Oblast techniky

Vynález se týká uspořádání zámku s dvěma souosými zamykacími válcovými vložkami.

Dosavadní stav techniky

U současných válcových zámků, u kterých jsou souose za sebou upraveny dvě zamykací válcové vložky, střídavě prostřednictvím ovládacího zubu používané k zamknutí, je mezi vnitřními konci obou vložek, opatřenými axiálními výřezy, spojka, která je posuvná účinkem zastrkovaného klíče. Tato spojka má radiální výstupky, které pro spojem s jednou z obou vložek střídavě klouzají v jednom z axiálních výřezů, zatímco opačný konec spojky s obdobnými radiálními výstupky volně prokluzuje v radiální drážce vložky, která není v daném okamžiku aktivní. Tento princip je již dlouho známý, byl zveřejněn např. v československém patentovém spisu CS 60234 v roce 1938. Každý takový zámek je určen pro použití klíčů a vložek stejných rozměrů, není možné kombinovat klíče různých rozměrů a vložek. Pro výrobce to představuje nutnost mít sortiment a skladovou zásobu více různých typů součástí, určených pro každý klíč samostatně (spojky, vložky, zuby).

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je zámek s dvěma souosými zamykacími válcovými vložkami, otočně uloženými každá ve svém pouzdru, kde obě pouzdra jsou ve spodní části navzájem spojena můstkem a kde obě válcové vložky jsou dále drženy pohromadě pomocí pojistných členů a pro ovládání zámku jsou osazeny spojkou, která je současně suvně, ale neotoěně vůči ovládacímu zubu, uložena v ose otáčení tělesa tohoto ovládacího zubu a která je pro záběr s tvarově přizpůsobenými konci válcových vložek opatřena na obou čelních stranách symetricky uspořádanými radiálními výstupky, které za účelem spojení vždy s jednou válcovou vložkou po zasunutí odpovídajícího klíče střídavě zabírají s touto aktivní válcovou vložkou a volně prokluzují v drážce druhé, neaktivní válcové vložky, přičemž pro klouzavé spojení jsou přivrácené konce obou válcových vložek jednotlivě tvarovány vnitřní radiální drážkou a pro možnost vysunutí spojky ze záběru a do záběru jsou na těchto koncích upraveny axiálními výřezy. Podstata vynálezu spočívá v tom, že tyto radiální výstupky v počtu nejméně dvou jsou rozložené v pravidelných úhlových odstupech od sebe a axiálně jsou o navzájem různých délkách uspořádané tak, že tvoří jednotlivé, navzájem axiálně přesazené čelní dorazové plochy spojky pro dosednutí špičky alternativně různě dlouhých klíčů.

Těleso spojky je v podstatě válcovité a má ve svém povrchu, v oblasti mezi výstupky, alespoň jednu podélnou drážku, jejíž stěny slouží jako unášecí plochy pro trvalý neotoěný záběr s tělesem ovládacího zubu, v jehož tvarově odpovídajícím otvoru je, se suvnou tolerancí, těleso spojky uloženo. Vnější čelo každé otočné vložky je opatřeno zaobleně tvarovanou drážkou pro dosednutí dorazu zasouvaného klíče. Výstupky na čelních plochách tělesa spojky mohou být vzájemně pootočeny o násobky pravého úhlu, avšak vždy symetricky vůči příčné ose tělesa spojky.

Válcovité těleso spojky může mít na každém svém konci vždy čtyři radiální výstupky a v pravidelných odstupech mezi těmito čtyřmi výstupky probíhá vždy jedna podélná drážka, kde radiální výstupky jsou uspořádané pravidelně po obvodu tělesa do kříže, přičemž celá čelní plocha každého konce s výstupky je postupně osazena tak, že ustupující plochy vytvářejí v místě příslušného výstupku tři navzájem axiálně přesazené dorazové plochy.

-1 CZ 302896 B6

Alternativně může mít válcovité těleso spojky na každém svém konci vždy čtyři radiální výstupky, uspořádané pravidelně po obvodu tělesa do kříže, v pravidelných odstupech mezi těmito čtyřmi výstupky probíhá vždy jedna podélná drážka, kde radiální výstupky jsou uspořádané pravidelně po obvodu tělesa do kříže, přičemž celá čelní plocha každého konce s výstupky je postupně osazena tak, že ustupující plochy vytvářejí v místě příslušného výstupku čtyři navzájem axiálně přesazené dorazové plochy.

Specifický tvar spojky a tvarovaná drážka v čelní straně vložky umožňují, že vložku lze smontovat až se čtyřmi různými klíči (klíči různých délek od dorazu ke špičce, které mají odlišnou vzdálo lenost od dorazu klíče k prvnímu stavítkovému uzávěru), kteréjsou pevně určeny.

V případě prodloužené válcové vložky o délce nejméně 40 mm může být vložka opatřena trubkovitými nástavci s axiálními výřezy a výstupky pro přenos kroutícího momentu z vložky na spojku. V tomto alternativním provedení může mít nástavec spojky tvar válce, jehož čelo, přivrácené is ke spojce, je opatřeno osazením. Prodloužená válcová vložka přitom může být opatřena nejméně jedním trubkovým nástavcem, jehož axiální výřezy a výstupky jsou upraveny pro přenos kroutícího momentu z vložky na spojku a dále na ovládací zub. V tomto případě má každá délková varianta klíče přiřazený vlastní nástavec.

Přehled obrázků na výkresech

Na připojených výkresech jsou zobrazeny příklady provedení tohoto vynálezu. Na obr. 1 je znázorněna v rozloženém stavu sestava zámku s dvěma souosými zamykacími válcovými vložkami, uloženými v příslušných pouzdrech, a dále obsahující těleso ovládacího zubu zámku, který je ovládán klíčem prostřednictvím spojky.

Na obr. 2 je ve zvětšeném měřítku jedna z válcových vložek, s axiálními výřezy na své vnitřní čelní stěně a se zaobleně tvarovanou drážkou na vnější čelní straně pro dosednutí dorazu do vlož30 ky zasouvaného klíče.

Na obr. 3 je sestava klíče, válcové vložky a spojky, kde válcovité těleso spojky má na každém svém konci vždy čtyři radiální výstupky, uspořádané pravidelně po obvodu tělesa do kříže, kde celá čelní plocha každého konce s výstupky je dvakrát osazena tak, že ustupující plochy vytvářejí v místě svého výstupku tri navzájem axiálně přesazené dorazové plochy.

Na obr. 4 je v řezu válcová vložka, do kteréjsou zasunuty tři různé klíče, které mají odlišnou vzdálenost od dorazu klíče ke špičce klíče a odlišnou vzdálenost od dorazu klíče k prvnímu stavítkovému uzávěru.

Na obr. 5 je ve zvětšeném měřítku schematicky zobrazena část zámku se dvěma válcovými vložkami a spojkou (pro názornost funkce spojky ve zjednodušeném pohledu bez ovládacího zubu zámku), kde k levé dorazové ploše spojky doléhá špička do levé vložky zasunutého klíče. Radiální výstupky levé strany tělesa spojky zapadají do axiálních výřezů vnitřní čelní strany levé vlož45 ky, se kterou jsou v záběru, zatímco radiální výstupky pravé strany tělesa spojky jsou situovány ve vnitřní radiální drážce vnitřní četní strany pravé vložky, ve které se mohou volně protáčet.

Na obr. 6 je v podélném a příčném řezu znázorněna levá válcová vložka se spojkou s přesazenými dorazovými plochami ve dvou funkčních stavech, v záběru spojky s vložkou a v neaktivním stavu, kdy radiální výstupky levé strany tělesa spojky jsou situovány ve vnitřní radiální drážce vnitřní čelní strany levé vložky, ve které se mohou volně protáčet.

Na obr. 7 je v řezu zobrazen zámek s oběma válcovými vložkami, ovládacím zubem zámku, spojkou s přesazenými dorazovými plochami a se zasunutým klíčem do levé vložky. Špička klíče

-2CZ 302896 B6 doléhá k dorazové ploše nejvíce předsunutého výstupku tělesa spojky, která je v záběru s levou vložkou a současně v neaktivním stavu s pravou vložkou.

Na obr. 8 je prostorový pohled na těleso ovládacího zubu zámku a těleso spojky. Ve vnitřním žebru zubu zámku je otvor pro průchod v podstatě válcového tělesa spojky se čtyřmi radiálními výstupky po obou jeho koncích, uspořádanými pravidelně po obvodu tělesa spojky do kříže. Celá celní plocha každého konce s výstupky je třikrát osazena tak, že ustupující plochy vytvářejí v místě svého výstupku čtyři navzájem axiálně přesazené dorazové plochy a v pravidelných odstupech mezi těmito čtyřmi výstupky probíhají podélné drážky spojky, do kterých zabírají komplementární výstupky v žebru ovládacího zubu zámku.

Na obr. 9 je ve zvětšeném měřítku těleso spojky podle obr. 8 s vyznačenou rovinou jeho symetrie, kolmou ke směru zasouvání klíče do zámku.

Na obr. 10 je svislý řez spojkou v této rovině symetrie.

Na obr. 11 je zobrazen ovládací zub zámku s vloženou spojkou, v bočním pohledu, člením pohledu a v řezu.

Na obr. 12 a 13 jsou zobrazeny v rozloženém stavu sestavy zámku s nástavci spojky různého provedení, které jsou používány v případech, kdy délka vložky je větší než základní délka příslušné poloviny zámku.

Na obr. 14 je zobrazena spojka s tvarovým nástavcem spojky.

Příklady provedení vynálezu

Zámek podle tohoto vynálezu má dvě souosé zamykací válcové vložky 1, kde každá z nich je otočně uložena ve svém pouzdru 2, obě tato pouzdra 2 jsou ve spodní části navzájem spojena můstkem 3. Obě válcové vložky 1 jsou navíc dále drženy pohromadě pomocí pojistných kroužků a pro ovládání zámku jsou osazeny spojkou 4, která je současně suvně, ale neotoěně vůči ovládacímu zubu 5, uložena v ose otáčení tělesa tohoto ovládacího zubu 5 zámku, situovaného v mezeře mezi oběma vložkami J_. Spojka 4 je pro záběr s tvarově přizpůsobenými konci válcových vložek 1 opatřena na obou čelních stranách symetricky uspořádanými radiálními výstupky 6, které za účelem spojení vždy s jednou válcovou vložkou i po zasunutí odpovídajícího klíče 7 střídavě zabírají s touto aktivní válcovou vložkou i a volně prokluzují v drážce druhé, neaktivní válcové vložky 1. Pro klouzavé spojení jsou přivrácené konce obou válcových vložek 1 jednotlivě tvarovány vnitřní radiální drážkou 8 a pro možnost vysunutí spojky 4 ze záběru a do záběru jsou na těchto koncích upraveny čtyři axiální výřezy 9. Radiální výstupky 6 spojky 4 v počtu dvou až čtyř jsou rozložené v pravidelných odstupech od sebe (jsou vzájemně pootočeny o násobky pravého úhlu, avšak vždy symetricky vůči příčné ose tělesa spojky 4) a axiálně navzájem uspořádané tak, že tvoří jednotlivé, navzájem axiálně přesazené dorazové plochy 10 pro dosednutí špičky alternativně různě dlouhých klíčů 7. Šířka radiální drážky 8 v každé zobou válcových vložek i je, pro volné klouzání v ní vedených výstupků 6 spojky 4, větší než je maximální délka výstupků 6, daná vzdáleností mezi dorazovou plochou 10 nejvíce předsunutého výstupku 6 a zadní plochou nejvíce ustupujícího výstupku 6.

Tvarované těleso spojky 4 je v podstatě válcovité a má ve svém povrchu, v oblasti mezi výstupky 6, čtyři podélné drážky H, jejichž stěny slouží jako unášecí plochy pro trvalý neotočný záběr spojky 4 s tělesem ovládacího zubu 5, v jehož tvarově odpovídajícím otvoru 12 vnitřního žebra je, se suvnou tolerancí, těleso spojky 4 uloženo. Po zasunutí klíče 7 do levé válcové vložky 1 až na jeho doraz dosedne špička klíče 7 k přivrácené dorazové ploše 10 tělesa spojky 4 a přesune spojku 4 z vnitřní radiální drážky 8 této vložky 1, ve které se radiální výstupky 6 spojky 4 mohly volně otáčet, do polohy, ve které tyto výstupky 6 zapadají do axiálních výřezů 9 vložky 1 a jsou

-3 CZ 302896 B6 s ní v záběru. V této poloze je kroutící moment, který je vyvolán z klíče 7 do levé válcové vložky 1, přenášen do spojky 4 a protože je spojka 4 posuvně uložena v ovládacím zubu 5, je přenášen do ovládacího zubu 5. Současně se protilehlé radiální výstupky 6 spojky 4 přesunou do vnitřní radiální drážky 8 pravé válcové vložky i, ve které se volně protáčejí.

s

Ve vnějším čele každé otočné vložky 1 je zaobleně tvarovaná drážka 13 pro dosednutí dorazu zasouvaného klíče 7. Tato drážka 13 společně se spojkou 4 (s různě navzájem axiálně přesazenými dorazovými plochami 10 spojky 4 pro dosednutí špičky alternativně různě dlouhých klíčů 7) eliminuje rozdíl délek požadovaných klíčů 7, a to vzdálenost mezi dorazem a špičkou klíče 7, io a navíc eliminuje rozdíl vzdáleností mezi dorazem klíče 7 a prvním stavítkovým uzávěrem. Každý klíč 7 určité délky se totiž opírá svým dorazem o drážku 13 v jiné části oblouku. Natočením tělesa spojky 4 do polohy, která odpovídá délce příslušného klíče 7 (z jedné až čtyř možných poloh), se definuje různá vzdálenost dorazové plochy j_0 spojky 4 od dorazu klíče 7, takže ze stejných dílů zámku lze smontovat vložku i až pro Čtyři různé klíče 7, které mají odlišnou vzdále15 nost od dorazu ke špičce a také odlišnou vzdálenost od dorazu k prvnímu stavítkovému uzávěru. Tím se konstrukce zámku podle tohoto vynálezu odlišuje od současných konstrukcí válcových vložkových zámků, u kterých není možné takto kombinovat klíče různých rozměrů a vložek. Výhodou je možnost použití stejných součástí zámku, kdy není nutné mít sortiment a skladovou zásobu více různých typů součástí, určených pro každý klíč samostatně (spojky, vložky zámku, zuby). Specifický tvar spojky 4 a zaobleně tvarovaná drážka 13 v čele vložky i umožňují, že stejná vložka 1 zámku může být montována s klíči 2 různých rozměrů.

V případě prodloužené vložky i zámku (levé nebo pravé - prodlouženou vložkou je každá vložka delší než 30 mm) délky 35 mm je použit nástavec 15 spojky 4 vhodné konstrukce, jehož čelní strany odpovídají svým tvarem kontaktním dorazovým plochám 10 tělesa spojky 4 (obr. 12), kde tento nástavec 15 je pro správnou kompletovatelnost (orientaci) opatřen tvarovaným kolíkem 16, zapadajícím do komplementárně tvarovaného otvoru 17 v tělese spojky 4 (obr. 14). V alternativním provedení prodloužené vložky 1 zámku délky 40 mm a více je toto prodloužení řešeno použitím trubkových nástavců 19 a 20, jejichž axiální výřezy a výstupky přenášejí kroutící mo30 ment z vložky 1 na spojku 4 a dále na ovládací zub 5, a válcovým nástavcem 18 spojky 4 (obr. 13).

Průmyslová využitelnost

Předmětem tohoto vynálezu je zámek se dvěma souosými válcovými vložkami, umožňující ze stejných součástí kombinovat klíče a vložky různých rozměrů.