CZ309288B6 - Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami - Google Patents

Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami Download PDF

Info

Publication number
CZ309288B6
CZ309288B6 CZ2020230A CZ2020230A CZ309288B6 CZ 309288 B6 CZ309288 B6 CZ 309288B6 CZ 2020230 A CZ2020230 A CZ 2020230A CZ 2020230 A CZ2020230 A CZ 2020230A CZ 309288 B6 CZ309288 B6 CZ 309288B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
plants
application
weight
agent
diseases
Prior art date
Application number
CZ2020230A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2020230A3 (cs
Inventor
Roman Pavela
Pavela Roman Ing., Ph.D
Original Assignee
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i filed Critical Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i
Priority to CZ2020230A priority Critical patent/CZ309288B6/cs
Publication of CZ2020230A3 publication Critical patent/CZ2020230A3/cs
Publication of CZ309288B6 publication Critical patent/CZ309288B6/cs

Links

Classifications

    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N25/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests
    • A01N25/002—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests containing a foodstuff as carrier or diluent, i.e. baits
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N25/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests
    • A01N25/002—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests containing a foodstuff as carrier or diluent, i.e. baits
    • A01N25/006—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests containing a foodstuff as carrier or diluent, i.e. baits insecticidal
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N25/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests
    • A01N25/30—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests characterised by the surfactants
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N65/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing material from algae, lichens, bryophyta, multi-cellular fungi or plants, or extracts thereof
    • A01N65/08—Magnoliopsida [dicotyledons]
    • A01N65/20—Fabaceae or Leguminosae [Pea or Legume family], e.g. pea, lentil, soybean, clover, acacia, honey locust, derris or millettia
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01P—BIOCIDAL, PEST REPELLANT, PEST ATTRACTANT OR PLANT GROWTH REGULATORY ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR PREPARATIONS
    • A01P3/00—Fungicides
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01P—BIOCIDAL, PEST REPELLANT, PEST ATTRACTANT OR PLANT GROWTH REGULATORY ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR PREPARATIONS
    • A01P7/00—Arthropodicides
    • A01P7/04—Insecticides
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N2300/00—Combinations or mixtures of active ingredients covered by classes A01N27/00 - A01N65/48 with other active or formulation relevant ingredients, e.g. specific carrier materials or surfactants, covered by classes A01N25/00 - A01N65/48

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Mycology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Natural Medicines & Medicinal Plants (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Insects & Arthropods (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)

Abstract

Popisuje se prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami, který obsahuje v koncentrátu směs oleje ze semen Pongamia pinnata v množství 20 až 90 % hmotn. a parafínového oleje v množství 10 až 80 % hmotn. Uvedený prostředek se na rostliny aplikuje ve formě jeho vodné emulze, která zahrnuje s výhodou 0,5 až 15 % hmotn. prostředku a 99,5 až 85 % hmotn. vody, přičemž konečnou koncentraci lze volit v závislosti na druhu rostlin anebo fenologické fázi rostlin anebo předpokládané době a způsobu aplikace.

Description

Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami
Oblast techniky
Vynález se týká synergicky působící směsi, využitelné jako prostředku na ochranu rostlin před škůdci a chorobami.
Dosavadní stav techniky
Při ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům se obvykle používají fungicidní a insekticidní, případně akaricidní prostředky na ochranu rostlin, nazývané obecně pesticidy, které jsou obvykle založeny na bázi směsi synteticky vyráběných účinných látek, nosičů a povrchově aktivních komponent. Většinou jsou tyto prostředky jedovaté, environmentálně nebezpečné, tedy s negativním vlivem na necílové organizmy, včetně člověka. Obvykle jsou založeny na účinku jedné, případně až tří biologicky aktivních látek, což má v praxi za následek vznik rezistentních populací škůdců a škodlivých patogenů.
Přípravky na bázi olejových látek jsou tvořeny převážně směsí minerálních olejů (vč. parafinového, polypropylenového oleje), případně některých rostlinných olejů a emulgátorů s přídavkem stabilizátorů. Většina těchto olejových přípravků se používá jako insekticidní prostředek proti škůdcům (včetně proti přezimujícím škůdcům ve stádiu vajíček). Jejich biologická účinnost je založena na bázi účinnosti mastných kyselin. Olejové emulze mohou způsobovat ve vyšších dávkách fytotoxicitu u některých citlivých rostlin anebo jejich částí. U syntetických přípravků je nebezpečí kontaminace vod, s odbouráváním těchto látek v prostředí, nutnost dodržovat ochranné lhůty po jejich aplikaci. Z těchto důvodů je nutné hledat další zlepšení stavu techniky.
Podstata vynálezu
Uvedené nevýhody odstraňuje prostředek, jehož podstata, podle vynálezu, spočívá v tom, že obsahuje synergicky působící směs oleje ze semen plodů rostliny Pongamia pinnata v množství 20 až 90 % hmota., se synergickou výhodou pak 55 až 65 % hmota., parafínového oleje 10 až 80 % hmota., se synergickou výhodou 35 až 45 % hmota, a nosiče v množství 0,5 až 20 % hmota., s výhodou 5 až 15 % hmota, připraveného podle vynálezu, a z 99,5 až 85 % hmota, vody, přičemž konečná koncentrace může být vybrána v závislosti na druhu rostlin anebo fenologické fázi rostlin anebo předpokládané době a způsobu aplikace.
Prostředek, podle vynálezu, se vyznačuje také tím, že na povrchu rostlin vytvoří jemný film, který působí jako mechanická bariéra bránící šíření chorob a škůdců. Dále se prostředek, podle vynálezu, vyznačuje tím, že je nezávadný, tedy nejedovatý prostředek na ochranu rostlin, neboť se skládá z unikátní kombinace oleje ze semen rostliny Pongamia pinnata (L.) Pierre (syn. Pongamia glabra Vent., Millettia pinnata L., Derris indica (Lam.) Bennet) a synergicky působícího parafínového oleje (CAS 8042-47-5), a to ve výhodném synergickém poměru, které se používají v lékařství a kosmetice, což dává oprávněný předpoklad k jeho zdravotní nezávadnosti.
Dále je výhodné, že olejová část prostředku obsahuje kromě mastných kyselin (s převahou olejové 40 až 74 % hmota, a linoleové 10 až 20 % hmota.) také biologicky aktivní látky ze skupiny furanoflavonoidů a to minimálně 2 % hmota, látek karanjin a pongamol, které mají fungicidní a baktericidní účinky, jež se využívají v současné době především v lékařství a kosmetice a také v ochraně rostlin, a to podle vynálezu původce tohoto vynálezu (číslo dokumentu 304990), od kterého se však tento vynález liší v nově objeveném synergickém efektu, a tedy podstatou
-1 CZ 309288 B6 mechanismu účinku.
Dále prostředek, podle vynálezu, obsahuje nosiče, přičemž alespoň jeden z nich je povrchově aktivní činidlo a/nebo emulgátor. Toto povrchově aktivní činidlo a/nebo emulgátor je vybráno ze skupiny: polyoxyethylensorbitanmonooleát, surfaktant, dispergační činidlo nebo zvlhčovadlo; může být neiontové nebo iontové. Mezi vhodná povrchově aktivní činidla patří sodné nebo vápenaté soli polyakrylových kyselin a ligninsulfonových kyselin; kondenzační produkty mastných kyselin nebo alifatických aminů nebo amidů obsahujících alespoň 12 atomů uhlíku v molekule s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; estery mastných kyselin s glycerolem, sorbitanem, sacharózou nebo pentaerytrolem; jejich kondenzáty s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; kondenzační produkty mastných alkoholů nebo alkylfenolů, například poktylfenolu nebo p-oktylkresolu, s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; sulfáty nebo sulfonáty těchto kondenzačních produktů; alkalické soli nebo soli alkalických zemin, s výhodou sodné soli, nebo estery sulfonových kyselin obsahující alespoň 10 atomů uhlíku v molekule, například natriumlaurylsulfát, sodné sek. alkylsulfáty, sodné soli sulfonovaného ricinového oleje a natriumalkylarylsulfonáty jako dodecylbenzensulfonát; a polymery etylenoxidu a kopolymery etylenoxidu a propylenoxidu.
Podstatou vynálezu je použití prostředku pro ochranu rostlin před hmyzími škůdci a chorobami, a to jak preventivně, tak kurativně, zejména pak proti sviluškám, molicím, mšicím, červcům, proti houbovým chorobám listovým (například proti padlí) a listovým skvrnitostem způsobenými bakteriovými původci, jak bylo úspěšně prokázáno původem vynálezu.
Prostředek, podle vynálezu, se aplikuje výhodně ve formě postřiku na užitkové a okrasné rostliny ve volné přírodě, sklenících i domácnostech ve zředění vodou (podle způsobu použití), s výhodou 0,5 až 15 % hmota, prostředku v příslušné vodní emulzi.
Výhodou prostředku, podle vynálezu, je jeho nejedovatost, neboť je složen z olejů používaných v kosmetice a lékařství. Další výhodou prostředku podle vynálezu je jeho univerzálnost, neboť působí jak preventivně, kdy zvyšuje vitalitu rostlin, tím, že na nich vytváří jemný film bránící rozvoji chorob a škůdců, tak kurativně, a to jak proti chorobám, tak proti škůdcům, čímž se zvyšuje jeho průmyslová využitelnost. Je schopen zvýšit vitalita, zlepšit vzhled a obranyschopnost rostlin, při standardních preventivních aplikacích, opakovaných podle potřeby, což se například u plodové zeleniny projeví vyššími výnosy, jak bylo prokázáno.
Původci bylo odzkoušeno, že prostředek podle vynálezu je schopen při hmotnostní koncentraci 0,5 až 15 % významně snížit populace fytofágních škůdců, zejména pak ze skupiny svilušek, červců a mšic a je rovněž schopen snížit napadení rostlin patogeny vyskytujících se na rostlinách, zejména pak proti houbovým chorobám listovým (padlí) a listovým skvrnitostem způsobenými bakteriovými původci.
Následující příklady provedení prostředku a jeho funkčnost, podle vynálezu, pouze dokládají, aniž by ho jakkoliv omezovaly.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1
Doložení synergického působení hlavních obsahovaných komponent.
Prostředek, podle vynálezu, se připravil důkladným promícháním dvou základních komponent oleje ze semen Pongamia pinnata s deklarovaným obsahem furano-flavonoidů karanjin (1,25 % hmota) a pongamol 0,90 %hmotn. (celkem 2,15 % hmota.) a parafínového oleje, čímž se připravila základní složka prostředku, podle vynálezu. Poměr základních komponent smíchaný v
-2 CZ 309288 B6 následujících hmotnostních dílech:
olej ze semen Pongamia pinnata : parafínový olej : 10 : 9 : 8 : 7 : 6 : 5 : 4 : 3 : 2 : 1 : 0
Následně se vždy 900 g základní složky zahřálo na 45 °C a přidalo se 50 g neionogenního polymerického povrchově aktivního činidla jako stabilizátoru emulze (např. Atlox 4914, ú.l. nonionic polymeric surfactant) zahřátého na 50 °C. Stabilizátor se důkladně promíchá se základní složkou. Ke směsi se následně přidalo 50 g emulgátoru (např. Tween 85, ú.l. polyoxyethylensorbitanmonooleát) a důkladně se vše promíchalo.
Takto připravený prostředek s různými mísícími poměry, podle vynálezu, se následně aplikoval formou vodní 1% hmota, emulze, a to postřikem na rostliny fazolí, na kterých se nacházely dospělci a nymfy mšice makové (Aphis fahae) nebo svilušky chmelové (Tetranychus urticaé) nebo léze antraknózy fazolu (Colletotrichum lindemuthianum) či bakterióz (nespecifikovaný druh lézí vyskytujících se na plodech a listech). Aplikace byla provedena do skanutí postřiku z listů. Počet škůdců vyskytujících se na rostlinách byl znovu zhodnocen po pěti dnech od aplikace. Rozvoj hnědých skvrn vyskytujících se na luskách fazolu, způsobených antraknózou fazolu, nebo rozvoj bakterióz na rostlinách, byl hodnocen po 10 dnech od aplikace.
Rostliny byly nasázeny v květináčích o průměru 20 cm ve skleníku. Teplota prostředí se pohybovala v rozmezí 21 až 27 °C, zálivka byla prováděna podle potřeby do květináčů. Každá varianta byla založena z 10 rostlin, celý pokus byl 4krát opakován.
Použitá stupnice hodnocení napadení rostlin antraknózou nebo bakteriózou fazolu byla tato:
viditelně zlepšený vzhled od posledního hodnocení bez výskytu hnědých skvrn, rostliny vitální, viditelně zdravé se skvrnami do 20 % a občasnými skvrnami způsobených bakteriemi, skvrny na rostlinách 20 až 50 % a viditelné skvrny způsobené bakteriemi, viditelně špatné rostliny, poškozené rostliny antraknózou fazolu a bakteriální skvrnitostí z více jak 50 % plochy rostliny, odumřelé rostliny.
Jako objektivní kritérium byly rostliny hodnoceny na projev fytotoxicity přípravků. Veškeré změny na rostlinách byly zaznamenány podle následující stupnice:
bez projevu, náznaky (nažloutlé lity, okraje), 3 poškození do 30 % plochy listu, 4 poškození 30 až 50 % plochy listu, 5 poškození více jak 50 % plochy listu.
Výsledky: Průměrný počet mšic nalezených na označených výhoncích rostlin a dosažená účinnost prostředkuje uvedena v tabulce 1. Průměrný počet svilušek vyskytujících se na označených listech
-3 CZ 309288 B6 a dosažená účinnost prostředkuje uveden v tabulce 2. Stupeň napadení rostlin antraknózou fazolu a bakteriózami je uvedena v tabulce 3. Žádná fytotoxicita nebyla v průběhu experimentu zjištěna.
Tabulka 1
Prostředek podle vynálezu v poměru základních komponent Počet mšic před aplikací Počet mšic pátý den po aplikaci Účinnost oproti kontrole
0:10 38,7 52,6 31,2
1:9 35,8 18,9 71,5
2:8 48,9 25,7 71,6
3:7 39,7 28,9 60,7
4:6 42,6 15,8 80,0
5:5 51,8 2 97,9-
6:4 50,3 0 100,0
7:3 48,5 5 94,4
8:2 39,2 12,8 82,4
9:1 37,7 20,7 70,4
1:9 41,8 39,8 48,7
10:0 42,7 45,6 45,9
Neošetřená kontrola 45,2 83,9
Tabulka 2
Prostředek podle vynálezu v poměru základních komponent Počet svilušek před aplikací Počet svilušek pátý den po aplikaci Účinnost oproti kontrole
0:10 11,5 11,8 19,3
1:9 10,2 8,2 36,7
2:8 11,8 7,6 49,3
3:7 9,8 5,5 55,8
4:6 12,5 6,9 56,6
5:5 12,8 1,9 88,3
6:4 11,8 1,2 92,0
7:3 10,9 2,3 83,4
8:2 12,3 5,2 66,7
9: 1 10,8 8,8 35,9
1: 9 15,2 7,9 59,1
10:0 12,3 11,7 25,2
Neošetřená kontrola 12,5 15,9
Tabulka 3
Prostředek podle vynálezu v poměru Stupeň napadení rostlin chorobami Stupeň napadení rostlin chorobami 10. Účinnost oproti kontrole
základních komponent před ošetřením den po aplikaci
0:10 úl 3,5 13,6
1:9 1,2 2,8 16,6
2:8 1,2 3,1 7,7
3 :7 1,1 2,8 9,1
4:6 1,1 2,1 31,8
5:5 1,5 1,6 61,9
6:4 1,2 1,1 67,2
7:3 1,3 1,5 58,7
8:2 1,2 1,8 46,4
9:1 1,2 2,1 37,5
1: 9 1,3 1,9 47,8
10:0 1,2 2,9 13,7
Neošetřená kontrola 1,5 4,2
Z tabulek je patrné, že aplikací došlo ve všech případech ke snížení počtu škůdců na rostlinách nebo ke zlepšení zdravotního stavu rostlin. Nicméně porovnáním výše účinnosti prostředku podle jednotlivých variant, bylo zjištěno, že poměry složek 5:5, 6:4 a 7:3 jsou nejúčinnější, přičemž nej výhodnější poměr byl 6:4.
Příklad 2
Příprava prostředku, podle vynálezu, ve výhodném synergickém poměru hlavních komponent.
Prostředek, podle vynálezu, se připravil důkladným promícháním dvou základních komponent olej ze semen Pongamia pinnata s deklarovaným obsahem furano-flavonoidů karanjin (1,25 % hmota) a pongamol 0,90 % hmota, (celkem 2,15 % hmota.) a parafínového oleje, čímž se připravila základní složka prostředku, podle vynálezu. Poměr základních komponent byl smíchaný v následujících hmotnostních dílech:
olej ze semen Pongamia pinnata : parafínový olej 6:4
Následně se vždy 900 g základní složky zahřálo na 45 °C a přidalo se 50 g neionogenního polymerického povrchově aktivního činidla jako stabilizátoru emulze (např. Atlox 4914, ú.l. nonionic polymeric surfactant) zahřátého na 50 °C. Stabilizátor se důkladně promíchá se základní složkou. Ke směsi se následně přidalo 50 g emulgátoru (např. Tween 85, ú.l. polyoxyethylensorbitanmonooleát) a důkladně se vše promíchalo.
Příklad 3
Účinnost prostředku připraveného podle příkladu 2 proti červci paprsčitému (Pseudococcus longispinus).
Testované rostliny: kávovník arabský (Coffea arabica), v květináčích o průměru 10 cm, zasazené do substrátu běžného rašelinového, v době aplikace měly rostliny 8 až 10 listů
Varianty:
-5 CZ 309288 B6
1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litr na m2 (dále j en kontrola).
2. Ošetřené rostliny: prostředek, podle příkladu 2, připravený v koncentrační řadě 1, 2, 3, 5, 10 a 15 % hmoto., kdy postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě a aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr vody na 10 m2. Počet opakování: 4.
Metodika pokusu:
Rostliny kávovníku byly umístěny v temperovaném skleníku (teplota během experimentu byla 20 až 28 °C, relativní vzdušná vlhkost byla 40 až 60 %). Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby do květináčů. Každé opakování se skládalo z 10 květináčů, resp. rostlin. Tři týdny před aplikací byly na rostliny rovnoměrně infestovány dospělci a nymfy červce, tak aby v době aplikace byly rostliny napadeny přibližně stejným počtem jedinců.
Aplikace byla provedena formou postřiku - ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou.
Způsob hodnocení: Pro hodnocení bylo spočítáno pod zvětšovací lupou počet živých jedinců (reagujících na mechanický podnět, bez určení vývojového stádia) na 10 rostlinách, vyskytujících se v každém opakování. Hodnocení bylo provedeno: před aplikací, další 8. a 15. den po aplikaci. Zároveň byl sledován případný nežádoucí efekt prostředku na ošetřovaných rostlinách fytotoxicita (porovnáním vzhledu rostlin ošetřené varianty a neošetřené kontroly).
Výsledky:
Průměrné počty červců na rostlinách jsou uvedeny v tabulce 4. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou.
Tabulka 4. Průměrný počet červců na jedné rostlině, vyskytujíc se na rostlinách v průběhu experimentu
před aplikací 8. den 15. den
Prostředek 15 % 148 0 0
Prostředek 10 % 182 0 0
Prostředek 5 % 191 0 0
Prostředek 3 % 151,0 32,5 4,2
Prostředek 2 % 198,6 73,6 19,2
Prostředek 1 % 246,7 172,1 135,5
Kontrola 191,3 158,6 164,2
Z tabulky 4 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn významný rozdíl v počtu červců mezi ošetřenou a neošetřenou variantou, zatímco již 8. den po aplikaci bylo zjištěno méně červců na rostlinách kávovníku ošetřených prostředkem v 2, 3, 5, 10 a 15% koncentraci v porovnání s neošetřenou kontrolou. Tento rozdíl byl zachován i 15. den po aplikaci.
Příklad 4
Účinnost prostředku připraveného podle příkladu 2 proti molici skleníkové (Trialeurodes vaporarium).
Testované rostliny: fuchsie magellanská (Fuchsia magellanica) Zakořeněné řízky byly zasazeny v květináči o průměru 10 cm v běžném, rašelinovém substrátu. V době aplikace měly 10 až 15 listů.
-6 CZ 309288 B6
Varianty:
1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litru na m2 (dále j en kontrola).
2. Ošetřené rostliny: prostředek byl aplikovaný v koncentrační řadě 0,5; 1; 2 % hmoto., kdy postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě a aplikace byla provedena do počátku skanutí z listů, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na plochu 10 m2. Počet opakování: 4.
Metodika pokusu:
Rostliny fuchsií byly umístěny v temperovaném skleníku. Teplota během experimentu se pohybovala v rozmezí 22 až 27 °C a relativní vzdušná vlhkost 40 až 60 %. Zálivka rostlin byla provedena podle potřeby do květináčů. Každé opakování se skládalo z 10 květináčů, resp. rostlin. Rostliny byly umístěny v drátěných klecích 20x20x25 cm, pokryté záclonovinou, aby bylo zabráněno přeletu škůdce. Tři týdny před aplikací byly na rostliny rovnoměrně infestovány dospělci molic (10 ks na rostlinu), tak aby v době aplikace bylo dosaženo toho, že rostliny budou napadeny přibližně stejným počtem nedospělých stádií. Po třech týdnech byl zjištěn počet jedinců v nedospělém stádiu (bez rozlišení larev a pupárií) na náhodně vybraných 20 listech v jednom opakování. Poté byla provedena aplikace prostředku. Aplikace byla provedena formou postřiku, a to ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou.
Způsob hodnocení: Před aplikací a následně 8. a 21. den po aplikaci byl zjištěn počet živých nedospělých stádií na dvaceti náhodně vybraných listech vždy v každém opakování. Zároveň byl sledován případný nežádoucí efekt prostředku, připraveného podle příkladu 2, na ošetřovaných rostlinách tedy fytotoxicita, porovnáním vzhledu rostlin ošetřených prostředkem a kontrolními rostlinami.
Výsledky:
Průměrné počty nedospělých jedinců molic na listech rostlin fuchsií jsou uvedeny v tabulce 5. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou.
Tabulka 5. Průměrný počet nedospělých stádií molice skleníkové vyskytujících se na jednom listu, které byly na rostlinách v průběhu experimentu.
před aplikací 8. den 21. den
Prostředek 2 % 70,2 2,2 0,2
Prostředek 1 % 56,0 0,5 0,3
Prostředek 0,5 % 51,7 2,0 0,5
Kontrola 55,7 59,2 72,2
Z tabulky 5 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn velký rozdíl v počtu nedospělých stádií molice mezi ošetřenými a neošetřenou variantou, zatímco již 8. den po aplikaci bylo zjištěno významně méně jedinců na rostlinách ošetřených prostředkem v porovnání s neošetřenou kontrolou. Tento rozdíl byl zachován i 21. den po aplikaci, kdy méně jedinců bylo nalezeno na rostlinách ošetřených všemi testovanými koncentracemi prostředku.
Příklad 5
Účinnost prostředku, připraveného podle příkladu 2, proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae).
-7 CZ 309288 B6
Testované rostliny: Okurka (Cucumis sativus) odrůda Superstar, které se vyskytovaly ve volné půdě ve skleníku.
Varianty:
1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litrů na m2 (dále j en kontrola).
2. Ošetřené rostliny: Prostředek, pňpravený podle příkladu 2. Byla připravena 1% (hmotn.) postřiková kapalina, a to důkladným rozmícháním prostředku ve vodě, aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na 10 m2. Počet opakování: 3.
Metodika pokusu:
Rostliny okurek byly zasazeny na volné záhony v polovině května, a to do sponu 40x80 cm. Každý záhon byl považován za opakování a na záhonu se nacházelo 16 sazenic. Aplikace prostředku byla provedena v době, kdy byl na rostlinách zjištěn počáteční výskyt svilušky chmelové, a to na všech opakováních a variantách.
Experiment trval od počátku června do konce července, kdy byly provedeny celkem 4 aplikace v rozmezí 10 dnů. Aplikace byla provedena formou postřiku - ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou. Vždy dva dny po aplikaci bylo z každé parcely odebráno vždy náhodně 10 listů, u kterých byl pod mikroskopem zjištěn stupeň napadení sviluškou. Vždy dvakrát týdně byly sklizeny všechny plody odpovídající konzumní velikosti, plody byly zváženy a spočítány. Hodnocena byla také fytotoxicita v průběhu experimentu.
Rostliny byly umístěny ve studeném skleníku Teplota během experimentu byla v rozpětí 18 až 42 °C, průměrně 26 °C, relativní vzdušná vlhkost byla 40 až 70 %. Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby pomocí kapkové závlahy.
Způsob hodnocení: Pro účely tohoto protokolu byly vybrány následující ukazatele: Průměrné napadení rostlin sviluškou chmelovou ve vybraných termínech, Celkové průměrné výnosy okurek (počet plodů a hmotnost plodů na rostlině) a fytotoxicita.
Použitá stupnice pro poškození rostlin sviluškami
- bez nálezu,
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf bez vajíček (do 10 ks/list),
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (do 10 ks/list),
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (více jak 10 ks/list, ale počitatelné množství),
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (těžko počitatelné množství - více jak
100 ks/list),
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (tvořící viditelné pavučinky okolo listu), kdy list je viditelně poškozen sáním a zasychá.
Výsledky:
Průměrný stupeň napadení rostlin sviluškami je uveden v tabulce 6. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou. Průměrný počet sklizených plodů konzumní velikosti a průměrná hmotnost plodů sklizené z jedné rostliny je uvedeno v tabulce 7.
Tabulka 6. Průměrný počet svilušek/list, které se vyskytovaly na rostlinách v průběhu experimentu
-8 CZ 309288 B6
(před aplikací) 12. den 22. den 32. den
Prostředek - opakování 1 3,0 3,3 1,8 0,5
Prostředek - opakování 2 3,3 3,0 1,3 0,3
Prostředek - opakování 3 2,8 3,3 2,0 0,3
průměr 3,1 3,2 1,7 0,4
Kontrola - opakování 1 3,0 4,0 5,0 5,0
Kontrola - opakování 2 3,5 4,8 5,0 5,0
Kontrola - opakování 3 3,3 5,0 5,0 5,0
průměr 3,3 4,6 5,0 5,0
Tabulka 7. Průměrný počet sklizených plodů a jejich hmotnost
Průměrný počet sklizených plodů z jedné rostliny Průměrná hmotnost plodů (v kg) sklizené z jedné rostliny
Prostředek - opakování 1 5,4 1,9
Prostředek - opakování 2 6,6 3,1
Prostředek - opakování 3 7,0 3,8
průměr 6,3 2,9
Kontrola - opakování 1 5,3 1,5
Kontrola - opakování 2 4,3 1,6
Kontrola - opakování 3 3,5 0,9
průměr 4,4 1,3
Z tabulky 6 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn významný rozdíl v napadení rostlin sviluškami mezi ošetřenou a neošetřenou variantou, zatímco po aplikaci prostředku se postupně napadení ošetřených rostlin významně snižovalo, v porovnání s neošetřenou kontrolou. Vysoké napadení sviluškami také způsobilo, že neošetřené rostliny měly méně plodů, jejichž hmotnost byla, v důsledků poškození plodů sáním sviluškami, menší (viz tabulka 7).
Příklad 6
Účinnost prostředku, připraveného podle příkladu 2, proti mšici broskvoňové (Myzus persicae).
Testované rostliny: rajče jedlé (Solanum lycopersicum) odrůda Stupické, které se nacházely ve volné půdě ve skleníku.
Varianty:
Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litru na m2 (dále jen kontrola)
Ošetřené rostliny: Prostředek, připravený podle příkladu 2. Byla připravena 1% (hmota.) postřiková kapalina, a to důkladným rozmícháním prostředku ve vodě, a aplikace byla provedena do počátku skanutí z listů, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na 10 m2. Počet opakování: 3
Metodika pokusu:
Rostliny rajčat byly zasazeny na volné záhony v polovině května, a to do sponu 50x80 cm. Každý záhon byl považován za opakování a na záhonu se nacházelo 12 sazenic. Aplikace prostředku byla provedena v době, kdy byl na rostlinách zjištěn výskyt mšic, a to na všech opakováních a variantách.
Experiment trval od počátku června do konce července, kdy byly provedeny celkem 4 aplikace v rozmezí 10 dnů. Aplikace byla provedena ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou. Vždy dva dny po aplikaci bylo z každé parcely odebráno náhodně 10 listů, u kterých byl zjištěn stupeň napadení mšicemi. Vždy dvakrát týdně byly sklizeny všechny plody odpovídající konzumní velikosti, plody byly zváženy a spočítány. Hodnocena byla také fytotoxicita v průběhu experimentu.
Rostliny byly umístěny ve studeném skleníku. Teplota během experimentu byla v rozmezí 18 až 42 °C, průměrně 26 °C a relativní vzdušná vlhkost se pohybovala v rozmezí 40 až 70 %. Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby pomocí kapkové závlahy.
Způsob hodnocení: Pro účely tohoto protokolu byly vybrány následující ukazatele: Průměrné napadení rostlin mšicí ve vybraných termínech. Celkové průměrné výnosy (hmotnost) plodů a fytotoxicita.
Použitá stupnice pro poškození rostlin sviluškami
- bez nálezu,
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf do 10 ks/list,
- výskyt samostatných dospělců nebo nymf do 20 ks/list,
-výskyt samostatných kolonií (více jak 20 ks/list, ale počitatelné množství),
- výskyt samostatných velkých kolonií (těžko počitatelné množství - více jak 100 ks/list),
-listy jsou viditelně poškozeny sáním a zasychají (odumírající kolonie).
Výsledky:
Průměrný stupeň napadení rostlin sviluškami je uveden v tabulce 8. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnám s neošetřenou kontrolou. Průměrná hmotnost sklizených plodů konzumní velikosti sklizené z jedné rostliny je uvedena v tabulce 9.
Tabulka 8. Průměrný stupeň napadení rostlin mšicí broskvoňovou vyskytujících se na rostlinách v průběhu experimentu.
(před aplikací) 12. den 22. den 32. den
Prostředek - opakování 1 0,5 0,6 0,1 0,1
Prostředek - opakování 2 0,1 0,2 0,2 0,1
Prostředek - opakování 3 0,2 0,2 0,0 0,0
průměr 0,3 0,3 0,1 0,1
Kontrola - opakování 1 0,1 0,3 1,2 1,1
Kontrola - opakování 2 0,2 0,2 0,8 1,2
Kontrola - opakování 3 0,1 0,3 1,2 1,1
průměr 0,1 0,3 1,1 1,1
- 10CZ 309288 B6
Tabulka 9. Průměrná hmotnost plodů sklizených z jedné rostliny
Průměrná hmotnost plodů (v kg) sklizené z jedné rostliny
Prostředek - opakování 1 2,2
Prostředek - opakování 2 2,1
Prostředek - opakování 3 1,8
průměr 2,0
Kontrola - opakování 1 1,4
Kontrola - opakování 2 1,3
Kontrola - opakování 3 1,3
průměr 1,3
Z tabulky 8 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn významný rozdíl v napadení rostlin mšicí broskvoňovou mezi ošetřenou a neošetřenou variantou, zatímco po aplikaci prostředku se postupně napadení ošetřených rostlin významně snižovalo, v porovnání s neošetřenou kontrolou. Z tabulky 9 je patrné, že byl také zjištěn významný rozdíl v hmotnosti sklizených plodů.
Příklad 7
Padlí okurky (původci - Erysiphe oronti, Sphaerotheca fused)
Testované rostliny: Okurka (Cucumis sativus) odrůda Superstar, které se vyskytovaly ve volné půdě ve skleníku.
Varianty:
Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litru vody na m2 (dále jen kontrola)
Ošetřené rostliny: Prostředek, připravený podle příkladu 2. Prostředek byl aplikován v koncentraci 1,5 % hmotn. Postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě, aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na 10 m2. Počet opakování: 3.
Metodika pokusu:
Rostliny okurek byly zasazeny na volné záhony v polovině května, a to do sponu 40x80 cm. Každý záhon byl považován za opakování a na záhonu se nacházelo 16 sazenic. Aplikace prostředku byla provedena v době, kdy byl na rostlinách zjištěn první výskyt onemocnění padlí. Snaha byla provést aplikaci na počátku napadení rostlin patogeny.
Experiment trval dva měsíce od první aplikace. Vzhledem k velkému tlaku padlí, byly provedeny celkem tři aplikace v rozmezí deseti dní. Aplikace byla provedena ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou.
Vždy dva dny po aplikaci bylo u každé parcely (opakování) vybráno náhodně 50 listů, u kterých byl stanoven stupeň napadení padlím. Vždy dvakrát týdně byly sklizeny všechny plody odpovídající konzumní velikosti, plody byly zváženy a spočítány. Hodnocena byla také fytotoxicita v průběhu experimentu.
Rostliny byly umístěny ve studeném skleníku. Teplota během experimentu byla v rozpětí 18 až 42 °C, průměrně 26 °C, relativní vzdušná vlhkost byla 40 až 70 %. Zálivka rostlin byla prováděna
- 11 CZ 309288 B6 podle potřeby pomocí kapkové závlahy.
Použitá stupnice pro napadení rostlin padlím:
- bez napadení,
- výskyt do 5 % plochy listů,
- výskyt 5 až 10 % plochy listů,
- výskyt 10 až 25 % plochy listů,
- výskyt 25 až 50 % plochy listů,
- výskyt 50 až 75 % plochy listů,
- výskyt 75 % a víc.
Výsledky:
Průměrný stupeň napadení rostlin padlím je uveden v tabulce 10. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou. Průměrný počet sklizených plodů konzumní velikosti a průměrná hmotnost plodů sklizené z jedné rostliny je uveden v tabulce 11.
Tabulka 10. Průměrný stupeň napadení padlím/list, které se vyskytovaly na rostlinách v průběhu experimentu
(před aplikací) 12. den 22. den 32. den
Prostředek - opakování 1 2,3 2,3 2,4 2,5
Prostředek - opakování 2 1,0 1,0 1,0 1,0
Prostředek - opakování 3 2,1 2,1 2,2 2,6
průměr 1,8 1,8 1,8 2,0
Kontrola - opakování 1 1,0 1,3 3,0 4,4
Kontrola - opakování 2 2,5 2,8 5,0 6,2
Kontrola - opakování 3 2,0 2,5 4,5 6,0
průměr 1,8 2,2 4,1 5,5
Tabulka 11. Průměrný počet sklizených plodů a jejich hmotnost
Průměrná hmotnost plodů (v kg) sklizené z jedné rostliny Průměrná hmotnost plodů (v kg) sklizené z jedné rostliny
Prostředek - opakování 1 5,6 2,1
Prostředek - opakování 2 7,1 3,9
Prostředek - opakování 3 6,6 3,6
průměr 6,4 3,2
Kontrola - opakování 1 5,2 1,7
Kontrola - opakování 2 3,4 0,9
Kontrola - opakování 3 3,7 1,2
průměr 4,1 1,3
Z tabulky 10 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn významný rozdíl v napadení padlím mezi ošetřenou a neošetřenou variantou, zatímco po aplikaci prostředku se postupně napadení ošetřených rostlin nezvyšovalo, na rozdíl od kontroly. U rostlin, které nebyly před aplikací napadeny padlím, nedošlo v průběhu hodnocení k rozvoji patogenů, což bylo pravděpodobně způsobeno zvýšením odolnosti a obranyschopnosti rostlin či mechanickou zábranou (filmem) vzniklým po aplikaci prostředku. Vysoké napadení padlím také způsobilo, že rostliny neošetřené
- 12CZ 309288 B6 měly méně plodů, jejichž hmotnost byla menší v důsledcích poškození rostlin patogeny (viz tabulka 11).
Příklad 8
Prokázání preventivního působení přípravku proti rozvoji chorob a škůdců
Padlí okurky (původci - Erysiphe oronti, Sphaerotheca fused) a milice skleníková (Trialeurodes vaporariorum)
Testované rostliny: Okurka (Cucumis sativus) odrůda Superstar, které se vyskytovaly ve volné půdě ve skleníku.
Varianty:
Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litru vody na m2 (dále jen kontrola)
Ošetřené rostliny: Prostředek, připravený podle příkladu 2. Prostředek byl aplikován v koncentraci 2 % hmota. Postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě, aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na 10 m2. Počet opakování: 3
Metodika pokusu:
Rostliny okurek byly zasazeny na volné záhony v polovině května, a to do sponu 40x80 cm. Každý záhon byl považován za opakování a na záhonu se nacházelo 16 sazenic. Aplikace prostředku byla provedena v době, kdy nebyl na rostlinách zjištěn žádný výskyt onemocnění padlím nebo výskyt dospělců molic. Snaha byla provést preventivní aplikaci před počátkem napadení rostlin patogeny a škůdci.
Experiment trval měsíc od aplikace. Aplikace byla provedena ručním postřikovačem na rostliny, a to do počátku skanutí z listů. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou. Po aplikaci a zaschnutí postřiku byly odebrány listy a pod mikroskopem bylo zjištěno, že na listech je vytvořen jemný, lesklý povrchový film, který byl na celém povrchu listů. Tento film předpokládal ochranu před rozvojem chorob a škůdců. Poté byly rostliny znovu postříkány, a to sporami původců padlí (Erysiphe oronti) 2000 spor na metr čtverečný a plísně šedé (Botrytis cinered) v dávce asi 3000 spor na metr čtverečný a zároveň bylo do skleníku vpuštěno přibližně 10 000 dospělců molice jeden až pět dní starých.
Vždy 20 dní po aplikaci postřiku bylo z každé parcely (opakování) vybráno náhodně 50 listů, u kterých byl stanoven stupeň napadení padlím a počet nedospělých stádií molic na listech. Hodnocena byla také fytotoxicita v průběhu experimentu.
Rostliny byly umístěny ve studeném skleníku. Teplota během experimentu byla v rozpětí 18 až 32 °C, průměrně 24 °C, relativní vzdušná vlhkost byla 30 až 85 %. Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby pomocí kapkové závlahy.
Použitá stupnice pro napadení rostlin houbovými chorobami
- bez napadení,
- výskyt do 5 % plochy listů,
- výskyt 5 až 10 % plochy listů,
- výskyt 10 až 25 % plochy listů,
- výskyt 25 až 50 % plochy listů,
- výskyt 50 až 75 % plochy listů,
- 13 CZ 309288 B6
- výskyt 75 % a víc.
Výsledky:
Průměrný stupeň napadení rostlin houbovými chorobami a průměrný počet nedospělých stádií molic na jednom listu okurek je uveden v tabulce 12. Fytotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fytotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou.
Tabulka 12. Průměrný stupeň napadení padlím/list a průměrný počet nedospělých stádií molice skleníkové vyskytujících se na jednom listu okurek 20. den od aplikace postřiku prostředkem
Stupeň napadení listů padlím Počet molic na jednom listu
Prostředek - opakování 1 1,1 2,5
Prostředek - opakování 2 1,0 0,5
Prostředek - opakování 3 1,5 5,1
Průměr 1,2 2,7
Kontrola - opakování 1 3,4 25,5
Kontrola - opakování 2 4,2 32,8
Kontrola - opakování 3 2,8 15,9
Průměr 3,5 24,7
Z tabulky 12 je patrné, že 20 od aplikace postřiku rostlin byly ošetřené rostliny přípravkem napadeny jak padlím, tak nedospělými stádii molice skleníkové významně méně oproti neošetřené kontrole. Po aplikaci prostředku, připraveného podle příkladu 2, bylo pod zvětšením pozorován jemný lesklý film, který vytvořil na povrhu listu bariéru, která byla nevhodná pro rozvoj chorob a působila odpudivě pro kladení vajíček a rozvoj napadení rostlin molicí skleníkovou.
Průmyslová využitelnost
Prostředek na bázi synergicky působící směsi oleje ze semen Pongamia pinnata a parafínového oleje lze využít v zemědělské praxi a v domácnostech k ochraně rostlin pro potlačení rozvoje patogenů a škůdců, a to jak preventivními, tak kurativními aplikacemi ve formě postřiku.

Claims (4)

1. Prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami vyznačující se tím, že obsahuje v koncentrátu směs oleje ze semen Pongamiapinnata v množství 20 až 90 % hmota., a parafínového 5 oleje v množství 10 až 80 % hmota.
2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve výhodném složení obsahuje 55 až 65 % hmota, oleje ze semen Pongamiapinnata a 35 až 45 % hmota, parafínového oleje.
3. Prostředek podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že s výhodou obsahuje nosiče na bázi povrchově aktivního činidla a/nebo emulgátorů v množství 0,5 až 20 % hmota., výhodně 5 až 15 % ίο hmota.
4. Prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeho vodná emulze obsahuje 0,3 až 9,7 % hmota, oleje ze semen Pongamia pinnata, 0,2 až 6,7 % hmota, parafínového oleje a nosiče a/nebo emulgátory v množství 0,02 až 2,2 % hmota.
15 5. Použití prostředku podle kteréhokoliv z předcházejících nároků pro ochranu rostlin proti patogenům způsobujících onemocnění rostlin a/nebo proti škůdcům, s výhodou proti savému a žravému hmyzu pro preventivní aplikaci, tedy před výskytem, nebo pro kurativní aplikaci, tedy po výskytu.
CZ2020230A 2020-04-22 2020-04-22 Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami CZ309288B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020230A CZ309288B6 (cs) 2020-04-22 2020-04-22 Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020230A CZ309288B6 (cs) 2020-04-22 2020-04-22 Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2020230A3 CZ2020230A3 (cs) 2021-11-03
CZ309288B6 true CZ309288B6 (cs) 2022-07-20

Family

ID=78282586

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2020230A CZ309288B6 (cs) 2020-04-22 2020-04-22 Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ309288B6 (cs)

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO2002089587A1 (en) * 2001-05-08 2002-11-14 Bioprospect Limited Methods and compositions for controlling pests
CZ2008487A3 (cs) * 2008-08-13 2010-02-24 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Prípravek na ochranu rostlin

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO2002089587A1 (en) * 2001-05-08 2002-11-14 Bioprospect Limited Methods and compositions for controlling pests
CZ2008487A3 (cs) * 2008-08-13 2010-02-24 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Prípravek na ochranu rostlin

Non-Patent Citations (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
PAVELA, Roman. Effectiveness of some botanical insecticides against Spodoptera littoralis Boisduvala (Lepidoptera: Noctudiae), Myzus persicae Sulzer (Hemiptera: Aphididae) and Tetranychus urticae Koch (Acari: Tetranychidae). Plant Protection Science, 2009, 45.4: 161-167; ISSN 1212-2580 *

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2020230A3 (cs) 2021-11-03

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Taha et al. Evaluation of the effect of integrated control of tomato leafminer Tuta absoluta with sex pheromone and insecticides
Goda et al. Integrated Pest Management of the Tomato Leaf Miner, Tuta absoluta (Meyrick)(Lepidoptera: Gelechiidae) in Tomato Fields in Egypt.
Jones et al. The effect of a chemical deterrent, released from the frass of caterpillars of the garden pebble moth, on cabbage root fly oviposition
Kececi et al. Biological control of Western flower thrips, Frankliniella occidentalis with Orius species in eggplant greenhouses in Turkey
DE102004004900B4 (de) Verwendung einer Zusammensetzung als Attraktans für Gartenlaubkäfer (Phyllopertha horticola)
CZ309288B6 (cs) Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami
WO2011151766A2 (en) Insect and plant disease control compositions and methods of use thereof
CZ34439U1 (cs) Synergicky působící směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci a chorobami
Lina et al. Storage Temperature of Botanical Insecticide Mixture Formulations and Its Activity Againsts Crocidolomia pavonana (F.)(Lepidoptera: Crambidae)
Marčić et al. Field and greenhouse evaluation of rapeseed spray oil against spider mites, green peach aphid and pear psylla in Serbia
Mazumder et al. Eggplant shoot and fruit borer Leucinodes orbonalis Guenee male moth catch in sex pheromone trap with special reference of lure elevation and IPM
Deshmukh A Case Study: Traditional Methods of Pest Control in Some Villages of KolhapurDistrict
Ogayo et al. Bioactivity of Leonotis nepetifolia and Ocimum gratissimum extracts in management of Tetranychus urticae Koch on French beans
CN108294024A (zh) 一种生物农药组合物、制剂及其防治蔬菜黄条跳甲的应用
RU2282994C1 (ru) Средство для борьбы с белокрылкой комнатных растений
Prokocka et al. Insecticidal activity of alpha-cypermethrin against small banded pine weevil (Coleoptera: Curculionidae) in forest plantations and thickets
Osman Evaluation of Two Protective Strategies for Controlling the Tomato Leaf miner Tuta absoluta (Meyrick)(Lepidoptera: Gelechiidae) in Egypt.
Taylor et al. Further observations on the biology and control of the raspberry beetle (Byturus tomentosus (Deg.)) in eastern Scotland
Stankevych et al. Flea beetles (Phyllotreta spp.): Species composition, range, bioecological features, harmfulness and protection measures
Pangnakorn Efficiency of vetiver grass extracts against Cowpea Weevil (Callosobruchus maculatus Fabr.)
Bossis Control of Heterodera carotae Jones (1950): Effectiveness of available methods and prospects
US20180014537A1 (en) Novel compositions and methods for controlling soil borne pathogens of agricultural crops
JP2013544869A (ja) 殺虫剤用のアジュバント
CZ2008487A3 (cs) Prípravek na ochranu rostlin
Diwan et al. Management strategies of mealy bug: A big thread to agriculture