CZ306224B6

CZ306224B6 - Výkonová bleskojistka pro velké proudové zátěže, s prodlouženou životností

Info

Publication number: CZ306224B6
Application number: CZ2012-564A
Authority: CZ
Inventors: Jaroslav Hudec
Original assignee: Hakel Spol. S R. O.
Priority date: 2012-08-22
Filing date: 2012-08-22
Publication date: 2016-10-12
Also published as: CZ2012564A3

Abstract

Vynález se týká výkonové bleskojistky (10) pro velké proudové zátěže, s prodlouženou životností, vytvořené jako uzavřená, jejíž plášť je vytvořen jako dutý válec, uzavřený víkem (101) a tvořící s ním první elektrodu (1). Do první válcové dutiny (13) tohoto dutého válce první elektrody (1) je vložena druhá elektroda (2) válcovitého tvaru, ustavená v první elektrodě (1) a odizolovaná od první elektrody (1) prstencem ve formě keramického izolačního členu (3). V podélné ose druhé elektrody (2) je druhá válcová dutina (23), do které od víka (101) první elektrody (1) zasahuje válcový výběžek (1010) této první elektrody (1). Na vnějším obvodu druhé elektrody (2) jsou vytvořena prstencová rozšíření (24), představující pro průchod plynů mezerou mezi první elektrodou (1) a druhou elektrodou (2) škrticí labyrintové prvky, zužující v místě svého vytvoření průchod mezi vůči sobě obrácenými povrchy první elektrody (1) a druhé elektrody (2).

Description

Výkonová bleskojistka pro velké proudové zátěže, s prodlouženou životností

Oblast techniky

Vynález se týká bleskojistek, tedy plynem plněných uzavřených jiskřišť, určených pro svádění velkých proudů, zejména pak bleskojistek, určených pro svádění zkratových trakčních proudů v železničních sítích 3 kV =, nebo i 25 kV «, přičemž se jedná o mžikové zkratové, resp. bleskové proudy o hodnotách přes 150 kA, a kde se žádá schopnost opakované funkce bleskojistky, a to s co největším počtem cyklů za současného zachování izolačních parametrů v klidovém stavu.

Dosavadní stav techniky

V současnosti se pro účely svádění vysokých amplitud bleskových proudů používá často otevřených jiskřišť, kde ochranná úroveň napětí a svodová schopnost je dána obvykle materiálem elektrod a jejich vzájemnou vzdáleností a kde lze bez konstrukčních problémů dosahovat svodových proudů až I_imp = 50 kA (10/350), a to současně při vysokých úrovních samočinně zhášeného proudu až I_fi = 50 kA_ef. Základním nedostatkem otevřených jiskřišť je ale při jejich aktivaci bleskovým proudem vyšlehování žhavého plazmatu z pouzdra tohoto jiskřiště, resp. svodiče. Tento jev působí komplikace při zástavbě svodičů např. do rozvaděčů, a to především z pohledu požární bezpečnosti. Jsou známy i svodiče na principu uzavřeného jiskřiště, kde se dosahuje velmi vysoké svodové schopnosti až s I_imp = 120 kA( 10/350), ale úroveň samočinně zhášeného následného proudu je nízká, takže jejich použití je omezeno pouze na oblasti, kde se dosud používají běžné výkonové bleskojistky.

Výkonové bleskojistky jsou vlastně plynem plněná uzavřená jiskřiště, která vynikají krátkou dobou reakce (menší než 100 ns), vysokou svodovou schopností, jak bylo již řečeno, mají velmi malou vlastní kapacitu a vysoký izolační odpor, obvykle vyšší než 1000 ΜΩ. Vykazují však nízké hodnoty samočinně zhášeného proudu (zpravidla pod 100 A_ef), takže jejich použití je pouze omezeno na aplikace, kde je předpoklad, že proudy, jejichž samočinné zhášení se požaduje, nepřesáhnou uvedenou úroveň.

Co se týče konkrétních konstrukcí bleskojistek, provedených jako uzavřená plynem plněná jiskřiště, lze uvést například konstrukci podle spisu US 5 768 082, kde elektrody jsou uloženy v pouzdře s částí válcového pláště tohoto pouzdra vytvořeného z keramického materiálu. Taková konstrukce má omezenou schopnost svádění proudu, neboť radiálně a tahově velmi namáhané keramické části pouzdra jsou již v oblasti, kde keramické materiály mají obecně relativně malou pevnost. Podobná konstrukce, s ohledem na válcové keramické pouzdro bleskojistky, je patrná také ze spisu US 4 546 402, přičemž nevýhody tohoto řešení jsou u této konstrukce obdobné, jako u bleskojistky dle spisu US 5 768 082. Mimoto u obou právě popsaných konstrukcí je keramická válcová část ve střední části pláště zeslabena, čímž se pevnostně takové pláště ještě více oslabují. Ve spise US 4 056 753 je popsána a zobrazena bleskojistka s vodivými vrstvami uvnitř keramického válcového pláště, kde v místě vodivých vrstev již keramické válcové pouzdro není oslabeno, ale stále zde trvá nevýhoda axiálního namáhání použitého keramického tělesa. Je dokonce známa konstrukce bleskojistky, patrná ze spisu US 6 566 813, kde keramické izolační těleso, oddělující od sebe elektrody, je vytvořeno a tvarováno tak, že rozšířená hlava hřibovité střední elektrody se na spodní straně opírá v kolmém směru o toto keramické těleso, ale samotné keramické těleso na svém vnějším obvodě je vsazeno do pouzdra bleskojistky s kontaktem pouze v tečném směru. Tak i zde vzniká při vnitřním přetlaku v bleskojistce zvýšené nebezpečí prasknutí tohoto keramického tělesa, či jeho vysunutí z pouzdra bleskojistky. Tato konstrukce bleskojistky také používá umístění přívodů k oběma elektrodám na spodní straně tělesa bleskojistky, což v mnoha praktických aplikacích je konstrukčně nevýhodné.

- 1 CZ 306224 B6

Popsané nevýhody se řeší do značné míry bleskojistkou podle spisu CZ PV 2008-811, kde bleskojistka je vytvořena jako celokovové pouzdro, upravené jako první elektroda, přičemž v tomto pouzdře je přes izolační vložku uložena druhá elektroda s rozšířenou hlavou a kde rozšířená hlava druhé elektrody je dole, alespoň na části své spodní plochy, opřena o tuto izolační vložku a současně tato izolační vložka je, alespoň na části své spodní plochy, opřena o spodní zúžený průchod v pouzdře, upraveném jako první elektroda bleskojistky.

U této konstrukce podle CZ PV 2008-811 se jednak zlepšuje pevnost pouzdra, a to právě kovovou stavbou pouzdra, kde keramickým izolačním členem je pouze izolační vložka ve tvaru mezikruží, namáhaná navíc převážně na tlak a střih, jednak relativně dlouhou a zakřivenou dráhou výboje se redukuje kontaminace izolačního členu a tak se i zvyšuje životnost celé bleskojistky s ohledem na udržení izolační schopnosti izolačního členu v povolených mezích i po opakovaných výbojích.

Pro další zvyšování životnosti podobné bleskojistky, zejména při zvýšené proudové zátěži, se jeví jako úkol vynálezu dále řídit a omezovat postup výboje od místa jeho zapálení.

Prodloužení dráhy výboje a omezení zanášení izolačního členu mezi elektrodami se řeší u některých známých řešení například tak, že jedna elektroda má podobu dutého válce a druhá elektroda má tvar plného válce, zabíhajícího do dutiny protilehlé elektrody. Takové řešení je patrné z následujících spisů.

Ze spisu EP 0 242 688 je patrná bleskojistka s dutou střední elektrodou, do které zasahuje centrální válcová elektroda, ovšem izolace zde není vytvořena ve dnu, kterým prochází dutá elektroda, aleje vytvořena obvodovým pláštěm. Vodivost vnitřní stěny vnějšího pláště sice je dosažena v některých provedeních pomocí vodivé vrstvy, ale pokrývající jen část vnitřní válcové plochy po obvodu pouzdra, v elektrickém vodivém propojení s válcovou plnou elektrodou. Další opatření v dráze výboje pro její prodloužení nebo pro omezení rychlosti postupu výboje, nejsou zde patrná.

Ze spisu EP 0 251 010 je patrné řešení, které je v některých svých variantách podobné předchozímu. V provedení dle obr. 3 lze sice pozorovat určitý labyrintový průchod, ale jde o průchod vytvořený členitým povrchem pomocné elektrody. V provedení dle obr. 5 je také vytvořena navíc pomocná elektroda, a to mezi proti sobě umístěnými válcovými plnými elektrodami, přičemž ovšem hrníčkové či jinak duté vytvoření žádné z elektrod v této verzi není patrné, a také labyrintový průchod je zde vytvořen jen jako zúžený průchod mezi hlavními elektrodami a pomocnou elektrodou. Tak ani zde tedy není celkově možno pozorovat žádné opatření, zaměřené současně na prodloužení dráhy výboje i na omezení rychlosti jeho postupu. Izolace mezi elektrodami je opět vytvořena izolačním válcovým pláštěm bleskojistky, což vykazuje nevýhody nižší pevnosti, přičemž uvnitř tohoto pláště není nikde vytvořena vodivá vrstva, což zase zkracuje aktivní dráhu výboje.

Ze spisu GB 2 203 286 je pak také patrné řešení, tvarově podobné předchozím dvěma spisům. Co se týče umístění izolačního prvku, tento je zde vytvořen válcovým pláštěm bleskojistky a ani zde nejsou vytvořeny takové prvky v dráze výboje, které by současně prodlužovaly dráhu výboje i omezovaly rychlost jeho postupu od místa zapálení. V místě zapálení výboje je zde umístěna odporová peleta, s malou mezerou vůči protilehlé stěně druhé elektrody, což je úprava pro ovlivnění zápalu, nikoli postupu výboje. Vrstvy na elektrodách, které jsou v tomto spisu patrné, pak zde nemají význam a funkci labyrintu, ale jedná se o materiál, odolnější proti opalování.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody jsou v podstatné míře redukovány v oblasti vyšší proudové zatížitelnosti při prodloužené životnosti u výkonové bleskojistky podle předkládaného vynálezu, kde bleskojistka je konstruovaná jako uzavřená, jejíž plášť je vytvořen jako dutý válec, uzavřený víkem a tvořící s

-2CZ 306224 B6 ním první elektrodu, a kde do první válcové dutiny tohoto dutého válce první elektrody je vložena druhá elektroda válcovitého tvaru, ustavená v první elektrodě a odizolovaná od první elektrody prstencem ve formě keramického izolačního členu, kde přitom v podélné ose druhé elektrody je druhá válcová dutina, do které od víka první elektrody zasahuje válcový výběžek této první elektrody, přičemž podstata spočívá v tom, že na vnějším obvodu druhé elektrody jsou vytvořena prstencová rozšíření, představující pro průchod plynů mezerou mezi první elektrodou a druhou elektrodou škrticí labyrintové prvky, zužující v místě svého vytvoření průchod mezi vůči sobě obrácenými povrchy první elektrody a druhé elektrody. S výhodou prstencová rozšíření jsou umístěná u horního okraje a u dolního okraje druhé elektrody. S výhodou přitom boční odstup válcového povrchu druhé válcové dutiny druhé elektrody od válcového povrchu válcového výběžku první elektrody, v oblasti, kde tento válcový výběžek zasahuje do uvedené druhé válcové dutiny, je vůči odstupu dna (231) této druhé válcové dutiny od čela válcového výběžku první elektrody v poměru 2:1 až 4:1 a současně čelní odstup vnitřního povrchu víka první elektrody od čelního povrchu druhé elektrody je vůči bočnímu odstupu vnitřního válcového povrchu druhé válcové dutiny druhé elektrody od vnějšího válcového povrchu válcového výběžku první elektrody, v oblasti, kde tento válcový výběžek zasahuje do uvedené druhé válcové dutiny, v poměru 1:1 až 2:1 a současně ještě boční odstup válcového vnitřního povrchu první válcové dutiny první elektrody od válcového vnějšího bočního povrchu druhé elektrody, v oblasti mezi prstencovými rozšířeními na vnějším válcovém povrchu druhé elektrody, je vůči odstupu vnitřního povrchu víka první elektrody od čelního povrchu druhé elektrody v poměru 1,1:1 až 2:1. Výhodné je dále, jestliže výška první válcové dutiny první elektrody má velikost, odpovídající 75 až 150 % průměru této první válcové dutiny. Výhodou je zejména, jestliže keramický izolační člen je vytvořen ve formě prstence s konstantní tloušťkou. S výhodou keramický izolační člen je opřen částí svého spodního povrchu zevnitř o přírubu, představující zúžení dolního průchodu do první válcové dutiny první elektrody, a současně o část jeho horního povrchu je opřen spodní povrch rozšíření druhé elektrody, a to opřen tak, že velikost spodní opěrné plochy tohoto rozšíření a současně tomu odpovídající horní opěrné plochy na tomto keramickém izolačním členu je vždy alespoň 25 % celé jeho horní plochy keramického izolačního členu. Z hlediska celkové konstrukce pouzdra bleskojistky je výhodné, jestliže její pouzdro, upravené jako první elektroda bleskojistky, je vytvořeno jako nádoba se zúženým spodním průchodem, uzavřená nahoře přivařeným či připájeným víkem, kde zúžení spodního průchodu je vytvořenou přírubou. Obdobně je výhodné, jestliže druhá elektroda je vytvořena s válcovou dolní připojovací částí, s vnitřním závitem, upraveným jako upínací místo pro vytvoření mechanického a elektrického spojení bleskojistky s neživou částí chráněného zařízení. S výhodou prostor mezi uvnitř pouzdra, tvořícího první elektrodu bleskojistky, je naplněn inertním plynem a utěsněn. Případně je i výhodné, jestliže mezera mezi rozšířenou částí druhé elektrody a vnitřním povrchem dutého pouzdra první elektrody, alespoň v rozsahu podél válcového vnějšího povrchu druhé elektrody, v oblasti mezi prstencovými rozšířeními, se směrem ke keramickému izolačnímu členu zvětšuje.

Tím se dosáhne vytvoření bleskojistky, která při malých rozměrech a jednoduché konstrukci snáší relativně vysoké proudové zátěže. Izolační keramický člen, který je zde namáhán převážně na tlak, je značně odolný vůči silovým účinkům vznikajícím uvnitř pouzdra bleskojistky během výboje, přičemž opření tohoto izolačního členu o obě elektrody nikterak nezpůsobuje nebezpečné axiální tahové namáhání pájených spojů mezi tímto izolačním členem a elektrodami. Zejména potom je významné dosažení vyšší životnosti, a to díky zvýšené ochraně vnitřního povrchu keramického izolačního členu labyrintovými prvky, především v podobě prstencových rozšíření na vrchní a spodní části druhé elektrody.

Objasnění výkresu

Vynález je dále podrobněji popsán a vysvětlen na příkladném provedení bleskojistky, též s pomocí přiloženého výkresu, kde na obrázku je znázorněna válcová, rotačně symetrická bleskojistka, a to v příčném svislém řezu. Příkladné provedení zde představuje bleskojistku s labyrintovými prvky právě v podobě prstencových rozšíření druhé elektrody, v oblasti jejího horního a spod-3CZ 306224 B6 ního okraje. Vnější elektrické připojení je zde provedeno dole pomocí šroubu, zataženého do závitu druhé elektrody, kde první elektroda je elektricky i mechanicky připojena zde neznázorněnou konzolou, spojenou s pláštěm nebo s dolní přírubou pláště bleskojistky.

Příklady uskutečnění vynálezu

Bleskojistka 10 v tomto příkladném provedení je konstruovaná jako kompaktní uzavřené a utěsněné těleso. Plášť bleskojistky 10 je zde vytvořen jako válcovitý útvar, tvořící první elektrodu J,a do dutiny tohoto válcovitého útvaru je vložena druhá elektroda 2 válcovitého tvaru, ustavená v první elektrodě 1 a elektricky odizolovaná od této první elektrody 1 prstencem ve formě keramického izolačního členu 3, a kde v podélné ose druhé elektrody 2, je válcová dutina 23, resp. prohlubeň, kam zasahuje válcový výběžek 1010 první elektrody 1. Podstatné pro tuto konstrukci a zejména pro její vyšší účinek je, že na vnějším obvodu druhé elektrody 2 jsou vytvořeny prstencová rozšíření 24, zužující v místě svého vytvoření průchod mezi vnitřním povrchem první elektrody la povrchem druhé elektrody 2. Tato prstencová rozšíření 24 jsou v tomto příkladném provedení vytvořena umístěna u horního okraje a u dolního okraje druhé elektrody 2. Přitom boční odstup d2 povrchu válcové dutiny 23 druhé elektrody 2 od povrchu válcového výběžku 1010 první elektrody 1, v oblasti, kde tento válcový výběžek 1010 zasahuje do uvedené válcové dutiny 23, je zde vůči odstupu dl dna 231 této válcové dutiny 23 od čela 10101 válcového výběžku 1010 první elektrody 1 v poměru 3:1a současně čelní odstup d3 vnitřního povrchu 11 víka 101 první elektrody 1 od čelního povrchu 201 druhé elektrody 2 je zde vůči bočnímu odstupu d2 povrchu válcové dutiny 23 druhé elektrody 2 od povrchu válcového výběžku 1010 první elektrody 1, v oblasti, kde tento válcový výběžek 1010 zasahuje do uvedené válcové dutiny 23, v poměru 1,1:1 a přitom současně ještě boční odstup d4 vnitřního povrchu 102 válcové dutiny 13 první elektrody 1 od vnějšího bočního povrchu 25 druhé elektrody 2, v oblasti mezi prstencovitými rozšířeními 24 na povrchu druhé elektrody 2, je zde vůči odstupu d3 vnitřního povrchu 11 víka 101 první elektrody 1 od čelního povrchu 201 druhé elektrody 2 v poměru 1,5:1. Tyto vzájemné poměry odstupů v různých místech elektrod od sebe navzájem definují ve svém důsledku optimální průřezy, resp. jejich poměry, podél cesty výboje, a to v rozmezí, kde bylo zkouškami ověřeno dosažení optima současného zvýšení svodového proudu a zvýšení životnosti bleskojistky. Dále je pak ještě v tomto příkladném provedení volena výška H první válcové dutiny 13 první elektrody 1 o velikosti, odpovídající 85 % vnitřního průměru D této první dutiny 13 první elektrody 1. Pro optimalizaci proudové zatížitelnosti bleskojistky za současné vysoké životnosti byl zjištěn při zkouškách právě posledně jmenovaný poměr výšky H k průměru D, pohybující se v okolí poměru 1:1, jako nejvýhodnější. Samotný keramický izolační člen 3 je zde vytvořen ve formě prstence s konstantní tloušťkou a je opřen částí svého spodního povrchu zevnitř o přírubu 103, představující zúžení dolního průchodu do první dutiny 13 první elektrody 1, a současně o část jeho horního povrchu je opřen spodní povrch rozšíření 21 druhé elektrody 2. Uvedené opření je zde vytvořeno tak, že velikost spodní a horní opěrné plochy na tomto keramickém izolačním členu 3 je na jeho spodní ploše 25 % celé jeho spodní plochy, respektive na jeho horní ploše 50 % celé jeho horní plochy. Tím je zajištěn dostatečný vzájemný odstup elektrod 1,2 a přitom ohybová složka namáhání tohoto keramického izolačního členu 3, vlivem sil od vnitřního přetlaku v bleskojistce, je minimální. Z hlediska celkové konstrukce pouzdra bleskojistky 10 je zde toto její pouzdro, upravené jako první elektroda 1 bleskojistky 10, vytvořeno jako nádoba či hrníček se zúženým spodním, resp. otevřeným průchodem, uzavřená nahoře připáleným víkem 101. Druhá elektroda 2 je zde pak vytvořena s válcovou dolní připojovací částí 22, s vnitřním závitem 221, upraveným jako upínací místo pro vytvoření mechanického a elektrického spojení bleskojistky 10 s neživou částí chráněného zařízení. Vystupující část druhé elektrody 2 je tak výhodně použita jako relativně pevný a přitom jednoduchý a odlehčený elektrický i mechanický připojovací bod. V tomto provedení pak ještě prostor uvnitř pouzdra, tvořícího první elektrodu 1 bleskojistky JO, je naplněn inertním plynem a je utěsněn. Tato úprava, jinak obecně známá jako výhodná, se zde projeví příznivě ve zvýšené míře, a to právě ve vazbě na vnitřní uspořádání bleskojistky 10 s labyrintovými prvky v podobě prstencových rozšíření 24. V některých případech může být výhodné, jestliže mezera mezi rozšířenou částí 21 druhé elektrody 2 a vnitřním povrchem

-4CZ 306224 B6 pouzdra bleskojistky 10, alespoň v rozsahu podél obvodové části rozšířené části 21 druhé elektrody 2, se směrem ke keramickému izolačnímu členu 3 zvětšuje. Tato varianta není v příkladném provedení znázorněna, ale pro tuto variantu popsaná úprava podporuje postup oblouku a průběh šíření tlaku podél cesty výboje, a to zvláště výhodně právě ve vazbě na provedení bleskojistky 10 s labyrintovými prvky v podobě prstencových rozšíření 24.

Funkce zařízení, resp. aspekty této funkce, jsou následující. Dosahuje se zde vytvoření bleskojistky, která při malých rozměrech a jednoduché konstrukci snáší relativně vysoké proudové zátěže. Keramický izolační člen, který je zde namáhán převážně na tlak, je značně odolný vůči silovým účinkům vznikajícím uvnitř pouzdra bleskojistky během výboje, přičemž opření tohoto izolačního členu o obě elektrody nikterak nezpůsobuje nebezpečné axiální tahové namáhání pájených spojů mezi tímto izolačním členem a elektrodami. Zejména potom je významné dosažení vyšší životnosti, a to díky zvýšené ochraně vnitřního povrchu izolačního keramického členu labyrintovými prvky, především v podobě prstencových rozšíření na vrchní a spodní části druhé elektrody. Z funkčního pohledu je rozhodující jednak optimální postup výboje od místa jeho zapálení mezi čelem válcového výběžku první elektrody a dnem válcové dutiny druhé elektrody, jednak ochrana keramického izolačního členu pomocí labyrintových prvků. Přitom vyšší účinek jak u proudové zatížitelnosti, tak současně i v životnosti bleskojistky je zde dosažen optimální kombinací tvarových a relativních rozměrových parametrů.

Průmyslová využitelnost

Bleskojistka podle předkládaného vynálezu je využitelná především k ochraně proti přepětí, a sice převážně pro svádění zkratových trakčních proudů v železničních napájecích sítích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Výkonová bleskojistka (10) pro velké proudové zátěže, s prodlouženou životností, vytvořená jako uzavřená, jejíž plášť je vytvořen jako dutý válec, uzavřený víkem (101) a tvořící s ním první elektrodu (1), a kde do první válcové dutiny (13) tohoto dutého válce první elektrody (1) je vložena druhá elektroda (2) válcovitého tvaru, ustavená v první elektrodě (1) a odizolovaná od první elektrody (1) prstencem ve formě keramického izolačního členu (3), kde přitom v podélné ose druhé elektrody (2) je druhá válcová dutina (23), do které od víka (101) první elektrody (1) zasahuje válcový výběžek (1010) této první elektrody (1), vyznačená tím, že na vnějším obvodu druhé elektrody (2) jsou vytvořena prstencová rozšíření (24), představující pro průchod plynů mezerou mezi první elektrodou (1) a druhou elektrodou (2) škrticí labyrintové prvky, zužující v místě svého vytvoření průchod mezi vůči sobě obrácenými povrchy první elektrody (1) a druhé elektrody (2).
2. Výkonová bleskojistka podle nároku 1, vyznačená tím, že prstencová rozšíření (24) jsou umístěná u horního okraje a u dolního okraje druhé elektrody (2).
3. Výkonová bleskojistka podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že boční odstup (d2) válcového povrchu druhé válcové dutiny (23) druhé elektrody (2) od válcového povrchu válcového výběžku (1010) první elektrody (1), v oblasti, kde tento válcový výběžek (1010) zasahuje do uvedené druhé válcové dutiny (23), je vůči odstupu (dl) dna (231) této druhé válcové dutiny (23) od čela (10101) válcového výběžku (1010) první elektrody (1) v poměru 2:1 až 4:1 a současně čelní odstup (d3) vnitřního povrchu (11) víka (101) první elektrody (1) od čelního povrchu (201) druhé elektrody (2) je vůči bočnímu odstupu (d2) vnitřního válcového povrchu (230) druhé válcové dutiny (23) druhé elektrody (2) od vnějšího válcového povrchu (10100) válcového vý

-5CZ 306224 B6 běžku (1010) první elektrody (1), v oblasti, kde tento válcový výběžek (1010) zasahuje do uvedené druhé válcové dutiny (23), v poměru 1:1 až 2:1 a současně ještě boční odstup (d4) válcového vnitřního povrchu (102) první válcové dutiny (13) první elektrody (1) od válcového vnějšího bočního povrchu (25) druhé elektrody (2), v oblasti mezi prstencovými rozšířeními (24) na vnějším válcovém povrchu (25) druhé elektrody (2), je vůči odstupu (d3) vnitřního povrchu (11) víka (101) první elektrody (1) od čelního povrchu (201) druhé elektrody (2) v poměru 1,1:1 až 2:1.
4. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že výška (H) první válcové dutiny (13) první elektrody (1) má velikost, odpovídající 75 až 150 % průměru (D) této první válcové dutiny (13).
5. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků 1 až 4, vyznačená tím, že izolační keramický člen (3) je vytvořen ve formě prstence s konstantní tloušťkou.
6. Výkonová bleskojistka podle nároku 5, vyznačená tím, že keramický izolační člen (3) je opřen částí svého spodního povrchu zevnitř o přírubu (103), představující zúžení dolního průchodu do první válcové dutiny (13) první elektrody (1), a současně o část jeho horního povrchu je opřen spodní povrch rozšíření (21) druhé elektrody (2), a to opřen tak, že velikost spodní opěrné plochy rozšíření (21) a současně tomu odpovídající horní opěrné plochy na keramickém izolačním členu (3) je vždy alespoň 25 % celé horní plochy keramického izolačního členu (3).
7. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků 1 až 6, vyznačená tím, že její pouzdro, upravené jako první elektroda (1) bleskojistky (10), je vytvořeno jako nádoba se zúženým spodním průchodem, uzavřená nahoře přivařeným či připájeným víkem (101), kde zúžení spodního průchodu je vytvořeno přírubou (103).
8. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků laž7, vyznačená tím, že druhá elektroda (2) je vytvořena s válcovou dolní připojovací částí (22), s vnitřním závitem (221), upraveným jako upínací místo pro vytvoření mechanického a elektrického spojení bleskojistky (10) s neživou částí chráněného zařízení.
9. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků laž8, vyznačená tím, že prostor uvnitř pouzdra, tvořícího první elektrodu (1) bleskojistky (10), je naplněn inertním plynem a je utěsněn.
10. Výkonová bleskojistka podle některého z nároků 1 až 9, vyznačená tím, že mezera mezi rozšířenou částí (21) druhé elektrody (2) a vnitřním povrchem (102) dutého pouzdra první elektrody (1), alespoň v rozsahu podél válcového vnějšího povrchu (25) druhé elektrody (2), v oblasti mezi prstencovými rozšířeními (24), se směrem ke keramickému izolačnímu členu (3) zvětšuje.