CZ34633U1

CZ34633U1 - Textilie se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností

Info

Publication number: CZ34633U1
Application number: CZ2020-38195U
Authority: CZ
Inventors: Lukáš Heřmanský
Original assignee: NANOMEMBRANE s.r.o.; CLUTEX - Klastr TechnickĂ© textilie, z.s.
Priority date: 2020-11-04
Filing date: 2020-11-04
Publication date: 2020-12-02

Description

Textilie se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností

Oblast techniky

Technické řešení se týká textilie se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností.

Dosavadní stav techniky

Hydrofobní úpravy patří mezi běžné úpravy různých druhů textilií. Obvykle se provádí na textilních materiálech, které mají za úkol odolávat průniku vody, jako jsou např. tkaniny pro výrobu plášťů a dalších oděvů do deště, deštníků, stanů, plachet atd. Hydrofobní úpravy jsou založeny na ovlivnění nasákavosti a vzlínavosti textilního materiálu. Nevýhodou těchto úprav a jimi upravených textilií je zejména to, že zvyšující se podíl hydrofobního prostředku ve struktuře textilie a způsob jeho nanášení, při kterém dochází k vyplňování původně volných mezivlákenných prostorů, negativně ovlivňují další důležité parametry těchto textilií, zejména jejich prodyšnost, prostupnost pro vodní páru a tuhost, čímž snižují komfort jejich užívání.

Tyto nevýhody jsou eliminovány textilií se zvýšenou hydrostatickou odolností dle CZ 33497, jejíž vlákna jsou po celém svém obvodu potažená souvislou vrstvou hydrofobního prostředku vytvořenou plazmatickým nástřikem. Nevýhodou této textilie je její vysoká cena daná nízkou rychlostí vytváření plazmatického nástřiku a vysokými náklady na provoz a pořízení plazmovacího zařízení.

Další podstatnou nevýhodou stávajících textilií se zvýšenou hydrofobností je také jejich vysoký povrchový odpor, resp. nízká povrchová vodivost, kvůli kterému se na povrchu těchto textilií při manipulaci s nimi snadno vytváří koncentrovaný elektrostatický náboj. Ten pak omezuje použití těchto textilií v některých technických, ale i oděvních aplikacích, kdy nejen, že snižuje komfort užívání výrobků připravených z těchto textilií, ale současně také zvyšuje jejich tendenci zachytávat prach a nečistoty.

Cílem technického řešení je navrhnout textilii s co nejvyšší povrchovou vodivostí a hydrofobností a současně s co nejvyšší prodyšností a prostupností pro vodní páru.

Podstata technického řešení

Cíle technického řešení se dosáhne textilií se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností, jejíž podstata spočívá vtom, že v její struktuře je uložená směs alespoň jednoho zvodivujícího prostředku a alespoň jednoho hydrofobního prostředku, která obaluje její vlákna a částečně, tj. do 30 %, vyplňuje její mezivlákenné prostory. Hmotnostní podíl této směsi je 0,01 do 10 % hmota, textilie, přičemž hmotnostní poměr všech hydrofobních prostředků a všech zvodivujících prostředků v ní je 5:1 až 3:1.

Zvodivujícím prostředkem může být např. zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu.

Hydrofobním prostředkem pak může být hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu, silikonu nebo uhlovodíku - polymeru v uhlovodíkové matrici.

Příklady uskutečnění technického řešení

Textilie se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností může být tvořená textilií libovolného typu a materiálu, vč. vrstvy polymemích nanovláken připravených elektrostatickým

- 1 CZ 34633 UI zvlákňováním, přičemž v její struktuře je uložená směs alespoň jednoho zvodivujícího prostředku a alespoň jednoho hydrofobního prostředku, která obaluje její vlákna a částečně, tj. do 30 % vyplňuje její mezivlákenné prostory. Tato směs se do struktury této textilie nanese klocováním s využitím fulám.

Při klocování s využitím fuláru se daná textilie nejprve ponoří do roztoku obsahujícího alespoň jeden zvodivující prostředek a alespoň jeden hydrofobní prostředek, načež se z ní průchodem mezerou mezi dvěma tělesy, nejčastěji otáčejícími se válci, odstraní přebytečný roztok. Tyto kroky se přitom mohou opakovat až do dosažení požadované hodnoty povrchové vodivosti, resp. povrchového odporu a/nebo hydrofobnosti. Díky odstranění přebytku roztoku při průchodu textilie mezerou mezi dvěma tělesy se do struktury této textilie nanáší jen poměrně malé množství směsi zvodivujícího a hydrofobního prostředku/prostředků, odpovídající cca 0,1 až 30 % hmota, celkové hmotnosti textilie, která po odpaření rozpouštědla obaluje její jednotlivá vlákna a v malé míře také vyplňuje její mezivlákenné prostory. Díky tomu se zvyšuje povrchová vodivost a hydrofobnost textilie, aniž by se současně podstatně snížila její výchozí prodyšnost a propustnost pro vodní páru.

Klocování s využitím fuláru probíhá při teplotě okolí, přítlaku ždímacích těles 0,1 až 10 baru a rychlosti posunu upravované textilie 0,5 až 20 m/min. V případě potřeby může následovat sušení upravené textilie v horkovzdušné komoře a případně i tepelná fixace zvodivujícího a/nebo hydrofobního prostředku.

Jako zvodivující prostředek lze použít např. zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu.

Jako hydrofobní prostředek lze použít např. hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu, s výhodou zejména fluorkarbonu typu C6 nebo C8, hydrofobní prostředek na bázi silikonu nebo hydrofobní prostředek na bází uhlovodíku, tj. polymeru v uhlovodíkové matrici.

Zvodivující prostředek/prostředky a hydrofobní prostředek/prostředky se přitom na textilii nanáší současně v podobě směsi, která dále obsahuje vhodné rozpouštědlo např. kyselinu octovou zvodivujícího prostředku/prostředků a s výhodou i povrchově aktivní látku, tj smáčedlo, pro zvýšení smáčivosti a zachycení většího množství směsi ve struktuře textilie. Po aplikaci této směsi se upravená textilie suší pro odstranění rozpouštědla a v případě použití hydrofobního prostředku na bázi fluorkarbonu s výhodou ještě tepelně aktivuje, např. v horkovzdušné komoře, případně žehlením nebo sušením v sušičce, přičemž dochází ke zlepšení orientace řetězců fluorkarbonu a v důsledku toho ke zvýšení odolnosti nanesené vrstvy vůči praní a chemickému čištění. U některých typů hydrofobních prostředků na bázi fluorkarbonu probíhá tato aktivace samovolně už při pokojové teplotě. Díky tomu, že zvodivující prostředek/prostředky a hydrofobní prostředek/prostředky se nanáší v jedné směsi a vytváří společnou vrstvu, má aktivace hydrofobního prostředku pozitivní vliv i na odolnost uložení zvodivujícího prostředku.

Jako výchozí textilie přitom může sloužit jakákoliv textilie libovolného typu a také vrstva polymemích nanovláken, případně vícevrstvý textilní kompozit, který může obsahovat alespoň jednu vrstvu polymemích nanovláken jako jednu ze svých součástí, uloženou na jeho povrchu a/nebo v jeho struktuře.

Níže jsou pro názornost uvedeny příklady různých textilií se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobnosti s nánosem směsi obsahující zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu a hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Na základě zkušeností a vlastností jednotlivých materiálů je zřejmé, že stejných nebo podobných výsledků se dosáhne také při použití jiných zvodivujících a/nebo hydrofobních prostředků.

Příklad 1

Byl připraven textilní kompozit, který obsahoval vrstvu polymemích nanovláken z polyuretanu (PU) s plošnou hmotností 7 g/m² vytvořenou elektrostatickým zvlákňováním uloženou mezi vrstvou polyesterové (PES) tkaniny s plátnovou vazbou a plošnou hmotností 60 g/m² a vrstvou

-2 CZ 34633 UI polyesterové (PES) osnovní pleteniny s plošnou hmotností 39 g/m². Všechny vrstvy tohoto kompozitu byly spojeny bodově tavným polyuretanovým (PU) pojivém. Celková plošná hmotnost toho kompozitu byla 121 g/m².

Na vzorek tohoto kompozitu se klocováním nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT AHE, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace), která sloužila jako rozpouštědlo zvodivujícího prostředku v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fúláru byl 6 barů a tyto válce se otáčely rychlostí 1 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozitu odpovídalo 17 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu roztoku.

Po klocování se vzorek kompozitu s naneseným roztokem umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozita odpovídalo 4 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu v suchém stavu.

U takto připraveného vzorku se způsobem dle ČSN EN 1149-1 s využitím soustředných prstencových elektrod stanovil jeho povrchový odpor. Jeho hodnota byla IxlO⁸ Ω, tj. velmi dobrá, přičemž výchozí hodnota pro neošetřený textilní kompozit byla IxlO¹⁰ Ω.

Současně se u tohoto vzorku metodou „spray test“ měřila jeho hydrofobita - vodoodpudivost. Principem této metody je stanovení hydrofobnosti plošné textilie jejím skrápěním umělým deštěm za definovaných podmínek. Zkouška je založena na tom, že se vzorek umístí do kruhového držáku skloněného v úhlu 45° lícní stranou nahoru a z konstantní výšky se nepřerušovaně zkrápí 250 ml destilované vody. Voda protéká nálevkou se sprchových nástavcem. Po ukončení skrápění se vzorek vyjme, lícní stranou se otočí dolů a držákem, ve kterém je vzorek upnut, se dvakrát silně udeří o tvrdý předmět, aby se tak odstranily kapky ulpělé na povrchu vzorku. Hydrofobnost se pak určuje podle etalonu. V daném případě byla stanovena jako 5, tj. žádné ulpění vody nebo smočení povrchu.

Měření povrchového odporu i hydrofobnosti se následně opakovalo po 1 a 5 cyklech praní pračkou Electrolux EWW 1697 MDW, pracím prostředkem Perwoll Sport Active, délka praní 35 minut, ždímání 800 ot./min., teplota prací lázně 40 °C. Hodnota povrchového odporu i hydrofobnosti byla při těchto měřeních stejná jako před praním, což dokazuje odolnost uložení směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku ve struktuře kompozita.

Příklad 2

Na stejný kompozit jako v příkladu 1 se stejným způsobem nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT EPA 3623, Rudolf GmbH, v koncentraci 12 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace) v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fuláru byl 4 bary a tyto válce se otáčely rychlostí 1 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozitu odpovídalo 21 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu. Vzorek kompozitu s naneseným roztokem se umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozitu odpovídalo 6 % hmota, celkové hmotnosti kompozita po nánosu v suchém stavu.

-3CZ 34633 UI

U takto připraveného vzorku se stejným způsobem jako v příkladu 1 měřil povrchový odpor a hydrofobnost, a to jak počáteční, tak i po 1 a 5 cyklech praní. Hodnota povrchového odporu byla při všech měřeních 1χ10⁸Ω, tj. velmi dobrá, přičemž výchozí pro neošetřený textilní kompozit byla IxlO¹⁰ Ω. Vodoodpudivost byla při všech měřeních vždy hodnocena jako 5, tj. žádné ulpění vody nebo smočení povrchu.

Příklad 3

Byl připraven textilní kompozit, který obsahoval vrstvu polyesterové (PES) tkaniny s plátnovou vazbou a plošnou hmotností 60 g/m², vrstvu polyesterové (PES) zátažné pleteniny s plošnou hmotností 55 g/m² a mezi nimi uloženou polyuretanovou (PU) membrány s plošnou hmotností 13 g/m². Všechny vrstvy tohoto kompozitu byly spojeny bodově tavným polyuretanovým (PU) pojivém. Celková plošná hmotnost toho kompozitu byla 143 g/m².

Na vzorek tohoto kompozitu se klocováním nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT AHE, Rudolf GmbH, v koncentraci 8 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace), která sloužila jako rozpouštědlo zvodivujícího prostředku v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fůláru byl 6 barů a tyto válce se otáčely rychlostí 3 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozitu odpovídalo 14 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu.

Po klocování se vzorek kompozitu s naneseným roztokem umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozita odpovídalo 3,5 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu v suchém stavu.

U takto připraveného vzorku se stejným způsobem jako v příkladu 1 měřil povrchový odpor a hydrofobnost, a to jak počáteční, tak i po 1 a 5 cyklech praní. Hodnota povrchového odporu byla při všech měřeních 1χ10⁹Ω, tj. velmi dobrá, přičemž výchozí pro neošetřený textilní kompozit byla IxlO¹⁰ Ω. Vodoodpudivost byla při všech měřeních vždy hodnocena jako 5, tj. žádné ulpění vody nebo smočení povrchu.

Příklad 4

Na stejný kompozit jako v příkladu 3 se stejným způsobem nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT EPA 3623, Rudolf GmbH, v koncentraci 8 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace) v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci taláru byl 3 bary a tyto válce se otáčely rychlostí 4 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozita odpovídalo 26 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu. Vzorek kompozitu s naneseným roztokem se umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozita odpovídalo 6,5 % hmota, celkové hmotnosti kompozita po nánosu v suchém stavu.

-4CZ 34633 UI

Příklad 5

Byl připraven textilní kompozit, který obsahoval vrstvu polyesterové (PES) tkaniny s plátnovou vazbou a plošnou hmotností 60 g/m² a vrstvu polyuretanové (PU) membrány s plošnou hmotností 20 g/m². Obě vrstvy byly spojeny bodově tavným polyuretanovým (PU) pojivém. Celková plošná hmotnost toho kompozitu byla 87 g/m².

Na vzorek tohoto kompozitu se klocováním nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 35 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT AHE, Rudolf GmbH, v koncentraci 7 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 8 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace), která sloužila jako rozpouštědlo zvodivujícího prostředku v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci taláru byl 3 bary a tyto válce se otáčely rychlostí 1 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozitu odpovídalo 23 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu.

Po klocování se vzorek kompozitu s naneseným roztokem umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozita odpovídalo 7,5 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu v suchém stavu.

Příklad 6

Na stejný kompozit jako v příkladu 3 se stejným způsobem nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT EPA 3623, Rudolf GmbH, v koncentraci 8 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace) v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fuláru byl 2 bary a tyto válce se otáčely rychlostí 7 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře textilního kompozita odpovídalo 27 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu. Vzorek kompozitu s naneseným roztokem se umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivovalo hydrofobní prostředek. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře kompozitu odpovídalo 6 % hmota, celkové hmotnosti kompozitu po nánosu v suchém stavu.

Příklad 7

Na vzorek polyesterové (PES) tkaniny s plátnovou vazbou a plošnou hmotností 60 g/m² se klocováním nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl

-5CZ 34633 UI polyether fosfátu RUCO-STAT AHE, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 10 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace), která sloužila jako rozpouštědlo zvodivujícího prostředku v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fuláru byl 6 barů a tyto válce se otáčely rychlostí 1 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře tkaniny odpovídalo 12 % hmota, celkové hmotnosti této tkaniny po nánosu.

Po klocování se vzorek tkaniny s naneseným roztokem umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře textilie odpovídalo 2 % hmota, celkové hmotnosti tkaniny po nánosu v suchém stavu.

U takto připraveného vzorku se stejným způsobem jako v příkladu 1 měřil povrchový odpor a hydrofobnost, a to jak počáteční, tak i po 1 a 5 cyklech praní. Hodnota povrchového odporu byla při všech měřeních 1χ10⁹Ω, tj. velmi dobrá, přičemž výchozí pro neošetřenou tkaninu byla 1x10¹⁰ Ω. Vodoodpudivost byla při všech měřeních vždy hodnocena jako 5, tj. žádné ulpění vody nebo smočení povrchu.

Příklad 8

Na vzorek polyesterové (PES) osnovní pleteniny s plošnou hmotností 39 g/m² se klocováním nanesl vodný roztok, který obsahoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu RUCO-Guard AFC6, Rudolf GmbH, v koncentraci 40 g/1, zvodivující prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu RUCO-STAT EPA 3623, Rudolf GmbH, v koncentraci 12 g/1, povrchově aktivní látku RUCOWET FN, Rudolf GmbH, v koncentraci 8 g/1 a kyselinu octovou (60% koncentrace), která sloužila jako rozpouštědlo zvodivujícího prostředku v koncentraci 0,5 g/1. Přítlak mezi válci fuláru byl 6 barů a tyto válce se otáčely rychlostí 1 m/min. Množství roztoku zachyceného ve struktuře pleteniny odpovídalo 10 % hmota, celkové hmotnosti pleteniny po nánosu.

Po klocování se vzorek pleteniny s naneseným roztokem umístil do horkovzdušné komory, kde se po dobu 2 minut sušil při teplotě 120 °C a poté se po dobu 1 minuty při teplotě 160 °C aktivoval hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu. Výsledné množství směsi zvodivujícího prostředku a hydrofobního prostředku uložené ve struktuře pleteniny odpovídalo 1,7% hmota, celkové hmotnosti pleteniny po nánosu v suchém stavu.

U takto připraveného vzorku se stejným způsobem jako v příkladu 1 měřil povrchový odpor a hydrofobnost, a to jak počáteční, tak i po 1 a 5 cyklech praní. Hodnota povrchového odporu byla při všech měřeních 1χ10⁹Ω, tj. velmi dobrá, přičemž výchozí pro neošetřenou pleteninu byla 1x10¹⁰ Ω. Vodoodpudivost byla při všech měřeních vždy hodnocena jako 5, tj. žádné ulpění vody nebo smočení povrchu.

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Textilie se zvýšenou povrchovou vodivostí a hydrofobností, vyznačující se tím, že v její struktuře je uložená směs alespoň jednoho zvodivujícího prostředku a alespoň jednoho hydrofobního prostředku, která obaluje její vlákna a z maximálně 30 % vyplňuje její mezivlákenné prostory, přičemž hmotnostní podíl této směsi je 0,01 až 10 % hmoto, této textilie a hmotnostní poměr všech hydrofobních prostředků a všech zvodivujících prostředků v textilii je 5:1 až 3:1.
2. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že hydrofobním prostředkem je hydrofobní prostředek na bázi fluorkarbonu.
3. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že hydrofobním prostředkem je hydrofobní prostředek na bázi silikonu.
4. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že hydrofobním prostředkem je hydrofobní prostředek na bázi uhlovodíku.
5. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že zvodivujícím prostředkem je prostředek na bázi alkyl polyether fosfátu.