereoisomerů sloučenin tohoto vynálezu a jejich směsí a všech farmaceutických kompozic a způsobů léčení, které je mohou využívat a obsahovat.

Předložený vynález zahrnuje sloučeniny tohoto vynálezu a jejich farmaceuticky akceptovatelné soli, kde jeden nebo více vodíků, uhlík nebo jiné atomy jsou nahrazeny jejich isotopy. Takovéto sloučeniny mohou být užitečné jako výzkumné a diagnostické nástroje při farmakokinetických studiích metobolismu a při vazebních zkouškách.

Detailní popis vynálezu

Sloučeniny tohoto vynálezu mohou být připraveny podle schématu 1 až 3 uvedených dále a popisu, který následuje.

V následujících schématech, pokud není označeno jinak, substituenty X, R¹, R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷, R⁸, R⁹, R¹⁰, R¹¹, „12 13 „14 „15 „15 „17 . , ,

R , R , R , R , R , R mají výše uvedený význam.

Tento vynálezu využívá rozmanité makrolidové templáty jako výchozí materiály. Ty zahrnují azithromycin, erythromycin, klarithromycin, erythromycylamin, stejně jako jejich analogy. Azithromycin může být připraven způsoby popsanými v US patentech 4 474 758 a 4 517 359, na které se odkazuje. Erythromycin může být připraven nebo izolován způsoby popsanými v US patentech 2 653 899 a 2 823 203. Klarithromycin může být připraven způsoby popsanými v US patentu číslo 4 331 803.

• · · · • ·

- 15 Schéma 1

o • · • · · · · « · • · · · · · · » ·· ·· ··

- 16 Schéma 2

• · • · · ·

- 17 Schéma 3

CH,

CH, o

OH NH₂ h₃co ch₃ • · «·· ·· · · · · · «·«·· · · · * β · ·

- 18 Schéma 3 - pokračování

- 19 Schéma 3 - pokračování

CH,

o • ·

• 9 · · · *

- 20 Předcházející výchozí materiály vyžadují vhodnou ochranu funkční skupiny předtím, než se uskuteční různé modifikace a deprotekci po dokončení požadovaných modifikací. Nejobvykleji používané chránící skupiny pro aminoskupiny v makrolidových sloučeninách tohoto vynálezu jsou benzyloxykarbonyl (Cbz) a t-butyloxykarbonyl (Boc) skupiny. Hydror xylové skupiny jsou obecně chráněny jako acetaty nebo Cbz karbonáty. Relativní reaktivita různých hydroxylových skupin v makrolidových molekulách obecného nárokovaného typu v tomto vynálezu byla dobře zjištěna. Tak rozdíly v reaktivitě potvrzují selektivní modifikace rozdílných částí sloučenin tohoto vynálezu.

Ve výše uvedených schématech C-2'-hydroxyskupina 4 (R je H) je selektivně chráněna zpracováním makrolidové sloučeniny s jedním ekvivalentem acetanhydridu dichlormethanu v nepřítomnosti externí zásady, čímž se vytvoří odpovídající sloučenina, kde je acetyl. Acetylová chránící skupina může být odstraněna zpracováním sloučeniny vzorce 3. s methanolem při 23 až 65 °C po dobu 10 až 48 hodin. C-2' hydroxy může být také chráněn jinými chránícími skupinami známými odborníkům v oboru, jako je Cbz skupina.

Když X je -Cí^NH-, C-9 aminoskupina může také vyžadovat ochranu před prováděním dalších syntézních modifikací. Vhodné chránící skupiny pro aminovou část jsou Cbz a Boc skupiny. Pro ochranu C-9 aminoskupiny může být makrolid zpracován s t-butyldikarbonatem v bezvodém tetrahydrofuranu (THF) nebo benzyloxykarbonyl-N-hydroxysukcinimidesteru nebo benzylchlorformatu, čímž se ochrání aminoskupina jako její t-butyl nebo benzylkarbamat. Jak C-9 amino, tak C-2' hydroxy mohou být selektivně chráněny Cbz skupinou v jednom stupni zpracování sloučeniny vzorce 2. benzylchlorformatem v THF a vodě.

• ·

- 21 Boc skupina může být odstraněna zpracováním s kyselinou a Cbz skupina může být odstrněna konvenční katalytickou hydrogenaci. V následujícím popisu se předpokládá, že kde X je -CHgNH-, C-9 aminoskupina, stejně jako C-2' hydroxyskupina jsou chráněny a deprotektovány jak se považuje za vhodné odborníky v oboru.

Ve schématu 1, sloučenina vzorce 2_ může být připravena způsoby známými odborníkům v oboru, včetně jednoho nebo více způsobů popsaných v Journal of Antibiotics, 1988, str. 1029-1047.

Ve stupni 1 schématu 1 se sloučenina vzorce 2^ zpracuje

13 1 1 s R MgX nebo R -Li a Mg(X kde X je halogen jako chlor nebo brom, v rozpouštědle jako je THF, ethylenglykoldimethylether (DME), diisopropylether, toluen, diethylether nebo tetramethylethylendiamin (TMEDA), hexany, neabo směs dvou nebo více předcházejících rozpouštědel, výhodně etherové rozpouštědlo, při teplotě v rozmezí od asi -78 °C do asi teploty místnosti (20 až 25 °C), čímž se vytvoří sloučenina vzorce _1, kde R je hydroxy a R , R a mají výše uvedený význam.

Schéma 2 znázorňuje přípravu sloučenin vzorce 1 za použití epoxidového meziproduktu. Ve stupni 1 schématu 2 může být sloučenina vzorce 3_ vytvořena dvěma způsoby.

Při jednom způsobu (způsob A) se sloučenina vzorce 2 2

2^ zpracuje s (CHg)g s (O)X , kde X je halogen, -BF^ nebo -PFg, výhodně jod, v přítomnosti zásady jako je terc.butoxid draselný, ethoxid sodný, terc.butoxid sodný, hydrid sodný, 1,1,3,3-tetramethylguanidin, 1,8-diazabicyklo| 5,4,0 |undec7-en, l,5-diazabicyklo|4,3,0|non-5-en, ethoxid draselný, nebo methoxid sodný, výhodně sodík obsahující zásada, jako • · · ·

- 22 je hydrid sodný, v rozpouštědle jako je THF, etherové rozpouštědlo, dimethylformamid (DMF) nebo methylsulfoxid (DMSO) nebo směs dvou nebo více předcházejících rozpouštědel při teplotě v rozmezí asi 0 °C až asi 60 °C, čímž se vytvoří sloučenina vzorce _3, ve které převažuje následující konfigurace epoxidové skupiny

Při druhém způsobu (způsob B), sloučenina vzorce 2 2

2_ se zpracuje s (CH/gSX , kde X je halogen, -BF^ nebo -PFg, výhodně -BF^, v přítomnosti zásady, jako je terc.butoxid draselný, terc.butoxid sodný, ethoxid sodný, hydrid sodný, 1,1,3,3-tetramethylguanidin, 1,8-diazabicyklo[5,4,OJ unde-7-en, 1,5-diazabicyklo[4,3,0Jnon-5-en, ethoxid draselný, hexamethyldisilazid draselný (KHMDS) nebo methoxid sodný, výhodně KHMDS, v rozpouštědle jako je THF, etherové rozpouštědlo, DMF nebo DMSO nebo směs dvou nebo více předcházejících rozpouštědel, při teplotě v rozmezí 0 °C až asi 60 °C, čímž se vytvoří sloučenina vzorce 3_, kde převažuje následující uspořádání epoxidové skupiny

L Jí·”,⁰ h₃co'' ch₃

Ve stupni 2 schématu 2 sloučenina vzorce 2 může být 2 .

převedena na sloučeninu vzorce 1, kde R je hydroxy a • · • · • ·

- 23 3

R je skupina, která je připojena k C-4 uhlíku přes methy3 15 8 lenovou skupinu, stejně jako kde R je -CH,NR R nebo 8 15 8

-CH2S(O)_nR , kde η , R a R mají výše uvedený význam.

15 8

K přípravě sloučeniny vzorce 1, kde R je -CE^NR sloučenina vzorce 3_ může být zpracována se sloučeninou vzor158 15 8 ce HNE R , kde R a R° mají výše uvedený význam, v nepřítomnosti nebo přítomnosti polárního rozpouštědla jako je voda, methanol nebo THF nebo směs předcházejících rozpouštědel, při teplotě v rozmezí od asi teploty místnosti do asi 100 °C, výhodně asi 60 °C, případně v přítomnosti halogenidového reagentů, jako je jodid draselný, chloristan lithný, chloristan hořečnatý, tetrafluorborat lithný, pyridiniumhydrochlorid nebo tetraalkyamoniumhalogenidové činidlo jako je tetrabutylamoniumjodid.

8

K přípravě sloučeniny vzorce .1/ kde R je -CH„S(O) R , 8 2 n kde II a R mají výše uvedený význam, se sloučenina vzorce g

A může zpracovat se sloučeninou vzorce HSR° v přítomnosti

KI nebo methoxidu sodného v aromatickém rozpouštědle jako je methanol, benzen nebo toluen při teplotě v rozmezí asi typloty místnosti do asi 120 °C. Jak je vhodné, sírová skupina může být oxidována na -SO- nebo -SC^^- způsoby známými odborníkům v oboru.

8

K přípravě sloučeniny vzorce 1, kde R je -CH„SR

1119 13 14“ ² a R je -(CH₉) CR R (CH„) NR R , kde substituenty skupi8 9Í 2 r ny R jsou definovány výše, může být sloučenina vzorce 3_ ~ 1112 zpracována se sloučeninou vzorce HS-(CH2)gCR R (^CH2^r~ NPhth, kde NPhth představuje ftalimido, a jodidem draselným, čímž se vytvoří sloučenina vzorce 1_, kde R je

-Cí^S (CH^T2 ) gCR^^R^^ ( ch₂ ) _rNH₂ , po odstranění ftalimidové skupiny, může být dále modifikována jak je potřeba.

Při analogickém způsobu sloučenina vzorce 1 • ·

- 24 kde R³ je -CH2NR¹⁵R⁸ a R⁸ jé -(CH2 )_qCR^i;LR¹² (CH₂ )_rNR¹³R¹⁴, může být připravena zpracováním sloučeniny vzorce 2 ^s buá sloučeninou vzorce HNR⁹-(CH2)qCR¹¹R¹²(CH2)_r-NR¹³R¹⁴ nebo se sloučeninou vzorce H2N-(CH2 ) CR^1;LR¹² (CH2 )_r“NH₂ , načež následuje redukční alkylace atomů dusíku.

Za použití stejné nebo analogické metody může být 3 8 8 připravena sloučenina vzorce 3^, kde R je -CH₂OR a R má výše uvedený význam, zpracování sloučeniny vzorce 3. se sloug ceninou vzorce HOR .

Schéma 3 znázorňuje přípravu sloučenin vzorce 1, , 2 3 ve kterem R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolylové skupiny. Ve stupni 1 schématu 3 se sloučenina vzorce _3 zpracuje s azidem sodným v přítomnosti HN^Cl v methanolu nebo vodě nebo ve směsi dvou rozpouštědel při teplotě v rozmezí od asi 0 °C do asi 100 °C, výhodně asi 80 °C, čímž se vytvoří sloučenina vzorce 4..

Ve stupni 2 schématu 3 může být sloučenina vzorce £ převedena na odpovídající amin vzorce 5_ pomocí běžné katalytické hydrogenace. Výhodně se tato hydrogenace provede za použití Pd (10%ní na uhlíku) prášku pod H₂ atomosférou /latm/.

Výsledný amin vzorce 5. může být převeden na různé sloučeniny 3 15 8 vzorce ji, kde R^J je -CH₂NR^X3R° za použití konvenčních syntezních metod jako je redukční aminace.

Ve stupni 3 schématu 3 sloučenina vzorce _5 může být 2 3 převedena na sloučeninu vzorce 1, kde R a R jsou vzaty dohromady, jak je znázorněno při zpracování sloučeniny vzorce se sloučeninou vzorce R⁸-CN, R⁸-C=N(OCH-,), R⁸-C=N(OC„H_c), ~ 5 ₅ 5 ^{3 2 5}

R -C(O)C1, nebo R -COOH, kde R má výše uvedený význam, s výjimkou, že není NH₂, v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyseliny jako je HCI nebo Lewisova kyselina, jako je ZnCl₂

- 25 nebo BF^EtgO nebo zásady jako je NaOH nebo TEA v rozpouštědle jako je THF, chlorovaný uhlovodík (jako je nebo chlorbenzen) při teplotě v rozmezí od asi teploty místnosti k refluxu.

Při přípravě odpovídající sloučeniny, kde R^ je amino, sloučenina vzorce 5_ se zpracuje s BrCN a octanem sodným v methanolu při teplotě v rozmezí od asi teploty místnosti k refluxu.

V alternativním případě se sloučenina vzorce 5^ může zpracovat jak je označeno ve stupních 4 a 5 schématu 3.

Ve stupni 4 schématu 3 se sloučenina vzorce 5. zpracuje s thiokarbonyldiimidazolem v methylenchloridu při teplotě v rozmezí od asi 0 °C do teploty místnosti, čímž se vytvoří sloučenina vzorce 25 . Ve stupni 5 schématu 3 se sloučenina

1 1 vzorce 25 zpracuje s R -X , kde X je halogenid jako je brom nebo jod, a zásadou jako je methoxid sodný v rozpouštědle jako je methanol nebo aceton při teplotě v rozmezí od asi 0 °C do teploty místnosti.

Sloučeniny předloženého vynálezu mohou mít asymetrické atomy uhlíku a tudíž existují v různých enantiomerních a diastereoisomerních formách. Diastereoisomerní směsi mohou být odděleny na své jednotlivé diastereoisomery na základě jejich fyzikálně chemických rozdílů způsoby známými odborníkům v oboru, například chromatografií nebo frakční krystalizací. Enantiomery mohou být odděleny převedením enantiomerních směsí na diastereoisomerní směs reakcí s vhodnou opticky aktivní sloučeninou, (například alkoholem), čímž se oddělí diastereoisomery a jednotlivé diastereoisomery se převedou (například hydrolýzou) na odpovídající čisté enantiomery. Takovéto separace mohou být také provedeny za použití standardní chirální HPLC.

• · · · • · · · • · « · • ·

- 26 Využití všech takovýchto isomeru, včetně diastereoisomerních směsí a čistých enantiomerů, se považuje za součást předloženého vynálezu.

Sloučeniny tohoto vynálezu, které jsou svou povahou zásadité, jsou schopné vytvářet rozsáhlé množství rozdílných solí s různými anorganickými a organickými kyselinami. Ačkoli takovéto soli musí být farmaceuticky akceptovatelné pro podávání savcům, je často žádoucí v praxi zpočátku izolovat sloučeninu tohoto vynálezu z reakční směsi jako farmaceuticky neakceptovatelnou sůl a pak jednoduše převést tuto sůl zpět na sloučeninu ve formě volné báze zpracováním s alkalickým reagentem a následně převést tuto volnou bázi na farmaceuticky akceptovatelnou adiční sůl s kyselinou.

Adiční soli s kyselinou zásaditých sloučenin tohoto vynálezu se snadno připraví zpracováním zásadité sloučeniny s v podstatě ekvivalentním množstvítnzvolené minerální nebo organické kyseliny ve vodném rozpouštědlovém mediu nebo ve vhodném organickém rozpouštědle jako je methanol nebo ethanol. Po pečlivém odpaření rozpouštědla se snadno získá požadovaná tuhá sůl. Požadovaná sůl může být také vysrážena z roztoku volné báze v organickém rozpouštědle přídavkem roztoku ve vhodné minerální nebo organické kyselině.

Ty sloučeniny předloženého vynálezu, které mají kyselou povahu, jsou schopny tvořit zásadité soli s různými kationty. Pro sloučeniny, které mají být podávány savcům, rybám nebo ptákům musí být takovéto soli farmaceuticky akceptovatelné .

Tam, kde se požaduje farmaceuticky akceptovatelná sůl, může být žádoucí zpočátku izolovat sloučeninu tohoto vynálezu z reakční směsi jako farmaceuticky neakceptovatelnou sůl a pak jednoduše převést tuto sůl na farmaceuticky akceptovatelnou sůl v postupu analogickému postupu popsanému • · • · · · ·· ·«

- 27 výše ve vztahu ke konverzi farmaceuticky neakcetovatelné adiční soli s kyselinou na farmaceuticky akceptovatelnou sůl.

Příklady zásaditých solí zahrnují soli alkalického kovu nebo soli kovu alkalických zemin a zejména sodné, aminové a draselné soli. Tyto soli se všechny připraví konvenčními postupy. Chemické báze, které se použijí jako reagenty k přípravě farmaceuticky akceptovatelných zásaditých solí tohoto vynálezu jsou ty, které tvoří netoxické zásadité soli s kyselými sloučeninami tohoto vynálezu. Takovéto netoxické zásadité soli zahrnují ty, které jsou odvozeny od farmaceuticky akceptovatelných kationtů, jako jsou sodík, draslík, vápník, hořčík, různé aminové kationty atd.

Tyto soli mohou být snadno připraveny zpracováním odpovídajících kyselých sloučenin s vodným roztokem obsahujícím požadované farmaceuticky akceptovatelné báze s kationty jako je sodík, draslík, vápník, hořčík, různé aminové kationty atd., a pak se výsledný roztok odpaří do sucha, výhodně za sníženého tlaku.

Alternativně mohou být připraveny smícháním nižších alkanolických roztoků kyselých sloučenin a společně požadovaného alkoxidu alkalického kovu a pak odpařením výsledného roztoku do sucha stejným způsobem jako dříve. V každém případě stechiometrická množství reagentů se výhodně použijí, aby se zajistila kompletnost reakce a maximální výtěžky požadovaného finálního produktu.

Antibakteriální a antiprotozoická aktivita sloučenin tohoto vynálezu vůči bakteriálním a protozoálním patogenům je demonstrována schopností sloučenin inhibovat růst definovaných kmenů lidských (zkouška I) nebo živočišných (zkoušky II a III) patogenů.

• · · ♦

- 28 Zkouška I

Zkouška I popsaná dále, využívá konvenční metodologie a interpretačních kritérií a je určena k zajištění usměrnění pro chemické modifikace, které mohou vést ke sloučeninám, které obcházejí definované mechanizmy makrolidové rezistence.

Ve zkoušce I je ustaven panel bakteriálních kmenů k zajištění různých cílových patogenních druhů včetně reprezentantů mechanizmů makrolidové rezistence, které byly vyznačeny. Použití tohoto panelu umožňuje určení vztahu chemická struktura/aktivita s ohledem na potenci, spektrum aktivity a strukturální elementy nebo modifikace, které mohou být nutné k odstranění rezistenčních mechanizmů.

Bakteriální patogeny, které zahrnují skríningový fXZVpanel jsou uvedeny v následující tabulce. V mnoha případech jak makrolidové citlivý mateřský kmen a makrolidové rezistent ní kmen z něho odvozené jsou dostupné k vytvoření přesnějšího vyzkoušení schopnosti sloučenin obejít rezistenční mechanizmus. Kmeny, které obsahují gen s označením ermA/ermB/ermC jsou rezistentní vůči makrolidům, linkosamidům a streptograminu B, jako antibiotikum, vlivem modifikací (methylace) 23S rRNA molekul Erm methylasou, čímž se obecně zabrání vazbě všech tří strukturálních tříd.

Byly popsány dva typy makrolidového efluxu, msrA kóduje komponentu efluxního systému u stafylokoků, který brání vstupu makrolidů a streptograminů, zatímco mefA/E kóduje transmembránový protein, který vede jen k efluxu makrolidů. Inaktivace makrolidových antibiotik se může vyskytnout a může být zprostředkována buá fosforylací 2'-hydroxylu (mph) nebo štěpením makrocyklického laktonu (esterasou) .

Tyto kmeny mohou být charakterizovány pomocí konven• « * ·

- 29 ční polymerasové řetězové reakční (PCR) technologie a/nebo sekvencováním rezistenčního determinantu. Použití PCR technologie v této přihlášce je popsáno v J. Sutcliffe a j., Detection of Erythromycin-Resistant Determinants by PCR, Antimicrobial Agents and Chemotherapy, 40(11), 2562-2566 (1956) .

Zkouška se provádí v mikrotitračních miskách a je interpretována podle Performance Standards for Antimicrobial Disk Susceptibility Tests - 6. vydání, Approved Standard, publikované The National Committee for Clinical Laboratory Standards (NCCLS) Guidelines, přičemž se používá minimální koncentrace inhibitoru (MIC) pro porovnání kmenů. Sloučeniny se nejdříve rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO) jako 40 mg//zásobní roztoky.

Označení kmene

Mechanizmy makrolidové rezistence

Staphylococcus

Staphylococcus

Staphylococcus

Staphylococcus

Staphylococcus

Staphylococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

Streptococcus

aureus 1116	citlivý mateřský
aureus 1117	ermB
aureus 0052	citlivý mateřský
aureus 1120	ermC
aureus 1032	msrA, mph, estera
hemolyticus 1006	msrA, mph
pyogenes 0203	citlivý mateřský
pyogenes 1079	ermB
pyogenes 1062	citlivý mateřský
pyogenes 1061	ermB
pyogenes 1064	ermB
agalactiae 1024	citlivý mateřský
agalactiae 1023	ermB
pneumoniae 1016	citlivý
pneumoniae 1046	ermB
pneumoniae 1095	ermB

• · · · » · pokračování tabulky

Označení kmene

- 30 *« · · · · • · · · · ’ · ··»·« ·· · · »· 4 · · · · · · »· »

Mechanizmy makrolidové rezistence

Streptococcus pneumoniae 1175 Streptococcus pneumoniae 0085 Haemophylus influenzae 0131 Moraxella catarrhalis 0040 Moraxella catarrhalis 1055 Escherichia coli 0266 mef E citlivý citlivý citlivý erythromycinová střední rezistence citlivý

Zkouška II je použita k testování aktivity vůči Pasteurella multocida a zkouška III je využita k testování aktivity vůči Pasteurella haemolytica.

Zkouška II

Tato zkouška je založena na kapalinové zřeáovací metodě v mikrolitrovém formátu. Jedna kolonie P.multocida (kmen 59A067) se inokuluje do 5 ml mozkosrdečního infuzního (BHI) bujónu. Zkoušené sloučeniny se připraví rozpuštěním 1 mg sloučeniny ve 125 mikrolitrech dimethylsulfoxidu (DMSO). Zředění testované sloučeniny se připraví pomocí inokulovaného BHI bujónu. Použitý rozsah koncentrací zkoušené sloučeniny je od 200 mikrogramů/ml do 0,098 mikrogramu/ml dvojnásobným postupným zředěním. BHI inokulovaný P. multocida se zředí neinokulovaným BHI bujónem, čímž se získá suspenze 10 buněk na 200 mikrolitrů. BHI buněčné suspenze se smíchají s ohledem na postupná zředění zkoušené sloučeniny a inkubují při 37°C po dobu 18 hodin. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) je rovná koncentraci sloučeniny vykazující 100%ní inhibici růstu P. multocida, jak je určeno srovnáním s neinokulovanou kontrolou.

Zkouška III

Tato zkouška je založena na agarové zřeůovací metodě » · · • · · · φφ · *

- 31 za použití Steers Replicatoru. Dvě až pět kolonií izolovaných z agarové plotny se inokuluje do BHI bujónu a inkubuje přes noc při 37 °C za třepání (200 otáček/min). Příští ráno se inokuluje 300 mikrolitrů plně narostlé prekultury P. haemolytica do 3 ml čerstvého BHI bujónu a inkubuje se při 37°C za třepání (200 otáček za minutu).

Příslušné množství testovaných sloučenin se rozpustí v ethanolu a připraví se série dvojnásobných postupných zředění. Dva ml příslušného postupného zředění se smíchají s 18 ml roztaveného BHI agaru a nechají ztuhnout. Když inokulovaná kultura P. heamolytica dosáhne 0,5 Mc Farlandovy standardní hustoty, asi 5 mikrolitrů kultury P. haemolytica se inokuluje na BHI agarové plotny obsahující různé koncentrace testované sloučeniny za použití Steers Replicatoru a inkubuje se po dobu 18 hodin při teplotě 37 °C. Počáteční koncentrace testované sloučeniny je v rozmezí od 100 do 200 mikrogramů/ml. MIC odpovídá koncentraci testované sloučeniny vykazující 100%ní inhibici růstu P. haemolytica jak je určeno srovnáním s neinokulovanou kontrolou.

In vivo aktivita sloučenin vzorce 1_ může být určena konvenčními živočišnými ochrannými studiemi dobře známými odborníkům v oboru, obvykle prováděnými na myších.

Myši se rozdělí do klecí (10 na klec) po jejich dodání a ponechají se aklimatizovat po dobu minimálně 48 hodin v „ 3 předtím, nez se použijí. Zvířata se naočkují 0,5 ml 3.10 CFU/ml bakteriální suspenze (P.multocida kmen 59A006) intraperitoneálně. Každý experiment má alespoň 3 nemedikované kontrolní skupiny včetně jedné infikované 0,lnásobnou podnětnou dávkou a dvou infikovaných lnásobnou podnětnou dávkou, skupina s lOnásobnou podnětnou dávkou může být také použita.

Obecně všechny myši v dané studii mohou být podníceny během 30 až 90 minut, zejména když se použije opětovné

- 32 R > z injekční stříkačky jako je Cornwall stříkačka k podávání podnětu.

minut po zahájení podnětu se podává první léčebná sloučenina. Může být nutné, aby druhá osoba začala dávkování této sloučeniny, když všechna zvířata nebyla podnícena na konci 30 minut. Cesty podávání jsou subkutánní nebo orální dávky. Subkutánní dávky se podávají do volné kůže vzadu na krku, zatímco orální dávky se podávají krmnou jehlou.

V obou případech se použije objem 0,2 ml na myš. Sloučeniny se podávají 30 minut, 4 hodiny a 24 hodiny po podnětu. Kontrolní sloučenina známé účinnosti se podává stejnou cestou a je začleněna v každém testu. Zvířata se prohlížejí denně a počet přeživších v každé skupině se zaznamená. P.multocida modelové monitorování pokračuje po dobu 96 hodin (4 dny) po podnětu.

PD^q je vypočtená dávka, při které zkoušená sloučenina chrání 50 % skupiny myší od úmrtí vlivem bakteriální infekce, která by byla letální v nepřítomnosti léčení touto drogou.

Sloučeniny vzorce 1 a jejich farmaceuticky akceptovatelné soli (zde aktivní sloučeniny) mohou být podávány orální , parenterální, topickou, nebo rektální cestou při léčení bakteriálních a protozoických infekcí. Obecně tyto sloučeniny se nejlépe podávají v dávkách v rozmezí od asi 0,2 mg na kg tělesné hmotnosti za den (mg/kg/den) do asi 200 mg/kg/den v jedné nebo rozdělených dávkách (to je od 1 do 4 dávek na den), ačkoli se nutně vyskytnou změny v závislosti na druhu, hmotnosti a stavu subjektu, který má být léčen a na příslušném způsobu zvoleného podávání. Avšak dávkovači úroveň, která je v rozmezí asi 4 mg/kg/den do asi 50 mg/kg/den se využívá nejčastěji.

Variace se mohou přesto vyskytnout v závislosti

- 33 na druhu savce, ryby nebo ptáka, kteří mají být léčeni a na jejich individuální odezvě k uvedenému léčivu, stejně jako na typu farmaceutické formulace, která byla zvolena a časové periodě a intervalu, při kterých se takovéto podávání provádí. V některých případech dávkovači úrovně pod spodní limit výše uvedeného rozmezí mohou být více než odpovídající, zatímco v jiných případech ještě větší dávky mohou být použity bez vyvolání jakýchkoli škodlivých postranních účinků za předpokladu, že takovéto větší dávky jsou nejdříve rozděleny do několika malých dávek pro podávání během dne.

Aktivní sloučeniny mohou být podávány samotné nebo v kombinaci s farmaceuticky akceptovatelnými nosiči nebo ředidly dříve uvedenými způsoby a takovéto podávání se může provádět v jedné nebo více dávkách. Zejména tyto aktivní sloučeniny mohou být podávány v široké rozmanitosti různých dávkovačích forem, to znamená, že mohou být kombinovány s různými farmaceuticky akceptovatelnými inertními nosiči ve formě tablet, tobolek, pastilek, pilulek, tvrdých bonbonů, prášků, postřiků, krémů, balzámů, čípků, želé, gelů, past, roztoků, mastí, vodných suspenzí, injektovatelných roztoků, elixírů, sirupů a podobně. Takovéto nosiče zahrnují tuhá ředidla nebo plniva, sterilní vodná media a různá netoxická organická rozpouštědla a tak dále. Navíc orální farmaceutické kompozice mohou být vhodně oslazeny a/nebo ochuceny. Obecně aktivní sloučeniny jsou přítomny v takových dávkovačích formách a koncentračních úrovních v rozmezí od asi 5,0 % do asi 70 % hmotnostních.

Pro orální podávání se mohou použít tablety obsahující různé excipienty, jako je mikrokrystalická celulosa, citran sodný, uhličitan vápenatý, fosforečnan dvojvápenatý • · • «

ι

- 34 a glycin, spolu s různými dezintegranty jako je škrob (a výhodně kukuřičný, bramborový nebo tapiokový škrob), alginová kyselina a různé komplexní silikáty, spolu s granulačními pojivý jako je polyvinylpyrrolidon, sacharosa, želatina a akácie. Navíc jsou užitečné lubrikační prostředky jako je stearan hořečnatý, laurylsíran sodný a talek pro tabletovací účely. Tuhé kompozice podobného typu mohou být také použity jako plniva v želatinových tobolkách, výhodné látky v tomto spojení také zahrnují laktosu nebo mléčný cukr stejně jako vysokomolekulární polyethylenglykoly.

Když jsou požadovány vodné suspenze a/nebo elixíry pro orální podávání, aktivní sloučenina může být kombinována s různými sladidly nebo vonnými prostředky, barvicími látkami nebo barvivý a když je třeba, emulgačními a/nebo suspendačními prostředky společně s takovými ředidly jako je voda, ethanol, propylenglykol, glycerin a různé jejich kombinace.

Pro parenterální podávání mohou být použity roztoky aktivní sloučeniny v buó sezamovém nebo arašídovém oleji nebo ve vodném propylenglykolu.

Vodné roztoky by měly být vhodně pufrovány (výhodně pH vyšší než 8), když je to nutné, a kapalné ředidlo by mělo nejdříve být isotonizováno. Tyto vodné roztoky jsou vhodné pro intravenózní injekční účely. Olejové roztoky jsou vhodné pro intraartikulární, intramuskulární a subkutánní injekční účely. Příprava všech těchto roztoků za steril nich podmínek se snadno provádí standardními farmaceutickými technikami dobře známými odborníkům v oboru.

Dále je možné podávak aktivní sloučeniny tohoto vynálezu topicky a to může být prováděno pomocí krémů, rosolů, gelů, past, váčků, mastí a podobně podle standardní farmaceutické praxe.

• · • · • · • · β

I

- 35 Pro podávání živočichům jiným naž je člověk, jako je dobytek nebo domácí zvířata, aktivní sloučeniny mohou být podávány v krmivu zvířat nebo orálně v picích směsích.

Aktivní sloučeniny mohou být také podávány ve formě liposomních dávkovačích systémů, jako jsou malé unilamelární vesikuly, velké unilamelární vesikuly a multilamelární vesikuly. Liposomy mohou být vytvořeny z různých fosfolipidů jako je cholesterol, stearylamin nebo fosfatidylcholiny.

Aktivní sloučeniny mohou být také sdruženy s rozpustnými polymery jako cílenými nosiči léčiva. Takovéto polymery mohou zahrnovat polyvinylpyrrolidon, pyranový kopolymer, polyhydroxypropylmethakrylamid-fenol, polyhydroxyethylaspartamid-fenol nebo polyethylenoxypolylysin substituovaný palmitoylovými residui.

Dále mohou být aktivní sloučeniny sdruženy do třídy biodegradovatelných polymerů užitečných při dosahování řízeného uvolňování léčiva, například s polymléčnou kyselinou, polyglykolovou kyselinou, kopolymery polymléčné a polyglykolové kyseliny, polyepsylon-kaprolaktonem, polyhydroxybutyrovou kyselinou, polyorthoestery, polyacetaly, polydihydropyrany, polykyanakrylaty a zesítěnými a amfipatickými blokovými kopolymery hydrogelů.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady provedení dále ilustrují způsob a meziprodukty tohoto vynálezu. Je třeba vědět, že předložený vynález není omezen na konkrétní detaily příkladů uvedených níže.

• ·

Sloučeniny z příkladů 1 až 18 mají obecný vzorec <6 dále uvedený, s R substituenty uvedenými v této tabulce. Sloučeniny byly připraveny jak je popsáno v přípravách 1 až 6, které následují. V této tabulce se výtěžek a hmotnostní spektra (hm.spek·.) týkají finálního produktu.

- 36 Tabulka 1

Příkl.	R substituent	příprava	výtěžek	hmotn. spektrum
1	n-butylamino	1	67 %	835
2	propylamino	2	15 %	821
3	methoxyethylamino	1	27 %	836
4	dimethylamino	1	87 %	806
5	cyklopropylamino	1	59 %	818
6	allylamino	2	53 %	818
7	imidazol-l-yl	3	43 %	829
8	2,2,2-trifluorethylamino	2	19 %	860
9	bis(2-hydroxyethyl)amino	4	58 %	866
10	bis(2-methoxyethyl)amino	1	49 %	895
11	2-hydroxyethylthio	5	83 %	840

· « ·

9·· • · η

Příkl.	R substituent	příprava	výtěžek	hmotnostní spektrum
12	merkapto	6	13 %	795
13	4 -methy limidazol-l-y 1	3	45 %	843
14	2-propinylamino	2	43 %	816
15	diallylamino	2	41 %	858
16	1,2,3-triazol-l-yl	4	40 %	830
17	2-methylimidazol-l-yl	3	21 %	843
18	1,2,4-triazol-l-yl	4	67 %	835

Způsoby přípravy pro tabulku 1

Příprava 1

250 až 500 mg sloučeniny vzorce 3_, kde X je -N(CH^) -CHL-, 4 „ je hydroxy a R je H, připravené metodou A uvedenou výše, bylo rozpuštěno v 1 až 2 ml aminu odpovídajícího R skupině uvedené výše v tabulce 1. Bylo přidáno katalytické množství (20 mg) pyridiniumhydrochloridu a roztok byla zahříván na teplotu 50 až 75 °C po dobu přibližně 2 až 5 dnů. Reakce byla zpracována ochlazením 50 ml nasyceného NaHCO^. Organická vrstva byla extrahována 3.50 ml methylenchloridu a vysušena nad síranem sodným. Filtrace, koncentrace filtrátu a vysušení poskytly surový olej nebo tuhou látku. Další čištění na silikagelovém sloupci (1,5 - 4 % MeOH/CHCl₃,

0,2 % IIH^OH) poskytlo konečný aminoalkoholový produkt.

Příprava 2

250 až 500 mg sloučeniny vzorce _3, ^de X je -N(CH₇ )-CH„-, 14 o z

R je hydroxy a R je H, připravená způsobem A uvedeným výše, bylo rozpuštěno v 1 až 2 ml aminu odpovídajícího R skupinám • · · ·

- 38 uvedeným v tabulce 1 výše, v utěsněné zkumavce. Bylo při dáno katalytické množství (20 mg) pyridiniumhydrochloridu a roztok byl zahříván na teplotu 40 až 75 °C po dobu přibližně 4 až 8 dnů. Reakce byla zpracována ochlazením 50 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva byla extrahována 3.50 ml methylenchloridu a vysušena nad síranem sodným. Filtrace, koncentrace filtrátu a vysušení poskytly surový olej nebo tuhou látku. Další čištění na silikagelovém sloupci (1,5 až 4 % ř-IeOH/CHCl^, 0,2¾ NH^OH) poskytlo konečný aminoalkoholový produkt.

Příprava 3

300 mg sloučenny vzorce 3.' Lde X je -N(CH-. )CEL-,

4 3

R je hydroxy a R je H, připravené podle způsobu A uvedeného výše, bylo rozpuštěno ve 2 až 4 ml MeOH/ř^O _Do toho byl přidán imidazolový reagent, odpovídající R skupině uvedené v tabulce 1 (25 ekv.) a katalytické množství (20 mg) pyridiniumhydrochloridu. Reakční směs byla refluxována při 45 až 50 °C po dobu 3 až 4 dnů. Reakce pak byla ochlazena nasyceným hydrogenuhličitanem sodným, extrahována 3.300 ml methylenchloridu, vysušena nad síranem sodným, zfiltrována a koncentrována na tuhou látku. Tuhá látka byla znovu rozpuštěna v 500 ml EtOAc a promyta 3.150 ml 2N NaOH k odstranění přebytku imidazolu. Další čištění na silikagelovém sloupci (2 až 4 % MeOH/CHCln, 0,2 % NH.OH) poskytlo konečný produkt.

j , a

Příprava 4

200 až 500 mg sloučeniny vzorce 3_, kde X je-N (CH^) CH^-, R^ je hydroxy a R^ je H, připravené způsobem A uvedeným výše, bylo rozpuštěno v 1 až 2 ml 2-propanolu nebo methanolu. K tomu byl přidán přebytek reagentu a katalytické množství (20 mg) pyridiniumhydrochloridu. Roztok byl zahříván na 40 až 75 °C po dobu přibližně 2 až 7 dní.

Reakce byla zkoncentrována na surový produkt. Další čištění na silikagelovém sloupci (2 až 4 % MeOH/CHClg, 0,2 % NH^OH) poskytlo konečný aminoalkoholový produkt.

Příprava 5

180 mg sloučeniny vzorce 2' Xůe X je -N(CH₇)CH„-, 14 -i z

R je hydroxy a R je H, připravené způsobem A uvedeným výše, bylo rozpuštěno ve 2 ml benzenu. K tomu byl přidán přebytek I^CO^ a 0,5 ml thiolu. Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Reakce byla zchlazena 100 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného, extrahována 3.25ml methylenchloridu, vysušena nad síranem sodným, zfiltrována a koncentrována na tuhou látku. Další čištění na silikagelovém sloupci (2 % MeOH/CHClg, 0,2 % NH^OH) poskytlo konečný produkt.

Příprava 6

115 mg sloučeniny vzorce 3_, kde X je -N(CH-, )CH„-,

4 o z

R je hydroxy a R¹ je H, připravené způsobem A uvedeným výše, bylo rozpuštěno ve 3 ml ethanolu. K tomu byl přidán přebytek thiolu. Směs byla zahřívána na 50 °C po dobu 4 hodin. Reakce byla ochlazena 100 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného, extrahována 3.25 ml methylenchloridu, vysušena síranem sodným, zfiltrována a zkoncentrována na tuhou látku. Další čištění na silikagelovém sloupci (2 až 4 % MeOH/CHCl^, 0,2 % NÍ-I^OH) poskytlo konečný produkt.

Následující příklady 19 až 35 popisují přípravu sloučenin majících obecnou strukturu vzorce T_, kde R je definován v těchto příkladech provedení.

• · · · • ·

Příklad 19

Do roztoku methylmagnesiumbromidu v Et₂O (3,0 M,

1,7 ml) při 0 °C byl přidán roztok methylpropargyletheru (0,421 g, 6 mmol) v THF (5 ml). Po míchání při 0 °C po dobu hodin byl přidán roztok 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza9a-methyl-9a-homoerythromycinu A (0,224 g, 0,3 mmol) v DME (10 ml) při teplotě místnosti. Po míchání po dobu 1 hodiny byla reakční směs zředěna vodou (50 ml) a EtOAc (50 ml).

Po oddělení byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.30 ml). Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (40 ml) a solankou (40 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelové chromatografie s MeOH-CL^Cl^-NH^OH (6:93,5:0,5 až 8:91,5:0,5) poskytla 0,095 g (39%ní výtěžek) sloučeniny vzorce T_, kde R je 3-methoxy-l-propinyl.

MS: 817 (API).

Příklad 20

Do roztoku methylmagnesiumbromidu v Et₂O (3,0 M,

0,7 ml) při 0 °C byl přidán roztok l-dimethylamino-2-propinu (0,499 g, 6 mmol) v THF (5 ml). Po míchání při 0 °C po dobu hodin byl přidán roztok 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza9a-methyl-9a-homoerythromycinu A (0,224 g, 0,3 mmol) v DME (10 ml) při teplotě místnosti.

• ·

- 41 Po míchání při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny byla reakční směs zředěna vodou (50 ml) a EtOAc (40 ml). Po oddělení byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.30 ml).

Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (40 ml) a solankou (50 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografie s MeOH-Cř^C^-NH^OH (6:93,5:0,5 až 10:89,5:0,5) poskytla 0,093 g (37%ní výtěžek) sloučeniny vzorce ]_, kde R je 3-dimethylamino-l-propinyl.

MS: 831 (API).

Příklad 21

Do suspenze trimethylsulfoniumtetrafluorboratu (l,03g, 6,3 mmol) v THF (40 ml) při -10 °C byl přidán KHMDS (l,20g , 6,0 mmol). Po míchání pod 0 °C po dobu 0,5 hodiny byla reakční nádoba ochlazena na -78 °C a byl přidán roztok sloučeni13 ny vzorce IV, kde X je -NÍCII^ )01^- a R je benzyloxykarboxy (2,60 g, 3 mmol) v DME (10 ml). Po 0,5 hodině byla reakční směs zředěna nasyceným vodným roztokem chloridu amonného (40 ml) a EtOAc (50 ml). Po oddělení byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.30 ml).

Sloučené organické extrakty byly promyty solankou (40 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografie s MeOH-CI-^C^-NH^OH (2:97,6:0,4 až 4:95,5:0,4) poskytla 0,834 g (32%ní výtěžek) 13 sloučeniny vzorce 3_, kde X je -NÍCHpc^- a R je benzyloxykarbonyl. MS: 881 (API).

Konfigurace epoxidové části byla jak je zajištěno pro metodu B ve vztahu k výše uvedenému schématu 2.

• · • ·

ϊ

- 42 Příklad 22

Do roztoku sloučeniny z příkladu 21 (0,101 g, 0,115) v DME (3 ml) byl přidán LiAlH₄ (1,0 M, 2,1 ml) po kapkách.

Po 10 minutách byla reakční směs zpracována postupně vodou (0,044 ml), 15%ním roztokem NaOH (0,044 ml) a vodou (0,132ml)i pak míchána při teplotě místnosti po dobu 0,5 hodiny.

Směs byla zředěna EtOAc (20 ml) a vodou (20 ml). Po oddělení byla vodná vrstva extrahována EtOAc (3.30 ml). Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml) a solankou (60 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografie s MeOH-CI-^C^-NH^OH (3:96,5:0,5 až 3,5:95:0,5) poskytla 0,042 g (49%ní výtěžek) meziproduktové sloučeniny. MS: 749 (API).

Byl přidán palladiový katalyzátor (0,075 mg, 10 %

Pd/C) do roztoku meziproduktové sloučeniny popsané výše (0,151 g, 0,202 mmol) a formaldehydu (0,17 ml, 2,02 mmol) v methanolu (20 ml). Reakční nádoba byla propláchnuta a naplněna vodíkem (345 kPa) a třepána při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Reakční směs byla zfiltrována přes Celit a koncentrována za vakua. Silikagelová chromatografie s hexany-acetonem-n-propanolem-NH^OH (100:10:3:0,5 až 50:10:3:0,5) poskytla 0,098 g (64%ní výtěžek) 4S-methyl9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycinu A.

MS: 763 (API).

Příklad 23

Do roztoku 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl9a-homoerythromycinu A (1,0 g, 1,34 mmol) v DME (50 ml) při 0 °C byl přidán ethinylmagnesiumbromid v THF (0,5 M,

40,2 ml). Po míchání při 0 °C po dobu 0,5 hodiny byla reakční směs zředěna nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (100 ml) a EtOAc (100 ml). Po oddělení byla vodná • · · ·

- 43 vrstva promyta EtOAc (3.100 ml). Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (100 ml) a solankou (100 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografie s IleOH-CH₂Cl₂-NH₄OH (4:95,5:0,5) poskytla 0,089 g (9%ní výtěžek) sloučeniny vzorce ]_, kde R je ethinyl.

MS: 774 (API).

Příklad 24

Do roztoku N-methylpyrrolu (0,217 g, 2,68 mmol) v THF (5 ml) při -78 °C bylo přidáno BuLi (2,5 M, 1,08 ml). Roztok byl ohřát na 'teplotu místnosti během 2 hodin a pak byl přidán kanylou do baňky obsahující MgCl₂ (0,38 g, 4,02 mmol) a THF (5 ml) při teplotě místnosti.Po 1 hodině byl zaveden roztok 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl9a-homoerythromycinu A (0,20 g, 0,258 mmol) v THF (2 ml) a míchání pokračovalo při teplotě místnosti po dobu 45 min. Reakční směs byla zředěna nasyceným vodným roztokem hydrogen uhličitanu sodného (50 ml) a EtOAc (50 ml).

Po oddělení byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.50ml). Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml) a solankou (50 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatograf ie s MeOH-CH^C^-NH^OH (1:98:1 až 8:91:1) poskytla 0,032 g (14%ní výtěžek) sloučeniny vzorce 7_, kde R je l-methyl-2-pyrrolyl. MS: 829 (API).

Příklad 25

Do roztoku N-methylimidazolu (0,440 g, 536 mmol) v THF (5 ml) při -70 °C bylo přidáno BuLi (2,5 M, 2,15 ml). Roztok byl zahřát na teplotu místnosti během 1 hodiny a pak byl přidán kanylou do baňky obsahující MgCl₂ (0,6374 g,

6,69 mmol) a THF (5 ml) při teplotě místnosti. Po 2 hodinách při teplotě místnosti byl zaveden roztok 4-deoxy4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycinu A (0,200 g, 0,268 mmol) v DME (2 ml) a míchání pokračovalo při teplotě místnosti po dobu 45 minut. Reakční směs byla zředěna nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml) a EtOAc (50 ml). Po oddělení byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.50 ml).

Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml) a solankou (50 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografie s MeOH-CH^-C^-NH^OH (1:98:1 až 8:91:1) poskytla 0,042 g (19%ní výtěžek) sloučeniny vzorce Ί_, kde R je l-methyl-2-imidazolyl. MS: 830 (API)

Příklad 26

Do roztoku nečištěného vzorku sloučeniny připravené v příkladu 20 (0,360 g) v propanolu (40 ml) byl přidán oxid platiny (0,076 g, 0,335 mmol). Reakční nádoba byla propláchnuta a naplněna vodíkem (345 kPa) a třepána při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Filtrace alikvotu reakční směsi přes Celit a koncentrace za vakua poskytly sloučeninu vzorce 7, kde R je 3-dimethylamino-l-propenyl. MS:833 (API).

Příklad 27

Oxid platiny (0,076 g, 0,335 mmol) byl přidán do roztoku zbývajícího z příkladu 26 a reakční nádoba byla propláchnuta a naplněna vodíkem (345 kPa) a třepána při teplotě místnosti po dobu 96 hodin. Reakční směs byla zfiltrována přes Celit a koncentrována za vakua. Silikagelová chromatografie s MeOH-Cí^C^-NH^OH (1:98:1 až 8:91:1) poskytla 0,027 g (5%ní výtěžek sloučeniny vzorce Ί_, kde R je 3-dimethylaminopropyl. MS:835 (API).

• · · · • · • ·

- 45 Příklad 28

Do roztoku nečištěného vzorku sloučeniny připravené v příkladu 19 (0,400 g) v isopropanolu (40 ml) byl přidán oxid platičitý (0,076 g, 0,335 mmol). Reakční nádoba byla propláchnuta a naplněna vodíkem (345 kPa) a třepána při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Filtrace alikvotu reakční směsi přes Celit a koncentrace za vakua poskytly sloučeninu vzorce 7_, kde R je 3-methoxy-l-propenyl. MS: 819 (API).

Příklad 29

Oxid platiny (0,076 g, 0,335 mmol) byl přidán do roztoku zbývajícího z příkladu 26 a reakční nádoba byla propláchnuta a naplněna vodíkem (345 kPa) a třepána při teplotě místnosti po dobu 96 hodin. Reakční směs byla zfiltrována přes Celit a koncentrována za vakua. Silikagelová chromatografíe s íleOH-Cř^C^-NH^OH (1:98:1 až 8:91:1) poskytla 0,119 g (21%ní výtěžek) sloučeniny vzorce 7_, kde R je

3-methoxypropyl. MS: 822 (API).

Příklad 30

Do baňky obsahující MgB₂.OEt2 (2,28 g, 8,84 mmol) v DME (5 ml) při 0 °C bylo přidáno propinyllithium (l,865g, 8,03 mmol). Po 6 hodinách při 0°C byl zaveden roztok 4deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycinu A, (0,300 g, 0,402 mmol) v DME (2 ml) a míchání pokračovalo při 0 °C po dobu 1 hodiny, pak při teplotě místnosti po dobu 0,5 hodiny. Reakční směs byla zředěna nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (75 ml) a EtOAc (75 ml). Po separaci byla vodná vrstva promyta EtOAc (3.75 ml).

Sloučené organické extrakty byly promyty nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (75 ml) a solankou (75 ml), vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány za vakua. Silikagelová chromatografíe s MeOH, ΟΗ2θΐ2^_ΝΗ^ΟΗ

- 46 (1:98:1 až 8:91:1) posktla 0,099 g (31%ní výtěžek) sloučeniny vzorce 7_, kde R je 1-propinyl, jako směs isomerů.

MS: 788 (API).

Příklad 31

Do roztoku 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl9a-homoerythromycinu A (0,59 g, 0,79 mmol) v THF (20 ml) byl přidán roztok IleMgBr v Et₂O (1,7 mol, 5,1 mmol, 3,0M Et₂O roztok) při 0 °C. Suspenze byla míchána při 0 °C po dobu 1 hodiny a byla postupně ohřátá na teplotu místnosti. Po 3 hodinách byla reakční směs ochlazena nasyceným roztokem NH^Cl (10 ml). Organické rozpouštědlo bylo odstraněno za vakua na rotační odparce. Zbývající vodný roztok byl nastaven na pH 9,5 nasyceným roztokem hydrogenuhličitanů sodného, načeš následoval přídavek ethylacetátu (30 ml). Vodná vrstva byla po separaci extrahována ethylacetatem (2.30 ml).

Sloučené organické extrakty byly promyty solankou, vysušeny nad síranem hořečnatým a koncentrovány, čímž se získal surový produkt. Chromatografické čištění (silikagel s MeOH/CHCl^/NH^OH (4:95,9:0,1) jako eluenty) poskytlo 4R-methyl-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A (který je sloučeninou vzorce T_, kde R je methyl mající R konfiguraci) jako bílou tuhou látku, 240 mg (0,315 mmol,

40%ní výtěžek). FABMS: m/e 763 (MH⁺).

Příklad 32

Postupem z příkladu 31 zreagovaly 4-deoxy-4'-oxo9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A (299 mg,

0,403 mmol) a fenylmagnesiumbromid (0,87 ml, 261 mmol, 3,0M THF roztok), čímž se vytvořila sloučenina vzorce T_, kde R je fenyl, (74 mg, 0,09 mmol, (22%ní výtěžek)).

FABMS: m/e 825 (MH⁺).

I • · ·'

- 47 Příklad 33

Podle postupu z příkladu 31 zreagovaly 4-deoxy-4oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A (482mg, 0,64δ mmol) a vinylmagnesiumbromid (4,2 ml, 4,2 mmol, 1,OM THF roztok), čímž se vytvořila sloučenina vzorce VII, kde R je vinyl, 133 mg (0,172 mmol, 26,6%ní výtěžek).

FABMS: m/e 774 (MH⁺).

Příklad 34

Podle postupu z příkladu 31 zreagovaly 4-deoxy-4oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A (494 mg, 0,662 mmol) a benzylmagnesiurnchlorid (4,4 ml, 4,4 mmol,

1,01-1 THF roztok), čímž se vytvořila sloučenina vzorce 7_, kde R je benzyl, 30 mg (0,172 mmol, 5,4%ní výtěžek).

FABMS: m/e 839 (MH ⁺).

Příklad 35

Do roztoku 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl9a-homoerythromycinu A (602 mg, 0,805 mmol) v chloroformu (8 ml) byl přidán TMSCM (220 ml, 1,64 mmol), načež následoval ZNIg (13 mg, 0,04 mmol). Reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 30 minut. Pak byl přidán roztok 10%ního uhličitanu draselného ve vodě (10 ml). Organická vrstva byla promyta solankou, vysušena síranem hořečnatým a koncentrována za vakua, čímž se získal surový produkt.

Chromatografie na silikagelu s CHClg-MeOH-NH^OH (97:3:0,1) jako eluentem poskytla sloučeninu vzorce Ί_, kde R je kyan, jako bílou tuhou látku, 94,4 mg (0,122 mmol, 15%ní výtěžek). FABMS: m/e 774 (MH⁺) .

• · · · · · • * • ·

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následující tabulce 2. V následujícím schématu

Cbz představuje benzyloxykarbonyl.

Sloučenina vzorce 8_ zmíněná ve výše uvedeném schématu (2,0 g, 22,7 mmol) byla rozpuštěna v chloroformu (150 ml) načež následoval přídavek formaldehydu (5,1 ml, 37%ní roztok, 68,1 mmol) a kyseliny mravenčí (2,8 ml, 74,9 mmol). Výsledný roztok byl zahříván na 60 °C přes noc, čímž se vytvořila sloučenina vzorce 9_. Reakční směs byla nalita do vody (150ml) a methylenchloridu (50 ml). Organická vrstva byla promyta vodou (150 ml) vícekrát a vodné vrstvy byly sloučeny a pH roztoku bylo nastaveno na hodnotu 9 přídavkem 5N NaOH roztoku Produkt pak byl extrahován methylenchloridem (3.100 ml).

• · r · ·· • · ·

- 49 Sloučené organické vrstvy byly promyty solankou, vysušeny nad síranem sodným a organické rozpouštědlo bylo odstraněno za vakua, čímž se získala sloučenina vzorce 9_ (19,6 g,

%). MS (TS) m/z 895.

až 2 g sloučeniny vzorce ý byly rozpuštěny v methanolu (10 ml), načež následoval přídavek KI (10 ekv.) a aminu odpovídajícího R skupinám zmíněným v následující tabulce 2 (10 ekv.). Po dále uvedené reakční době byla reakční směs zředěna vodou (10 ml) a extrahována methylenchloridem (3.15 ml). Sloučené organické vrstvy byly promyty solankou, vysušeny síranem sodným, zfiltrovány a vyčištěny mžikovou chromatografií, čímž se vytvořily sloučeniny vzorce 10 s R skupinami vyznačenými v následující tabulce 2.

Tabulka 2

Příklad	R	reakční doba (h)	výtěžek (%)	hmotn. spektrum
36	allylamino	24	29	818
37	propylamino	43	42	820
38	isopropylamino	72	44	820
39	cyklopropylamino	48	33	818
40	isobutylamino	48	43	834
41	sek.butylamino	72	33	834
42	dimethylamino	24	35	806
43	trimethylenimino	24	30	818
44	butylamino	48	34	834
45	diethylamino	168	44	834
46	ethylamino	48	31	806
47	N-ethylmethylamino	48	36	820
47(a)	pyrrolidino	96	60	832,7
47(b)	piperidino	96	60	846,7
47(c)	3,4-difluorbenzylamino	48	13,7	904,8
47(d)	4-methoxybenzylamino	48	17,1	898,5

·« ··· ·

- 50 políračování tabulky 2

Příklad	R reakční doba (h)	výtěžek %	hmotn. spektrum
47(e)	4 -trif luorme thy lbenzy lamino	48	44,8	936,7
47(f)	anilino	120	31	865,7
47(g)	4-fluorbenzylamino	60	30	886,7
47(h)	3-fluorbenzylamino	48	42,8	836,7
47(i)	2-fluorbenzylamino	48	55,8	886,7
47(j)	2,4-difluorbenzylamino	48	41,4	904,1
47(k)	2,5-difluorbenzylamino	48	33,7	904,1
47(1)	3,5-difluorbenzylamino	43	44,4	904,1
47 (m)	1-(4-fluorfenyl)piperazin	48	25,9	941,1
47(n)	2-tri f luormethylbenzy lamino	48	41,6	936,1
47(o)	4-trif luorme thoxybenzylamino	48	39,7	952,1
47(p)	3-trifluormethoxybenzylamino	48	38,3	936,1
47(q)	2-fluorfenyletnylamino	48	31,2	900,2
47(r)	3-fluorfeny1ethylamino	48	25,5	900,2
47(s)	4-pyridylmethy lamino	48	37,9	869,6
47(t)	(methyl)(3-pyridylmethyl)amino	72	11	883,5
47(u)	4-hydroxy-3-methoxybenzylamino	48	8	914,1
47(v)	piperonylamino	48	25	912,1
47 (w)	3-methoxybenzylamino	48	24	898,1
47(x)	2-meathoxybenzylamino	48	25	898,5
47(y)	4-fluor fenylethy lamino	48	62	900,1
47(z)	3-pyridylmethylamino	48	30,5	869,3
47(aa)	2-pyridylmethylamino	48	49,9	869,3
47 (ab)	benzylamino	48	28	863,6

• · • · · · • · · · • · · · ·

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následujících příkladech 48 a 49.

Příklad 48

Do roztoku hydridu sodného (41,5 mg, 1,73 mmol) v DMF (5 ml) byl přidán trimethylsulfoxoniumjodid (399 mg, 0,77 mmol). Po 15 minutách se začala suspenze reakční směsi projasňovat a stala se čirou. Pomalu byl přidán roztok 4-deoxy-4-oxo-9-deoxo-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycinu A (940 mg, 1,25 mmol) v DMSO (3 ml). Výsledný žlutý roztok byl míchán po dobu 15 minut při teplotě místnosti a 45 minut při 55 °C a pak při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs byla dána do vody (20 ml) a ethylacetátu (20 ml). Organická vrstva byla promyta solankou, vysušena síranem hořečnatým a zkoncentrována, čímž se získal surový produkt, který byl chromatografován na silikagelu (CHCl₃“MeOH-NH₄OH (97/3/0,1)), • · · · • ·

- 52 čímž se získala výše uvedená sloučenina vzorce 12 jako bílá tuhá látka, 362 mg (0,476 mmol, 38%ní výtěžek).

FABMS: m/e 761 (MH⁺).

Příklad 49

Do roztoku sloučeniny připravené v příkladu 48 (95 mg, 0,12 mmol) v 9 ml MeOH-í^O (8/1) byl přidán azid sodný (39 mg, 0,60 mmol) a pak NH.C1 _n \ ^{J J ť} 4 (19 mg, 0,36 mmol).

Reakční směs byla zahřívána při 80 °C po dobu 24 hodin. Methanol byl odstraněn za vakua na rotační odparce. Směs produktu byla vyzvednuta do ethylacetatu (15 ml) a I^O (15ml) Vodná vrstva po separaci byla extrahována ethylacetatem (15 ml). Sloučené organické extrakty byly promyty solankou, vysušeny nad síranem sodným a koncentrovány, čímž se získala sloučenina vzorce 13 jako bílá tuhá látka, 90 mg (0,11 mmol , 93%ní výtěžek). FABMS: m/e 804 (MH⁺).

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následujících příkladech 50 až 54.

• · • · · ·

Příklad 50

Do roztoku sloučeniny připravené v příkladu 49 (709 mg, 0,382 mmol) bylo přidáno Pd (10 % na uhlíku) ve for mě kprášku (94 mg, 0,088 mmol). Břečka byla míchána pod atmosférou H₂ (1 atrn) po dobu 18 hodin. Reakční směs byla zfiltrována přes Celit. Odpaření filtrátu poskytlo sloučeninu vzorce 14 jako bílou tuhou látku, 670 mg (0,88 mmol, 100%ní výtěžek). FABMS: m/e 778 (MH⁺).

• · · · • ·

- 54 Příklad 51

Do roztoku sloučeniny připravené v příkladu 50 (163 mg, 0,209 mmol) v methylenchloridu (10 ml) při 0 °C byl přidán thiokarbonyldiimidazol (43 mg, 0,242 mmol).

Ledová lázeň byla odstraněna a reakční směs byla míchána při teplotě okolí přes noc. Rozpouštědlo bylo odstraněno.

Směs produktu byla vyzvednuta do ethylacetatu a vody. Organická vrstva byla promyta 5%ním roztokem B^COg a pak solankou, vysušena nad síranem hořečnatým a koncentrována, čímž se získala sloučenina vzorce 15 jako bílá tuhá látka, (170mg, 0,207 mmol, 99%ní výtěžek).

Sloučenina vzorce 15 (168 mg, 0,205 mmol) byla rozpuštěna v acetonu (6 ml), načež následoval přídavek 3,4-dichlorfenacylbromidu (63 mg, 0,234 mmol) a hydrogenuhličitanu sodného (38 mg, 0,417 mmol). Reakční směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 20 hodin. Organické rozpouštědlo bylo odstraněno. Směs produktu byla vyzvednuta do ethylacetatu a promyta 5%ním roztokem uhličitanu draselného, solankou, vysušena nad síranem hořečnatým a koncentrována, čímž se získal surový produkt. Chromatografie na silikagelu (CHClg-MeOH-NH^OH = 98/2/0,1) poskytla sloučeninu vzorce 16, kde R je jak je uvedeno níže, jako bílou tuhou látku, (90 mg, 0,09 mmol, 44%ní výtěžek). FABIíS: m/e 1006 (MH⁺).

Příklad 52

Do roztoku sloučeniny vzorce 15 (225 mg, 0,274 mmol) v bezvodém methanolu (10 ml) byl přidán methoxid sodný (50 mg, 0,926 mmol).

• · • · · · • · • ·

- 55 Roztok byl míchán po dobu 10 minut a ochlazen na O°C.

Po kapkách byl přidán methyljodid (60 ml, 0,99 mmol). Reakční směs byla ohřátá na teplotu místnosti a míchána při teplotě okolí po dobu 7 hodin. Organické rozpouštědlo bylo odstraněno. Směs produktu byla vyzvednuta do ethylacetátu a byla promyta 5%ním uhličitanem draselným, solankou, vysušena nad síranem sodným a koncentrována, čímž se získal surový produkt. Chromatografie na silikagelu (CHCl^-MeOH-NH^OH =97/3/0,1) poskytla sloučeninu vzorce 16, kde R je methylthio jako bílou tuhou látku (231 mg, 0,277 mmol, 36%ní výtěžek). FABMS: m/e 834 (MH⁺).

Příklad 53

Do roztoku sloučeniny vzorce 14 (250 mg, 0,321 mmol) v dichlorethanu (10 ml) byl přidán ethyl-2-thiofenkarboximidathydrochlorid (72 mg, 0,461 mmol), který byl připraven probubláváním plynného HCI skrz benzenový roztok 2-thiofenkarbonitrilu a ethanolu (1,1 ekvivalentu) po dobu 2 hodin a mícháním při teplotě okolí přes noc. Suspenze reakční směsi se stala čirou po přídavku triethylaminu (65 ml,

0,467 mmol). Byla refluxována přes noc. Směs produktu byla vyzvednuta do ethylacetátu a vody a hodnota pil byla nastavena na 1,9 pomocí 10%ního roztoku HCI. Vodná vrstva byla nastavena na pil 9,5 a extrahována ethylacetátem.

Organický extrakt byl promyt solankou, vysušen nad síranem hořečnatým a koncentrován, čímž se získal surový produkt. Chromatografie na silikgelu (CHCl3-MeOH-IIH4OH= 99/1/0,1) poskytla sloučeninu vzorce 16, kde R je 2-thienyljako bílou tuhou látku (92 mg, 0,106 mmol, 33%ní výtěžek). FABMS: m/e 870 (MH*).

Příklad 54

Z11CI2 (2 mg) byl uložen do varné baňky a zahříván k roztavení za vakua. Po ochlazení na teplotu místnosti byl přidán roztok sloučeniny vzorce 14 (236 mg, 0,303 mmol) a 2-kyanpyridinu (49 mg, 0,467 mmol) v chlorbenzenu (10 ml). Reakční směs byla zahřívána k refluxu přes noc. Byla přidána voda a směs nastavena na pH 2. Po oddělení vodná vrstva byla nastavena na pH 9,5 a extrahována ethylacetátem. Organicky extrakt byl promyt solankou, vysušen nad síranem hořečnatým a koncentrován, čímž se získal surový produkt. Chromatografie na silikagelu (CHCl₃-MeOH-NH₄OH = 98/2/0,1) poskytla sloučeninu vzorce 16, kde R je 2-pyridyl, jako bílou tuhou látku, 47 mg (0,054 mmol, 18%výtězek).

FABMS: m/e 865 (MH⁺).

Příklad 55

Do roztoku sloučeniny vzorce 14 (383 mg, 0,492 mmol) v methanolu (5 ml) byl přidán roztok dikyanbromidu (57mg,

0,538 mmol) a octanu sodného (90 mg, 1,097 mmol) v methanolu (5 ml) po kapkách. Reakční směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. _ _n - _η,

Rozpouštědlo bylo odpařeno a tuha latka byla vyzvednuta do ethylacetátu a vody a pH bylo nastaveno na pH 9,5 pomocí 10%ního roztoku uhličitanu draselného. Organický extrakt byl promyt solankou, vysušen nad síranem hořečnatým a koncentrován, čímž se získal surový produkt. Chromatografie na silikagelu (CHCl^-MeOH-NE^OH = 96/4/0,1) poskytla sloučeninu vzorce 16, kde R je amino jako bílou tuhou látku, 124 mg (0,155 mmol, 31%ní výtěžek).

FABMS: m/e 803 (MH⁺).

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následujících příkladech 55 až 53.

Příklad 56

Roztok sloučeniny vzorce 17 (3 g, 3,7 mmol) ve 30 ml MeOII byl zahříván při 50 °C přes noc s 2,25 g (37,5 mmol) ethylendiaminu a 6,21 g (37,1 mmol) jodidu draselného. MeOI-I byl odpařen z výsledné směsi a zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu a promyt solankou. Po vysušení síranem sodným byl methylenchlorid odpařen za sníženého tlaku.

Zbytek byl chromatograf ován na SiO₂ (5% MeOII-CH₂Cl-0,5 % HH^OH až 10 % IIeOH-CH₂Cl₂- 1 % NH^OH), čímž se získalo 2,72 g (89 %) sloučeniny vzorce 18, kde Y je -NH-.

MS: m/e 821 (M+l).

Příklad 57

Roztok sloučeniny připravené v příkladu 56 (l,0g,

1,2 mmol), o-anisaldehydu (174 mg, 1,3 mmol) a octanu sodného • » • «

- 58 (100 mg, 1,2 mmol) ve 20 ml methylenchloridu byl míchán při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Do tohoto roztoku bylo přidáno 388 mg triacetoxytetrahydroboratu sodného. Po 2,5 hodinách míchání při teplotě místnosti byla reakční směs zředěna methylenchloridem a promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Po vysušení nad síranem hořečnatým bylo organické rozpouštědlo odstraněno. Zbytek byl chromatografován dvakrát na SiO₂ (2 % MeOH-CH₂Cl₂ 0,2 % NH^OH). Látka byla dále vyčištěna preparativními SC>₂ deskami (10 % MeOH-CH₂Cl₂- 1 % NH^OH, čímž se získalo 660 mg (53 %) sloučeniny vzorce 19, kde Y je -NH-, Y¹ je H a Y² je 2-methoxybenzyl. MS: m/e 940 (M+l).

Příklady 58 a 59

Způsoby analogickými způsobu popsanému v příkladu 57 za náhrady o-anisaldehydu p-trifluormethylbenzaldehydem a p-fenoxybenzaldehydem byly sloučeniny příkladů 58 a 59 vytvořeny, přičemž tyto sloučeniny měly obecnou strukturu vzorce 19 a Y a Υ^Σ jsou takové, jak jsou definovány pro o

sloučeninu z příkladu 57 a Y“ je uvedeno níže.

příklad	Y2	hmotn. spektrum	výtěž	ek
58	4-trifluormethylbenzyl	978 (M+l)	33	O. o
59	4-fenoxybenzyl	1002 (M+l)	46	o, Ό

Příklad 60

Roztok sloučeniny připravené v příkladu 57 (468 mg, 0,5 mmol), isobutyraldehydu (36 mg, 0,5 mmol) a octanu sodného (42 mg, 0,5 mmol) v 5 ml methylenchloridu byl míchán při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodiny.

• · • · · · • · • · • · · · • · 4

- 59 Do tohoto roztoku bylo přidáno 164 mg (0,77 mmol) triacetoxytetrahydroboratu sodného. Po míchání při teplotě místnosti po dobu 0,5 hodiny byla reakční směs zředěna methylenchloridem a promyta roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Po vysušení nad síranem hořečnatým bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku. Zbytek byl chromatografován na SiC>2 (4 % MeOH-CE^C^-0,4 % NH^OH), čímž se získalo 256 mg (51 %) sloučeniny vzorce 19, kde Y je -NH- >

2 Y je 2-methylpropyl a Y je 2-methoxybenzyl.

MS: m/e 996 (M+l).

Příklad 61

Roztok sloučeniny vzorce 20 (522 mg, 0,65 mmol)i 2-ftalimidoethanthio (1,08 g, 5,2 mmol) a jodidu draselného (865 mg, 5,2 mmol) v 5 ml MeOH byl zahříván pod atmosférou dusíku po dobu 48 hodin. MeOH pak byl odstraněn za sníženého tlaku a zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu a promyt roztokem MaHCO^ a. solankou. Po vysušení nad síranem hořečnatým byl methylenchlorid odstraněn za sníženého tlaku.

Získaný zbytek byl rozpuštěn v 10 ml EtOH a zpracován se

7,5 ml hydrazinhydratu. Po míchání při teplotě místnosti po dobu 3 hodin byl EtOH odstraněn za sníženého tlaku a zbytek byl extrahován methylenchloridem. Organická vrstva byla promyta solankou a vysušena nad MgSO^.

SiO₂ chromatografie zbytku (4 % MeOH-CH₂Cl₂“0,4 % NH_?OH až 5 % MeOH-CH₂Cl₂-0,5 % NH₄OH) poskytla 287 mg (53 %) sloučeniny vzorce 18., kde Y je S.

MS: m/e 837 (M+l).

Příklad 62

Způsobem analogickým způsobu z příkladu 57 a vycházeje se sloučeninou z příkladu 60 byla získána sloučenina

99 9

- 60 1 2 vzorce 19, kde Y je S, Y a Y jsou oba 2-methoxybenzyl (79%ní výtěžek), MS m/e 957 (M+l) a sloučenina vzorce 19,

2 kde Y je S, Y je H a Y je 2-methoxybenzyl (3%ní výtěžek) MS m/e 1077 (M+l).

Příklad 63

Způsobem analogickým ke způsobu z příkladu 60 a vycházeje se sloučeninou vzorce 19, kde Y je S, Y^x je H a Y je 2-methoxybenzyl a propionaldehydem, byla získána „ 1 2 sloučenina vzorce 19, kde Y je S, Y je n-propyl a Y je 2-methoxybenzyl, v 70%ním výtěžku, MS m/e 999 (M+l).

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následujících příkladech 64 až 72.

o

NY¹Y² • 0 • 0 • 0 0 0 0 0 • ·

- 61 Příklad 64

Vycházeje se sloučeninou vzorce 12 byla připravena sloučenina vzorce 20, kde Y je NH, za použití postupu analogického k postupu popsanému v příkladu 56, s 35%ním výtěžkem MS m/e 821 (M+l).

Příklad 65

Za použití postupu analogického k postupu popsanému v příkladu 63 a vycházeje s produktem z příkladu 64 byla získána sloučenina vzorce 21, kde Y je NH, Y je H a Y je 2-methoxybenzyl, se lSSním výtěžkem. MS m/e 942 (M+l).

Příklad 66

Za použití postupu analogického k postupu popsanému v příkladu 63 a vycházeje s produktem z příkladu 64 a s p-trifluormethylbenzaldehydem, byla získána sloučenina vzorce 21, kde Y je NH, Y^ je H a Y^ je 4-trifluormethylbenzyl, s 13Sním výtěžkem. MS m/e 980 (M+l).

Příklad 67

Roztok produktu z příkladu 64 (145 mg, 0,18 mmol) a o-anisaldehydu (122 mg, 0,9 mmol) v 10 ml EtOH byl míchán přes noc při teplotě místnosti. EtOH byl odstraněn za sníženého tlaku a zbytek byl rozpuštěn v 5 ml MeOH. Byl přidán tetrahydroborat sodný (34 mg, 0,9 mmol) a směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. MeOH byl odstraněn za sníženého tlaku a zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu a promyt vodou a solankou. Organická vrstva byla vysušena nad síranem sodným a odpařena. S1O2 chromatografie (5 %

MeOH-CH„Cl--0,2 % NH.OH) zbytku poskytla 104 mg (54 %) slou- 12 ceniny vzorce 21, kde Y je NH a Y a Y jsou 2-methoxybenzyl, nadepsané sloučeniny. MS m/e 161 (M+l).

« a

- 62 Příklad 68

Postupem analogickým k postupu z příkladu 51 byla získána sloučenina vzorce 20, kde Y je S, v 63%ním výtěžku. US m/e 838 (M+l).

Příklad 69

Postupem analogickým k postupu z příkladu 57 byla 1 2 připravena sloučenina vzorce 21, kde Y je S, Y je H a Y je 2-methoxybenzyl, v 28 %ním výtěžku. MS m/e 958 (M=l).

Příklad 70

Roztok produktu z příkladu 64 (80 mg, 0,1 mmol), o-anisaldehydu (136 mg, 1 mmol), octanu sodného (64 mg,

0,78 mmol) a triacetoxytetrahydroboratu sodného (64 mg,

0,3 mmol) byl míchán přes noc při teplotě místnosti.

Výsledný roztok byl zředěn methylenchloridem a promyt nasyceným roztokem uhličitanu sodného a solankou. Organická vrstva byla vysušena nad uhličitanem draselným a odpařena. Zbytek byl chromatografován na SiO₂ desce (2,5 % MeOH-methyl t-butylethylether-2,5 % triethylamin), čímž se získalo 12 mg (19 %) sloučeniny vzorce 21, kde Y je S a Y a Y jsou 2-methoxybenzyl. MS m/e 1078 (M+l).

Příklad 71

Roztok produktu z příkladu 70 (31 mg, 0,03 mmol) formaldehydu, (37%ní vodný roztok, 83 mikrolitrů, 1 mmol) a kyseliny mravenčí (18 mikrolitrů, 0,47 mmol) ve 2 ml CHClg byl zahříván při 51 °C po dobu 1 hodiny. Reakční směs byla zředěna methylenchloridem a promyta nasyceným roztokem hydrogenuhlčitanu sodného a solankou. Po vysušení nad uhličitanem draselným bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku. Zbytek byl chromatografován na SiO₂ desce (5 % MeOHCH₂Cl₂-2,5 % triethylaminu), čímž se získalo 14 mg (45 %) ·« ···<

• 9 » · k · * • · ♦ #« • · · » k 4 • · · · sloučeniny vzorce 21, kde Y je S, methoxybenzyl. MS m/e 972 (M+l).

γΐ je methyl a Y^ je 2Příklad 72

Roztok sloučeniny vzorce 12 (380 mg, 0,5 mmol) a chloristanu draselného (223 mg, 1 mmol) v 5 ml MeOH byl refluxován pod Ng po dobu 9 dnů. MeOH byl odstraněn za sníženého tlaku a zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu a promyt vodou a solankou. Zbytek byl chromatografován na S i O g (2,5 % MeOH-CHgClg-0,5 % NH^OH), čímž se získalo 25mg (6 %) konfigurace uvedené níže (MS m/e 793 (M+l)).

Následující schéma ilustruje přípravu sloučenin uvedených v následujících příkladech 73 až 75.

Příklad 73

Roztok sloučeniny vzorce 17 (500 mg, 0,62 mmol) azidu sodného (80 mg, 1,23 mmol) a chloristanu lithného (135 mg, 1,27 mmol) v 5 ml acetonitrilu byl refluxován po dobu 4 dnů. Po odpaření acetonitrilu byl zbytek rozpuštěn v methylenchloridu a promyt vodou a solankou. Vrstva methylenchloridu byla vysušena nad síranem hořečnatým a koncentrována. Zbytek byl rozpuštěn v 5 ml MeOH a refluxován přes noc. Získaný zbytek po odpaření rozpouštědla byl chromatografován na SiO₂ (4 % MeoH-CH₂Cl₂-0,4 % NH^OH), čímž se získalo 218 mg (44 %) sloučeniny vzorce 22. MS m/e 803 (M+l).

Příklad 74

Roztok sloučeniny vzorce 23 (250 mg, 0,311 mmol) v 15 ml EtOH byl hydroganován v přítomnosti 30 mg 10%ního Pd/C v Parr třepačce. Po 2 hodinách při teplotě místnosti byla reakční směs zfiltrována přes Celit a rozpouštědlo bylo odstraněno za sníženého tlaku. Zbytek byl chromatografován na SiO_Q (98 % MaOH-CH₂Cl₂-0,8 % ΝΗ^,ΟΗ), čímž se získalo 140 mg (58 %) sloučeniny vzorce 23. MS m/e 777 (M+l).

Příklad 75

Postupem analogickým k postupu z příkladu 57 a za použití sloučeniny vzorce 26 jako výchozí látky, byla připra~ . 12 véna sloučenina vzorce 24., kde Y je II a Y je 2-methoxybenzyl, s 43%ním výtěžkem. MS m/e 897 (M+l).

Claims (9)

1 4 kde X, R a R mají význam jako v nároku 24, s (CHg)(0)_nX², kde n je 0 nebo 1 a X² je halogen, -BF^ nebo -PFg, v přítomnosti zásady.

26. Způsob podle nároku 25 vyznačený tím, že X je BF_Z a zásada je vybrána z terč.butoxidu draselného, terč.butoxidu sodného, ethoxidu sodného, hydridu sodného, 1,1,3,3tetramethylquanidinu, 1,8-diazabicyklo[5,4,0jundec-7-enu, l,5-diazabicyklo^4,3,0}non-5-enu, hexamethyldisilazidu draselného (KHMDS), ethoxidu draselného a methoxidu sodného.

27. Sloučenina vzorce 3 nebo její farmaceuticky akceptovatelná sůl, kde

Q 1 Π <3 9

X je -CH(NR R )-, -C(0)-, -C(=NOR )-, -CH₂NR - nebo -( (C^-Cg)alkyl)CH₂“, kde první vazba každé z předcházejících X skupin je připojena k C-10 uhlíku sloučeniny vzorce 3. a poslední vazba každé skupiny je připojena k C-8 uhlíku sloučeniny vzorce 3_, r! je H, hydroxy nebo methoxy,

- 76 4 9 9 <5 1 fl

R je H, -C(O)R , -C(O)OR , -C(O)NR R nebo skupina chránící hydroxy,

9 10 každý R a R je nezávisle H nebo (C^-Cg)alkyl.

28. Sloučenina vzorce 2 nebo její farmaceuticky akceptovatelná sůl, kde

- 1 2 18. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy a R je -(CH₂) ((^Cg^-C]_Q)aryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4.

19.

Sloučenina podle nároku 18, kde R^J je fenyl

20.

„ . , 1 2

14. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy a R⁵ je vybrán z (C^-C^g)alkyl, (C^-C^g ) alkenyl a (C₂-C^g)alkinyl, kde uvedené R² skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, -C(O)R , -KR R , halogenu, kyanu, azido, 5 až lOčlenného heteroarylu a (C^-Cg)alkoxy.

„ 3

15. Sloučenina kpodle nároku 14, kde R je methyl, allyl, vinyl, ethinyl, 1-methyl-l-propenyl, 3-methoxy-lpropinyl, 3-dimethylamino-l-propinyl, 2-pyridylethinyl, 1-propinyl, 3-hydroxy-l-propinyl, 3-’nydroxy-l-propenyl,

1 2

Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy, R je -CI-^SR a R je vybrán z (C^-C. θ )alkyl, (Γ* —P 1 a 1 V anΊ λ ( Γ* —Γ* lalVinul - VrLo P QVnninv (C₂~Cio ) alkenyl a (C^-C^g ) alkinyl, kde uvedené R skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, halogenu a (C^-Cg)alkoxy.

θ

13. Sloučenina podle nároku 12, kde R je methyl, ethyl nebo 2-hydroxyethyl.

- - 1 2

10. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R

1 2

1 ₂

1 2

1. Sloučenina vzorce 1 nebo její farmaceuticky akceptovatelná sůl, kde

X je -CH(NR*R )-, -C(0)-, -C(=NOR )-, -CH₂NR nebo -N((Cj_L~Cg.') alkyl )CH₂~, kde první vazba každé z předcházejících X skupin je připojena k C-10 uhlíku sloučeniny vzorce 1 a poslední vazba každé skupiny je připojena k C-8 uhlíku každé ze sloučenin vzorce 1, rI je H, hydroxy nebo methoxy,

R je hydroxy,

R je (C^-C^g)alkyl, (C₂-C_1Q)alkenyl, (C₂-C₁₀)alkinyl, kyan,

-CH₂S(O)_nR®, kde n je celé číslo v rozmezí od 0 do 2,

-CH₂0R⁸, -CH2N(OR⁹)R⁸, -CH2NR⁸R¹⁵, -(CH₂)_m((C₆-C₁₀)aryl) nebo -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R⁸ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 R^ skupinami,

2 3 nebo R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolylového kruhu jak je znázorněno níže

Λ Q Q Q Ί Π

R je H, -C(O)R , -C(O)OR , -C(O)NR R nebo chránící skupina hydroxy,

R⁵ je -SR⁸, -(CH2)nC(0)R⁸, kde n je 0 nebo 1, (C1-C_1Q)alkyl, ^^C2^-C10^^alkeny1’ (^C2^-C10)^alkinY¹· “(^CH2(^C6^-Cio)^aryl)’ nebo -(CH2) (5-10členný' heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R⁸ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 R^^-8 skupinami,

2 .

R je hydroxy,

R je (C₁-C₁₀)alkyl, (C₂-C^g)alkenyl, (C^-C^gíalkinyl, kyan, -CH₂S(O)_nR®, kde n je celé číslo v rozmezí od 0 do 2, -ch₂or⁸, -ch2n(or⁹)r⁸, -ch2nr⁸r¹⁵, -(CH₂)_m((c₆-c₁₀)aryi)

- 72 nebo -(Cí^)^ 5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R³ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 κ skupinami,

2 3

Sloučenina podle nároku 2, kde R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolylového kruhu jak je znázorněno níže

21.

Sloučenina podle nároku 2, kde R je vybrán z násle- .15 .9 .15 kde X je O, S nebo -N(R )-, R a R mají význam jako g v nároku 1 a -OR skupina může být připojena k jakémukoli dostupnému uhlíku na fenylové skupině.

- 71 22. Farmaceutická kompozice pro léčení bakteriální infekce nebo protozoické infekce u savců, ryb nebo ptáků, * vyznačená tím, že zahrnuje terapeuticky účinné množství sloučeniny z nároku 1 a farmaceuticky akceptovatelný nosič.

23. Způsob léčení bakteriální infekce nebo protozoické infekce u savců, ryb nebo ptáků vyznačený tím, že zahrnuje podávání uvedenému savci, rybě nebo ptáku, terapeuticky účinného množství sloučeniny z nároku 1.

24. Způsob přípravy sloučeniny vzorce 1 nebo jeho farmaceuticky akceptovatelné soli, kde

X je —CH(NR⁹R¹⁰)-, -C(0)-, -C(=NOR⁹)-, -CH2NR⁹-, nebo -N((C^-Cg') alkyl)CH2“, kde první vazba každé z předcházejících X skupin je připojena k C-10 uhlíku sloučeniny vzorce 1 a. poslední vazba každé skupiny je připojena k C-8 uhlíku každé ze sloučenin vzorce 1,

R¹ je H, hydroxy nebo methoxy,

2-pyridyl, l-methyl-2-imidazolyl, 2-furyl nebo 2-methyl2-pyrrolyl.

2 1 2 řt 12 Q hydroxy, R je -CH^NR R a R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření 5 až lOčlenného heteroarylového kruhu, případně substituovaného 1 nebo 2 (C^-Cg)alkylovými skupinami.

15 8

11. Sloučenina podle nároku 10, kde R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření pyrrolidinového, triazolylového nebo imidazolylového kruhu, kde tyto heteroarylové skupiny jsou případně substituovány 1 nebo 2 methylovými skupinami.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R je H, acetyl nebo benzyloxykarbonyl.

2 3 nebo R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření oxazolylového kruhu jak je znázorněno níže • · • · · * • · • ·

R je H, C(O)R , -C(0)0r9, -CÍOJnr^r^O nebo chránící skupina hydroxy,

R⁵ je -SR⁸, - (CH2 ) nC (0 )R⁸ , kde n je 0 nebo 1, (C-^-C^q ) alkyl, ^(C2^_C10^)alkeny1' (C2-C₁₀)alkinyl, -(CH₂)_m( (Cg-C^Jaryl), nebo ~(CH₂)^(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R⁸ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 R¹⁸ skupinami,

3-hydroxypropyl, 3-methoxy-l-propenyl, 3-methoxypropyl, 1-propinyl, n-butyl, ethyl, propyl, 2-hydroxyethyl, azido• · t

- 70 methyl, formylmethyl, δ-kyan-l-pentinyl, 3-dimethylamino1-propenyl nebo 3-dimethylaminopropyl.

16. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy a R je -(CH₂) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4.

17. Sloučenina podle nároku 16, kde R je 2-thienyl,

3. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy, R³ je -CH2NR¹⁵R³ nebo -CH2SR³.

n ICO

4 až 7členný nasycený kruh, který případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík,

13 14 nebo R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4 až lOčlenný monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo

4. Sloučenina podle nároku 3, kde R^J je -CH^NR^^R⁰

15 8 a R a R jsou nezávisle vybrány z H, (C.-C._n)alkyl, (C_T tu 15 s

C^g)alkenyl a (C₂~C^g)alkinyl, kde předcházející R a R skupiny, s výjimkou H, jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z hydroxy, halogenu, a (^C1^_C6)alkoxy.

- , 15 8 ~ 5. Sloučenina podle nároku 4, kde R a R jsou každý nezávisle vybrán z H, methyl, ethyl, allyl, n-butyl, isobutyl, 2-methoxyethyl, cyklopentyl, 3-methoxypropyl, 3-ethoxypropyl, n-propyl, isopropyl, 2-hydroxyethyl, cyklopropyl, 2,2,2-trifluorethyl, 2-propinyl, sek.butyl, terc.butyl a n-hexyl.

4 až 7členný nasycený kruh, který případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík,

13 14 nebo R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4 až lOčlenný monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo

5 až lOčlenný heteroarylový kruh, přičemž tyto nasycené a heteroarylové kruhy případně zahrnují 1 až 2 heteroatomy vybrané z O, S a -N(R )- navíc k dusíku, ke kterému jsou připojeny R a R , přičemž tento nasycený kruh případně zahrnuje 1 nebo 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík a tento nasycený a heteroarylový kruh jsou případně substituovány 1 až 3 r!6 skupinami,

R je H, (C^-C^g)alkyl, (C^-C^g)alkenyl, nebo (C₂-C₁₀)alkinyl, kde předcházející R^^ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z halogenu a -OR⁹, každý r!6 je nezávisle vybrán z halogen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, -C(O)R¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -OC(O)OR¹⁷ -NR⁶C(O)R⁷, -C(O)NR⁶R⁷, -NR⁶R⁷, hydroxy, (C^-Cg)alkyl, (C^-Cg)alkoxy, -(CH₂)_m((Cg-C^g)aryl) a -(CH₂) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde arylové a heteroarylové substituenty jsou případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z halo17 17 gen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, -C(O)R , -C(O)OR , -C(0)0R¹⁷, -0C(O)0R¹⁷, -nr⁶c(o)r⁷, -c(o)nr⁶r⁷, -NR⁶R⁷, hydroxy, (C^-Cg)alkyl a (C^-Cg)alkoxy,

- 74 každý R¹⁷ je nezávisle vybrán z H(C^-C1Q)alkyl, ^^C2”^C10^ alkenyl, (02-0_1θ)alkinyl, -(CH₂)_m((Οθ-^θ)aryl) a (CH^y (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4, s podmínkou, že R není H, když R je -CH₂S(O)_nR vyznačený tím, že se zpracuje sloučenina vzorce 3_

5 až lOčlenný heteroarylový kruh, přičemž tyto nasycené a heteroarylové kruhy případně zahrnují 1 až 2 heteroatomy θ vybrané z O, S a -N(R )- navíc k dusíku, ke kterému jsou 13 i4 připojeny R a R , přičemž tento nasycený kruh případně zahrnuje 1 nebo 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík a tento nasycený a heteroarylový kruh jsou případně substituovány 1 až 3 skupinami,

R¹⁵ je H, (C^-C-^q )alkyl, (C₂~C₁₀)alkenyl, nebo (C₂~C₁₀)alkinyl, kde předcházející R^^ skupiny jsou případně substituovány 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z halogenu a -OR⁹, každý R^ je nezávisle vybrán z halogen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, —C(O)R¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -C(O)OR¹⁷, -OC(O)OR¹⁷ -NR⁶C(O)R⁷, -C(O)NR⁶R⁷, -NR⁶R⁷, hydroxy, (C^^-Cg ) alkyl, (C-^-Cg) alkoxy, -(CH₂)_m((Cg-C^₀)aryl) a -(CH₂)/5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde arylové a heteroarylové substituenty jsou.případně substituovány 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými z halo17 17 gen, kyan, nitro, trifluormethyl, azido, -C(O)R , -C(O)OR , -C(O)OR¹⁷, -OC(O)OR¹⁷, -NR⁶C(O)R⁷, -c(o)nr⁶r⁷, -nr⁶r⁷, hydroxy, (C^-Cg)alkyl a (C^-Cg)alkoxy,

- 68 17 každý R je nezávisle vybrán z H(C₁~C₁₀)alkyl, (^c2^-cio⁾alkenyl, (C₂~C₁₀ )alkinyl, -(CH₂)_m( (C_g-C_1{))aryl) a “(CH^(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4, s podmínkou, že R není H, když R je -CH_oS(0) R .

^{J J} 2 n ~ , 4

6 V každý R a R je nezávisle H, hydroxy, (C^-Cg)alkoxy, (C^-Cg ) alkyl, (C₂-Cg )alkenyl, (C₂~Cg )alkinyl, ”(^CH2 J^^C6^-C10 aryl) nebo -(CH₂) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4,

O každý R je nezávisle H, (C.-C.„)alkyl, (Cj-C^q)alkenyl, ^(C2^_C10^)alkÍnYl’ -<CH2)qCR¹-’-R¹^(CH2)_rNR¹³R^Í4, kde q a r jsou každý nezávisle celé číslo v rozmezí od 0 do 3 s výjimkou, že q a r nejsou oba 0, -(CH„) ((C,-C_1n)2 m o lu aryl) nebo -(CH„) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé m q číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R° skupiny s výjimkou H jsou případně substituovány 1 až 3 R^⁸ skupinami , nebo kde R⁸ je jako -CH₂NR⁸R^⁸, R^⁸ a R⁸ mohou být vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4-10členný nasycený monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo 5-10členný heteroarylový kruh, kde uvedené nasycené a heteroarylové kruhy případně zahrnují 1 až 2 heteroatomy vybraný z O, S a -N(R )- navíc JL 5 8 k dusíku, ke kterému jsou R a R° připojeny, přičemž nasycený kruh případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík, a tyto nasycené a heteroarylové kruhy jsou případně substituovány 1-3 R^⁸ skupinami, ·· · · ···· ·· ·· I · « «· · · · · » · · · · · · · · ··

- 73 9 10 každý R a R je nezávisle H nebo (C^-Cg)alkyl,

12 13 2_ 4 každý R , R , R a R jsou nezávisle vybrány z H, ^^ci“^cio^ alkyl, -(CH^ )^( (Cg-C^g)aryl) , a -(CH₂)_m(5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R , R , R a R^x skupiny, s výjimkou H, jsou případně substituovány 1-3 R¹⁶ skupinami,

11 13 .

nebo R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří

-(CH₂) -, kde p je celé číslo od 0 do 3, takže se vytvoří

6. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R je hydroxy, R³ je -CH2NHR³ a R³ je -(CH2) ((Cg-C^_Q)aryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4.

6 V každý R a R je nezávisle H, hydroxy, (C-^-Cg) alkoxy, ^(cl“^C6^)alky1' (C2-Cg)alkenyl, (C2-Cg)alkinyl, -(CH2)in( (^c6-^ci₀) aryl) nebo -(CH₂) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4, θ

každý R je nezávisle H, (C^-C,_Q)alkyl, (^C2^_C10^)alkenyl' (C2~C1Q)alkinyl, -(CH2) CR^1:tR^1Ž(CH2)_rNR¹³R^Í4, kde q a r jsou každý nezávisle celé číslo v rozmezí od 0 do 3 s výjimkou, že q a r nejsou oba 0, -(CH₂)^((Cg-C^g)aryl) nebo -(CH„) (5-10členný heteroaryl), kde m je celé ΠΙ g číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde předcházející R skupiny s výjimkou H jsou případně substituovány 1 až 3 R^⁸ skupinami , nebo kde R⁸ je jako -CH₂NR⁸R¹⁵, R¹⁸ a R⁸ mohou být vzaty dohromady, čímž se vytvoří 4-10členný nasycený monocyklický nebo polycyklický nasycený kruh nebo 5-10členný heteroarylový kruh, kde uvedené nasycené a heteroarylové kruhy případně zahrnují 1 až 2 heteroatomy vybraný z O, S a -N(R )- navíc 15 8 k dusíku, ke kterému jsou R a R připojeny, přičemž nasycený kruh případně zahrnuje 1 až 2 dvojné nebo trojné vazby uhlík-uhlík, a tyto nasycené a heteroarylové kruhy jsou případně substituovány 1-3 R^⁸ skupinami, • · » · • ·

- 67 9 10 každý R a R je nezávisle H nebo (C^-Cg)alkyl, i 12 13 λ každý R , R , R a R jsou nezávisle vybrány z H, (C^-Ο^θ) alkyl, -(CH₂)_m( (Cg-Cj/aryl) , a -(CE/ (5-10členný heteroaryl), kde m je celé číslo v rozmezí od 0 do 4 a kde před11 12 13 14 cházející R , R , R a R skupiny, s výjimkou H, jsou 16 případně substituovány 1-3 R skupinami,

11 13 .

nebo R a R jsou vzaty dohromady, čímž se vytvoří

-(CH/^-, kde p je celé číslo od 0 do 3, takže se vytvoří

7. Sloučenina podle nároku 6, kde R³ je fenyl nebo benzyl.

8 8 se případně oxiduje na -CH₂S(O)R nebo -CH₂S(O)₂R .

25. Způsob podle nároku 24 vyznačený tím, že sloučenina vzorce 3^ se připraví zpracováním sloučeniny vzorce 2^ o

o

8 3 8 sloučenina vzorce HSR , výsledná R skupina vzorce -CH_SR°

8 8 15 8 se sloučeninou vzorce HOR , HSR nebo HNR R , kde n ,

15 8

R a R mají výše uvedený význam, přičemž, když se použije

8. Sloučenina podle nároku 2, kde R je hydroxy, R o ί c Q T C O je hydroxy, R^J je -ΟΗ₂ΝΚ^χ:,Η a R a R jsou vzaty dohromady k vytvoření 4 až 7členného nasyceného kruhu.

• · • · · · • · • ·

- 69 15 8

9. Sloučenina podle nároku 8, kde R^x a R° jsou vzaty dohromady k vytvoření piperidinového, trimethyleniminového nebo morfolinového kruhu.

9 10 9 9

X je -CH(NR R )-, -C(O)-, -C(=ÍJOR )-, -Cř^NFi - nebo -íl( (C^-Cg ) alkyl )CH₂~, kde první vazba každé z předcházejících X skupin je připojena k C-10 uhlíku sloučeniny vzorce 2 a poslední vazba každé skupiny je připojena k C-8 uhlíku sloučenina vzorce 2_, za podmínky, že X není -Cí^NÍCH^)nebo -N(CH₃)CH₂-,

R^3, je H, hydroxy nebo methoxy,

Λ 9 o 910

R* je H, -C(O)R , -C(O)OR, -(0)HR R nebo skupina ohraničí hydroxy, a každý R a R je nezávisle H nebo (C^-Cg)alkyl.

Zastupuje: