CZ300111B6 - Scezovací kád - Google Patents

Abstract

Vynález se týká scezovací káde (1) s vnitrním prostorem (2) pro pojmutí rmutu, která je opatrena jalovým dnem (4) pro odtahování sladiny, která je vytvorena prstencovite. Scezovací kád (1) má první vnitrní prumer (a) a druhý vnejší prumer (b), pricemž pomer (a/b) mezi prvním (a) a druhým (b) prumerem je nejméne 0,15. Uvnitr prvního prumeru (a) je stredový volný prostor (17). Jsou v nem opatrena prívodní hrdla (12) napojení vnitrního prostoru (2)pro rmut a rozdelovac rmutu (11).

Description

Seezovaeí káď

Oblast techniky

Vynález se týká seezovaeí kádě s vnitřním prostorem pro pojmulí řinutu, která je opatřena jalovým dnem pro odtahování sladiny, která je vytvořena prstencovité. má první vnitřní průměr a druhý vnější průměr, přičemž poměr mezi prvním a druhým průměrem jc nejméně 0,15 a uvnitř prvního průměru jc středový volný prostor,

Dosavadní stav techniky

Seezovaeí kádě se používají při výrobě piva, aby se ze rmutu získala sladina. Se e zov ací kádě i? mají obvykle v podstatě kruhovitý půdorys a měří v průměru několik metrů. Uprostřed seezovaeí kádě je středový hnací hřídel pro kypřící a mláto oddělující zařízení, které pohybuje kypřícími noži na kruhových drahách v seezovaeí kádi.

U konstrukce a funkce seezovaeí kádě stále více záleží na tom. aby se za eo nejkratší dobu a s eo nejmenší spotřebou místa co nej rychleji získal co největší díl extraktu ze rmutu, aby se vyhovělo stoupajícím požadavkům na stále vyšší počty várek a s tím spojené kratší seezovaeí časy.

U známých seezovacíeh kádí se ukázalo, že kvůli nižší rychlosti kypřících nožů v blízkosti středového hřídele v této oblasti nejsou kypřiči děje tak účinné, jako v oblastech, které leží radiálně více vnč. takže ve vnitřních oblastech obecně zůstává vyšší podíl vymývatelného zbytkového extraktu. Výlěžek je tam tedy nižší. Dále je kvůli segmentové konstrukci jalového dna seezovaeí kádě v blízkosti středového hřídel kvůli nosníkům a okrajovým lištám segmentů jalového dna relativně veliká nevyužitá seezovaeí plocha.

mi Ze spisu Db 39 10 149 je například známo zařízení v podobě seezovaeí kádě, u kterého je vnitřní prostor seezovaeí kádě rozdělen do komor, aby se tak na vnějším obvodu každé komory vytvořila vlastní rámová seezovaeí plocha a tím se celkově seezovaeí plocha zvětšila, čímž se sníží scezovací doba. U zařízení tohoto druhu je nevýhodou nákladnost, konstrukce, způsobená rozdělením vnitřních prostor do komor.

Dále jsou ze spisů Db 36 40 811. Db 38 29 924 a Db 44 01 543 známa varná zařízení nebo varné jednotky obsahující kombinaci oblasti seezovaeí kádě ve tvaru prstence a uprostřed oblasti scez.ovací kádě umístěné oblasti rmutové kádě nebo tam vytvořené oblasti rmutovaeí pánve. Oblasti jsou od sebe odděleny dělicími stěnami. Taková kompaktní varná kombi-zařízení se používají ro jenom ve speciálních případech a nejsou dimenzována na veliké výkony. Jednotlivé seezovaeí kádé, které jsou spojeny se separátními sladinovými pánvemi a separátními rmutovými káděmi, o které jde u vynálezu a u kterých jsou dosažitelné vysoké seezovaeí výkony, nejsou z nich zřejmé.

U takových zařízení je také nevýhodné, že kvůli uspořádání oblasti rmutové kádě nebo oblasti rmutovaeí pánve uprostřed prstencovité oblasti seezovaeí kádě musí být hnací zařízení pro kypřící zařízení a mláto oddělující zařízení umístěno nad oblastí seezovaeí kádě. Dále musí být přívodní potrubí k oblasti seezovaeí kádě umístěna vně. Kromě toho je potřeba místa v oblasti rmutové kádě nebo oblasti rmutovaeí pánve opravdu veliká, takže oblast seezovaeí kádě samotné je opravdu malá. Varná kombi zařízení navržená ve třech uvedených spisech jsou proto zamýšlena jen pro malé a kompaktní pivovary .

Úkolem předmětného vynálezu je vytvořit samostatnou seezovaeí káď, vhodnou pro spojení s externí rmutovaeí pánví anebo mladinovou pánví, která za vylepšení výtěžku umožňuje vysoké výkony.

CZ 300111 Bó

Podstata vynálezu

Tento úkol se řeší seezovací kádí s v nitřním prostorem pro pojmutí rmutu. která je opatřena jalo5 vým dnem pro odtahování sladiny, kteráje vytvořena prstencovitč. má první vnitřní průměr a druhý vnější průměr, přičemž poměr mezi prvním a druhým průměrem je nejméně 0.15 a uvnitř prvního průměru je středový volný prostor, u kterého jsou podle vynálezu v něm opatřena přívodní hrdla napojení vnitřního prostoru pro nnut a rozdělovač rmutu, to Seezovací káď podle vynálezu jc s výhodou provedena tak. že je poměr mezi prvním průměrem a druhým průměrem minimálně 0,2, s výhodou minimálně 0,3 a ještě výhodněji minimálně 0.4,

Seezovací káď podle vynálezu je dále s výhodou provedena tak. zeje poměr mezi prvním průměrem a druhým průměrem maximálně 0.5.

Seezovací káď podle výše uvedeného provedení je dále s výhodou provedena tak, že je rozdělovač rmutu uspořádán prstencovité kolem středového hnacího hřídele kypřícího anebo mlát oddělujícího zařízení.

Seezovací kád¹ podle výše uvedených provedení vynálezu je dále s výhodou provedena tak. že jsou mezi vnitřním prostorem a rozdělovačem rmutu opatřena uzavíratelná hrdla rozdělovače rmutu. která jsou s výhodou skloněna směrem ven a dolů.

Seezovací kád¹ podle výše uvedených provedení vynálezu jc dále s výhodou provedena lak, že je uvnitř a/nebo pod středovým volným prostorem opatřena sběrná nádrž scezené sladiny.

Seezovací káď podle výše uvedených provedení vynálezu jc dále s výhodou provedena tak, že je středový volný prostor ohraničen směrem nahoru vhodnou střechou.

Seezovací kád' podle výše uvedených provedení vynálezu je dále s výhodou provedena tak. že je hnací zařízení kypřícího anebo mláto oddělujícího zařízení uspořádáno uvnitř anebo pod středovým volným prostorem.

Sce/ovací kád¹ podle výše uvedených provedení vynálezu jc dále s výhodou provedena tak, že je opatřena zařízením pro zjišťování hladiny s výhodou s alespoň jednou hladinovou sondou a s výhodou s alespoň jednou trubkou, které je alespoň zčásti uspořádáno ve středovém volném prostoru.

l im, že je jalové dno směrem dovnitř omezeno vnitřním průměrem, který'je nejméně 0,15 ná40 sobkem vnějšího průměru, vytvoří se ve vnitřní oblasti seezovací kádě u osy volný prostor, který se nepoužívá k scezování. Celková seezovací plocha, snížená tím sama o sobě vůči srovnatelným scczovacím kádím, se dá opět získat malým zvětšením vnějšího průměru. Jinými slovy se pak plocha jalového dna, která se u běžných scezovaeíeh kádí nachází v blízkosti středového hřídele, odebere a přidá se k okrajové oblasti seezovací kádě. Tím se vnitřní, méně účinná plocha jalovét? ho dna zredukuje a přidá se k účinnější části seezovací kádě.

Pomocí takto vytvořené seezovací kádě je možné provést scezování rychleji za současného zvýšení výtěžku. Také je možno například použít jemnější šrot pro rmut, takže se může dále zvýšit výtěžek extraktu. Také oddělování mláta se dá provést rychleji. Kromě toho vznikají i konstrukčso ní výhody, protože mohou odpadnout do špičky vybíhající prvky jalového dna obvyklých scezovacích kádí. které jsou zvlášť výrobně nákladné.

Konečné prstencovité vytvořeni seezovací plochy dovoluje vytvořit vc středu seezovací kádě místo pro hnací zařízení, přívody a odvody nebo přístup pro údržbářské práce na seezovací kádí.

5 τ

C7 300111 B6

Tím. že se ve středu scezovaeí kádě vytváří středový volný prostor, mohou se například také přeložit dovnitř přípoje, které jsou obvykle umístěny zevně na scezovacích kádích, Rovněž může být pohon kypřícího a mláto oddělujícího zařízení vytvořen pod scezovaeí kádí nebo vc volném prostoru, což je zc statických důvodů výhoda kvůli vysoké hmotnosti motoru, respektive převodovky.

Středově umístěný volný prostor může být dále použit pro rozdělovač rmutu, který je s výhodou přes hrdla rozdělovače rmutu spojen s vnitřním prostorem scezovaeí kádě. Pomocí vhodného sklonu hrdel rozdělovače rmutu vůči vodorovné rovině v rozsahu od 20 do 25 °C se může rmut přivádět optimálně do vnitřního prostoru scezovaeí kádě, přičemž díky prstencovitému tvaru scezovaeí kádě jsou cesty krátké.

Přehled obrázků na výkresech

Scezovaeí káď v provedení podle vynálezu bude blíže osvětlena pomocí obrázků, přičemž obr. 1 je schematické znázornění dna scezovaeí kádě podle jednoho provedení vynálezu, obr. 2 je třírozměrný schematický pohled na jedno provedení vy nálezu, obr, 3 je schematický pohled v řezu na jedno provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněno dno j_6 scezovaeí kádě podle vynálezu. Dno L6 scezovaeí kádě je prstencovité a iná vnitřní průměr a. jakož i vnější průměr b. Vnitřní průměr a měří více než 0.15-násobek průměru b. Středový volný prostor U kolem středového hřídele J_3 uvnitř průměru a je volný prostor, který se nepoužívá k scezování.

Ve dnu j6 scezovaeí kádě je schematicky znázorněn příklad uspořádání tulipánovitých vývodů 5. Skrz tulipánovité vývody 5 odtéká získaná sladina ze scezovaeí kádě L Tulipánovité vývody 5 jsou uspořádány na třech soustředných kruzích, čímž se dosahuje optimálního odtoku sladiny.

Dno j_6 scezovaeí kádě jc vc stejném tvaru - zakryto vlastním jalovým dnem 4 tak. jak je to znázorněno na obr. 2.

Scezovaeí plocha, která odpadla ve vnitřním středovém volném prostoru 17 oproti běžným scczovacím kádím, se dá zase získal zpět malým zvětšením vnějšího průměru b. Když sc má například u scezovaeí kádě obvyklé konstrukce s vnějším průměrem cca 6.00 m získat vnitřní středový volný prostor 17 s průměrem eea 2.30 m, musí se vnější průměr b zvětšit pouze o cca 40 cm. pokud se má plošně dosáhnout stejná scezovaeí plocha, Pro mnohé případy bude ale také postačovat provést menší zvětšení, protože jak výtěžek, tak i výkon scezování, je v radiálních vnějších oblastech tak jako tak lepší.

Na obrázcích 2 a 3 je nyní znázorněn konkrétnější příklad provedení scezovaeí kádě 1_ podle vynálezu. Scezovaeí káď 1 má přívod 3 rmutu. který končí v rozdělovači I I rmutu. Rozdělovač 11 rmutu je umístěn v středovém volném prostoru J_7 scezovaeí kádě 1. Středový volný prostor 17 je uspořádán kolem středového hnacího hřídele 13 a je obklopen vlastním vnitřním scezovacím prostorem 2 scezovaeí kádě 1. Rozdělovač H rmutu je přitom vytvořen prstencovité a obklopuje rovněž středový hnací hřídel 13, Od rozdělovače j_L rmutu odcházejí přívodní hrdla 12 rmutu. které ústí do vnitřního prostoru 2.

Zatímco je na obr. 2 znázorněna celá řada přívodních hrdel 12 rmutu, může jich být i jen několik málo, například dvě přívodní hrdla. Také je možné zcela se zřeknout použití rozdělovačů ]_[ rmu- CZ 300111 Bó tu a nechat přívodní potrubí 3 rmutu ústit přímo do vnitřního prostoru 2 scezovací kádě L přičemž se to děje ze strany středového volného prostoru 17.

Přívodní hrdla J_2 rmutu anebo přívodní potrubí 3 rmutu jsou s výhodou uzavíratelná. například pomocí ventilu J_8 tak. jak jsou znázorněny schematicky na obr. 3.

Středový volný prostor 17 scezovací kádě lje zde vytvořen válcovitě a vykazuje vhodnou horní střechu 19. Střechou ]9 prostupuje středový hnací hřídel 13, Středový volný prostor Γ7 je otevřený směrem dolu.

Spodní vymezení vnitřního prostoru 2 scezovací kádě I jc dáno segmenty jalového dna, které dohromady tvoří jalové dno 4, V přední části obr. 2 je sítovitá struktura jalového dna znázorněna zčásti šrafováním. Pod jalovým dnem 4 se nalézá dno 16 scezovací kádě. které má stejný kulatý tvar a přibližně stejné rozměry, jako má jalové dno 4. Segmenty jalového dna 4 se udržují ve vymezené vzdálenosti od dna _[6 scezovací kádě například úložnými lištami, podpěrnými nožičkami a podobně, které jsou umístěny mezi segmenty jalového dna 4 a dnem 16 scezovací kádě.

Ve vnitřním prostoru 2 scezovací kádě l je dále znázorněno kypřící a mláto odstraňující zařízení 9 s kypřícími noži 10. Dále jsou přítomna kropící zařízení J4. například k vyluhování postřikováním. Kypřící a mláto odvádějící zařízení 9 se uvádí do otáčivého pohybu ve směru šipky J_5 pomocí středového hnacího hřídele L3 a muže se zvedat nebo klesat ve směru šipek 23, aby se tak určila hloubka řezu kypřících nožů 10.

Ve dnu J_6 scezovací kádě jsou schematicky znázorněny tulipánovité vývody 5, které odvádějí sladinu, která prochází skrz jalové dno 4. Potrubími 6 sladiny se sladina odvádí do sběrné nádrže ] na sladinu. Na obr. 2 je znázorněna jen jedna možnost těchto tulipánovitých vývodů 5 s potrubími 6 sladiny. Podle velikosti scezovací kádě 1 může být tulipánovitých vývodů 5 více nebo méně tak, jak je to znázorněno například na obr. 1. Jako směrnou hodnotu lze uvést to. že na 1 nr plochy dna jc jeden tulipánovitý vývod.

1'akc sběrná nádrž 7 na sladinu je uspořádána v středovém volném prostoru 17 nebo pod ním. Sběrná nádrž 7 na sladinu má dále odtok 8 k odvádění nashromážděné sladiny. Zatímco je sběrná nádrž 7 na sladinu na obr. 2 vytvořena jen na jedné straně středové hnací osy 13, je možné také osu 13 prsteneovité obklopit lak. jak je to znázorněno na obr. 3.

Díky uspořádání středové sběrné nádrže 7 na sladinu se délky potrubí 6 sladiny udržují krátké, takže se zabrání smáčení přední sladiny vodou, která se nachází v potrubí 6 na sladinu.

Na obr. 3 jc ještě jednou uveden průměr a středového volného prostoru 17, který je stejně veliký , jako první vnitřní průměr, jakož i druhý vnější průměr b jalového dna 4. Poměr a/b je zde výrazně větší než 0,15. Výhodný je například poměr přibližně 0,3.

Na obr. 3 je znázorněno zařízení pro zjišťování hladiny, které obsahuje hladinovou sondu 20 a trubku 2J_, Zařízení pro zjišťování hladiny může být také každé libovolné zařízení, které umožňuje zjišťovat hladinu ve vnitřním prostoru 2. U formy provedení s trubkou je trubka 21 spojena s vnitřním prostorem 2 scezovací kádě 1 spojením prostupným pro kapalinu. Trubka 21 je přitom zčásti umístěna v středovém volném prostoru 17, aby nezaujímala žádné místo mimo scezovací kádě a může také procházet směrem vzhůru skloněnou střechou 19. Spodní konec trubky končí v sběrné nádrži 7 sladiny nebo jak je to znázorněno na obr. 3. v odtoku 8. Trubka 2j může procházet skrz rozdělovač J_L rmutu nebo může být také vedena kolem něj (pokud rozdělovač JJ_ rmutu existuje).

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Scezovact káď (1) s vnitřním prostorem (2) pro pojmutí rmutu opatřená jalovým dnem (4) pro odtahování sladiny a vytvořená prstencovitě s prvním vnitřním průměrem (a) a druhým vnějším průměrem (b). vyznačující se tím. že poměr (a/b) mezi prvním (a) a druhým (b) průměrem je nejméně 0.15 a uvnitř prvního průměru (a) jc středový volný prostor (17), v němž jsou uspořádána přívodní hrdla (12) pro napojení vnitřního prostoru (2) pro řinut na rozdělovač io rmutu (11).
2. 2. Seezovací káď (1) podle nároku 1. vyznačující se tím, že poměr mezi prvním průměrem (a) a druhým průměrem (b) je minimálně 0,2, s výhodou minimálně 0.3 a ještě výhodněji minimálně 0,4.
3. 3. Seezovací káď (1) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím. že poměr mezi prvním průměrem (a) a druhým průměrem (b) je maximálně 0,5.
4. 4. Seezovací káď (1) podle nároku 1. vyznačující sc tím, že rozdělovač (11) rmutu

   20 je uspořádán prstencovitě kolem středového hnacího hřídele (13) kypřícího anebo mlát oddělujícího zařízení (9, 10).
5. 5. Seezovací káď (I) podle některého z nároků 3 nebo 4, vyznačující sc tím, že mezi vnitřním prostorem (2) a rozdělovačem (11) rmutu jsou opatřena uzavíralclná hrdla (12)

   25 rozdělovače (11) rmutu, která jsou s výhodou skloněna směrem ven a dolů.
6. 6. Seezovací káď (1) podle některého z nároků 1 až. 5, v y z n a č u j í c í se tím. že uvnitř a/nebo pod středovým volným prostorem (17) je opatřena sběrná nádrž (
7. 7) scezené sladiny.

   3o 7, Seezovací káď (1) podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím. že středový volný prostor (17) je ohraničen směrem nahoru vhodnou střechou (19).
8. 8, Seezovací káď (1) podle některého z nároků 1 až 7, v y z n a č u j í c í s c t í m . že hnací zařízení kypřícího a/nebo mláto oddělujícího zařízení (9) je uspořádáno uvnitř a/nebo pod slredo3 3 vym vol ný m prostorem (17).
9. 9. Seezovací káď (1) podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující s c tím, že je opatřena zařízením pro zjišťování hladiny s výhodou s alespoň jednou hladinovou sondou (20) a s výhodou s alespoň jednou trubkou (21). které je alespoň zčásti uspořádáno ve středovém vol4D ném prostoru (17).