CZ42396A3 - Injection nozzle - Google Patents

Description

Oblast techniky /j/rťl o/Aej —'Y :ené H

Vynález se týká ventilem řízenétrysky pro vstřikování paliva, jako je ventilem ovládaná tryska pro vstřikování paliva ve spalovacím motoru, V tomto popisu je třeba pod pojem spalovací motor zahrnout motory se střídavým spalovacím cyklem, jako jsou např. střídavé nebo rotační motory pracující ve dvoudobém nebo čtyřdobém cyklu.

Dosavadní stav techniky

Vlastnosti palivového spreje dodávaného z palivové trysky do spalovacího motoru, např. přímo do spalovací komory, mají hlavní vliv na . řízení spalování paliva, což dále ovlivňuje stabilitu práce motoru, efektivitu motorového paliva a složení výfukových plynů uvolňovaných motorem. Aby bylo možno optimalizovat tyto účinky, zejména v zážehovém motoru, patří mezi požadované vlastnosti palivového spreje vycházejícího z palivové trysky malá velikost kapek paliva (u kapalných paliv), řízená geometrie spreje a v případě motorů s přímým vstřikováním i řízené pronikáni paliva do spalovací komory. Dále je žádoucí dosáhnout, alespoň při nízkých rychlostech průtoku paliva, poměrnosti obsahu a rovnoměrnosti rozložení zápalného oblaku palivové páry v blízkosti zapalovací svíčky motoru.

Některé známé vstřikovací trysky užívané pro přímé dodáváni paliva do spalovaci komory motoru mají talířový ventil otevřený směrem ven, který dodává palivo ve formě 'spreje ve tvaru válce nebo rozbíhavého kužele. Tvar palivového spreje závisí na řadě faktorů včetně geometrie otvoru- a ventilu tvořících trysku, zejména povrchu otvoru a trysky přímo sousedících se sedlem ventilu, kde se otvor s tryskou spojují za účelem utěsnění, je-li tryska uzavřena. Jakmile byla zvolena geometrie trysky, zajišťující požadovaný výkon palivové trysky a tedy i spalovacího procesu, je důležité tuto geometrii zachovat, jinak může být, zvláště při nízkých rychlostech průtoku paliva, výkon motoru oslaben.

Připojování nebo usazování pevných produktů spalování nebo^_j Tných“depozi t—-na—povrch—trysek-,— přes —které—protéká.

palivo, může ovlivnit geometrii průtokové dráhy paliva otevřenou tryskou a může proto také ovlivnit správnou distribuci paliva, a tak i spalovací proces v motoru. Hlavní příčinou usazování na uhlíkových částic nebo těchto površích je přilnavost jiných Částic, které vznikají spalováním paliva, včetně nedokonalého spalování zbytkového paliva zanechaného na těchto površích mezi vstřikovacími cykly. Metody redukce nebo ovlivňování těchto usazenin jsou popsány v Australských patentových přihláškách č. 36205/89 a 71474/91 přihlašovatele.

Je známo, že se sprej s vnitřní dutinou nebo palivový oblak vycházející z trysky v počátku pohybuje po dráze určené převážně výstupním směrem a výstupní rychlostí paliva. Je také známo, že jak palivový sprej postupuje za výtokový konec vstřikovací trysky, vzniká na ploše, na niž působí sprej, ve spodní části proudu v trysce tlak, který je nižší než tlak působící zvnějšku na palivový sprej, čímž je podporována kontrakce spreje směrem dovnitř. 0 tomto jevu se hovoří jako o zaškrcení.

\

Podstata vynálezu

Bylo zjištěno, že poruchy průtoku paliva vycházejícího ze vstřikovací trysky mohou podstatně ovlivnit tvar palivového spreje nebo oblaku, zejména v průběhu, a po zaškrcení. Tyto vlivy mohou napomáhat neočekávanému vychýlení a (nebo) rozptylu paliva, což může dále ovlivnit spalovací proces a způsobit tak nárůst spotřeby paliva, nežádoucí hladiny emisí výfukových plynů a nestabilitu fungování motoru, zvláště při nízkém výkonu.

.Mezi poruchy, které mohou být příčinou takovýchto nežádoucích vlivů, patři nepravidelné usazeniny na površích -výstupu palivových trysek, jako např. uhlíkaté a jiné usazeniny související se spalováním, výstřednost ventilu a spodních části trysky nebo nadbytečný prostor mezi držákem ventilu a otvorem, v němž se držák ventilu osově pohybuje na základě toho, jak ventil otvírá a uzavírá výstup vstřikovací trysky. Boční pohyb neboli výstřednost ventilu a usazeniny na površích ventilu nebo na sedle ventilu mohou mít za následek změny v relativní rychlosti průtoku různými částmi periferií trysky, a tak způsobovat asymetrii palivového spreje. *· ' .,

Výše zmíněné poruchy dodávání paliva, jako např. při dodáváni do spalovací komory motoru, jsou zvláště patrné v motorech pracujících s vysoce vrstevnatou směsí vzduchu a paliva, která se považuje za velmi žádoucí pro ovládání emisí výfukových plynů při nízkém výkonu.

Souběžně projednávaná Mezinárodní, patentová přihláška č. PCT/AU93/0Q074 ' přihlašovatele publikovaná . jako WO93/16282 vybavuje vstřikovací trysku výstupkem zavěšeným na hlavici ventilu, s vnějším prstencovítým povrchem. Výstupek s takovouto geometrií však shledal žadatel jako pouhou jednu z řady různých geometrií, které mohou existovat .. a jsou vhodné pro kontrolu tvaru a směru palivového spreje, nebo oblaku vycházejícího ze vstřikovací trysky. Žadatel dále zjistil, že · výstupky popsané ve výše zmíněné projednávané patentové přihlášce mohou být zdokonaleny ve smyslu přenosu tepla a mechanického výkonu tak, aby výstupky lépe zadržovaly teplo a měly vyšší kapacitu spalovat nebo odtud jinak odstraňovat uhlíkaté usazeniny. Žadatel také ve svém výzkumu zjistil různá uspořádání pro podporu výstupků, která jsou výhodná z hlediska řízení tvaru a směru palivového spreje vycházejícího ze vstřikovací trysky.

Vynález _ř proto poskytuje ve své nejobecnější podobě vstřikovací trysku obsahující těleso s tryskou pro dodávání paliva. Uvedená tryska obsahuje otvor s vnitřním povrchem a ventil s komplementárním vnějším povrchem, Uvedený ventil se pohybuje vzhledem k otvoru, takže mezi řečenými povrchy vzniká buď prostor pro dodávání paliva v© formě spreje nebo uzavřený _ kontakt zabraňující dodávání paliva.

Charakteristická je přítomnost tělesa řídicího průtok paliva umístěného za zakončením tělesa vstřikovací trysky odpovídajícím umístění otvoru. Uvedené těleso řídící průtok ~má~vodi'cí“^_povrch~rozlOŽen—od~trysky--ve-směru--pohybu-ventil.u---------------Uvedený vodicí povrch má tvar a umístění, které podporují průtok spreje vzniklého z paliva vycházejícího z otvoru a pohybujícího se po dráze . určené tvarem uvedeného vodícího povrchu.

Těleso řídící průtok paliva má přednostně tvar a umístění podporující vnitřní kontrakci palivového spreje tak,. aby se pohyboval po dráze .určené tvarem vodícího povrchu. i

Těleso řídicí průtok paliva je vhodné umístit tak, aby buď ventil nebo hlavni součást vstřikovací trysky přesáhly zakončení ve směru obecně odpovídajícím směru, jímž palivový sprej vychází z otvoru. Takové umístění však není podstatné a lze použít jakéhokoli výhodného umístění.

Vynález může být výhodně aplikován na palivovou ⁴ vstřikovací trysku užívanou ve spalovacím motoru a zejména na palivovou vstřikovací trysku dodávající palivo přímo do. spalovací komory motoru zejména tam, kde palivo reaguje s plynem, jako např. ve vzduchu. Na základě toho může být těleso řídící průtok paliva výhodně .lokalizováno na konkrétních místech uvnitř spalovací komory motoru. Tam, kde s

Ije žádoucí vést ve Bpalovací komoře spalovacího motoru *

palivový sprej v určitém směru, např. k zápalnému zařízení, jako je zapalovací svíčka, může být žádoucí umístit těleso řídící průtok paliva jinam než na ventil. Tělesem řídícím * průtok paliva nemusí proto být nutně výstupek nebo součástka ’ vyskytující se na jednom konci ventilu, Těleso řídící průtok paliva může být např. zavěšeno na hlavě válce, obalu válce, zapalovací svíčce nebo jakémkoli jiném vhodném povrchu.

Vodicí povrch tělesa řídícího průtok paliva může být v typickém případě vnější a těleso řídící průtok paliva může mít dutý tvar, ale pro jiné aplikace může být vhodnější vnitřní povrch.

Je vhodné, aby v případě, kdy je těleso řídící průtok paliva spojeno s ventilem nebo tělesem vstřikovací trysky, mělo těleso řídicí průtok paliva alespoň částečně dutý tvar zajišťující lepSÍ zadržování tepla v důsledku zmenšené konduktivni průtokové dráhy, jíž teplo prochází směrem k ventilu a (nebo) k trysce. Tak lze v tělesu řídícím průtok paliva efektivněji udržet vysoké teploty, a tedy i problémy vznikající na základě uhlíkatých usazenin na površích trysky a (nebo) ventilu budou pravděpodobně méně výrazné. Dále se v případě tělesa řídícího průtok připojeného k pohyblivé součásti ventilu projeví zmenšení hmotnosti citlivějším mechanismem ventilu. Dále se též může dutá konstrukce použitá při volbě tvaru tělesa řídícího průtok rozšířit i na samotný ventil. Čímž se zmenší rázová hybnost při otvíracím a zavíracím pohybu tělesa ventilu. 2ejména tam, kde těleso řídicí průtok obsahuje zaškrcenou Část zavěšenou na hlavě ¹ ventilu, by dutá část také' napomohla k vytvoření kratší ’ dráhy pro vedeni tepla k ventilu a trysce.

Těleso řídicí průtok může mít celou řadu geometrických tvarů, pokud jde o průřez i délku, včetně asymetrických průřezů nebo průřezu s konstantním tvarem, ale proměnnou plochou průřezu. Těleso řídící průtok může být dále vybaveno vnitřními nebo vnějšími zářezy, které mohou napomáhat při tvarování požadované geometrie spreje. Tyto zářezy mohou také vytvořit větší povrchovou plochu tělesa řídícího průtok, což může být přínosné pro dosažení většího zahřátí tělesa řídícího průtok. Těleso řídicí průtok nemusí být nutně osově souběžné s ventilem nebo směrem pohybu, ani nemusí být symetrické podle některé z os.

Těleso řídicí průtok může být dále vybaveno součástí, která se pohybuje vzhledem ke zbylým částem. Pohyblivá součást může být např, připojena k tělesu řídícímu průtok, které je propojeno s ventilem. Pohyblivá součást může mít íormu prstence pohyblivě spojeného s čepem upevněným na ventil, přičemž prstenec se pohybuje v reakci na pohyb ventilu. Pohyb pohyblivé části může být omezen nárazovými plochami, s nimiž se pohyblivá Část střetává, a tak způsobuje vibrační pohyby tělesa řídícího- průtok, čímž se zde podporuje narušováni uhlíkatých usazenin. Povrch, který funguje tak, že vede dráhu palivového spreje, se přednostně umísťuje zcela nebo částečně na pohyblivou část.

V každém z těchto“návrhů má—těleso ~řídi-cí— průtok--------*.

přednostně takový tvar a polohu, aby palivový sprej, vycházející z trysky při otevření obsáhnul část kontrolního povrchu tělesa řídicího průtok přilehlou k ventilu a následně procházel po dráze alespoň částečně určené tvarem povrchu vodícího průtok. Těleso řídící průtok může být dále použito ve ventilech talířového nebo čepového typu a může být připojeno k ventilu obou typů.

Prostorového uspořádání tělesa řídícího průtok při rozšířeni přes ventil lze dosáhnout vytvořením zaškrcené části mezi ventilem a přilehlým koncem tělesa řídícího průtok, čímž se zmenší plocha průřezu, kterou může procházet teplo z tělesa řídícího průtok do ventilu, a pak být šířeno vstřikovací tryskou do válce motoru nebo hlavy válce. Toto zaškrcení přispívá k udržení tepla v tělesu řídicím průtok, a tak k udržení řídícího tělesa v dostatečně vysoké teplotě pro zapálení všech uhlíkových nebo jiných ČáBtic, které vzniknou nebo se usadí na povrchu. Stejně tak platí, že tam, kde těleso řídící průtok závisí více na tělese vstřikovací trysky nebo jiné části spalovací komory než na ventilu, může být vytvořena zaškrcená neboli zúžená část, jíž se dosáhne výše popsaného efektu zadržení tepla.

Užití tělesa řídícího průtok k podpoře řízení tvaru a dráhy palivového spreje, vytvořeného průchodem paliva vstřikovací tryskou, podstatně přispívá ke kvalitnějšímu f

řízeni spalovacího procesu, a tak i k lepšímu ovlivňování emisí výfukových plynů a efektivity motorového paliva.

Těleso řídící průtok stabilizuje palivový sprej tím, že poskytuje fyzický povrch pro vedení spreje dolů podél trysky. To má za následek zmenšení stranové výchylky paliva v průběhu fáze vstřikování.

Součinnost palivového spreje s řídícím povrchem tělesa vyplývá zejména z přirozeného vnitřního zúžení spreje v krátké vzdálenosti poté, co spřěj opustí vstřikovací trysku, a to částečné díky jevu známému jako Coandův efekt.

£

Jakmile došlo k tomuto kontaktu, bude sprej zachovávat blízkost a bude dále veden řídícím povrchem tělesa řídícího průtok. Sprej se tak bude pohybovat po dráze obecně odpovídající přilehlému povrchu tělesa řídícího průtok, čímž se sníží možnost stranového vychýlení a (nebo) narušení palivového spreje.

Je třeba ocenit, že vedení palivového spreje vodicím povrchem tělesa řídícího průtok bude napomáhat jednotnému směru toku palivového spreje do spalovací komory motoru, poč£táme-li s dříve diskutovanými vlivy, které by mohly způsobit nepravidelnosti nebo ' odchylky palivového spreje nebo jeho součástí. Vedení palivového spreje může také napomoci korekci odchylek nebo poruch spreje vyplývajících z výrobních nejednotností včetně variabilní tolerance jednotlivých motorů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude srozumitelnější na základě následujícího popisu několika praktických, ale exemplárních uspořádáni palivové vstřikovací trysky tak, jak jsou poposány na doprovodných výkresech.

Následuje přehled výkresů.

Na obr. 1 je detailní pohled na ventil palivové vstřikovací trysky s tělesem řídícím průtok podle prvního provedení vynálezu.

Na obr. 2 je detailní pohled na jiný tvar tělesa řídicího průtok obdobný jako na obr. 1.

Obr. 3 znázorňuje detailní pohled na ventil palivové vstřikovací trysky s další alternativní formou na ní zavěšeného tělesa řídícího průtok.

Na obr. 4 je detailní pohled jiné na jinou formu tělesa řídícího průtok obdobný jako na obr. 3.

Obr. 5 znázorňuje detailní pohled na ventil palivové

- 8 vstřikovací trysky s tělesem řídícím průtok složeným z více součástí. -- --Obr. 6 znázorňuje detailní pohled na ventil palivové vstřikovací trysky s tělesem řídícím průtok podporovaným vstřikovacím tělesem......

Obr. ”7~znázorňujě dětáTlnT'pohled—na--vent-i-l— palivové——-----, vstřikovací trysky s tělesem řídícím průtok podporovaným vstřikovacím tělesem ke směrováni paliva proti směrem k zapalovací svíčce.

Palivové vstřikovací trysky a ventily, jak jsou popsány na obr. 1 až 7 a dále, mohou být aplikovány do velkého množství palivových trysek užívaných pro dodávání paliva do spalovacích komor motoru. Typické formy trysek, v nichž může být aplikována zde popisovaná tryska, jsou uvedeny v Mezinárodní patentové přihlášce č. VO88/07628 a v patentu USA č. 4844339 přihlašovatele a popis obou těchto existujících dokumentů je zahrnut v tomto textu pod referencemi.

Příklady Provedeni vynálezu

K obr. 1: Těleso 10 palivové vstřikovací trysky má obecně válcovitý tvar s částí kolíkového tvaru H, připravené ke vsunutí do vnitřního prostoru odpovídající části kompletní palivové vstřikovací jednotky. Ventil 12 připravený ke kooperaci s tělesem trysky IQ, obsahuje hlavicí ventilu 14 a válec ventilu 12· Válec 15. má vodicí část IQ, která je osově pohyblivá ve vnitřním otvoru 12 tělesa IQ.. Válec 15 je dutý, aby jím mohlo být dodáváno palivo, a v obalu válce 15 se nacházejí otvory 16, umožňující průtok paliva z vnitřní části válce 15 do vnitřního prostoru 12.

Hlavice ventilu 14 má tvar kulové vrstvy a je uložena v otvoru 17 na konci tělesa IQ, který navazuje na vnitřní prostor 12.. Stěna otvoru 17 má tvar komolého kužele a když je ventil 13 v uzavřené poloze, obsahuje část hlavice ventilu 14 podél sedlové linie 2Q. Těleso řídící průtok QQ. je tvořeno jako celek hlavicí 11 ventilu IQ,_fk němuž je připojeno zúženou částí 21, která má podstatně menší průřez v porovnání s většinou tělesa řídícího 'průtok 30, čímž se omezuje šíření tepla z tělesa řídícího průtok 30 do ventilu U. a vstřikovacího tělesa, a tak vzrůstá teplota tělesa řídícího průtok 30. jak již bylo dříve uvedeno.

Těleso řídící průtok 30 se skládá ze dvou částí, 2$ a J7. Obě mají tvar komolého kužele, přičemž kratší Část 36 přiléhá ke zúžené části 31 . Aby se dále omezilo šíření tepla z tělesa řídícího průtok 30 do trysky, je v řídícím výstupku vytvořena válcovitá dutina 30b. Zbývající tloušťka stěny neboli přenosová oblast tepla tělesa řídicího průtok 30 ie proto podstatně menší, než by byla v případě, kdy by těleso řídicí průtok 2Ω mělo kompakní konstrukci. Je zde tak v blízkosti 30a vytvořena omezující překážka pro přenos tepla do vstřikovací trysky a je zdokonaleno zadržování tepla v tělese řídícím průtok 30.

Je třeba poznamenat, že dutina 30b nemusí být válcového tvaru, lze použít jakýkoli tvar dutiny '30b redukující dráhu vedení tepla. Jako další výhoda bude dutina 30b zmenšovat hybnost, a tím ovlivňovat rychlost Části ventilu 13 při zavírání. Čímž se zdokonalí kontrola vstřikování a charakteristiky související' s redukci hlučnosti.

Průměr	spojení	22	mezi	součástmi	2S	a 21	tělesa
řídícího průtok 30	se	volí	tak, aby	se	palivový	spre j
vycházej ící	z otvoru	12	při	otevření	pohyboval po	dráze

vycházející z vnějšího povrchu 33 tělesa řídícího průtok 2Ώ.. Průměr spojení 22 podporující připojení vnitřní hraniční vrstvy vycházejícího palivového spreje k vnějšímu povrchu ϋ tělesa řídícího průtok 30, aby se palivový přej pohyboval po dráze, komplementární k povrchu 3Z, se stanovuje převážně experimentálně. Tvar vnějšího povrchu 33 lze zvolit tak, aby směroval,palivo konkrétně v požadovaném směru, nesouosém se vstřikovací tryskou.

Jestliže tvar otvoru 17 a hlavice ventilu 14 tvoří palivový sprej, který se vnějškově rozbíhá z koncové části trysky, může být žádoucí, aby, byl průměr tělesa řídícího průtok 2Ώ na spoji 22 větší než průměr hlavice ventilu 14.

Průměr na spoji 32 však nesmí být takový, aby přesahoval do prostoru palivového 'spreje vydávaného tryskou, protože to by se projevilo narušením a (nebo) odklonem palivového spreje směrem ven, což je opak účelu vynálezu. Dále může být průměr tělesa řídícího průtok 30 sousedící s tryskou menší než průměr hlavice 14? prótoSě^vycházející pal ivový“sprej—se-----* přirozeně po opuštění trysky propadá dovnitř, jak bylo již dříve řečeno, a byl by tak přiveden do kontaktu s vnějším povrchem 33 tělesa řídícího průtok 2Q· Dále je osový prostor mezi koncovou částí hlavice ventilu 14 a začátkem vnějšího povrchu 33 na spoji 32 tělesa řídícího průtok 2Ώ. stanoven tak, aby se ‘ napomohlo napojení vycházejícího spreje k vnějšímu povrchu 22., ,

Odborníci v oboru budou vědět, že rozměry tělesa řídícího průtok 30 jsou ovlivněny řadou faktorů včetně rozměrů vstřikovací trysky, vlastnostmi kapaliny nebo vstřikovaného paliva a rychlosti a směrem pohybu z trysky.

Na níže uvedeném příkladu jsou popsány pouze typické rozměry tělesa řídicího průtok 2£ podle obr. i:

- průměr koule určující povrch konvexního ventilu, 5,5 mm

- úhel sedla ventilu 80°

- průměr zakončení tělesa řídícího průtok 2,5 mm

- spodní úhel tělesa řídícího průtok 40°

- vrchní úhel tělesa řídícího průtok 85°

- délka tělesa řídícího průtok 8,2 mm

Na obr. 2 je uvedena jiná forma vstřikovací trysky a tělesa řídícího průtok, kde vodicí povrch 27 tělesa^ řídícího průtok 26 nemá tvar komolého kužele, ale má kónický tvar zkoseného zakřivený v podélném směru.,Povrch 22. má v horní části 29 nekonvergentní tvar a ve spodní části 23 odlehlé od hlavice ventilu- 23 hladce přechází do konvergetniho tvaru.

Je třeba poznamenat, že protože povrch hlavice ventilu 23 i povrch odpovídajícího otvoru 25 jsou v podstatě souosé a končí na výtokovém konci trysky v rovině průměru, bude odtud vycházející palivový sprej nebo oblak zpočátku v Kontaktu g rozbíhající se částí 29 na povrchu 27 a poté se bude pohybovat po dráze určené sbíhavou částí JJ povrchu 27 směrem ke spodnímu konci tělesa řídícího průtok 26. Navíc může být výstupek 26. jak bylo popsáno dříve, vybaven větším množstvím obloukovítých zářezů 41. Je možno použít jakékoli požadované množství, zářezů 41 libovolného tvaru.

Jak ukazují obr. 3 a 4, lze vytvořit jednotlivá tělesa * řídící průtok 42 a ' 43 ve tvaru trojúhelníkovitého nebo Čtýřúhelníkovitého hranolu zavěšeného na ventilu 13 trysky.

Je třeba uvést, že tělesa 42 a 43 mají ve směru osy ventilu Ϊ2 konstatní povrch hranolu. Ňa obr. 3 a 4 je také znázorněna geometrie těles řídících průtok 42, 43 a její symetrie podél osy ventilu 12.. Není však podstatné, zda jsou symetrické nebo osově v jedné linii.

Na obr. 5 je konstrukce, v níž má těleso řídící průtok 25. tvar kolíku 38 středově promítnutého ze zakončení 48 'U· hlavice ventilu 22. směrem dolů a zakončeného přírubovou částí 4Z., a na kolíku 38 mezi hlavicí ventilu 3'9 ‘í a přírubovou částí 47 je umístěn pohyblivý prstenec 50. Vnější povrch 50a prstence 50 slouží jako vodicí povrch pro řízení průtoku, k němuž se palivový sprej nebo oblak přimkne a bude podél něho veden po předepsané dráze tak, jak'bylo' rozebráno dříve.

Prstenec 52 se ve směru osy kolíku 38 pohybuje do značné míry volně a takto se . bude pohybovat i v reakci na pohyby hlavice ventilu 39 při otevírání a uzavírání odpovídajícího otvoru vstřikovací trysky. Když dojde k tomuto pohybu, projeví se působení prstence 50 na přírubové části 47 nebo na zakončení 48 hlavice ventilu 39. Dopad prstence 50 způsobuje vibrace celého tělesa řídícího průtok 35 dostatečné k tomu, aby napomohly narušit na něm vzniklé uhlíkaté usazeniny.

Jako modifikaci k obr. 5 lze nabídnout dutý tvar kolíku 25 a (nebo) přírubové části 47, jímž se maximalizuje zadržování tepla v tělese řídicím průtok 35 Pro prstenec 52 lze také použít pohyblivých součástí různých tvarů. Kromě toho- mohou být prstenec 50. kolík 38 a přírubová část 47

- 12 zkonstruovány z materiálů o různé tepelné vodivosti nebo hustotě, aby se -tak měnilo -zadržování tepla . ne bo_,.vibrační charakteristiky tělesa řídícího průtok J£.

U každé ze zde dříve popsaných variant může být těleso řídící průtok vytvořeno z materiálu málo vodícího teplo, ze jména^z-materi-á-l-u—o-n-i-žS-í—hodnotě—tepelné—vodivost i _než_má nerezová ocel běžně užívaná pro ventily palivové vstřikovací trysky. * ¹

Obr. 6 znázorňuje konstrukci, v níž je umístěno těleso « řídící průtok 61 ve spodním dosahu ramena 60 vycházejícího ze spodního zakončení ZQ. kolikové části li., jak již bylo dříve popsáno u obr. 1, Rameno. 60 je zkonstruováno tak, aby nebránilo vycházení paliva z otvoru 17., ale aby zároveň zajišťovalo, že se palivový sprej vycházející z trysky po otevření bude pohybovat po dráze odpovídající vnějšímu povrchu 61a tělesa řídícího průtok 61. Je-li třeba, může být rameno 60 vytvořeno z materiálu o vyšší tepelné vodivosti než má kolíková část 11 tak, aby byl podporován přenos tepla do tělesa řídícího průtok 61 a zadržení tepla zde.

Pokud jde o obr. 7, je na spodním konci zahnutého ramene 160 umístěno těleso řídící průtok 161 jehož osa je nakloněna v určitém úhlu vzhledem k centrální ose ventilu 113 a které má vodicí povrch 173. Při použití bude oblak nebo palivový sprej vycházející z otvoru 117 veden ve směru zapalovací svíčky 180 podél vodicího povrchu 173.

Je třeba si uvědomit, že tělesa řídící průtok £1, 161 popsaná a znázorněná na obr. 6 a 7 mohou být.spojena buď s ventilem nebo se samotným tělesem trysky, zapalovací svíčkou, stěnou válce nebo také s jakýmkoli vhodným místem na hlavici válce. Jejich umístění není v tomto vynálezu omezeno. Navíc nemusejí být tělesa řídící průtok £1, 161 symetrická podle Žádné z os a mohou být vybavena i dutou Částí, jak je popsáno výše.

3

Průmyslová .využitelnost

Vynález lze aplikovat na palivové vstřikovací trysky talířového typu všech konstrukcí, kde palivo vychází ve formě oblaku včetně trysek, kde je vstřikováno samotné palivo a trysek, kde je palivo ve směsici s plynem, např. vzduchem. Příklady konkrétních konstrukcí trysek, na něž lze aplikovat vynález, jsou popsány v patentu USA č. 5090625 a v Mezinárodní patentové přihlášce W091/11609 přihlašovatele, které jsou zde uvedeny v odkazech.

—· v -^-Vstři-kovací trysky ,' jak’ jsou zdě popsányΛ mohou býtXaké použity pro vstřikování jiných přídavných tekutin k palivům š obdobným výhodným ovládáním palivového spreje. Vstřikovací tryska vynálezu může být stejně tak využita ve ventilech čepových vstřikovacích trysek.

Vynález není omezen uvedeným popisem a ti, kteří jsouX zruční v oblastech spadajících do působnosti vynálezu, mohou vytvořit jeho další variace. Je třeba si uvědomit, že vynález lze aplikovat na vstřikovací trysky dodávající palivo přímo do spalovací komory nebo do systému dodávajícího vzduch do motoru, a lze ho použít jak v dvoudobých, tak ve čtyřdobých motorech. Kromě toho je ' móžnó palivové vstřikovací trysky použit i v jinÝch aplikacích než je dodávání paliva do spalovacích motorů.

Claims (11)

1. Vstřikovací tryska vyznačující se tím, že obsahuje těleso s tryskou pro dodávání paliva. Uvedená tryska obsahuje otvor s vnitřním povrchem a ventil ^_s~ komplementárním —-----------vnějším povrchem. Uvedený ventil se pohybuje vzhledem k otvoru, takže mezi uvedenými povrchy vzniká buď prostor pro dodávání paliva ve formě spreje nebo uzavřený kontakt zabraňující dodávání paliva. Charakteristická je přítomnost tělesa řídicího průtok paliva umístěného za zakončením tělesa vstřikovací trysky odpovídající umístění otvoru. Uvedené těleso řídicí průtok má vodicí povrch rozložen od trysky ve směru pohybu ventilu.

Uvedený vodicí povrch má tvar a umístění, které podporují průtok spreje vzniklého z paliva vycházejícího z otvoru a pohybujícího se po dráze určené tvarem uvedeného vodícího povrchu.

2. Vstřikovací tryska podle nároku 1 vyznačující se tím, že těleso řídící průtok je drženo zúženou Částí umístěnou mezi ventil a těleso řídící průtok, vymezující prstencovitý prostor mezi tělesem řídícím průtok a ventilem a zasahující z velké části do okolí ventilu.

3. Vstřikovací tryska podle nároku i vyznačující se tím, že těleso řídící průtok je drženo článkem pevně připojeným k Části tělesa trysky.

4. Vstřikovací tryska podle nároků 1, 2 nebo 3 vyznačující se tím, že těleso řídící průtok má takové umístěni a tvar, aby napomáhalo palivovému spreji proniknout dovnitř a pohybovat se po uvedené dráze.

5. Vstřikovací tryska podle kteréhokoli z uvedených nároků vyznačující βθ tím, že vodicí povrch je asymetrický vzhledem ke stávající ose otvoru a tělesa ventilu.

6. - - Vstřikovací tryská podle kteréhokoli z nároků 1, 2, 3 nebo 4 vyznačující se tím, že vodici povrch je symetrický vzhledem .ke ose skloněné vzhledem k běžné ose otvoru a tělesa ventilu.

7. Vstřikovací tryska podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 vyznačující se tím. Že těleso řídicí průtok je částečně duté.

8 .“'Vstřikovací tryska podle nároku 7 vyznačující se tím, že těleso řídící průtok je otevřeno na konci nejodlehlejším od tělesa ventilu a dutina se rozkládá od uvedeného konce směrem k opačnému konci tělesa řídícího průtok.

9. Vstřikovací tryska podle kteréhokoli z uvedených nároků^v vyznačující se tím, že těleso řídící průtok má v podstatě * kruhový průřez po celé délce, a průměr se postupně zvětšuje od konce odlehlého od tělesa ventilu až k rovině středového průměru a postupně klesá od uvedené roviny středového průměru směrem k druhému konci tělesa řídícího průtok. . *

10. Vstřikovací tryska podle nároku 9 vyznačující se tím, že osa tělesa řídícího průtok je sklolněna vzhledem k ose ventilu a otvoru.

11. Vstřikovací tryska podle nároku 1 vyznačující He tím, že těleso řídicího, průtok je připojeno na jádro pevně napojené na těleso ventilu, přičemž uvedené těleso řídící průtok má zde omezený volný pohyb po jádře ve směru osy.