CZ3690U1 - Krmivo na bázi obilovin, zejména pro skot - Google Patents

Description

Krmivo na bázi obilovin, zejména pro skot

Oblast techniky

Technické řešení se týká krmivá na bázi obilovin, určeného zejména pro skot.

Dosavadní stav techniky

Krmivo pro přežvýkavce obecně sestávají ze tří hlavních složek:

Energeticko-dusíkatá složka je tvořena především sacharidy, tuky a dusíkatými sloučeninami obsaženými zejména v zrninách, extrahovaných šrotech a v menší míře v objemných krmivech. Podíl dusíkaté složky je možno zvýšit přídavky zdrojů živočišné bílkoviny, což mohou být např. sušené krmné kvasnice, živočišné moučky a pod.

Minerálně-vitamínová složka je v podstatě obsažena ve všech organických komponentech krmivá, je však nutno ji doplnit aditivy obsahujícími v netoxické formě Ca, P, Na, Mg, Se atd. a dále vitamíny A, D, E atd.

Třetí důležitou složkou je vláknina, v podstatě balastní složka potravy, která je zejména u přežvýkavců nutná pro řádnou funkci zažívacího traktu.

Aby vývoj a životní funkce zvířete byly udržovány v přijatelných mezích, je nutno, aby uvedené tři složky potravy byly v určité rovnováze, tj. v rámci jistého tolerančního pole v určitém vzájemném poměru. Tento poměr se bude ovšem vzájemně lišit podle vývojového stádia a užitkového zaměření skotu: jiný bude u telat, jiný u jalovic, dojnic a býků na žír. Jsou vytvořeny normy, které stanoví spodní a horní hranici přípustného podílu jednotlivých komponent potravy. Normy sledují složení potravy v členění až na prvky, např. sodík, draslík a organické sloučeniny, např. kyselina mléčná. Jednou z normovaných komponent je vláknina, jejíž minimální podíl na sušině v denní krmné dávce činí podle platných norem 11 až 17 % hmotnostních, přičemž spodní hodnota se týká telat a horní hodnota dojnic.

Uvedený podíl vlákniny se u známých krmiv dodržuje, přestože vláknina sama o sobě představuje balastní látku, která zvyšuje objemy produkované a transportované potravy a snižuje užitkovost, tj. produkci masa nebo mléka na vstupující kilogram krmivá. Je zřejmé, že snížení podílu vlákniny v krmivu by mohlo vést k významnému zlepšení ekonomických ukazatelů farmy.

Technické řešení si proto klade za úkol vytvořit krmivo pro skot s výrazně nižším podílem vlákniny a s vyšším obsahem energetické složky ve srovnání se známými krmivý. Toto' krmivo přitom zajistí řádnou funkci zažívacího traktu přežvýkavců.

-1Podstata technického řešení

CZ 3690 U

Uvedený úkol řeší krmivo pro skot na bázi obilovin, jehož podstata spočívá v tom, že jeho denní dávka je tvořena z 55 až 99,8 % hm směsí mačkaných obilovin se zdrojem živočišné bílkoviny a z 0,2 až 1,6 % hm minerálně vitamínovými aditivy, přičemž tyto dvě složky jsou doplněny alespoň jednou z následujících komponent: seno, siláž, sláma.

Při tomto složení krmivá se obsah vlákniny v sušině pohybuje v rozmezí od 4,0 do 11,0 % hm, přičemž krmivo zcela vyhovuje požadavkům zažívacího traktu skotu. Technické řešení se zakládá na překvapivém zjištění, že totiž obiloviny v mačkané podobě jsou zažívacím traktem přežvýkavců vnímány jako vláknina, vlákninu zde simulují a do značné míry i substituují.

S výhodou je živočišná bílkovina ve směsi s mačkanými obilovinami zastoupena 2,5 až 20 % hm a mezi aditivy jsou zastoupeny nejméně dvě z následujících látek: vápenec, sůl krmná, oxid hořečnatý, dinatriumfosfát sodný, dikalcium fosfát.

Ve výhodném 130 kg sestává cukrovky, 0,095 sójového šrotu, provedení krmivá pro telata o hmotnosti 110 až denní dávka krmivá z 0,35 až 0,45 kg úsušků až 0,105 kg škrobu, 0,2 až 0,3 kg extrahovaného 0,2 až 0,3 kg krmných kvasnic, 0,15 až 0,25 kg zrna hrachu, 1,6 až 1,8 kg mačkaného zrna ječmene, 0,2 až 0,3 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,05 kg minerálních aditiv.

Ve výhodném provedení krmivá pro býky na žír o průměrné hmotnosti od 350 do 450 kg sestává denní dávka krmivá z 1,4 až

1,6 kg sena, 0,3 až 0,5 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,3 až 0,5 krmných kvasnic, 4,5 až 5,1 kg mačkaného zrna ječmene, 1,4 až

1,6 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,07 kg minerálních aditiv.

Ve výhodném provedení krmivá pro jalovice o průměrné hmotnosti od 300 do 400 kg sestává denní dávka krmivá z 0,9 až 1,1 kg sena, 0,45 až 0,55 kg sladového květu, 0,2 až 0,3 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,2 až 0,3 kg krmných kvasnic, 1,8 až 2,2 kg mačkaného zrna ječmene, 1,8 až 2,2 kg mačkaného zrna pšenice, 0,4 až 0,6 kg pšeničných otrub a až 0,11 kg minerálních aditiv.

Ve výhodném provedení krmivá pro dojnice o průměrné hmotnosti 550 až 650 kg sestává denní dávka krmivá ze 4,2 až 4,8 kg sena, 1,2 až 1,3 kg extrahovaného sójového šrotu, 1,2 až 1,3 kg krmných kvasnic, 6,5 až 7,5 kg mačkaného zrna ječmene, 5,2 až 5,8 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,3 kg minerálních aditiv. Příklady provedeni technického řešení

Technické řešení bude dále objasněno na příkladech, které se týkají hmotnostního složení denní dávky.

-2CZ 3690 U

Příklad 1 - krmivo pro telata o průměrné hmotnosti 120 kg

0,4 kg úsušků cukrovky, 0,1 kg škrobu, 0,25 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,25 kg krmných kvasnic, 0,2 kg zrna hrachu,

1,7 kg mačkaného zrna ječmene, 0,25 kg mačkaného zrna pšenice, 0,034 kg mletého vápence, 0,001 kg magnezitu a 0,014 dinatriumfosfátu sodného.

Příklad 2 - býci na žír o průměrné hmotnosti 400 kg

1,5 kg sena, 0,4 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,4 kg krmných kvasnic, 4,8 kg mačkaného zrna ječmene, 1,5 kg mačkaného zrna pšenice, 0,054 kg mletého vápence, 0,008 kg oxidu hořečnatého a 0,007 dinatriumfosfátu sodného.

Příklad 3 - jalovice o průměrné hmotnosti 350 kg

1,0 kg sena, 0,5 kg sladového kvetu, 0,2 5 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,25 kg krmných kvasnic, 2,0 kg mačkaného zrna ječmene, 2,0 kg mačkaného zrna pšenice, 0,5 kg pšeničných otrub, 0,1 kg mletého vápence a 0,004 kg krmné soli.

Příklad 4 - dojnice o průměrné hmotnosti 600 kg

4,5 kg sena, 1,25 kg extrahovaného sójového šrotu, 1,25 kg krmných kvasnic, 7,0 kg mačkaného zrna ječmene, 5,5 kg mačkaného zrna pšenice, 0,22 kg mletého vápence, 0,015 kg krmné soli, 0,004 kg magnezitu a 0,022 kg dinatriumsulfátu sodného.

Technické řešení najde použití v zemědělství.

Claims (7)

1. Krmivo pro skot na bázi obilovin, vyznačující se tím, že jeho denní dávka je tvořena z 55 až 99,8 % hmotn. směsí mačkaných obilovin se zdrojem živočišné bílkoviny a z 0,2 až 1,6% hmotn. minerálně-vitamínovými aditivy, přičemž tyto dvě složky jsou doplněny alespoň jednou z následují- » cích komponent: seno, siláž, sláma.

2. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že je zdroj živočišné bílkoviny ve směsi s mačkanými obilovinami zastoupen 2,5 až 20 % hmotn.

3. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi aditivy jsou zastoupeny nejméně dvě z následujících látek: vápenec, sůl krmná, oxid hořečnatý, dinatriumfosfát sodný, dikalcium fosfát.

4. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho denní dávka sestává z 0,35 až 0,45 kg úsušků cukrovky,

0,095 až 0,105 kg škrobu, 0,2 až 0,3 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,2 až 0,3 kg krmných kvasnic, 0,15 až 0,25 kg zrna hrachu, 1,6 až 1,8 kg mačkaného zrna ječmene, 0,2 až 0,3 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,05 kg minerálních aditiv.

5. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho denní dávka sestává z 1,4 až 1,6 kg sena, 0,3 až 0,5 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,3 až 0,5 krmných kvasnic, 4,5 až 5,1 kg mačkaného zrna ječmene, 1,4 až 1,6 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,07 kg minerálních aditiv.

6. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho denní dávka sestává z 0,9 až 1,1 kg sena, 0,45 až 0,55 kg sladového květu, 0,2 až 0,3 kg extrahovaného sójového šrotu, 0,2 až 0,3 kg krmných kvasnic, 1,8 až 2,2 kg mačkaného zrna ječmene, 1,8 až 2,2 kg mačkaného zrna pšenice, 0,4 až , 0,6 kg pšeničných otrub a až 0,11 kg minerálních aditiv.

7. Krmivo podle nároku 1, vyznačující se tím, .

že jeho denní dávka sestává ze 4,2 až 4,8 kg sena, 1,2 až

1,3 kg extrahovaného sójového šrotu, 1,2 až 1,3 kg krmných kvasnic, 6,5 až 7,5 kg mačkaného zrna ječmene, 5,2 až 5,8 kg mačkaného zrna pšenice a až 0,3 kg minerálních aditiv.