Zážehová směs
Oblast techniky
Zážehová směs spadá do oblasti muniční výroby, zápalkových složí pro zápalky sportovního a loveckého střeliva.
io Dosavadní stav techniky
Složení zážehových směsí pro zápalky bez ohledu na konkrétní použití jednotlivých komponentů je možno vyjádřit jednoduchým schématem: primární třaskavina, senzibilizátor, pyrotechnický systém, který je složen z paliva a oxydovadla a pomocné složky, kterou je frikcionátor. Podle tohoto schématu jsou vytvořeny všechny známé zážehové sloze a roznětné směsi.
První historicky známá zážehová slož byla založena na tom, že funkci jedné primární třaskaviny plnila třaskavá rtuť, a to výhradně ve spojení s pyrotechnickým systémem, kterým je chlorečnan draselný a simík antimonitý. Takto vytvořená slož však vykazovala enormní korozivitu a proto byla nahrazena nekorozívní složí, kde funkci primární třaskaviny plní tricinát olovnatý a funkci senzibilizátoru tetrazen. Pyrotechnický systém je zde tvořen dusičnanem bamatým ve spojení se sirníkem antimonitým a případně kalciumsilicidem. Používají se i další pomocné složky, jako je kysličník olovičitý ve funkci pomocného oxydovadla. Známé jsou také snahy použít rhodanid olovnatý, který by plnil funkci senzibilizátoru i paliva. Všechny tyto sloze však emitují při výs25 třelu velké množství těžkých kovů ajejich kysličníků, které jsou vysoce toxické.
Vznikl proto úkol vytvořit slož, která by neobsahovala sloučeniny těžkých kovů a současně si uchovala.nekorozivnost tricinátových složí. Znamenalo to vyřešit třaskavou směs s vyloučením oxydovadla na bázi dusičnanů, neboť všechna s výjimkou dusičnanu barnatého jsou navlhavá, dále chlorečnanů a chloristanů, neboť přítomnost halogenů je nepřípustná z hlediska korozivity a dále pak vyloučit všechna paliva na bázi simíků nebo rhodanidů těžkých kovů z důvodu toxicity. Těmto podmínkám se nejvíce přiblížila slož, kde funkci primární třaskaviny plní aromatická diazosloučenina diazodinitrofenol, senzibilizátorem je tetrazen a pyrotechnický systém se skládá z peroxidu zinku a práškového titanu.Tato slož obsahuje ještě aktivní plnivo, kterým je NC prach.
Podobné slože jsou také popsány v následujících patentových spisech: DE 2 952 069 C2, EP 0 334 725 Al, US 4 675 059, WO 93/09 073 Al, US 4 608 102, EP 0 031 045 A2, FR 2 573 066, US 4 963 201 a DE 3 321 943 Al. Z těchto známých technických řešení za pozornost stojí patentový spis USA 4 675 059, kde nekorodující zážehová slož obsahuje diazodinitro40 fenol, oxid manganičitý, tetrazen a sklo. Jiný příklad zážehové slože je popsán v patentovém spisu USA 4 963 201, ve kterém je diazodinitrofenol nebo kaliumdinitrobenzfuroxan jako primární výbušina, tetrazen jako sekundární výbušina, dusičný ester jako palivo a dusičnan strontnatý jako okysličovadlo. Ze známého stavu techniky je zřejmé, že zdrojem emisí kovů je u známých složí mimo jiné i pyrotechnický systém.
Nevýhodou všech známých zážehových složí, a to i směsí nekorozívních je to, že jsou více či méně toxické.
Podstata vynálezu
Toxicitu a korozivitu zážehových složí řeší zážehová směs, která je tvořena primární třaskavinou, kterou je 5 až 60 % hmotn. diazodinitrofenolu, 0,5 až 20 % hmotn. tetrazenu jako senzibilizátoru, 10 až 60 % hmotn. energetické složky a 0,5 až 20 % hmotn. inertní přísady. Energetickou složkou jsou sloučeniny ze skupiny nitroesterů, nitraminů a výše nitrovaných aromátů, jako jsou
-1 CZ 299392 B6 například pentrit, nitrocelulóza, různé druhy jednosložkových i dvousložkových prachů, hexogen, tetryl, tetranitroanilín a pikrát amonný. Tyto sloučeniny, sloužící jako energetická složka, mají dostatečnou zásobu vlastního kyslíku a jsou schopny zajistit dostatečný zážehový impulz a potřebnou kyslíkovou bilanci. Výše uvedené sloučeniny plní funkci paliva i okysličovadla. Jako výkonné třaskaviny je použito diazodinitrofenolu, jehož zážehový impulz posiluje uvedené sloučeniny, zcela nahrazující známé pyrotechnické systémy.
Výhodami zážehové směsi v souladu s tímto technickým řešením je to, že je prosta kovů volných i vázaných a její produkty hoření jsou prosty tuhých toxických emisí. Směs vylučuje použití vol10 ných nebo vázaných kovů, jako jsou kysličníky, dusičnany, peroxid, manganistan či chroman. Mezi výhody patří odstranění tuhých toxických produktů hoření a s tím související odstranění zanášení zbraňových mechanismů. Při použití této směsi se využívá maximálně plynných zplodin k vytvoření potřebného tlakového a tepelného zážehového impulzu i při nižších navážkách při laboraci. Vyloučením peroxidů jako okysličovadel se řeší také bezpečnost, neboť peroxidy jsou samy o sobě citlivé a výbušné již při 230 °C, a to zejména peroxid zinku.
Příklady provedení vynálezu
K laboraci zápalek pro centrální i okrajový zápal v závislosti na účelu použití byly připraveny a prakticky odzkoušeny následující směsi.
Příklad 1
Diazodinitrofenol
Tetrazen
Nitrocelulóza
Pentrit
Inertní přísada % hmotn. 8%
48%
5% %
Příklad 2
Diazodinitrofenol
Tetrazen
Dvousložkový prach Tetryl
Inertní přísada % hmotn. 20%
29%
8% %
Příklad 3
Diazodinitrofenol 45 Tetrazen
Tetranitroanilín Hexogen Inertní přísada % hmotn. 6%
50%
7% %
-2CZ 299392 B6
Příklad 4
Diazodinitrofenol
Tetrazen
Nitrocelulóza Inertní přísada % hmotn. 8%
48%
4%
Průmyslová využitelnost
Zážehová směs je průmyslově využitelná v oblasti muniční výroby při výrobě zápalek s centrálním i okrajovým zápalem, určených pro lovecké i sportovní střelivo nebo pro vstřelovací nábojky, s výhodou pro menší ráže.