CZ31915U1 - Obvodový plášť budov - Google Patents

Description

Technické řešení se týká zateplení převážně zděných konstrukcí obvodového pláště budov se systémem provětrávané fasády.

Dosavadní stav techniky

Stávající zděné obvodové pláště se v dnešní době většinou izolují kontaktním zateplovacím systémem ETICS (External Thermal Insulation Composite Systém), který je převážně tvořen izolačním materiálem z polystyrenu nebo z minerální izolace. Tyto izolace jsou nejčastěji uzavřeny různými stavebními tmely a vnějšími strukturovanými omítkami. Standardní systémy kontaktního zateplení se považují za difuzně uzavřené, protože nedovolují průchod vodní páry (vlhkosti) ven z objektu, a tak hrozí její akumulace v celém konstrukčním systému. V důsledku této nadměrné vlhkosti může v interiéru objektu docházet k nežádoucímu tvoření povrchových kondenzací a následných plísní. Alternativně lze, k výše popsané skladbě, použít na zateplení obvodového zdivá z vnější strany difúzně otevřený materiál na bázi stříkaného polyuretanu od Chytré izolace, LIKO-S, a.s.

Při posuzování vhodnosti řazení jednotlivých vrstev obvodového pláště (posuzováno ze strany interiéru směrem k exteriéru) se používá faktor difuzního odporu označovaný μ. Tato veličina vyjadřuje relativní schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Faktor difúzního odporu μ je poměr difuzního odporu materiálu (odpor pronikám vodní páry materiálem), který se poměřuje vůči difuznímu odporu vzduchu o stejné tloušťce a podmínkách. Pro vzduch je tedy faktor difúzního odporu μ=1. Se zvyšující se číselnou hodnotou koeficientu difúzního odporu μ klesá množství prostupující vodní páry daným materiálem.

Velikost faktoru difuzního odporu keramických tvárnic či cihel se pohybuje kolem hodnot μ=10. U standartních zateplovacích kontaktních systémů je z vnější strany přidána lepící stěrka (stavební tmel) o velikosti faktoru difúzního odporu μ=50 se standartním polystyrenem o velikosti μ=40. Po ukotvení EPS se natahuje pomocí stavebního tmelu výztužná vrstva o velikosti faktoru difuzního odporu μ=50 a následně je tato vrstva uzavřená vnější strukturovanou omítkou o velikosti faktoru difuzního odporu μ=121.

Z výše uvedeného vyplývají hlavní nevýhody standardních provedení kontaktních zateplovacích systémů obvodových plášťů, kterými jsou:

Bránění postupnému uvolňování vodní páry z interiéru do exteriéru

Akumulace vlhkosti v konstrukčních částech dané stavby

Možnost vzniku kondenzátu a plísní, nežádoucí estetický vzhled na straně interiéru

Zhoršení kvality vnitřního prostředí

Podstata technického řešení

Výše uvedené nevýhody kontaktních zateplovacích systémů, které jsou využívány ve velkém měřítku při zateplování veškerých staveb, můžeme v některých případech, nahradit obvodovým pláštěm budov s provětrávanou fasádou (dále jen „obvodový plášť budov), tedy technickým řešením s difúzně otevřeným provětrávaným systémem obvodového pláště budov, kde se tradiční

- 1 CZ 31915 U1 izolant například minerální izolace či polystyren s veškerými dalšími vrstvami vymění za difuzně otevřenou pěnu, s minimální nasákavostí bez jakéhokoliv stavebního tmelu, která splní podmínky průchodu vlhkosti skrze celou konstrukci od interiéru až do exteriéru. Zabrání se tak akumulaci nežádoucí vlhkosti uvnitř konstrukce a tím se eliminuje riziko kondenzace par v konstrukci a nežádoucích plísní na straně interiéru. V interiéru se tak zvýší kvalita vzduchu a uživatelský komfort. Jak již bylo zmíněno, tak difuzní odpor materiálů obvodového pláště vůči prostupu vodních par se posuzuje prostřednictvím faktoru difuzního odporu μ. Čím je hodnota μ větší, tím je materiál měně propustnější. Aby obvodový plášť správně fungoval a umožnil difúzi vodní páry, je třeba jednotlivé vrstvy materiálů obvodového pláště řadit tak, že na straně interiéru se použije vrstva z materiálu o vysokém faktoru difuzního odporu, přičemž další vrstvy směrem k exteriéru mají vždy menší hodnotu faktoru difuzního odporu, než má vrstva předchozí. Tím lze zajistit bezproblémový prostup vodní páry směrem k exteriéru. Respektováním tohoto pravidla se zamezí v konstrukci hromadění vodních par a jejich přeměně na vodu.

Vnější zateplení obvodových stěn s použitím difúzně otevřené izolace na bázi polyuretanu s nízkou nasákavostí tedy umožňuje prostup vodních par koncentrovaných uvnitř budov do exteriéru (do venkovního prostředí). Na tyto vodní páry jsou navázány oxidu uhlíku, dusíku, formaldehydu a dalších látek, které určují kvalitu vnitřního prostředí. Potřebu odvodu vodních par z interiéru, přes obvodový plášť do exteriéru je možné demonstrovat na následujících údajích. Vzduch v interiéru, který má teplotu 20 °C a relativní vlhkost 50 % je lOx více nasycen vodní párou než chladný vzduchu o teplotě -15 °C a relativní vlhkosti 50 %. Pokud by došlo k popsanému ochlazení na vnitřní straně obvodového pláště budovy, vytvořilo by se na vnitřním povrchu obvodového pláště velké množství kondenzátu a následnému vzniku plísní. Technické řešení využívá přirozeného parciálního tlaku vodních par, který je rozdílný mezi vnějším a vnitřním prostředí. Vodní pára z interiéru prochází samovolně skrz konstrukci do exteriéru, aniž by došlo k její kondenzaci uvnitř obvodového pláště. Tímto řešením se snižuje nutná intenzita větrání, což vede k úspoře nákladů na vytápění, neboť více jak 70 % celkových ztrát objektu je způsobeno větráním.

Objasnění výkresů

Další výhody a účinky z uspořádání obvodového pláště jsou patrny z připojených výkresů, kde značí obr. 1 - vodorovný řez obvodovým pláštěm budov s vnější provětrávanou mezerou a obkladem ze střešní tašky, obr. 2 - axonometrický řez obvodovým pláštěm budov s vnější provětrávanou mezerou a obkladem ze střešní tašky

Příklad uskutečnění technického řešení (viz obr. 1 a obr. 2)

Obvodový plášť budov s provětrávanou fasádou (dále jen „obvodový plášť budov) s keramických či betonovými vnějšími obklady je vhodný zejména pro izolování starších objektu, aleje vhodný i pro novostavby.

Obvodový plášť A budov je pevně spojený s obvodovou zdí 1, která má na vnitřní straně vnitřní omítku 12. Obvodový plášť A budov, umístěný na vnější straně obvodové zdi 1, sestává z vrstvy difúzně otevřené polyuretanové izolace 2, která je překryta kontaktně otevřenou fasádní fólií 3, dále z vynášecího roštu 4, z vnitřního nosného roštu 5 zpravidla dřevěného, z vnějšího svislého roštu 6 zpravidla dřevěného, s připevněnými vodorovnými dřevěnými latěmi 7, na nichž jsou zavěšeny vnější obklady 8, přičemž difuzně otevřená polyuretanová izolace 2 má vyšší difuzní odpor než kontaktně otevřená fasádní fólie 3. Vynášecí rošt 4 je prostřednictvím kotev 9 s pryžovými podložkami 10 pevně spojen s obvodovou zdí T K vynášecímu roštu 4 je pevně připojen vnitřní nosný rošt 5, který lícuje s povrchem vrstvy difuzně otevřené polyuretanové

-2CZ 31915 U1 izolace 2 a který je překrytý kontaktně otevřenou fasádní fólií 3. K vnitřnímu nosnému roštu 5 je přes kontaktně otevřenou fasádní fólii 3 připevněn vnější svislý rošt 6, s pevně připojenými latěmi 7, na nichž spočívají vnější obklady 8. Vnější svislý rošt 6, odděluje od sebe vnitřní nosný rošt 5 a vnější obklady 8 a tím vytváří vzduchovou mezeru 11. Vynášecí rošt 4 může být dřevěný nebo kovový. Při využití kovových vynášecích roštů 4 je třeba pod kotvy 9 umístit pryžové podložky 10, které přeruší nežádoucí tepelný most. Na základě požadavků, dle tepelné normy ČSN 730540, je možno navrhnout tloušťku difuzně otevřené polyuretanové izolace 2. Tato izolace je charakteristická nízkou nasákavostí, která je aplikována z vnější strany přímo na obvodovou zeď 1.

Po aplikaci difuzně otevřené polyuretanové izolace 2 se na vnitřní nosný rošt 5 uchytí kontaktně otevřená fasádní fólie 3, která musí být UV stabilní. Následuje další vnější svislý rošt 6, který zároveň slouží jako provětrávaná mezera, která odvádí vodní páry z vnitřního prostředí a zabraňuje přehřívání objektu v letním období a zlepšuje i akustické vlastnosti. Vnější obklady jsou (ve znázorněném provedení na obr. 2) střešními taškami 11, které jsou pokládány na připravené dřevěné latě 7. Jako vnější obklady 7 je možno, dle požadavků investora, použít například desky Fundermax, Cetris, Cembonit a další. Využití popsaného zateplovacího systému, obvodového pláště budov, je vhodné hlavně pro rekonstrukce starších objektů, kde se vyskytuje vyšší koncentrace vlhkosti v obvodovém plášti a není vhodné zateplovat tyto objekty standardními zateplovacími systémy. Vodní pára z interiéru prochází samovolně skrze obvodový plášť A budov do exteriéru, aniž by došlo k její kondenzaci uvnitř obvodového pláště.

Průmyslová využitelnost

Obvodový plášť budov, podle technického řešení, najde uplatnění v oplášťování, a i tepelném odizolování vnější stěn.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (4)

1. Obvodový plášť (A) budov, vhodný zejména pro zděné budovy, vyznačující se tím, že obvodový plášť (A) budov, pevně spojený s obvodovou zdí (1), sestává z vrstvy difuzně otevřené polyuretanové izolace (2) překryté kontaktně otevřenou fasádní fólií (3), z vynášecího roštu (4), z vnitřního nosného roštu (5), z vnějšího svislého roštu (6) s připevněnými dřevěnými latěmi (7) se zavěšenými vnějšími obklady (8), přičemž difúzně otevřená polyuretanová izolace (2) má vyšší difuzní odpor než kontaktně otevřená fasádní fólie (3).

2. Obvodový plášť (A) budov podle nároku 1, vyznačující se tím, že vynášecí rošt (4) je prostřednictvím kotev (9) s pryžovými podložkami (10) pevně spojen s obvodovou zdí (1).

3. Obvodový plášť (A) budov podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že k vynášecímu roštu (4) je pevně připojen vnitřní nosný rošt (5), který lícuje s povrchem vrstvy difuzně otevřené polyuretanové izolace (2) a který je překrytý kontaktně otevřenou fasádní fólií (3).

4. Obvodový plášť (A) budov podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že k vnitřnímu nosnému roštu (5) je přes kontaktně otevřenou fasádní fólii (3) připevněn vnější svislý rošt (6), s pevně připojenými dřevěnými latěmi (7), na nichž spočívají vnější obklady (8).