CZ353197A3 - Systém pro přenos peněžních částek - Google Patents

Description

Česká republika

Oblast techniky

Tento vynález se týká systému pro přenos peněžních částek, který slouží pro přenos finančních částek mezi elektronickými peněženkami, které jsou realizovány na nosičích elektronické peněženky.

Dosavadní stav techniky

Nosič elektronické peněženky je jakékoliv zařízení, které realizuje elektronickou peněženku. V krátkodobém až střednědobém výhledu budou elektronické peněženky ve formě inteligentní karty, a tuto implementaci budeme s výhodou v dalším textu předpokládat. Avšak v dlouhodobém výhledu se předpokládají i další implementace (hlavním požadavkem je odolnost proti úmyslnému zneužití), a tento vynález není omezen provedením pomocí inteligentní karty.

Inteligentní karty, které se častěji nazývají 10 (integrované obvody), jsou malé plastické karty, podobné dobře známým kreditním a debetním kartám, které však obsahují určitou výpočetní kapacitu ve formě integrovaného mikroprocesoru. Inteligentní karta obsahuje určitou formu paměti, obvykle vestavěnou do mikroprocesoru. Pamět může být dvou typů: prchavá a neprchavá. Typická inteligentní karta má oba typy pamětí.

Podstata vynálezu

Systém pro přenos peněžních částek takového typu, který je podstatou tohoto vynálezu, je popsán například v patentové přihlášce WO 91/16691. V této patentové přihlášce je popsán systém, který zajišťuje přenos peněžní částky ekvivalentní peněžní hotovosti mezi dvěma inteligentními kartami přes inteface, např. ve formě zařízení v obchodním místě spolu s alespoň čtečkou karet. Tímto způsobem může být placeno za zboží a služby způsobem analogickým s peněžní hotovostí, t.j. bez určitého spojení mezi účty plátce a účtovátele.

V obecnější rovině obsahuje základní systém, kterého se týká tento vynález, několik elektronických peněženek a interface, přes který mohou peněženky při transakcích komunikovat, což zahrnuje výměnu elektrických signálů mezi dvěma peněženkami, první, která má roli peněženky plátce, a druhou, v roli peněženky příjemce, kde tyto signály jsou použitelné pro přenos finančních částek mezi peněženkou plátce a příjemcem.

Každá peněženka obsahuje datovou oblast a program, který provádí funkce peněženky, obě části jsou uloženy v paměti inteligentní karty. Datová oblast mimo jiné obsahuje záznam akumulované hodnoty právě obsažené v peněžence. Část datové oblasti peněženky, která obsahuje akumulovanou hodnotu se obvykle nazývá kapsa. Peněženka může mít několik kapes, každá z nich může obsahovat jinou měnu. Nevyužívané kapsy mohou mít hodnotu nula, nebo nejsou programem adresovány. Pro účely této specifikace budeme předpokládat, že inteligentní karta a peněženka jsou stejná ··· entita. Je však možné, aby jedna inteligentní karta obsahovala několik peněženek a/nebo aby uchovávala program pro provádění jiných funkcí než těch, které jsou spojeny s přenosem elektronické hotovosti.

V tomto vynálezu jsou popsány prostředky pro lepší kontrolu přenosu finančních částek z jedné peněženky do jiné. V současnosti se nepředpokládá nutnost jakékoliv kontroly na přijímací straně (ačkoliv toto se může změnit), ale kontrola je potřebná při výdeji částky peněženkou.

Aby toho bylo podle tohoto vynálezu dosaženo, je každé peněžence přiřazena hierarchická struktura a v datové oblasti peněženky je uložen záznam třídy - např. ve formě čísla. V datové oblasti je dále uložen seznam tříd, který je seznamem těch tříd, kterým může peněženka vydávat obnos. V peněžence, která obsahuje více než jednu měnu, je seznam tříd pro každou měnu zvlášť. Takto je každé peněžence přiřazena jedna třída peněženky a peněženka ve své pamětí uchovává jeden čí více seznamů tříd v závislosti na počtu měn, se kterými peněženka pracuje.

Už jsme se zmínili, že přenos částek mezi peněženkami je prováděn pomocí výměny elektrických signálů mezi nimi, prostřednictvím interface. Jak bylo vysvětleno detailně ve výše zmíněném patentu WO 91/16691, předchází vlastnímu přenosu výměna různých kontrolních signálů ve formě povelů a odpovědí, které jsou vysílány oběma peněženkami a zařízením interface.

V tomto vynálezu tato kontrola dále zahrnuje test, zda třída peněženky přijímací strany se objevuje v seznamu tříd peněženky plátce před tím, než je přenos umožněn. Tohoto může být dosaženo vysláním třídy peněženky přijímací strany přes interface k peněžence plátce, jejíž výpočetní kapacita provádí potřebnou kontrolu. Integrita je zachována kryptografickou ochranou třídy peněženky před tím, než je vyslána z peněženky, které patří.

Detaily typické kryptografické metody jsou popsány v patentu WO 91/16691, záznam třídy peněženky může být uložen např. v té části peněženky, která je chráněna globálním tajným klíčem. Avšak tento mechanismus nezávisí na jakékoliv implementaci kryptografické metody. Vyžaduje pouze ověření integrity a autenticity třídy peněženky peněženkou plátce, která ji přijala. V praxi je třída peněženky jen jedním z několika dat, která jsou tímto způsobem chráněna během přenosu.

Metoda má následující přednosti:

a. Třída peněženky poskytuje bezpečnostní kontrolní mechanismus, který umožňuje pružně omezovat možnost zneužití peněženky kontrolou typu peněženky, do které má daná peněženka převést určitou částku. Toto např. umožní vydavatelům peněženek omezit možnost realizace hodnoty ze zcizené peněženky omezením počtu typů peněženek, kterým může platit.

b. Třída peněženky vlastně formuje hierarchii, která se skládá přinejmenším z následujících hlavních seskupení: spotřebitel, poskytovatel služby, banka, tvůrce hodnoty. Vzestupná hierarchie bude obvykle spojena se vzestupnou množinou limitů částek. Pozice v hierarchii odráží pravděpodobnou důležitost peněženky z hlediska výše částky a má přímý vztah k pečlivosti, se kterou by se měla vykonávat příslušná kontrola.

c. Variabilita třídy peněženky podle měny zvyšuje pružnost kontroly přenosu částek. Pro různé měny mohou platit různá pravidla, pokud je to z obchodního hlediska vhodné.

d. Použití kategorie třídy peněženky (např. spotřebitel, poskytovatel služby, banka) je vhodné ve spojení s dalšími kontrolními opatřeními. Např. v některých případech platby na dálku je důležité vědět, že je platba směrována na peněženku banky a ne na jinou. Toho může být dosaženo ověřením kryptograficky chráněné třídy peněženky přijímací strany, která je vyslána příslušnou peněženkou.

V tomto případě se rozlišují čtyři hlavní seskupení peněženek, která mohou být seřazena do následující hierarchie:

Tvůrce hodnoty

Banka

Poskytovatel služby

Spotřebitel

Tvůrce hodnoty, leckdy nazývaný i původce, je centrální banka či její ekvivalent v příslušné zemi, který je zodpovědný za měnovou politiku. Tvůrce hodnoty je na vrcholu hierarchie. Poskytovatel služby je entitou, která poskytuje zboží nebo služby nebo jejich ekvivalent - např. zařízení v obchodním místě či opravně. Banka a spotřebitel jsou názorné pojmy. Každé seskupení má identifikační kód, např. číslo, který je uložen v paměti peněženky, jak bude detailněji vysvětleno dále. Pro příklad budou dále použity následující kategorie tříd peněženek:

1. Tvůrce hodnoty

2. Banka

3. Poskytovatel služby

4. Spotřebitel

V jednom provedení tohoto vynálezu je globálně definována podmnožina třídy peněženek v alespoň jednom z výše zmíněných seskupeni, aby bylo umožněno propojení mezi seskupeními (např. poskytovatel peněženky musí vědět, jakou minimální množinu tříd má přidělit v seznamu tříd pro peněženky spotřebitelů, aby byly s jistotou schopný se spojit s peněženkami poskytovatelů služeb a bank. Při studiu praktické situace dojdeme k poznatku, že je potřeba alespoň následujících tříd peněženek: čtyři pro poskytovatele služeb, tři pro banky a dva pro spotřebitele a jednu pro tvůrce hodnoty. Tyto globální třídy peněženek mohou být symbolicky reprezentovány např.:

Tvůrce hodnoty - 1

Banka - 1, Banka - 2, Banka - 3

Poskytovatel služeb - 1, Poskytovatel služeb - 2, Poskytovatel služeb - 3, Poskytovatel služeb - 4, Spotřebitel - 1, Spotřebitel - 2

Následující tabulka shrnuje globální třídy peněženek.

Jméno	Kategorie třídy peněženky	Číslo třídy peněženky
Tvůrce hodnoty - 1	1	1
Banka - 1,2,3	2	1,2,3
Poskytovatel služeb 1,2,3,4	3	1,2,3,4
Spotřebitel	4	1,2

• · · · ······* • « · · ······ • · · · · · ·· · ··· ······· ·· ·

Z výše uvedeného je zřejmé, že třída peněženky se skládá ze dvou oddělených informací, které mohou být uloženy v paměti jako dvě oddělená čísla, kategorie třídy peněženky a číslo třídy peněženky v následujícím formátu:

Třída peněženky = Kategorie třídy peněženky + číslo třídy peněženky kde kategorie třídy peněženky je definovaná výše a číslo třídy peněženky je číslo podmnožiny, tak jak je symbolicky uvedeno ve výše uvedeném příkladu.

Třída peněženky může být uložena například v paměti peněženky jako jednobytové číslo, jehož reprezentují kategorii třídy peněženky a bity reprezentují číslo třídy peněženky.

první čtyři bity jehož druhé čtyři To dohromady dává možnost vytvoření 16 tříd peněženek, což je v současnosti považováno z komerčního hlediska za odpovídající.

Seznam tříd peněženek může být uložen, podobným způsobem v paměti, jako bitová mapa ze 16 bitů (2 byty). Budeme např. předpokládat 16 bitů, které jsou očíslovány od 0 do 15. Čtyřelementový tabulkový offset může být definován tak, že vstupy 1, 2, 3 a 4 jsou bity 0, 2, 6, resp. 12. Pak patří třída peněženky do seznamu tříd tehdy a jen tehdy, když bitová pozice:

offset (kategorie) + číslo třídy - 1 je nastaveno např.: poskytovatel služby-1 odpovídá bitové pozici 6:

+ 1-1 = 6 podobně spotřebitel-2 odpovídá bitové pozici 13:

+ 2 - 1 = 13 • · · ·

Takže peněženka, ve které jsou nastaveny v seznamů tříd pouze bity 3 a 13 bude moci přenášet částky do peněženek, které mají třídu poskytovatel-1 nebo spotřebitel-2 (tento příklad je uveden jen pro ilustraci, takováto peněženka by nebyla provozovaná).

Tato implementace vytváří jednu náhradní nevyužitou třídu pro tvůrce hodnoty a jednu pro banku a dvě náhradní třídy peněženky pro poskytovatele služby a spotřebitele.

Příklad jednoduchého schématu globální třídy peněženky bude nyní popsán pouze pomocí příkladu a s odkazem na doprovodný obrázek, který představuje schéma shrnující pravidla spojování mezi třídami peněženek z příkladu.

Příklady provedení vynálezu

V příkladu na schématu je definován omezený počet tříd peněženek následovně:

Tvůrce hodnoty: Nejcitlivější, třída s nejvyšší hodnotou. Může se spojit pouze s bankovními peněženkami a ne s peněženkami poskytovatelů služeb a spotřebitelů.

Banka: Obvykle se používá pro distribuci obnosu spotřebitelům, poskytovatelům služeb a bankám, a pro příjem obnosů od nich.

Poskytovatel služeb-1 Standard: Tento je konfigurován tak, aby nemohl poskytovat obnosy spotřebitelům, ale aby mohl platit výše bankám. Může platit též ve své vlastní třídě a tím poskytne možnost pohybu částek mezi peněženkami v této třídě.

Poskytovatel služeb-2 Refund: Tento má více možností, než třída poskytovatel služeb-1 a proto je zřejmě nejvíce využívaná. Může platit spotřebiteli z důvodů refundace a je třídou, která se používá pro příjem obnosů z bank, pokud je to požadováno. Poznamenejme, že toto je jediná cesta pro Poskytovatele služeb pro příjem peněz z bankovní peněženky.

Spotřebitel Standardní třída spotřebitelské peněženky, schopná spojit se s peněženkou banky.

Výběr ze seznamu tříd peněženky je komerční rozhodnutí, které je obvykle učiněno poskytovatelem peněženky podle předem stanovených pravidel. Většina rozhodnutí závisí na uvážení, jak poskytovatelé služeb nebo banky, kterým poskytují peněženky, potřebují s peněženkou pracovat.

Pravidla tříd peněženek - množina seznamů tříd peněženek, která je spojená s každou třídou peněženek - je definována pro každé jednotlivé platební schéma. Každá peněženka je přizpůsobena uživateli seznamem tříd peněženek, aplikovaným na přidělenou třídu peněženky.

Takže existuje jasné rozlišení mezi mechanismem tříd peněženek a množinou pravidel definovaných pro platební schémata. Různá schémata s různými pravidly by mohla používat přesně stejný mechanismus třídy peněženky.

Shrnutí pravidel pro spojování mezi třídami peněženek podle výše uvedených pravidel je podáno v příkladu na doprovodném obrázku. Na obrázku jsou naznačeny globální třídy peněženek pomocí následujících odkazů:

Ref.	1:	Tvůrce hodnoty
Ref.	2:	Banka
Ref.	3:	Poskytovatel služeb-1	(standard)
Ref.	4:	Poskytovatel služeb-2	(refund)
Ref.	5:	Spotřebitel

Šipky naznačují směr, kterým může být finanční obnos přesunut, takže obousměrná šipka, např. mezi tvůrcem hodnoty a bankou, znamená, že finanční obnos může být přesunut oběma směry mezi příslušnými peněženkami. Jednoduchá šipka znamená, že finanční obnos může být přesouván jen jedním směrem, jako mezi poskytovatelem služeb-1 a bankou. Šipka, která se vrací ke stejnému bloku, jako šipka 6 spojená s blokem 2 (bankou) znamená, že příslušná peněženka může přesunout obnos jiným peněženkám ve stejné třídě.

Musíme zdůraznit, že výše je uvedena hypotetická množina tříd peněženek a pravidel a nutně nemusí korespondovat s jakýmkoliv známým schématem. V praxi se objeví mnohem více tříd, zvláště na úrovni banky a poskytovatele služeb.

JUDr^van ΚΰϋΰυΰΚ

Advokátní a patentová kancelář

160 00 Praha 6. Na haste sv. Jiří 9

P.O. BOX 275, 160 41 Praha 6

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY • * ·· ·· ····

   1. Systém pro přenos peněžních částek obsahující několik elektronických peněženek a interface, kde peněženky mohou mezi sebou komunikovat v transakcích, kde každá transakce zahrnuje výměnu elektrických signálů mezi dvěma peněženkami, každá peněženka obsahuje pamět, ve které je záznam s akumulovanou hodnotou právě obsaženou v peněžence, systém se vyznačuje tím, že každé peněžence je přiřazena třída hierarchické struktury a tím, že zmíněné paměti dále obsahují záznam se třídou zmíněné peněženky, spolu se seznamem tříd, kterým může peněženka přesunout finanční obnos.
2. 2. Systém pro přenos peněžních v bodu 1 vyznačující se tím, přidruženém přenosovém zařízení částek, tak jak je popsán že v každé peněžence nebo je mikroprocesor, který je naprogramován tak, že každá částky z peněženky plátce do alespoň kontrolní krok, zda transakce přenosu finanční peněženky příjemce obsahuje třída peněženky příjemce je obsažená v seznamu tříd peněženek před tím, než je transakce povolena.
3. 3. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v bodu 2 vyznačující se tím, že zmíněný krok kontroly obsahuje přenos elektrického signálu reprezentujícího třídu peněženky příjemce od peněženky plátce do peněženky příjemce přes zmíněný interface a vykonání kroku kontroly ve zmíněné peněžence plátce.
4. 4. Systém pro přenos peněžních částek, tak v bodu 3 vyznačující se tím, že informace k třídě peněženky příjemce je kryptografíčky jak je popsán vztahující se chráněna před jejím přenosem do peněženky plátce.
5. 5. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v kterémkoliv z předchozích bodů vyznačující se tím, že třída peněženky reprezentuje kategorii uživatele peněženky v hierarchickém systému.
6. 6. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v bodu 6 vyznačující se tím, že zmíněné kategorie tříd obsahují některé, či jiné kategorie z následujícího výčtu:

   Tvůrce hodnoty

   Banka

   Poskytovatel služby

   Spotřebitel nebo jejich ekvivalent.
7. 7. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v bodu 6 vyznačující se tím, že seznamy tříd příslušných peněženek ve zmíněných kategoriích jsou takové, že peněženka tvůrce hodnoty může převádět částky z a do peněženky banky a nemůže převádět částky přímo z či do peněženek poskytovatelů služeb a/nebo spotřebitelských peněženek.
8. 8. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v některém z bodů 5, 6 nebo 7 vyznačující se tím, že každá či více ze ze zmíněných kategorií peněženek obsahuje podmnožinu tříd peněženek reprezentující hierarchii uvnitř kategorie.
9. 9. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v bodu 8 vyznačující se tím, že třída peněženky je uložena ve zmíněné paměti jako jednobytové číslo, jehož první 4 bity reprezentují kategorii třídy peněženky a jehož druhé 4 bity tvoří číslo reprezentující subjekt uvnitř kategorie třídy peněženky.

   0 0 0 0
10. 10. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v některém z bodů 8 nebo 9 vyznačující se tím, že seznam tříd je uložen ve zmíněné paměti jako bitová mapa obsahující bitové obrazce a dále se vyznačující tím, že každá kategorie a/nebo subjekt uvnitř každé kategorie je reprezentován jedním bitem uvnitř tohoto bitového obrazce.
11. 11. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v bodu 10 vyznačující se tím, že každé kategorii třídy je dán jedinečný offset uvnitř zmíněné bitové mapy tak, že třída peněženky patří do seznamu tříd pouze tehdy, když pozice n uvnitř bitové mapy má určitou hodnotu, kde:

    n = offset + číslo podmnožiny třídy - 1.
12. 12. Systém pro přenos peněžních částek, tak jak je popsán v kterémkoliv z předcházejících bodů vyznačující se tím, že alespoň některé ze zmíněných peněženek uchovávají ve své paměti několik seznamů tříd, kde každý seznam tříd je přiřazen určité měně.