CZ32776U1 - Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu - Google Patents

Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu Download PDF

Info

Publication number
CZ32776U1
CZ32776U1 CZ2019-35880U CZ201935880U CZ32776U1 CZ 32776 U1 CZ32776 U1 CZ 32776U1 CZ 201935880 U CZ201935880 U CZ 201935880U CZ 32776 U1 CZ32776 U1 CZ 32776U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
fuel
pellet
nuclear
inner material
nuclear fuel
Prior art date
Application number
CZ2019-35880U
Other languages
English (en)
Inventor
Štěpán Foral
Karel Katovský
Original Assignee
Vysoké Učení Technické V Brně
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vysoké Učení Technické V Brně filed Critical Vysoké Učení Technické V Brně
Priority to CZ2019-35880U priority Critical patent/CZ32776U1/cs
Publication of CZ32776U1 publication Critical patent/CZ32776U1/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G21NUCLEAR PHYSICS; NUCLEAR ENGINEERING
    • G21CNUCLEAR REACTORS
    • G21C3/00Reactor fuel elements and their assemblies; Selection of substances for use as reactor fuel elements
    • GPHYSICS
    • G21NUCLEAR PHYSICS; NUCLEAR ENGINEERING
    • G21CNUCLEAR REACTORS
    • G21C3/00Reactor fuel elements and their assemblies; Selection of substances for use as reactor fuel elements
    • G21C3/02Fuel elements
    • GPHYSICS
    • G21NUCLEAR PHYSICS; NUCLEAR ENGINEERING
    • G21CNUCLEAR REACTORS
    • G21C3/00Reactor fuel elements and their assemblies; Selection of substances for use as reactor fuel elements
    • G21C3/02Fuel elements
    • G21C3/04Constructional details
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E30/00Energy generation of nuclear origin
    • Y02E30/30Nuclear fission reactors

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Plasma & Fusion (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • High Energy & Nuclear Physics (AREA)
  • Monitoring And Testing Of Nuclear Reactors (AREA)

Description

Oblast techniky
Technické řešení se týká jaderného paliva se sníženou centrální teplotou, palivové pelety toto jaderné palivo obsahující a palivové tyče obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu.
Dosavadní stav techniky
Současným palivem lehkovodních reaktorů, ve zkratce LWR, ať již tlakovodních či varných, je ve většině případů oxid uraničitý, zkráceně UO2. V některých případech je oxid uraničitý smíchán s oxidem plutoničitým, zkráceně PUO2. Oxid uraničitý je slinut v keramický materiál, který i za vyšších teplot v řádech tisíců stupňů Celsia vykazuje chemickou stabilitu, mechanickou stabilitu a inertní chování v reakci s vodou. Teplota tání je přibližně 2650 °C.
Palivo z UO2 jev jaderném reaktoru přítomno ve formě pelet, tedy válečků, o průměru do cca 10 mm a výšce cca 10 mm, které jsou uzavřeny v trubičkách vyrobených ze slitin na bázi zirkonia. Trubička bývá pro lepší přestup tepla mezi peletou a samotnou trubičkou naplněna plnícím plynem, heliem, a z tohoto důvodu je i hermeticky uzavřena na obou koncích. Mezi peletou a trubičkou se nachází volný prostor, tzv. palivová mezera, která slouží k pojmutí dilatací pelet způsobených tepelnou roztažností a objemovým napucháním vlivem vyhořívání. Sestava pelet v trubičce se nazývá palivový proutek. Palivové proutky se dále kompletují do palivového souboru a v závislosti na typu reaktoru se délka palivového souboru liší v rozmezí cca 2,5 až 4 m. Liší se i celková hmotnost souboru, a to od 200 kg do 800 kg.
Přírodní uran se sestává zejména z izotopu U238 v množství 99,28 % a dále z izotopu U235 v množství 0,72 % a stopového množství U234, tedy 0,005 %. Lehkovodní reaktory jsou založeny na štěpení izotopu U235, kterého po dobu provozu reaktoru v peletách ubývá. Z tohoto důvodu bývá v peletách UO2 množství U235 navýšeno procesem tzv. obohacování, jelikož obohacené palivo je možno využívat k provozu reaktoru po delší dobu.
Štěpením izotopu U235 vzniká v objemu pelety teplo, které jez pelety radiálně odváděno přes palivovou mezeru a pokrytí do chladivá jaderného reaktoru. U LWR se jedná o vodu. Jelikož vývin tepla probíhá v celém objemu pelety a UO2 má malou tepelnou vodivost, vzniká v samotné peletě velký teplotní gradient v řádech stovek stupňů na centimetr. Palivová mezera i pokrytí v tomto případě představují tepelný odpor, který dále navyšuje teplotu v peletě, přičemž provozní teplota v centru pelety může dosahovat patnáct set až dvou tisíc stupňů Celsia. Na základě tohoto jevu je peleta silně mechanicky a tepelně namáhána vlivem teplotní roztažností. V kritických případech může dojít i k tavení středu pelety. Za účelem prevence tohoto jevu je někdy v peletě vytvořen centrální otvor, čímž se eliminují vysoké centrální teploty pelety, avšak na úkor množství paliva v peletě.
Udržení štěpné řetězové reakce je založeno na zásobě izotopu uranu U235, který v průběhu vyhořívání ubývá. Navýšením obsahu U235 se dosahuje vyšší efektivity ve využívání paliva, jelikož palivo je možno používat po delší dobu. Použití tohoto principu ovšem vede ke značnému přebytku reaktivity na začátku vyhořívání, který se musí kompenzovat použitím absorbátorů neutronů přítomných v palivu, chladící vodě nebo regulačních orgánech jaderného reaktoru.
V tomto ohledu se jeví jako výhodné zavést do pelety/palivového proutku oxid thoria (TI1O2), kde thorium patří mezi tzv. „štěpitelné materiály“. V tomto případě dochází nejprve k absorpci přebytečných neutronů na atomech thoria, které „konverzí“ přechází na izotop uranu U233, což je neutronový záchyt následovaný dvěma beta mínus rozpady, který jev pozdějších fázích procesu
- 1 CZ 32776 U1 vyhoriván, štěpen, podobně jako izotop U235. V tomto případě může být ThO2 buďto přimícháno přímo do matrice pelety UO2, nebo může být centrum pelety na bázi UO2 vytvořeno z TliCL, tzv. palivo typu „DUPLEX“, nebo je možno v palivovém proutku proložit pelety z UO2 peletami z ThO2.
Nevýhoda tohoto způsobu je ovšem fakt, že TI1O2 vykazuje podobně nízkou tepelnou vodivost, jak je tomu u UO2. Problémy s mechanickým namáháním paliva tedy zůstávají i u této formy paliva.
Podstata technického řešení
Cílem tohoto technického řešení je představit jaderné palivo se sníženou centrální teplotou, obsahující vnější materiál obklopující vnitřní materiál, kde vnějším materiálem je oxid uraničitý, zkráceně UO2, jehož podstata spočívá vtom, že vnitřním materiálem je materiál s tepelnou vodivostí větší, než je tepelná vodivost oxidu uraničitého.
Ve výhodném provedení je vnitřní materiál karbid thoria.
V jiném výhodném provedení je vnitřní materiál dikarbid thoria.
Výše zmíněné nedostatky odstraňuje do značné míry rovněž palivová peleta, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje jaderné palivo podle některého ze shora uvedených znaků.
Ve výhodném provedení je vnitřní materiál je válcová vložka a/nebo nános vnitřního materiálu do centrálního otvoru prstence vnějšího materiálu a/nebo nános vnitřního materiálu na vnitřní povrch prstence vnějšího materiálu.
V jiném výhodném provedení je průměr vnitřního materiálu maximálně 60 % průměru pelety.
Výše zmíněné nedostatky odstraňuje do značné míry rovněž palivová tyč, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje alespoň jednu palivovou peletu podle některého ze shora uvedených znaků.
Objasnění výkresů
Technické řešení bude dále přiblíženo pomocí obrázků, kde obr. 1 představuje palivovou peletu jaderného paliva se sníženou teplotou v jeho centru podle tohoto technického řešení a obr. 2 představuje graf poklesu neutronové bilance v průběhu vyhořívání jaderného paliva.
Příklady uskutečnění technického řešení
Jaderné palivo podle tohoto technického řešení obsahuje vnější materiál 2 obklopující vnitřní materiál 1, kde vnějším materiálem 2 je oxid uraničitý, zkráceně UO2, a vnitřním materiálem 1. je materiál s tepelnou vodivostí větší, než je tepelná vodivost oxidu uraničitého.
Vnitřní materiál 1 je výhodně vytvořen z karbidů thoria, zejména z dikarbidu thoria, zkráceně ThC2.
Jak je vidět na obr. 1, jaderné palivo podle tohoto technického řešení je výhodně ve formě pelety, jejíž vnější materiál 2 je ve formě prstence. Vnitřní materiál _l_ je v peletě vytvořen jejím zasunutím coby válcové vložky, a/nebo nanesením vnitřního materiálu 1 do centrálního otvoru prstence vnějšího materiálu 2, např. napěchováním, a/nebo nanesením vnitřního materiálu 1 na vnitřní povrch prstence vnějšího materiálu 2.
-2CZ 32776 U1
Průměr vnitřního materiálu 1 je maximálně 60 % průměru pelety.
ThC2 je množivý materiál, tudíž pozitivně ovlivňuje neutronovou bilanci v pozdějších fázích palivové kampaně. Neutronová bilance je vyjádřena pomocí koeficientu kmf, který je ideálně roven jedné, což značí vyrovnanou neutronovou bilanci. Průměr centrální části z TI1C2 je ovlivněn požadavkem na funkci centrální části.
Jak je vidět na obr. 2, při průměrech vnitřního materiálu 1 do 1 mm zlepšuje jeho přítomnost neutronovou bilanci na konci palivové kampaně, v příkladu o poloměru vložky r=0,25 mm, a tím i zlepšuje ekonomickou stránku provozu jaderného reaktoru. Při vyšších průměrech vnitřního materiálu 1 dochází k významnému snížení přebytku reaktivity na začátku kampaně, čímž pozitivně přispívá k provozu reaktoru, v příkladu o poloměru vložky r=2,0 mm. V tomto případě totiž není zapotřebí zásahu regulačních orgánů jaderného reaktoru, vysoké koncentrace kyseliny borité v chladivu či použití vyhořívajících absorbátorů na bázi oxidů vzácných zemin. Rovněž hustota neutronového toku, a tedy i tepelného výkonu je následně rovnoměrněji rozložena v radiálním směru aktivní zóny jaderného reaktoru.
Nový typ paliva vychází ze standardního paliva UO2 s centrálním otvorem, tudíž je snadno vyrobitelný.
Výhodou tohoto technického řešení je, že není nutno, aby se celý palivový proutek sestával z nového typu pelet. S výhodou je možno využít konceptu, kdy jsou v palivovém proutku axiálně střídány klasické plné pelety z UO2 a nově navržené pelety s odlišnou centrální částí. Rovněž je možno dávat nový typ pelet na místa palivového proutku, kde je potřeba snížit přebytek neutronů, zejména v počátku vyhořívání.
TI1C2 vykazuje více než dvojnásobnou tepelnou vodivost oproti UO2 a vysokou teplotu tání, cca 2650 °C, tudíž je teplotně stálý a efektivně snižuje množství akumulovaného tepla. V případě, že je palivový proutek sestaven z pelety z paliva podle tohoto technického řešení, umožňuje toto provedení proudění plnícího plynu centrem této pelety a tím i chlazení jejího centra. Dále umožňuje snížit mechanické namáhání vnitřního materiálu 1 i vnějšího materiálu 2 pojmutím jejich tvarových deformací.
Dalším pozitivním jevem je snížení toxické zátěže vyhořelého jaderného paliva, jelikož použitím vložky založené na thoriu vzniká méně transuranů, které představují významnou radiotoxickou zátěž u použitého jaderného paliva.
Nový typ pelety je možno využít v lehkovodních reaktorech, ať již tlakovodního či varného typu, nebo těžkovodních reaktorech, např. typu CANDU.
NÁROKY NA OCHRANU

Claims (7)

1. Jaderné palivo, obsahující vnější materiál (2) obklopující vnitřní materiál (1), kde vnějším materiálem (2) je oxid uraničitý, zkráceně UO2, vyznačující se tím, že vnitřním materiálem (1) je materiál s tepelnou vodivostí větší, než je tepelná vodivost oxidu uraničitého.
2. Jaderné palivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní materiál (1) je karbid thoria.
-3 CZ 32776 U1 z předchozích nároků.
3. Jaderné palivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní materiál (1) je dikarbid thoria.
4. Palivová peleta, vyznačující se tím, že obsahuje jaderné palivo podle některého
5 nános vnitřního materiálu (1) na vnitřní povrch prstence vnějšího materiálu (2).
5. Palivová peleta podle nároku 4, vyznačující se tím, že vnitřní materiál (1) je válcová vložka a/nebo nános vnitřního materiálu (1) do centrálního otvoru prstence vnějšího materiálu (2) a/nebo
6. Palivová peleta podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že průměr vnitřního materiálu (1) je maximálně 60 % průměru pelety.
ío
7. Palivová tyč, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu palivovou peletu podle některého z nároků 4 až 6.
CZ2019-35880U 2019-02-04 2019-02-04 Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu CZ32776U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2019-35880U CZ32776U1 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2019-35880U CZ32776U1 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ32776U1 true CZ32776U1 (cs) 2019-04-16

Family

ID=66168903

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2019-35880U CZ32776U1 (cs) 2019-02-04 2019-02-04 Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ32776U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6512805B1 (en) Light water reactor core and fuel assembly
US20140192949A1 (en) Nuclear reactor fuel element having silicon carbide multilayered cladding and thoria-based fissionable fuel
US9620248B2 (en) Dispersion ceramic micro-encapsulated (DCM) nuclear fuel and related methods
US7961836B2 (en) Use of boron or enriched boron 10 in UO2
JP3428150B2 (ja) 軽水炉炉心及び燃料集合体
EP3559956B1 (en) Passive reactivity control in a nuclear fission reactor
US20070064861A1 (en) High-density, solid solution nuclear fuel and fuel block utilizing same
KR101717942B1 (ko) 소형 모듈형 원자로 노심 및 이를 갖는 원자로
US3133867A (en) Neutronic reactor fuel element
Handwerk et al. Optimized core design of a supercritical carbon dioxide-cooled fast reactor
JP2016109585A (ja) 高速炉炉心および高速炉
Widiawati et al. Initial core design analysis of lead (208)‐bismuth eutectic‐cooled reactor with radial fuel shuffling
Attom et al. Comparison of homogeneous and heterogeneous thorium fuel blocks with four drivers in advanced high temperature reactors
JPS58135989A (ja) 沸騰水型原子炉燃料集合体
CZ32776U1 (cs) Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto palivovou peletu
Kim et al. Long-cycle and high-burnup fuel assembly for the VHTR
RU2242810C2 (ru) Тепловыделяющая сборка водо-водяного энергетического реактора
JP2003222694A (ja) 軽水炉炉心及び燃料集合体並びに制御棒
CZ32802U1 (cs) Jaderné palivo, palivová peleta toto jaderné palivo obsahující a palivová tyč obsahující alespoň jednu tuto peletu
RU2830567C2 (ru) Тепловыделяющий элемент водо-водяного энергетического ядерного реактора
Totemeier et al. LIGHTBRIDGE corporation advanced metallic fuel
Talamo et al. A Deep Burn Fuel Management Strategy for the Incineration of Military Plutonium in the Gas Turbine–Modular Helium Reactor Modeled in a Detailed Three-Dimensional Geometry by the Monte Carlo Continuous Energy Burnup Code
RU2823744C1 (ru) Тепловыделяющий элемент водо-водяного энергетического ядерного реактора
JP2509625B2 (ja) 高速増殖炉の炉心構成
EP1780729A2 (en) Fuel assembly with boron containing nuclear fuel

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20190416

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20230126