CZ308998B6 - Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku - Google Patents

Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku Download PDF

Info

Publication number
CZ308998B6
CZ308998B6 CZ2020-555A CZ2020555A CZ308998B6 CZ 308998 B6 CZ308998 B6 CZ 308998B6 CZ 2020555 A CZ2020555 A CZ 2020555A CZ 308998 B6 CZ308998 B6 CZ 308998B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
foliar fertilizer
weight
potassium
fertilizer according
dry matter
Prior art date
Application number
CZ2020-555A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2020555A3 (cs
Inventor
Jiří Kopenec
Jiří Mgr Kopenec
Jaroslav Mráz
Jaroslav Ing. Mráz
Pavel Pluhař
Pavel Ing. Pluhař
Original Assignee
Agra Group A.S.
Kopenec Jiří Mgr.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Agra Group A.S., Kopenec Jiří Mgr. filed Critical Agra Group A.S.
Priority to CZ2020-555A priority Critical patent/CZ308998B6/cs
Publication of CZ2020555A3 publication Critical patent/CZ2020555A3/cs
Publication of CZ308998B6 publication Critical patent/CZ308998B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05BPHOSPHATIC FERTILISERS
    • C05B7/00Fertilisers based essentially on alkali or ammonium orthophosphates
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05CNITROGENOUS FERTILISERS
    • C05C11/00Other nitrogenous fertilisers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05CNITROGENOUS FERTILISERS
    • C05C9/00Fertilisers containing urea or urea compounds
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05DINORGANIC FERTILISERS NOT COVERED BY SUBCLASSES C05B, C05C; FERTILISERS PRODUCING CARBON DIOXIDE
    • C05D1/00Fertilisers containing potassium
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05FORGANIC FERTILISERS NOT COVERED BY SUBCLASSES C05B, C05C, e.g. FERTILISERS FROM WASTE OR REFUSE
    • C05F11/00Other organic fertilisers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05GMIXTURES OF FERTILISERS COVERED INDIVIDUALLY BY DIFFERENT SUBCLASSES OF CLASS C05; MIXTURES OF ONE OR MORE FERTILISERS WITH MATERIALS NOT HAVING A SPECIFIC FERTILISING ACTIVITY, e.g. PESTICIDES, SOIL-CONDITIONERS, WETTING AGENTS; FERTILISERS CHARACTERISED BY THEIR FORM
    • C05G1/00Mixtures of fertilisers belonging individually to different subclasses of C05
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02ATECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
    • Y02A40/00Adaptation technologies in agriculture, forestry, livestock or agroalimentary production
    • Y02A40/10Adaptation technologies in agriculture, forestry, livestock or agroalimentary production in agriculture
    • Y02A40/20Fertilizers of biological origin, e.g. guano or fertilizers made from animal corpses

Abstract

Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku a organického draslíku spočívá v tom, že v sušině obsahuje 0,05 až 0,15 % hmotn. humátu sodného, 0,1 až 1,0 % hmotn. betainu, 0,75 až 4,0 % hmotn. směsi peptidů a aminokyselin, přičemž zároveň obsahuje 5 až 15 % hmotn. organického dusíku, 2,3 až 18,7 % hmotn. organického draslíku a 5,5 až 16,6 % hmotn. fosforu, přičemž 2,5 až 8,5 % hmotn. sušiny listového hnojiva tvoří fosfor vázaný v polymerní struktuře a 0,1 až 0,3 % hmotn. sušiny listového hnojiva tvoří organický aminokyselinový dusík.

Description

Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku
Oblast techniky
Hnojivo aplikované na plochu listů jednoděložných i dvouděložných rostlin
Dosavadní stav techniky
Hnojivá se v současné době masivně používají v zemědělství i v domácích podmínkách. Běžně používaná hnojivá jsou rozdělována na půdní hnojivá a listová hnojivá. Půdní hnojivá jsou aplikována v různých formách do půdy nebo na povrch půdy. Nejčastěji se jedná o formu hnojení zálivkou, práškováním nebo mobilizovanými formami hnojiv - granulátem nebo tyčinkami, které se využívají hlavně v domácích podmínkách, jak u pokojových, tak u venkovních rostlin.
Rostlinná hnojivá zpravidla obsahují kombinaci tří základních rostlinných živin, kterými jsou: dusík, fosfor a draslík, tzv. NPK hnojivá. Hnojivá obsahují různé poměry zmiňovaných živin, v organické nebo anorganické formě. Nej častěji používanými formami fosforu jsou fosforečnan amonný nebo draselný, které jsou zároveň zdrojem dusíku a draslíku. Nejčastěji používanými formami draslíku jsou chlorid draselný, dusičnan draselný, síran draselný nebo thiosíran draselný. Tyto látky jakožto anorganické jsou rostlinou těžko přijímány, a proto efektivita využití takových zdrojů draslíku rostlinou není vysoká. Dávkování anorganických zdrojů živin proto musí být poměrně vysoké, tím spíše, jedná-li se o aplikaci hnojivá na/do půdy.
Současně hojně rozšířené intenzivní zemědělství klade důraz na zvyšování výnosů zemědělských plodin. Užívána jsou hnojivá, ale i pesticidy, herbicidy nebo jiné látky pro zvýšení výnosu a maximálního využití zemědělské půdy, která takovými zásahy značně strádá. Navíc často dochází k průniku hnojivá i ostatních látek do spodních vod, případně k jejich splachu do povrchových vod, kde posléze způsobují významný zásah do rovnováhy ekosystému, ať už svým toxickým působením a/nebo skrze eutrofizaci vod, kdy dochází v ekosystému k přemnožení řas a sinic.
Nejbližším stavem techniky předkládaného vynálezu je listové hnojivo Retafos Prim (Agra Group a.s.). Retafos Prim obsahuje:
Chemický název Boritan 2ethanolaminu Hydrogenfosforečnan draselný Močovina polyfosfát amonný octan draselný
Konc. % hmota. <5 <30 <20 <20 <10
Celkové množství živin v listovém hnojivu Retafos Prim je následující:
8.68 % N celkový z toho: 6,93 % Ň močovinový vodonazpustný celkový dusík______________________________________________________ voďorozpustný močovinový ďusik 125g/í ”Wg7f
1.75 % N amonný vodorozpustný amonný dusík 25 g/l
17,36 % P2O5 vodorozpustný oxid fosforečný 250 g/í
17.36 % K2O vodorozpustný oxid draselný 250 g/í
0,35 % B vodorozpustný bór v komplexu s monoetanolamínem 5 g/í
Hnojivo Retafos Prim bylo vyvinuto společností Agra Group a.s. jako nástupce listového hnojivá Retafos.
- 1 CZ 308998 B6
Retafos Prim vykazuje zvýšení výnosu pšenice o 1,06 t/ha, zvýšení výnosu řepky ozimé o 1,2 t/ha. Zvýšení tvorby biomasy řepky ozimé o 0,47 t/ha. Také obsah živin v biomase stoupl po aplikaci Retafos Prim oproti neošetřené kontrole, a to následovně: o 19,5 kg/ha N, o 6,2 kg/ha P, o 23,1 kg/ha K, 13,1 kg/ha Ca a 1,8 kg/ha Mg. Po aplikaci hnojivá Retafos prim také stoupl obsah jednoduchých cukrů v kořenech řepky ozimé, a to o 50 kg/ha oproti neošetřené kontrole.
Vývoj však šel dál a společnost vylepšovala i Retafos Prim. Listové hnojivo Retafos Prim bylo použito pro porovnání účinku listového hnojivá podle tohoto vynálezu.
Podstata vynálezu
Bylo vyvinuto listové hnojivo pro mimokořenovou výživu jednoděložných i dvouděložných rostlin, které zároveň snižuje stres rostlin, zvyšuje výnosy zemědělských plodin, je možné aplikovat ho jak pro podporu rostliny v daném vegetačním období, tak je možné hnojivo aplikovat na podzim pro podporu následujícího vegetačního období, čehož se dá výhodně využít pro ozimé druhy zemědělských plodin. Listové hnojivo obsahuje živiny, které jsou pro rostlinu dobře vstřebatelné přes listovou plochu. Díky efektivnějšímu využití živin je možné listové hnojivo dávkovat v nižších dávkách, než klasická hnojivá aplikovaná na půdu nebo do půdy. To má za následek významné snížení ekologické zátěže ekosystému, zejména průnik hnojivá půdou do podzemních vod nebo splach hnojivá do povrchových vod.
Překvapivě bylo zjištěno jako velmi výhodné aplikovat amonný dusík přímo na listy pěstovaných plodin. Je známo, že amonný dusík v půdě prochází přeměnou na nitrát působením půdních mikroorganismů a jeho část je půdními mikroorganismy imobilizována. Proto se jeho zdroje pro hnojení příliš nepoužívají. Nicméně při aplikaci přímo na listy plodin se ukázalo jeho použití v kombinaci s dalšími látkami jako velmi účinné na výnos plodiny
Nečekaně se ukázalo, že ne všechny hnojivé substance jsou vhodné pro kombinování mezi sebou. Pro vylepšení listového hnojivá Retafos Prim dle stavu techniky byl použit chilský ledek, betain, humát a bílkovinný hydrolyzát. Vliv každé z přidávaných složek byl hodnocen zvlášť i v kombinaci a překvapivě se ukázalo, že zatímco betain, humát a bílkovinný hydrolyzát zvyšují účinky původního hnojivá Retafos Prim a dokonce na některé plodiny působí synergicky, chilský ledek měl opačný efekt, a účinky hnojivá Retafos Prim dokonce snižoval. Ostatní tři testované složky prokázaly nečekaně dobrý účinek, který byl u některých plodin vyhodnocen jako synergický, tedy vyšší než součet působení jednotlivých složek. Proto byly všechny tři testované složky: betain, humát a bílkovinný hydrolyzát vybrány pro výrobu nového listového hnojivá dle tohoto vynálezu.
Listové hnojivo podle tohoto vynálezu je s výhodou vyráběno jako koncentrát, který obsahuje 70 až 80 % hmota, sušiny. Obsah živin v sušině listového hnojívaje následující:
Listové hnojivo v sušině s výhodou obsahuje 5 až 15 % hmota, dusíku, přičemž 1,3 až 3,9 % hmota, celku tvoří anorganický dusík, přičemž 1,3 až 3,9 % hmota, celku tvoří amonný dusík, přičemž 5 až 15 % hmota, celku tvoří organický dusík, přičemž 4,4 až 13,0 % hmota, celku tvoří močovinový dusík, a 0,1 až 0,3 % hmota, celku tvoří aminokyselinový dusík,
-2CZ 308998 B6 obsahuje 5,5 až 16,6 % hmota, fosforu, přičemž 2,5 až 8,5 % hmota, celku fosforuje vázáno v polymemí struktuře, obsahuje 5 až 15 % hmota, draslíku, přičemž 2,3 až 8,2 % hmota, celku tvoří organický draslík, a 3,8 až 10,5 % hmota, celku tvoří anorganický draslík, a obsahuje 0,2 až 0,6 % hmota, bom.
Zdroje živin jsou s výhodou vybrány z následujícího seznamu:
Zdroj dusíku je s výhodou: polyfosforečnan amonný, monohydrogenfosforečnan amonný, dihydrogenfosforečnan amonný, octan amonný, dusičnan amonný, uhličitan amonný, síran amonný, betain, močovina, boritan nonoethanolaminu, bílkovinný hydrolyzát nebo jejich směs,
- zdroj anorganického dusíku je amonný kationt, s výhodou polyfosforečnan amonný, monohydrogenfosforečnan amonný, dihydrogenfosforečnan amonný, octan amonný, dusičnan amonný, uhličitan amonný, síran amonný nebo jejich směs,
- zdroj organického dusíku je s výhodou betain, močovina, boritan nonoethanolaminu, bílkovinný hydrolyzát nebo jejich směs, o zdroj organického močovínového dusíku je močovina, o zdroj organického aminokyselinového dusíku je bílkovinný hydrolyzát a/nebo betain, zdroj fosforu je fosforečnanový anion, s výhodou monohydrogenfosforečnany, dihydrogenfosforečnany, polyforečnany nebo jejich směs,
- zdroj fosforu vázaného v polymemí struktuře je s výhodou polyfosforečnan amonný.
Zdroj draslíku je draselný kation,
- zdroj organického draslíku je s výhodou octan draselný a/nebo polyfosfát draselný.
- zdroj anorganického draslíku je s výhodou hydrogenfosforečnan draselný, boritan draselný, síran draselný, thiosíran draselný, chlorid draselný nebo jejich směs.
S výhodou listové hnojivo obsahuje 0,1 až 1,0 % hmota, betainu hydrochloridu, až 45 % hmota, hydrogenfosforečnanu draselného, až 45 % hmota, polyfosfátu amonného, až 30 % hmota, octanu draselného, až 25 % hmota, močoviny, až 10 % hmota, boritanu monoethanolaminu,
0,05 až 0,15 % hmota, humátu sodného,
0,75 až 4 % hmota, směs peptidů a aminokyselin.
-3 CZ 308998 B6
Příkladem konkrétního složení koncentrátu listového hnojivá podle tohoto vynálezu je následující směs složek:
% hmotn. v koncentrátu % hmohi, v šusiůě
Voda H;O Betám hydrwhlond »N(W0H Cl HýdrogenibA dmefaý PolyfosSt amowiý [NTOO.^ Q (US 34,54 28.21 24,55 0,21 26,06 M2S
Oetan draselný CHCOOK Močovina 1i v 18,71 14,11
CO(NH2)2 Boritan monoetanolamiiiu 4,41 3,33
C2H8BNO3i Humát sodný 0,09 0,07
CýHgCUNa: Směs peptidů a aminokyselin 1,86 1,41
Směs peptidů a aminokyselin s výhodou obsahuje v sušině 15 až 35 % hmotn. glycinu, 5 až 25 % hmotn. prohnu, 5 až 25 % hmotn. kyseliny glutamové, 5 až 25 % hmotn. alaninu a 5 až 25 % hmotn. hydroxyprolinu, vztaženo na celkové množství směsi peptidů a aminokyselin.
Vývoj složení listového hnojivá byl proveden na základě testování jednotlivých složek, přičemž se ukázalo, že je výhodné použít polyfosfáty oproti běžně používaným fosforečnanům. Konkrétně byl testován účinek polyfosfátu amonného a dihydrogenfosforečnanu monoamoného (MAP) a hydrogenfosforečnanu diamonného (DAP). Polyfosfáty jsou polymemí molekuly bez náboje, což způsobuje zrychlený prostup do rostliny přes list.
Dále byl testován účinek octanu draselného oproti běžně používaným formám draslíku, konkrétně dusičnanu draselnému. Octan draselný je organicky vázaná forma draslíku, což způsobuje zrychlený vstup do rostliny.
Koncentrát listového hnojívaje dále dle hnojené plodiny ředěn vodou v poměru 5 1/ha koncentrátu plus 120 až 2500 1/ha vody.
Například pro obilniny, řepku, hořčici, mák, slunečnici, brambory, cukrovou řepu či luskoviny je koncentrát listového hnojivá ředěn 150 až 400 1/ha vody. Pro chmel, ovocné plodiny, zeleninu a vinou révu je koncentrát listového hnojivá ředěn maximálně 2500 1/ha vody.
-4CZ 308998 B6
Aplikace listového hnojivá probíhá postřikem na listy rostlin, s výhodou v růstové fázi rostlin, s výhodou v BBCH 14 až 16, kdy má rostlina 4 až 6 vyvinutých listů u dvouděložných rostlin, u jednoděložných rostlin je aplikace prováděna s výhodou, když má rostlina dva rozvinuté listy. Aplikace listového hnojivá může probíhat u ozimých druhů rostlin na podzim, u ostatních druhů rostlin probíhá aplikace listového hnojivá s výhodou na jaře. Aplikace listového hnojivá se běžně provádí jednou nebo vícekrát s odstupem mezi aplikacemi alespoň 4 dny. S výhodou je aplikace listového hnojivá prováděna dvakrát, a to s odstupem mezi aplikacemi 5 až 9 dní. Vícenásobné aplikace jsou výhodné zejména u rostlin pěstovaných na stanovištích s nedostatečnou zásobou živin v půdě, případně za podmínek, kdy nejsou živiny v půdě přijatelné kořeny rostlin - například jsou vázané v porézních horninách či jílech. Aplikace listového hnojívaje výhodná i v domácích podmínkách, především pro hnojení plodin.
Ukázalo se, že oproti stavu techniky dochází k navýšení výnosu pšenice o 23 %, tedy z 1,06 t/ha na 1,3 t/ha. Zvýšení výnosu řepky ozimé prokazovalo listové hnojivo podle tohoto vynálezu o 25 % z 1,2 t/ha na 1,5 t/ha. Zvýšení tvorby biomasy řepky ozimé po aplikaci listového hnojivá dle tohoto vynálezu bylo oproti neošetřené kontrole o 49,54 % z 2,2 t/ha na 3,29 t/ ha, oproti stavu techniky dokonce o 23,22 %, tedy z 2,67 t/ha na 3,29 t/ha.
Také obsah živin v biomase stoupl po aplikaci listového hnojivá oproti neošetřené kontrole v porovnání se stavem techniky, a to následovně:
o 28 % N, tedy z 19,5 kg/ha N na 25 kg/ha N, o 11 % P, tedy z 6,2 kg/ha P na 6,9 kg/ha P, o 18 % K, tedy z 23,1 kg/ha 27,2 kg/ha K, o 20 % Ca, tedy z 13,1 kg/ha Ca na 15,7 kg/ha Ca, a o 17 % Mg, tedy z 1,8 kg/ha Mg na 2,1 kg/ha Mg.
Po aplikaci hnojivá podle tohoto vynálezu také stoupl obsah jednoduchých cukrů v kořenech řepky ozimé. V porovnání se stavem techniky šlo o 28,57% navýšení, a to z 210 kg/ha na 270 kg/ha oproti neošetřené kontrole.
Objasnění výkresů
Obr. 1.1 Procentuální zvýšení obsahu fosforu v ošetřené části listu oproti neošetřené části listu - jednorázová aplikace polyfosfátu a běžného fosfátu, graf, porovnání dle příkladu 1A.
Obr. 1.2 Procentuální zvýšení obsahu fosforu v ošetřené části listu oproti neošetřené části listu -jednorázová aplikace polyfosfátu a běžného fosfátu, tabulka, porovnání dle příkladu 1A.
Obr. 2.1 Procentuální zvýšení obsahu draslíku v ošetřené části listu oproti neošetřené části listu -jednorázová aplikace octanu a dusičnanu draselného, graf, porovnání dle příkladu 1B.
Obr. 2.2 Procentuální zvýšení obsahu draslíku v ošetřené části listu oproti neošetřené části listu - jednorázová aplikace octanu a dusičnanu draselného, tabulka, porovnání dle příkladu 1B.
Obr. 3A. 1 Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a jeho jednotlivých složek a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), graf, podle příkladu 2.
- 5 CZ 308998 B6
Obr. 3A.2
Obr. 3B.1
Obr. 3B.2
Obr. 4A
Obr. 4B.1
Obr. 4B.2
Obr. 4C
Obr. 5
Obr. 6A.1
Obr. 6A.2
Obr. 6B.1
Obr. 6B.2
Obr. 7A
Obr. 7B
Nárůst výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a jeho jednotlivých složek a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), tabulka, podle příkladu 2.
Nárůst výnosu (t/ha) řepky ozimé oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a jeho jednotlivých složek a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), graf, podle příkladu 2.
Nárůst výnosu (t/ha) řepky ozimé oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a jeho jednotlivých složek a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), tabulka, podle příkladu 2.
Zvýšení tvorby biomasy (t/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá ze stavu techniky (Retafos Prim) a listového hnojivá podle tohoto vynálezu, podle příkladu 3A.
Obsah živin v biomase (kg/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) a listového hnojivá podle tohoto vynálezu, graf, podle příkladu 3A.
Obsah živin v biomase (kg/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) a listového hnojivá podle tohoto vynálezu, tabulka, podle příkladu 3A.
Zvýšení produkce jednoduchých cukrů (kg/ha) v kořenech řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojivá dle stavu techniky (Retafos Prim) a listového hnojivá podle tohoto vynálezu, podle příkladu 3B.
Zvýšení výnosu (t/ha) řepky ozimé po podzimní aplikaci listového hnojivá oproti kontrole ve víceletém maloparcelním pokusu, podle příkladu 4.
Procentuální zvýšení výnosu pšenice jarní po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu oproti kontrole a aplikaci hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), graf, podle příkladu 5.
Procentuální zvýšení výnosu pšenice jarní po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu oproti kontrole a aplikaci hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), tabulka, podle příkladu 5.
Procentuální zvýšení výnosu řepky ozimé po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu oproti kontrole a aplikaci hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), graf, podle příkladu 5.
Procentuální zvýšení výnosu řepky ozimé po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu oproti kontrole a aplikaci hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), tabulka, podle příkladu 5.
Zvýšení výnosu (t/ha) zemědělských plodin po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), podle příkladu 6.
Zvýšení výnosu (t/ha) brambor po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), podle příkladu 6.
-6CZ 308998 B6
Obr. 8.1 Zvýšení výnosu (t/ha) pšenice j amí oproti kontrole po aplikaci listového hnoj iva podle tohoto vynálezu a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), graf, podle příkladu 7.
Obr. 8.2 Zvýšení výnosu (t/ha) pšenice jarní oproti kontrole po aplikaci listového hnojivá podle tohoto vynálezu a hnojivá podle stavu techniky (Retafos Prim), tabulka, podle příkladu 7.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1: Porovnání použitých bioaktivních hnojivých substancí a běžně používaných hnojivých substancí - porovnání obsahu látek v listech
Porovnání obsahu látek v listech po aplikaci běžně používaných hnojivých substancí a hnojivých substancí použitých v listovém hnojivu podle tohoto vynálezu bylo provedeno na rostlinách řepky pěstovaných následujícím způsobem:
Předpěstování v sadbovačích ve skleníku, přesazení do Mitscherlichových nádob ve venkovní vegetační hale - BBCH 12 až 13, tedy 2 až 3 listy. Rozbor půdy: pH/CaCL - 6,81 (neutrální); obsahy přístupných živin v kategorii „dobré“: P - 95 mg/kg; K - 179 mg/kg; Ca - 2522 mg/kg; Mg - 196 mg/kg. Po doražení BBCH 14 až 15, tedy 4 až 5 listů - přihnojení dusičnanem vápenatým 70 kg N/plošný hektar, tedy 0,22 g N/nádoba.
Listová aplikace hnojivé substance podle příkladu 1A, IB a 1C byla provedena v okamžiku, kdy všechny rostlinky měly pět velkých listů. Aplikace hnojivé substance byla provedena postřikem pouze na pravou stranu každého listu od středové žíly, při pohledu zepředu; levá strana byla zakryta savým papírem. Postřik hnojivou substancí po aplikaci nestékal z povrchu listu. Druhá listová aplikace hnojivé substance u skupiny 2 byla provedena 5 dní po první aplikaci. Zároveň byly do pokusu zařazeny kontrolní rostliny, bez listové aplikace hnojivé substance.
Vzorky byly rozděleny do dvou skupin:
První skupina rostlin byla ošetřena listovým hnojivém ve dni 0 a vzorky byly odebírány po 2, 4, 8 a 14 dnech.
Druhá skupina rostlin byla ošetřena listovým hnojivém taktéž ve dni 0 a po 5 dnech bylo provedeno druhé ošetření. Vzorky byly odebírány po 2, 4 a 8 dnech po druhém ošetření, tedy po 7, 9 a 11 dnech od prvním ošetření.
Odebrané listy byly omyty v 0,05M HC1, skalpelem byla oddělena čepel od řapíku, čepel byla rozstřižena podél středové žíly a obě části listové čepele byly usušeny a uskladněny pro další analýzy viz příklad 1A a 1B.
Příklad 1A: Porovnání účinnosti bioaktivního polyfosfátu amonného (poly-P) použitého pro listové hnojivo dle tohoto vynálezu a běžně používaného dihydrogenfosforečnanu monoamonného (MAP) a hydrogenfosforečnan diamonný (DAP)
Rostlinky řepky byly předpěstovány a ošetřovány dle příkladu 1 pomocí roztoků připravených pouhým rozpuštěním poly-P a MAP+DAP v hmotnostním poměru 1:1 ve vodě. Celkové dávkování fosforu bylo následující:
-7 CZ 308998 B6
varianta Hnojivá substance Počet aplikací substance g P/nádoba g poly- P/nádoba
1) poly-P jedna 0,03 0,148
2) poly-P dvě 0,03 0,148
0,06 0,295
3) poly-P jedna 0,0017* 0,0084
* dávka shodná s dávkou fosforu v listovém hnojivu podle příkladu 1C, varianta 8
Jako zástupce běžně používané hnojivé substance byl vybrán MAP a DAP v následujících celkových koncentracích fosforu:
varianta Hnojivá substance Počet aplikací substance g P/nádoba g MAP+DAP/nádoba
4) MAP+DAP jedna 0,03 0,121
5) MAP+DAP dvě 0,03 0,121
0,06 0,242
Procentuální zastoupení živin v hnojivých substancích je následující:
poly-P - polyfosfát amonný [NH4PO3]n 10 % hmota. N; 15,02 % hmota. P
MAP+DAP - dihydrogenfosforečnan monoamoný (MAP) NH4H2PO4 + hydrogenfosforečnan diamonný (DAP) (NH4)2HPO4 16,81 % hmota. N; 24,7 % hmota. P
Obsah fosforu byl v ošetřené a neošetřené části listů z příkladu 1 stanoven pomocí AAS za standardních podmínek.
Vyhodnocení - jednorázová listová aplikace hnojivých substancí:
Při všech čtyřech odběrech - po 2,4, 8 a 14 dnech - narostl relativní obsah fosforu v ošetřené části listu u varianty s poly-P následovně: + 19,2 %, + 17 %, + 17,1 %, + 16,6 % oproti části listu neošetřené.
Při všech čtyřech odběrech - po 2,4, 8 a 14 dnech - narostl relativní obsah fosforu v ošetřené části listu u varianty s MAP+DAP následovně: + 5,9 %, + 12 %, + 8,9 %, + 25,8 % oproti části listu neošetřené, obr. 1.
Při prvních třech odběrech - po 2, 4 a 8 dnech - byl výrazně vyšší obsah fosforu v ošetřené části listu u varianty s poly-P oproti variantě s MAP+DAP, konkrétně: + 13,3 % po 2 dnech; + 5 % po 4 dnech; + 8,2 % po 8 dnech, obr. 1.
Obsah fosforu v ošetřené části listu při prvním odběru - po 2 dnech - byl u varianty s poly-P vyšší až o 18,0 % oproti kontrole, není ukázáno na obrázcích.
Obsah fosforu v ošetřené části listu při prvním odběru - po 2 dnech - byl u varianty s MAP+DAP vyšší až o 11,6 % oproti kontrole, není ukázáno na obrázcích.
Obsah fosforu v ošetřené části listu při prvním odběru - po 2 dnech - byl u varianty s poly-P vyšší až o 13,3 % oproti variantě s MAP+DAP, není ukázáno na obrázcích.
- 8 CZ 308998 B6
Vyhodnocení - dvojí listová aplikace hnojivých substancí (není ukázáno na obrázcích):
Při všech třech odběrech - po 2,4 a 8 dnech - narostl obsah fosforu v ošetřené části listu u varianty s poly-P následovně: + 45 %, + 66,6 %, + 73,5 % oproti části listu neošetřené.
Při všech třech odběrech - po 2,4 a 8 dnech - narostl obsah fosforu v ošetřené části listu u varianty s MAP+DAP následovně: + 46,8 %, + 60 %, + 68,2 % oproti části listu neošetřené.
Při prvním odběru - po 2 dnech - nebyl pozorován výrazný rozdíl v nárůstu obsahu fosforu v ošetřené části listu oproti neošetřené části listu mezi oběma hnojivými substancemi.
Při druhém a třetím odběru - po 4 a 8 dnech - byl obsah fosforu v ošetřené části listu vyšší o 6,6 % a 5,3 % u poly-P oproti MAP+DAP.
Při dvojí aplikaci hnojiv, s odstupem mezi první a druhou aplikací 5 dnů, se pro mimokořenovou výživu fosforem lépe uplatnil poly-P oproti MAP+DAP z hlediska množství přijatého fosforu v čase, tedy až + 6,6 %.
Průměrné zvýšení obsahu fosforu v listech po aplikaci poly-P a běžného fosfátu - MAP+DAP ukazuje obr. 1.1 a 1.2.
Příklad 1B: Porovnání účinnosti octanu draselného (CH3COOK) použitého pro listové hnojivo dle tohoto vynálezu a běžně používaného dusičnanu draselného (KNO3)
Rostlinky řepky byly předpěstovány a ošetřovány dle příkladu 1 pomocí roztoků připravených pouhým rozpuštěním CH3COOK a KNO3 ve vodě. Celkové dávkování draslíku bylo následující:
varianta Hnojivá substance Počet aplikací substance g P/nádoba g MAP+DAP/nádoba
6) CH3COOK jedna 0,2 0,502
KNO3 jedna 0,2 0,517
Procentuální zastoupení živin v hnojivých substancích je následující:
CH3COOK: 39,84 % hmota. K
KN03: 38,67 % hmota. K
Obsah draslíku byl v ošetřené a neošetřené části listů z příkladu 1 stanoven pomocí AAS za standardních podmínek. Obsah dusíku byl stanoven dle Dumase.
Vyhodnocení - jednorázová listová aplikace hnojivých substancí:
Při všech čtyřech odběrech - po 2, 4, 8 a 14 dnech - narostl obsah draslíku v ošetřené části listu u varianty s CH3COOK následovně: + 29,4 %, + 28,7 %, + 7,1, + 10,9 % oproti části listu neošetřené, obr. 2.
Obsah draslíku u varianty s KNO3 se u ošetřené části listu měnil nepravidelně, tedy při prvním a třetím odběru - po 2 a 8 dnech - poklesl oproti neošetřené části listu o 16,6 %, resp. o 1,5 %, zatímco při druhém a čtvrtém odběru - po 2 a 14 dnech - narostl o 6,6 %, resp. 12,3 %, obr. 2.
-9CZ 308998 B6
Aplikací CH3COOK byl obsah draslíku v listech zvýšen při všech čtyřech odběrech, a to až o 29,4 %, již po dvou dnech, zatímco po aplikaci KNO3 se obsah draslíku v listech zvýšil pouze při druhém a čtvrtém odběru - po 2 a 8 dnech - a to maximálně o 12,3 % oproti neošetřené části listu.
Pro mimokořenovou výživu draslíkem se z hlediska množství přijatého draslíku v čase výrazně lépe uplatnil CH3COOK oproti KNO3.
Obsahy dusíku v listech byly vyšší u varianty CH3COOK oproti KNO3 u druhého odběru - po 4 dnech - 4,33 až 4,44 % draslíku oproti 3,86 až 3,93 % draslíku, i u třetího odběru - po 8 dnech - 4,07 až 4,15 % draslíku oproti 3,22 až 3,73 % draslíku, s minimálními rozdíly mezi ošetřenou aneošetřenou stranou listu. Při čtvrtém odběru - po 14 dnech - se obsahy dusíku srovnaly. Není ukázáno na obrázcích.
Zvýšení obsahu draslíku v listech po aplikaci CH3COOK a KNO3 ukazuje obr. 2.
Příklad 1C: Listové hnojivo podle tohoto vynálezu - střed
Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí listového hnojivá připraveného naředěním koncentrátu listového hnojivá s vodou v poměru 5 1 koncentrátu plus 250 1 vody. Koncentrát listového hnojivá byl připraven pouhým rozpuštěním substancí ve vodě o teplotě alespoň 30 °C za vzniku pravého roztoku. Složení koncentrátu listového hnojivá bylo následující:
střed kg v sušině % hmota, v sušině kg v koncentrát u % hmota, v koncentrátu
Voda 0,00 0,00 335,84 24,37
H2O
betain hydrochloridu 2,90 0,28 2,90 0,21
(CH3)3NCH2COOH Cl
Hydrogenfosforečnan draselný 360,00 34,54 360,00 26,12
K2HPO4
polyfosfát amonný [NH4PO3]n 294,00 28,21 294,00 21,33
octan draselný 124,00 11,90 124,00 9,00
CH3COOK
Močovina 195,00 18,71 195,00 14,15
CO(NH2)2
Boritan monoethanolaminu 46,00 4,41 46,00 3,34
c2h8bno3
Humát sodný 0,98 0,09 0,98 0,07
CgH8O4Na2
Směs peptidů a aminokyselin 19,45 1,86 19,45 1,41
celkem 1042,33 100,00 1378,17 100,00
Obsah živin v sušině použitého koncentrátu listového hnojivá byl následující:
- 10 CZ 308998 B6
Listové hnojivo: 12 % hmota. N; 12 % hmota. P; 12 % hmota. K
Koncentrát listového hnojivá byl naředěn v poměru 5 1 koncentrátu plus 250 1 vody.
Obsah fosforu v naředěném listovém hnojivu byl následující:
varianta Hnojivá substance Počet aplikací substance g P/nádoba g MAP+DAP/nádoba
8) listové hnojivo jedna 0,0017* 0,0084
* dávka shodná s poly-P, varianta 3
Vyhodnocení - jednorázová listová aplikace listového hnojivá:
Při porovnání dávky fosforu u varianty s listovým hnojivém (var. 8) a shodné dávky fosforu u varianty s poly-P (var. 3) nebyly při prvních třech odběrech - po 2, 4 a 8 dnech - výraznější rozdíly mezi oběma variantami a rovněž byly minimální rozdíly mezi obsahy fosforu v ošetřené aneošetřené části listu, což bylo zřejmě způsobeno nízkou dávkou fosforu: 0,0017 g P/nádobu. Přepočet dávkování byl proveden z dávky koncentrátu listového hnojivá 5 1/ha = 0,0017 g P/nádoba. U ostatních variant s poly-P či MAP+DAP byla jednorázová dávka fosforu podstatně vyšší, konkrétně 0,03 g P/nádoba.
Příklad ID: Listové hnojivo podle tohoto vynálezu - spodní hranice
Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí listového hnojivá připraveného naředěním koncentrátu listového hnojivá s vodou v poměru 5 1 koncentrátu plus 250 1 vody. Koncentrát listového hnojivá byl připraven pouhým rozpuštěním substancí ve vodě o teplotě alespoň 45 °C za vzniku pravého roztoku. Složení koncentrátu listového hnojivá bylo následující:
spodní hranice kg v sušině % hmota, v sušině kg v koncentrátu % hmota, v koncentrátu
VodaH2O 0,00 0,00 349,92 25,39
betain hydrochloridu (CH3)3NCH2COOH Cl 1,03 0,10 1,03 0,07
Hydrogenfosforečnan draselný K2HPO4 360,00 35,01 360,00 26,12
polyfosfát amonný [NH4PO3]n 294,00 28,59 294,00 21,33
octan draselný CH3COOK 124,00 12,06 124,00 9,00
Močovina CO(NH2)2 195,00 18,96 195,00 14,15
Boritan monoethanolaminu 46,00 4,47 46,00 3,34
C2H8BNO3
Humát sodný CgH8O4Na2 0,51 0,05 0,51 0,04
Směs peptidů a aminokyselin 7,71 0,75 7,71 0,56
celkem 1028,25 100,00 1378,17 100,00
- 11 CZ 308998 B6
Oproti příkladu 1C bylo do hnojivá přidáno méně betainu, méně humátu a méně směsi peptidů a aminokyselin. Chybějící hmotnost byla nahrazeno vodou.
Obsah živin v sušině použitého koncentrátu listového hnojivá byl následující:
Listové hnojivo: 12 % hmotn. N; 12 % hmotn. P; 13 % hmotn. K
Příklad 1E: Listové hnojivo podle tohoto vynálezu - horní hranice
Rostlinky řepky byly předpěstovány dle příkladu 1 a ošetřovány pomocí listového hnojivá připraveného naředěním koncentrátu listového hnojivá s vodou v poměru 5 1 koncentrátu plus 250 1 vody. Koncentrát listového hnojivá byl připraven pouhým rozpuštěním substancí ve vodě o teplotě alespoň 30 °C za vzniku pravého roztoku. Složení koncentrátu listového hnojivá bylo následující:
horní hranice kg v sušině % hmotn. v sušině kg v koncentrátu % hmotn. v koncentrátu
Voda 0,00 0,00 303,84 22,05
H2O
betain hydrochloridu 10,74 1,00 10,74 0,78
(CH3)3NCH2COOH Cl
Hydrogenfosforečnan draselný 360,00 33,51 360,00 26,12
K2HPO4
polyfosfát amonný 294,00 27,37 294,00 21,33
[NH4PO3]n
octan draselný 124,00 11,54 124,00 9,00
ch3cook
Močovina 195,00 18,15 195,00 14,15
CO(NH2)2
Boritan monoethanolaminu 46,00 4,28 46,00 3,34
C2H8BNO3
Humát sodný 1,61 0,15 1,61 0,12
CgH8O4Na2
Směs peptidů a aminokyselin 42,98 4,00 42,98 3,12
celkem 1074,33 100,00 1378,17 100,00
Oproti příkladu 1C bylo do hnojivá přidáno více betainu, více humátu a více směsi peptidů a aminokyselin. Přebývající hmotnost byla ubrána na množství vody.
Obsah živin v sušině použitého koncentrátu listového hnojivá byl následující:
Listové hnojivo: 12 % hmotn. N; 11 % hmotn. P; 12 % hmotn. K
- 12 CZ 308998 B6
Příklad IF: Souhrn
Z dosažených výsledků je zřejmé, že po mimokořenové, listové, aplikaci obou hnojivých substancí s fosforem (poly-P a MAP+DAP) se prokázal rychlý vstup obou hnojivých substancí do listové čepele řepky olejné, a to již po 2 dnech.
Při dvojnásobné aplikaci hnojivých substancí, s odstupem mezi první a druhou aplikací 5 dnů, se pro mimokořenovou výživu fosforem lépe uplatnil poly-P oproti MAP+DAP z hlediska množství přijatého fosforu v čase, tedy až + 6,6 % (obr. 1B).
Po mimokořenové aplikaci CH3COOK byl obsah draslíku v listech zvýšen při všech čtyřech odběrech, ato až o 29,4 %, již po dvou dnech, zatímco po aplikaci KNO3 se obsah draslíku v listech zvýšil pouze při dvou odběrech, ato maximálně o 12,3 % oproti neošetřené části listu (obr. 2).
Pro mimokořenovou výživu draslíkem se z hlediska množství přijatého draslíku v čase výrazně lépe uplatnil CH3COOK oproti KNO3.
Z výsledků vyplývá výhodnost používání jak polyfosfátu amonného - poly-P, tak i octanu draselného - CH3COOK pro mimokořenovou výživu z hlediska rychlého příjmu rostlinou, který byl prokázaný již po 2 dnech, což je velmi důležité především při stresových podmínkách prostředí, zejména omezeném příjmu živin z půdy, v poslední době spojeném s periodami sucha, nebo při nevhodném pH půdy pro příjem fosforu.
Výsledky rovněž poukazují na výrazně rychlejší příjem polyfosfátové formy fosforu rostlinou oproti klasické iontové fosforečnanové formě fosforu, která byla dosud publikována jako rychlost absorpce fosforu listy rostlin při 50% absorpci za 5 až 10 dnů (Hudská, 1976). použitím polyfosfátu se výrazně zvyšuje účinnost mimokořenové výživy.
Příklad 2: Vliv listového hnojivá a jeho jednotlivých složek na výnos plodin
Vliv listového hnojivá na výnos plodin byl testován na jednoděložných a dvouděložných rostlinách, konkrétně na pšenici jarní a řepce ozimé pomocí hydroponického pokusu v zastřešeném prostoru plastového skleníku bez čel a s větracími mezerami nad základem po celé délce. Tak byl vyloučen vliv srážek a zároveň byla zajištěna teplota ve skleníku shodná s teplotou na volném prostoru.
Hydroponický pokus byl prováděn v plastových nádobách naplněných plným živným roztokem, tedy roztokem s kompletním spektrem živin v dostatečné koncentraci pro růst rostlin.
Složení živného roztoku bylo následující:
množství živin [g/1000 1]
N P K Ca Mg S B Mn Zn Cu Fe Mo
200 60 301 170 50 66 0,30 2,31 0,10 0,10 11,85 0,20
Výnosy pšenice jarní (obr. 3A) a řepky ozimé (obr. 3B) jsou zobrazeny v tunách na hektar a porovnány s kontrolou. Aplikace všech substancí byla prováděna ručním postřikovačem tak, aby dávka v přepočtu na jednotku plochy odpovídala 5 1 koncentrátu listového hnojivá ve 250 1 vody/ha, tedy dávce 255 1 listového hnojivá na hektar. Rovněž množství všech testovaných složek odpovídalo koncentraci obsažené v dávce 5 1 koncentrátu listového hnojivá na hektar, respektive
- 13 CZ 308998 B6
255 1 listového hnojivá na hektar. Všechny testované složky byly aplikovány stejným způsobem jako listové hnojivo - tedy s 250 1 vody/ha.
Jak je vidět z obr. 3A a 3B, žádná složka listového hnojivá nedosahuje tak dobrých výsledků, jako kompletní listové hnojivo. Zároveň mají jednotlivé složky listového hnojivá rozdílný účinek na rozdílné plodiny. U pšenice jarní došlo dokonce k prokazatelnému synergickému účinu jednotlivých komponent.
Příklad 3: Vliv listového hnojivá na tvorbu suché hmoty, hodnocení obsahu živin v biomase a tvorba metabolitů
Pro vyhodnocení vlivu listového hnojivá na tvorbu metabolitů, tvorbu suché hmoty a odběr živin rostlinou z půdy byla vybrána řepka ozimá. Pokus byl proveden na čtyřech lokalitách v České republice - Moravské Budějovice, Budkov, Střelíce a Dubicko, vždy na 4 ha polích se sklízenou slámou a kolejovými řádky kolmo na vrstevnici, aby žádná varianta či pokusná oblast nebyla zvýhodněna. Vzorky se odebíraly z vyznačené plochy 30 x 30 m vytyčené těsně před aplikací listového hnojivá, aby se eliminovala nevyrovnaná místa, požerky slimáků, dřepčíků apod.
Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá nelišila. V momentu aplikace měly všechny rostlinky kořenové krčky silné maximálně 6 mm.
Listové hnojivo podle příkladu 1C bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 koncentrátu na hektar, přičemž listové hnojivo bylo naředěno 200 až 300 1 vody na hektar podle meteorologických podmínek. Listové hnojivo bylo aplikováno v růstové fázi řepky, tedy když rostlinka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a to před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.
Odběry vzorků rostlin byly provedeny z vytyčené plochy pole na rozhraní ošetřené a neošetřené varianty, aby se co nejvíce eliminoval vliv heterogenity pole. Na 15 různých místech vyznačené plochy bylo odebráno 15 až 30 stejně velkých rostlin podle velikosti porostu, a to alespoň 1 m od kolejového řádku. Odběry vzorků rostlin byly provedeny:
1. před aplikací listového hnojivá - odebrána celá nadzemní část rostlin i s kořenem bez odumřelých listů,
2. 3 týdny po aplikaci listového hnojivá - odebrána celá nadzemní část rostlin i s kořenem bez odumřelých listů.
Nadzemní část rostlin byla ihned po převozu do laboratoře oddělena od kořene a dále byly obě části rostlin zpracovávány dle příkladů 3A a 3 B.
Příklad 3A: Tvorba suché hmoty a obsah živin v biomase
Stanovení suché hmoty a obsahu živin v sušině bylo provedeno po vysušení nadzemní části rostlin do konstantní hmotnosti v laboratorní peci při 105 °C. Stanovení obsahu živin bylo provedeno pomocí AAS kromě stanovení dusíku, které bylo provedeno dle Dumase. Zvýšení tvorby suché hmoty ukazuje obr. 4A a odběr živin ukazuje obr. 4B, přičemž se jedná o průměrné hodnoty ze čtyř výzkumných lokalit. Obr. 4B ukazuje, že i přes to, že se vápník a hořčík neaplikuje na rostliny v listovém hnojivu, dokáže listové hnojivo rostlinu nabudit tak, že je schopná z půdy čerpat více živin, než neošetřená kontrola.
- 14 CZ 308998 B6
Příklad 3B: Tvorba metabolitů
Stanovení obsahu metabolitů - cukrů bylo provedeno po vysušení rozkrájeného kořene rostlin do konstantní hmotnosti v laboratorní peci při 60 °C. po vysušení byl v suché kořenové hmotě stanovován obsah cukrů metodou dle Luff-Schoorla. Výsledky stanovení cukrů ukazuje obr. 4C. Mezi stanovišti byly naměřeny mírné rozdíly dané odlišnými přírodními podmínkami. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí, jiná odrůda apod. Proto byly vybrány 4 rozdílné lokality napříč Českou republikou.
Příklad 4: Vliv listového hnojivá na výnos plodin - víceleté maloparcelní pokusy
Pro vyhodnocení vlivu listového hnojivá na výnos plodin byla vybrána řepka ozimá. Pokus byl proveden na dvou lokalitách v České republice - Uhříněves a Červený Újezd v letech 2015 až 2017.
Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve čtyřech opakováních. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá nelišila. V momentu aplikace měly všechny rostlinky kořenové krčky silné maximálně 6 mm. Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců.
Listové hnojivo podle příkladu 1C bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 koncentrátu na hektar naředěno 200 až 300 1 vody na hektar podle meteorologických podmínek. Listové hnojivo bylo aplikováno v růstové fázi řepky, tedy když rostlinka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a to před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.
Odběry vzorků rostlin byly provedeny z celé pokusné plochy maloparcelním kombajnem. Výsledky pokusu jsou ukázané na obr. 5. Mezi stanovišti i jednotlivými léty byly naměřeny mírné rozdíly dané odlišnými přírodními podmínkami. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí, jiná odrůda apod. V průměru byl získán výsledek výrazného zvýšení výnosu, a to + 1,05 t/ha oproti kontrolním neošetřeným plochám, respektive + 1,163 t/ha pro Uhříněves a + 0,93 t/ha pro Červený Újezd.
Příklad 5: Vliv jednotlivých složek listového hnojivá na výnos plodin - vývoj listového hnojivá podle tohoto vynálezu
Pro vyhodnocení vlivu jednotlivých složek listového hnojivá na výnos plodin byla vybrána řepka ozimá a pšenice jarní. Pokus byl proveden v lokalitách v Červeném Újezdu v roce 2018 jako maloparcelní pokus.
Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na ošetřenou a neošetřenou. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin se před aplikací listového hnojivá nelišila. Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců
Listové hnojivo podle příkladu 1C, listové hnojivo dle stavu techniky Retafos Prim, chilský ledek, betain, směs peptidů a aminokyselin a humát sodný bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem. Listové hnojivo a Retafos Prim byly aplikované v dávce 5 1 koncentrátu na hektar naředěné 300 1 vody na hektar. Chilský ledek, betain, směs peptidů a aminokyselin a humát sodný byly aplikovány v dávce odpovídající stejnému objemu listového hnojivá podle příkladu 1C, tedy následovně:
- 15 CZ 308998 B6
varianta složka kg
9) voda 99,72
betain hydrochloridu (CH3)3NCH2COOH Cl 0,28
10) voda 99,91
humát sodný 0,09
Π) voda 98,13
směs peptidů a aminokyselin 1,87
12) voda 99,17
chilský ledek 0,83
Všechny hnojivé substance byly aplikovány v růstové fázi řepky a pšenice na podzim, tedy když řepka vykazovala 4 až 6 velkých listů - BBCH 14 až 16, a pšenice vykazovala alespoň dvě plně rozvinuté listy. Aplikace proběhla před příchodem nočních mrazíků, kdy noční teplota neklesala pod 0 °C a denní teplota neklesala pod 8 °C.
Odběry vzorků rostlin byly provedeny z celé pokusné plochy maloparcelním kombajnem. Výsledky pokusu jsou ukázané na obr. 6A. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí apod.
Ukázalo se, že ne všechny vytipované složky pro vylepšení hnojivá dle stavu techniky Retafos Prim jsou účinné. Chilský ledek vykazoval snížení účinku Retafos prim, pravděpodobně v důsledku nízké využitelnosti a své vysoké reaktivity. Naopak byl překvapivě prokázán synergický účinek u vlivu hnojivá na výnos pšenice jarní. Všechny tři složky, tedy betain, humát sodný a směs peptidů a aminokyselin spolu s Retafos prim, tedy naše listové hnojivo, vykazovaly o 0,89 % vyšší účinek než pouhý součet jednotlivých složek. Synergický účinek je ukázaný na obr. 6A. Naproti tomu řepka ozimá vykazovala společný účinek všech složek o 0,62 % nižší, obr. 6B. Vysvětlit se to dá vlivem rozdílnosti plodin. Ne každá plodina má stejné nároky na vodu a teplo, jedna snáší sucho lépe než jiná, a tak i celkový vliv složek listového hnojivá nelze hodnotit v absolutních hodnotách, ale jako pozitivní vliv na živý rostlinný systém.
Příklad 6: Vliv listového hnojivá na výnos plodin - jednoleté pokusy ovoce/zelenina
Pro vyhodnocení vlivu listového hnojivá na výnos ovoce a zeleniny byly vybrány: chmel, třešně, vinná réva, jahody a brambory. Pokus byl proveden pro každou plodinu zvlášť na různých lokalitách České republice najaře v roce 2018.
Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na neošetřenou - kontrolní, ošetřenou listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim a ošetřenou listovým hnojivém dle tohoto vynálezu. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin jedné plodiny se před aplikací hnojivá nelišila. V momentu aplikace byly rostliny hodnoceny následovně:
Chmel: růstová fáze, rostlina je navinuta na podporu.
Třešně: po odkvětu, rostlina má 2 až 4 velké rozvinuté listy z každého pupenu.
Vinná réva: před květem, rostlina má 4 až 6 velkých rozvinutých listů z každého pupenu.
Jahody: před květem, rostlina je v růstové fázi a má 4 až 6 velkých rozvinutých listů.
Brambory: růstová fáze, rostlina má 4 až 6 velkých rozvinutých listů.
Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců.
- 16 CZ 308998 B6
Listové hnojivo podle příkladu 1C bylo aplikováno na pokusnou plochu postřikem v dávce 5 1 koncentrátu na hektar naředěno 500 1 vody pro chmel, 1000 1 vody pro třešně, 400 1 vody pro vinnou révu, 2500 1 vody pro jahody a 200 1 vody pro brambory na hektar standardní výsadby.
Sklizeň plodů rostlin byla provedeny z celé pokusné plochy dle dané plodiny, zpravidla ručně. Výsledky zvýšení výnosu jsou ukázané na obr. 7A a 7B. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů, jiný termín setí apod. V průměru byl získán výsledek výrazného zvýšení výnosu, a to o 26 % u chmele, o 29 % u třešní, o 32 % u vinné révy, o 21 % u jahod a o 23 % u brambor oproti kontrole.
Příklad 7: Vliv listového hnojivá na výnos plodin - jednoleté pokusy pšenice
Pro vyhodnocení vlivu různých variant listového hnojivá na výnos byla vybrána pšenice. Pokus byl proveden jako maloparcelní na pokusných polích v roce 2018 a 2019.
Pro porovnání byla pokusná plocha rozdělena na neošetřenou - kontrolní, ošetřenou listovým hnojivém dle stavu techniky Retafos Prim a ošetřenou listovým hnojivém dle tohoto vynálezu podle příkladu IC, ID a 1E. Všechny varianty pokusu byly vyvedeny ve třech opakováních. Velikost rostlin jedné plodiny se před aplikací hnojivá nelišila, během aplikace byly rostliny v růstové fázi a měly 2 rozvinuté listy.
Ostatní agrotechnické zásahy hnojení a ochrany rostlin byly vždy jednotné pro celou pokusnou plochu podle potřeby živin, podle tlaku plevelů, chorob a škůdců
Listové hnojivo podle příkladu IC, ID a 1E bylo aplikováno na pokusnou plochu na podzim postřikem v dávce 5 1 koncentrátu na hektar naředěno 300 1 vody na hektar pokusné plochy.
Sklizeň byla provedena maloparcelním kombajnem z celé pokusné plochy. Výsledky zvýšení výnosu jsou ukázané na obr. 8.1 a 8.2. Výrazný vliv na výnos má množství srážek, vyšší výskyt škůdců vlivem sousedních porostů apod.
Listové hnojivo podle příkladu ID reprezentuje nízké množství betainu, humátu a směs peptidů a aminokyselin. Listové hnojivo podle příkladu 1E reprezentuje vysoké množství betainu, humátu a směsi peptidů a aminokyselin. Listové hnojivo podle příkladu 1C reprezentuje ideální množství betainu, humátu a směsi peptidů a aminokyselin. Jak je zřejmé z výsledků na obr. 8.1 a 8.2, výrazné zvýšení obsahu všech tří složek - 1E vedlo už jenk malému navýšení výnosu-o 0,21 % oproti 1C. Proto bylo jako ideální složení vyhodnoceno listové hnojivo podle příkladu 1C.
Průmyslová využitelnost
Listové hnojivo rostlin použitelné jako mimokořenová výživa pro jednoděložné i dvouděložné rostliny, přičemž listové hnojivo může být aplikováno jak ve vegetačním období rostliny pro její podporu v dané sezóně, tak může být listové hnojivo aplikováno na podzim pro podporu rostliny v nadcházející sezóně.

Claims (23)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 0,05 až 0,15 % hmota, humátu sodného, 0,1 až 1,0 % hmota, betainu, 0,75 až 4,0 % hmota, směsi peptidů a aminokyselin, přičemž zároveň obsahuje 5 až 15 % organického dusíku, 2,3 až 18,7 % hmota, organického draslíku a 5,5 až 16,6 % hmota, fosforu, přičemž 2,5 až 8,5 % hmota, sušiny listového hnojivá tvoří fosfor vázaný v polymemí struktuře a 0,1 až 0,3 % hmota, sušiny listového hnojivá tvoří organický aminokyselinový dusík.
  2. 2. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr dusík : fosfor : draslík je 0,8 až 1,2 : 0,8 až 1,2 : 0,8 až 1,2.
  3. 3. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že 4,4 až 13,0 % hmota, sušiny tvoří močovínový dusík.
  4. 4. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 1,3 až 3,9 % hmota, anorganického dusíku.
  5. 5. Listové hnojivo podle nároku 4, vyznačující se tím, že anorganický dusík je amonný dusík.
  6. 6. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále v sušině obsahuje 0,2 až 0,6 % hmota, boru.
  7. 7. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále v sušině obsahuje 3,8 až 10,5 % hmota, anorganického draslíku.
  8. 8. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdroj organického dusíku je vybraný ze skupiny: betain, močovina, boritan monoethanolaminu, směs peptidů a aminokyselin nebo jejich směs.
  9. 9. Listové hnojivo podle nároku 3 nebo 8, vyznačující se tím, že zdrojem močovinového dusíku je močovina.
  10. 10. Listové hnojivo podle nároku 1 nebo 8, vyznačující se tím, že zdrojem organického aminokyselinového dusíku je směs peptidů a aminokyselin a/nebo betain.
  11. 11. Listové hnojivo podle nároku 4, vyznačující se tím, že amonná sloučenina je vybrána ze skupiny: polyfosforečnan amonný, monohydrogenfosforečnan amonný, dihydrogenfosforečnan amonný, octan amonný, dusičnan amonný, uhličitan amonný, síran amonný nebo jejich směs.
  12. 12. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdrojem organického draslíku je octan draselný a/nebo polyfosfát draselný.
  13. 13. Listové hnojivo podle nároku 7, vyznačující se tím, že zdroj anorganického draslíku je vybrán ze skupiny: hydrogenfosforečnan draselný, boritan draselný, síran draselný, thiosíran draselný, chlorid draselný nebo jejich směs.
  14. 14. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdrojem fosforuje fosforečnanová sloučenina.
  15. 15. Listové hnojivo podle nároku 14, vyznačující se tím, že fosforečnanová sloučenina je vybrána ze skupiny: monohydrogenfosforečnany, dihydrogenfosforečnany, polyforečnany nebo jejich směs.
    - 18 CZ 308998 B6
  16. 16. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdrojem fosforu vázaného v polymemí struktuře je polyfosforečnan amonný.
  17. 17. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že směs peptidů a aminokyselin obsahuje glycin, prolin, kyselinu glutamovou, alanin a hydroxyprolin.
  18. 18. Listové hnojivo podle nároku 17, vyznačující se tím, že směs peptidů a aminokyselin obsahuje v sušině 15 až 35 % hmota, glycinu, 5 až 25 % hmota, prohnu, 5 až 25 % hmota, kyseliny glutamové, 5 až 25 % hmota, alaninu a 5 až 25 % hmota, hydroxyprolinu, vztaženo na celkové množství směsi peptidů a aminokyselin.
  19. 19. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 15 až 45 % hmota, hydrogenfosforeěnanu draselného.
  20. 20. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 15 až 45 % hmota, polyfosfátu amonného.
  21. 21. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 5 až 30 % hmota, octanu draselného.
  22. 22. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 7 až 25 % hmota, močoviny.
  23. 23. Listové hnojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sušině obsahuje 2 až 10 % hmota, boritanu monoethanolaminu.
CZ2020-555A 2020-10-13 2020-10-13 Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku CZ308998B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020-555A CZ308998B6 (cs) 2020-10-13 2020-10-13 Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020-555A CZ308998B6 (cs) 2020-10-13 2020-10-13 Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2020555A3 CZ2020555A3 (cs) 2021-11-10
CZ308998B6 true CZ308998B6 (cs) 2021-11-10

Family

ID=78410348

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2020-555A CZ308998B6 (cs) 2020-10-13 2020-10-13 Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ308998B6 (cs)

Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN101941865A (zh) * 2009-07-09 2011-01-12 林炳营 硒茶专用有机肥料
CN101973821A (zh) * 2010-10-11 2011-02-16 河北科技大学 一种用于防治植物病害的粉状叶面肥及其制备方法
CN103387438A (zh) * 2013-08-06 2013-11-13 柳州市惠农化工有限公司 水溶性液体肥料及其制备方法
RO133304A2 (ro) * 2017-11-20 2019-05-30 Mircea Sângeorzan Plută automată pentru pescuit

Patent Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN101941865A (zh) * 2009-07-09 2011-01-12 林炳营 硒茶专用有机肥料
CN101973821A (zh) * 2010-10-11 2011-02-16 河北科技大学 一种用于防治植物病害的粉状叶面肥及其制备方法
CN103387438A (zh) * 2013-08-06 2013-11-13 柳州市惠农化工有限公司 水溶性液体肥料及其制备方法
RO133304A2 (ro) * 2017-11-20 2019-05-30 Mircea Sângeorzan Plută automată pentru pescuit

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2020555A3 (cs) 2021-11-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US10259753B2 (en) Multifunctional organic agricultural fertilizer composition and process for preparation thereof
ES2230622T3 (es) Metodo para aumentar el rendimiento de un fertilizante.
FI98513C (fi) Kasvien satotuloksen parantaminen
AU2012240117B2 (en) Potassium sulfite/potassium bisulfite (KS/KBS) liquid as starter, side-dress, broadcast, foliar and fertigation fertilizers
Glinicki et al. The effect of plant stimulant/fertilizer “resistim” on growth and development of strawberry plants
US20160168039A1 (en) Bioavailable minerals for plant health
JP2002138004A (ja) 農園芸用資材
El-Shinawy et al. The use of organic manure for lettuce plants grown under NFT conditions
RU2684745C1 (ru) Способ сидерации токсических почв
Mehdaoui et al. Agronomic valorization of the composts with olive waste
AU2020339071B2 (en) Biostimulant agent for treating plants and/or plant seed
Feagley et al. Using soluble calcium to stimulate plant growth
CZ308998B6 (cs) Listové hnojivo pro zemědělské plodiny s obsahem fosforu, organického dusíku, organického draslíku
CN103626609B (zh) 一种硝硫基功能肥
EP3984981A1 (en) A plant growth stimulating mixture
RU2240296C1 (ru) Биологически активное микроэлементсодержащее фосфонатное средство для растений и питательные грунты на его основе
Abd El-Aal et al. The effect of foliar application of GA3 and soil dressing of NPK at different levels on the plant productivity of potatoes (Solanum tuberosum L.)
EL-Shal Effect of urea and potassium sulfate fertilizers combined with Boron on soil fertility and sugar beet productivity in salt affected soil
WO2006075675A1 (ja) 低栄養条件下での果菜類作物の新規栽培方法
Cakmak Zinc fertilizer strategy for improving yield
WO2013120116A1 (en) Methods of treating plants
KR102244336B1 (ko) 염류집적 해소 및 작물 생육향상제
JPH09100207A (ja) 生物活性剤及びその使用方法
Nasir et al. Significance of plant growth regulators (PGR’s) on the growth and yield of wheat crop
Attallah et al. Foliar Fertilization of Moringa leaf Extract, Humic Acid, Seaweed Extract and Mineral Fertilizers Affect Productivity and Storability of Onion Crop