CZ302233B6 - Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu - Google Patents

Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu Download PDF

Info

Publication number
CZ302233B6
CZ302233B6 CZ20090706A CZ2009706A CZ302233B6 CZ 302233 B6 CZ302233 B6 CZ 302233B6 CZ 20090706 A CZ20090706 A CZ 20090706A CZ 2009706 A CZ2009706 A CZ 2009706A CZ 302233 B6 CZ302233 B6 CZ 302233B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
protein
fluorescence
polarization
excited
laser beam
Prior art date
Application number
CZ20090706A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2009706A3 (cs
Inventor
Lazar@Josef
Original Assignee
Ústav systémové biologie a ekologie AV CR, v.v.i.
Jihoceská univerzita v Ceských Budejovicích
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ústav systémové biologie a ekologie AV CR, v.v.i., Jihoceská univerzita v Ceských Budejovicích filed Critical Ústav systémové biologie a ekologie AV CR, v.v.i.
Priority to CZ20090706A priority Critical patent/CZ2009706A3/cs
Priority to US13/504,112 priority patent/US8722358B2/en
Priority to EP10801109.9A priority patent/EP2494335B1/en
Priority to PCT/CZ2010/000111 priority patent/WO2011050760A1/en
Publication of CZ302233B6 publication Critical patent/CZ302233B6/cs
Publication of CZ2009706A3 publication Critical patent/CZ2009706A3/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N21/00Investigating or analysing materials by the use of optical means, i.e. using sub-millimetre waves, infrared, visible or ultraviolet light
    • G01N21/62Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light
    • G01N21/63Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light optically excited
    • G01N21/64Fluorescence; Phosphorescence
    • G01N21/6445Measuring fluorescence polarisation
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N21/00Investigating or analysing materials by the use of optical means, i.e. using sub-millimetre waves, infrared, visible or ultraviolet light
    • G01N21/62Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light
    • G01N21/63Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light optically excited
    • G01N21/64Fluorescence; Phosphorescence
    • G01N21/6428Measuring fluorescence of fluorescent products of reactions or of fluorochrome labelled reactive substances, e.g. measuring quenching effects, using measuring "optrodes"
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N21/00Investigating or analysing materials by the use of optical means, i.e. using sub-millimetre waves, infrared, visible or ultraviolet light
    • G01N21/62Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light
    • G01N21/63Systems in which the material investigated is excited whereby it emits light or causes a change in wavelength of the incident light optically excited
    • G01N21/64Fluorescence; Phosphorescence
    • G01N21/645Specially adapted constructive features of fluorimeters
    • G01N21/6456Spatial resolved fluorescence measurements; Imaging
    • G01N21/6458Fluorescence microscopy
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B21/00Microscopes
    • G02B21/0004Microscopes specially adapted for specific applications
    • G02B21/002Scanning microscopes
    • G02B21/0024Confocal scanning microscopes (CSOMs) or confocal "macroscopes"; Accessories which are not restricted to use with CSOMs, e.g. sample holders
    • G02B21/0052Optical details of the image generation
    • G02B21/0068Optical details of the image generation arrangements using polarisation
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B21/00Microscopes
    • G02B21/16Microscopes adapted for ultraviolet illumination ; Fluorescence microscopes
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B21/00Microscopes
    • G02B21/0004Microscopes specially adapted for specific applications
    • G02B21/002Scanning microscopes
    • G02B21/0024Confocal scanning microscopes (CSOMs) or confocal "macroscopes"; Accessories which are not restricted to use with CSOMs, e.g. sample holders
    • G02B21/0052Optical details of the image generation
    • G02B21/0076Optical details of the image generation arrangements using fluorescence or luminescence

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Optics & Photonics (AREA)
  • Pathology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Investigating, Analyzing Materials By Fluorescence Or Luminescence (AREA)

Abstract

Pri zpusobu získání strukturních a funkcních informací o proteinech, na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie, se protein s navázaným fluoroforem podrobí dvoufotonové nebo vícefotonové fluorescencní mikroskopii, kdy se zkoumaný protein s fluoroforem ozárí laserovým svazkem, jehož svetlo je polarizované pri alespon dvou ruzných polarizacích, a který excituje fluorescenci fluoroforu, a na základe informace o lokalizaci, intenzitách a polarizaci fluorescence excitované ruznými polarizacemi excitacního laserového svazku se zjistí lokalizace a míra anisotropie absorpce a/nebo lokalizace a míra anisotropie fluorescence, a ta se pak užije ke zjištení strukturních a funkcních a vlastností proteinu. Vhodné zarízení pro získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie obsahuje modulátor (P) pro rychlou modulaci polarizace excitacního svazku (1) pro vyvolání dvoufotonové nebo vícefotonové fluorescence a rídicí jednotku (R), pricemž cinnost modulátoru (P) a rídicí jednotky (R) je synchronizovaná se skenováním mikroskopu (M) tak, že informace o intenzite fluorescence zaznamenávaná mikroskopem (M) je priraditelná k ruzným polarizacním stavum excitacního svazku (1) na základe znalostí casového profilu použité modulace polarizace excitacního svazku (1) vyvolané modulátorem (P).

Description

Způsob získání strukturních a funkčních informací o proteinech na bázi polarizační fluorescenční mikroskopie a zařízení k provádění tohoto způsobu
Oblast techniky
Vynález se obecně týká polarizační mikroskopie, konkrétně ve dvoufotonovém a více fotonovém uspořádání. Předmětem vynálezu je způsob získávání strukturních a funkčních informací o vlastnostech proteinů, výhodně proteinů v buňkách, a zařízení k provádění tohoto způsobu. Způsob ío a zařízení umožňují pomocí dvoufotonové či vícefotonové polarizační fluorescenční mikroskopie určovat a monitorovat strukturu a funkci proteinů, například i membránových proteinů, a tak sledovat i fyziologické procesy v živých buňkách.
Dosavadní stav techniky
Ke studiu proteinů v živých buňkách se, po označení studovaného proteinu nějakou opticky pozorovatelnou značkou, využívají optické metody. Často se jako tato opticky aktivní značka používají fluorescentní proteiny. Připojení fluorescentního proteinu pak umožňuje za pomoci fluorescenčního mikroskopu sledovat přítomnost a prostorovou distribuci proteinu v živých buňkách. Samotná přítomnost a lokalizace fluorescence však vesměs neumožňuje sledovat funkční aktivitu studovaného proteinu, tedy např. zda je sledovaný receptorový protein aktivován, iontový kanál otevřen či uzavřen, transportér aktivní v transportu atd.
Současné technické možnosti pozorovat funkční aktivitu proteinů v živých buňkách jsou velice omezené. Dostupné optické metody vesměs spoléhají najeden či více ze tří základních principů: 1) produkci opticky detekovatelné látky prostřednictvím aktivace transkripce, 2) FLIM (fluorescence lifetime imaging), zobrazování doby života fluorescence a 3) FRET (fluorescence rezonance energy transfer), rezonanční přenos energie fluorescence. Ačkoliv jsou užitečné, všechny tyto metody mají výrazná omezení. Aktivace transkripce trvá minuty až hodiny, což je pro mnoho studovaných systémů nevhodné. FLIM vyžaduje nákladné vybavení, je málo citlivý, a neposkytuje informace, které by byly interpretovatelné z hlediska struktury proteinů. FRET vyžaduje použití dvou opticky aktivních molekul (např. fluorescentních proteinů), což často negativně ovlivňuje funkci sledovaného systému. Pozorovaný přenos fluorescenční energie (FRET signál) je pouhou frakcí celkové fluorescence aje tudíž často obtížně pozorovatelný na pozadí fluorescence dvou přítomných fluorescentních látek.
Podstata vynálezu
Nedostatky současných, výše popsaných metod, odstraňuje způsob založený na provádění dvoufotonové (případně vícefotonové) polarizační fluorescenční mikroskopie a zařízení k provádění polarizační fluorescenční mikroskopie, jež umožňují získávat strukturní informace o proteinech, např. výhodně membránových proteinech, a sledovat tak i procesy v těchto proteinech. Obecně, polarizační fluorescenční mikroskopie využívá skutečnosti, že mnoho fluoroforů (včetně fluoroforů fluorescenčních proteinů) má anisotropické vlastnosti, takže jak proces absorpce světla tak proces emise fluorescence závisí na orientaci fluoroforu. Výpočty i experimenty, které původce provedl, ukázaly, že pokud je fluorescenční značka (fluorescentní protein) připojena k vhodné podpoře (k membránovému proteinu, k proteinu jenž je součástí cytoskeletu, nebo k jinak imobi50 lizovanému proteinu, např. uměle imobilizovanému proteinu), omezení volné rotace je často dostatečné k tomu, aby byla anisotropie fluorescence (jak absorpce, tak fluorescentní emise) za vhodného experimentálního uspořádání pozorovatelná i pokud je imobilizační podpora (např. membrána buňky či cytoskelet) značně nerovná a spojení fluorescentní značky (fluorescentního proteinu) se zkoumaným proteinem ohebné. U fluorescentně značených rozpustných proteinů je sice orientace fluorescentní značky náhodná a anisotropické vlastnosti fluoroforu se při použití
- 1 CZ 302233 B6 různých polarizací excitačního svazku neprojeví na množství celkové fluorescence, ale projeví se na její polarizaci a na směru emise. Anisotropické vlastnosti fluoroforů tak lze pozorovat za mnoha různých okolností a lze je využít ke sledování fyziologických procesů v živých buňkách.
Ačkoliv v principu je možné fluorescenční anisotropii pozorovat s jednoťotonovou excitací, vícefotonová excitace, konkrétně např. dvou fotonová, přináší značné výhody: vyšší citlivost absorpce na orientaci fluoroťoru (u dvouťotonové excitace je funkcí čtvrté mocniny kosinu úhlu mezi polarizací excitačního svazku a přechodovým dipólovým momentem fluoroforu, oproti druhé mocnině tohoto kosinu pro jednoťotonovou excitaci) a excitaci fluorescence pouze v bezprostřední blízio kosti lokální roviny (kde je polarizace excitovaného svazku dobře definovaná), spojenou s dobrým vertikálním rozlišením. Tyto výhody jsou nezbytné pro úspěšné pozorování poměrně malých změn anisotropie spojených s mnoha fyziologickými procesy. Z pozorované anisotropie lze usuzovat na orientaci fluorescentní značky (fluorescentního proteinu) v pozorovaných buňkách, na omezení volné rotace, na rychlost rotace fluorescentní molekuly (a tím i na její velikost či inter15 akce sjinými molekulami), na změny v době života excitovaného stavu (a tím i na prostředí v blízkosti fluoroforu, včetně blízkosti vhodného akceptoru pro homo- či heteromolekulární FRET) a další vlastnosti. Změny pozorované anisotropie lze využít ke sledování fyziologických jevů, jako např. aktivace G-proteinů, proteinových kináz, změn intracelulárních koncentrací vápníku, membránového napětí, interakcí cytoplazmatických proteinů s membránami a sjinými proteiny atd.
Ve výhodném provedení vynálezu je mikroskopické zobrazení pozorovaných buněk provedeno nejméně se dvěma různými (výhodně navzájem kolmými lineárními) orientacemi polarizace polarizovaného světla, výhodně laserového svazku. Zobrazení se výhodně provádí tak, že mezi akvizicemi jednotlivých obrázků je lineární polarizace laserového svazku (tato může být předem upravena polarizačním „beamsplitterem“) otočena pomocí půl vlnové destičky, polarizátoru, nebo jiného zařízení. Obrázkem se přitom rozumí obraz objektu sledovaného v mikroskopu v digitalizované podobě, např. ve formátu TIFF, který je složen z matrice základních bodů - pixelů. Každý pixel přitom představuje grafické znázorněné naměřené intenzity fluorescence z přesně
3» definované části vzorku během přesně definovaného časového intervalu. Odborník si je vědom toho, že data reprezentující intenzitu fluorescence mohou mít i jinou podobu, např. mohou být ve formě grafu nebo tabulky.
Pro získání informace o relativních změnách intenzit fluorescence korelujících se změnami pola35 rizace excitačního světla se takto získané obrázky navzájem porovnají, výhodně vydělením intenzit pixelů jednoho obrázku intenzitami odpovídajících pixelů v druhém obrázku.
Vzhledem ktomu, že živé buňky se na mikroskopické úrovni pohybují, je nutné k přesnému porovnání obrázků získaných s různými polarizacemi získat kvalitní obrázky v co nejkratším
4o intervalu. Rychlé získávání obrázků s různými polarizacemi také umožňuje sledování rychlých fyziologických procesů, jako jsou změny koncentrace vápníkových iontů nebo změny membránového napětí.
Zařízení k provádění více foton ové, výhodně dvoufotonové, polarizační fluorescenční a vyšší har45 monické mikroskopie, které umožňuje rychlé získávání obrázků s různými polarizacemi a dovoluje tak realizovat výše popsaný způsob, je dalším předmětem vynálezu. Toto zařízení je výhodně ve formě modulu, připojitelného v podstatě k jakémukoliv laserovému skenovacímu mikroskopu umožňujícímu synchronizaci s externími ěi interními zařízeními, a splňujícímu požadavky kvality a kvantity excitačního laserového záření a zobrazování nutné pro pozorování fluorescence bio50 logických vzorků. Zařízení sestává z modulátoru polarizace excitačního laserového svazku, synchronizovaného pomocí řídicí jednotky prostřednictvím časovačích signálů s mikroskopem. Pro potřeby měření polarizace emitované fluorescence lze toto zařízení výhodně doplnit polarizátorem či polarizačním beamsplitterem, vloženým mezi pozorovaný vzorek a detektor fluorescence.
-2CZ 302233 B6
Podstata funkce zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že v závislosti na skenování laserového svazku mikroskopem zařízení mění polarizaci svazku tak, že jeden obrázek, tzv. směsný obrázek, získaný mikroskopem obsahuje různé části (výhodně pixely), kde každá z různých Částí obrázku byla získána sjednou z různých polarizací excitačního svazku (ve skutečnosti každá z různých částí obrázku je získána převážně sjednou z různých polarizací excitačního svazku, vzhledem k distorzi polarizace použitými optickými součástmi, a vzhledem k opožděné odpovědi detektorů, což je matematicky korigováno, jak je ukázáno dále). Tento směsný obrázek je pak rozložen na jednotlivé obrázky získané s různými polarizacemi excitačního svazku, které se dále analyzují a zpracovávají stejným způsobem jako sekvence obrázků získaných postupně s různými polarizacemi.
Způsob rozkládání směsného obrázku je rovněž součástí vynálezu. Způsob rozkládání směsného obrázku obsahuje dva základní kroky. V kroku 1 je ve směsném obrázku identifikován signál (tj. fluorescence) excitovaný jednotlivými polarizacemi (polarizace č. 1, polarizace č. 2,...) excitačního svazku. V kroku 2 je signál excitovaný každou z těchto polarizací excitačního svazku použit k vytvoření samostatného obrázku. Výsledkem tak jsou dva či více obrázků, z nichž každý obsahuje pouze signál excitovaný jednou polarizací excitačního svazku.
Ve výhodném provedení, po sobě následující pixely směsného obrázku obsahují informaci o fluorescenci získanou s různými polarizacemi excitačního svazku. Takže například každý lichý pixel obsahuje informaci o fluorescenci získané s excitačním svazkem polarizovaným horizontálně, a každý sudý pixel obsahuje informaci o fluorescenci získané s excitačním svazkem polarizovaným vertikálně. Krok 1 rozkládání směsného obrázku potom sestává z identifikace lichých, respektive sudých pixelů každého řádku obrázku. V kroku 2 je potom ze všech lichých pixelů řádků směsného obrázku sestaven obrázek obsahující signál vybuzený excitačním laserovým svazkem polarizovaným horizontálně, a ze všech sudých pixelů řádků směsného obrázku sestaven obrázek obsahující signál vybuzený excitačním laserovým svazkem polarizovaným vertikálně. Každý z výsledných obrázků tak obsahuje informaci pouze o fluorescenci získané sjednou polarizací excitačního svazku.
Výhodně, krok 1 způsobu rozkládání obrázku může dále zahrnovat způsoby kompenzuj ící opožděnou reakci detektorů či jiné nežádoucí vlastnosti mikroskopického systému. Krok 2 může výhodně zahrnovat způsoby kompenzující bělení či jiné změny pozorovaného fluoroforu. Zařízení a způsob provádění fluorescenční mikroskopie tak umožňují velmi přesné, téměř současné mikroskopické pozorování fluorescence s dvěma či několika různými polarizacemi excitačního svazku, a analýzu získaných dat pro určování a sledování struktury proteinů, interakcí proteinů (nebo jiných fluorescentních molekul) s dalšími molekulami a s okolním prostředím, a pro sledování funkce proteinů.
Výhodné provedení zařízení podle vynálezu je popsáno dále podrobněji v příkladu 1.
Způsob podle vynálezu využívající zařízení podle vynálezu byl demonstrován sledováním zeleného fluorescentního proteinu (GFP) modifikovaného tak, aby se při exprimování, např. v buňkách linie HEK293, navázal na jejich buněčnou membránu (příklad 2).
Získání informace o struktuře proteinů bylo demonstrováno na G-proteinu s navázaným kyanovým fluorescentním proteinem (CFP), na proteinu citlivém na koncentraci vápníkových iontů, na proteinu citlivém na membránové napětí, na receptorových proteinech, a na proteinu navázaném na cytoskelet (příklad 3). Příklady ukazují, že způsob podle vynálezu umožnil z informací o anisotropii absorpce světla fluorescentními proteiny získat kvantitativní popis orientace fluorescentních proteinů.
Způsob podle vynálezu umožňuje i sledování strukturních změn proteinů v důsledku jejich funkce, a tím i sledování funkce proteinů, což je ilustrováno na příkladu G-proteinů a proteinové kinázy C (příklad 4).
-3 CZ 302233 B6
Způsob a zařízení podle vynálezu umožňují sledovat polarizaci fluorescence jakožto reportér interakcí řluorescentně značeného cytoplazmatického proteinu sjinými molekulami, jak je demonstrováno v příkladu 5 na cytoplazmatickém žlutém fluorescentním proteinu (YFP) exprimovaném v buňkách linie IIEK293.
Předmětem vynálezu tedy je konkrétně způsob získání strukturních a funkčních informací o proteinu na bázi polarizační fluorescenční mikroskopie, kdy se I) ke sledovanému proteinu naváže lluorofor, kterýžto způsob dále spočívá vtom, že II) sledovaný protein s navázaným tl noro forem se podrobí dvou foton ové nebo více foton ové fluorescenční mikroskopii, kdy se zkoumaný protein s fhioroforcm ozáří laserovým svazkem, jehož světlo je polarizované při alespoň dvou různých polarizacích, a který excituje fluorescenci fluoroforu, (II) získá se informace o lokalizaci, intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku, IV) informace o lokalizaci, intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku se užije ke zjištění lokalizace anisotropie absorpce a/nebo fluorescence, a V) lokalizace anisotropie absorpce a/nebo fluorescence se užije ke zjištění strukturních a funkčních a vlastností sledovaného proteinu.
Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se informace o lokalizaci a intenzitách fluorescence excitovaných různými polarizacemi excitačního laserového svazku získá ve formě směsného obrázku, který obsahuje v různých svých částech intenzity fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku.
Zpracovávání směsného obrázku při výhodném způsobu zahrnuje kroky, kdy a) pro každou část směsného obrázku se identifikuje signál excitovaný jednotlivými polarizacemi excitačního svazku, a b) pro každou z použitých polarizací excitačního laserového svazku se sestaví samostatný obrázek obsahující signál excitovaný příslušnou polarizací.
Při dalším výhodném provedení různé části směsného obrázku obsahující intenzity fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku jsou pixely.
Výhodně se k excitaci použije laserový svazek, jehož světlo je polarizované při dvou různých polarizacích.
Ještě výhodněji se k excitaci použije laserový svazek, jehož světlo je polarizované pri dvou vzájemně kolmých polarizacích.
Ve výhodném provedení vynálezu obsahuje směsný obrázek v lichých pixelech intenzity fluorescence excitované pri první ze dvou užitých polarizací a v sudých pixelech obsahuje intenzity fluorescence excitované při druhé ze dvou užitých polarizací.
Výhodně se anisotropie fluorescence pro různé pixely stanovuje tak, že se vypočte podíl mezi intenzitou fluorescence excitovanou jednou polarizací excitačního laserového svazku a intenzitou fluorescence excitovanou druhou polarizací excitačního laserového svazku.
Ve výhodném provedení vynálezu je sledovaným proteinem membránový protein.
V jiném výhodném provedení je sledovaným proteinem G-protein.
V dalším výhodném provedení je sledovaným proteinem protein citlivý na koncentraci vápníkových iontů.
Výhodně může být sledovaným proteinem také protein citlivý na membránové napětí.
V dalším výhodném provedení je sledovaným proteinem receptorový protein.
-4CZ 302233 B6
V ještě dalším výhodném provedení je sledovaným proteinem enzym.
V jiném výhodném provedení je sledovaným proteinem cytoplazmatický protein.
Výhodně může být sledovaný proteinem také protein připojený k cytoskeletu.
Dalším předmětem vynálezu je zařízení, a to ve formě doplňkového zařízení pro fluorescenční mikroskop, pro získání strukturních a funkčních informací o proteinu výše popsaným způsobem, kteréžto zařízení obsahuje modulátor pro rychlou modulaci polarizace excitačního svazku pro vyvolání dvoufotonové nebo vícefotonové fluorescence a řídicí jednotku, přičemž modulátor, řídicí jednotka a mikroskop jsou synchronně propojeny tak, že informace o intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence zaznamenávaná mikroskopem je přiřaditelná k různým polarizačním stavům excitačního svazku na základě časového profilu použité modulace polarizace excitačního svazku vyvolané modulátorem.
Výhodně zařízení podle vynálezu obsahuje polarizátor vložený před detektor fluorescence v mikroskopu.
Ve výhodném provedení modulátor obsahuje Pockelsovu celu řízenou vysokonapěťovým driverem pro modulaci vysokého napětí poskytovaného zdrojem vysokého napětí v závislosti na nízkonapěťových pulzech generovaných generátorem nízkonapěťových pulzů.
Výhodně jsou řídicí jednotka, modulátor polarizace a fluorescenční mikroskop synchronně propojeny prostřednictvím taktovacího signálu akvizičního zařízení mikroskopu.
Ve výhodném provedení je řídicí jednotka ve formě počítače a obsahuje implementovaný program k automatizovanému provádění alespoň jednoho kroku výše popsaného způsobu podle vynálezu.
Ještě výhodněji řídicí jednotka ve formě počítače obsahuje implementovaný program k provádění výhodného způsobu, jak byl popsán výše, kdy se anisotropie fluorescence pro různé pixely stanovuje výpočtem podílu mezi intenzitou fluorescence excitovanou jednou polarizací excitačního laserového svazku a intenzitou fluorescence excitovanou druhou polarizací excitačního laserového svazku.
Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1. Schematické znázornění principu zařízení pro získání strukturních a funkčních informací o proteinech na bázi fluorescenční polarizační mikroskopie.
Obr. 2. Příklad výhodného provedení zařízení pro získání strukturních a funkčních informací o proteinech na bázi fluorescenční polarizační mikroskopie
Obr. 3. Ilustrace funkce zařízení pro získání strukturních a funkčních informací o proteinech na bázi dvoufotonové polarizační fluorescenční mikroskopie. Panel a: Experimentální uspořádání je v podstatě stejné jako na obr. 1, avšak pro ilustrační účely byl do laserového svazku vložen polarizační beamsplitter. Panel b: Obrázek homogenně fluorescentního předmětu vytvořený systémem popsaným na panelu a. Každý pixel odpovídá časovému intervalu 0.25 μβ.
Obr. 4. Schematické znázornění způsobu rozkládání směsného obrázku.
Obr. 5. Savčí buňka produkující membránový protein označený fluorescentním proteinem se zřejmou fluorescenční anisotropií, zobrazená pomocí zařízení pro rychlou modulaci polarizace
- 5 CZ 302233 B6 pro dvou foto novou fluorescenční polarizační anisotropíí. Panel a: Směsný obrázek, v němž v každém řádku liché pixely odpovídají době, po kterou byl excitační svazek polarizován vertikálně, sudé pixely odpovídají době po kterou byl excitační svazek polarizován horizontálně. Panel b: Směsný obrázek po započtení prodlevy a doznívání odpovědi detektorů. Panel c: Obrázky obsahující signál excitovaný jednotlivými polarizacemi excitačního laserového svazku. Panel d: Příklad dalšího zpracování obrázků z panelu 5c.
Obr. 6 Ukázky aplikace způsobu dvoufotonové polarizační fluorescenční mikroskopie ke sledování struktury proteinů. Panel a: Buňka exprimující podjednotku Gai2-YFP bez přítomnosti podjcdnotek Gf31 a Gy2 nevykazuje anisotropii absorpce. Panel b: Buňka exprimující podjednotku G(xi2-YFP v přítomnosti podjednotek Gpl a Gy2 vykazuje anisotropii absorpce ukazující na přibližně rovnoběžnou orientaci fluoroforu a buněčné membrány. Panel c: Cyanový fluorescentní protein sondy vápníkových iontů lynD3cpV vykazuje anisotropii absorpce ukazující na přibližně kolmou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel d: Žlutý fluorescentní protein sondy vápníkových iontů lynD3cpV nevykazuje pozorovatelnou anisotropii absorpce, což ukazuje na neuspořádanou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel e: Cyanový fluorescentní protein, jenž je součástí fluorescentní sondy membránového napětí VSFP3.1, vykazuje anisotropii absorpce ukazující na přibližně rovnoběžnou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel f: Zelený fluorescentní protein připojený ke glutamátovému receptoru mGluRl vykazuje velmi silnou anisotropii absorpce ukazující na téměř rovnoběžnou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel g: Cyanový fluorescentní protein připojený k a2-adrenergnímu receptoru vykazuje ve srovnání s panelem e slabší anisotropii absorpce ukazující na přibližně rovnoběžnou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel h: Žlutý fluorescentní protein připojený k a2adenosinovému receptoru vykazuje anisotropii absorpce ukazující na přibližně kolmou orientaci fluoroforu vůči buněčné membráně. Panel i: Zelený fluorescentní protein připojený k cytoskeletálnímu proteinu tau vykazuje anisotropii ukazující na přibližně rovnoběžnou orientaci fluoroforu vůči orientaci mikrotubulů.
Obr. 7. Ukázka aplikace způsobu dvoufotonové polarizační fluorescenční mikroskopie ke sledování fyziologických procesů (aktivace G-proteinů, aktivace proteinové kinázy C) v živých buňkách. Panel a: Buňka exprimující podjednotky Gai2-YFP, Gpl, Gy2 a adrenergní receptor v klidovém stavu vykazuje fluorescenční anisotropii. Panel b: Buňka v panelu a, po aktivaci Gproteinu nevykazuje žádnou, nebo jen velmi slabou fluorescenční anisotropii. Panel c: Buňka v panelu a, b, po skončení aktivace G-proteinu vykazuje fluorescenční anisotropii. Panel d: Buňky exprimující kinázu PKC-RFP v klidovém stavu vykazují cytoplazmatickou lokalizaci fluorescence a absenci anisotropie absorpce. Panel e: Buňky exprimující kinázu PKC-RFP po aktivaci vykazují membránovou lokalizaci fluorescence a anisotropii absorpce.
Obr. 8. Ukázka aplikace způsobu dvoufotonové polarizační fluorescenční mikroskopie ke sledování interakcí cytoplazmatických proteinů s jinými molekulami. Panel a: Nezpracovaný obrázek buňky exprimující fluorescentní protein lokalizovaný do cytoplasmy. Panel b: zpracovaný obrázek z panelu a, ukazující zvýšenou depolarizaci pozorované fluorescence v blízkosti buněčné membrány.
Příklady provedení vynálezu
Rozumí se, že dále popsané a zobrazené konkrétní příklady provedení vynálezu doprovázené obrázky jsou uvedeny pro ilustraci výhodných provedení a nikoliv jako omezení rozsahu vynálezu.
-6CZ 302233 B6
Příklad 1
Zařízení pro získání strukturních a funkčních informací o proteinech na bázi fluorescenční polarizační mikroskopie.
Bylo zkonstruováno zařízení k provádění polarizační fluorescenční mikroskopie v principu odpovídající základnímu schématu na obr. 1. Zařízení ve své základní podobě obsahuje jako hlavní části modulátor P polarizace excitačního světelného svazku 1 emitovaného laserem L, synchronizovaný pomocí řídicí jednotky R prostřednictvím časovačích signálů 2, 4 se skenovacím fluorescenčním mikroskopem M.
Zařízení ukázané na obr. 2, je uspořádáno tak, že vytváří excitační laserový svazek I s lineární polarizací modulovanou v součinnosti se skenovacím mikroskopu M. Této vlastnosti bylo dosaženo použitím modulátoru polarizace P sestávajícího z Pockelsovy cely C (RTP-3-20-AR80G1000, Leysop Inc., Velká Británie) pod kontrolou vysokonapěťového driveru D (model B2, BME Bergmann GmbH, SRN). Driver D moduluje vysoké napětí 6 (0 až 1,2 kV) poskytované zdrojem vysokého napětí Z (model HV, BME Bergmann GmbH, SRN) v závislosti na nízkonapěťových TTL pulzech 5 generovaných generátorem pulzů G (model SP05, BME Bergmann GmbH, SRN). Synchronizace funkce modulátoru P polarizace s mikroskopem M (laserový skenovací mikroskop ÍMic, Till Photonics GmbH, SRN, vybavený dvoufotonovým laserem Chameleon Ultra II (Coherent Inc., Velká Británie) a fotonásobiěovými detektory fluorescence/druhé harmonické emise Hamamatsu) je zabezpečena řídicí jednotkou R (založenou na zpožďovací G02, BME Bergmann GmbH, SRN) prostřednictvím časovačích signálů 2, 4. Jako časovači signál je využit 8MHz taktovací signál poskytovaný akvizičním modulem mikroskopu (na bázi akviziční karty PCI—6111, National Instruments Inc., USA). Popisovaný polarizační modul je spouštěn nízkonapěťovým signálem vysílaným mikroskopem M při skenování každé z řádek obrázku. K nastavení frekvence změn polarizace excitačního svazku 1 je využívaná informace o trvání akvizice jednotlivého pixelu mikroskopem M poskytovaná softwarem ovládajícím mikroskop M. Mikroskopická data 3 obsahující zejména mikroskopické obrázky a doprovodné informace o době trvání akvizice jednotlivých pixelů, době prodlevy mezi jednotlivými řádkami, pozici vzorku a laserového svazku, excitační vlnové délce a intenzitě jsou zpracovávána řídicí jednotkou R. V tomto uspořádání Pockelsova cela C mění polarizaci excitačního laserového svazku 1 tak, že po sobě jdoucí pixely zobrazené mikroskopem M obsahují fluorescenci excitovanou různými polarizacemi excitačního svazku 1.
Funkce popsaného zařízení (obr. 2) k provádění polarizaci fluorescenční mikroskopie je ilustrována na obr. 3. Pro znázornění funkce zařízení byl do excitačního svazku 1 po průchodu polarizačním modulátorem P vložen polarizační beamsplitter B, který odráží světlo polarizované horizontálně mimo mikroskop M (obr. 3a). Polarizace excitačního svazku 1 byla střídavě horizontální a vertikální, s periodou 2,5 ps. Doba akvizice jednotlivého pixelu mikroskopem byla 0,25 ps. Obr. 3b představuje zobrazení homogenně fluorescentního předmětu (destičky z fluorescentně upraveného plastu) systémem popsaným na obr. 3a. Patrná je synchronizace změn polarizace laserového svazku 1 s frekvencí skenování mikroskopu M. Pokud by byly použity detektory fluorescence bez zpoždění a doznívání odpovědi, obrázek by obsahoval homogenně bílé a černé pruhy. Viditelné odstíny šedé jsou způsobené zpožděním a dozníváním odpovědi detektorů mikroskopu (tj. fluorescence excitovaná vertikálně polarizovaným laserovým svazkem je detektory reportována i během doby, kdy je laserový svazek polarizovaný horizontálně). Zpoždění a doznívání odpovědi detektorů je typické pro citlivé detektory na bázi fotonásobičů, které se často používají jako detektory fluorescence u mikroskopů.
-7CZ 302233 Β6
Příklad 2
Získání strukturních a funkčních informací o modifikovaném proteinu GFP na bázi fluorescenční polarizační mikroskopie užitím zařízení z příkladu 1
Zařízením podle příkladu 1 se získal obrázek, který obsahuje různé části (pixely) získané s různou polarizací excitačního laserového svazku, tzv. směsný obrázek. Tento směsný obrázek byl pak rozložen na jednotlivé obrázky získané s různými polarizacemi excitačního svazku způsobem, který je schematicky znázorněn na obr. 4. Výsledek je ilustrován na obr. 5. Při rozkládání směsného obrázku byla zohledněna zpožděná odezva detektorů a další faktory. Zohlednění se provádělo tak, že časový profil odezvy detektorů byl předem proměřen a bylo zjištěno, jaká percentuální část signálu (fluorescence) vybuzeného během doby excitace jednou polarizací je detektorem reportována během akvizice daného pixelu, a jaká část je reportována později. Při rozkládání směsného obrázku byla zohledněna zpožděná odezva detektorů a další faktory. Zohlednění se provádělo tak, že časový profil odezvy detektorů byl předem proměřen a bylo zjištěno, jaká procentuální část signálu (fluorescence) vybuzeného během doby excitace jednou polarizací je detektorem reportována během akvizice daného pixelu, a jaká část je reportována později. Při rozkládání směsného obrázku se potom spočítalo z intenzity prvního pixelu, jaké množství signálu s první polarizací excitace je obsaženo v následujících pixelech. Signál prvního pixelu byl potom o toto množství navýšen, zatímco signál dalších pixelu byl o příslušné množství snížen. Takto se postupovalo pixel po pixelu.
Směsný obrázek je demonstrován na obr. 5a, kde je buňka linie KEK293, do níž byl vložen gen kódující zelený fluorescentní protein (GFP) upravený tak, aby produkovaný protein byl připojen k buněčné membráně v dobře definované orientaci (doubly-lipidated.eGFP, připraven dr. Gero Miesenboeckem, Oxford University, Velká Británie). Tato buňka byla zobrazena dvoufotonovým laserovým skenovacím mikroskopem i Míc (Ti 11 Photonics GmbH, SRN), který byl vybaven výše popsaným prototypem zařízení podle vynálezu (obr. 2). V každém řádku obrázku byly liché pixely zaznamenány v době, kdy byl laserový excitační svazek polarizován vertikálně, sudé pixely byly zaznamenány v době, kdy byl laserový excitační svazek polarizován horizontálně. Polarizace laserového svazku se měnila s periodou 2,5 μβ.
V kroku 1 způsobu rozkládání směsného obrázku byl pro každou část obrázku identifikován signál excitovaný jednotlivými polarizacemi excitačního laserového svazku. Pokud by byla odezva detektorů fluorescence okamžitá, byl by signál (fluorescence) excitovaný vertikálně polarizovaným laserovým svazkem přítomen pouze v lichých pixelech každého řádku směsného obrázku. Odezva použitých detektorů (fotonásobičů) byla však obecně opožděná a doprovázená dozníváním, takže fluorescence produkovaná laserovým svazkem jedné polarizace produkovala odezvu detektorů i po změně polarizace excitačního svazku. Z měření odezvy detektorů použitých v tomto příkladu vyplynulo, že přibližně 31 % fluorescence excitované během akvizice jednoho pixelu bylo detektory reportováno během akvizice následujícího pixelu mikroskopem.
Pro identifikování signálu (fluorescence) excitované jednotlivými polarizacemi excitačního laserového svazku se postupovalo pro každý řádek směsného obrázku následovně. Hodnota intenzity prvního pixelu (např. 1000) byla zvýšena o 31 % (tj. o 310, na 1310). Hodnota druhého pixelu (např. 900) byla o tuto hodnotu snížena (na 590). Hodnota druhého pixelu byla následně zvýšena o 31 % (tj. o 183, na 773). Hodnota třetího pixelu (např. 1050) byla o tuto hodnotu snížena (tj. na 867), načež byla o 31 % zvýšena (tj. o 269, na 1136). Takto se postupovalo pixel po pixelu pro celý řádek směsného obrázku, a pro všechny řádky. Výsledkem je obrázek (viz obr. 5b), ve kterém v každém řádku liché pixely obsahují signál excitovaný vertikálně polarizovaným excitačním laserovým svazkem, a sudé pixely obsahují signál excitovaný horizontálně polarizovaným excitačním laserovým svazkem. Tímto způsobem byl identifikován (tj. kvantifikován a prostorově lokalizován) signál excitovaný jednotlivými polarizacemi excitačního svazku, což je obsahem kroku 1 způsobu rozkládání směsného obrázku.
- 8 CZ 302233 B6
V kroku 2 způsobu rozkládání směsného obrázku byl pro každou ze dvou použitých polarizací (vertikální a horizontální) excitačního laserového svazku vytvořen ze signálu excitovaného příslušnou polarizací excitačního svazku samostatný obrázek (obr. 5c), a to tak, že obrázek příslušející vertikální polarizaci excitačního svazku (obr. 5c, napravo) byl sestaven z lichých pixelů (obsahujících signál excitovaný vertikálně polarizovaným excitačním laserovým svazkem), a obrázek příslušející horizontální polarizaci excitačního svazku (obr. 5c, nalevo) byl sestaven ze sudých pixelů (obsahujících signál excitovaný horizontálně polarizovaným excitačním laserovým svazkem).
Obrázky takto získané byly využity k měření či sledování anisotropie pozorované fluorescence. Byl vypočten podíl mezi intenzitou fluorescence excitovanou jednou polarizací excitačního laserového svazku a intenzitou fluorescence excitovanou druhou polarizací excitačního laserového svazku. Tento výpočet byl proveden tak, že pro každou pozici pozorovaného vzorku, intenzita fluorescence excitované s vertikální polarizací laserového svazku byla vydělena intenzitou fluorescence excitovanou s horizontální polarizací laserového svazku, a hodnoty logaritmu tohoto podílu byly prezentovány ve formě obrázku, kde odstín šedé vyjadřuje velikost tohoto logaritmu (obr. 5d). Převaha světlých odstínů v částech obrysu buňky orientovaných horizontálně a převaha tmavých odstínů v částech buňky orientovaných vertikálně (nebo naopak) znamenají přítomnost anisotropie v absorpci fluoroforu. Přítomnost a velikost této anisotropie pak vypovídá o orientaci fluoroforu vůči buněčným strukturám, jako je např. buněčná membrána, a lze ji využít ke sledování biologických procesů.
Výhodně lze zobrazení také provádět tak, že pro každou pozici pozorovaného vzorku je logaritmus podílu intenzit fluorescence excitovaných jednotlivými polarizacemi laserového svazku prezentován ve formě obrázku, kde velikost tohoto logaritmu určuje barvu na barevné škále (např. červená-žlutá-zelená) a celková intenzita naměřené fluorescence určuje jas. Převaha jedné barvy v horizontálně orientovaných částech obrysu buňky a převaha druhé barvy ve vertikálně orientovaných částech obrysu buňky pak znamenají přítomnost anisotropie v absorpci fluoroforem.
Příklad 3
Sledování a určování struktury proteinů
Způsob dvou fotonové polarizační mikroskopie a zařízení podle vynálezu byly využity pro určování a sledování struktury G-proteinů, struktury proteinu citlivého na koncentraci vápníkových iontů, proteinu citlivého na membránové napětí, receptorových proteinů a proteinu navázaném na cytoskelet (Obr. 6).
Příklad 3a - struktura G-proteinů
G-proteiny typicky sestávají ze tří podjednotek, Ga, Gfl, a Gy, které spolu v živých buňkách mohou interagovat. Funkci G-proteinů je přenos a zesílení signálů z různých receptorových proteinů. Schopnost opticky přímo sledovat aktivaci G-proteinů způsobenou aktivací daného receptorového proteinu je využitelná pro lepší porozumění mechanismům buněčné signalizace, ale také pro objevování farmakologicky aktivních látek působících na G-proteiny nebo na receptorové proteiny s nimi spřažené.
Pozorování na podjednotkách GaÍ2-CFP, Gpl a Gy2G ukázala, že kyanový fluorescentní protein (CFP) připojený k podjednotce Gai2 nevykazuje pozorovatelnou fluorescenční anisotropii, pokud je tato podjednotka exprimována v savčích buňkách bez exprimace obou zbývajících podjednotek, Gpl a Gy2 (obr. 6a). Nejpravděpodobnějším vysvětlením nepřítomnosti anisotropie je
-9CZ 302233 B6 neuspořádaná orientace přítomných molekul CFP. Tato může být způsobena neuspořádanou orientací samotné Ga podjednotky.
Pokud jsou vsak všechny tři podjednotky (Gai2-CFP, Gpi a Gy2) exprimovány v jedné buňce současně, fluorescence CFP vykazuje pozorovatelnou anisotropii (obr. 6b), která se v obrázcích zpracovaných obdobně jako obr. 5 projevila jako převaha tmavých odstínů ve vertikálně orientovaných částech obrysu buňky a převaha světlých odstínů v horizontálně orientovaných částech obrysu buňky. Tato převaha fluorescence excitované horizontálně polarizovaným světlem oproti fluorescenci excitované vertikálně polarizovaným světlem ve vertikálně orientovaných částech io obrysu buňky (a naopak) ukazuje, že dipolový moment excitace fluoroforu (přibližně shodný s dlouhou osou fluoroforu) je v živých buňkách orientován přibližně rovnoběžně s buněčnou membránou.
Popsaným způsobem dvou fotonové polarizační mikroskopie tedy bylo zjištěno, že v nepřítomi5 nosti podjednotek Gp a Gy je orientace fluorescentního proteinu připojeného k Gai2 pravděpodobně neuspořádaná. V přítomnosti podjednotek ϋβΐ a Gy2 je orientace fluorescentního proteinu naopak do značné míry uspořádaná, a to tak, že dlouhá osa fluoroforu je přibližně rovnoběžná s buněčnou membránou. Způsob podle vynálezu tak umožnil pozorovat interakci mezi Gai2CFP, Οβί a Gy2, a dedukovat informace o struktuře proteinů v živých buňkách. Popsaným zo způsobem lze také monitorovat exprimování podjednotek Οβί a Gy2, které nejsou fluorescentně značené, ale jejichž současná přítomnost se projeví pozorovatelnou anisotropii fluorescence CFP konstruktu Gai2-CFP. Popsaným způsobem lze i sledovat změny ve struktuře a interakcích mezi jednotlivými podjednotkami, které jsou způsobeny aktivací/inaktivací, tj. funkcí sledovaného Gproteinu (viz příklad 4).
Příklad 3b - struktura proteinu citlivého na vápníkové ionty
Cytoplazmatická koncentrace vápníkových iontů je jednou z nejdůležitějších známek aktivace různých buněčných signálních kaskád. Ke sledování koncentrace vápníkových iontů bylo vyvinuto množství sond na bázi fluorescentních proteinů. Jednou z nich je i lynD3cpV. Tato sonda funguje na základě FRET mezi cyanovým fluorescentním proteinem, jenž je připojen k buněčné membráně, a žlutým fluorescentním proteinem (circularly peremuted Venus', cpV). Oba fluorescentní proteiny jsou navzájem spojeny doménou citlivou na koncentraci vápníkových iontů. Při změně koncentrace vápníkových iontů dochází ke strukturním změnám v této doméně, jež se projeví změnami vzájemné orientace fluorescentních proteinů, a tím i ve změnách FRET.
Způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie podle vynálezu bylo zjištěno, že cyanový fluorescentní protein je v klidovém stavu připojen k buněčné membráně tak, že dlouhá osa fluoroforu je přibližně rovnoběžně s membránou (obr. 6c). Žlutý fluorescentní protein nejeví pozorovatelnou anisotropickou absorpcí (obr. 6d), a je tudíž v klidovém stavu pravděpodobně v neuspořádané orientaci. Změny koncentrací vápníkových iontů se projeví změnami orientací těchto fluorescentních proteinů, které jsou pozorovatelné popsaným způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie.
Příklad 3c - struktura proteinu citlivého na membránové napětí
Vzruchy jsou v nervových buňkách přenášeny prostřednictvím změn elektrického napětí na so buněčné membráně. K optickému sledování změn napětí bylo vyvinuto několik různých sond na bázi fluorescentních proteinů. Jedním žních je i konstrukt VSFP3.1 vyvinutý T. Knopfelem (RIKEN Institut, Japonsko). VSFP3.1 obsahuje cyanový fluorescentní protein, jehož orientace se při změně membránového napětí změní. Popsaným způsobem dvoufotonové fluorescenční mikroskopie bylo zjištěno, že fluorescentní protein v konstruktu VSFP3.1 je v klidovém stavu
- 10CZ 302233 B6 v buňkách orientován tak, že dlouhá osa fluoroforu je orientována přibližně rovnoběžně s buněčnou membránou (obr. 6e). Změny membránového napětí se projeví změnami struktury VSFP3.1, které jsou pozorovatelné způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie podle vynálezu.
Příklad 3d - struktura receptorových proteinů
Vlastnosti extracelulámího prostředí, včetně přítomnosti molekulárních signálů vysílaných jinými buňkami, jsou v buňce detekovány prostřednictvím membránových receptorových proteinů, io Tyto proteiny reagují na přítomnost příslušné látky ve vnějším prostředí konformační změnou, která se projeví na vnitřní straně cytoplazmatické membrány. Existuje velké množství konstruktů skládajících se z receptorového proteinu označeného fluorescentním proteinem, např. metabotropní glutamátový receptor mGluRl-GFP, ct2-adrenergní receptor-CFP, a2-adenosinový receptor-YFP. Popsaným způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie bylo zjištěno (obr. 6f až 6h), že fluorofor GFP v mGluRl-GFP je orientován téměř rovnoběžně s buněčnou membránou; fluorofor CFP v a2-adrenergním receptoru-CFP je také přibližně rovnoběžný s buněčnou membránou, ale ne do takové míry jako GFP v mGluRl-GFP. Fluorofor v a2-adenosinovém receptoru-YFP je přibližně kolmý k buněčné membráně. Aktivace těchto, ale i dalších receptorových proteinů se projeví konfonmačními změnami, které jsou, při změnách orientace fluores20 centních proteinů, pozorovatelné způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie podle vynálezu.
Příklad 3e - struktura cytoskeletálních proteinů
Sledování strukturních vlastností proteinů způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie podle vynálezu není omezeno jen na membránové proteiny, ale lze je provádět i u proteinů navázaných na jinou podporu, např. na cytoskeleton. Pozorování provedené popsaným způsobem na zeleném fluorescentním proteinu připojeným prostřednictvím peptidového linkeru k proteinu tau, jenž je přirozenou součástí mikrotubulů, ukázalo (obr. 6i), že dlouhá osa fluoroforu tohoto zeleného fluorescentního proteinu je orientována přibližně rovnoběžně k orientaci mikrotubulů.
Příklad 4
Sledování funkce proteinů prostřednictvím sledování změn anisotropie.
Funkce proteinů v živých buňkách je často doprovázena změnami ve struktuře proteinů v interakcích s jinými proteiny, či změnami v buněčné lokalizaci proteinů. Všechny tyto druhy změn se mohou projevit změnami pozorovatelných an i sotrop ických vlastností fluorescentních značek, jimiž jsou tyto proteiny označeny. Tudíž popsaný způsob získávání strukturních informací pomocí polarizační fluorescenční mikroskopie lze využít i ke sledování funkce proteinů. Toto je ukázáno na příkladu sledování funkce G-proteinů a funkce proteinové kinázy C (PKC).
Příklad 4a — sledování funkce G—proteinu během aktivace noradrenalinem
Dle současného stavu poznání existují v buňce v klidovém stavu G-proteiny typicky jako komplexy sestávající ze tří podjednotek (Ga, Gp a Gy). Po aktivaci receptoru, který s G-proteiny interaguje, agonistoii dochází k disociaci či reorientaci podjednotek G-proteinů. Po ukončení aktivace dochází k opětovné formací trimemího komplexu podjednotek. S tím souhlasí výsledky v příkladu 3a, kdy bylo popsaným způsobem dvoufotonové polarizační mikroskopie zjištěno, že v nepřítomnosti interakcí s podjednotkami Ωβ a Gy je orientace fluorescentního proteinu připojeného k Gai2 pravděpodobně neuspořádaná. V přítomnosti interakcí s podjednotkami Gpl a Gy2 je orientace tohoto fluoreseentního proteinu připojeného k podjednotce Gai2 naopak do značné míry uspořádaná, a to tak, že dlouhá osa fluoroforu je přibližně rovnoběžná s buněčnou membránou,
Velikost pozorované anisotropie absorpce tedy vypovídá o interakcí podjednotky GaÍ2 s podjednotkami Gpl a Gy2, a tím i o funkci těchto G-proteinů. Na obr. 7 je ilustrována schopnost způsobu podle vynálezu vizualizovat existenci trimerního komplexu Gcti2-CFP, ΰβΐ a Gy2 před aktivací přítomných receptorů (obr. 7a), disociaci či reorganizaci tohoto komplexu způsobenou aktivací přítomných adrenergních receptorů noradrena línem (obr. 7b), a opětovnou formaci in tohoto komplexu po vymytí noradrenalinu (obr. 7c), tj. změny funkčního stavu pozorovaného G— proteinu.
Příklad 4b - sledování aktivace enzymu
Enzymy v buňkách katalyzují chemické reakce. Příkladem enzymů jsou tzv. kinázy, jež v buňce katalyzují fosforylační reakce. Zástupcem kináz je proteinová kináza C (PKC). Tato kináza je v klidovém stavu přítomna v cytoplasmě buňky. Po aktivaci prostřednictvím různých signálních kaskád dochází k přesunu PKC k buněčné membráně a její aktivaci. Schopnost popsaného
2o způsobu dvou fotonové polarizační mikroskopie pozorovat aktivaci konstruktu PKC označeného červeným fluorescentním proteinem (RFP) je ilustrována na obr. 7. V klidovém stavuje PKC lokalizována převážně v cytoplazmě, orientace jejích molekul je náhodná, a anisotropie dvoufotonové absorpce není pozorovatelná (obr. 7d). Po aktivaci zvýšením teploty dochází k přesunu PKC k buněčné membráně, a tím i k omezení přítomných orientací RFP a k projevení anisotropie (obr. 7e). V aktivovaném stavu PKC-RFP je dlouhá osa fluoroforu orientována přibližně kolmo k buněčné membráně. Způsob dvoufotonové polarizační mikroskopie podle vynálezu tak umožňuje sledování funkce PKC.
to Příklad 5
Sledování anisotropie fluorescence jako reportéru interakcí fluorescentně značeného cytoplazmatického proteinu sjinými molekulami
Způsob polarizační mikroskopie a zařízení podle vynálezu byly použity ke sledování anisotropie emitované fluorescence cytoplazmatického žlutého fluoreseentního proteinu (YFP) exprimovaného v buněčné linii HEK293 (obr. 8). Experimentální uspořádání bylo jako na obr. 2, avšak před detektor fluorescence byl vložen polarizátor, orientovaný horizontálně. Polarizace excitačního svazku byla mezi akvizicí po sobě jdoucích pixelů alternována mezi horizontální a vertikální, což vedlo k přítomnosti alternujících světlejších a tmavších sloupců ve směsném obrázku získaném mikroskopem (obr. 8a). Tento směsný obrázek byl pak zpracován obdobně jako v příkladech 2 a 3, a výsledek zobrazen tak, že tmavé odstíny odpovídají nižšímu stupni polarizace detekované fluorescence a světlé odstíny odpovídají vyššímu stupni polarizace detekované fluorescence (obr. 8b). Stupeň polarizace emitované fluorescence závisí na době života excitovaného stavu fluorofo45 ru (a tím i na prostředí v blízkosti fluoroforu), na rychlosti rotace fluorescentní molekuly (a tím i na její velikosti či interakcích sjinými molekulami) a na dalších jevech jako je homomolekulární FRET či omezení volné rotace. Pozorovaný nižší stupeň polarizace (tj. vyšší depoíarizace) detekované fluorescence v blízkosti buněčné membrány ukazuje na odlišné prostředí v blízkosti buněčné membrány a na přítomnost interakcí fluoreseentního proteinu s molekulami nacházej ící50 mi se v buněčné membráně nebo v její bezprostřední blízkosti.
Odborníci znalí stavu techniky najdou nebo budou schopni zjistit za použití rutinního experimentování větší či menší počet ekvivalentů ke specifickým provedením vynálezu, která jsou zde popsána. I tyto ekvivalenty spadají do rozsahu následujících patentových nároků.

Claims (22)

1. Způsob získání strukturních a funkčních informací o proteinu na bázi polarizační fluorescenční mikroskopie, kdy se
I) ke sledovanému proteinu naváže fluorofor, vyznačující se tím, že
II) sledovaný protein s navázaným fluoroforem se podrobí dvoufotonové nebo vícefotonové fluorescenční mikroskopii, kdy se zkoumaný protein s fluoroforem ozáří laserovým svazkem, jehož světlo je polarizované při alespoň dvou různých polarizacích, a který excituje fluorescenci fluoroforu,
IÍI) získá se informace o lokalizaci, intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku,
IV) informace o lokalizaci, intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku se užije ke zjištění lokalizace anisotropie absorpce a/nebo fluorescence, a
V) lokalizace anisotropie absorpce a/nebo fluorescence se užije ke zjištění strukturních a funkčních a vlastností sledovaného proteinu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že informace o lokalizaci a intenzitách fluorescence excitovaných různými polarizacemi excitačního laserového svazku se získá ve formě směsného obrázku, který obsahuje v různých svých částech intenzity fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zpracovávání směsného obrázku zahrnuje kroky, kdy
a) pro každou část směsného obrázku se identifikuje signál excitovaný jednotlivými polarizacemi excitačního svazku, a
b) pro každou z použitých polarizací excitačního laserového svazku se sestaví samostatný obrázek obsahující signál excitovaný příslušnou polarizací.
4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že různé části směsného obrázku obsahující intenzity fluorescence excitované různými polarizacemi excitačního laserového svazku jsou pixely.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, žesekexcitaci použije laserový svazek, jehož světlo je polarizované při dvou různých polarizacích.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, žesek excitaci použije laserový svazek, jehož světlo je polarizované při dvou vzájemně kolmých polarizacích.
7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že směsný obrázek obsahuje v lichých pixelech intenzity fluorescence excitované při první ze dvou užitých polarizací a v sudých pixelech obsahuje intenzity fluorescence excitované při druhé ze dvou užitých polarizací.
8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 5až7, vyznačující se tím, že se anisotropie fluorescence pro různé pixely stanoví tak, že se vypočte podíl mezi intenzitou fluorescence exci- 13 CZ 302233 B6 tovanou jednou polarizací excitačního laserového svazku a intenzitou fluorescence excitovanou druhou polarizací excitačního laserového svazku.
9. Způsob podle kteréhokoliv z nároku I až 8, vyznačující se tím, že sledovaný 5 protein je membránový protein.
10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že sledovaný protein je G-protein.
11. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že sledovaný protein je protein io citlivý na koncentraci vápníkových iontů.
12. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že sledovaný protein je protein citlivý na membránové napětí.
15
13. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že sledovaný protein je receptorový protein.
14. Způsob podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se t í m , že sledovaný protein je enzym.
2o
15. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž8, vyznačující se tím, že sledovaný protein je cytoplazmatický protein.
16. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž8, vyznačující se tím, že sledovaný protein je protein připojený k cytoskeletu,
17. Zařízení ve formě doplňkového zařízení pro fluorescenční mikroskop (M), pro získání strukturních a funkčních informací o proteinu způsobem podle kteréhokoliv z nároků I až 16, vyznačující se tím, že obsahuje modulátor (P) pro rychlou modulaci polarizace excitačního svazku (1) pro vyvolání dvoufotonové nebo vícefotonové fluorescence a řídicí jednotku (R), přičemž modulátor (P), řídicí jednotka (R) a mikroskop (M) jsou synchronně propojeny tak, že informace o intenzitě a/nebo polarizaci fluorescence zaznamenávaná mikroskopem (M) je přiřaditelná k různým polarizačním stavům excitačního svazku (1) na základě časového profilu použité modulace polarizace excitačního svazku (1) vyvolané modulátorem (P).
35
18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že obsahuje polarizátor vložený před detektor fluorescence v mikroskopu (M),
19. Zařízení podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že modulátor (P) obsahuje Pockelsovu celu (C) řízenou vysokonapěťovým driverem (D) pro modulaci vysokého napětí
40 (6) poskytovaného zdrojem (Z) vysokého napětí v závislosti na nízkonapěťových pulzech (5) generovaných generátorem (G) nízkonapěťových pulzů.
20. Zařízení podle nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že řídicí jednotka (R), modulátor (P) polarizace a fluorescenční mikroskop (M) jsou synchronně propojeny prostrednict45 vím taktovacího signálu (2) akvizičního zařízení mikroskopu (M),
21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že řídicí jednotka (R) je ve formě počítače a obsahuje implementovaný program k automatizovanému provádění alespoň jednoho kroku způsobu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16.
22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že řídicí jednotka (R) ve formě počítače obsahuje implementovaný program k provádění způsobu podle nároku 8.
CZ20090706A 2009-10-27 2009-10-27 Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu CZ2009706A3 (cs)

Priority Applications (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20090706A CZ2009706A3 (cs) 2009-10-27 2009-10-27 Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu
US13/504,112 US8722358B2 (en) 2009-10-27 2010-10-27 Method for obtaining structural and functional information on proteins, based on polarization fluorescence microscopy
EP10801109.9A EP2494335B1 (en) 2009-10-27 2010-10-27 A method for obtaining structural and functional information on proteins, based on polarization fluorescence microscopy
PCT/CZ2010/000111 WO2011050760A1 (en) 2009-10-27 2010-10-27 A method for obtaining structural and functional information on proteins, based on polarization fluorescence microscopy, and a device implementing said method

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20090706A CZ2009706A3 (cs) 2009-10-27 2009-10-27 Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ302233B6 true CZ302233B6 (cs) 2011-01-05
CZ2009706A3 CZ2009706A3 (cs) 2011-01-05

Family

ID=43410319

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20090706A CZ2009706A3 (cs) 2009-10-27 2009-10-27 Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu

Country Status (4)

Country Link
US (1) US8722358B2 (cs)
EP (1) EP2494335B1 (cs)
CZ (1) CZ2009706A3 (cs)
WO (1) WO2011050760A1 (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN110632750B (zh) * 2019-08-30 2024-01-12 北京临近空间飞行器系统工程研究所 荧光显微光学系统和荧光染色细胞扫描及分析系统
CN114216887B (zh) * 2021-12-02 2023-11-28 南昌大学 偏振调制提高受激发射损耗显微系统分辨率的方法

Citations (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5952192A (en) * 1998-01-07 1999-09-14 Western Michigan University Method of fluorescent analysis of biological sample utilizing biebrich scarlet
JP2006098386A (ja) * 2004-08-31 2006-04-13 National Univ Corp Shizuoka Univ 散乱光検出方法、偏光変調装置及び走査型プローブ顕微鏡
EP2053381A2 (en) * 2007-10-26 2009-04-29 Sony Corporation Optical detection method and optical detection apparatus for a fine particle

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5457536A (en) * 1994-04-04 1995-10-10 California Institute Of Technology Polarization modulation laser scanning microscopy
EP2801624B1 (en) * 2001-03-16 2019-03-06 Singular Bio, Inc Arrays and methods of use
US7864380B2 (en) * 2001-03-19 2011-01-04 Dmetrix, Inc. Slide-borne imaging instructions
US20050031605A1 (en) * 2003-02-03 2005-02-10 Bunn Howard F. Compositions and methods of treating diabetes
US20050009109A1 (en) * 2003-07-08 2005-01-13 Stanford University Fluorophore compounds and their use in biological systems
JP5189301B2 (ja) * 2007-03-12 2013-04-24 オリンパス株式会社 レーザー走査型顕微鏡
WO2009047760A2 (en) * 2007-10-09 2009-04-16 Anima Cell Metrology, Inc. Systems and methods for measuring translation activity in viable cells

Patent Citations (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5952192A (en) * 1998-01-07 1999-09-14 Western Michigan University Method of fluorescent analysis of biological sample utilizing biebrich scarlet
JP2006098386A (ja) * 2004-08-31 2006-04-13 National Univ Corp Shizuoka Univ 散乱光検出方法、偏光変調装置及び走査型プローブ顕微鏡
EP2053381A2 (en) * 2007-10-26 2009-04-29 Sony Corporation Optical detection method and optical detection apparatus for a fine particle

Also Published As

Publication number Publication date
WO2011050760A1 (en) 2011-05-05
US8722358B2 (en) 2014-05-13
EP2494335A1 (en) 2012-09-05
EP2494335B1 (en) 2017-05-24
CZ2009706A3 (cs) 2011-01-05
US20120219983A1 (en) 2012-08-30

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Scarselli et al. Revealing G‐protein‐coupled receptor oligomerization at the single‐molecule level through a nanoscopic lens: methods, dynamics and biological function
Festy et al. Imaging proteins in vivo using fluorescence lifetime microscopy
Levitt et al. Fluorescence lifetime and polarization-resolved imaging in cell biology
van der Linden et al. A turquoise fluorescence lifetime-based biosensor for quantitative imaging of intracellular calcium
Lazar et al. Two-photon polarization microscopy reveals protein structure and function
van Unen et al. A new generation of FRET sensors for robust measurement of Gαi1, Gαi2 and Gαi3 activation kinetics in single cells
Ma et al. A FRET sensor enables quantitative measurements of membrane charges in live cells
Whelan et al. Super-resolution single-molecule localization microscopy: tricks of the trade
Reshetniak et al. A comparative analysis of the mobility of 45 proteins in the synaptic bouton
Millington et al. High-precision FLIM–FRET in fixed and living cells reveals heterogeneity in a simple CFP–YFP fusion protein
Huang et al. Effect of receptor dimerization on membrane lipid raft structure continuously quantified on single cells by camera based fluorescence correlation spectroscopy
Billaudeau et al. Probing the plasma membrane organization in living cells by spot variation fluorescence correlation spectroscopy
Suhling et al. Time-resolved fluorescence anisotropy imaging
Brameshuber et al. Detection and quantification of biomolecular association in living cells using single-molecule microscopy
Hummert et al. An update on molecular counting in fluorescence microscopy
Haasen et al. G protein‐coupled receptor internalization assays in the high‐content screening format
CZ302233B6 (cs) Zpusob získání strukturních a funkcních informací o proteinech na bázi polarizacní fluorescencní mikroskopie a zarízení k provádení tohoto zpusobu
Petazzi et al. Fluorescence microscopy methods for the study of protein oligomerization
Heikal Time-resolved fluorescence anisotropy and fluctuation correlation analysis of major histocompatibility complex class I proteins in fibroblast cells
Li et al. Probing rotation dynamics of biomolecules using polarization based fluorescence microscopy
Nawara et al. Imaging nanoscale axial dynamics at the basal plasma membrane
Evans et al. Imaging neuronal signal transduction using multiphoton FRET-FLIM
EP4184168A1 (en) Probe and method for detecting membrane-associated molecules in living cells
Bartels et al. A Minimal Model of CD95 Signal Initiation Revealed by Advanced Super-resolution and Multiparametric Fluorescence Microscopy
van Zanten et al. Quantitative fluorescence emission anisotropy microscopy for implementing homo-FRET measurements in living cells

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20201027