CZ34843U1 - Hmoždinka a upevňovací systém - Google Patents

Description

Úřad průmyslového vlastnictví v zápisném řízení nezjišťuje, zda předmět užitného vzoru splňuje podmínky způsobilosti k ochraně podle § 1 zák. ě. 478/1992 Sb.

CZ 34843 UI

Hmoždinka a upevňovací systém

Oblast techniky

Technické řešení se týká hmoždinky se znaky předvýznaku nároku 1, jakož i upevňovacího systému se znaky nároku 14.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE 19845696 (AI) je známá druhově shodná hmoždinka, která může být zakotvována ve vrtané díře v zakotvovacím základu. Hmoždinka vykazuje kotevní těleso se dvěma rozpěmými rameny, které je uspořádané v zaváděcím směru hmoždinky do vrtané díry před objímkovým tělesem, tedy je při plánovaném zapravování do vrtané díry zaváděno do vrtané díry před objímkovým tělesem. Zakotvovací základ může být například beton, zdivo nebo deskový stavební materiál, například sádrokartonová deska. Na zakotvovacím základu jsou uspořádané zejména dlaždice a/nebo utěsnění, například v oblasti sprchy. Při vytváření vrtané díry v zakotvovacím základu, například k upevnění držáku pro sprchovou hlavici nebo misku na mýdlo, jsou dlaždice a/nebo utěsnění pronikány, takže voda může vnikat do vrtané díry a za dlaždice a/nebo utěsnění. Aby se zabránilo vnikání vody při namontované hmoždince, zahrnuje objímkové těleso utěsňovací úsek. Utěsňovací úsek je vyroben z měkké, pryžovité umělé hmoty a vykazuje oproti zbývajícímu objímkovému tělesu zvětšený průměr. K montáži se hmoždinka zapravuje do vrtané díry, takže utěsňovací úsek leží v oblasti dlaždice a/nebo utěsnění ve vrtané díře. Pak je jako upevňovací prvek do hmoždinky zašroubováván šroub, který rozpíná rozpěmá ramena kotevního tělesa, čímž je hmoždinka zakotvována v zakotvovacím základu. Při zapravování šroubuje utěsňovací úsek tlačen od šroubu proti stěně vrtané díry, čímž je vrtaná díra utěsňována proti vnikající vodě. Nevýhodné na známé hmoždince je, že na základě většího průměru utěsňovacího úseku může být zapravována do vrtané díry jenom s velkým vynaložením síly. Proto může dojít k tomu, že uživatel nezastrčí hmoždinku dostatečně daleko do vrtané díry, takže může být dosahováno jenom nedostatečné nebo žádné utěsnění vrtané díry.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení proto je vytvořit hmoždinku, kterou je možno jednoduše montovat a která umožňuje účinné utěsnění vrtané díry proti vnikající vodě.

Tento úkol je podle technického řešení řešen hmoždinkou se znaky nároku 1, jakož i upevňovacím systémem podle nároku 14.

Hmoždinka podle technického řešení vykazuje kotevní těleso k zakotvení hmoždinky ve vrtané díře v zakotvovacím základu a objímkové těleso. Hmoždinka se rozprostírá podél podélné osy, podél které jsou kotevní těleso a objímkové těleso uspořádané vzájemně za sebou. Kotevní těleso jev zaváděcím směru hmoždinky uspořádané do vrtané díry před objímkovým tělesem, to znamená, že kotevní těleso je při plánované montáži hmoždinky zaváděno před objímkovým tělesem do vrtané díry. Podélná osa a zaváděcí směr probíhají paralelně vzájemně k sobě.

Kotevní těleso může vykazovat rozpěmé prvky k mechanickému zakotvení hmoždinky ve vrtané díře, jak je to známé od tak zvaných rozpínacích hmoždinek. Alternativně může být kotevní těleso ke spojení nebo k zakotvení hmoždinky prostřednictvím maltové hmoty vytvořeno jako sítová objímka, jak je to známé od tak zvaných chemických kotevních systémů. Také kombinace mechanického a chemického systému je možná, přičemž tento výčet k možnému vytvoření kotevního tělesa je příkladný a nikoli taxativní.

CZ 34843 UI

Objímkové těleso je spojeno s kotevním tělesem a vykazuje kanál pro šroub, do kterého může být zapravován upevňovací prvek. Objímkové těleso je provedeno zejména jako dutý válec, který se rozprostírá ve své výšce ve směru podélné osy, přičemž dutá vnitřní část válce tvoří kanál pro šroub. Upevňovací prvek je přednostně šroub, který se k upevnění zašroubovává do kanálu pro šroub a který svým závitem zabírá tvarovým stykem do materiálu hmoždinky, jak je to známé od běžných rozpínacích hmoždinek. S upevňovacím prvkem může být na hmoždince upevňována montážní část. Montážní část je například odkládací místo, miska na mýdlo nebo držák pro sprchovou hlavici, které jsou umisťovány ve vlhké oblasti koupelny. Aby se zabránilo, že po montáži montážní části může voda vniknout do vrtané díry, vykazuje objímkové těleso hmoždinky utěsňovací úsek, který vrtanou díru utěsňuje proti vnikání vody, zejména u ústí vrtané díry, respektive v oblasti dlaždice a/nebo utěsnění. Utěsňovací úsek obklopuje kanál pro šroub v obvodovém směru jako uzavřená obvodová stěna, tedy prstencovitě jako uzavřená objímka. Zejména může objímkové těleso jako celek tvořit utěsňovací úsek.

Podle technického řešení je na kotevním tělese uspořádaný spojovací úsek, který ční do objímkového tělesa, je od něj obklopený, a který je zapravením upevňovacího prvku do kanálu pro šroub radiálně rozepřitelný tak, že spojovacím úsekem je přinejmenším část utěsňovacího úseku při rozpínání pohyblivá radiálně směrem ven, tedy od podélné osy pryč ve směru stěny vrtané díry. Zejména ční spojovací úsek nejen do objímkového tělesa, nýbrž zabírá do něj, takže vzniká spojení tvarovým stykem mezi objímkovým tělesem a spojovacím úsekem, takže objímkové těleso je uspořádané na kotevním tělese bezpečně proti ztracení. Zejména spojovací úsek vykazuje vnější průměr, který je menší než vnější průměr objímkového tělesa, přičemž „vnějším průměrem je myšlen průměr opsané kružnice kolem příslušného úseku, respektive tělesa. Prostřednictvím této úpravy podle technického řešení je možné, průměr utěsňovacího úseku udržet malý, takže zapravení hmoždinky do vrtané díry je pro uživatele možné jednoduchým způsobem, a hmoždinka přesto, prostřednictvím přídavného dodatečného vytlačování ven utěsňovacího úseku, umožňuje účinné utěsnění vrtané díry proti vnikající vodě.

Spojovací úsek může být zejména opatřený zářezem, takže vykazuje nejméně dva geometricky určité a vzájemně od sebe ohraničené rozpěmé jazýčky, které jsou vzájemně od sebe úplně oddělené nebo prostřednictvím nastříknuté blány, prostřednictvím roztažitelných spojovačů nebo prostřednictvím jiných prvků vzájemně spolu vzájemně spojené tak, že rozpěmé jazýčky mohou provádět definovaný, předem určený a vzájemně na sobě nezávislý pohyb radiálně směrem ven k rozepření utěsňovacího úseku.

Spojovací úsek je zejména jednodílný s kotevním tělesem a odstává zejména dozadu a zejména paralelně k podélné ose od kotevního tělesa. Zejména je spojovací úsek úplně obklopován od obj ímkového tělesa v radiálním směru, tedy směrem ven, to znamená, spoj ovací úsek j e uspořádaný uvnitř plochy pláště objímkového tělesa. Zejména je spojovací úsek úplně vodotěsně obklopen od objímkového tělesa v radiálním směru, tedy směrem ven. Zejména je spojovací úsek uspořádaný v objímkovém tělese tak, že přiléhá plošně na vnitřní stěně objímkového tělesa a v oblasti, ve které zabírá do objímkového tělesa, zahrnuje kanál pro šroub, takže při zapravování upevňovacího prvku do kanálu pro šroub přichází přímo do kontaktu s upevňovacím prvkem. Protože spojovací úsek je uspořádaný tak, že ční do objímkového tělesa, stabilizuje k tomu objímkové těleso, které je vyrobeno zejména z měkkého materiálu, v axiálním směru, takže rozpínací hmoždinka je prostřednictvím tlaku na objímkové těleso zapravována do vrtané díry.

U přednostní formy úpravy hmoždinky podle technického řešení vykazuje kotevní těleso nejméně dvě rozpěmá ramena, která zahrnují rozpěmý kanál, to znamená, přinejmenším částečně jej v obvodovém směru obklopují. Rozpěmý kanál, jakož i kanál pro šroub, se rozprostírá ve směru podélné osy hmoždinky a je uspořádaný zejména koncentricky ke kanálu pro šroub. U této formy úpravy hmoždinky podle technického řešení se upevňovací prvek zapravuje skrz kanál pro šroub objímkového tělesa do rozpěmého kanálu kotevního tělesa. Prostřednictvím zapravování upevňovacího prvku do rozpěmého kanálu mohou být rozpěmá ramena rozpírána radiálně, tedy od podélné osy pryč směrem ven, čímž je hmoždinka ve vrtané díře nebo na deskovém stavebním

CZ 34843 UI materiálu mechanicky pevně zakotvena, jak je to známé od rozpínacích hmoždinek.

Přednostně je kotevní těleso vyrobeno z první umělé hmoty a utěsňovací úsek, zejména celé objímkové těleso, ze druhé umělé hmoty, která je ve srovnání s první umělou hmotou měkčí. První umělá hmota je vhodná k trvalému zakotvení v zakotvovacím základu. Musí být proto pevná, avšak deformovatelná. Aby bylo možno splnit tuto funkci, je vhodný zejména polyamid, umělá hmota, jak je obvykle používána pro vysoce kvalitní rozpínací hmoždinky. Oproti tomu musí být druhá umělá hmota měkčí, zejména i roztažitelnější a/nebo elastičtější než první umělá hmota, protože druhá umělá hmota tvoří přinejmenším utěsňovací úsek, který má vrtanou díru trvale utěsňovat a musí se proto dobře přizpůsobit na geometrii většinou nepravidelné stěny vrtané díry tak, že utěsňovací úsek po zapravení upevňovacího prvku do kanálu pro šroub přiléhá plošně utěsňuje na stěně vrtané díry v oblasti dlaždice, utěsnění a/nebo v zakotvovacím základu. Proto se u druhé umělé hmoty jedná zejména o termoplastický polyuretan (TPU) nebo o polyethylen, protože tyto materiály vykazují k výrobě utěsňovacího úseku potřebné vlastnosti. Ze je druhá umělá hmota ve srovnání s první umělou hmotou měkčí, zde zejména znamená, že druhá umělá hmota vykazuje tvrdost Shore maximálně 70, zatímco první umělá hmota vykazuje tvrdost Shore nad 70. Zejména leží tvrdost Shore první umělé hmoty u maximálně 90. Prostřednictvím „tvrdost Shore“ je zde míněna tvrdost, které se měří podle způsobu D podle DIN EN ISO 868:2003-10 a označuje jako „Shore D“

Dále je přednostní, že spojovací úsek vykazuje v obvodovém směru probíhající zeslabení. Zeslabení může být vytvořeno zejména jako geometrické zeslabení ve formě drážky, která probíhá v obvodovém směru, zejména v oblasti, ve které je spojovací úsek spojen s kotevním tělesem. Zeslabení způsobuje, že spojovací úsek může být bez velkého odporu prostřednictvím upevňovacího prvku radiálně rozpírán. Zeslabení působí zejménajako místo požadovaného ohybu, zejména tehdy, když je spojovací úsek opatřený zářezem a prostřednictvím zaříznutí tvořené rozpěmé jazýčky jsou vytvořené kolem tohoto místa požadovaného ohybu natočíte Iné směrem ven. Pokud se zeslabení vytváří jako geometrické zeslabení, tak to má k tomu tu výhodu, že objímkové těleso ke spojení tvarovým stykem objímkového tělesa s kotevním tělesem může zabírat do drážky, takže drážce přísluší dvojitá funkce. Místo nebo v kombinaci s geometrickým zeslabením může být dosahováno zeslabení prostřednictvím použití měkčího materiálu k napojení spojovacího úseku na kotevní těleso, například tím, že se druhou umělou hmotou je vytvořen typ závěsu mezi kotevním tělesem a spojovacím úsekem.

Aby bylo možné dosáhnout i co nej lepší utěsnění mezi upevňovacím prvkem a objímkovým tělesem, je upřednostní formy úpravy hmoždinky podle technického řešení uspořádaný v obvodovém směru obíhající prstencový výstupek v kanálu pro šroub objímkového tělesa. Zejména je prstencový výstupek v obvodovém směru uzavřený, to znamená vytvořený bez přerušení. Prstencový výstupek zužuje lokálně kanál pro šroub. Pokud je hmoždince přiřazen upevňovací prvek, který s hmoždinkou tvoří upevňovací systém, tak zužuje prstencový výstupek kanál pro šroub zejména na vnitřní průměr, který je menší než vnější průměr úseku upevňovacího prvku, který je po uskutečněné montáži plánovitě uspořádaný v oblasti prstencového výstupku v kanálu pro šroub.

U jedné další přednostní formy úpravy hmoždinky podle technického řešení je v kanálu pro šroub objímkového tělesa uspořádané žebro probíhající v podélném směru. Zejména je žebro uspořádané na spojovacím úseku, zejména na rozpěmém jazýčku, pokud spojovací úsek vykazuje jeden nebo více rozpěmých jazýčku. Zejména je pak na každém z rozpěmých jazýčků uspořádané nejméně jedno žebro. Zebro zužuje kanál pro šroub lokálně a vede k tomu, že při zapravování upevňovacího prvku je na žebro přiléhající materiál objímkového tělesa pohybován radiálně směrem ven. Prostřednictvím žebra je tedy zvětšován radiálně ven nasměrovaný rozpínací tlak, se kterým je utěsňovací úsek objímkového tělesa tlačen od spojovacího úseku proti stěně vrtané díry. Zejména se rozprostírá žebro až do rozpěmého kanálu kotevního tělesa, takže prostřednictvím žebra je způsobováno i radiální rozšiřování kotevního tělesa při zapravování upevňovacího prvku.

CZ 34843 UI

Dále je upřednostňováno, že kotevní těleso vykazuje na svém zadním konci v podélném směru uzavřený objímkový úsek. Tento objímkový úsek může být tvarově uspořádaný tak, že je při zapravování upevňovacího prvku do kanálu pro šroub radiálně rozšiřován, to znamená v průměru zvětšován, a tím tlačen proti stěně vrtané díry. Objímkový úsek tím může, přídavně k utěsňovacímu úseku, přiléhat utěsňuje na stěně vrtané díry. K tomu může být rozpěmý kanál v oblasti objímkového úseku vytvořený zúžený, zejména prostřednictvím výše popsaných žeber, které se pak mohou rozprostírat zejména od objímkového tělesa až do objímkového úseku kotevního tělesa.

Přednostně objímkové těleso vykazuje v podélném směru pěchovatelnou zkracovací zónu, do které spojovací úsek nezasahuje. Zejména je objímkové těleso v této zkracovací zóně rovněž v obvodovém směru úplně uzavřené. Tato zkracovací zóna způsobuje, že objímkové těleso může být při zapravování upevňovacího prvku ve zkracovací zóně axiálně pěchováno, čímž se objímkové těleso ve zkracovací zóně v průměru zvětšuje, a tedy způsobuje přídavné dosednutí objímkového tělesa na stěně vrtané díry, což dále zlepšuje utěsňující funkci hmoždinky. Zejména je spojovací úsek tvarově uspořádaný tak, že je při zašroubovávání a utahování šroubu vtahován do objímkového tělesa a toto pěchuje a/nebo radiálně rozpíná. Zejména spojovací úsek vykazuje klínovitý pěchovací úsek, který při vtahování do objímkového tělesa toto napěchuje a/nebo rozepře a v obvodovém směru rozšíří. Klínovitý pěchovací úsek vykazuje zejména dozadu se zužující kuželovou plochu pláště. Tím, že spojovací úsek, který je vyroben zejména z první umělé hmoty, neční do zkracovací zóny, nemůže axiálnímu pěchování, zejména z měkčí, druhé umělé hmoty vyrobeného objímkového tělesa ve zkracovací zóně překážet.

Dále je přednostní, že objímkové těleso vykazuje na své obvodové ploše uspořádané rýhování. Rýhování sestává zejména z více axiálně vzájemně za sebou uspořádaných drážek v ploše pláště objímkového tělesa. Drážky obíhají objímkové těleso v obvodovém směru zejména úplně a jsou rozděleny zejména axiálně, ve směru podélné osy, přes celou plochu pláště objímkového tělesa. Prostřednictvím rýhování se může objímkové těleso dobře přizpůsobit na nerovnosti stěny vrtané díry, což zlepšuje těsnicí účinek hmoždinky.

U jedné další přednostní formy úpravy hmoždinky podle technického řešení je na zadním konci objímkového tělesa uspořádaný radiálně odstávající a v obvodovém směru obíhající límec. Límec je vyroben zejména jednodílně s objímkovým tělesem a zejména rovněž z měkčí druhé umělé hmoty. Límec, který vykazuje větší průměr než objímkové těleso, slouží k utěsnění ústí vrtané díry, a je tvarově uspořádaný tak, že je hlavou do kanálu pro šroub zapraveného upevňovací prvku tlačen proti vnější straně montážní části, čímž je utěsňována oblast mezi montážní částí a hmoždinkou, avšak i oblast mezi hlavou a hmoždinkou.

Přednostně je kotevní těleso přinejmenším částečně obstříknuto druhou umělou hmotou a tím spojeno s objímkovým tělesem. Zejména druhá umělá hmota obklopuje kotevní těleso přinejmenším v dílčích úsecích v obvodovém směru úplně a/nebo podchycuje přídržné prvky, jako drážky nebo žebra, které jsou vytvořeny na kotevním tělese, takže existuje axiálně pevné a otočně pevné spojení mezi kotevním tělesem a objímkovým tělesem.

Hmoždinka podle technického řešení se vyrábí zejména ve vícesložkovém způsobu vstřikového lití. Zejména se nejprve vyrábí kotevní těleso společně se spojovacím úsekem z první umělé hmoty a pak nastřikuje objímkové těleso dohromady ze druhé umělé hmoty, přičemž při tom může být kotevní těleso v dílčích oblastech obstřikováno druhou umělou hmotou.

Podle technického řešení vykazuje kotevní těleso nejméně jedno spojovací žebro k axiálně pevnému, a zejména také otočně pevnému spojení kotevního tělesa s objímkovým tělesem. Toto spojovací žebro je vyrobeno zejména z první umělé hmoty kotevního tělesa a obstříknuto druhou umělou hmotou objímkového tělesa, čímž vzniká axiálně pevné spojení. Prostřednictví tohoto axiálně pevného spojení může být při zašroubovávání a utahováni šroubu jako upevňovacího prvku kotevní těleso dohromady s objímkovým tělesem a spojovacím úsekem pohybováno a objímkové těleso se spojovacím úsekem pěchováno a/nebo prostřednictvím vtahování spojovacího úseku

CZ 34843 UI rozšiřováno.

Hmoždinka podle technického řešení tvoří se šroubem přiřazeným hmoždince upevňovací systém. Šroub je při tom tvarově uspořádaný tak, že při zašroubovávání spojovací úsek hmoždinky v radiálním směru rozpíná. Šroub vykazuje hlavu a dřík, jehož průměr je větší než vnitřní průměr kanálu pro šroub. Šroub vykazuje zejména závitový úsek a bezzávitový úsek, přičemž průměr závitového úseku a/nebo průměr bezzávitového úseku je stejně velký jako nebo větší než vnitřní průměr kanálu pro šroub. Bezzávitový úsek se nachází po zašroubování zejména v oblasti spojovacího úseku a objímkového tělesa, takže závit závitového úseku může pohybovat spojovací úsek s kotevním tělesem proti objímkovému úseku, vtahování spojovacího úseku do objímkového úseku však nebrání. Pokud hmoždinka vykazuje rozpěmá ramena a rozpěmý kanál, je průměr dříku šroubu zvolen tak, že šroub při zašroubovávání rozpíná i rozpěmá ramena.

Přednostně zahrnuje šroub upevňovacího systému závitový úsek, hlavu, zejména plochou hlavu nebo hlavu s naraženou podložkou, a mezi závitovým úsekem a hlavou uspořádaný bezzávitový úsek. Průměr bezzávitového úseku je nejméně tak velký jako, zejména větší než, průměr jádra závitu závitového úseku. Ktomu není průměr bezzávitového úseku menší než vnitřní průměr kanálu pro šroub hmoždinky. Vnitřní průměr je při tom průměr nejužšího místa kanálu pro šroub, tedy například v oblasti výše popsaného prstencového výstupku nebo žeber, jak byla popisována výše. Zejména není průměr bezzávitového úseku menší než vnitřní průměr v oblasti objímkového tělesa, ve které není uspořádaný žádný prstencový výstupek a žádné žebro a která vykazuje větší vnitřní průměr než v oblasti s prstencovým výstupkem nebo žebry.

Výše v popisu uvedené znaky a kombinace znaků, provedení a úpravy technického řešení, jakož i níže v popisu obrázků uvedené a/nebo na obrázku vyznačené znaky a kombinace znaků jsou použitelné nejenom v právě uvedené nebo vyznačené kombinaci, nýbrž i v zásadě libovolných jiných kombinacích nebo i jednotlivě. Jsou možná provedení technického řešení, která nevykazují všechny znaky některého závislého nároku. Také mohou být jednotlivé znaky některého nároku nahrazovány jinými odhalenými znaky nebo kombinacemi znaků. Provedení technického řešení, která nevykazují všechny znaky příkladu provedení, jsou možná.

Objasnění výkresů

Technické řešení bude dále blíže vysvětlován za pomoci na výkrese znázorněného příkladu provedení.

Ukazují:

obrázek 1 hmoždinku podle technického řešení v bokorysu;

obrázek 2 šroub jako upevňovací prvek pro upevňovací systém podle technického řešení v bokorysu;

obrázek 3 kotevní těleso hmoždinky podle technického řešení s na něm uspořádaným spojovacím úsekem v perspektivním bokorysu;

obrázek 4 axiální řez skrz hmoždinku podle technického řešení;

obrázek 5 zvětšený řez skrz hmoždinku podle technického řešení na místě V-V obrázku 4 se směrem pohledu dopředu ve směru zaváděcího směru;

obrázek 6 do zakotvovacího základu zapravenou hmoždinku se šroubem před utahováním šroubu v částečně rozříznutém bokorysu;

obrázek 7 do zakotvovacího základu zapravenou hmoždinku obrázku 6 po utažení šroubu v částečně rozříznutém bokorysu;

obrázek 8 detail VII obrázku 6; a obrázek 9 detail VIII obrázku 7.

CZ 34843 UI

Příklady uskutečnění technického řešení

Na obrázcích 1 a 3 až 5 znázorněná hmoždinka 1 podle technického řešení tvoří s na obrázku 2 znázorněným upevňovacím prvkem 2, šroubem 3, upevňovací systém podle technického řešení, jak je ukázán na obrázcích 6 a 7.

Hmoždinka 1 se rozprostírá podél podélné osy L od svého zadního konce, který je tvořen v obvodovém směru U obíhajícím límcem 4, v zaváděcím směru E až ke svému přednímu konci, špičce 5 hmoždinky, která k lepšímu zavádění do vrtané díry (není znázorněna) je kuželovité zešikmena. Hmoždinka 1 zahrnuje kotevní těleso 6, které se rozprostírá od špičky 5 hmoždinky proti zaváděcímu směru E dozadu až k objímkovému tělesu 7, na jehož zadním konci je uspořádaný límec 4.

Na obrázku 3 znázorněné kotevní těleso 6 vykazuje na svém předním konci špičku 5 hmoždinky, která je tvořena ze dvou prostřednictví spojovačů 8 ve tvaru V spolu spojených poloskořepin 9. Poloskořepiny 9 a spojovače 8 zahrnují přední část rozpěmého kanálu 10, který středově proniká celé kotevní těleso 6 ve směru podélné osy L. Na špičku 5 hmoždinky se napojuje proti zaváděcímu směru E rozpěmá oblast 11 kotevního tělesa 6, které je tvořeno ze dvou rozpěmých ramen 12, která jsou podélným zářezem 13 od sebe oddělena a zeslabena otvorem 14 v jeho střední části, takže se rozpěmá ramena 12 na definovaném místě k rozepření mohou ohýbat. Rozpěmá ramena 12 zahrnují střední část kanálu 10 pro šroub. Proti zaváděcímu směru E se napojuje na rozpěmou oblast 11 v obvodovém směm U uzavřený objímkový úsek 15, který ve své obvodové stěně nevykazuje žádný otvor. Na tomto objímkovém úseku 15 je na kotevním tělese 6 v jednom kuse uspořádaný spojovací úsek 16, který tvoří v průměru oproti objímkovému úseku 15 redukovaný objímkový výčnělek, s v průměru v zaváděcím směm E se rozšiřujícím klínovitým pěchovacím úsekem 29, na který následuje drážkovité zeslabení 18 spojovacího úseku 16. které leží mezi pěchovacím úsekem 29 a objímkovým úsekem 15. Kotevní těleso 6 a spojovací úsek 16 jsou vyrobeny dohromady z první umělé hmoty s tvrdostí Shore větší než 70 (podle způsobu D podle DIN EN ISO 8 68:2003-10), zde polyamidu, ve způsobu vstřikového lití.

Na kotevní těleso 6 se napojuje proti zaváděcímu směm E objímkové těleso 7, které obklopuje spojovací úsek 16. případně do kterého spojovací úsek 16 ční a zabírá. Objímkové těleso 7 vykazuje na své obvodové ploše uspořádané rýhování 19. které sestává z více drážek, uspořádaných v axiálním směm vzájemně za sebou a úplně obíhajících objímkové těleso 7 v obvodovém směm U. Kotevní těleso 6 je vyrobeno ze druhé umělé hmoty, s tvrdostí Shore maximálně 70 (podle způsobu D podle DIN EN ISO 868:2003-10), která je tedy měkčí než první umělá hmota. V příkladu provedení je objímkové těleso 7 vyrobeno z polyethylenu. Objímkové těleso 7 tvoří jako celek utěsňovací úsek 28, se kterým může být vrtaná díra utěsňována proti vnikání vody, jak je to možno vidět na obrázku 7.

Hmoždinka 1 je vyrobena ve dvousložkovém způsobu vstřikového lití, přičemž nejprve se z první umělé hmoty vyrábí kotevní těleso 6 dohromady se spojovacím úsekem 16 jako jedna konstmkční část, která je znázorněna na obrázku 3. Tato konstrukční část se pak obstřikuje druhou umělou hmotou, čímž se vyrábí i objímkové těleso 7 a límec 4. Druhou umělou hmotou se ale také obstřikuje a vyplňuje kotevní těleso 6, zejména oblasti mezi spojovači 8 a rozpěmými rameny 12, j akož i spoj ovací žebra 17 poloskořepin 9, takže první umělá hmota tvoří se druhou umělou hmotou jednotku s tvarovým stykem a objímkové těleso 7 je otočně pevně a axiálně pevně spojeno s kotevním tělesem 6.

Jak je možno vidět na obrázcích 4 a 5, zahrnuje objímkové těleso 7 kanál 20 pro šroub, který probíhá koaxiálně k rozpěmému kanálu 10, a přechází do něj. Objímkové těleso 7 obklopuje kanál 20 pro šroub jako uzavřená obvodová stěna. V kanálu 20 pro šroub je uspořádaný v obvodovém směru U obíhající prstencový výstupek 21, který kanál 20 pro šroub zužuje z průměru D3 na průměr D4. Zadní oblast objímkového tělesa 7, do které spojovací úsek 16 nezabírá, tvoří, protože je vyrobena z měkké druhé umělé hmoty, pěchovatelnou zkracovací zónu 22, která může být

CZ 34843 UI pěchování zkracována ve své axiální délce. Na spojovací úsek 16 jsou uspořádaná ve směru podélné osy L probíhající žebra 23. která sahají od zadního konce spojovacího úseku 16 až do rozpěmé oblasti 11 a redukují kanál 20 pro šroub, jakož i rozpěmý kanál 10. na průměr Dg.

Na obrázku 2 znázorněný šroub 3 upevňovacího systému podle technického řešení se rozprostírá rovněž podél podélné osy L a vykazuje na svém zadním konci hlavu 27, na kterou se v zaváděcím směru E napojuje bezzávitový, válcovitý úsek 24 s průměrem D2. Hlava 27 vykazuje plochou spodní stranu, šroub 3 je tedy šroub s plochou hlavou. Na bezzávitový úsek 24 se napojuje závitový úsek 25, který na předním konci šroubu přechází do špičky 26 šroubu. Závitový úsek 25 vykazuje průměr Di jádra, který je tak velký jako průměr D2 bezzávitového úseku 24. Průměr D? bezzávitového úseku 24 je větší než vnitřní průměr D3 kanálu 20 pro šroub vně oblasti žeber 23 a prstencového výstupku 21 a k tomu větší než vnitřní průměry D4 a Dg kanálu 20 pro šroub v oblasti žeber 23 a prstencového výstupku 21.

Jak je znázorněno na obrázcích 6 a 7, zasouvá se hmoždinka 1 k montáži montážní části, zde držák misky na mýdlo sprchy, nejprve do vrtané díry 31. až límec 4 dosedá plošně na a kolem ústí vrtané díry. Vrtaná díra 31 byla zhotovována v příkladu provedení skrz dlaždici 32, lepidlo 33 na dlaždice a těsnění 34 v sádrokartonové desce 35. Pak se zapravuje šroub 3 do hmoždinky L K tomu se šroub 3 zašroubovává do kanálu 20 pro šroub a pak do rozpěmého kanálu 10. Při utahování šroubu 3 se, dříve než se rozpěmá oblast 11 hmoždinky 1 známým způsobem rozepře, čímž se hmoždinka 1 zakotvuje v zakotvovacím základu, kotevní těleso 6 dohromady se spojovacím úsekem 16 pohybuje relativně k objímkovému tělesu 7 (obrázek 6). Tím se objímkové těleso 7 pěchuje a radiálně rozšiřuje. K tomu se klínovitý pěchovací úsek 29 vtahuje dále do objímkového tělesa 7 a toto tím rozpírá, respektive rozšiřuje. Při tom leží bezzávitový úsek 24 šroubu 3 v objímkovém tělese 7 a ve spojovacím úseku 16, přičemž šroub 3 tlačí proti žebrům 23, takže se spojovací úsek 16 přídavně v radiálním směru R, tedy od podélné osy L pryč, rozšiřuje, tedy rozpíná. Se spojovacím úsekem 16 se při tom spojovací úsek 16 obklopující stěna objímkového tělesa 7, který tvoří utěsňovací úsek 28, pohybuje v radiálním směru R směrem ven a tlačí proti stěně vrtané díry, na které tedy plošně a utěsňuje přiléhá z měkké druhé umělé hmoty vyrobené objímkové těleso 7. Protože žebra 23 jsou vytvořena i v oblasti objímkového úseku 15. je tento rovněž přídavně v radiálním směru R rozšiřován, takže i ten je tlačen proti stěně vrtané díry a utěsňuje na ní přiléhá. Zkracovací zóna 22 je při tom rovněž pěchována, čímž je materiál zkracovací zóny 22 tlačen radiálně směrem dovnitř a směrem ven, takže i v této oblasti objímkového tělesa 7 působí jako utěsňovací úsek 28. Rýhováním 19 přiléhá objímkové těleso 7 i pak téměř celoplošně na stěně vrtané díry, když tato vykazuje nerovnosti, jako je to obvyklé v případě u vrtaných děr v zakotvovacím základu z betonu. Vytvořením prstencového výstupku 21 přiléhá objímkové těleso 7 v oblasti zkracovací zóny 22, ve které je vytvořen prstencový výstupek 21. po zašroubování šroubu 3 plošně utěsňuje na bezzávitovém úseku 24 šroubu 3. K tomu přiléhá plochá spodní strana montážní části 30 plošně utěsňujíc na límci 4, takže límec 4 a objímkové těleso 7 způsobují utěsnění mezi hmoždinkou 1 a šroubem 3 a žádná voda nemůže dorazit zvenku mezi montážní částí 30 a límcem 4 skrz hmoždinku 1 do vrtané díry.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení je využitelné v oblasti upevňování prostřednictvím hmoždinek.

Claims (15)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Hmoždinka (1) s kotevním tělesem (6), k zakotvení hmoždinky (1) ve vrtané díře v zakotvovacím základu a s objímkovým tělesem (7), které je uspořádané v zaváděcím směru (E) za kotevním tělesem (6), přičemž objímkové těleso (7) vykazuje kanál (20) pro šroub, do kterého může být zapravován upevňovací prvek (2), a přičemž objímkové těleso (7) vykazuje utěsňovací úsek (28), který obklopuje kanál (20) pro šroub v obvodovém směru (U) jako uzavřená obvodová stěna, vyznačující se tím, že na kotevním tělese (6) je uspořádaný spojovací úsek (16), který ční do objímkového tělesa (7), je jím obklopený a který je zapravením upevňovacího prvku (2) do kanálu (20) pro šroub radiálně rozepřitelný tak, že při rozpírání spojovacího úseku (16) je přinejmenším část utěsňovacího úseku (28) pohyblivá radiálně směrem ven.
2. 2. Hmoždinka (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že kotevní těleso (6) vykazuje nejméně dvě rozpěmá ramena (12), která obklopují rozpěmý kanál (10), přičemž rozpěmá ramena (12) jsou radiálně rozepřitelná zapravením upevňovacího prvku (2) do rozpěmého kanálu (10).
3. 3. Hmoždinka (1) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kotevní těleso (6) je vyrobeno z první umělé hmoty a že přinejmenším utěsňovací úsek (28), výhodně celé objímkové těleso (7), je vyrobeno ze druhé umělé hmoty, která je ve srovnání s první umělou hmotou měkčí.
4. 4. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že spojovací úsek (16) vykazuje v obvodovém směru (U) probíhající zeslabení (18).
5. 5. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že v kanálu (20) pro šroub objímkového tělesa (7) je uspořádaný v obvodovém směru (U) obíhající prstencový výstupek (21).
6. 6. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že v kanálu (20) pro šroub objímkového tělesa (7) je uspořádané v podélném směru probíhající žebro (23), které se rozprostírá výhodně až do rozpěmého kanálu (10) kotevního tělesa (6).
7. 7. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že kotevní těleso (6) vykazuje na svém zadním konci v obvodovém směru uzavřený objímkový úsek (15).
8. 8. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že objímkové těleso (7) vykazuje v podélném směru uchovatelnou zkracovací zónu (22), do které spojovací úsek (16) nezasahuje.
9. 9. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že těleso (7) vykazuje na své obvodové ploše uspořádané rýhování (19).
10. 10. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že na zadním konci objímkového tělesa (7) je uspořádaný radiálně odstávající a v obvodovém směru (U) obíhající límec (4).
11. 11. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že kotevní těleso (6) je přinejmenším částečně obstříknuto druhou umělou hmotou a tím spojeno s objímkovým tělesem (7)·
12. 12. Hmoždinka (1) podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že kotevní těleso (6) vykazuje nejméně jedno spojovací žebro (17) k axiálně pevnému spojení kotevního tělesa (6) s objímkovým tělesem (7).

    CZ 34843 UI
13. 13. Hmoždinka (1) podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spojovací úsek (16) je tvarově uspořádaný tak, že je při zapravování a utahování upevňovacího prvku (2) vtahován do objímkového tělesa (17) a toto pěchuje a/nebo radiálně rozpíná.

    5
14. 14. Upevňovací systém s hmoždinkou (1) podle některého z nároků 1 až 13 a se šroubem (3) jako upevňovacím prvkem (2), vyznačující se tím, že šroub (3) je tvarově uspořádaný tak, že při zašroubování spojovací úsek (16) v radiálním směru (R) rozpíná.
15. 15. Upevňovací systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že šroub (3) vykazuje závitový úsek io (25), hlavu (27) a mezi závitovým úsekem (25) a hlavou (27) uspořádaný bezzávitový úsek (24), jehož průměr (D2) je nejméně tak velký jako průměr (Di) jádra závitu závitového úseku (25) a ne menší než vnitřní průměr (D3) kanálu (20) pro šroub hmoždinky (1).