CZ301893B6 - Imidazolidinový derivát, tento imidazolidinový derivát pro použití jako lécivo a farmaceutický prípravek obsahující tento imidazolidinový derivát jako úcinnou látku - Google Patents

Imidazolidinový derivát, tento imidazolidinový derivát pro použití jako lécivo a farmaceutický prípravek obsahující tento imidazolidinový derivát jako úcinnou látku Download PDF

Info

Publication number
CZ301893B6
CZ301893B6 CZ20032429A CZ20032429A CZ301893B6 CZ 301893 B6 CZ301893 B6 CZ 301893B6 CZ 20032429 A CZ20032429 A CZ 20032429A CZ 20032429 A CZ20032429 A CZ 20032429A CZ 301893 B6 CZ301893 B6 CZ 301893B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
group
formula
methyl
compounds
phenyl
Prior art date
Application number
CZ20032429A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ20032429A3 (cs
Inventor
Wehner@Volkmar
Blum@Horst
Rütten@Hartmut
Ulrich Stilz@Hans
Original Assignee
Sanofi - Aventis Deutschland GmbH
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Sanofi - Aventis Deutschland GmbH filed Critical Sanofi - Aventis Deutschland GmbH
Publication of CZ20032429A3 publication Critical patent/CZ20032429A3/cs
Publication of CZ301893B6 publication Critical patent/CZ301893B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D401/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom
    • C07D401/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom containing two hetero rings
    • C07D401/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D233/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings
    • C07D233/54—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D233/66—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D233/72—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin
    • C07D233/74—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin with only hydrogen atoms or radicals containing only hydrogen and carbon atoms, attached to other ring members
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P1/00—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P1/00—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system
    • A61P1/04—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system for ulcers, gastritis or reflux esophagitis, e.g. antacids, inhibitors of acid secretion, mucosal protectants
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P11/00—Drugs for disorders of the respiratory system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P11/00—Drugs for disorders of the respiratory system
    • A61P11/06—Antiasthmatics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P17/00—Drugs for dermatological disorders
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P17/00—Drugs for dermatological disorders
    • A61P17/02—Drugs for dermatological disorders for treating wounds, ulcers, burns, scars, keloids, or the like
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P19/00—Drugs for skeletal disorders
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P19/00—Drugs for skeletal disorders
    • A61P19/02—Drugs for skeletal disorders for joint disorders, e.g. arthritis, arthrosis
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P29/00—Non-central analgesic, antipyretic or antiinflammatory agents, e.g. antirheumatic agents; Non-steroidal antiinflammatory drugs [NSAID]
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/08—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis
    • A61P3/10—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis for hyperglycaemia, e.g. antidiabetics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P33/00—Antiparasitic agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P33/00—Antiparasitic agents
    • A61P33/02—Antiprotozoals, e.g. for leishmaniasis, trichomoniasis, toxoplasmosis
    • A61P33/06—Antimalarials
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00—Antineoplastic agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00—Antineoplastic agents
    • A61P35/04—Antineoplastic agents specific for metastasis
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02—Immunomodulators
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02—Immunomodulators
    • A61P37/06—Immunosuppressants, e.g. drugs for graft rejection
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/08—Antiallergic agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00—Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/10—Drugs for disorders of the cardiovascular system for treating ischaemic or atherosclerotic diseases, e.g. antianginal drugs, coronary vasodilators, drugs for myocardial infarction, retinopathy, cerebrovascula insufficiency, renal arteriosclerosis
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D233/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings
    • C07D233/54—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D233/66—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D233/72—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin
    • C07D233/76—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin with substituted hydrocarbon radicals attached to the third ring carbon atom
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D233/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings
    • C07D233/54—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D233/66—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazole or hydrogenated 1,3-diazole rings, not condensed with other rings having two double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D233/72—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin
    • C07D233/76—Two oxygen atoms, e.g. hydantoin with substituted hydrocarbon radicals attached to the third ring carbon atom
    • C07D233/78—Radicals substituted by oxygen atoms

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Diabetes (AREA)
  • Pulmonology (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Cardiology (AREA)
  • Physical Education & Sports Medicine (AREA)
  • Heart & Thoracic Surgery (AREA)
  • Dermatology (AREA)
  • Rheumatology (AREA)
  • Obesity (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Emergency Medicine (AREA)
  • Urology & Nephrology (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Neurology (AREA)
  • Neurosurgery (AREA)
  • Orthopedic Medicine & Surgery (AREA)
  • Endocrinology (AREA)
  • Pain & Pain Management (AREA)
  • Vascular Medicine (AREA)
  • Transplantation (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)

Abstract

Vynález se týká imidazolidinového derivátu obecného vzorce I, ve kterém jednotlivé obecné symboly mají vymezené specifické významy, jakož i tohoto imidazolidinového derivátu pro použití jako lécivo a farmaceutického prípravku, který obsahuje uvedený imidazolidinový derivát jako úcinnou látku. Uvedený imidazolidinový derivát je cennou farmakologicky aktivní slouceninou, která je napríklad vhodná pro použití pri lécení zánetových onemocnení nebo alergických onemocnení.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká nového imidazolidinového derivátu, dále tohoto imidazolidinového derivátu pro použití jako léčivo a farmaceutické kompozice, která obsahuje tento imidazolidinový derivát jako účinnou látku.
Dosavadní stav techniky
Integriny jsou skupina adhezních receptorů, které hrají důležitou roli pri pochodech, probíhají15 cích pri vazbě buňka-buňka a vazbě buňka-extracelulámí matrice. Mají αβ-heterodimemí strukturu a vykazují širokou celulámí distribuci a velký rozsah evolutivní konzervace. Mezi integriny patří například fibrinogenní receptor na destičkách, který interaguje zvláště s RGD sekvencí fibrinogenu, nebo vitronektinový receptor na osteoklastech, který speciálně interaguje s RGD sekvencí vitronektinu nebo osteopontinu. Integriny se dělí na tři hlavní skupiny: podrodina β2, jejímiž reprezentanty jsou LFA-1, Mac-1 a pl 50/95, které jsou odpovědné zvláště za interakce buňkabuňka v imunitním systému, a podrodiny βΐ a β3, jejichž reprezentanti hlavně zprostředkují adhezi buněk ke komponentům extracelulámí matrice (Ruoslahti, Annu. Rev. Bio. Chem. 1988, 57, 375). Integriny podrodiny βΐ, také nazývané VLA-proteiny („very latě (activation) antigen“), zahrnují přinejmenším šest receptorů, které specificky interagují s fibronektinem, kolagenem a/nebo lamininem jako ligandy. V rodině VLA je atypický integrin VLA-4 (α4β1), protože je hlavně omezen na lymfoidní a myeloidní buňky a v nich je odpovědný za interakce buňka-buňka s velkým množstvím jiných buněk. Tak například, VLA-4 zprostředkuje interakce lymfocytů T aB s fragmentem fibronektinu z lidské plazmy (FN), který váže heparin II. Vazba VLA-4 s fragmentem plazmového fibronektinu, který váže heparin II, je založena speciálně na interakci se sekvencí LDVP. V protikladu k fibrinogenovému nebo vítronektinovému receptoru, VLA-4 není typický integrin, který váže RGD (Kilger a Holzmann, J. Mol. Meth. 1995, 73, 347).
Za normálního stavu leukocyty, cirkulující v krvi, vykazují jen nízkou afinitu k vaskulámím endotelíálním buňkám, které vystýlají cévy. Cytokiny, které jsou uvolňovány ze zanícené tkáně, aktivují endoteliální buňky a tudíž expresi velkého množství antigenů na povrchu buněk. Mezi ně patří například adhezní molekula ELAM-1 („endothelial cell adhesion molecule-1“, rovněž nazývaná E-selektin), která mezi jiným váže neutrofily, dále ICAM-1 („intercellular adhesion molecule-1“), která interaguje s LFA-1 („leukocyte function-associated antigen 1) na leukocytech, a VCAM-1 („vascular cell adhesion molecule-1“), která váže různé leukocyty, mezi jiným lymfocyty (Osbom a spol., Cell 1989, 59, 1203). VCAM-I je, podobně jako ICAM-1, Členem superrodiny imunoglobulinových genů. VCAM-l (zpočátku známá jako INCAM-110) byla identifikována jako adhezní molekula, která je indukována na endoteliálních buňkách zánětlivými cytokiny jako TNF a IL—1 a lipopolysacharidy (LPS). Elices a spol. (Cell 1990, 60, 577) ukázali, že VLA-4 a VCAM-1 tvoří pár receptor-ligand, který zprostředkuje připojení lymfocytů k aktivovanému endoteliu. Vazba VCAM-l k VLA-4 se neuskutečňuje interakcí VLA—4 se sekvencí RGD, neboť VCAM-1 takovou sekvenci neobsahuje (Bergelson a spol., Current Biology 1995, 5, 615). VLA-4 se však vyskytuje také na jiných leukocytech, aadheze leukocytů jiných než lymfocytů je rovněž zprostředkována přes adhezní mechanizmus VCAM1/VLA-4, VLA-4 je tak individuálním příkladem βΐ-integrinového receptoru, který přes ligandy
VCAM-1 a fibronektin hraje důležitou úlohu jak v interakcích buňka-buňka, tak v interakcích buňka-extracelulámí matrice.
Cytokinem indukované adhezní molekuly hrají důležitou roli v rekruitmentu leukocytů do oblastí extravaskulámí tkáně. Leukocyty jsou rekruitovány do oblastí zanícené tkáně působením buněč55 ných adhezních molekul, exprimovaných na povrchu endoteliálních buněk, a slouží jako ligandy
- I CZ 301893 B6 pro proteiny nebo proteinové komplexy na povrchu leukocytových buněk (receptory) (pojmy ligand a receptor je možno též používat v obráceném smyslu). Leukocyty z krve se musí nejprve připojit k endoteiiálním buňkám, dříve než mohou migrovat do synovia. VCAM-1 se váže na buňky, nesoucí integrin VLA—4 (α4β!), jako jsou eosinofily, lymfocyty T a B, monocyty nebo neutrofily, a tak spolu s mechanizmem VCAM -l/VLA-4 rekrujtuje buňky tohoto typu z krevního řečiště do oblastí infekce a do zánětlivých ložisek (Elices a spoi. Cell 1990, 60, 577: Osborn, Cell 1990,62,3; Issekutz a spoi., J. Exp. Med. 1996, 183,2 175).
Adhezní mechanizmus VCAM-l/VLA-4 je spojován s mnoha fyziologickými a patologickými io pochody. Vedle cytokiny indukovaného endotelia je VCAM-1 dále exprimován, mezi jiným, následujícími buňkami: myobiasty, lymfoidními dendritickými buňkami a tkáňovými makrofágy, revmatoidním synoviem, cytokinem stimulovanými neurálními buňkami, parietálními epiteliálními buňkami Bowmanovy dutiny, renálním tubulámím epitelem, zanícenou tkání během odmítnutí srdečního a ledvinového transplantátu, a intestinální tkání při odmítání darované tkáně. Bylo rovněž nalezeno, že VCAM-1 je exprimována v tkáňových oblastech arteriálního endotelu, které odpovídají raným aterosklerotickým plátům na modelu králíka. VCAM-1 je rovněž exprimována na folikulárních dendritických buňkách lidských lymfatických uzlin a byla nalezena na stromatických buňkách kostní dřeně, například u myší. Posledně uvedený nález ukazuje na funkci VCAM-1 při vývoji buněk B. Vedle buněk hematopoetického původu byl VLA-4 nalezen rovněž například v metanomových buněčných liniích, a adhezní mechanizmus VCAM-l/VLA-4 je spojen s metastázou takových nádorů (Rice a spoi., Science 1989, 246, 1 303).
Hlavní forma, ve které se VCAM-1 vyskytuje in vivo na endote li álních buňkách a která je dominantní formou in vivo, je označována VCAM-7D a nese sedm imunoglobulinových domén.
Aminokyselinové sekvence v doménách 4, 5 a 6 jsou podobné sekvencím v doménách 1, 2 a 3. V další formě, sestávající ze šesti domén, která je zde označena jako VCAM-6D, je čtvrtá doména odstraněna alternativním splícingem. VCAM-6D může rovněž vázat buňky, exprimující VLA-4.
3υ Další detaily, týkající se VLA—4. VCAM-1, integrinů a adhezních proteinů, je možno nalézt například v článcích: Kilger a Holzmann, J. Mol. Meth. 1995, 73, 347; Elices, Cell Adhesion in Human Disease, Wiley, Chichester 1995, str. 79; Kuijpers, Springer Semin. Immunopathol. 1995, 16,379.
Vzhledem k roli, kterou hraje mechanizmus VCAM l/VLA^I v pochodech buněčné adheze, které jsou důležité například při infekcích, zánětech nebo ateroskleroze, byly činěny pokusy ovlivňovat poruchy, zvláště záněty, zásahem do těchto adhezních pochodů (Osborn a spoL, Cell 1989, 59, 1 203). Způsob, jak toho docílit, je použití monoklonálních protilátek směrovaných proti VLA-4. Monoktonální protilátky (mAB) tohoto typu, které jako antagonisté VLA-4 blokují interakci mezi VCAM-1 a VLA—4. jsou známy. Tak například anti-VLA—4 mAB HP2/1 a HP 1/3 inhibují připojení VLA-4-exprimujících buněk Ramos („B-cell-like“ buněk) k endoteiiálním buňkám pupeční šňůry a k VCAM-1-transfekovaným COS buňkám. Podobně anti-VCAM-1 mAB 4B9 inhibuje adhezi buněk Ramos, buněk Jurkat („T-cell-1 i ke buněk) a buněk HL60 („granulocyte-like“ buněk) kCOS buňkám, transfekovaných s genetickými konstrukty, které způsobují exprimaci VCAM-6D a VCAM-7D. In vitro údaje, získané s protilátkami směrovanými proti a4 podjednotce VLA-4, ukazují, že adheze lymfocytů ksynoviálním endoteiiálním buňkám, která hraje roli u revmatoidní artritidy, je blokována (van Dinther-Janssen a spoi., J. ImmunoL 1991, 147,4207).
?o Pokusy in vivo ukázaly, že experimentální auto imunní encefalomyelitidu je možno inhibovat anti-fi4 mAB. Podobně migrace leukocytů do zánětlivého ložiska je blokována monoklonální protilátkou proti a4 řetězci VLA-4. Ovlivňování VLA-4 dependentního adhezního mechanizmu použitím protilátek bylo rovněž zkoumáno na modelu astmatu za účelem studia role VLA-4 při rekruitmentu leukocytů do zanícené plicní tkáně (spis WO-A-93/13798), Podání antí-VLA-4 protilátek inhibovalo reakci pozdní fáze a hyperreakci dýchacích cest u alergických ovcí. Důleži2 .
tost VLA-4 jako cíle pro terapii astmatu je podrobně diskutována (Metzger, Springer Semiti. Immunopathol. 1995, 16,467).
VLA-4-dependentní mechanizmus adheze buněk byl rovněž studován na zánětlivém střevním onemocnění („inflammatory bowel disease“, IBD) u primátů. U tohoto modelu, který odpovídá ulcerativní kolitidě u člověka, podání anti-a4—protilátek významně zmírnilo akutní zánět.
Nadto bylo možno ukázat, že VLA-4-dependentní adheze buněk hraje roli v následujících klinických stavech, včetně v následujících chronických zánětlivých pochodů: revmatoidní artritida ío (Cronstein a Weismann, Arthritis Rheum. 1993, 36, 147; Elices a spol., J. Clin. Invest. 1994, 93,
405), diabetes mellitus (Yang a spol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1993, 90, 10 494), systémový lupus erythematosus (Takeuchi a spol., J. Clin. Invest. 1993, 92, 3 008), alergie opožděného typu (alergie typu IV) (Elices a spol.. Clin. Exp. Rheumatol. 1993, 11, S77), roztroušená skleróza (Yednock a spol., Nátuře 1992, 356, 63), malárie (Ockenhouse a spol., J. Exp. Med. 1992, 176,
1183), ateroskleróza (O'Brien a spol., J. Clin. Invest. 1993, 92, 945; Shih a spol., Circ. Res.
1999, 84, 345), transplantace (Isobe a spol., Trans plantation Proceedings 1994, 26, 867), různé zhoubné nádory, například melanom (Renkonen a spol., Am. J. Pathol. 1992, 140, 763), lymfom (Freedman a spol., Blood 1992, 79, 206) a další (Albelda a spol., J. Cell. Biol. 1991, 114, 1059).
Interakce VLA-4 s VCAM-l a fíbronektinem souvisí s některými pato fyziologickým i pochody u kardiovaskulárních onemocnění. V in vitro buněčném systému infiltrované neutrofily inhibují buněčnou kontrakci (negativní inotropie) u kardiomycetů o 35 %. Tento negativní inotropní účinek neutrofilů bylo možno inhibovat anti—a4 protilátkou, ale nikoliv anti-CD18 protilátkou (Poon a spol., Circ. Res. 1999, 84, 1245). Důležitost VLA-4 v patogenezi aterosklerózy byla demonstrována na myším modelu aterosklerózy. Tak peptid CS-1, který je směrován proti vazebnému místu VLA-4 na fibronektínu, inhibuje rekruitment leukocytů a akumulaci tuku v aortě, a tím zabraňuje tvorbě aterosklerotických plátů u aterogenicky krmených „LDL receptor knockout“ myší (Shih a spol., Circ. Res. 1999, 84, 345). Za použití téhož peptidu CS-l bylo dále možno ukázat na modelu heterotopické transplantace srdce u králíka, že tvorba vaskulopatie u trasplantátu se může význačně snížit blokádou interakce VLA—4 a fibronektínu (Molossi a spol., J. Clin. Invest. 1995, 95, 2601).
Blokace VLA-4 vhodnými antagonisty tak nabízí účinné možnosti terapie například zvláště různých zánětlivých stavů, včetně astmatu a IBD. Obzvláštní důležitost antagonistů VLA-4 pro léčbu revmatoidní artritidy je zde, jak již bylo řečeno, dána faktem, že leukocyty z krve musí nejdříve adherovat k endoteliálním buňkám, než mohou migrovat do synovia, a že receptor VLA-4 se účastní této adheze. Skutečnost, že VCAM-l je indukována na endoteliálních buňkách zánětlívými faktory (Osbom, Cell 1990, 62, 3; Stoolman, Cell 1989, 56, 907) a rekruitment různých leukocytů do oblastí infekce a zánětlivých ložisek byly již diskutovány výše. Buňky T adherují k aktivovanému endotelu zde převážně adhezním mechanizmem LFA-l/ICAM-1 a VLA-4/VCAM-1 (Springer, Cell 1994, 76, 301). L revmatoidní artritidy má většina synoviálních T-buněk zvýšenou vazebnou kapacitu VLA-4 pro VCAM-l (postigo a spol., J. Clin. Invest. 1992, 89, 1445). Navíc byla pozorována zvýšená adheze synoviálních T-bunék k fibronektínu (Laffon a spol., J. Clin. Invest. 1991, 88, 546; Morales-Ducret a spol., J. Immunol: 1992, 149.
1424). Působení VLA-4 je tedy zvýšeno, co se týče jeho exprimace i co se týče jeho působení na lymfocyty T revmatoidní synoviální membrány. Blokace vazby VLA-4 kjeho fyziologickým ligandům VCAM-l a fibronektínu umožňuje účinnou prevenci nebo zmírnění artikulámích zánětlivých pochodů. To bylo také potvrzeno pokusy s protilátkou HP2/1 na Lewisových potkanech s adjuvantní artritidou, u kterých byla pozorována účinná prevence tohoto onemocnění (Barbadillo a spol., Springer Semin. Immunopathol. 1995, 16, 427). Peptidomimetika CS-1, jejichž molekuly obsahují jednotku kyseliny asparagové nebo jejího derivátu, a která inhibují vazbu VLA-4 kCS-I sekvenci v matricovém proteinu fibronektínu, jsou popsána ve spisu WO-A-00/02903. VLA—4 je tedy z terapeutického hlediska důležitá molekula.
-3 CZ 301893 B6
Výše uvedené protilátky VLA^4, a použití protilátek, jako jsou antagonisté VLA-4, jsou popsány v patentových přihláškách WO-A-93/13798, WO-A-93/15764, WO-A-94/16094. WO-A94/17828 a WO-A-95/19790. Patentové přihlášky WO-A-94/15958, WO-A-95/15973, WOA-96/00581, WO-A-96/06108 a WO-A-96/20216 popisují peptidické sloučeniny jako VLA-4 antagonisty. Použití protilátek a peptid i ckých sloučenin jako léčiv s sebou však nese nevýhody, jako je například nemožnost perorálního podání, snadná degradabilita nebo imunogenní účinek při dlouhodobém podávání, a tedy stále trvá potřeba antagonistú VLA-4, které by měly výhodný profil vlastnosti pro použití v terapii a profylaxi různých chorobných stavů.
Spisy WO-A-95/14008, WO-A-93/18057, US-A-5 658 935, US-A-5 686 421, US-A5 389 614, US-A-5 397 796, US-A-5 424 293 a US-A-5 554 594 popisují substituované pětiČlenné heterocykly, které mají naN-terminálním konci molekuly aminovou skupinu, amidinovou skupinu nebo guanidinovou skupinu, a které inhibují agregaci destiček. Spis EP-A-796 855 popisuje další heterocykly, které inhibují kostní re sorpci. Spisy EP-A—842 943, EP-A-842 945 a EP-A-842 944 popisují, že sloučeniny z těchto sérií i další sloučeniny překvapivě také inhibují adhezi leukocytů a jsou antagonisté VLA 4.
Spisy EP-A-903 353, EP-A-905 139, EP-A-918 059, WO-99/23063, WO-A-99/24398, WO—A-99/54321 a WO-A-99/60015 popisují další sloučeniny, které inhibují adhezi leukocytů a jsou antagonisté VLA-4. Vlastnosti těchto sloučenin nejsou však stále v mnoha ohledech uspokojivé, a proto potřeba sloučenin s ještě lepším profilem vlastností stále trvá. Spis EP-A-918 059 mezi jiným zmiňuje deriváty imidazolidinu, ve ktetých imidazolidinový kruh je vázán v poloze 1 své molekuly k atomu uhlíku v poloze 2 ve skupině 2-(cykloalkylalkyl)acetylamÍnové nebo ve skupině 2-isobutytacetylaminové. Nejsou však výslovně popsány imidazolidinové deriváty vzorce I předloženého vynálezu, které se vyznačují výhodným profilem vlastností a zvláště výrazně zvýšenou účinností.
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je imidazolidinový derivát obecného vzorce 1
A ve kterém
A znamená cyklopropylmethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
E znamená skupinu -CO-R6, skupinu -CO-H nebo skupinu -Cffy-O-R7,
Z znamená atom kyslíku,
R1 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,
R2 znamená fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo (C|-Cj)-alky lovou skupinu, přičemž alkylová skupina může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru a fenylová skupina může být substituována jedním nebo několika stejnými nebo rozdílnými substituenty zvolenými ze souboru sestávajícího z (C]-Ci)-aikylové skupiny, (C|-C4)-4CZ 301893 B6 aikoxylové skupiny, methylendioxyskupiny, ethylendioxyskupiny, atomu halogenu, trifluormethylové skupiny a trifluormethoxylové skupiny,
R3 a R4 znamenají methylovou skupinu nebo trifluormethy lovou skupinu,
R? znamená (C)-C4)-alkylovou skupinu, přičemž alkylová skupina může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru,
R6 znamená hydroxy lovou skupinu, (Ci-C|o}-alkoxylovou skupinu, fenyl-(Ci~C8)-alkoxyloio vou skupinu, fenyloxylovou skupinu, {Cr-C8)-alkylkarbonyloxy-(C|-CĎ)-alkoxylovou skupinu, fenylkarbonyloxy-(Ci-C6)-alkoxylovou skupinu, feny 1<Q XV )-alky lkarbony loxy(C|-C6)-alkoxylovou skupinu, (CiX8)-alkoxykarbonyloxy-(C1X6)-alkoxylovou skupinu, fenyloxykarbonyloxy-fCi -C^j-alkoxvlovou skupinu, fenyl-fCi-Céj-alkoxykarbonyloxy(Ci-C6)-alkoxylovou skupinu, aminovou skupinu, mono((C,-Ci0)—alkyl)aminovou skupinu nebo di{(Cr Cio)-alkyl)aminovou skupinu,
R7 znamená atom vodíku nebo (C[-C4)-alkylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
Výhodným imidazolidinovým derivátem podle vynálezu je derivát obecného vzorce I, ve kterém
R3 a R4 oba znamenají methylové skupiny nebo oba znamenají tri fluormethy love skupiny, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
Výhodným imidazolidinovým derivátem podle vynálezu je derivát obecného vzorce I, ve kterém
Rl znamená methylovou skupinu a R5 znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
Výhodným imidazolidinovým derivátem podie vynálezu je derivát obecného vzorce I, ve kterém
R2 znamená pyridylovou skupinu, nesubstituovanou fenylovou skupinu, fenylovou skupinu, která je substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylovou skupinu, která je substituovaná jednou nebo dvěma (Ci~C4)-alkoxylovými skupinami, nebo (CrC4)-aikylovoii skupinu, která může být substituovaná jedním nebo několika atomy fluoru, ve všech jeho stereo35 izomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli,
Výhodným imidazolidinovým derivátem podle vynálezu je derivát obecného vzorce I, ve kterém E znamená skupinu -CO-R6 nebo skupinu ~CH2-OH a R6 znamená hydroxylovou skupinu, (Ci-C(,)-alkoxylovou skupinu nebo aminovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
Výhodným imidazolidinovým derivátem podle vynálezu je derivát obecného vzorce l, ve kterém
A znamená cyklopropylmethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
E znamená skupinu -COOH, skupinu -COOC2Hs, skupinu -COO/C3H7 nebo skupinu -CH2-OH,
Z znamená atom kyslíku,
R1 znamená methylovou skupinu,
R2 znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo methylovou sku55 pinu.
- 5 CZ 301893 B6
R a R4 oba znamenají methylovou skupinu, R^ znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomerních formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho 5 fyziologicky přijatelné soli.
Výhodným imidazolidinovým derivátem podle vynálezu je derivát obecného vzorce l, ve kterém A znamená cyklopropylmethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
E znamená skupinu -COOH, skupinu -COOC2H5, skupinu -COO/C3H7 nebo skupinu CH2OH.
Z znamená atom kyslíku,
R1 znamená methylovou skupinu,
R2 znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo methylovou skupinu,
R a R4 oba znamenají trifluormethylovou skupinu,
R1 znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereo i zorném ích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití jako léčivo.
Předmětem vynálezu je rovněž farmaceutický přípravek, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje jeden nebo několik výše definovaných imidazolidinových derivátů obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli a farmaceuticky přijatelný nosič.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití jako protizánětové látky.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení artritidy, revmatoidní artritidy, poly40 artritidy, zánětového onemocnění střev, systém ického lupus erythematosus, roztroušené sklerózy nebo zánětových onemocnění centrální nervové soustavy.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení astmatu nebo alergií.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce 1 a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení kardiovaskulárních onemocnění, aterosklerózy, infarktu myokardu, akutního koronárního syndromu, mrtvice, restenóz, diabetů, poškození orgánových transplantátů, imunitních onemocnění, autoimunitních onemocnění, růstu nádorů nebo nádorových metastáz, malárie nebo pro kardioprotekci nebo pro sekundární profylaxi mrtvice.
Předmětem vynálezu je rovněž výše definovaný imidazolidinový derivát obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití jako inhibitory adheze a/nebo migrace leuko55 cytů nebo pro inhibici receptorů VLA-4.
-6CZ 301893 Β6
Alkylové skupiny mohou být nerozvětvené nebo rozvětvené. Platí to, i když nesou substituenty nebo samy jsou substituenty na jiných zbytcích, například pro fluoralkylové skupiny, alkoxylové skupiny nebo alkoxykarbonylové skupiny. Příklady alkylových skupin jsou methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, isopropylová skupina (= 1-methy lethy lová skupina = ÍC3H7), n-butylová skupina, isobutylová skupina (= 2-methyl propyl o vá skupina), 5e£-butylová skupina (= 1-methylpropylová skupina), terc-butylová skupina (= 1,1-dimethylethylová skupina), n-pentylová skupina, isopentylová skupina, řerc-pentylová skupina, neopentylová skupina, n-hexylová skupina, 3-methyl penty lová skupina, isohexylová skupina, neohexylová skupina, nheptylová skupina, 2,3,5-trimethylhexyíová skupina, n-oktylová skupina, n-no nýtová skupina, n-decylová skupina. Preferované alkylové skupiny jsou methylová skupina, ethylová skupina, npropylová skupina, isopropylová skupina, E-butylová skupina, isobutylová skupina, scÁ-butyiová skupina, a /erc-butylová skupina. V alkylové skupině může být jeden nebo několik, například 1, 2, 3, 4 nebo 5, atomů vodíku nahrazeno atomy fluoru. Příklady takových fluoralkylových skupin jsou trifluormethylová skupina, 2,2,2-trifluorethylová skupina, pentafluorethylová skupina, nebo heptafluorisopropylová skupina. Substituované alkylové skupiny, například fenylalkylové skupiny nebo fluoralkylové skupiny, mohou být substituovány v jakýchkoliv žádaných polohách.
Fenylové skupiny mohou být nesubstituované nebo mono substituované nebo polysubstituované, například mono-, di-, tri- tetra- nebo pentasubstituované, a to identickými nebo odlišnými substituenty. Jestliže fenylová skupina je substituována, nese s výhodou jeden nebo dva identické nebo odlišné substituenty. To platí i pro substituované fenylové zbytky ve skupinách, jako je feny (alkylová skupina, feny lkarbony lová skupina atd. Fenylalkylové skupiny jsou například benzylová skupina, 1-feny lethy lová skupina nebo 2-feny lethy lová skupina, zvláště benzylová skupina, přičemž všechny tyto skupiny mohou také být substituovány.
V monosubstituovaných fenylových skupinách může být substituent přítomen v poloze 2, v poloze 3 nebo v poloze 4. D i substituovaná fenylová skupina může být substituována v poloze 2,3, v poloze 2,4, v poloze 2,5, v poloze 2,6, v poloze 3,4 nebo v poloze 3,5. V trisubstituovaných fenylových skupinách mohou být substituenty situovány v poloze 2,3,4, v poloze 2,3,5, v poloze 2,4,5, v poloze 2,4,6, v poloze 2,3,6 nebo v poloze 3,4,5. Jestliže fenylová skupina nese substituenty z množiny obsahující met hylendioxy skupinu (-O-CFL-O-) a ethylendioxyskupinu (-O-CH2-CH2-O-), s výhodou nese pouze jeden substituent z této množiny (pokud je to žádoucí, navíc k ostatním substituentům).
Příklady substituovaných fenylových skupin, které mohou reprezentovat R2, jsou 2-methylfenylová skupina, 3-methylfenylová skupina, 4-methylfenylová skupina, 2,3-dimethylfenylová skupina, 2,4-dimethylfenylová skupina, 2,5-dimethylfenylová skupina, 2,6-dimethylfenylová skupina, 3,4—dimethylfenylová skupina, 3,5-dimethylfenylová skupina, 2,4,5-trimethyJfenylová skupina, 2,4,6-trimethylfenylová skupina, 3,4,5-trimethylfenylová skupina, 2-{n-butyl)feny!ová skupina, 3-(«-butyl)fenylová skupina, 4-(«-butyl)fenylová skupina, 2-isobutylfenylová skupina, 3-isobutylfenylová skupina, 4-isobutylfenylová skupina, 3-íerc-butylfenylová skupina, 4-tercbutylfenylová skupina, 2-methoxyfenylová skupina, 3-methoxyfenylová skupina, 4-methoxyfenylová skupina, 2,3-dimethoxyfenylová skupina, 2,4-dimethoxyfenylová skupina, 2,5dimethoxyfenylová skupina, 2,6-dimethoxyfenylová skupina, 3,4-d i methoxy feny lová skupina, 3,5-dimethoxyfenylová skupina, 2,4,5-trimethoxyfenylová skupina, 2,4,6-trimethoxyfenylová skupina, 3,4,5-trimethoxyfenylová skupina, 2-(«-butoxy)fenylová skupina, 34 n-butoxy) feny lová skupina, 4-(«-butoxy)fenylová skupina, 2-isobutoxyfenylová skupina, 3-isobutoxyfenylová skupina, 4-ísobutoxy feny lová skupina, 2-terc-butoxy feny lová skupina, 3-/erc-butoxyfenylová skupina, 4-fórc-butoxy feny lová skupina, 2,3-methylendioxyfenylová skupina, 3,4-methylendioxyfenylová skupina, 2,3-ethylendioxyfenylová skupina, 3,4-ethylendioxyfenylová skupina, 2fluorfenylová skupina, 3-fluorfenylová skupina, 4-fluorfenylová skupina, 2,3-difluorfenylová skupina, 2,4-difluorfenylová skupina, 2,5-difluorfenylová skupina, 2,6-difluorfenylová skupina, 3,4-difluorfenylová skupina, 3,5-difluorfenylová skupina, 2,4,5-trifluorťenylová skupina, 2,4,6trifluorfenylová skupina, 3,4,5-trifluorfenylová skupina, 2,3,5,6-tetrafluorfenylová skupina,
-7CZ 301893 B6
2,3,4,5,6-pentafluorfenylová skupina, 2-chlorfenylová skupina, 3-ehlorfenylová skupina, 4chlorfenylová skupina, 2,3-dichlorfenylová skupina, 2,4—dichlorfenylová skupina. 2,5 -díchlorfenylová skupina, 2,6-dichlorfenylová skupina, 3,4—dichlorfenylová skupina, 3,5-dichlorfenylová skupina, 2-bromfenylová skupina, 3-bromfenylová skupina, 4-bromfenylová skupina,
3-jodfenylová skupina, 4—jodfenylová skupina, 2-trifluormethylfenylová skupina, 3-trifluormethylfenylová skupina, 4-trifluormethylfenylová skupina, 3,4—bis(trifluormethyl)fenylová skupina, 3,5-bis(trifluormethyl)fenyiová skupina, 2-trifluormethoxyfenylová skupina, 3-trifluormethoxyfenylová skupina, 4-trifluormethoxy feny lová skupina, atd. V substituovaných fenylových skupinách však mohou být v jakékoliv požadované kombinaci přítomny tak rozdílné io substituenty, jako například v 3-methoxy-4-methylfenylové skupině, 4—fluor-3-methoxyfenylové skupině, 3-fluor-4—methoxyfeny lové skupině, 3,5-difluor-4—methoxyfenylové skupině, 3-fluor-4,5-methylendioxyfenylové skupině, 3-fIuor—4,5-ethylendioxyfenylové skupině, 2ehlor-3methv lfeny love skupině, 3-chlor-4-methylfenylové skupině, 3-chlor-4-fhiorfenylové skupině atd.
Halogen je fluor, chlor, brom nebo jod, s výhodou fluor nebo chlor.
Pyridylová skupina je 2-pyridylová skupina, 3-pyridylová skupina nebo 4-pyridytová skupina. V pyridylových skupinách může atom dusíku být také v oxidované formě a odpovídající slouče20 nina vzorce I může existovat ve formě pyridin-N-oxidu, který je rovněž zahrnut v předloženém vynálezu.
Fyziologicky přijatelné soli sloučenin vzorce I jsou zejména netoxické nebo farmaceuticky použitelné soli. Sloučeniny vzorce I, které obsahují kyselé skupiny, například karboxylovou sku25 pinu, reprezentující skupinu E, mohou existovat například jako soli alkalických kovů nebo soli kovů alkalických zemin, například sodné soli, draselné soli, horečnaté soli a vápenaté solí, nebo jako amoniové soli, jako například soli s fyziologicky přijatelnými kvartémími amoniovými ionty a adiční soli s amoniakem a fyziologicky přijatelnými organickými aminy, jako například s methylaminem, ethylaminem, triethyIaminem, 2-hydroxyethylaminem, tris(2-hydroxyethyl)30 aminem, a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylaminem (tromethaminem) nebo s aminokyselinami, zvláště bazickými aminokyselinami. Soli kyselé sloučeniny vzorce I s organickým aminem mohou obsahovat složky v poměru 1:1 nebo přibližně 1:1 nebo v jiném poměru, například v poměru od přibližně 1:0,5 do přibližně 1:4 (1 molekula vzorce I na 0,5 až 4 molekuly aminu), zvláště v poměru od přibližně 1:0,5 do přibližně 1:2 (1 molekula vzorce I na 0,5 až 2 molekuly aminu).
Sloučeniny vzorce I, které obsahují bazické skupiny, například pyridylovou skupinu, mohou být ve formě adičních solí s kyselinou, například jako soli s anorganickými kyselinami, jako jsou například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina fosforečná, nebo jako soli s organickými karboxylovými kyselinami nebo sulfonovými kyselinami, jako jsou například kyselina octová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina maleinová kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina methansulfonové nebo kyselina p-toluensulfonová. Sloučeniny, které obsahují jak kyselé, tak bazické skupiny, mohou být přítomny také ve formě vnitřních solí, zwitteriontů nebo betainů, které jsou rovněž zahrnuty v předloženém vynálezu.
Soli se mohou získat ze sloučenin vzorce I obvyklými postupy, které jsou odborníkovi známé, například smícháním s organickou nebo anorganickou kyselinou nebo bází v rozpouštědle nebo ředidle, nebo z jiných solí výměnou aniontu nebo katíontu.
Sloučeniny vzorce I mohou existovat ve stereoizomemích formách. Pro každé z asymetrických center ve sloučeninách vzorce I, nezávisle na jakémkoliv jiném asymetrickém centru, je možná konfigurace s nebo konfigurace /?, nebo směs R/S. Tedy asymetrický atom uhlíku, ke kterému je vázán substituent R\ může mít konfiguraci R nebo konfiguraci 5, nebo sloučenina vzorce I může být přítomna vzhledem k tomuto atomu uhlíku jako směs R/S. Podobně asymetrický atom uhlíku, ke kterému je vázána skupina A a imidazolidinový kruh, může mít konfiguraci R nebo konfigu-8CZ 301893 B6 raci S, nebo sloučenina vzorce I může být přítomna vzhledem k tomuto atomu uhlíku jako směs R/S. Všechny ostatní asymetrické atomy uhlíku mohou podobně mohou mít konfiguraci R nebo konfiguraci S, nebo sloučenina vzorce I může být přítomna vzhledem ke každému z těchto atomů uhlíku jako směs R/S. Ve směsích R/S mohou být individuální stereoizomery přítomny v jakém5 koliv poměru, včetně poměru 1:1.
Vynález zahrnuje všechny možné stereoizomery sloučenin vzorce I, například čisté nebo převážně čisté enantiomery a čisté nebo převážně čisté d i astereo izomery, a směsi dvou nebo více stereoizomemích forem, například směsi enantiomerů a/nebo diastereoizomerů, a to ve všech pomelo rech. Vynález se tedy týká enantiomerů v enantiomemě čisté formě, a to jako levotočivých i jako pravotočivých antipodů, ve formě racemátů a ve formě směsí obou enantiomerů ve všech poměrech. Vynález se rovněž týká diastereoizomerů v diastereoizomemě čisté formě a ve formě směsí ve všech poměrech. Jako příklady individuálních stereoizomerů, které vynález zahrnuje, jsou uvedeny sloučeniny vzorce Ia, lb, Ic a Id.
<íd>
Pokud je to žádoucí, je možno připravit individuální stereoizomery syntézou ze stereochemicky jednotných výchozích látek, stereoselektivní syntézou nebo dělením směsi běžnými metodami, například chromatografií nebo krystalizací, u enantiomerů například chromatografií na chirálních fázích. Před dělením stereoizomerů je případně možno provést derivatizaci. Směs stereoizomerů
- 9 CZ 301893 B6 se muže dělit ve stadiu sloučenin vzorce I nebo ve stadiu výchozí látky nebo meziproduktu v průběhu syntézy.
Sloučeniny vzorce I podle vynálezu mohou obsahovat pohyblivé atomy vodíku, tj. mohou být přítomny v různých tautomemích formách. Předložený vynález zahrnuje všechny tautomery sloučenin vzorce I. Předložený vynález rovněž zahrnuje solváty a adiční sloučeniny nebo adukty sloučenin vzorce I, například adukty s vodou, tj. hydráty, nebo adukty s alkoholy nebo aminy. Vynález dále zahrnuje deriváty sloučenin vzorce I, například estery, amidy, profarmaka a jiné fyziologicky přijatelné deriváty, a aktivní metabolity sloučenin vzorce I. Vynález se zvláště týká také profarmak sloučenin vzorce I, které in vitro nejsou nutně farmakologicky aktivní, ale které in vivo, za fyziologických podmínek, se přeměňují na aktivní sloučeniny vzorce I. Vhodná profarmaka pro sloučeniny vzorce I, tj. chemicky modifikované deriváty sloučenin vzorce I, mající vlastnosti zlepšené v žádaném směru, jsou odborníkovi známa. Podrobnější informace, tykající se profarmak, lze najít v literatuře (Fleisher a spoL, Advanced Drug Delivery Reviews 19(1996) 1 15; Design of Prodrugs, tl. Bundgaard, Ed., Elsevíer, 1985; H. Bundgaard, Drugs of the Future 16 (1991) 443). Vhodná profarmaka pro sloučeniny vzorce I jsou zvláště esterová profarmaka, amidová profarmaka, aldehydová profarmaka a alkoholová profarmaka karboxylových skupin, například karboxylové skupiny, reprezentující skupinu E. Tedy rovněž sloučeniny vzorce Ϊ, ve kterých skupina E je hydroxymethyiová skupina, alkoxymethylová skupina nebo formylová skupina a které vykazují in vivo antagonizmus vůči VLA- 4, jsou profarmaka sloučenin vzorce I, ve kterých E je hydroxykarbonylová skupina. Jako příklady esterových profarmak a amidových profarmak je možno zmínit (Cj-C4)-alky testery, jako jsou methylestery, ethylestery, isopropylestery, i sob utyl estery, substituované alkylestery jako hydroxyalkylestery, acyloxyalkylestery, aminoalkyl-estery, acylaminoalkyl-estery, dialkytaminoalkyl-estery, nesubstituované amidy nebo N-(Cj-C4)-alky (amidy, jako jsou methylamidy nebo ethylamidy.
Jako příklady sloučenin vzorce I podle vynálezu je možno uvést následující sloučeniny vzorce le a lf, které mají konfiguraci & na atomu uhlíku, nesoucím skupinu A, a mají konfiguraci 5 na atomu uhlíku, nesoucím skupinu R2, jestliže R“ je fenylová skupina nebo pyridylová skupina, a mají konfiguraci R na atomu uhlíku, nesoucím skupinu R2, jestliže R2 je methylová skupina. Předložený vynález se rovněž týká fyziologicky přijatelných solí sloučenin vzorce le a lf, například kovových solí nebo solí s organickými amoniovými kationty sloučenin vzorce le a lf, které obsahují karboxylovou skupinu, nebo adičních solí s kyselinou u sloučenin vzorce le a lf, obsahujících pyridylovou skupinu, například hydrochloridů.
- 10CZ 301893 B6
Sloučeniny vzorce le a If: R4 A R2 E
R1 R3
CH3 ch3 ch3 isobutyl feny! COOH
ch3 ch3 ch3 isobutyl fenyl COONa
ch3 ch3 ch3 isobutyl fenyl cooc2h5
ch3 ch3 ch3 isobutyl fenyl COOÍc3h3
ch3 ch3 ce3 isobutyl fenyl ch2oh
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- fenyl COOH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- fenyl COONa
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- fenyl COOC2H5
ch3 ch3 ch3 cyklopropyImethyl- fenyl COOí c3h·
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmsthyl- fenyl ch2oh
ch3 CF3 cf3 Isobutyl fenyl COOH
ch3 cf3 cf3 isobutyl fenyl COONa
ch3 cf3 cf3 isobutyl fenyl COOC3H5
ch3 cf3 cf3 isobutyl fenyl COO/C3H
ch3 cf3 cf3 isobutyl fenyl ch2oh
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyi- fenyl COOH
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COONa
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COOí C3H
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl CH2OH
ch3 ch3 ch3 isobutyl 2-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 isobutyl 2-pyridyl COONa
ch3 ch3 ch3 isobutyl 2-pyridyl COOC3H3
ch3 ch3 ch3 isobutyl 2-pyridyl cooíc3h
ch3 ch3 ch3 cyklopropylinethyl- 2-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COONa
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COOC2H5
ch3 ch3 ck3 cyklopropyImethyl- 2-pyridyl COOiC.jH
R1 R3 R4 A R2 E
ch3 cf3 cf3 isobutyl 2-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 isobutyl 2-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 isobutyl 2-pyridyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 isobutyl 2-pyridyl COOiC3H7
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 2-pyridyl COO/C3H-,
ch3 ch3 ch3 isobutyl 3-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 isobutyl 3-pyridyl COONa
ci-i3 ch3 ch3 isobutyl 3-pyridyl COOC2H5
ch3 ch3 ch3 isobutyl 3-pyridyl COO/C3H7
ch3 ch3 CH-s cyklopropvlmethyl- 3-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COONa
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COOC2H5
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COOíC3H7
ch3 cf3 cf3 isobutyl 3-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 isobutyl 3-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 isobutyl 3-pyrídvl· COOC2H5
ch3 cf3 cf3 isobutyl 3-pyridyl coo;c3h7
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 3-pyridyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 cykiopropylmethyl- 3-pyridyl COOi C3H7
- 12 CZ 301893 B6
R? R3 R4 A R3 E
ch3 ch3 ch3 isobutyl 4-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 isobutyl 4-pyridyl COONa
ch3 ch3 ch3 isobutyl· 4-pyridyl COOC2H
ch3 ch3 ch3 isobutyl 4-pyridyl cooí c3
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COOH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COONa
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyi COOC2H5
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COOÍ C3H7
ch3 cf3 cf3 isobutyl 4-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 isobutyl 4-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 isobutyl 4-pyridyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 isobutyl 4-pyridyl COO/C3H-7
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COOH
ch3 cf3 cf3 cyklopropy Imethyl- 4-pyridyl COONa
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- 4-pyridyl COGíC3H7
ch3 ch3 ch3 isobutyl methyl COOH
ch3 ch3 ch3 isobutyl methyl COONa
ch3 ch3 ch3 isobutyl methyl COOC2H5
ch3 ch3 ch3 isobutyl methyl COOÍC3H7
ch3 ch3 ch3 isobutyl methyl CH2OH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl COOH
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl COONa
ch3 ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl COOC7H5
- 13 CZ 301893 B6
R1 R3 R1 A R2 E
ch3 ch3 CK3 cyklopropylraethyi- methyl COOÍC3Hz
CH3 ch3 ch3 oykiopropylmethyl- methyl ch2oh
ch3 cf3 cf3 isobutyl methyl COOH
ch3 CF3 cf3 isobutyl methyl COONa
ch3 cf3 cf3 isobutyl methyl COOC2H5
ch3 cf3 CF3 isobutyl methyl COOÍ c3h7
CHj CFi cf3 isobutyl methyl ch2oh
ch3 cf3 cf3 cykiopropylmethyl- methyl COOH
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl COONa
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl COOC2H5
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethy1- methyl COOÍ C3H7
ch3 cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl· ch2oh
H ch3 ch3 isobutyl fenyl COOH
H ch3 ch3 isobutyl fenyl COONa
H ch3 ch3 isobutyl fenyl COOC2H5
H ch3 ch3 isobutyl fenyl COOÍ C3H7
H ch3 ch3 isobutyl fenyl ch2oh
H CH3 ch3 cyklopropylmethyl- fenyl COOH
H ch3 ch3 oyklopropyimethyl- fenyl COONa
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl” fenyl COOC2H5
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl- fenyl COOÍ c3h7
H ch3 ch3 cyklopropy .lmethy 1- fenyl ch2oh
H cf3 cf3 isobutyl fenyl COOH
H cf3 cf3 isobutyl fenyl COONa
H cf3 cf3 isobutyl fenyl COOC2H5
- 14 CZ 301893 B6
R1 R3 R4 A R2 E
H CF3 cf3 isobutyl fenyl COOÍC3H7
H cf3 cf3 isobutyl fenyl ch2oh
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COOH
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COONa
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COOC2H5
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- fenyl COO1C3H7
H cf3 cf3 cyklopropyImethyl- fenyl CH2OH
H ch3 ch3 isobutyl methyl COOH
H ch3 ch3 isobutyl methyl COONa
H ch3 ch3 isobutyl methyl COOC2H5
H ch3 ch3 isobutyl methyl CQOÍC3H7
H ch3 ch3 isobutyl methyl ch2oh
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl COOH
H ch3 ch3 cyklopropyimethyl- methyl COONa
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl cooc2h5
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl COO/C3H7
H ch3 ch3 cyklopropylmethyl- methyl CH2OH
H cf3 cf3 isobutyl methyl COOH
H cf3 cf3 isobutyl methyl COONa
H cf3 cf3 isobutyl methyl COOC2H5
H cf3 cf3 isobutyl methyl COOí c3h7
H cf3 cf3 isobutyl methyl ch2oh
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl COOH
H cf3 cf3 cykloprcpylmethyl- methyl COONa
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl COOC2H5
- 15 CZ 301893 B6
R1 ^3 X x R4 A R2 E
Fl cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl COO/ C3H7
H cf3 cf3 cyklopropylmethyl- methyl CH2OH
Jednotlivé strukturní prvky ve sloučeninách vzorce I podle vynálezu mají následující preferované významy, které mohou mít nezávisle jeden na druhém.
íC je preferovaně (C]-C4)-alkylová skupina, která může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru, nebo pyridylová skupina, nebo nesubstituovaná fenylová skupina, nebo fenylová skupina substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma (C|-C4)- alkoxylovymi skupinami. Alkylová skupina, reprezentující R2, která může být popřípadě substituována fluorem, je zejména jedna z následujících skupin: methylová skupina, ethylová skupina, isopropylová skupina, trifluormethylová skupina a 2,2,2-trifluorethylová skupina. Alkoxylové substituenty ve fenylové skupině, reprezentující R2, jsou zejména methoxylové skupiny. Zvláště preferováno je, když R2 je methylová skupina, pyridylová skupina, nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami. Zcela zvláště preferováno je, když R2 je methylová skupina, nesubstituovaná fenylová skupina nebo pyridylová skupina.
R3 a R4 mohou být stejné nebo odlišné. Preferováno je, když obě skupiny R3 a R4 jsou stejné.
V jedné variantě předloženého vynálezu jsou oba substituenty R3 a R4 methylové skupiny. V jiné variantě předloženého vynálezu jsou oba substituenty R3 a R4 trifluormethylové skupiny.
Alkylová skupina, reprezentující R5, která může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru, je preferovaně methylová skupina, ethylová skupina nebo trifluormethylová skupina. Preferovaně je R5 (C|-C4)-alkytová skupina, která může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru. Zvláště preferováno je, když R5 je methylová skupina nebo trifluormethylová skupina, zcela zvláště je preferováno, když R5 je methylová skupina.
R6 je preferovaně hydroxylová skupina, (C|-C6)-alkoxylová skupina, fenyl-(C]-C4)-alkoxylová skupina, fenyloxylová skupina, nebo aminová skupina (NH2), zvláště preferovaně R6 je hydroxylová skupina, (C]-C6)-alkoxylová skupina nebo aminová skupina, zcela zvláště preferovaně hydroxylová skupina nebo (C]-C6)-alkoxylová skupina, obzvláště preferovaně hydroxylová nebo (Ci-C4)-alkoxyIová skupina, zejména hydroxylová skupina.
R^ je preferovaně atom vodíku nebo (C,-C;)-alkylová skupina, zvláště preferovaně atom vodíku nebo methylová skupina, zcela zvláště preferovaně atom vodíku.
E je preferovaně skupina -CO-R6, skupina -CO-H, skupina -CH2-OH nebo skupina -CH2OCH3, zvláště preferovaně skupina -CO-R6, skupina -CH2-OH nebo skupina -CH2-OCH3, zcela zvláště preferovaně je skupina -CO-R6 nebo skupina -CH2-OH, ještě více preferovaně skupina -COOH, skupina -COOC2H5, skupina -COO/C3H7 nebo skupina -CH2-OH, zejména skupina-COOH.
V jedné variantě předloženého vynálezu Z je atom síry, v jiné variantě z je atom kyslíku.
V jedné variantě předloženého vynálezu A je isobutylová skupina (2-methylpropylová skupina; (CH3)2CH-CH2-), v jiné variantě A je cyklopropylmethylová skupina (skupina cykíopropylCH2—). Dále, v jedné variante předloženého vynálezu R1 je atom vodíku a v jiné variantě Rl je methylová skupina.
- 16CZ 301893 B6
Preferované sloučeniny vzorce I jsou takové, které mají homogenní konfiguraci na jednom nebo několika chirálních centrech, například na atomu uhlíku, který nese substituent R2, a/nebo na atomu uhlíku, který nese substituent A a imidazolidinový zbytek. To znamená, že jsou preferovány sloučeniny, které mají homogenní nebo v podstatě homogenní konfiguraci na jednom nebo několika chirálních centrech, tedy buďto konfiguraci R, nebo konfiguraci 5, ale nikoliv směs R/S. Jak však již bylo vysvětleno, individuální chirální centra v těchto sloučeninách vzorce I mohou nezávisle na sobě mít konfiguraci R nebo konfiguraci S a mít identické nebo odlišné konfigurace. Zvláště preferované sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých atom uhlíku, nesoucí substituent A a imidazolidinový zbytek, má konfiguraci S, tj. konfiguraci, jak je pro toto stereocentrum znázorněna ve vzorcích Ia a Ib. Zvláště preferované sloučeniny vzorce I jsou rovněž takové sloučeniny, ve kterých atom uhlíku, nesoucí skupinu R2, má konfiguraci znázorněnou ve vzorcích Ia a Ic. Jestliže je R2 například fenylová skupina, substituovaná fenylová skupina nebo pyridylová skupina, pak v těchto zvláště preferovaných sloučeninách atom uhlíku, nesoucí skupinu R2, má konfiguraci S; jestliže R2 je methylová, ethylová nebo isobutylová skupina, tento atom má konfiguraci R. Zcela zvláště preferované sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých dvě výše uvedená stereocentrajsou přítomna v konfiguracích vyznačených ve vzorci la.
Preferované sloučeniny vzorce I jsou takové sloučeniny, ve kterých jeden nebo několik substituentů má preferovaný význam nebo mají specifikovaný význam zvolený z jmenovaných významů, přičemž předložený vynález se týká všech kombinací preferovaných významů a/nebo specifikovaných významů skupin. Jako příklady preferovaných sloučenin je možno uvést například sloučeniny, ve kterých současně R1, R3, R4 a R5 jsou methylové skupiny a A je isobutylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně Rl, R3, R4 a R5 jsou methylové skupiny a A je cyklopropylmethylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně R1 je methylová skupina, R3 a R4 jsou trifluormethylové skupiny, R5 je methylová skupina a A je isobutylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně R1 je methylová skupina, R3 a R4 jsou trifluormethylové skupiny, R5 je methylová skupina a A je cyklopropy(methylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně Rl je atom vodíku, R3, R4 a R5 jsou methylové skupiny a A je isobutylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně R! je atom vodíku, R3, R4 a R5 jsou methylové skupiny a A je cyklopropylmethylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně R1 je atom vodíku, R3 a R4 jsou trifluormethylové skupiny, R5 je methylová skupina a A je isobutylová skupina, nebo sloučeniny, ve kterých současně R1 je atom vodíku, R3 a R4 jsou trifluormethylové skupiny, R5 je methylová skupina a A je cyklopropylmethylová skupina, a ostatní skupiny mají obecné významy, uvedené výše ve sloučeninách vzorce I, nebo mají preferované významy nebo mají specifikované významy z jejich příslušných definic.
Zvláště preferované sloučeniny jsou například sloučeniny vzorce I, kde
A je cyklopropylmethylová skupina nebo isobutylová skupina;
E je skupina -CO-R6 nebo skupina CIT-OH;
Z je atom kyslíku;
R1 je atom vodíku nebo methylová skupina;
R2 je pyridylová skupina, nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma (C[-C4)-alkoxylovými skupinami, nebo (Cj-C4)-alkylová skupina, která může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru;
R3 a R4 jsou methylové skupiny;
R5 je methylová skupina;
-17CZ 301893 B6
R' je hydroxylová skupina, (C|-C6>-alkoxylová skupina, feny l-(C|-C6)-alkoxy lová skupina, fenyloxylová skupina nebo aminová skupina;
ve všech jejich stereoizomerních formách a směsích těchto forem ve všech poměrech, ajejich fyziologicky přijatelné soli.
Obzvláště preferované sloučeniny jsou například sloučeniny vzorce I, kde
A je cyklopropy(methylová skupina nebo isobutylová skupina;
E je skupina -COOH, skupina -COOC2H5, skupina -COO/C3H7 nebo skupina -CEh-OH;
Z je atom kyslíku;
R1 je methylová skupina;
R2 je pyridylová skupina, nesubstituované fenylová skupina, fenylová skupina substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami, nebo (Ci-CU alkylova skupina, která může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru;
R3 a R4 jsou methylové skupiny;
R5 je methylová skupina;
ve všech jejich stereoizomem ích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech, ajejich fyziologicky přijatelné soli.
Speciálně preferované sloučeniny jsou například sloučeniny vzorce 1, kde
A je cyklopropylmethylová skupina nebo isobutylová skupina;
E je skupina -COOH, skupina -COOC2H5, skupina -COO/C3H7 nebo skupina -CH2-OH;
Z je atom kyslíku;
R1 je methylová skupina;
R2 je nesubstituovaná fenylová skupina, pyridylová skupina, methylová skupina nebo 2,2,2-trifluorethylová skupina;
RJ a R1 jsou methylové skupiny;
R1 je methylová skupina;
ve všech jejich stereoizomerních formách a směsích těchto forem ve všech poměrech, ajejich fyziologicky přijatelné soli.
Zvláště speciálně preferované sloučeniny jsou například sloučeniny vzorce I, kde
A je cyklopropylmethylová skupina nebo isobutylová skupina;
- 18 CZ 301893 Bó
E je skupina -COOH, skupina -COOC2H5, skupina -COO/C3H7 nebo skupina -CH2-OH;
Z je atom kyslíku;
R1 je methylová skupina;
R2 je nesubstituovaná fenylová skupina, pyridylová skupina nebo methylová skupina;
R3 a R4 jsou methylové skupiny;
R5 je methylová skupina;
ve všech jejich stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech, ajejich fyziologicky přijatelné soli.
Všechny výše uvedené definice podskupin sloučenin vzorce I platí analogicky pro sloučeniny vzorce í, kde oba substituenty
R3 a R4 jsou trifíuormethylové skupiny místo methylových skupin. Tak například zvláště speciálně preferované sloučeniny jsou rovněž sloučeniny vzorce I, kde A je cyklopropylmethylová skupina nebo isobutylová skupina;
E je skupina -COOH, skupina -COOC2H% skupina -COOíC3H7 nebo skupina -CH2-OH;
Z je atom kyslíku;
R1 je methylová skupina;
R2 je nesubstituovaná fenylová skupina, pyridylová skupina nebo methylová skupina;
R3 a R4 jsou trifíuormethylové skupiny;
R5 je methylová skupina;
ve všech jejich stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech, ajejich fyziologicky přijatelné soli.
Sloučeniny vzorce I je možno připravit například kondenzací sloučeniny vzorce 11
- 19CZ 301893 B6 kde ve vzorcích II a III skupiny A, E, Z, R1, R2, R3, R4 a R5 jsou definovány výše. nebo funkční skupiny alternativně mohou v těchto skupinách být v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů, a kde G je hydroxykarbonylová skupina, (C]-C6)-alkoxykarbonylová skupina nebo aktivované deriváty karboxylové kyseliny, jako jsou například chloridy kyseliny nebo aktivní estery kyseliny.
Při kondenzaci sloučenin vzorce II a III je zpravidla nezbytné, aby karboxylové skupina, která je přítomna, ale neúčastní se kondenzační reakce, byla chráněna odštěpitelnou chránící skupinou a byla přítomna například ve formě vhodného (C | -C(;)- alkylesteru, jako je zerc-butylester nebo benzylester. Jestliže se mají připravit sloučeniny vzorce I, ve kterých substituent E je například hydroxykarbonylová skupina nebo skupina, která se má připravit z hydroxykarbonylové skupiny, pak například ve sloučeninách vzorce III může být substituent E napřed hydroxykarbonylová skupina v chráněné formě a potom, po kondenzaci sloučenin vzorce II a III, může se hydroxykarbonylová skupina uvolnit, a/nebo se žádaná konečná skupina E může syntetizovat v jednom nebo více dalších krocích.
Prekurzory funkčních skupin jsou skupiny, které mohou být přeměněny na žádanou funkční skupinu obvyklými syntetickými postupy, které jsou odborníkovi známy. Tak například kyanoskupinu, kterou je možno převést na karboxylovou skupinu hydrolýzou, můžeme označit jako prekurzor této skupiny. Alkoholová skupina, kterou je možno oxidovat na skupinu aldehydovou, se může označit jako prekurzor této skupiny. Příklady chránících skupin, které je možno zavést před provedením reakce nebo reakčního sledu a které je pak zase možno odstranit, byly již uvedeny výše.
Pro kondenzaci sloučenin vzorce II a III se s výhodou používají kondenzační metody peptidové chemie, které jsou samy o sobě odborníkovi známy (viz například Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie (Methods in Organic Chemistry), sv. 15/1 a 15/2, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1974). Možnými kondenzačními nebo kaplingovými činidly jsou například karbonyldiimidazol, karbodiimidy jako dicyklohexylkarbodiímid (DCC) nebo diisopropylkarbodíimíd, O-((kyan(ethoxykarbonyl)methylen)amino)-N,N,N',N'-tetramethyluronium-tetrafluoroborát (TOTU) nebo anhydrid kyseliny pro pyl fosfonové (PPA). Kondenzace se mohou provádět za standardních podmínek, které jsou odborníkovi dobře známy. Obecné se provádějí v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v aprotickém rozpouštědle jako je N,N-dimethylformamid (DMF), dimethylsulfoxid (DMSO), N-methyl-2-pyrrolidon (NMP), tetrahydrofuran (THF) nebo dimethoxyethan (DME). Podle toho, o jakou konkrétní kondenzaci se jedná, může být výhodné přidat bázi, jako je terciární amin, nebo pomocná činidla, například N-hydroxy sloučen inu, jako je 1—hydroxybenzotriazol (HOBT). Zpracování reakční směsi a Čištění produktu se může provádět za použití obvyklých standardních postupů. Po kondenzaci se přítomné chránící skupiny vhodným způsobem odstraní. Tak například benzylové skupiny v benzylesterech se mohou odstranit katalytickou hydrogenací, nebo chránící skupiny Zerc-butylového typu lze odstranit působením vhodné kyseliny. Sloučeniny vzorce I je též možno připravit například postupnou syntézou na pevné fázi za použití běžných metod, přičemž je možno zavádět jednotlivé strukturní prvky molekuly v různém pořadí.
AmínoslouČeniny vzorce III jsou komerčně dostupné nebo se dají syntetizovat podle dobře známých standardních postupů nebo analogicky k nim, přičemž výchozí sloučeniny jsou komerčně dostupné nebo se dají získat postupy, popsanými v literatuře, nebo analogicky k nim. Tak například opticky aktivní 3-substituované 3-aminopropionové kyseliny vzorce III nebo jejich estery, zvláště estery kyseliny 3-fenyl-3-aminopropionové, se dají připravit zodpovídajících 3-substituovaných akrylových kyselin, které zase lze připravit z odpovídajících aldehydů. 3-Substituované akrylové kyseliny se působením oxalylchloridu převedou na acylchloridy a ty působením alkoholů na estery, například působením Zcrc butv[alkoholu se připraví íerc-butylestery. Aminová skupina se zavede tak, že se ester podrobí reakci s líthnou solí opticky aktivního aminu, například s lithnou solí (/?)-(+)-N-benzyl-N“(l“fenylethyl)aminu, a pak se benzylová skupina a fenethylová skupina v získaném 3-substituovaném /erc-buty 1-3-( N-benzyl-N-(l-feny lethyl)-20CZ 301893 B6 amino)propionátu odstraní katalytickou hydrogenaci. Pro přípravu sloučenin vzorce III, kde E je hydroxy methy lová skupina CH2OH, nebo ether i fi kovaná hydroxy methy lová skupina, je možno v kondenzační reakci použít 3-substituované 3-aminopropanoly nebo jejich estery, které se dají získat ze 3-substituovaných 3-aminopropionovýeh kyselin nebo jejich esterů, například zethylesteru nebo /e/r butylesteru, redukcí karboxylové nebo esterové skupiny za použití tetrahydridohlinitanu lithného nebo směsi tetrahydridohlinitan lithný chlorid hlinitý.
Sloučeniny vzorce II se mohou připravit například tak, že se napřed sloučeniny vzorce IV
podrobí Buchererově reakci, například s uhličitanem amonným a kyanidem draselným, čímž vzniknou sloučeniny vzorce V , O
R'
H (v), a ty se pak podrobí reakci s alky lačním činidlem vzorce LG-CHAG. které zavede zbytek vzorce -CHA-G do molekuly, čímž se získají sloučeniny vzorce VI
R* kde A, R3, R4 a G jsou definovány výše. Reakce sloučenin vzorce VI s druhým alkylačním činidlem vzorce VII
R1 Z R3q
LG (VII), kde Z, R1 a R5 jsou definovány výše, vede pak k odpovídajícím sloučeninám vzorce II. Skupina
LG je nukleofilně substituovatelná odstupující skupina, například halogen, zvláště chlor nebo brom, nebo sulfonyloxyskupina, jako je tosyloxyskupina, methylsulfonyloxyskupina nebo trifluormethylsulfonyloxyskupina.
Sloučeniny vzorce II se také mohou připravit například tak, že se sloučenina vzorce VI napřed podrobí reakci s činidlem vzorce 4-(PG-NH)—G, 11.(0 R5)-CH2LG. kde LG je nukleofilně substituovatelná odstupující skupina, jak bylo vysvětleno výše, čímž se získá sloučenina vzorce Vlil
PG—b h
G (vni), kde A, G, R3, R4 a R5 mají výše uvedené významy a PG je skupina, chránící aminoskupinu, například /erc-butoxykarbonylová skupina nebo benzyloxykarbonylová skupina. Po odstranění chránící skupiny PG se sloučeniny vzorce II získají reakcí uvolněné aminové skupiny H2N s fenylisokyanátem, fenylisothiokyanátem, 2-methylfenylisokyanátem nebo 2-methylfenylisothiokyanátem. Právě tak jako sloučeniny vzorce VIII, je možno připravit a použít v syntéze i sloučeniny, ve kterých ve vzorci VIII je skupina PG-NH- zaměněna skupinou, která je prekurzorem aminové skupiny a která je pak převedena na aminovou skupinu v dalším reakčním stupni. Tak například sloučenina vzorce VI se muže napřed podrobit reakci s nitrosloučeninou vzorce io 4-O2N“C6H3(OR5>-CH2-LG za vzniku sloučeniny odpovídající sloučenině vzorce VIII, načež se nitroskupína může převést na aminovou skupinu například katalytickou hydrogenací, a pak se aminová skupina může převést na žádanou sloučeninu vzorce II působením fenylisokyanátu, fenylisothiokyanátu, 2 -methy líěnylisokyanátu nebo 2-methylfenylisothiokyanátu.
i5 Obecně mohou být jednotlivé kroky při přípravě sloučenin vzorce I prováděny běžnými metodami, které jsou odborníkovi známy, nebo analogicky podle nich. Jak již bylo vysvětleno, podle okolností může být v individuálních případech vhodné v jakémkoliv stupni syntézy sloučenin vzorce I dočasně blokovat funkční skupiny, které by mohly vést k vedlejším reakcím nebo k nežádoucím reakcím, za použití chránící strategie vhodné pro danou syntézu, kteréžto postupy jsou odborníkovi známy.
Sloučeniny vzorce I je také možno získat následujícím způsobem. N-Substituované aminokyseliny nebo lépe jejich estery, například methylestery, ethylestery, /erc-butylestery nebo benzylestety, které je možno získat obvyklými metodami, například sloučeniny vzorce IX ,3 r1 z Rsq R
OCH (IX), kde Z. R', R3, R4 a R3 jsou definovány výše, se podrobí reakci s isokyanáty vzorce X
pro které platí výše uvedené definice pro A, E a R2 a které lze získat standardními postupy z odpovídajících sloučenin majících skupinu H2N místo isokyanátové skupiny,
-22CZ 301893 Bó (XI), čímž se získají močovinové deriváty, například sloučeniny vzorce XI
pro které platí výše uvedené definice. Sloučeniny vzorce XI se pak mohou cyklizovat zahříváním s kyselinou za tvorby sloučenin vzorce I. Cyklizaci sloučenin vzorce XI na sloučeniny vzorce 1 je též možno provést působením bází v inertních rozpouštědlech, například působením hydridu sodného v aprotickém rozpouštědle, jako je dimethylformamid. Jak již bylo zmíněno výše, mohou být funkční skupiny během reakcí přítomny v chráněné formě.
Sloučeniny vzorce I je také možno získat reakcí sloučenin vzorce IX s isokyanáty vzorce Xll io
kde A má výše uvedené významy a Q je například alkoxylová skupina, například (C1-C4)alkoxylová skupina, jako je methoxylová, ethoxylová nebo íerc-butoxylová skupina, nebo (C6Cu)-aryI-(C)-C4>-alkoxy1ová skupina, například benzyloxylová skupina. Tato reakce poskytne sloučeninu vzorce XIII
R1
Q kde A, Q, Z, R1, R3, R4 a R5 jsou definovány výše, která se pak cyklizuje v přítomnosti kyseliny nebo báze, jak je popsáno výše pro cyklizaci slouče20 nin vzorce XI, na sloučeninu vzorce XIV
(XIV), kde A, Q, Z, R1, R3, R4 a R5 jsou definovány výše. Ve sloučenině vzorce XIV je potom možné přeměnit skupinu CO-Q na karboxylovou skupinu COOH, například hydrolýzou. Jestliže se cyklizace sloučeniny vzorce XIII na sloučeninu XIV provádí za použití kyseliny, konverzi skupi25 ny CO-Q na skupinu COOH je možno provést současně s cyklizaci. Následná kondenzace se
-23 CZ 301893 B6 sloučeninou vzorce IH, jak je popsána výše pro kondenzaci sloučenin vzorce II a III, pak poskytne sloučeninu vzorce I. I v této syntetické cestě mohou být funkční skupiny přítomny v chráněné formě nebo ve formě prekurzoru.
kde substituenty jsou definovány, jak uvedeno výše, s fosgenem nebo jeho ekvivalenty (analogicky, jak popisují S. Goldschmidt a M. Wick, Liebigs Ann. Chem. 575 (1952), 217, a C. Tropp, Chem. Ber.Cl (1928), 1431).
io
Sloučeniny vzorce I je též možno připravit tak, že sloučenina vzorce XVI
OH (XVI), kde R3 a R4 mají významy uvedené výše a PG je aminy chránící skupina, jako je například benzy loxykarbonylová skupina, se napřed kondenzuje se sloučeninou vzorce XVII
kde A má význam uvedený výše a Q' je chráněný hydroxyl karboxylové kyseliny, například alkoxylová skupina, jako je zere-butoxylová skupina, za vzniku sloučeniny vzorce XVIII
(XVIII),
-24CZ 301893 B6 kde A, R3, R4, PG a Q' mají výše uvedené významy. V sloučenině vzorce XVIII se pak může chránící skupina PG selektivně odstranit z aminové skupiny, například hydrogenací v případě benzy loxy karbony lové skupiny, a může se zavedením skupiny CO provést cyklizace na sloučeninu vzorce XIX
R'
(XIX), kde A, R3, R4 a Q' mají výše uvedené významy. Pro zavedení karbonylové skupiny je možno použít například fosgen nebo jeho ekvivalent, jako je difosgen (analogicky jako při výše popsané reakci sloučenin vzorce XV). Při převedení sloučeniny vzorce XVIII na sloučeninu vzorce XIX může jako meziprodukt vznikat například isokyanát, nebo se může speciálně připravit. Přeměna sloučeniny vzorce XVIII na sloučeninu vzorce XIX se může provést v jednom nebo ve více stupních. Tak například se může nejdříve zavést karbony lová skupina a pak v odděleném kroku lze provést cyklizaci v přítomnosti báze, jako je hydrid sodný, jak je popsáno pro cyklizace, uvedené výše. Sloučeniny vzorce XVIII, kde PG je benzyloxykarbonylová skupina, se mohou také převést přímo na sloučeniny vzorce XIX, aniž by se pro zavedení karbonylové skupiny použil syntetický stavební blok. jako je fosgen. Jestliže sloučeniny vzorce XVIII, kde PG je benzyloxykarbonylová skupina, jsou podrobeny působení báze, jako je hydrid sodný, mohou být sloučeniny vzorce XIX získány přímo. Sloučeniny vzorce XIX pak mohou být alkylovány na skupině NH, jak bylo vysvětleno výše pro sloučeniny vzorce VI, za použití činidla vzorce VII, a po přeměně chráněné karboxylové skupiny CO-Q' na volnou karboxylovou skupinu COOH mohou být žádané sloučeniny vzorce I syntetizovány, jak je popsáno výše pro sloučeniny vzorce VI a II. Rovněž v této syntetické cestě mohou být funkční skupiny přítomny v chráněné formě nebo ve formě prekurzoSloučeniny vzorce 1 mohou být dále připraveny i tak, že se napřed sloučenina vzorce XX
O
R—V Q’ nh2 kde R3, R4 a Q' mají výše uvedené významy, podrobí reakci s isokyanátem vzorce XII, čímž vznikne sloučenina vzorce XXI
-25CZ 301893 B6 io kde A, R3, R4, Q a Q' mají výše uvedené významy. Sloučenina vzorce XXI se pak cyklizuje působením silné kyseliny, například semikoncentrované kyseliny chlorovodíkové, za vzniku sloučeniny vzorce XXII
(XXII) .
Sloučeniny vzorce XXII se mohou rovněž připravit tak, že se napřed připraví sloučenina vzorce XVIII, kde A, R\ R4 a Q' mají výše uvedené významy a PG je alkoxy karbony lová skupina) jako je (C|-C4)-alkoxy karbony lová skupina, (C'ň-(Ů4ýaryl(C|C|>alkoxykarbonylová skupina, jako je fenyl-(Ci-C4)-alkoxykarbonylová skupina, nebo (C6-C]4)-aryloxykarbonylová skupina, jako je feny loxykarbonylová skupina, načež se uvolněním chráněné karboxylové skupiny CO-Q' tato sloučenina převede na sloučeninu vzorce XVIII, kde CO-Q' je volná karboxylová skupina CO-OH, PG je (Cj-C4)-alkoxy karbony lová skupina, (Co~Ci4)-aryl-(Ci-C4)alkoxykarbonylová skupina nebo (C6-Ci4)-aryloxykarbonylová skupina a A, R3 a R4 mají výše uvedené významy, a tato sloučenina se cyklizuje působením báze, jako je například uhličitan sodný, na sloučeninu vzorce XXII.
Sloučeniny vzorce IIa
R4 a R5
OH (Ha), kde A, Z, R , R3 mají výše uvedené významy, je možno připravit reakcí sloučenin vzorce XXII za přítomnosti přebytku báze, například za přítomnosti přebytku n-butyl lithia, s alkylačním činidlem vzorce VII a následným okyselením. 4 <3 -Arylureido)ben/y lovoii skupinu nebo 4-(3-aiylthioureido)benzylovou skupinu je možno také zavést postupně, analogicky přípravě sloučenin vzorce VIII, a z nich získané sloučeniny vzorce II se převedou na sloučeniny vzorce XXII.
Sloučeniny vzorce I, kde substituenty' R3 a R4 jsou trifluormethylové skupiny, sc mohou výhodně připravit reakcí isonitrilu vzorce XXIII s 2 /ď/r-butoxy-4,4 bis(trilluorrnethyl>- l J oxazabuta1,3-dienem vzorce XXIV za vzniku sloučeniny vzorce XXV,
Q
íXXH!) (xxiv)
ÍXXV),
-26CZ 301893 B6 kde A a Q mají výše uvedené významy. Tak například skupina C(=O)-Q je esterová skupina a Q je například alkoxylová skupina, jako je (Ct-C4)-alkoxytová skupina včetně methoxylové skupiny, ethoxylové skupiny a řerc-butoxylové skupiny, nebo (C6~jCi4)-aryl-(Ct-C4)-alkoxylová skupina včetně benzyloxylové skupiny. Reakce sloučenin vzorce XXIII a XXIV, vedoucí ke sloučeninám vzorce XXV, se s výhodou provádí v uhlovodíku nebo etheru jako rozpouštědle, například v benzenu nebo toluenu, za zahřívání například na teploty od přibližně 40 °C do přibližně 80 °C, například pri přibližně 60 °C.
Isonitrily (isokyanidy) vzorce XXIII se mohou získat standardními odborníkovi známými metodami z odpovídajících esterů aminokarboxylových kyselin vzorce H2N-CHA-C(=O)-Q, kde A a Q mají výše uvedené významy. Ester aminokarboxylové kyseliny vzorce H2N-CHA-C(=O)--Q se s výhodou napřed převede reakcí s reaktivním esterem kyseliny mravenčí, například skyanmethylformiátem, na ester N-formyl aminokyseliny vzorce HC(=O)-NH-CHA-C(=O)-Q, který se pak převede, například reakcí s fosgenem nebo jeho ekvivalentem, jako je difosgen nebo trifosgen, za přítomnosti terciárního aminu, jako je triethylamin, na isokyanid vzorce XXIII. Zmíněný 2—/erc butoxy—4,4-bis(tri fluormethy i)-1,3-oxazabuta-1,3-dien vzorce XXIV lze připravit postupem, který popsal Steglich a spol. (Chemische Berichte 107 (1974), 1488), z terc-butylkarbamátu ((CH3)3C-O-CO-NH2) a bezvodého hexafluoracetonu a následnou reakcí takto získaného 2-/tvcbutoxy karbony lam i no-2-hydroxy-l, 1,1,3,3,3-hexafluorpropanu s anhydridem kyseliny trifluoroctové v přítomnosti báze, jako je chinolin.
Sloučeniny vzorce XXV se pak mohou alkylovat na skupině NH, například sloučeninami vzorce VII, za vzniku sloučenin vzorce XIV, které po eventuelní konverzi esterové skupiny CO- Q na karboxylovou skupinu CO-OH reakcí se sloučeninami vzorce III poskytnou sloučeniny vzorce 1, jak je popsáno výše. Ve sloučeninách XXV je též možno esterovou skupinu CO-Q napřed převést standardními postupy na karboxylovou skupinu CO-OH a sloučeninu vzorce XXII, získanou, jak je popsáno výše, převést reakcí s alkylaěním činidlem vzorce VII za přítomnosti přebytku báze na sloučeninu vzorce Ha, která pak reakcí se sloučeninou vzorce III poskytne sloučeninu vzorce I. Analogicky k přípravě výše popsaných sloučenin vzorce VIII a z nich získaných sloučenin vzorce II nebo Ila, může se 4-{3-arylureido)benzylová skupina nebo 4-(3-arylthioureido)benzylová skupina rovněž zavést postupně do sloučenin vzorce XXV. U těchto reakcí mohou být funkční skupiny také přítomny v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů.
Sloučeniny vzorce I, ve kterých E je například hydroxy karbony lová skupina nebo hydroxymethylová skupina, mohou být převedeny standardními postupy na sloučeniny vzorce I, ve kterých E má jiné významy, nebo na jiná profarmaka nebo deriváty sloučenin vzorce I. Tak při přípravě esterů sloučeniny vzorce I, ve kterých E je hydroxykarbonylová skupina, je možno esterifíkaci provést s použitím příslušných alkoholů, například za přítomnosti kondenzačního činidla, jako je DCC, nebo sloučeniny vzorce I, ve kterých E je hydroxykarbonylová skupina, se mohou alkylovat alkylhalogenidy, jako jsou alkylchloridy nebo aikylbromidy, například acyloxyalkylhalogenidy, za vzniku sloučenin vzorce I, ve kterých E je skupina acyloxyalkoxy-CO-. Sloučeniny vzorce I, ve kterých E je hydroxykarbonylová skupina, se mohou převést na amidy působením amoniaku nebo organických aminů v přítomnosti kondenzačního činidla. Sloučeniny vzorce I, ve kterých E je skupina CÓ-NH2, je možno také s výhodou získat metodou syntézy na pevné fázi, a to kondenzací sloučeniny, ve které E je skupina COOH, k Rinkově amidové pryskyřici za přítomnosti kondenzačního činidla, jako je TOTU, a jejím opětným odstraněním z pryskyřice působením kyseliny trifluoroctové. Sloučeniny vzorce I, ve kterých E je hydroxymethylová skupina CH2OH, se mohou za použití standardních postupů etherifikovat na hydroxymethylové skupině. Za použití standardních postupů pro selektivní oxidaci alkoholů na aldehydy, například za použití chlornanu sodného v přítomnosti 4-acetamidO“2,2,6,6-tetramethylpiperidin1-oxylu (4 -acetamido-TEMPO), se mohou sloučeniny vzorce I, ve kterých substituent E je skupina CH2OH, převést na sloučeniny vzorce I, ve kterých E je aldehydická skupina -CO-H.
Sloučeniny vzorce l, ve kterých substituent R3 je atom vodíku, je též možno připravit etherickým štěpením ze sloučenin vzorce I, ve kterých R5 je methylová skupina. Tak například methoxylová
-27CZ 301893 B6 skupina, reprezentující skupinu R/Ό, se může převést na hydroxylovou skupinu působením bromidu boritého.
Sloučeniny vzorce I jsou cenné farmakologicky aktivní sloučeniny, které jsou vhodné například pro ošetření zánětlivých onemocnění, alergických onemocnění nebo astmatu. Sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli a deriváty se podle vynálezu mohou podávat živočichům, zejména savcům, a zvláště lidem, jako léčiva pro ošetření chorobných stavů, přičemž ošetřením se obecně rozumí jak terapie akutních nebo chronických symptomů nemoci, tak profylaxe nebo zabránění symptomů nemoci, t.j. například prevence výskytu symptomů akutních alergických nebo astmatických onemocnění, nebo prevence infarktu myokardu nebo reinfarktu myokardu u příslušných pacientů. Sloučeniny vzorce í ajejich soli a deriváty je možno podávat jako takové, v jejich vzájemných směsích, nebo ve formě farmaceutických prostředků, které umožňují enterální nebo parenterální podání a které jako aktivní složku obsahují účinnou dávku přinejmenším jedné sloučeniny vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů, a farmaceuticky přijatelný nosič.
Předložený vynález se proto týká rovněž sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů pro použití jako léčebných prostředků (nebo léčiv), použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů pro výrobu léčebných prostředků pro ošetření výše i níže zmíněných onemocnění, například pro ošetření zánětlivých onemocnění, a použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů při ošetření těchto onemocnění. Předložený vynález se dále týká farmaceutických prostředků (nebo farmaceutických kompozic), které obsahují účinné množství přinejmenším jedné sloučeniny vzorce 1 a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů a farmaceuticky přijatelný nosič, t.j. jedno nebo více neškodných vehikulí a/nebo přísad.
Léčebné prostředky se mohou aplikovat systemicky nebo lokálně. Mohou se podávat například orálně ve formě pilulek, tablet, potahovaných tablet, cukrem potahovaných tablet, granulí, tvrdých nebo měkkých želatinových tobolek, prášků, roztoků, sirupů, emulzí, suspenzí, nebo v jiných farmaceutických formách. Mohou se však podávat i vaginálně nebo rektálně, například ve formě čípků, nebo parenterálně nebo jako implantáty, například ve formě injekčních roztoků nebo infuzních roztoků, mikrokapslí nebo tyčinek, nebo topič ky nebo perkutánně, například ve formě krémů, mastí, prášků, roztoků, emulzí nebo tinktur, nebo jiným způsobem, například ve formě nosních sprejů nebo aerosolových směsí. Parenterální podání roztoků se může dít například intravenózné, intramuskulámě, subkutánně, intraartikulárně, intrasynoviálně nebo jiným způsobem.
Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připraví způsobem, který je sám o sobě znám, a to tak, že se sloučenina nebo sloučeniny vzorce 1 a/nebo jejich fyziologicky přijatelné solí a/nebo deriváty smísí s farmaceuticky inertními anorganickými a/nebo organickými vehikuly a/nebo přísadami a ze směsi se vytvoří vhodná dávková forma a aplikační forma. Pro přípravu pilulek, tablet, cukrem potahovaných tablet a tvrdých želatinových tobolek se může použít například laktosa, kukuřičný škrob nebo jeho deriváty, mastek, kyselina stearová nebo její soli, polyethylenglykoly atd., pro přípravu měkkých želatinových tobolek a čípků se mohou použít například tuky, vosky, polotuhé a kapalné polyoly, polyethylenglykoly, přírodní nebo ztužené oleje atd. Vhodná vehikula pro přípravu roztoků, například injekčních roztoků, nebo emulzí nebo sirupů jsou například voda, alkoholy, glycerol, dioly, polyoly, sacharosa, invertní cukr, glukosa, rostlinné oleje apod. Vhodnými vehikuly pro mikrokapsle, implantáty nebo tyčinky jsou například kopolymery kyseliny g lýko lové a kyseliny mléčné. Farmaceutické prostředky obvykle obsahují od přibližně 0,5 do přibližně 90 % hmotnostních sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů. Množství aktivní sloučeniny vzorce 1 a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů ve farmaceutických prostředcích se pohybuje normálně od přibližně 0,2 do přibližně 1 000 mg, s výhodou od přibližně 1 do přibližně 500 mg. Podle charakteru farmaceutického prostředku může však být toto množství i větší.
-28CZ 301893 B6
Vedle aktivních sloučenin a vehikulí mohou farmaceutické prostředky obsahovat také excipienty nebo přísady, například plnidla, desintegranty, pojivá, mazadla, zvlhčovadla, stabilizátory, emulgátory, preservanty, sladidla, barviva, chuťové přísady, aromatizační přísady, zahušťovadla, ředidla, pufry, rozpouštědla, sulubilizátory, činidla pro dosažení depotního efektu, soli pro změnu osmotického tlaku, potahové látky nebo antioxidanty. Rovněž mohou obsahovat dvě nebo několik sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů. Dále vedle přinejmenším jedné sloučeniny vzorce í a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů mohou tyto prostředky obsahovat také jednu nebo několik farmaceuticky aktivních sloučenin s protizánětlivou účinností.
io
Jestliže sloučeniny vzorce I nebo farmaceutické prostředky je obsahující jsou aplikovány jako aerosoly, například nosní aerosoly nebo inhalaěně, může se tak dít například s použitím spreje, nebulizéru, nebulizéru s pumpou, inhalačního aparátu, dávkovacího inhalátoru nebo inhalátoru pro suchý prach. Farmaceutické formy pro aplikaci sloučenin vzorce I ve formě aerosolu se dají připravit postupy, které jsou odborníkovi dobře známy. Pro jejich přípravu se například mohou použít roztoky nebo disperze sloučenin vzorce l ve vodě, ve směsích voda-alkohol nebo ve vhodných roztocích solí, s použitím obvyklých přísad, například benzylalkoholu nebo jiných vhodných konzervačních látek, zvyšovačů absorpce pro zvýšení biologické dostupnosti, solubilizátorů, dispergentů a jiných látek, a pokud je to vhodné, i obvyklých hnacích plynů, například chlorfluoruhíovodíků a/nebo fluoruhlovodíků.
Jiné farmaceuticky aktivní sloučeniny, které mohou být kromě sloučenin vzorce I obsaženy ve farmaceutických prostředcích podle vynálezu, ale se kterými sloučeniny vzorce I mohou být rovněž kombinovány ve smyslu kombinační terapie, jsou zejména takové aktivní sloučeniny, které jsou vhodné pro ošetření, t.j. pro terapii nebo profylaxi, výše vedených i níže uvedených nemocí, pro které je ošetření sloučeninami vzorce 1 vhodné. Jako příklady druhů aktivních látek tohoto typuje možno uvést steroidy, nesteroidní proti zánětlivé látky, nesteroidní protizánětlivé deriváty kyseliny octové, nesteroidní protizánětlivé deriváty kyseliny propionové, nesteroidní antiastmatika, deriváty kyseliny salicylové, pyrazolony, oxicamy, antagonisty leukotrienu, inhibi30 tory biosyntézy leukotrienu, inhibitory cyklooxygenázy, inhibitory cyklooxygenázy-2 (inhibitory COX-2), antihistaminy, antagonisty Hl-histaminu, nesedativní antihistaminy, sloučeniny zlata, β2 agonisty, anticholinergní látky, antagonisty muskarinu, sloučeniny snižující hladinu lipidů, sloučeniny snižující hladinu cholesterolu, inhibitory HMG-CoA-reduktázy, statiny, deriváty kyseliny nikotinové, imunosupresanty, cyklosporiny, β-interťerony, protinádorová léčiva, cyto35 statika, inhibitory metastáz, antimetabolity, deriváty kyseliny 5-aminosalicyiové, antidiabetika, inzulíny, sulfonylmočoviny, biguanidy, glitazony, inhibitory α-glukosidázy a jiné. Jako příklady vhodných aktivních sloučenin je možno uvést kyselinu acetylsalicylovou, benorilát, sulfasalazin, fenylbutazon, oxyfenbutazon, metamizol, mofebutazon, feprazon, celecoxib, rofecoxib, dikíofenac, fentiazac, sulindac, zomepirac, tolmetin, indometacin, acemetacin, ibuprofen, naproxen, carprofen, fenbufen, indoprofen, ketoprofen, pirprofen, tiaprofen-kyselinu, diflunisal, kyselinu flufenamovou, kyselinu meelofenamovou, kyselinu mefenamovou, kyselinu niflumovou, kyselinu tolfenamovou, piroxicam, isoxicam, tenoxicam. kyselinu nikotinovou, prednison, dexamethason, hydrokortison, methylprednisolon, betamethason, beclomethason, budesonid, montelukast, pranlukast, zafirlukast, zileuton, cyklosporin, cyklosporin A, rapamycin, tacrolimus, methotrexat, 6-merkaptopurin, azathioprin, interferon-beta-la, interferon-beta-lb, kyselinu 5aminosalicylovou, leťlunomid, D-penicilamin, chlorochin, glibenclamid, glimepirid, troglitazon, metformin, acarbosu, atorvastatin, fluvastatin, lovastatin, simvastatin, pravastatin, colestipol, colestyramin, probueol, clofíbrat, fenofibrat, bezafíbrat, gemfibrozil, ipatropiumbromid, clenbuterol, fenoterol, metaproterenol, pirbuterol, tulobuterol, saibutamol, salmeterol, terbutalin, isoetharin, ketottfen, efedrin, oxitropiumbromid, atropin, kyselinu cromoglykovou („cromoglycic acid“), theofylin, fexofenadin, terfenadin, cetírizin, dímetinden, dífenhydramin, difenylpiralin, feniramin, bromfeniramin, chlorfeniramin, dexchlorfeniramin, alimezain, antazolin, astemizol, azatadin, clemastin, cyproheptadin, hydroxyzin. loratidin, mepyramin, promethazin, tripelennamin, triprolidin ajiné.
-29 CZ 301893 B6
Jestliže se sloučeniny vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli a/nebo deriváty mají použít v kombinační terapii sjednou nebo několika jinými aktivními sloučeninami v jediném farmaceutickém prostředku, může se to provést, jak bylo zmíněno, podáním všech aktivních sloučenin společně v jediném farmaceutickém prostředku, například v tabletě nebo tobolce. Predlože5 ný vynález se též výslovně týká farmaceutických prostředků tohoto typu, pro které platí všechna výše uvedená vysvětlení. Množství aktivních sloučenin v těchto farmaceutických pro střede ích je obecně voleno tak, aby obsahovaly účinné množství každé z aktivních sloučenin. Kombinační terapie se však může provádět i tak, že aktivní sloučeniny jsou přítomny ve dvou nebo několika samostatných farmaceutických prostředcích, které mohou být v jednom balení nebo ve dvou nebo několika samostatných baleních. Sloučeniny vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli a/nebo deriváty a jiné aktivní sloučeniny se mohou podávat společně nebo odděleně a současně nebo po sobě, v jakémkoliv pořadí.
Aplikace se také může provést různými způsoby, například jedna aktivní sloučenina se může aplikovat orálně a druhá injekcí, inhalací nebo topicky. Všechny takové způsoby jsou v předloženém vynálezu zahrnuty.
Sloučeniny vzorce I mají například schopnost inhibovat pochody interakce buňka-buňka a interakce buňka-matrice, ve kterých hrají roli interakce mezi VLA-4 a jeho ligandy. Účinnost slou20 cenin vzorce I je možno demonstrovat například testem, ve kterém se měří vazba buněk, obsahujících receptor VLA—L například leukocytů, k ligandům těchto receptorů, například k VCAM-l, který se za tímto účelem může s výhodou také připravit za použití genetického inženýrství. Podrobnosti takového testu jsou popsány níže. Sloučeniny vzorce I mají zejména schopnost inhibovat adhezi a migraci leukocytů, například adhezi leukocytů k endoteliálním buňkám, která-jak bylo vyloženo výše - je řízena VCAM-l/VLA—4 adhezním mechanizmem. Vedle svého proti zánětlivého účinku jsou proto sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli a deriváty obecně vhodné pro ošetření, tj. pro terapii a profylaxi, onemocnění na bázi interakce mezi receptorem VLA-4 a jeho ligandy, nebo onemocnění, která se dají ovlivnit inhibici této interakce, a zejména vhodné jsou pro ošetření onemocnění, která jsou alespoň zčásti způsobena nežádoucí mírou adhe30 ze a/nebo migrace leukocytů nebo s ní jsou spojena, a pro jejichž prevenci, zmírnění nebo léčbu by se měla adheze a/nebo migrace leukocytů snížit.
Předložený vynález se proto rovněž týká použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů pro inhibici adheze a/nebo migrace leukocytů nebo pro inhibici receptoru VLA—4. a rovněž se týká použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů pro přípravu příslušných léčiv, tj. léčiv pro ošetření onemocnění, ve kterých adheze a/nebo migrace leukocytů vykazuje nežádoucí míru, nebo pro ošetření onemocnění. ve kterých hrají roli VLA 4-dependentní adhezní pochody, a rovněž se týká použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo derivátů při ošetření onemocnění tohoto typu.
Sloučeniny vzorce I se mohou použít jako proti zánětlívé látky v případech zánětlivých symptomů velmi různého původu za účelem prevence, snížení nebo potlačení nežádoucích nebo škodlivých následků zánětu. Použijí se například pro ošetření, tj. terapii nebo profylaxi, artritidy, revmatoidní artritidy, polyartritidy, zánětlivých onemocnění střev (ulcerativní kolitida, Crohnova nemoc), systemického lupus erythematosus, zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému jako například roztroušené sklerózy, astmatu nebo alergií, jako například alergií opožděného typu (alergie typu IV). Dále jsou vhodné pro kardioprotekci, ochranu před mrtvicí a pro sekundární profylaxí mrtvice a pro ošetření, tj. terapii a profylaxi, kardiovaskulárních onemoc50 nění, aterosklerózy, infarktu myokardu, reinfarktu myokardu, akutního koronárního syndromu, mrtvice, restenóz, diabetů, poškození orgánových transplantátu, imunitních onemocnění, autoimunitních onemocnění, růstu nádorů nebo metastázování při různých nádorových onemocněních, malárie a dalších onemocnění, u kterých pro prevenci, zmírnění nebo léčbu je vhodná blokace integrinu VLA-4 a/nebo ovlivnění aktivity leukocytů. Preferované použití je prevence infarktu myokardu nebo reinfarktu myokardu.
-30 CZ 301893 B6
Dávka při použití sloučenin vzorce I se může pohybovat v širokém rozmezí, a jak je obvyklé a lékaři zřejmé, musí se přizpůsobit v jednotlivých případech individuálním podmínkám. Tak například záleží na charakteru a závažnosti ošetřeného onemocnění, na stavu pacienta, na použité sloučenině, nebo na tom, zda jde o terapii či profylaxi akutního nebo chronického stavu nemoci, nebo na tom, zda se vedle sloučenin vzorce I aplikují další aktivní sloučeniny. Obecně se při orálním podání dospělému člověku o tělesné hmotnosti 75 kg dosáhne dobrého výsledku aplikací denní dávky od přibližně 0,01 do přibližně 100 mg/kg, s výhodou od 0,1 do přibližně 10 mg/kg (ve všech případech mg na kg tělesné hmotnosti). Při intravenózní aplikaci je denní dávka obecně to od přibližně 0,01 do přibližně 50 mg/kg, s výhodou od přibližně 0,01 do přibližně 10 mg/kg (ve všech případech mg na kg tělesné hmotnosti). Denní dávka může být rozdělena, zvláště v případě aplikace relativně velkých množství, a to na několik, například 2, 3 nebo 4 dílčí dávky. Jestliže je to vhodné, může být podle individuálního chování nutno odchýlit se od výše uvedené denní dávky směrem nahoru i dolů.
Vedle toho, že slouží jako farmaceuticky aktivní látky v humánní i veterinární medicíně, sloučeniny vzorce 1 a jejich soli a deriváty, vhodné pro zamýšlené použití, se mohou použít i pro diagnostické účely, například pro in vitro diagnózy vzorků buněk nebo tkání, a jako pomocné látky nebo vědecké nástroje v biochemických výzkumech, ve kterých se má blokovat VLA—1 nebo ovlivnit interakce buňka-buňka nebo interakce buftka-matrice. Dále se sloučeniny vzorce I ajejich soli mohou použít jako meziprodukty při přípravě jiných sloučenin, zvláště jiných farmaceuticky aktivních sloučenin, které je možno získat ze sloučenin vzorce I například modifikací nebo zavedením funkčních skupin, například esterifikací, redukcí, oxidací nebo jinými přeměnami funkčních skupin.
V následující příkladové části mají zkratky BSA, PBS a HEPES následující významy:
BSA =bovinní sérový albumin
PBS =fosfátem pufrovaný fyziologický roztok
HEPES =N-{2-hydroxyethyl)piperazin-N'-(2-ethansulfonová kyselina)
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Kyselina (A>-3A(ó’)-2-(4,4-dimethyl--3A4A3-<2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5dioxoímidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová
a) 4A3 <2-Methylťenyl)ureido)-3-methoxybenzylalkohol
15 g (81,8 mmol) 3-methoxy 4-nitrobenzylalkoholu se hydrogenuje na 1,3 g palladia na uhlí (10%; 50% vody) v 500 ml methyl-Zerc-butyletheru za chlazení ledem. Po úplné absorpci
-31 CZ 301893 B6 vodíku se katalyzátor odfiltruje a k filtrátu se za míchání během 30 minut přidá 10,14 ml (81,8 mmol) 2-methyl fenylisokyanátu. Reakční směs se nechá stát pres noc a vyloučená pevná látka se odsaje a promyje methyI zcrc -buty letherem. Získá se 20,5 g (88 %) produktu.
lb) 4-(342-Methylfenyl)ureído)-3-methoxybenzylchlorid
7,65 ml (104,8 mmol) thionylchloridu se přikape za chlazení ledem k suspenzi 15 g (52,4 mmol) sloučeniny z příkladu 1 a ve 300 ml dichlormethanu. Reakční směs se míchá 3 hodiny při laboratorní teplotě, nechá se stát přes noc a pak se nalije do 1 000 ml heptanu. Heptan se odlije io od vyloučeného oleje, ten se znovu suspenduje v heptanu, který se znovu odlije. Tento pochod se opakuje ještě dvakrát. Zbytek se pak rozpustí v dichlormethanu a nalije se do 800 ml ledového diisopropyletheru. Směs se míchá 2 hodiny za chlazení ledem a produkt se odsaje, promyje diisopropyletherem a vysuší se nad oxidem fosforečným. Získá se 12 g (75 %) produktu.
1 c) Benzyl (S)-2-amino-3-cyklopropylpropionát
K suspenzi 10 g (77,5 mmol) kyseliny (S)-2-amino-3-cyklopropylpropÍonové ve 160 ml dioxanu se při 0 °C přidává IN roztok hydroxidu sodného, až se dosáhne hodnoty pH 8 až 9. Pak se přidá 16,9 g (77,5 mmol) di-Zerc-butyldikarbonátu, ledová lázeň se odstraní a pH se udržuje na hodnotě 8 až 9 dalším přidáváním IN roztoku hydroxidu sodného. Směs se nechá stát přes noc, dioxan se odstraní ve vakuu, k vodné fázi se přidá ethylacetát a fáze se oddělí. Vodná fáze se nastaví na pH4,5 přídavkem IN kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se ethylacetátem. Získaná ethylacetátová fáze se vysuší nad síranem sodným, síran sodný se odfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v l 000 ml dichlormethanu a k roztoku se přidá 53,4 ml benzyl25 alkoholu, 8,37 g 4-dimethylaminopyridinu a 18,8 g DCC. Směs se míchá 6 hodin, nechá se stát přes noc, pak se zfíltruje, filtrát se zahustí a ke zbytku se přidá 300 ml 90% kyseliny trifluoroctové. Směs se míchá 10 minut při laboratorní teplotě, kyselina trifluoroctová se odstraní ve vakuu a zbytek se dvakrát chromatografuje na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (95:5). Získá se 11,48 g (68 %) produktu.
d) Kyselina (5)-2-(4,4-di methy i- 2.5-dioxo imidazol idin-1 -y 1)-2-( cyk lopropy Imethy l)octová
321 mg HOBT a 4,75 g (23,7 mmol) DCC se přidají k roztoku 3,82 g (23,7 mmol) kyseliny 2-methoxykarbonylamino-2-methylpropionové (připravené z kyseliny 2-amino-2-methyl35 propionové a chlormravenčanu methylnatého) a 5,2 g (23,7 mmol) sloučeniny z příkladu lc ve 100 ml tetrahydrofuranu, a směs se míchá 4 hodiny při laboratorní teplotě. Směs se nechá stát přes noc, zfitruje se, tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu, zbytek se vyjme do methy\-tercbutyletheru a roztok se promyje dvakrát nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát vodným roztokem KH5O4/K2SO4. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfíltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a podrobí se hydrogenací za přítomnosti palladia na uhlí (10%; 50% vody). Katalyzátor se odfiltruje a k organické fázi se přidá 500 ml vody a 10,1 g uhličitanu sodného. Po protřepání a oddělení fází se vodná fáze míchá 24 hodiny při 100 °C. Směs se nechá stát přes noc a pak se přidá 500 ml 6N kyseliny chlorovodíkové a vodná fáze se extrahuje třikrát methyl-fórc-butyletherem. Spojené organické fáze se vysuší nad síranem sodným a po filtraci se zahustí ve vakuu. Zbytek se krystaluje z diisopropyletheru a produkt se odfiltruje. Získá se 2,88 g (51 %) produktu.
-32CZ 301893 B6 le) Kyselina (5)-2-(4,4-dimethyl-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazoíidin-l-yi)’2-(cyklopropyimethyl)octová
9,44 ml roztoku «-butyllithia (2,5M v hexanu) se přidá při —40 °C v atmosféře argonu k roztoku
2,85 g (11,8 mmol) sloučeniny z příkladu ld v 60 ml absolutního tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá 30 minut při —40 °C, pak se nechá ohřát na 0 °C a přidá se roztok 3,6 g (11,8 mmol) sloučeniny z příkladu lb ve 20 ml N-methyl-2-pyrrolidonu. Reakční směs se nechá ohřát na 0 °C a pak se míchá 2 hodiny při 0 °C. Přidá se 15 ml IN kyseliny chlorovodíkové a tetrahydrofuran se odpaří ve vakuu. Zbytek se nalije do 300 ml methy 1-řerc-butyletheru a fáze se oddělí, io Organická fáze se promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným, zfiltruje se a zahustí se ve vakuu. Zbytek se přečistí preparativní HPLC. Produktové frakce se zahustí a zbytek se podrobí lyofilizaci. Získá se tak 1,33 g (22 %) titulní sloučeniny.
tf) 7erc-butyl-(/ř)-3-((5)-2-(4,4-dimethyl~3-(4-(3-{2~methylfenyl)ureido)-3-methoxy15 benzyl)-2,5—dioxoimidazolidin-l~yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionát
626 mg (1,91 mmol) TOTU a 308 μί (1,81 mmol) Ν,Ν-diisopropy lethy laminu se přidají po sobě za chlazení ledem k roztoku 974 mg (1,91 mmol) sloučeniny z příkladu le a 305 mg (1,91 mmol) fórc-butyl-(7?)-3-aminobutanoátu v 10 ml absolutního dimethylformamidu. Směs se míchá
2 hodiny pri laboratorní teplotě, rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, zbytek se rozpustí v ethylacetátu a ethylacetátový roztok se promyje postupně dvakrát vodným roztokem KH5O4/K2SO4, dvakrát nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se podrobí chromatografit na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (1:1). Zahuštění produktových frakcí poskytne
880 mg (71 %) titulní sloučeniny.
Ig) Kyselina (Λ)-3-((5>-2-{4,4-dimethyl-3-(44342-methyl fenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoÍmidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová
K 880 mg (1,35 mmol) sloučeniny z příkladu If se přidá 10 ml 90% kyseliny trifluoroctové. Po 15 minutách pri laboratorní teplotě se reakční směs zahusti ve vakuu. Zbytek se vyjme do dichlormethanu a zahustí se ve vakuu. Tento pochod se opakuje ještě jednou. Získaný zbytek se pak vyjme do dichlormethanu, dichlormethanový roztok se promyje třikrát vodou a vysuší se nad síranem sodným. Po filtraci a zahuštění ve vakuu se odparek vyjme do směsi aceton itr i 1-voda a podrobí se lyofilizaci. Získá se 730 mg (91 %) produktu.
ES(+) -MS: 594,2 (M+H)+.
- 33 CZ 301893 B6
Příklad 2
Sodná sůl kyseliny (A)-3”((S)-2-(4,4-dimethyI-3-(4-(3 -(2 methylfcnyl)ureido)-3-íneiíioxy5 benzy 1)-2,5-dioxoimtdazolid i n-l-y 1)--2-( cyklopropyl methy l)acety lam i no)-3-methylpropionové
1,64 ml O,1N roztoku hydroxidu sodného se přidá po částech za míchání k suspenzi 100 mg (0,168 mmol) sloučeniny z příkladu 1 v 10 ml vody a směs se míchá jednu hodinu při laboratorní teplotě. Po filtraci se filtrát podrobí lyofilizaci, čímž se získá 104 mg (100 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 594,3 (kyselina (Á)-3-((53-2-(4,4-dÍmethyl-344-(342-methylfenyl)ureido)-3methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-y 1)-2-( cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová + H)+, 616,2 (M+).
Příklad 3 (^)-3-((63-2-(4,4- dimcthyl-3(4(3-(2methylfenyl)ureido}-3-methoxybenz\l)—2,5—díoxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropanol
Ke 535 mg (1,05 mmol) sloučeniny z příkladu le v 15 ml absolutního dimethylformamidu se přidá za chlazení ledem 140 mg (1,05 mmol) HOBT a 260 mg (1,26 mmol) DCC. Směs se míchá 45 minut za chlazení ledem, pak se přidá 112 mg (1,26 mmol) (7?)-3-amino-3-methyfpropanolu, směs se míchá 2 hodiny pří laboratorní teplotě a nechá se stát přes noc. Pak se zfiltruje, filtrát se zahustí, zbytek se rozpustí v ethylacetátu a ethylacetátová fáze se promyje dvakrát vodným roztokem KH5O4/K?SO4. Po vysušení nad síranem sodným, filtraci a zahuštění se zbytek podrobí chromatografií na silikagelu (eluent ethylacetát). Zahuštěním produktových frakcí se získá 423 mg (70 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 580,3 (M+H)+.
Příprava (/?)-3-amino-3-methylpropanolu
5,68 g (149 mmol) tetrahydridohlinitanu lithného se přidá po částech v atmosféře argonu k roztoku 19,9 g (149 mmol) chloridu hlinitého ve 250 ml absolutního diethyletheru a směs se refluxuje 30 minut. Pak se pomalu přikape 6 g (37,7 mmol) terč butyl-{7?)“3-aminobutanoátu v 50 ml absolutního diethyletheru a reakční směs se refluxuje 2 hodiny. Poté se opatrně přikape za chlazení ledem 10,8 ml vody a roztok 25,3 g hydroxidu draselného ve 43 ml vody. Směs se nechá stát přes noc při laboratorní teplotě, etherická fáze se odlije a zbytek se vyvaří třikrát dichlormethanem. Spojené organické fáze se vysuší nad síranem sodným. Po filtraci a odpaření rozpouštědla ve vakuu se získá 2,5 g (75 %) titulní sloučeniny.
-34CZ 301893 B6
Příklad 4 <7?)—3—((S)—2—(4,4Dirnethyl-3-(4--(3-(2-inethyl feny l)ureido)-3-methoxybenzyt)-2.5-di oxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionamid
131 mg (0,636 mmol) DCC se přidá k roztoku 330 mg (0,555 mmol) sloučeniny z příkladu 1 a 125 mg (0,926 mmol) HOBT v 5 ml absolutního dimethylformamidu a směs se míchá l hodinu při laboratorní teplotě. Přidá se 47 μΐ (0,555 mmol) 25% vodného roztoku amoniaku a směs se nechá stát při laboratorní teplotě přes noc. Pak se přidá dalších 16 μΐ 25% vodného roztoku io amoniaku a směs se míchá 4 hodiny. Po filtraci se filtrát zahustí ve vakuu, zbytek se rozpustí v ethylacetátu a ethylacetátová fáze se promyje dvakrát vodným roztokem KH5O4/K2SO4, dvakrát nasyceným roztokem NaHCO3 a dvakrát vodou. Organická fáze se vysuší nad síranam sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se podrobí chromatografíi na silikagelu v ethylacetátu jako eluentu. Zahuštěním produktových frakcí a lyofílizací se získá 272 mg (82 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 593,3.
Příklad 5
Kyselina (^)-3-((5)-2-(4,4-dimethyl-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-hydroxybenzyl)-2,5dioxoiinidazolidin-l\l)-2-(cy klopropyl methy l)acetylamino)~3-methylpropionová
211 μΐ bromidu boritého se přidá v atmosféře argonu k roztoku 100 mg (0,169 mmol) sloučeniny z příkladu 1 ve 20 ml absolutního dichlormethanu při -78 °C a reakční směs se nechá ohřát na 0 °C za chlazení ledem. Po 30 minutách při 0 °C se přidá opatrně voda, oddělí se fáze a organická fáze se vysuší nad síranem sodným. Po filtraci se rozpouštědlo odpaří ve vakuu a produkt se přečistí preparativní HPLC. Lyofílizací produktových frakcí se získá 35 mg (36 %) titulní slouče30 niny.
ES(+)-MS: 580,2 (M+H)\
-35 CZ 301893 B6
Příklad 6 (/?)-3-U5r)-2-(4,4-Dimeth\l-3-{4-(3-(2-nK‘thylfcnyl)ureido)-3-hydroxybenzyD2,5-dÍoxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropanol
488 μΐ bromidu boritého se přidá v atmosféře argonu k roztoku 220 mg (0,39 mmol) sloučeniny z příkladu 3 ve 40 ml absolutního dichlormethanu při -78 °C a reakční směs se nechá ohřát na 0 °C za chlazení ledem. Po 30 minutách při 0 °C se přidá opatrně voda, oddělí se fáze a organická fáze se promyje čtyřikrát vodou a vysuší se nad síranem sodným. Po filtraci se rozpouštědlo io odpaří ve vakuu a produkt se přečistí preparativní HPLC. Lyofilizací produktových frakcí se získá 81 mg (37 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 566,3 (M+H)\ !5
Příklad 7
Kyselina (72)-3-((Ór)-2-(4,4-dimethyl-3-(4-(3-fenylureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazo I id i n- l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acety lam i no)-3-methyl propionová
7a) 4-(3-Fenylureido)-3-methoxybenzy(chlorid
7,55 ml (103,4 mmol) thionylchloridu se prikape k suspenzi 14,07 g (51,7 mmol) 4-(3-fenylu re i do)-3-methoxy benzyl alkoholu (připraveného stejným způsobem, jak je popsáno v příkla25 du I, za použití fenylisokyanátu místo 2-methylfenylisokyanátu) ve 200 ml dichlormethanu. Směs se míchá 2 hodiny při laboratorní teplotě, nechá se stát přes noc a pak se nalije do 800 ml heptanu. Heptan se odlije od vyloučeného oleje, zbytek se suspenduje několikrát v heptanu, který se pokaždé odlije. Zbytek se rozpustí ve 100 ml dichlormethanu a roztok se prikape k 800 ml diisopropyletheru. Směs se míchá 1 hodinu za chlazení ledem a produkt se odsaje, promyje di isopropyl etherem a vysuší ve vakuu.
- 36 CZ 301893 B6
7b) Kyselina (S)-2-(4,4-dÍmethyl-3-{4-(3-ťenylureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yí)-2-(cyklopropylmethyl)octová
9,32 ml roztoku n-butyllithia (2,5M v hexanu) se při -40 °C v atmosféře argonu přidá k roztoku 5 2,8 g (11,6 mmol) sloučeniny z příkladu Id v 60 ml absolutního tetrahydrofuranu. Směs se míchá při -40 °C po dobu 30 minut, pak se nechá ohřát na 0 °C a přidá se roztok 5,07 g (17,4 mmol) sloučeniny z příkladu 7a ve 20 ml N-methyl-2-pyrrolidonu. Reakční směs se nechá ohřát na °C a míchá se 2 hodiny při 0 °C. Pak se přidá 15 ml IN kyseliny chlorovodíkové, tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu a zbytek se nalije do 300 ml methyl-Zerc-butyletheru. Po oddělení fází io se organická fáze promyje vodou, vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se, zahustí se ve vakuu a zbytek se přečistí preparativní HPLC. Zahuštění produktových frakcí a následná lyofilizace poskytne 484 mg (8 %) titulní sloučeniny.
7c) Kyselina (/?)-3 ((.Sť> -2 -(4,4-dimethy 1-3-(4-(3-fenylureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxo15 imidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová
Titulní sloučenina se připraví analogicky, jak je popsáno v příkladu 1, a to kondenzací 120 mg (0,242 mmol) sloučeniny z příkladu 7b se 38 mg (0,242 mmol) Zerc-butyl-(/ř)-3-aminobutanoátu, chromatografickým přečištěním, rozštěpením Zerc-butylesteru a lyofiltzact. Výtěžek 113 mg (81 %).
ES(+)-MS: 580,2 (M+H)+.
Příklad 8 (^)-3-((5)-2-(4,4-Dimethyl-3-(4-(3-fenylureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidinl-yí)-2-(cyklopropylmethyl)aeetylamino)-3“methylpropanol
Titulní sloučenina se připraví analogicky, jak je popsáno v příkladu 3, a to kondenzací 172 mg (0,348 mmol) sloučeniny z příkladu 7b s 31 mg (0,417 mmol) (£)-3-amino-3-methylpropanolu (viz příklad 3), chromatografickým přečištěním (v soustavě ethylacetát-heptan 9:1), zahuštěním produktových frakcí a lyofilizací. Výtěžek 117 mg (59 %).
ES(+) -MS: 566,3 (M+H)\
-37CZ 301893 B6
Příklad 9
1'thy 1-3-((G 2 (4,4 dimethy 1-3-(4—(3—(2-methylfenyDureido>'3 methoxybenzyl>2.5 dioxoimidazolidin-l-y l)-2-(cyklopropylmethyI)acety lamino )-3-(3-pyridyl)propionát
129 mg (0,393 mmol) TOTU a 64 μΐ (0,374 mmol) Ν,Ν-diisopropylethylaminu se přidá za chlazení ledem k roztoku 200 mg (0,393 mmol) sloučeniny z příkladu ld a 76,4 mg (0,393) cthyl- 3 -amino- 3-73-pyridyl)propionátu (příprava J. G. Rico a spol., J. Org. Chem. 58 (1993), 7 948) v 5 ml absolutního dimethylformamidu. Směs se míchá 30 minut při laboratorní teplotě, ío rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek vyjme ethylacetátem. Ethyl acetátový roztok se promyje 2x nasyceným roztokem NaHCO3 a 2x vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu v ethylacetátu. Zahuštěním produktových frakcí se získá 195 mg (72 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 685,4 (M+H)+.
Příklad 10
Hydrochlorid kyseliny 3-((5)-2-(4,4-dimethy 1-3-(4-(3-( 2--methylíenyl)ureidoý3-methoxybenzy l)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropy Imethy l)ace ty l amino)~3-( 3-pyridyl )propionové
H-CI
0,82 ml (0,82 mmol) IM vodného roztoku hydroxidu lithného se přidá k roztoku 141 mg 25 (0,206 mmol) sloučeniny z příkladu 9 v 7,25 ml methanolu a reakční směs se nechá stát přes noc při laboratorní teplotě. Pak se methanol odstraní ve vakuu, zbytek se nastaví na pH 2 přídavkem
IN kyseliny chlorovodíkové a směs se zahustí ve vakuu. Zbytek se podrobí chromatografíí na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol-ledová kyselina octová-voda (95:5:0,5:0,5). Po zahuštění produktových frakcí se ke zbytku přidá 1,1 ekvivalentu IN kyseliny chlorovodíkové a směs se lyofílizuje. Získá se 120 mg (89 %) produktu.
ES(+) -MS: 657,4 (M+H)*.
- 38CZ 301893 B6
Příklad 11
Isopropyl-3-((5)-2-(4,4-dimethyl~3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)~2-(cyklopropylmethyl)acetylamino}-3-{3-pyridyl)propionát
μΐ (0,731 mmol) isopropanolu a 23,6 mg (0,193 mmol) 4-dimethylaminopyridinu se přidá k suspenzi 80 mg (0,122 mmol) sloučeniny z příkladu 11 ve 3 ml dichlormethanu. Ke vzniklému čirému roztoku se přidá roztok 38 mg (0,183 mmol) DCC v 1 ml dichlormethanu. Směs se míchá 2 hodiny při laboratorní teplotě a nechá se stát při této teplotě přes noc. Pak se zfiltruje, filtrát se ιυ zahustí ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu v soustavě heptan-ethyl acetát (3:1) a ethylacetátheptan (20:1). Zahuštěním produktových frakcí se získá 70 mg (82 %) titulní sloučeniny.
ES(+) -MS: 699,4 (M+H)+.
Příklad 12
Ethv 1-3- ((5)-2-(4.4-dimethyi-3-(4- (3-<2 methylťenyl)ureidoK3-methoxybenzyl)-2,5-dioxo20 imidazolidin-l-yl)-2 -(cyklopropy lmethyl)acetylamino)-3-(4-pyridyl)propÍonát
Připraví se analogicky, jak je popsáno v příkladu 9, ze 200 mg (0,393 mmol) sloučeniny z příkladu Id a 76,4 mg (0,393 mmol) ethyl-3-amino-3-(4-pyridyl)propionátu (příprava J. G. Rico a $pol.,J. Org. Chem. 58 (1993), 7 948). Výtěžek 199 mg (74 %).
ES(+) -MS: 685,4 (M+Hf.
-39CZ 301893 Bó
Příklad 13
Hydrochlorid kyseliny 2 (4. l- dimethyl-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)--3-metho\ybenzy 1 >-2,5--d ioxoi m ídazol idi η-1-y l)-2-(cyklopropy lmethy l)acety lam i no)-3-( 4—pyridyl)5 propionové
Titulní sloučenina se připraví analogickým způsobem, jak je popsáno v příkladu 10, a to ze 143 mg (0,209 mmol) sloučeniny z příkladu 12. Výtěžek 126 mg (87 %).
io ES(+)-MS: 657,2 (M+H)\
Příklad 14
Isopropy 1-3-( (5)-2-(4,4-d i methy 1-3'(4-(3-(2-iTiethylíenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-díoxoimidazolidin-l-yl)-2-(eyklopropylmethyi)acetyíamino)-3-(4-pyridyl)propionát
Titulní sloučenina se připraví analogickým způsobem, jak je popsáno v příkladu 11, a to z 83 mg (0,126 mmol) sloučeniny z příkladu 13. Výtěžek 34,6 mg (39 %).
ES(+)-MS: 699,4 (M+Hf.
-40CZ 301893 B6
Příklad 15
Fíthy 1-3-((5^-2-(4,4-dimcthy 1--3-(4-(3-(2 - methylfeny i)ureido)-3-methoxybenzy 1)-2.5<iioxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetytamino)-3-(2-pyriciyl)propionát
Připraví se analogicky, jak je popsáno v příkladu 9, ze 200 mg (0,393 mmol) sloučeniny z příkladu Id a 76,4 mg (0,393 mmol) ethyl-3-amino-3-(2-pyridyl)propionátu (příprava J. G. Rico a spol., J. Org. Chem. 58 (1993), 7 948). Výtěžek 226 mg (84 %).
io £S(+)-MS: 685,4 (M+H)+.
Příklad 16
Kyselina 3-( (5)-2-(4,4-dimethy l—3—<4—< 3-(2-methy lfenyl)ureido)-3-methoxy benzy l)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(cykÍopropy!methyl)acetylamino)-3-{2-pyridy1)propionová
Připraví se analogicky jako v příkladu 10, ze 170 mg (0,248 mmol) sloučeniny z příkladu 15, 20 avšak nepřevede se kyselinou chlorovodíkovou na hydrochlorid. Výtěžek 160 mg (98 %).
ES(+)-MS: 657,4 (M+H)+.
-41 CZ 301893 B6
Přiklad 17
I sopropy 1-3 A (S)-2-( 4,4-dimethy 1-3·-(4-( 3 A 2-m ethyl fenyl )ureido )-3--methoxy benzy 1)-2,5 -d ioxoímidazolÍdin-l-yl)-2Acyklopropytmethyl)acetytamino)-3-(2-pyridyl)propionát
Titulní sloučenina se připraví analogickým způsobem, jak je popsáno v příkladu 11, a to z 90 mg (0,137 mmol) sloučeniny z příkladu 16. Výtěžek 39 mg (41 %).
ES(+)-MS: 699,4 (M+H)+.
Příklad 18
Kyselina (7?)-3ACS')-2A4,4-bis(trifluormethyl-3-(4A3A2-methyIfenyl)ureido)-3-nnethoxy15 benzyÍ)-2,5-dioxoÍmidazo]idin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová
18a) 2-7A,c-butoxy-4,4-bis(trÍfluormethy])-l ,3-oxazabuta-l ,3—dien
Sloučenina se připraví analogicky, jak popisují W. Steglich a spol., Chem. Ber. 107 (1974),
2o 1488-1498. Bezvodý hexafluoraceton (HFA) se připraví přikapáváním trihydrátu hexafluoracetonu do koncentrované kyseliny sírové, zahřáté na 80 °C. Vzniklý plyn se ještě jednou promyje koncentrovanou kyselinou sírovou a uvádí se nad roztok v reakční baňce. Na vývod z baňky se nasadí zpětný chladič, chlazený směsí aceton-suchý led.
Jak bylo popsáno výše, roztok 20 g (170 mmol) terc-b utyl kar bamátu ve 150 ml dichlormethanu se podrobí reakci s bezvodým plynným hexafluoracetonem, dokud reakční roztok není nasycen. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a výsledný surový 2-/erc-butoxykarbonylamino-2-hydroxy1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan (výtěžek 48,3 g; 100 %) se použije v následujícím stupni syntézy.
jo 13,6 g anhydridu kyseliny trifluoroctové, následovaného 5 kapkami chinolinu, se přikape při 0 °C k roztoku 50,05 g (176 mmol) 2-/é7'c-butoxykarbonylamino-2Aiydroxy-l,l,l,3,3,3-hexafIuorpropanu v 300 ml diethyletheru. Směs se míchá 10 minut při 0 °C a pak se prikape dalších 27,2 g anhydridu kyseliny trifluoroctové. Reakční směs se míchá 30 minut při 0 °C (vnější teplota), přičemž se vnitřní teplota zvýší na 8 až 10 °C. Po ochlazení na 0 °C se přidá 50,01 g (388 mmol)
J5 chinolinu, načež počne krystalovat sůl chinolinu s kyselinou triťluoroctovou. Směs se míchá 2 hodiny při 0 °C a pak se zfiltruje. Produkt se od zbytku soli, přítomného ve filtrátu, oddělí
-42 CZ 301893 B6 destilací ve vakuu do jímadla, chlazeného směsí acetonu a suchého ledu. Destilát se pak redestiluje přes Vígreuxovu kolonu. Získá se 36,2 g (77 %) titulní sloučeniny, vroucí při 126 až 130 °C.
18b) fcrc-butylester (5)-p-cyklopropylalaninu
3,5 g (27,1 mmol) (ΛΤ-β-cyklopropylalaninu se přidá při laboratorní teplotě ke směsi 50 ml dioxanu a 5 ml koncentrované kyseliny sírové (připravené opatrným přikapáním kyseliny k dioxanu při 5 °C). Roztok se přenese do ampule, do které bylo předem na kondenzováno 40 ml isobutylenu pri -78 °C. Zatavená ampule se pak na třepačce třepe 24 hodiny při laboratorní teploio tě. Po otevření ampule (za chlazení) se reakční směs opatrně přidá k míchané, na 0 °C vychlazené, směsi 30 ml triethylaminu a 50 ml vody. Po odpaření přebytečného isobutylenu se produkt extrahuje etherem (2x50 ml). Etherické fáze se vysuší nad síranem hořečnatým, zfiltrují se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Získaný surový produkt (ve formě slabě žlutého oleje) se bez dalšího čištění použije v následující reakci. Výtěžek 4,2 g (84 %).
18c) 7erc-butylester (5)-Ν Γοπη>Ί- β—cvklopropylalaninu
Směs 10 g (54 mmol) terč -butylesteru (S)-p-cyklopropylalaninu a 4,7 g (55,2 mmol) kyanomethylformiátu ve 100 ml dichlormethanu se míchá přes noc pri laboratorní teplotě. Po odstraně20 ní rozpouštědla ve vakuu se získaný zbytek destiluje ve vakuu. Získá se tak 8,8 g (76 %) produktu, vroucího pri 120 °C/40 Pa (0,3 torr).
18d) 7erc-buty 1-(5)-2-(4,4-bÍs(trifluormethyl)-2,5-dioxoÍmÍdazolÍdin-l-yl)-2-(cy klop ropy 1methyl)acetát
2,4 g (12,1 mmol) difosgenu se přidá pri -30 °C k roztoku 2,5 g (11,7 mmol) Zerc-butylesteru (5}-N-formyl-[3-cyklopropylalaninu a 2,5 g (24,7 mmol) triethylaminu ve 100 ml suchého dichlormethanu. Reakční roztok se nechá ohřát na -15 °C během 1 hodiny a v míchání při této teplotě se pokračuje, až je reakce skončena. Reakční roztok se pak při laboratorní teplotě dvakrát promyje 7% roztokem hydrogenuhličitanu sodného a organická fáze se vysuší nad síranem hořečnatým. Po filtraci se rozpouštědlo odstraní ve vakuu a zbytek se vyjme do 70 ml benzenu. K tomuto roztoku se přikape při laboratorní teplotě roztok 3,05 g (11,5 mmol) 2-terc-butoxy4,4-bis(trifluormethyl)-l,3-oxazabuta-l,3-dienu v 10 ml benzenu. Reakční roztok se zahřívá přes noc na 60 °C a benzen se pak odstraní ve vakuu. Zbytek se podrobí chromatografií na silika35 gelu v soustavě petro lether-ethyl acetát (8:1). Získá se 3,7 g (78 %) produktu, tajícího při 76 až 71 °C; [a]20 = -28° (c = 1, CHC13).
18e) Kyselina (5)-2-(4,4-bis(trifluorrnethyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethy í)octová
Roztok 7 g (17,3 mmol) sloučeniny z příkladu 18d ve 20 ml dichlormethanu se přidá pri 10 °C ke směsi 30 ml kyseliny trifluoroctové a 50 ml dichlormethanu a reakční směs se míchá 16 hodin pri laboratorní teplotě. Po odstranění kyseliny trifluoroctové a dichlormethanu ve vakuu se získá 5,9 g (98 %) titulní sloučeniny, t.t. 123 až 125 °C; [a]22 = -26° (c = 2, methanol).
-43CZ 301893 B6
18f) Kyselina {ό>-2 <4,4-bis(trifluormethy 13-<4-<3-(2--methylfenyl)ureido)--3 methoxybenzyl)-2,5-dÍoxoimÍdazolidin-1 -y 1)-2-( cyklopropy 1 methy l)octová
3,2 ml roztoku «-butyllithia (2,5M v hexanu) se přidá při 40 °C v atmosféře argonu k roztoku 5 1,39 g (4 mmol) sloučeniny z příkladu 18e ve 40 ml absolutního tetrahydrofuranu. Reakční směs se za míchání nechá ohřát na 0 °C a přidá se k ní roztok 2,43 g (8 mmol) 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxy benzy leh loridu ve 20 ml absolutního tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá 3 hodiny při laboratorní teplotě a pak se kní přidá 20 ml IN kyseliny chlorovodíkové.
Tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu a vodná fáze se extrahuje dvakrát methy 1-Zerc-butyletheio rem. Spojené organické fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltrují se a zahustí ve vakuu. Zbytek se přečistí preparativní HPLC. Zahuštěním produktových frakcí a lyofilizací se získá 1,41 g (57 %) titulní sloučeniny.
18g) Kyselina (7?)-3-<(5)-2-(4,4-bis(triffuormethyI—3—<4—(3-(2-methylfenyl)ureido>-315 methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidÍn-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-methylpropionová
Titulní sloučenina se získá způsobem, popsaným v příkladech If a 19, kondenzací sloučeniny z příkladu 18f s /crc-butyl-(7?)-3-aminobutanoátem a následným štěpením zerc-butylesteru.
Příklad 19
Kyselina (tY)-3-((5)-2-<4.4—bis(tri fluormethy I—3—<4—(3-(2-methylfenyl)ureido>-3-methoxy25 benzy i)-2,5-dioxoimidazotidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-fenylpropionová
19a) Ethyl-(lS>-3-((Ó3-2-(4,4“bis(triťluormethyl-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimÍdazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino}-3-fenylpropionát
748 mg (2,28 mmol) TOTU (O-((kyan(ethoxykarbonyl)methylen)amino)-N,N,N',N -tetramethyl uroň i um-tetrafluoroborát) a 368 μί Ν,Ν-diisopropylethylaminu se přidá při 0 °C k roztoku 1,41 g (2,28 mmol) sloučeniny z příkladu 18f a 442 mg (2,28 mmol) ethyI-(S>-3-amino-3fenylpropionátu ve 20 ml absolutního dimethylformamidu. Směs se míchá 1 hodinu při laboratorní teplotě a pak se dimethylformamid odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a roz35 tok se promyje postupně vodným roztokem KH5O4/K2SO4, nasyceným roztokem NaHCO3 a vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve
-44 CZ 301893 B6 vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu v soustavě heptan-ethylacetát (3:2). Zahuštění produktových frakcí poskytne 1,48 g (82 %) titulní sloučeniny.
19b) Kyselina (5)-3-((5)-2-(4,4-bis(trifluormethyl-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-35 rnethoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(cyklopropylmethyl)acetylamino)-3-fenylpropionová
Roztok 1,46 g (1,84 mmol) sloučeniny z příkladu 19a ve 40 ml N-methyl-2-pyrrolidonu a 20 ml 6N kyseliny chlorovodíkové se zahřívá 6 hodin na 60 °C. Reakční směs se ochladí na laboratorní io teplotu a nalije se do 300 ml vody. Sraženina se odsaje, promyje vodou a vysuší nad oxidem fosforečným. Surový produkt se dvakrát chromatografuje na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol-kyselina octová-voda (95:5:0,5:0,5). Po zahuštění produktových frakcí se zbytek rozpustí v dichlormethanu a organická fáze se promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se podrobí lyofilizaci. Výtěžek
1,19 g (85 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 764,2 (M+Hf.
Příklad 20
Kyselina (7?)-3-((5)-2-(4,4-bis(trifluormethy 1-3-(4-(3-( 2-methy Ifeny l)ureido}-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionová
20a) Terc-butv lester N-formyl-L-leueinu
Sloučenina se připraví analogicky, jak popsal W. Duczek a spol., Synthesis 1996, 37-38. Roztok 4,04 g (40 mmol) triethylaminu v 10 ml dichlormethanu se přidá při 0 °C k roztoku 8,94 g (40 mmol) hydrochloridu Zerc-butylesteru L-leucinu a 3,4 g (40 mmol) kyanmethylformiátu v 60 ml dichlormethanu. Reakční roztok se nechá ohřát na laboratorní teplotu a míchá se při laboratorní teplotě přes noc. Pak se dvakrát promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, fáze se oddělí a organická fáze se vysuší nad síranem hořečnatým. Po filtraci a odstranění rozpouštědla ve vakuu se zbytek podrobí destilaci ve vakuu. Získá se 7,S g (87 %) produktu, vroucího při 118°C/2,7 Pa (0,02 torr).
20b) 7m?-buty 1-(5)-2-(4,4—bis(trifluormethyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetát
2,4 g (12,1 mmol) difosgenu se přidá při -30 °C k roztoku 2,5 g (11,6 mmol) re-butyl esteru
N-formyl-L-leucinu a 2,5 g (24,7 mmol) triethylaminu ve 100 ml suchého dichlormethanu. Reakční roztok se během l hodiny nechá ohřát na -10 °C a v míchání při této teplotě se pokračuje, dokud reakce neproběhne úplně. Pak se reakční roztok při laboratorní teplotě dvakrát promyje 7% roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Fáze se oddělí, organická fáze se vysuší nad síranem hořečnatým a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se vyjme do 70 ml benze45 nu. K tomuto roztoku se při laboratorní teplotě přikape roztok 3 g (11,3 mmol) 2 /m* butoxy4,4-bis(trifluormethyl)-l,3-oxazabuta-1.3-dienu v 10 ml benzenu. Reakční roztok se zahřívá
-45CZ 301893 B6 přes noc na 60 °C a pak se benzen odstraní ve vakuu. Zbytek se podrobí chromatografií na sílikagelu v soustavě petrolether-ethylacetát (10:1), čímž se získá 3,7 g (80 %) titulní sloučeniny, t.t. 105 až 106 °C; [a]20 = -24° (c - l,CHCh).
? 20c) Kyselina (5)-2-(4,4—bis(trifluormethyl)-2,5-dioxoim idazol idin-l-yl)-2-(2-methylpropy i)octová
Roztok 7 g (17,2 mmol) sloučeniny z příkladu 20b ve 20 ml dichlormethanu se přidá při 10 °C ke směsi 30 ml kyseliny trífluoroctové a 50 ml dichlormethanu a reakční směs se míchá 16 hodin při io laboratorní teplotě. Pak se kyselina trifluoroctová a dichlormethan odstraní ve vakuu a získá se tak 6,0 g (99 %) titulní sloučeniny, tající pri 154 až 156 °C; [a]22 = -23° (c = 2, methanol).
20d) Kyselina (A)-3--((.V)-2-(4,4-bis(tril'luorrncthyl)-3-(4-(3-(2-meth> lřcn>l)ureÍdo)-3methoxy benzyl )-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acety lamí no)-3-methyl15 propionová
Titulní sloučenina se připraví způsobem, popsaným v příkladech If a lg, a to z 500 mg (0,809 mmol) kyseliny (5)-2-(4,4-bis(trifluormethy 1)-3-( 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)oetové vzorce
(která se připraví z kyseliny (5)-2-(4,4-bis(triťluormethyl)-2.5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2methylpropyl)octové a 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylchloridu způsobem, popsaným v příkladu 18f), a 128 mg (0,809 mmol) řere-butyl-(5)-3-aminobutanoátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění na silikagelu (heptan-ethylacetát 3:2) a štěpení terc25 butylesteru se získá 299 mg (53 %) titulní sloučeniny.
ES(+) -MS: 704,5 (M+H)+.
jo Příklad 21
Kyselina (5)-3-((5) 2 34.4 bis(tri0uormethyl)-3 (4-(3-(2 meihylfenyl)ureido)-3-rne(hoxybenzy 1 )-2,5-d ioxoi ni idazol id in-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acety lam ino)-3-fenyl propionová
-46 CZ 301893 B6
a) Ethyl -(5)-3-((5)-2-(4,4-bis(trifluormethy 1)-3-(4-(3-(2--methylfenyl)ureido)~3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionát t,89g (5,77 mmol) TOTU a 932 μΙ Ν,Ν-diisopropylethylaminu se přidá při 0°C k roztoku
3,57 g (5,77 mmol) kyseliny (5)-2-(4.4-bis(trinuormethyl)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)iireido>-3methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolídin-!-y 1)-2-(2-methyIpropyl)octové (připravené z kyseliny (5)-2-(4,4-bis(trifluormethyl)-2,5-dioxoimidazolidÍn-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 4-(3(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylchlorÍdu, jak je popsáno v příkladu 18f) a 1,11 g (5,77 mmol) ethyl-(5^3-amino-3-fenylpropionátu ve 30 ml absolutního dimethylformamidu. io Směs se míchá 1 hodinu při laboratorní teplotě, dimethylformamid se odstraní ve vakuu, zbytek se vyjme do ethylacetátu a ethylacetátový roztok se promyje postupně vodným roztokem KH5O4/K2SO4, nasyceným roztokem hydrogenuhliČitanu sodného a vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (2:3). Zahuštěním produktových frak15 cí se získá 3,26 g (71 %) titulní sloučeniny.
21b) Kyselina (5)-3-((5)-2-(4,4-bÍs(trifluormethy 1)—3-<4—(342-methylfenyl)ureido)- 3methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-ťenylpropionová ml 6N kyseliny chlorovodíkové se přidá k roztoku 3,25 g (4,09 mmol) sloučeniny z příkladu 21a v 90 ml N-methyl-2-pyrrolidonu a směs se zahřívá 6 hodin na 60 °C. Po ochlazení na laboratorní teplotu se směs nalije do 600 ml vody. Sraženina se odsaje, promyje vodou a vysuší nad oxidem fosforečným. Surový produkt se přečistí dvojnásobnou chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanoi-kyselina octová-voda (95:5:0,5:0,5). Produktové frakce se zahustí a odparek se vyjme do dichlormethanu. Organická fáze se dvakrát promyje vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým, zfiltruje se, zahustí a podrobí se lyofilizaci. Získá se tak 2,7 g (86 %) titulní sloučeniny.
ES(+) -MS: 766,2 (M+H) .
Příklad 22
Sodná sůl kyseliny (5)-3-((5)-2-(4.4-bis( tri tluormethy 1)-3-(4-(3-(2-methyl feny l)ureido)-3methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)~3-fenylpropionové
1,24 ml IN roztoku hydroxidu sodného (zředěného 20 ml vody) se přidá za míchání k suspenzi 40 1 g (1,3 mmol) sloučeniny z příkladu 21 ve 100 ml acetonitrilu a 200 ml vody. Roztok se podrobí lyofilizaci, čímž se získá 1,01 g (79 %) titulní sloučeniny.
ES(+)-MS: 766,2 (kyselina (5)-3-((5)-2(4,4-bis(trif1uonnethyl)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-díoxoimidazoIidin-l-yl)-2-{2-methylpropyl)aeetylamÍno)-3“ fenyl propionová + H).
-47CZ 301893 B6
Příklad 23
Sodná sul kyseliny (Λ7-3 ((M 2-(4.4-bis(triJluormethvl) 3 (4 <3-{2-rr)ethylfen\l)ureido) 3nietlwxybenzyl)-2,5- dioxoimidazolidm 1 \l)-2-(cyklopropylmethyl)aeet\lamino)-3 fenyIpropionové
Ze 720 mg sloučeniny z příkladu 19b se získá 720 mg (99%) titulní sloučeniny způsobem, popsaným v příkladu 22.
ES(+)-MS: 764,3 (kyselina (5%3-((S}-2-(4,4_bis(trifluormethyl)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-í—yl}-2-( cyklopropylmethy l)acetylamino)~ 3-fenylpropionová + H)+.
Studium biologické aktivity
A) Test adheze buněk U937/VCAM—1
Testovací metoda použitá pro studium působení sloučenin vzorce I na interakci mezi VCAM-1 a VLA-4 je popsána níže a je pro tuto interakci specifická. Buněčné vazebné složky, t.j. VLA-4 integriny, se dodají ve své přírodní formě jako povrchové molekuly na lidských buňkách U937 (ATCC CRL 1593), které patří do skupiny leukocytů. Jako specifické vazebné složky se použijí rekombinantní rozpustné fúzní proteiny, připravené genetickým inženýrstvím, sestávající z extracytoplasmatické domény lidské VCAM-1 a konstantní oblasti lidského imunoglobulinu subtřídy IgGl.
Měření adheze buněk U937 (ATCC CRL 1593) k hVCAM-l(l-3)-IgG
1. Příprava lidské VCAM-l(l-3)-IgG a lidského CD4-[gG
Použije se genetický konstrukt pro expresi extracelulární domény lidské VCAM-1, kombinovaný s genetickou sekvencí těžkého řetězce lidského imunoglobulinu IgGl (pantová oblast, oblasti CH2 a CH3) (od fy Dr. Brian Seed, Massachusetts General Hospital, Boston, USA; srv. Damle a Aruffo, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1991, 88, 6 403). Rozpustný fúzní protein h VCAM-1 (1-3)IgG obsahuje tři amino-terminální extracelulární imunoglobulin-like domény lidské VCAM-1 (Damle a Aruffo, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1991, 88, 6 403). CD4-IgG (Zettlemeissl a spol., DNA and Cell Biology 1990, 9, 347) slouží jako fúzní protein pro negativní kontroly. Rekombinantní proteiny se ex prim ují jako rozpustné proteiny po DEAE/dextranem zprostředkované transfekcí DNA v buňkách COS (ATCC CRL 1651) podle standardních postupů (Ausubel a spol., Current protocols in molecular biology, John Wtley & Sons, lne., 1994).
2. Měření adheze buněk U937 k hVCAM-l( l-3)-IgG
2.1 96jamkové testovací destičky (Nunc Maxisorb) se inkubují pri laboratorní teplotě po dobu jedné hodiny s roztokem (100 μΙ/jamka) kozí protilátky proti lidské IgG (10 pg/ml v 59mM tris, pH 9,5). Po odstranění roztoku protilátky se jednou provede promytí PBS.
-48 CZ 301893 B6
2.2 Blokační pufr (1% BSA v PBS; 150pl/jamka) se inkubuje půl hodiny na destičkách pri laboratorní teplotě. Po odstranění blokačního pufru se jednou provede promytí PBS.
2.3 Supematant (100 μΙ/jamka) kultury transfekovaných buněk COS se inkubuje na destičkách při laboratorní teplotě po dobu 1,5 hodiny. Buňky COS se transfekují s plasmidem, kódujícím pro tri N-terminální imunoglobulin-like domény VCAM-1, připojené k Fc-části lidského IgG] (hVCAM-l(l-3)-IgG). Obsah hVCAM-i(l~3)-IgG je přibližně 0,5-1 pg/ml. Po odstranění supematantu se jednou provede promytí PBS.
io
2.4 Destičky se inkubují pri laboratorní teplotě po dobu 20 minut se ΙΟΟμΙ/jamku pufrem, blokujícím Fc-receptor (1 mg/ml γ-globulinu, lOOmM NaCI, ΙΟΟμΜ MgCI2, ΙΟΟμΜ MnCl2, ΙΟΟμΜ CaCl2, 1 mg/ml BSA v 50 mM HEPES, pH 7,5). Po odstranění pufru, blokujícího Fc-receptor, se jednou provede promytí PBS.
2.5 Přidá se 20 μΐ vazebného pufru (lOOmM NaCI, ΙΟΟμΜ MgCl2, ΙΟΟμΜ MnCl2, ΙΟΟμΜ CaCl2, 1 mg/ml BSA v 50mM HEPES, pH 7,5), přidají se testované sloučeniny v 10μ1 vazebného pufru a provede se inkubace po dobu 20 minut. Jako kontroly slouží protilátky proti VCAM-1 (BBT, No. BBA6) a proti VLz\—4 (Immunotech, No. 0764).
2.6 Buňky U937 se inkubují 20 minut v pufru, blokujícím Fc-receptor, a pak se napipetují v koncentraci lxl06/ml a v objemu 100 μί najamku (konečný objem 125 μΙ/jamka).
2.7 Destičky se pomalu ponoří v úhlu 45° do stop-pufru (lOOmM NaCI, ΙΟΟμΜ MgCl2, ΙΟΟμΜ
MnCl2, 100μΜ CaCl2 ve 25mM tris, pH 7,5) a otřepou se. Postup se opakuje.
2.8 Roztok barvičky (50 μΙ/jamka; 16,7 pg/ml Hoechst dye 33258, 4 % formalinu, 0,5 % Triton X-100 v PBS) se pak inkubuje na destičkách po dobu 15 minut.
2.9 Destičky se otřepou a pomalu se ponoří v úhlu 45° do stop-pufru (lOOmM NaCI, ΙΟΟμΜ
MgCl2, ΙΟΟμΜ MnCl2, ΙΟΟμΜ CaCl2 ve 25mM tris, pH 7,5). Postup se opakuje. Pak se destičky i s tekutinou (stop-pufrem) měří v cytofluorimetru (Miilipore) (citlivost: 5, filtr: excitační vlnová délka: 360 nm, emisní vlnová délka: 460 nm).
Intenzita světla, emitovaného zbarvenými buňkami U937, je měřítkem počtu buněk U937, které adherovaly k hVCAM-l(l-3)-IgG a tudíž zůstaly na destičce, a tedy měřítkem schopnosti přidané testované sloučeniny inhibovat tuto adhezi. Z inhibice adheze při různých koncentracích testované sloučeniny se vypočte koncentrace IC50, která způsobuje inhibici adheze z 50 procent.
3. Výsledky
V testu adheze buněk U937/VCAM-1 byly získány následující výsledky (hodnoty IC50 v nM (nanomoly/1 itr)).
45 Sloučenina z příkladu č. IC50 (nM)
1 0,3
2 0,5
5 25,9
7 2,1
50 10 0,6
13 1,8
16 0,9
19 4,
-49 CZ 301893 Bó
Farmakologické vlastnosti sloučenin vzorce I je možno též studovat na následujících modelech.
B) Adheze leukocytů u potkana
Na potkaním modelu adheze leukocytů se zkoumá vliv látek vzorce I na tuto adhezi ve venulích potkana. Adheze leukocytů k endotelu postkapilámích venulí se považuje za důležitý stupeň zánětlivých reakcí (J. M. Harlan, Blood 1985, 65, 513). Během rekruitmentu leukocytů z krve do zanícených oblastí probíhá dobře koordinovaný dynamický sled událostí, v němž aktivní roli mají chemotaktické cytokíny a buněčné adhezní molekuly. Zjistilo se, že interakce VCAM/VLA^4 io hrají rozhodující úlohu při adhezi a výstupu leukocytů, a při zvýšené propustnosti cév pro makromolekuly. která se indukuje různými zprostředkujícími substancemi (mediátory) a cytokiny (D. Seiffge, Int. J. Microcirc. 1995, 15, 301). Na představeném modelu se celkový zánět nebo revmatoidní artritida, vedoucí k adhezi leukocytů a k jejich výstupu do postižených částí orgánů, vyvolá lokální nebo systémickou injekcí endotoxinů, např. zymosanem, bakteriálními toxiny, jakojsou liposacharidy (LPS), nebo Freundovým adjuvans. Stanoví se zvýšená adheze k endotelu venulí, způsobená endotoxinem.
Adheze leukocytů se stanoví pomocí sním kovacího inversního mikroskopu (Zeiss), osazeného videosystémem. Zymosan nebo bakteriální endotoxin se i nj i kuje samcům potkana Sprague20 Dawley (tělesná hmotnost přibližně 250 g) pod lehkou premedikací halothanem. Kontrolní zvířata dostanou stejný objem 0,9% roztoku soli. Testované látky se potom aplikují zvířatům subkutánně nebo per os, a to buď v jednotlivé dávce, nebo ve více dávkách. Pro měření se potkani narkotisují intramuskulámí injekcí urethanu 1,25 g/kg. Dýchají spontánně tracheální trubicí. Tělesná teplota se udržuje na 37 °C pomocí regulované elektricky vyhřívané podušky. Na vyhří25 váném okně stolku mikroskopu (37 °C) se pečlivě obnaží mesenterium naříznutím podbřišku a překryje se při 37 °C kapalným parafinem, lleocekáiní oblast mesenteria se fixuje pomocí tří tupých jehel a plastelíny. Po třicetiminutové ekvilibrační fázi, během níž se tkáň stabilizuje, se adheze leukocytů stanoví v postkapilámích venulích o průměru 20 až 30 pm a délce přibližně 100 pm počítáním ve 2 až 3 segmentech venulí, v 10 min intervalech po dobu jedné hodiny.
Leukocyt se považuje za adherovaný k endotelu, jestliže se nepohybuje po dobu delší než 30 sec. Po ukončení experimentu se v krvi stanoví celkový počet leukocytů a obsah fibrinogenu, Inhibice adheze leukocytů testovanou látkou se vyjadřuje poklesem (v %) počtu adherovaných leukocytů u léčených zvířat, ve srovnání s počtem u zvířat kontrolních.
C) Přecitlivělost opožděného typu na myších
Protialergická a proti zánětlívá účinnost látek vzorce I se studuje na modelu přecitlivělosti opožděného typu (DTH). DTH je zánětlívá reakce kůže, vyvolaná sensibilisací pomocí antigenní substance. Za účelem in vivo stanovení odpovídající zánětlivé reakce a rekruitmentu leukocytů do zasažené oblasti se sloučeniny testují na následujícím modelu DTH u myší (viz také T. B. Issekutz, J. Immunol. 1991, 147,4178).
Skupina samic myší BALB/c (tělesná hmotnost přibližně 20 g) se na oholené části kůže zcitliví aplikací 150 pl 3% oxazalonu, který indukuje silnou zánětlivou DTH reakci. Po 6 dnech se reakce podnítí aplikací 20 pl 1% oxazalonu do pravého ucha zvířat. Testované látky se podávají v každém jednotlivém případě subkutánně nebo orálně 44 hod a 20 hod před podnícením reakce a 4 hod po podnícení. Těsně před podnícením a za 24 hod po podnícení reakce se mikrometrem (Mitutoyo Engineering) změří změna tloušťky pravého ucha, zduřelého v důsledku zánětu. Rozdíl těchto dvou měření se stanoví pro každé zvíře skupiny. Střední hodnoty rozdílů mezi sku50 pinou zvířat ošetřených testovanou látkou a neošetřenou kontrolní skupinou se porovnají. Jako míra účinku látky je bráno procento inhibice zduření ucha.
- 50 CZ 301893 Bó
D) Ant matické účinky na mor jatech
Vliv na i podle po se v defct hmotnos hodnoty charakter chokonst znám j akt
Morčata po dva n ovalbumi látku ve a ty. V násl· dvakrát. J ci plic a antiastmaticLs účinek sloučenin vzorce I se modelově stanoví na morčatech ’é metody (G. Moacv ic, Arch. Toxicol. 1975, 34, 1). Technická příprava stanovení orovede, jak popisuje Moacevic. Použijí se samci morčat albínů v rozsahu tělesné 0 až 500 g. Zvířata s imístí do pletysmograťu (FMI) a zaznamenají se tři počáteční i metrů respiracní ry< losti a amplitudy. V tomto modelu je astmatická respirace ána poklesem respin’ ní amplitudy (= snížení respiracního objemu v důsledku brone) a zvýšením respir ;ní rychlosti (= reflexní reakce). Tento stav je u astmatiků spnea.
ni se 22 dní před poe. tkem studie zcitliví l ml 0,1% roztoku ovalbuminu na zvíře, dující dny. Experimv itální astmatický záchvat se indukuje inhalací 0,3% roztoku jo dobu 1 minuty. Po -0 až 60 minutové ozdravovací fázi zvířata inhalují testovanou ém roztoku. Okamžň . potom se aplikuje 0,3% roztok ovalbuminu po dobu 1 minué 30 min ozdravovací ázi zvířata dýchají normální vzduch. Tento postup se opakuje iže astmatické záchvaty ohrožují život, podává se zvířatům kyslík.
Antiastnu ký účinek na ovcích se stanoví například způsobem, popsaným Abrahamem a spol. (J. Clin. It st: 1994,93,776).
E) Antia. osklerotický účinek se může studovat na následujících zvířecích modelech.
Manžetový todel tvorby neointimy
Použijí se yši divokého kmene C57BL/6J z chovného zařízení Charles River Wiga GmbH (Sulzféld, imecko) a homozygotní ΚΌ myši kmene C57BL/6J-ApoE tmlUnc (ApoE KO) z Jackson 1 boratory (Maine, USA). Na počátku experimentu jsou všechny myši ve stáří 10 až
12 týdnů a hovají se v plně klimatizovaných místnostech se stálou teplotou 22 °C. Světelný režim den/r, c je řízené nastaven na dobu 12 hod. Myši se nejdříve anestetizují pentobarbitalem sodným (6' mg/kg tělesné hmotnosti; i.p.). Každému zvířeti se ještě aplikuje xylazin (0,01 mg/10 5 tělesné hmotnosti; i.m.).
Myši se fixují v pozici naznak a vnitřní strana zadních nohou se oholí a desinfikuje. Kůže na vnitřní levé straně stehna se otevře podélným řezem asi 1 cm dlouhým a stehenní tepna se vypreparuje od okolní tkáně, od stehenní žíly a sedacího nervu. Asi 2 mm dlouhý kousek polyethylenové hadičky (vnitrní průměr 0,58 mm, vnější průměr 0,965 mm, Becton Dickinson, Sparks, MD, USA) se podélně rozřízne a umístí kolem stehenní arterie a fixuje se nití Proleň (7/0, 0,5 metric, Ethicon, Nordstedt, Německo). Kůže se následně znovu uzavře kontinuálním stehem. Pravá zadní noha se operuje analogicky, ale bez nasazení manžety kotem stehenní arterie. Zvíře se potom vrátí zpět do klece. Po operaci jsou zvířata denně ošetřována testovanou látkou.
Na konci experimentu se myši opět anestetizují pentobarbitalem sodným (60 mg/kg tělesné hmotnosti; i.p.) a xylazinem (0,01 mg/10 g tělesné hmotnosti; i.m.). Pro fixaci cév in šitu dostane každá myš injekci 4% formalinu do břišní aorty. Potom se vyjme pravá a levá arterie. Na levé straně se oddělí část arterie, která obsahuje úsek dlouhý 1 mm blíže k manžetě, úsek uzavřený v manžetě a distální l mm úsek. Na pravé straně tato část odpovídá úseku isolovanému během operace, ale neuzavřenému manžetou.
Části levé a pravé stehenní arterie, fixované ve 4% roztoku formalinu, se zalijí do parafinu. Z úseku levé arterie a z odpovídajícího úseku pravé kontrolní arterie se připraví množství tkáňových řezů, které se pro softwarem řízenou morfometrickou analýzu (LeicaQWin od Leica
Imaging Systems, Cambridge, Velká Británie) obarví hematoxylinem a eosinem.
-51 CZ 301893 B6
Pro každou myš se vyhodnotí tři tkáňové řezy z oblasti levé stehenní arterie uzavřené manžetou a tri tkáňové řezy zodpovídající oblasti pravé kontrolní arterie. Po označení vnější elastické vrstvy (lamina elastica extema), vnitrní elastické vrstvy (lamina elastica interna) a rozhraní mezi ? lumenem a endotelem pak program vyhodnotí následující plochy: lumen, neointima a media. Velikost těchto ploch se vyjadřuje v pm2. Mírou účinku látky je snížení poměru neointima/media ve srovnání s kontrolní skupinou.
Transplantace srdce
Na modelu alogenní transplantace srdce se provádějí transplantace mezi dvěma geneticky inkompatibilními potkany. Pro tento účel se potkani Wistar-Furth použijí jako dárci a potkani Lewis jako příjemci. Zvířata se získají z chovného zařízení Charles River Wiga GmbH (Sulzfeld, Německo). Samci potkana Lewis o hmotnosti 270 až 330 g a stáří 2,5 až 3 měsíce a samci
Wistar-Furth o hmotnosti 200 až 250 g ve stáří od 1,5 do 2 měsíců se chovají za konstantních řízených podmínek (teplota 19 až 22 °C; relativní vlhkost 50 až 55 %; světelný režim den/noc je řízené nastaven na periodu 12 hod).
Před operací dostanou potkani kombinaci xylazinu (3,3 mg/kg tělesné hmotnosti) a ketaminu (115 mg/kg tělesné hmotnosti). Po nástupu anestese se břišní dutina příjemce otevře středovým řezem. Břišní aorta a dolní dutá žíla se od sebe oddělí mezi renální arterií a žílou a iliolumbálními cévami. Aorta se potom kraniálně uzavře za pomoci cévní svorky. Obě cévy se potom kaudálně zaškrtí hedvábnou nití. Druhé hedvábné vlákno leží volně podél kraniálního konce dolní duté žíly. Po otevření břišní dutiny dárce je zvíře utraceno přerušením hlavních břišních cév. Tento časový okamžik je počátkem ischemické periody orgánu dárce. Potom se otevře bránice a srdce se obnaží. Horní a dolní dutá žíla se podváží a odříznou d i stál né od srdce. Plicní cévy se hromadně podváží hedvábnou nití. Aorta a putmonární arterie se potom vyjmou pinzetou a odstřihnou. Cévy transplantátu se zbaví zbytků krve. Srdce se potom zvedne, oddělí se spolu z ligaturou z plíc a vloží se do ledového fyziologického roztoku chloridu sodného na jednu až dvě minuty.
Potom se provede propojení (koncem ke straně) aorty a plicní arterie orgánu dárce s břišní arterií a s dolní dutou žílou příjemce. Po propojení cév se obnoví žilní a následně tepenná cirkulace. Nakonec se uzavře břišní dutina sešitím svalu peritonea a kůže. Po obnovení krevního oběhu a krátkém ozdravení, tepe transplantované srdce v rytmu se sinusovou frekvencí 100 až 120 tepů/min. Jako imunosupresivum se podává Cyklosporin A (CSA) buď subkutánně (s.c.) nebo orálně s pitnou vodou. Po překonání akutní odmítavé reakce lze, počínaje 15. dnem po operaci, snížit dávku z 25 mg/kg tělesné hmotnosti na 5 mg/kg tělesné hmotnosti. Injekce se podávají jednou denně, ráno, do oblasti krku zvířete.
Z důvodu bezpečného překonání akutní odmítavé reakce dochází k přechodu ze subkutánní aplikace CSA na orální podání až 22. den po operaci. Zkoumaná sloučenina se podává po dobu 100 dní po operaci. Po uplynutí časového intervalu sledování (100 dní) se zvířatům pod anestezí otevře břišní dutina. Srdce s chráněnými výstupky břišních cév se vyjme a připraví se tkáňové řezy, které se skladují v 4% roztoku formalinu. Po fixaci se tkáňové řezy srdce zalijí do parafinu a obarví na elasticitu podle standardní histologické techniky van Giesona. Klasifikace proliferace neointimy a s ní spojené konstrikce vaskulamího lumenu se vyhodnotí dle Adamse a spol. (Transplantation 1993, 56, 794). Klasifikuje se adheze mezi vnitřní elastickou vrstvou (lamina elastica interna) a endotelem. Speciální barvení dle van Giesona, které selektivně zvýrazní elastická vlákna, usnadňuje vyhodnocení. Účinek sloučeniny se projevuje snížením proliferace neointimy, a tedy aterosklerózy transplantátu ve srovnání s kontrolní skupinou.
Model aterosklerózy u ApoE „knockout“ (KO) myší
Homozygotní KO myši kmene C57BL/6J-ApoE tmlUnc (ApoE KO) se získají od The Jackson Laboratory (Maine, USA). Všechny myši jsou na počátku experimentu 10 až 12 týdnů staré a jsou chovány na standardním stelivu pro laboratorní zvířata (Altromin, Lage, Německo) v plně
- 52 CZ 301893 B6 klimatizovaných místnostech při teplotě 22 °C. Světelný režim den/noc je řízené nastaven na periodu 12 hodin. Zvířatům je podávána testovaná látka po dobu 4 měsíců. Na konci pokusu se myši anestetizují pentobarbitalem sodným (60 mg/kg tělesné hmotnosti; i.p.) a xylazinem (0,01 mg/10 g tělesné hmotnosti; i.m). Srdce, aortální oblouk a sestupná thorakáiní aorta se pak odstraní a fixují se ve 4% roztoku formalinu. Sestupná aorta se vybarví barvičkou Oil Red O. aby se vybarvily tukové léze. Morfologická analýza tukových lézí se provádí za použití mikroskopu (typ Leitz DM RBE, Leica, Bensheim) s připojenou kamerou s řídicí jednotkou (typ CF 15 MCC, Kappa MeBtechnik, Gleichen) a počítačem (Leica, Bensheim). Měření se provádějí za použití počítačového programu pro zobrazovací analýzu (LeicaQWin, Leica Imaging Systems, Cambrid10 ge, Velká Británie). Srdce a aortální oblouk se podélně rozříznou a obarví se hematoxylinem a eosinem pro morfometrickou analýzu. V každém případě se analyzuje 15 až 20 řezů. Další řezy se zkoumají imunohistochemicky na makrofágy a T-lymfocyty. Účinek testované sloučeniny se projeví zmenšením tvorby plaku v aortě ve srovnání s kontrolní skupinou.
F) Kardioprotektivní účinek se může studovat například na následujícím zvířecím modelu. Velikost srdečního infarktu u potkanů
Potkaní samci kmene Wistar se získají z chovného zařízení Charles River Wiga, GmbH (Sulzfeld, Německo). Použijí se zvířata stará 2,5 až 3 měsíce, hmotnosti 270 až 330 g. Zvířata se chovají za konstantních řízených podmínek (teplota 19 až 22 °C, relativní vlhkost 50 až 55 %, světelný režim den/noc je nastaven na 12 hodin). Před operací se myši anestetizují kombinací xylazinu (3,3 mg/kg tělesné hmotnosti) a ketaminu (115 mg/kg tělesné hmotnosti). Pak se zvířata intubují a ventilují se 30%ním kyslíkem. Hrudník se oholí, dezinfikuje se a otevře se levou late25 rální thorakotomií. Levá koronární tepna se podváže 2 až 3 mm pod levým srdečním ouškem po dobu 48 hodin nebo 4 týdnů, nebo se podváže po dobu 30 minut a reperfunduje se po dobu 47,5 hodiny, nebo po dobu 4 týdnů.
Po operaci se hrudník opět uzavře a zvířata se extubují, když začnou spontánně dýchat. Testo30 vana sloučenina se podá 30 minut po podvázání nebo bezprostředně před reperfúzí. Zvířata jsou pak každodenně ošetřována testovanou sloučeninou. Na konci pokusu se zvířata znovu anestetizují kombinací xylazinu (3,3 mg/kg tělesné hmotnosti) a ketaminu (115 mg/kg tělesné hmotnosti). Pro analýzu pohybů stěny se zvířata, u kterých byla srdce reperfundována, zkoumají pomocí „Nuclear Magnetic Resonance Imaging“, L zvířat s neperfundo váným srdcem se pravou krční tepnou zavede špičatý kateter pro měření ventrikulámího tlaku a kontrakt!lity v levé srdeční komoře. Pak se všem zvířatům odstraní srdce a perfunduje se retrográdně přes aortu v Langendorffově aparátu teplým 1% roztokem Evansovy modři při 37 °C, aby se zjistila oblast anatomického rizika a neischemická oblast. Srdce se rozříznou na 5 až 6 tenkých plátků a inkubují se 15 minut v roztoku 2,3,5-trifenyltetrazoliumchloridu, aby se zjistila vitální a mrtvá srdeční tkán.
Pláni metrická analýza rizikové plochy a oblasti infarktu se provádí pomocí kamery (Leica, Bensheim) s připojenou počítačovou jednotkou s analytickým softwarem (Leitz, Bensheim). Riziková plocha se pak vyjádří v procentech vztažených na levou předsíň plus septum, a infarzní oblast v procentech vztažených na rizikovou plochu. Účinek sloučeniny se projeví jako zmenšení infarzní oblasti vztažené na rizikovou plochu v porovnání s kontrolní skupinou.

Claims (14)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Imidazolidinový derivát obecného vzorce 1 ve kterém
    A znamená cykiopropyImethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
    E znamená skupinu -CO-R6, skupinu -CO-H nebo skupinu -CH2-O~R7,
    Z znamená atom kyslíku,
    R1 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,
    R2 znamená fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo (C|-C4)-alkylovou skupinu, přičemž alkylová skupina může být substituována jedním nebo několika atomy fluoru a fenylová skupina může být substituována jedním nebo několika stejnými nebo rozdílnými substituenty zvolenými ze souboru sestávajícího z (Cj C;>-alkýlové skupiny, (Ci-C4)-alkoxylové skupiny, methylendioxyskupiny, ethylendioxyskupiny, atomu halogenu, trifluormethylové skupiny a tri fl uormethoxy lové skupiny,
    R3 a R4 znamenají methylovou skupinu nebo trifluormethylovou skupinu,
    R’ znamená (C|-C4)-alkylovou skupinu, přičemž alkylová skupina může být substituovánajedním nebo několika atomy fluoru,
    IC znamená hydroxylovou skupinu, (Cj C|o)- alko.\ylovou skupinu, fenyl—(Cj-Cgj-alkoxylovou skupinu, fenyloxylovou skupinu, (C i-C8)-alky Ikarbony loxy-fCi-Cúj-alkoxylovou skupinu, feny Ikarbony loxy(C]C0)-alkoxy lovou skupinu, feny l-(C|-C6)-alky Ikarbony 1oxy dCi CJ-alkoxvlovou skupinu, (C]-C8)-alkoxykarbonyloxy-(C|-C6)-alkoxylovou skupinu, tenyloxykarbonyluxy -íCr-Cj alkoxykmni skupinu, fenyl-(C|-C6)-alkoxykarbonyloxy-(C|-C6)-alkoxylovou skupinu, aminovou skupinu, mono((C]-C]0)-alkyl)aminovou skupinu nebo di((C C|G} alkyI)aminovOLi skupinu,
    R7 znamená atom vodíku nebo (Ci-C4)-alkylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomerních formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  2. 2. Imidazolidinový derivát podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém R3 a R4 oba znamenají methylové skupiny nebo oba znamenají trifluormethylové skupiny, ve všech jeho stereoizomerních formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
    -54CZ 301893 B6
  3. 3. Imidazolidinový derivát podle nároků 1 a/nebo 2 obecného vzorce I, ve kterém R1 znamená methylovou skupinu a R5 znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  4. 4. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 3 obecného vzorce I, ve kterém R2 znamená pyridylovou skupinu, nesubstituovanou fenylovou skupinu, fenylovou skupinu, kteráje substituovaná methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylovou skupinu, kteráje substituovaná jednou nebo dvěma (C|~C4)-alkoxylovými skupinami, nebo (Ci—Čajníky lovou skupinu, která může být substituovaná jedním nebo několika atomy fluoru, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  5. 5. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 4 obecného vzorce I, ve kterém E znamená skupinu -CO-R2 nebo skupinu -OL-OH a R6 znamená hydroxylovou skupinu, (C|-C6)-alkoxylovou skupinu nebo aminovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  6. 6. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 5 obecného vzorce I, ve kterém
    A znamená cyklopropylmethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
    E znamená skupinu -COOH, skupinu -COOC3H5, skupinu -COO/C3H7 nebo skupinu <h2-oh,
    Z znamená atom kyslíku,
    R' znamená methylovou skupinu,
    R2 znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo methylovou skupinu,
    R3 a R4 oba znamenají methylovou skupinu,
    R5 znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  7. 7. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 5 obecného vzorce I, ve kterém
    A znamená cyklopropylmethylovou skupinu nebo isobutylovou skupinu,
    E znamená skupinu -COOH, skupinu -COOC2H5, skupinu -COO/C3H7 nebo skupinu -CH2-OH,
    Z znamená atom kyslíku,
    Rl znamená methylovou skupinu,
    R2 znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu, pyridylovou skupinu nebo methylovou skupinu,
    R3 a R4 oba znamenají trífluormethy lovou skupinu,
    -55 CZ 301893 B6
    R5 znamená methylovou skupinu, ve všech jeho stereoizomemích formách a směsích těchto forem ve všech poměrech nebo jeho fyziologicky přijatelné soli.
  8. 8. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli použití jako léčivo.
  9. 9. Farmaceutický přípravek, vyznačený tím, že obsahuje jeden nebo několik imidazolid i nových derivátů podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli a farmaceuticky přijatelný nosič.
  10. 10. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití jako protizánětové látky.
  11. 11. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků l až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení artritidy, revmatoidní artritidy, polyartritidy, zánětového onemocnění střev, systemického lupus erythematosus, roztroušené sklerózy nebo zánětových onemocnění centrální nervové soustavy.
  12. 12. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení astmatu nebo alergií.
  13. 13. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití při léčení kardiovaskulárních onemocnění, aterosklerózy, infarktu myokardu, akutního koronárního syndromu, mrtvice, restenóz, diabetů, poškození orgánových transplantátů, imunitních onemocnění, autoimunitních onemocnění, růstu nádorů nebo nádorových metastáz, malárie nebo pro kard i o protekci nebo pro sekundární profylaxi mrtvíce.
  14. 14. Imidazolidinový derivát podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7 obecného vzorce I a/nebo jeho fyziologicky přijatelné soli pro použití jako inhibitory adheze a/nebo migrace leukocytů nebo pro inhibici receptorů VLA-4.
CZ20032429A 2001-03-10 2002-02-23 Imidazolidinový derivát, tento imidazolidinový derivát pro použití jako lécivo a farmaceutický prípravek obsahující tento imidazolidinový derivát jako úcinnou látku CZ301893B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10111877A DE10111877A1 (de) 2001-03-10 2001-03-10 Neue Imidazolidinderivate, ihre Herstellung, ihre Verwendung und sie enthaltende pharmazeutische Präparate

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20032429A3 CZ20032429A3 (cs) 2003-12-17
CZ301893B6 true CZ301893B6 (cs) 2010-07-21

Family

ID=7677184

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20032429A CZ301893B6 (cs) 2001-03-10 2002-02-23 Imidazolidinový derivát, tento imidazolidinový derivát pro použití jako lécivo a farmaceutický prípravek obsahující tento imidazolidinový derivát jako úcinnou látku

Country Status (34)

Country Link
US (1) US6680333B2 (cs)
EP (1) EP1373249B1 (cs)
JP (1) JP4482277B2 (cs)
KR (1) KR100991678B1 (cs)
CN (1) CN1227248C (cs)
AR (1) AR035692A1 (cs)
AT (1) ATE293621T1 (cs)
AU (1) AU2002233358B2 (cs)
BG (1) BG108134A (cs)
BR (1) BR0207981A (cs)
CA (1) CA2440648C (cs)
CZ (1) CZ301893B6 (cs)
DE (2) DE10111877A1 (cs)
DK (1) DK1373249T3 (cs)
EE (1) EE05401B1 (cs)
ES (1) ES2240687T3 (cs)
HR (1) HRP20030713B1 (cs)
HU (1) HU228304B1 (cs)
IL (2) IL157830A0 (cs)
ME (1) MEP61108A (cs)
MX (1) MXPA03007634A (cs)
MY (1) MY129029A (cs)
NO (1) NO326001B1 (cs)
NZ (1) NZ528075A (cs)
PE (1) PE20020904A1 (cs)
PL (1) PL204622B1 (cs)
PT (1) PT1373249E (cs)
RS (1) RS51140B (cs)
RU (1) RU2303592C2 (cs)
SI (1) SI1373249T1 (cs)
SK (1) SK286652B6 (cs)
TW (1) TWI328587B (cs)
WO (1) WO2002072573A1 (cs)
ZA (1) ZA200306107B (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE19647380A1 (de) * 1996-11-15 1998-05-20 Hoechst Ag 5-Ring-Heterocyclen als Inhibitoren der Leukozytenadhäsion und VLA-4-Antagonisten
BR0009277A (pt) * 1999-03-22 2002-02-05 Ortho Mcneil Pharm Inc Processo de preparação de ácido propiÈnico de 3s-3-amino-3-arila e derivados deste
WO2005034953A1 (ja) * 2003-10-10 2005-04-21 Kowa Co., Ltd. 血管新生抑制薬
EP2286224A4 (en) * 2008-05-05 2012-04-25 Univ Winthrop Hospital METHOD FOR IMPROVING THE CARDIOVASCULAR RISK PROFILE OF COX-INHIBITORS
EP3326645B1 (en) 2010-10-25 2020-03-18 Biogen MA Inc. Methods for determining differences in alpha-4 integrin activity by correlating differences in svcam and/or smadcam levels
CN112707874A (zh) * 2020-12-29 2021-04-27 广东中科药物研究有限公司 一种抗病毒化合物及其制备方法

Citations (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO1999024398A2 (en) * 1997-11-12 1999-05-20 Astrazeneca Uk Limited Urea derivatives and their use as integrin inhibitors
EP0918059A1 (de) * 1997-11-19 1999-05-26 Hoechst Marion Roussel Deutschland GmbH Substituierte Imidazolidinderivate, ihre Herstellung, ihre Verwendung und sie enthaltende pharmazeutische Präparate
WO1999060015A1 (de) * 1998-05-14 1999-11-25 Aventis Pharma Deutschland Gmbh Imidazolidinderivate, ihre herstellung, ihre verwendung und sie enthaltende pharmazeutische präparate
WO2000000477A1 (en) * 1998-06-30 2000-01-06 Pfizer Products Inc. Non-peptidyl inhibitors of vla-4 dependent cell binding useful in treating inflammatory, autoimmune, and respiratory diseases
WO2000069831A1 (en) * 1999-05-17 2000-11-23 Aventis Pharma Deutschland Gmbh Spiroimidazolidine derivatives, their preparation, their use and pharmaceutical preparations comprising them

Family Cites Families (32)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE4009506A1 (de) 1990-03-24 1991-09-26 Hoechst Ag Hydantoinderivate
DE4126277A1 (de) 1991-08-08 1993-02-11 Cassella Ag Hydantoinderivate
ATE150319T1 (de) 1992-01-13 1997-04-15 Biogen Inc Behandlung von asthma
AU674302B2 (en) 1992-02-12 1996-12-19 Biogen Idec Ma Inc. Treatment for inflammatory bowel disease
DE4207254A1 (de) 1992-03-07 1993-09-09 Cassella Ag 4-oxo-2-thioxoimidazolidin-derivate
DE4213634A1 (de) 1992-04-24 1993-10-28 Cassella Ag 2,4-Dioxo-imidazolidin-Derivate
DE4224414A1 (de) 1992-07-24 1994-01-27 Cassella Ag Phenylimidazolidin-derivate, ihre Herstellung und ihre Verwendung
DE4228717A1 (de) 1992-08-28 1994-03-03 Cassella Ag Imidazolidin-Derivate
SG52262A1 (en) 1993-01-08 1998-09-28 Tanabe Seiyaku Co Peptide inhibitors of cell adhesion
CA2153692C (en) 1993-01-12 2011-11-08 Roy R. Lobb Recombinant anti-vla4 antibody molecules
CA2155303C (en) 1993-02-09 2010-04-20 Linda C. Burkly Treatment for insulin dependent diabetes
DE4308034A1 (de) 1993-03-13 1994-09-15 Cassella Ag Neue Heterocyclen, ihre Herstellung und ihre Verwendung
DE4427979A1 (de) * 1993-11-15 1996-02-15 Cassella Ag Substituierte 5-Ring-Heterocyclen, ihre Herstellung und ihre Verwendung
AU693143B2 (en) 1993-12-06 1998-06-25 Cytel Corporation CS-1 peptidomimetics, compositions and methods of using the same
PT804237E (pt) 1994-01-25 2006-10-31 Elan Pharm Inc Anticorpos humanizados contra a molecula de adesao leucocitaria vla-4
JPH10502349A (ja) 1994-06-29 1998-03-03 テキサス・バイオテクノロジー・コーポレイシヨン インテグリンα▲下４▼β▲下１▼のＶＣＡＭ−１またはフィブロネクチンへの結合を阻害する方法
US5811391A (en) 1994-08-25 1998-09-22 Cytel Corporation Cyclic CS-1 peptidomimetics, compositions and methods of using same
GB9524630D0 (en) 1994-12-24 1996-01-31 Zeneca Ltd Chemical compounds
US6306840B1 (en) 1995-01-23 2001-10-23 Biogen, Inc. Cell adhesion inhibitors
DE19515177A1 (de) 1995-04-28 1996-10-31 Cassella Ag Hydantoinderivate als Zwischenprodukte für pharmazeutische Wirkstoffe
US6248713B1 (en) 1995-07-11 2001-06-19 Biogen, Inc. Cell adhesion inhibitors
DE59706273D1 (de) 1996-03-20 2002-03-21 Hoechst Ag Inhibitoren der Knochenresorption und Vitronectinrezeptor-Antagonisten
WO1998004247A1 (en) 1996-07-25 1998-02-05 Biogen, Inc. Cell adhesion inhibitors
DE19647381A1 (de) 1996-11-15 1998-05-20 Hoechst Ag Neue Heterocyclen als Inhibitoren der Leukozytenadhäsion und VLA-4-Antagonisten
PL323130A1 (en) 1996-11-15 1998-05-25 Hoechst Ag Application of heterocyclic compounds in production of a pharmaceutic agent, novel heterocyclic compounds and pharmaceutic agent as such
DE19647380A1 (de) 1996-11-15 1998-05-20 Hoechst Ag 5-Ring-Heterocyclen als Inhibitoren der Leukozytenadhäsion und VLA-4-Antagonisten
WO1998042656A1 (en) 1997-03-21 1998-10-01 Cytel Corporation Novel compounds
DE19741235A1 (de) 1997-09-18 1999-03-25 Hoechst Marion Roussel De Gmbh Neue Imidazolidinderivate, ihre Herstellung, ihre Verwendung und sie enthaltende pharmazeutische Präparate
DE19741873A1 (de) 1997-09-23 1999-03-25 Hoechst Marion Roussel De Gmbh Neue 5-Ring-Heterocyclen, ihre Herstellung, ihre Verwendung und sie enthaltende pharmazeutische Präparate
CN1327443A (zh) 1997-10-31 2001-12-19 艾文蒂斯药品有限公司 取代的酰苯胺化合物
WO1999054321A1 (en) 1998-04-21 1999-10-28 Aventis Pharma Limited Substituted diamines and their use as cell adhesion inhibitors
AU1915399A (en) 1998-07-10 2000-02-01 Cytel Corporation Cs-1 peptidomimetics, compositions and methods of using the same

Patent Citations (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO1999024398A2 (en) * 1997-11-12 1999-05-20 Astrazeneca Uk Limited Urea derivatives and their use as integrin inhibitors
EP0918059A1 (de) * 1997-11-19 1999-05-26 Hoechst Marion Roussel Deutschland GmbH Substituierte Imidazolidinderivate, ihre Herstellung, ihre Verwendung und sie enthaltende pharmazeutische Präparate
WO1999060015A1 (de) * 1998-05-14 1999-11-25 Aventis Pharma Deutschland Gmbh Imidazolidinderivate, ihre herstellung, ihre verwendung und sie enthaltende pharmazeutische präparate
WO2000000477A1 (en) * 1998-06-30 2000-01-06 Pfizer Products Inc. Non-peptidyl inhibitors of vla-4 dependent cell binding useful in treating inflammatory, autoimmune, and respiratory diseases
WO2000069831A1 (en) * 1999-05-17 2000-11-23 Aventis Pharma Deutschland Gmbh Spiroimidazolidine derivatives, their preparation, their use and pharmaceutical preparations comprising them

Also Published As

Publication number Publication date
HUP0303455A2 (hu) 2004-03-01
BG108134A (bg) 2004-09-30
MXPA03007634A (es) 2003-12-04
BR0207981A (pt) 2004-06-15
DE60203791T2 (de) 2006-01-19
US6680333B2 (en) 2004-01-20
WO2002072573A1 (en) 2002-09-19
HRP20030713B1 (en) 2006-02-28
RU2303592C2 (ru) 2007-07-27
HRP20030713A2 (en) 2005-02-28
ZA200306107B (en) 2004-09-01
EP1373249B1 (en) 2005-04-20
CZ20032429A3 (cs) 2003-12-17
HUP0303455A3 (en) 2005-06-28
CA2440648C (en) 2010-06-15
AR035692A1 (es) 2004-06-23
US20030073723A1 (en) 2003-04-17
MY129029A (en) 2007-03-30
RU2003129986A (ru) 2005-03-20
EE05401B1 (et) 2011-04-15
TWI328587B (en) 2010-08-11
DE10111877A1 (de) 2002-09-12
NO20033981L (no) 2003-09-09
KR100991678B1 (ko) 2010-11-04
DE60203791D1 (de) 2005-05-25
IL157830A (en) 2009-05-04
PL362573A1 (en) 2004-11-02
CN1227248C (zh) 2005-11-16
AU2002233358B2 (en) 2007-03-22
NO326001B1 (no) 2008-09-01
PL204622B1 (pl) 2010-01-29
IL157830A0 (en) 2004-03-28
ES2240687T3 (es) 2005-10-16
CA2440648A1 (en) 2002-09-19
CN1496360A (zh) 2004-05-12
JP4482277B2 (ja) 2010-06-16
RS51140B (sr) 2010-10-31
EP1373249A1 (en) 2004-01-02
DK1373249T3 (da) 2005-08-22
SK286652B6 (sk) 2009-03-05
HK1062173A1 (en) 2004-10-21
PE20020904A1 (es) 2002-12-10
NO20033981D0 (no) 2003-09-09
KR20030082980A (ko) 2003-10-23
MEP61108A (en) 2011-05-10
SI1373249T1 (cs) 2005-08-31
ATE293621T1 (de) 2005-05-15
PT1373249E (pt) 2005-07-29
YU70803A (sh) 2006-05-25
EE200300436A (et) 2003-12-15
JP2004523574A (ja) 2004-08-05
SK11262003A3 (sk) 2004-01-08
NZ528075A (en) 2005-02-25
HU228304B1 (en) 2013-03-28

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ301893B6 (cs) Imidazolidinový derivát, tento imidazolidinový derivát pro použití jako lécivo a farmaceutický prípravek obsahující tento imidazolidinový derivát jako úcinnou látku
AU2002233358A1 (en) Imidazolidine derivatives, their preparation, and their use as antinflamatory agent
EP1414444B1 (en) Novel imidazolidine derivatives, their preparation and their use as vla-4 antagonists
KR100658962B1 (ko) 스피로이미다졸리딘 유도체, 이의 제조방법 및 이를 포함하는 약제학적 제제

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20150223