CZ411099A3 - Bělení tkanin pomocí halogenperoxidázy, zdroje halogenidu a zdroje peroxidu vodíku - Google Patents

Abstract

Bělení tkanin pomocí halogenperoxidázy, zdroje halogenidu a zdroje peroxidu vodíku

Description

Oblast techniky

Tento vynález se vztahuje na nový způsob zpracování nebarvených tkanin, oděvů nebo příze a zahrnuje zpracování nebarvené tkaniny, oděvu nebo příze ve vodném prostředí s halogenperoxidázou, zdrojem halogenidu a zdrojem peroxidu vodíku.

Dosavadní stav techniky

Textilie složené z takových materiálů jako je vlna, ale zejména z materiálů na bázi celulózy, jako je bavlna, se často při výrobě bělí. Jako bělicí činidlo se často používá peroxid vodíku. Vedle peroxidu vodíku obsahují bělicí lázně obvykle křemičitany, žíravé látky, chelatační činidla, organické stabilizátory, soli hořčíku a smáčedla. Bělení má dvě základní funkce. První spočívá v dosažení vysokého stupně bělosti a druhá (jedná-li se o textilii na bázi celulózy) je rozložit a převést do vodné fáze materiály pocházející ze zbytků tobolek bavlníku. Typické podmínky bělení zahrnují použití 0,5 - 1,5 % peroxidu vodíku, 0,5 - 2 % křemičitanu sodného, 0,1 - 0,4 % žíravé složky a 0,2 % chelatačních přísad při teplotě 100 °C. W0 92/1 8683 popisuje způsob bělení barvených textilních materiálů peroxidázami a oxidázami.

I φφφ φ φ

φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφφ φφφ • ·ο φφ φφ χ

Kromě toho jsou tkaniny, oděvy nebo příze někdy zpracovávány bělením za účelem zlepšení vlastností při barvení, jako je např. příjímání barviva.

Tkaniny, oděvy nebo příze z vlny nebo z jiných vláken živočišného původu se někdy zpracovávají proto, aby se potlačil jejich sklon ke srážení. Jsou známy způsoby přípravy tkanin, oděvů nebo přízí odolných proti srážení. Nejznámější způsob používaný pro vinu je chlorační proces IWS/CSIRO Hercosset, který zahrnuje kyselou chloraci vlny s následným použitím polymeru. Tento způsob propůjčuje vlně vysokou odolnost proti srážení, má ovšem nepříznivý vliv na omak vlny a vytvářejí se odpady s nepříznivým účinkem na životní prostředí. Jsou popsány i další způsoby snižující sráživost tkanin, oděvů nebo přízí, při nichž nevznikají látky poškozující životní prostředí, a to včetně způsobů ošetření s využitím nízkoteplotního plazmatu.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob zpracování tkanin, oděvů nebo přízí založený na použití enzymu poskytující zlepšený bělicí účinek, příjímání barviva a/nebo odolnost proti srážení, přičemž tento způsob umožňuje snížit míru poškození vláken a omezuje použití chemikálií poškozujících životní prostředí.

Bylo zjištěno, že některé vlastnosti tkanin, oděvů nebo příze je možné zlepšit tím, že se na tkaninu, oděv nebo přízi působí halogenperoxidázou společně se zdrojem peroxidu vodíku a zdrojem halogenidu, a to v množstvích dostatečných pro dosažení žádaného účinku.

Jedna z možností využití vynálezu spočívá ve způsobu výroby bělené tkaniny, oděvu nebo příze, který zahrnuje ošetření

0 0

0 0 '•«0 « nebarvené tkaniny, oděvu či příze ve vodném prostředí s účinným množstvím halogenperoxidázy, zdroje halogenidu a zdroje peroxidu vodíku za nižší teploty, typicky při 30 - 70 °C, než se obvykle používá při klasickém bělení peroxidem vodíku. Tato možnost využití vynálezu poskytuje způsob bělení nebarvené tkaniny , oděvu nebo příze za teplot nižších než 100 °C a způsob bělení, který vyžaduje méně chemikálií než je v současné době nutné. Jiná možnost využití vynálezu spočívá v bělení „pecek“, tj. zbytků tobolek v bavlněném zboží, oděvu nebo přízi na bázi celulózových vláken ve vodném prostředí obsahujícím účinné množství halogenperoxidázy, zdroje halogenidu a zdroje peroxidu vodíku.

Jiná možnost využití vynálezu spočívá ve způsobu výroby tkanin, oděvů nebo příze se zlepšenou odolností nebo zlepšeným příjímáním barviva. Tyto tkaniny, oděvy nebo příze jsou zhotoveny především z vlny.

Další aspekty vynálezu jsou zjevné z následujícího podrobného popisu vynálezu a z patentových nároků.

Předtím, než budou popsány způsoby využití vynálezu je třeba si uvědomit, že tento vynález není omezen pouze na určité zde uvedené způsoby. Zde použitá terminologie slouží jen k popisu určitých možností využití vynálezu a nemá být omezujícím faktorem, neboť tento vynález je vymezen pouze připojenými patentovými nároky.

Formy jednotného čísla použité v tomto popisu vynálezu a v připojených patentových nárocích odkazují i na číslo množné, není-li z kontextu jasně patrné, že je to jinak. Tak např. odkaz na „halogenperoxidázu“ nebo na „halogenperoxidázový přípravek“ zahrnuje směsi halogenperoxidázy, odkaz na „způsob“ zahrnuje jeden nebo více způsobů /nebo kroků zde popsaného typu nebo • · · ·· ,*4 způsobů, které budou odborníkům v daném oboru po přečtení této přihlášky apod. zjevné.

Pokud není uvedeno jinak, veškeré zde použité technické a vědecké názvy mají tentýž význam, v němž jsou chápány odborníky v oboru, do něhož vynález spadá. Ačkoli lze při praktickém uplatnění nebo k vyzkoušení tohoto vynálezu použít jakékoli způsoby rovnocenné či podobné způsobům zde popsaným, je zde uveden popis způsobů a materiálů, jimž se dává přednost. Veškeré publikace zde uvedené, mají sloužit k k ozřejmění a popisu materiálu, v souvislosti s nímž je daný odkaz uveden.

Název „nebarvené zboží“ se vtahuje ke tkanině, oděvu nebo k přízi, které ještě neprošly celým procesem barvení. Barvení se může provést během nebo po skončení postupu, který vynález uvádí. Ošetření enzymem se provádí s výhodou před barvením. Termín „bělení“ je zde definován jako bělení tkaniny, oděvu nebo příze a tuto operaci lze měřit s využitím změn koordinát L*a*b* barevného prostoru (systém CIELAB), přičemž L* udává změnu bílá/černá na stupnici od 0 do 100. Pokles hodnoty L* znamená nárůst černé(pokles bílé barvy), zvýšení hodnoty L* znamená nárůst bílé barvy (pokles černé barvy). Proces bělení lze měřit rovněž s použitím Stensbyho jednotek (W = L + 3a - 3b).

Tkanina se může vyrábět z vláken tkaním, pletením nebo postupem vedoucím ke vzniku netkané textilie. Při tkaní a pletení je výchozím materiálem příze, zatímco netkaná textilie je výsledkem procesu náhodného spojování vláken (papír je možno považovat za netkaný materiál).

Tkaná textilie se vyrábí tkaním, tj. „vkládáním“ vláken útku mezi vlákna osnovy, která jsou natažena ve směru kolmém na pohyb člunku. Vlákna osnovy musejí být před tkaním šlichtována, čímž se zajistí jejich namazání a vlákna se ochrání před oděrem při φ ΦΦΦΦ · φφ ·· φφ φφ · φ· φ φ φ φ · φ • · · Φ Φ Φ · Φ • φ · φ φ φ φφφ ···

Φ Φ Φ Φ Φ φφφ φ φφφ ΦΦΦΦ φφ φφ j vsouvání vláken útku velkou rychlostí při tkaní. Útek se vkládá do osnovy způsobem „nad jedno - pod další“ (plátnová vazba) nebo „nad jedno - pod dvě“ (keprová vazba). Pevnost, textura a vzorek jsou závislé nejen na typu/jakosti příze ale také na typu vazby při tkaní. Obecně platí, že obleky, košile, kalhoty, prostěradla, ručníky, závěsy apod. se vyrábějí z tkaných textilií.

Pletení je tvorba textilií vzájemným proplétáním smyček příze. Na rozdíl od tkaní, kdy je produkt složen ze dvou typů příze a má mnoho „konců“ příze, je úplet vytvořen z jednoho nekonečného pramene příze. Stejně jako v případě tkaní i při pletení existuje mnoho různých způsobů jak smyčky vlákna navzájem spojit, přičemž konečné vlastnosti úpletu závisejí jak na přízi, tak na typu pletení. Spodní prádlo, svetry, ponožky, sportovní trička, tílka apod. jsou výrobky zhotovované z úpletů.

Netkané textilie se vyrábějí vzájemným spojováním vláken, a to mechanicky, tepelně, chemicky nebo v procesu s použitím rozpouštědel. Výsledkem mohou být produkty typu rouna, laminátu nebo folie. Typickým příkladem jsou dětské pleny na jedno použití, ručníky, utěrky, chirurgické pláště, oděvy ve stylu „ekologické módy“, filtrační hmoty, geotextilie, střešní krytiny, podklady dvourozměrných tkanin a mnohé další.

Způsob podle vynálezu se může použít na jakoukoli textilii známou v oboru (tj. tkaninu, úplet, netkanou textilii). Způsob bělení se může použít zejména na tkaniny obsahující celulózu nebo z celulózových vláken vyrobenou, jako je bavlna, viskóza, umělé hedvábí, plátno, lyocell (např. Tencel vyráběný firmou Courtlands Fibers) nebo jejich směsi nebo směsi kterýchkoli z těchto vláken se syntetickými vlákny (např. s polyesterem, polyamidem, nylonem) nebo jiná přírodní vlákna jako je vlna a hedvábí. Termín „vlna“

zahrnuje jakékoli komerčně využitelné produkty na bázi zvířecí • ···· · ·« ·· ·· ·· · ·· · « · · · · • · 4 · ···* • · · · ·····'··· • · · · · ··· · ··· ···· ·· ·· o srsti, např. vlnu z ovcí, velbloudů, králíků, koz nebo lam a obsahuje vlněné vlákno a zvířecí srst. Způsob podle vynálezu se může použít na materiály z vlny nebo zvířecí srsti ve formě česance, vlákna, příze, nebo tkaniny či úpletu. Zpracování enzymem se může provést rovněž na volných vločkách materiálu nebo na oděve zhotoveného z vlny nebo ze zvířecí srsti.

Ošetření enzymem se může provést v mnoha různých stupních zpracování materiálu.

Výraz „srážení“ se týká sráživosti plstěním vláken jak je definováno v IWS TM 31, tj. srážení plstěním je způsobené progresivním zaplétáním vlněných vláken vyvolaným praním ve vodných roztocích a je definováno jako snižování délky a/nebo tloušťky vyvolané praním. Srážení lze měřit podle IWS TM 31 nebo je lze měřit s použitím následující modifikace.

Vzorky vlny (24 x 24 cm) se sešijí podél okrajů a na povrchu se vyznačí čtverec 18 x 18 cm. Vzorky se ošetří, nechají uschnout na vzduchu a potom se nechají projít pěti cykly strojního praní a sušení (praní za tepla, sušení teplým vzduchem), a to v kombinaci s dalším prádlem, jako jsou ručníky a části oděvu. Po pěti pracích cyklech se čtverec změří a sražení se definuje jako změna rozměrů čtverce po kompenzaci úvodního uvolňovacího sražení.

Termín „nesráživost“ je míra potlačení srážení (tak jak toto bylo shora definováno po cyklech praní/sušení) u materiálu ošetřeného v porovnání s materiálem, který ošetřen nebyl, t j.

odolnost proti srážení = sražení _neoše,_řeného materiálu Staženi ošetřeného materiálu /Sraženi ošetřeného materiálu

Hodnota se vynásobí stem (x 100)aby se mohla vyjádřit v procentech.

• ···· · ·· 9 9

9 · 19 t i 1111

9 · 9 9 9 9 9

9 9 9 · · ······

9 9 9 · ·*7 ··· · 999 9999 99 99 /

Termín „příjímání barviva“ se vztahuje k vlastnostem souvisejícím s barvením tkanin, oděvů nebo příze, jako je vlna nebo materiály ze zvířecí srsti. Příjímání barviva je míra schopnosti vlny nebo materiálu na bázi zvířecí srsti ponořených do roztoku barviva, volné barvivo absorbovat. Tuto schopnost lze měřit následujícím testem. Do vhodné reakční nádoby se přidá vlna nebo materiál na bázi zvířecí srsti do pufrovaného roztoku kyselé černi 1 72 (300 ml 0,05 M roztoku octanu sodného jako pufru, hodnota pH 4,5 plus 7,5 ml 1 % (hmot.) roztoku kyselé černi 172 ve vodě). Nádobka se nechá temperovat v třepací vodní lázni při 50 °C po dobu 15 minut za mírného míchání. Po vyjmutí vzorku materiálu z roztoku se vorek nechá na vzduchu uschnout a potom se vhodným spektrofotometrem zjistí hodnoty CIELAB. Přijmutí barviva se vyjádří jako hodnota L*, přičemž změny v přijmutí barviva se zjistí podle hodnoty dL* v porovnání s neošetřeným materiálem. Zbytky bavlníkových tobolek jsou tmavohnědé částice vyskytující se na nebělené bavlně, kde se jim také říká „tmavé skvrny“ (pecky). Jsou to zbytky tobolek a stonku bavlníku , které se do materiálu dostávají při strojní sklizni bavlny. Hnědá barva má svůj původ ve vysokém obsahu ligninu v těchto zbytcích tobolek.

Halogenperoxidázy

V kontextu tohoto vynálezu označuje termín „halogenperoxidáza“ enzym ze skupiny tvořené chloridperoxidázou (EC 1.11.1.10), bromidperoxidázou ajodidperoxidázou (EC 1.11.1.8).

Chloridperoxidáza je enzym schopný oxidovat chloridové, bromidové a jodidové ionty za přítomnosti H₂0₂.

Bromidperoxidáza je za přítomnosti H₂0₂. Jodidperoxidáza je enzym schopný oxidovat jodidové ionty za přítomnosti H₂0₂.

99 9

A «9 ·· 99

9 · 9 99 9 • 9 9 9 9 9

9 9 999 999 • 9 9 9 Q

9 9 9 9 9» 99 99 O

Halogenperoxidázy tvoří třídu enzymů schopných oxidovat haiogenidy (X = Cl, Br nebo J) za přítomnosti peroxidu vodíku, a to na příslušné kysííkaté kyseliny typu HOX, dle rovnice:

H₂0₂ + X + H⁺ -> H₂O + HOX

Je-li přítomna vhodný nukleofil, dojde k reakci s HOX a může tedy proběhnout bělení.

Halogenperoxidázy byly izolovány z různých organismů: ze savců, mořských živočichů, rostlin, řas, lišejníků, plísní a bakterií (viz Biochimica et Biophysica Acta 1 161, 1993, str. 249 - 256). Obecně se má za to, že halogenperoxidázy jsou enzymy odpovědné za tvorbu halogenovaných sloučenin v přírodě, i když se na těchto procesech mohou podílet i jiné enzymy.

Halogenperoxidázy byly izolovány z různých plísní, zejména z hyfomycet plísní z čeledi Dematiaceae, jako jsou Caldaromyces, např. C. fumago, Alternaria, Curvularia, např. C. verruculosa a C. inaequalis, Drechslera, Ulocladium a Botrytis (viz pat. USA č.4 937 1 92).

Podle předkládaného vynálezu se dává přednost halogenperoxidázám z plísní Curvularia, zejména z C. verruculosa Halogenperoxidázy z plísní Curvularia a jejich rekombinační produkty jsou popsány ve WO 97/04102.

Halogenperoxidáza byla rovněž izolována z bakterií rodu Pseudomonas, např. P. pyrrocinia (viz např. The Journal of Biological Chemistry, 263, 1988, str. 13725 - 13 732) a Streptomy ces, např. S. aureofaciens (viz Structural Biology, 1, 1994, str. 532 - 537).

Bromidperoxidázy byly izolovány z řas (viz pat. USA č. 4 937 192).

• »··· ·· · <> · ·

• · • ·· ·

Při použití se může koncentrace halogenperoxidázy měnit za účelem dosažení požadovaného bělícího účinku v požadovaném časovém rámci.Při postupu podle vynálezu se enzym normálně požívá v koncentraci 0,01 - 100 mg enzymového proteinu na litr, s výhodou v koncentraci 0,1 - 50 mg enzymového proteinu na litr, nejvýhodněji však v koncentraci 1-10 mg enzymového proteinu na litr lázně.

Zdroje halogenidu

Podle vynálezu lze zdroje halogenidu pro reakci s halogenperoxidázou dodat mnoha různými cestami. Zdrojem halogenidu může být chlorid sodný, chlorid draselný, bromid sodný, bromid draselný, jodid sodný nebo jodid draselný. Typická koncentrace zdroje halogenidu se bude pohybovat v rozmezí 0,1 500 mM.

Zdroje peroxidu vodíku

Podle vynálezu lze zdroje peroxidu vodíku potřebného pro reakci s halogenperoxidázou dodat mnoha různými způsoby. Může to být peroxid vodíku nebo jeho prekursor, jako je peroxouhličitan nebo peroxoboritan nebo peroxokarboxylová kyselina nebo její sůl nebo to může být enzymový systém produkující peroxid vodíku jako je oxidáza a jí obsahující substráty. Mezi použitelné oxidázy patří glukózooxidáza, glyceroloxidáza nebo oxidáza aminokyselin. Příklad oxidázy amino kyseliny je uveden ve WO 94/25574.

Podle vynálezu se zdroj peroxidu vodíku potřebného pro reakci s halogenperoxidázou může přidávat tak, aby jeho koncentrace odpovídala koncentraci peroxidu vodíku v rozsahu 0,01 - 1 000 mM, s výhodou v rozsahu od 0,1 - 500 mM.

• · · · · · ·· ·· ·· ·· · · · · · ···· • · · ···»♦ • · · · ········ • A · · · · ·· · · ······· · I Q ··

Způsob

Zvolený způsob bude záviset na halogenperoxidáze, o níž se jedná, a to s ohledem na optimální hodnotu pH, optimální teplotu apod.

Pokud se použije halogenperoxidáza z Curvularia verruculosa, budou podmínky použití následující:

Teplota 30 - 70 °C, pH 5, použití 1-5 mg enzymu na litr lázně, 50 - 500 mM halogenidu (např. chloridu sodného), 20 mM peroxidu vodíku, a to při poměru lázeň / tkanina vrozmezí 4 : 1 - 30 a reakční době 30 - 120 minut (jak uvádí příklad 1).

Do reakčního prostředí se může přidat ústojný roztok, aby se udržela v lázni hodnota pH vhodná pro použitou halogenperoxidázu. Jako ústojný roztok se může použít fosforečnan, boritan, citrát, octan, adipát, trietanolamin, monoetanolamin, dietanolamin, uhličitan (zejména uhličitan alkalického kovu nebo kovu alkalických zemi, zejména uhličitan sodný, draselný nebo amonný a soli HCI), diamin, zejména diaminoetan, imidazol nebo aminokyseliny.

Způsob podle vynálezu se může použít na běžné tkaniny, oděvy nebo přízi, a to za přítomnosti apretačních činidel včetně smáčedel, polymerních přípravků, dispergačních přípravků apod.

Ke zlepšení styku mezi substrátem a enzymem se může použít klasické smáčedlo. Jako smáčedlo se může použít neionický tenzid, např. etoxylovaný mastný alkohol. Velmi užitečným smáčecím prostředkem je etoxylovaný nebo propoxylováný ester mastné kyseliny jako např. Berol 087 (výrobek firmy Akzo Nobel, Švédsko).

Příklady vhodných polymerů jsou proteiny (např. albumin hovězího séra, syrovátka, kasein nebo proteiny z luštěnin), proteinové hydrolyzáty (např. hydrolyzáty syrovátky, kaseinu nebo sojového proteinu), polypeptidy, lignosulfonany, polysacharidy, a jejich • · • · • ·

deriváty, polyetylénglykol, polypropylénglykol, poiyvinylpyrolidon, etylendiamin kondenzovaný s etylenoxidem nebo propy lenoxidem etoxylované polyaminy nebo etoxylované polymerní aminy.

Vhodná dispergační činidla mohou být vybrána ze skupiny neionických, anionických, kationických, amfolytických nebo zwitterionických tenzidů. Přesněji, dispergační činidla je možno volit ze skupiny obsahující karboxymetylcelulózu, hydroxypropylcelulózu, alky lary lsulfonany, alkoholsulfáty s dlouhým řetězcem, (primární a sekundární alkyIsulfáty), sulfonované olefiny, sulfátované monoacylglyceroly, sulfátované étery, sulfojantarany, sulfonované metylétery, alkansulfonany, estery kyseliny forforečné, alkylisethionáty, acylsarkosidy, alkyltauridy, fluorované tenzidy, kondenzáty mastných alkoholů a alkylfenolů, kondenzáty mastných kyselin, kondenzáty etylenoxidu s aminem a amidem, estery sacharózy, estery sorbitanu, alkyloamidy, oxidy mastných aminů, etoxylované monoaminy, etoxylované diaminy, etoxylované alkoholy a jejich směsi Velmi užitečným dispergačním činidlem je etoxylovaný alkohol jako např. Berol 08 (výrobek firmy Akzo Nobel, Švédsko). Bělení se může provádět v jakémkoli zařízení známém v tomto oboru.

Desaktivace použité halogenperoxidázy není normálně nutná. Pokud je však desaktivace enzymu požadována, může se povést způsobem v tomto oboru obvyklým, např. vysokou teplotou a/nebo účinkem vysoké hodnoty pH, přičemž podmínky desaktivace enzymu budou záviset na konkrétním použitém enzymu.

Tkanina se může dále upravit jedním nebo více následujícími způsoby známými v oboru, jako je např. bioleštění, aviváž, změkčování a/nebo nemačkavá úprava.

• · · · · b · · · · • · ··· ···

Zkušební postup

Kontrola bělení tkanin se může provést vizuálně nebo s použitím přístroje Minolta Chromá Meter CR200, Minolta Chromá Meter CR300 nebo Minolta Chromá Meter 5O8i.

Vyhodnocení: Přístroj Minolta Chromá Meter (dodávaný firmou

Minolta Corp.) se používá podle návodu výrobce k vyhodnocení stupně vybělení, jakož i ke stanovení jakékoli změně barvy, a to na základě změn koordinát L*a*b* barevného prostoru (systém CIELAB): L* udává změnu bílá/černá na stupnici od 0 do 100, a* udává změnu zelená (-b*)/žlutá (+b*). Pokles L* značí nárůst černé barvy (pokles bílé) a nárůst L* znamená nárůst bílé (pokles černé), přičemž pokles a* znamená nárůst zelené (pokles červené) a nárůst a* značí nárůst červené (pokles zelené), snížení b* znamená zvýšení modré (pokles žluté) a nárůst b* znamená nárůst žluté barvy (pokles modré).

Tento přístroj se kalibruje pomocí standardní kalibrační destičky (bílé).

Příklady provedení vynálezu

Povaha vynálezu je dále ilustrována na následujících příkladech, které však rozsah patentových nároků nijak neomezují.

Příklad 1

Bělení vzorků surové bavlny pomocí halogenperoxidázy z Curvularia verruculosa Podmínky pokusu •η ·· · · · • «

Bělicí systém obsahoval 3 mg/1 rekombinační halogenper oxidázy z Curvularia verruculosa se 100 mM NaCi jako substrátem a 20 mM H₂0₂ jako doňorem. Hodnota pH byla nastavena na 5.

Vzorky bavlny byly běleny po dobu 60 minut při 40 °C (enzym byl připraven způsobem podle WO 97/04102).

Bělicí systém byl testován na vzorcích bavlněné tkaniny s keprovou vazbou a na bavlněných vzorcích zhotovených z úpletu. V případě keprových vzorků byl poměr tkanina/bělicí lázeň 1 g tkaniny na 15 ml vodného media.

Pokud jde o tkanou tkaninu byl poměr tkanina / bělicí lázeň 1 g tkaniny na 20 ml vodného media.

Výsledky

Za shora uvedených experimentálních podmínek bylo dosaženo významného vizuálně patrného stupně vybělení.

Je třeba si všimnout, že slepý pokus potvrzuje, že zjištěný bělicí účinek je enzymatické povahy.

Výsledky bělení jsou uvedeny v následující tabulce 1:

ÁL*/Aa*/Ab* na vzorcích³ surové bavlny.

Bělicí systém	Keprb	Tkanina6
Slepý pokusc	(-)0,2/0,1/0,0	(-)0,2/0,0/(-)0,1
Enzym4 *	2,5/(-)0,9/(-)1,5	1,6/(-)0,6/(-)1,3

³: Všechna měření byla prováděna na přístroji Minolta 5 08 i. Zdroj světla byl nastaven na D65 a 2°.

^b: Odšlichtované svazky byly získány od Test Fabric.

^c: Systém zahrnuje NaCl, peroxid vodíku a octanový pufr. ^d: Systém obsahuje halogenperoxidázu, NaCl, peroxid vodíku a octanový pufr.

s

9 9

9 99 9 •Í4

Příklad 2

Bělení zbytků bavlníkových tobolek halogenperoxidázou z Curvularia verruculosa Podmínky pokusu

Bělicí systém byl shodný se systémem popsaným v příkladu 1: 3 mg/1 rekombinováné halogenperoxidázy z Curvularia verruculosa se 100 mM NaCl jako substrátem a 20 mM H₂0₂ jako donorem. Hodnota pH byla nastavena na pH 5.

Vzorky byly běleny po dobu 60 minut při 40 °C v zařízení Atlas LP2 Lauder-o-meter.Vzorky plátna ze lOOprocentní bavlny dodala firma Nordisk Textil Vaeveri & Trykkeri A/S. Poměr tkanina/bělicí lázeň byl 1 g tkaniny na 20 ml vodného media.

Výsledky:

Na ploše tkaniny 10 x 15 cm (na obou stranách) byly spočítány zbytky tobolek.

Zbytek tobolky byl definován jako „tmavá skvrna“ na povrchu bavlny bez ohledu na velikost.

Bylo provedeno dvojí stanovení bělicího účinku na zbytky tobolek. Čísla 1 a 2 v tabulce 2 se vztahují k samostatně použitým vzorkům tkaniny.

Všimněte si, že kladný rozdíl v počtu zbytků tobolek může být způsoben mechanickým dělením zbytků při manipulaci s tkaninou.

Tabulka 2

Počet zbytků

Počet zbytků

Rozdíl v počtu

• · · * · i

4*5 ··’

	tobolek bělením	před	tobolek běiení	Ρθ	tobolek
Strana tkaniny	Strana	Strana	Strana	Strana	Strana	Strana
	1	2	1	2	1	2
Referenční vz. 1a	85	74	91	71	+ 6	-3
Referenční vz. 2a	78	68	69	70	-9	+ 2
Slepý pokus lb	60	50	62	52	+ 2	+ 2
Slepý pokus 2b	72	74	77	75	+ 5	+ 1
Enzym lc	53	62	49	42	-4	-20
Enzym 2C	68	62	41	56	-27	-6

^a: Tkanina vypraná pouze v ústojném roztoku.

^b: Podmínky popsané ve shora uvedeném pokusu, avšak bez enzymu.

^c: Podmínky tak jak jsou popsány ve shora uvedeném popisu pokusu.

Referenční testy ukazují vliv mechanického působení na tkaninu při praní a jak je patrné z tabulky 2, je úbytek nejednoznačný. (Postup mechanického praní nemá významný vliv na počet zbytků tobolek na tkanině po bělení).

Tabulka 2 ukazuje, že dochází k významnému úbytku zbytků tobolek vystaví-li se tkanina účinkům enzymatického bělení. Slepý pokus potvrzuje, že pozorovaný účinek má enzymatickou povahu.

Příklad 3

Ošetření vlny halogenperoxidázou z Curvularia verruculosa Podmínky pokusu:

a a a a a · a a a a aá a a a

··* · ®5Fř*^$

Enzymový systém byl totožný s tím, který je popsán v příkladu 1: 3 g/1 rekombinační halogenperoxidázy se 100 mM NaCl jako substrátem a s 2 0 mM H₂O₂ jako donorem. Hodnota pH byla nastavena na pH 5.

Vzorky (24 x 24 cm, každý asi 10 g) tkané vlny TF532 Jersey Knit Wool byly rozstříhány a sešity po okrajích. Na každém vzorku byl nesmytelnou barvou vyznačen čtverec 18 x 18 cm.

Ošetření

Slepý pokus Ošetření enzymem

Sražení (%)

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY • ·· · /<???-ty/Ρ '9 9 9 9 9 9 9 _ · · · 9 9 9 9 • · · ♦ 9 9 9 9 • 9 9 9 9 · 999999 • · * · 1 *7 . _r ·

   999 · ··· ···· #j> / ··

   1. Způsob zpracování tkanin, oděvů nebo přižij zahrnuj ící zpracování nebarvené tkaniny, oděvu nebo příze ve vodném mediu vyznačující se tím, že vodné medium obsahuje účinné množstvíjfrf halogenperoxidázy, zdroj halogenidu a zdroj peroxidu vodíku.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tkanina, oděv nebo příze je celulózová tkanina.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tkanina, oděv nebo příze je hedvábná nebo vlněná tkanina.
4. 4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že celulózová tkanina je hrubý kepr.

   Způsob podle nároku 1, vyznačující halogenperoxidáza získána z plísní, se tím, že je bakterií nebo z řas.
5. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačuj ícíc se tím, že je halogenperoxidáza získána z plísně ze skupiny, kterou tvoří plísně Caldaromyces, Alternaria, Curvularia, Drechslera, Ulocladium a Botrytis.
6. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že je halogenperoxidáza získána z plísně Curvularia.
7. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že je halogenperoxidáza získána z Curvularia verruculosa.
8. 9 9 9 φ 9 * 9 9 · · 9 *

   9 9 9 · · · 9 »999

   9 9 9 99999 • 9 · 9 99999999

   9 9 9 9 1 9

   999 9 999 9999 9± O ·*

   9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že je halogenperoxidáza získána z bakterií ze skupiny, kterou tvoří bakterie Pseudomonas a Streptomyces.
9. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že je koncentrace halogenperoxidázy v rozmezí 0,01 - 100 mg enzymového proteinu na litr.
10. 11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že je zdrojem halogenidu chlorid sodný, chlorid draselný, bromid sodný, bromid draselný, jodid sodný nebo jodid draselný.
11. 12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdrojem peroxidu vodíku je peroxid vodíku nebo prekursor peroxidu vodíku, např. peroxouhličitan nebo peroxoboritan nebo enzymový systém produkující peroxid vodíku, např. oxidáza a její substrát nebo peroxokarboxylová kyselina nebo její sůl.
12. 13. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že koncentrace zdroje halogenidu odpovídá koncentraci 0,01 - 1000 mM.
13. 14. Způsob podle nároku 12, vyznačujícíc se tím, že koncentrace zdroje peroxidu vodíku odpovídá koncentraci peroxidu vodíku v rozmezí 0,01 - 1000 mM.
14. 15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se halogenperoxidáza používá při teplotě nižší než 70 °C.

    ·· ·· • · · 4 • 4 4 4 • 44 4 4 4.4 .1*9 ·**
15. 16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vodné medium obsahuje tenzid.
16. 17. Způsob výroby bělené tkanin vyznačující se tím, že obsahuje zpracování nebělené tkaniny způsobem podle kteréhokoli z nároků 1 - 16.
17. 18. Způsob výroby bělené příze vyznačující se tím, že obsahuje zpracování nebělené příze způsobem podle kteréhokoli z nároků 1 - 16.
18. 19. Způsob bělení zbytků bavlníkových tobolek v tkanině vyznačující se tím, že obsahuje zpracování nebělené tkaniny způsobem podle kteréhokoli z nároků 1 - 16.
19. 20. Způsob podle nároků 17 - 19, vyznačující se tím, že tkanina nebo příze jsou celulózové materiály.
20. 21. Způsob výroby tkanin, oděvů a příze podle kteréhokoli z nároků 1 - 16 vyznačující se tím, že tkanina, oděv nebo příze mají zlepšenou odolností proti srážení.
21. 22. Způsob výroby tkanin, oděvů nebo příze podle kteréhokoli z nároků 1 - 16 vyznačující se tím, že tkanina, oděv nebo příze mají zlepšený příjem barviva.
22. 23. Způsob podle kteréhokoli z článků 21 - 22, vyznačující se tím, že tkanina,oděv nebo příze jsou vlna.