CZ298189B6

CZ298189B6 - Stenový blok operné steny a operná stena

Info

Publication number: CZ298189B6
Application number: CZ20002550A
Authority: CZ
Inventors: Donald@Robert A. Mac; J. Race@Robert
Original assignee: Keystone Retaining Wall Systems, Inc.
Priority date: 1998-10-13
Filing date: 1999-08-12
Publication date: 2007-07-18
Also published as: AUPP647298A0; US7448830B2; KR20010033094A; US20120279163A1; JO2133B1; DE69929446D1; AU5482799A; IL136657A; US20100095632A1; WO2000022243A1; EP1038069A1; CA2314133C; US7871223B2; ZA200002985B; TW422903B; GC0000110A; AU761371B2; BR9907046A; IL136657A0; US7654776B2

Abstract

U stenového bloku (1) operné steny jsou krckové stenové cásti (14, 15), otvory (16, 17) pro kolíky (50, 51) a dutiny (18, 19) pro ulození kolíku (50,51) umísteny tak, ze první rovina (P1), vedená rovnobezne s rovinou (S) soumernosti, prochází prvnídutinou (18) pro ulození kolíku (50, 51), prvním otvorem (16) pro ulození kolíku (50, 51) a první krckovou stenovou cástí (14), a druhá rovina (P2), vedená rovnobezne s rovinou (S) soumernosti, prochází druhou dutinou (19) pro ulození kolíku (50, 51), druhým otvorem (17) pro ulození kolíku (50, 51)a druhou krckovou stenovou cástí (15). Operná stena je vytvorena z mnoziny vrstev stenových bloku (1), ulozených do vazebného obrazce. Kazdý stenový blok (1) jedné vrstvy je opatren dvojicí kolíku (50, 51), z nichz kazdý vycnívá nad horní plochu (2)stenového bloku (1) a zasahuje do dutiny (18, 19)pro ulození kolíku (50, 51) svisle ulozeného sousedního stenového bloku (1) v následující horní vrstve.

Description

l ’ stěnového bloku (1) opěrné stěny jsou krčkové stěnové části (14. 15). otvory (16. 17) pro kolíky (50. 51) a dutiny (18. 19) pro uloženi kolíku (50. 51) umístěny lak. že první rovina (P1). vedená rovnoběžně s rovinou (S) souměrnosti, prochází první dutinou (18) pro uložení kolíku (50. 51). prvním otvorem (16) pro uložení kolíku (50. 51) a první krokovou stěnovou častí (14). a druhá rovina (P2). vedená rovnoběžně s rov inou (S) souměrnosti, prochází druhou dutinou (19) pro uložení kolíku (50. 51). druhým otvorem (17) pro uložení kolíku (50. 5 I) a druhou krokovou stěnovou částí (15). Opěrná stěna je vytvořena z množiny vrstev stěnových bloku (1). uložených do vazebného obrazce. Kazdy stěnový blok (1) jedné vrstvy je opatřen dvojicí kolíků (50, 51). z. nichž, každý vyčnívá nad horní plochu (2) stěnového bloku (1) a zasahuje do dutiny (18, 19) pro uložení kolíku (50. 51) svisle uloženého sousedního stěnového bloku (1) v následující horní vrstvě.

Stěnový blok opěrné stěny a opěrná stěna

Oblast techniky

Vynález sc týká stěnového bloku pro stavbu opěrné stěny, přičemž se rovněž týká opěrné stěny, vytvořené z množiny vrstev takových stěnových bloků.

li) Dosavadní stav techniky

Pro stavbu opěrných stěn sc využívají různé postupy a materiály. Tyto opěrné stěny jsou vytvářeny z přírodního kamene, monolitického betonu, zdivá, dřeva nebo železničních pražců. V minulých letech se pro konstrukci opěrných stěn používalo v široké míře prefabrikovaných beto15 nových opěrných dílců kladených na sucho, to znamená bez spojovací malty. Příklady takových výrobků jsou popsány v patentových spisech US Re 34 314 a US 5 294 216. l akové výrobky dosáhly při stavbách opěrných stěn značné obliby, protože jsou vyráběny ve velkých sériích a proto jsou poměrné levné. Tyto dílce jsou konstrukčně spolehlivé, lehké a poměrně snadno sc osazují, mají značnou trvanlivost a značnou atraktivnost různých architektonických vnějších 20 uprav.

Opěrná stěna, popsaná v patentovém spise US Re 34 314, by la zvláště úspěšná při svém využití v montovaných blokových stavebních systémech, které obsahují kromě jiných konstrukčních prvků specifický čepový systém, který vytváří potřebné zámkové spoje a umožňuje vyrovnávání prvků 25 opěrné stěny, zajišťující současně konstrukční pevnost stěny a efektivní rychlost montáže. Tento systém prokázal také výrazné výhody u konstrukcí rozměrnějších opěrných stěn, jestliže byl kombinován s použitím geotextilií nebo zemních rohoží, zaháknutých za čepy a kolíky, jak je to popsáno v patentovém spise US 4 914 876.

so Konstrukce montované betonové opěrné stěny, popsané v patentovém spise US 4 914 876, umožňuje provádět montáž v několika poměrně jednoduchých krocích.

V prvním kroku se vytvoří vyrovnávací polštář z hutného základového materiálu nebo ne vyztuženého betonu, který sc zhutní a vyrovná do roviny.

Ve druhém kroku sc klade první vrstva stěnových bloků, jejíž horní povrch se vyrovná a každý blok se opatři dvěma čepy vsunutými do čepových otvorů.

V třetím kroku se do jader stěnových bloků vsype jádrový výplňový materiál, tvořený například 40 drceným kamenivem, kterým se vyplní také mezery mezi bloky, aby se zajistila drenáž stěny a zvýšila se hmotnost její konstrukce.

Ve čtvrtém kroku se kladou následující vrstvy stěnových bloků v polohách, zajišťujících vazbu stěny z těchto bloků, takže každý stěnový blok je uložen na dva stěnové bloky spodnější vrstvy. 45 Toho je dosaženo kladením stěnových bloků, při které jsou vkládací dutiny na spodní straně bloků umístěny nad čepy osazenými do stěnových prvků spodní vrstvy.

Po uložení každé vrstvy se do všech stěnových bloků vloží čepy, jejich jádrové dutiny se vyplní drenážním kamenivem a prostor za položenou vrstvou se vyplní násypem, který' se zhutní, a 50 postup sc opakuje, dokud opěrná stěna nedosáhne požadované výšky.

Jestliže to výškové nebo zatěžovací podmínky vyžadují, může být konstrukce vytvořena s využitím zemních výztužných technik, například zemních rohoži, geolextilni výztuže nebo použitím neprůtažných materiálů, například ocelových rohoží.

- 1 C.7. 298189 B6

Použití zemních rohoží je popsáno v patentovém spise US 4 914 876, Po uložení vrstvy stěnových bloku do požadované výšky se výztužné rohože umístí tak, žc spojovací čepy v blocích procházejí otvory v rohoži. Výztužná rohož se potom uloží do oblasti za rubem opěrné stěny a 5 napne se směrem dozadu a uchytí kotevními kolíky. Na rohož sc potom uloží násyp, který se zhutní a sled montážních operací pokračuje opakováním jednotlivých kroku až do položení další vrstvy zemní rohože. Použití jádrové výplně v blocích je známé pro zvýšení odolnosti stěnového systému proti vytažení zemní rohože ze stěnových bloků, dosažené sevřením rohože tlakem materiálu.

Známé návrhy segmentových stěnových bloků jsou sice značně přizpůsobivé, ale jejich možnosti jsou při stavbě některých konstrukcí omezené. Obecným požadavkem na konstrukci opěrné stěny je zajištění možnosti upevnění plotu nebo zábradlí na horní stranu stěny. Mnoho konstrukcí segmentových sten není upraveno pro zakotvení kotevních sloupků takových konstrukcí. Podobně is není možné vc všech případech instalovat na rubovou stranu opěrné stěny výztužné geotextilie a podobné materiály. K tomu dochází zejména v takových případech, kdy za rubovou stranou je jiná konstrukce nebo vedení. Většina známých stěnových bloků pro montované stěny není upravena pro uložení zálivky nebo prutové výztuže.

Proto je cílem vynálezu vyřešit konstrukci stěnového bloku pro opěrnou stěnu, která by zdokonalila známá provedení, zejména podle patentového spisu US 4 914 876. Protože se bloky obvykle kladou ručně, bylo by vhodné snížit hmotnost tohoto známého bloku bez snížení kvalitativních charakteristik bloku. Protože možnost uložení vnitrního zásypu nebo zálivky jc důležitým činitelem ovlivňujícím výhodnost konstrukce stěny, je také žádoucí usnadnit ukládání 25 jádrové výplně.

Dalším úkolem vynálezu je zvýšit odolnost známých bloků pro vytažení geotextilie nebo jiné zemní výztuže, uložené mezi vrstvami stěnových bloků. Konstrukce stěnových bloků by měla být také taková, aby umožňovala osazování různých dalších konstrukčních detailů, například osazow vání sloupků zábradlí nebo plotových sloupků na horní stranu opěrné stěny, popřípadě vytváření pilířů, používaných z estetických nebo jiných důvodu. Tělesné vytvoření stěnového bloku má také umožnit vyztužování stěny prutovou výztuží a betonovou zálivkou, kterému se dává přednost před rubovou zemni výztuží.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly byly v souladu s předmětem tohoto vynálezu vyřešeny tím, že byl vyvinut stěnový blok opěrné stěny, mající horní plochu a spodní plochu, uspořádané rovnoběžně, čelní plochu, 40 zadní plochu, první a druhou boční plochu a svislou rovinu souměrnosti, probíhající mezi čelní plochou a zadní plochou, přičemž stěnový blok obsahuje základní část, zahrnující čelní plochu, hlavovou část, zahrnující zadní plochu, krčkovou část, spojující základní část s hlavovou částí, přičemž základní část, hlavová část a krč45 ková část probíhají každá mezi horní plochou a spodní plochou a mezi první a druhou boční plochou.

otvor, procházející krčkovou částí od horní plochy ke spodní ploše a rozdělující krčkovou část na první a druhou krčkovou stěnovou část, probíhající dozadu od základní části k hlavové části, první a druhý otvor pro kolík, z nichž každý je umístěn v základní části a jc otevřen otevřený na 50 horní plochu pro vložení kolíků s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu, a první a druhou dutinu, z nichž každá je umístěna v základní části a je otevřena do spodní plochy pro uložení volného konce kolíku, uloženého v otvoru pro kolíky v sousedním bloku vespod pro vytvoření zámkového spojení s předem určeným stranovým odstupem, přičemž krčkové stěnové části, otvory pro kolíky a dutiny pro uložení kolíků jsou umístěny tak, 5 že první rovina, vedená rovnoběžně s rovinou souměrnosti, prochází první dutinou pro uložení kolíků, prvním otvorem pro uložení kolíků a první krčkovou stěnovou částí, a druhá rovina, vedená rovnoběžně s rovinou souměrnosti, prochází druhou dutinou pro uložení kolíků, druhým otvorem pro uložení kolíků a druhou krčkovou stěnovou částí.

io LJ výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu jsou první a druhá krčková stěnová část každá umístěna v poloze, ve které jsou svisle vyrovnány v usazeném stavu s krokovými stěnovými částmi svisle uloženého sousedního bloku v sousední vrstvě stěny, vytvořené z množiny vrstev stěnových bloků, kladených do vazebných obrazců.

U jiného výhodného provedeni předmětu tohoto vynálezu jsou první a druhá rovina umístěny v podstatě uprostřed mezi rovinou souměrnosti a bočně nej vzdálenějšími body první a druhé boční plochy.

Je výhodné, jestliže první a druhá dutina pro uložení kolíků mají každá zadní stěnu, probíhající 20 obecně kolmo na rovinu souměrnosti.

Stěnový blok opěrné stěny podle tohoto vynálezu dále s výhodou obsahuje třetí a čtvrtý otvor pro uložení kolíků, z nichž každý je umístěn v základní části a je otevřen na horní plochu pro uložení kolíků s volnými konci, vyčnívajícími nad horní plochu, přičemž třetí a čtvrtý otvor pro uložení 25 kolíků jsou umístěny v první a druhé rovině před prvním a druhým otvorem pro uložení kolíků pro zajištění redukovaných nebo nulových odstupů mezi vrstvami stěnových bloků.

Boční plochy se s výhodou obecně sbíhají od čelní plochy k zadní ploše.

3(j Hlavová část je s výhodou opatřena první a druhou obrubou, vybíhající do strany za první a druhou krčkovou stěnovou část, přičemž první a druhá obruba jc každá opatřena vrubem pro umožnění odlomení obrub od hlavové části.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byla dále rovněž vyvinuta opěrná sténá, 35 vytvořená z množiny vrstev shora uvedených stěnových bloků, uložených do vazebného obrazce, přičemž každý stěnový blok jedné vrstvy je opatřen dvojicí kolíků, z nichž každý vyčnívá nad horní plochu stěnového bloku a zasahuje do dutiny pro uložení kolíků svisle uloženého sousedního stěnového bloku v následující horní vrstvě, přičemž průběžná dutina je vymezena každým otvorem svisle vyrovnaných stěnových bloků v každé druhé vrstvě stěnových bloků, propojeným 40 s bočními vybráními ve svisle uložených sousedních stěnových blocích v každé mezilehle vrstvě, přičemž boční vybrání ve stěnovém bloku jsou vymezena mezi hlavovou částí a základní částí na obou stranách krčkové části stěnového bloku.

Opěrná stěna podle tohoto vynálezu může být přímá, zakřivená nebo vlnitá.

Opěrná sténá podle výhodného provedení tohoto vynálezu jc vyztužena vyztuží a zálivkovou maltou, přičemž díly výztuže procházejí každou z nejméně jedné dutiny a každý díl výztuže je zajištěn v příslušné dutině zálivkovou maltou.

U jiného výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu polom opěrná stěna zahrnuje alespoň jeden sloupek, zasahující do průběžné dutiny a vyčnívající z horní vrstvy, přičemž každý alespoň jeden sloupek je zajištěn v příslušné dutině zálivkovou maltou.

- j CZ 298189 B6

Opěrná stěna rovněž s výhodou zahrnuje výztužnou rohož, umístěnou mezi dvěma sousedními vrstvami, přičemž výztužná rohož je spojena s kolíky, procházejícími jejími otvory.

Opěrná stěna podle dalšího výhodného provedení zahrnuje pilíř vytvořený ze sloupce bloků, vystupujícího dopředu ze zbytku stěny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde znázorňují:

obr, I půdorysný pohled na stěnový blok pro opěrnou stěnu:

obr. 2 pohled zdola na stěnový blok pro opěrnou stěnu, zobrazený na obr. I:

obr. 3 axonometrický pohled, vedený shora a zepředu, na stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 1;

obr. 4 axonometrický pohled, vedený zdola a zezadu, na stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 1;

obr. 5 půdorysný pohled na tři vzájemně sesazené stěnové bloky pro opěrnou stěnu;

obr. 6 půdorysný pohled na alternativní příkladné provedení stěnového bloku;

obr. 7 pohled zdola na alternativní stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 6:

obr. 8 axonometrický pohled na opěrnou stěnu sestavenou zc stěnových bloku z obr. 1;

obr. 9 půdorysný pohled na část opěrné stěny z obr. 5;

obr. 10 přední pohled na čep pro použití s opěrným stěnovým blokem;

obr, 11 půdorysný pohled na dva stěnové bloky, uložené těsně vedle sebe na konvexní křivce;

obr. 12 půdorysný pohled na stěnové bloky z obr. 11 a třetí s nimi spojený stěnový blok;

obr. 13 axonometrický pohled na opěrnou stěnu, podobnou příkladu z obr. 8, ale vyztuženou výztuží a zálivkou:

obr. 14 axonometrický pohled na opěrnou stenu, podobnou příkladu z obr. 8. ale obsahující sloupky oplocení a geotextilii:

obr. 15 půdorysný pohled na část opěrné stěny z obr. 14; a obr. 16 axonometrický pohled na opěrnou stěnu, podobnou příkladu z obr. 8. ale obsahující pilíře.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až. obr. 4 je zobrazen stěnový blok 1 pro opěrnou stěnu podle prvního výhodného provedení vynálezu.

Stěnový blok 1 je vyroben z pevného materiálu, odolného proti vlivům povětrnosti, zejména je vyroben z betonu. Dalšími vhodnými materiály jsou plasty, vyztužená vlákna, dřevo, kov a kámen.

Stěnový blok 1 má horní plochu 2 a s ní rovnoběžnou spodní plochu 3, čelní plochu 4, zadní plochu 5, první boční plochu 6 a druhou boční plochu 7. Čelní plocha 4 a zadní plocha 5 probíhají od horní plochy 2 ke spodní ploše 3, přičemž boční plochy 6, 7 probíhají rovně od horní plochy 2 ke spodní ploše 3 a od čelní plochy 4 k zadní ploše 5. Stěnový blok 1 je souměrný vzhledem ke svislé rovině S souměrnosti.

-4 CZ 298189 B6

Integrálně vytvarovaný stěnový blok 1 má základní část 8, hlavovou část 9 a krekovou část ]_0, spojující navzájem základní část 8 a hlavovou část 9. Čelní plocha 4 tvoří část základní části 8. zatímco zadní plocha 5 tvoří část hlavové části 9. Základní část 8. hlavová část 9 a krčková část 10 vždy probíhají mezi horní plochou 2 a spodní plochou 3 a mezi první boční plochou 6 a dru5 hou boční plochou 7. Obě boční plochy 6, 7 tak mají sdružený tvar a vymezují boční vybrání _H, na obou stranách krčkové části 10 mezi základní částí 8 a hlavovou částí 9 jako důsledek zmenšené šířky krčkové části 10 ve srovnání se šířkou základní části 8 a hlavové části 9.

Krčkovou částí J.0 prochází od horní plochy 2 ke spodní ploše 3 otvor j_3. Tento otvor 13 rozdělej luje krokovou část JO ^na první krčkovou stěnovou část 14 a druhou krčkovou stěnovou část 15.

které probíhají dozadu od základní části 8 k hlavové časti 9. Otvor 13 a boční vybrání J_[. 12 snižují hmotnost stěnového bloku 1 a usnadňují manipulaci s ním.

Otvor 13 může být opatřen výstupkem 37, směřujícím k horní ploše 2 a překrývajícím přední část 15 otvoru 12, avšak v alternativním příkladném provedení stěnového bloku 1' na obr. 6 a obr. 7 je výstupek 37 vynechán a otvor 13' niá v tomto případě konstantní průřez v celé své hloubce od horní plochy 2' ke spodní ploše 3', čímž se dále redukuje hmotnost stěnového bloku 1'.

V základní části 8 jsou vytvořeny první otvor 13 a druhý otvor 17 pro kolíky 50, 5L otevřené do 2i) horní plochy 2. Otvory 16, 17 pro kolíky 50, 51 jsou dimenzovány pro uložení kolíků 50. 51, popsaných podrobněji v další části, jejichž volné konce mají vyčnívat nad horní plochu 2. Otvory TÚ, 17 pro kolíky zpravidla procházejí spodní plochou 3, což je výsledkem výhodného výrobního postupu, objasněného v další části.

V základní části 8 jc dále vytvořena první dutina 18 a druhá dutina 19 pro vložení kolíků, které jsou otevřené do spodní plochy 3. Do dutin _k8. 19 zasahují volné konce kolíků 50. 5I_. vyčnívajících z otvorů 16, 17 pro kolíky u vertikálně sousedních stěnových bloků 1. umístěných pod nejvýše uloženou řadou, aby se dosáhlo zámkového spojení stěnových bloků 1 s předem určenými odstupy, jako jc tomu u řešení, popsaného v patentovém spise US Re 34 134. První a druhé 30 otvory J_6, 17 pro kolíky nebo výhodněji třetí a čtvrté otvory 29. 30 pro kolíky, popsané v další části, mohou být rozmístěny tak, že předem určené odstupy jsou nulové.

Krčkové stěnové části J_4, 15. otvory' J_6, 17 pro kolíky a dutiny J_8, 19 pro přijetí konců kolíků jsou rozmístěny lak, že první rovina IH, probíhající rovnoběžně s rovinou S souměrnosti, pro35 chází první dutinou 18 pro vložení kolíku, prvním otvorem „16 pro kolík a první krčkovou stěnovou částí 14 a druhá rovina P2. probíhající rovnoběžně s rovinou S souměrnosti, prochází druhou dutinou 19 pro vložení kolíku, druhým otvorem 17 pro kolík a druhou krčkovou stěnovou částí 15.

Účinky tohoto tělesného vytvoření jsou nejlépe zřejmé z obr. 5. na kterém je první stěnový blok 1A spojen zámkovými spoji s druhým stěnovým blokem 1B a třetím stěnovým blokem IC, které jsou umístěny pod prvním stěnovým blokem 1A a položeny ve vazebném obrazci s prvním stěnovým blokem [A, umístěným v odstupu od druhého stěnového bloku IB a třetího stěnového bloku IC.

První kolíky 50 jsou uloženy vc druhem otvoru 17 pro kolíky druhého stěnového bloku 1B a v prvním otvoru 16 pro kolíky třetího stěnového bloku IC. přičemž jsou svými koncovými částmi uloženy v dutinách 18A, 19A pro uložení koliku první stěnového bloku 1A, aby se t k vytvořil zámkový spoj mezi stěnovými bloky ΙΛ, 1B. 1C s předem určeným vzájemným přesazením.

Jak je z tohoto příkladu zřejmé, toto vytvoření zajišťuje, že se krčkové stěnové části 1_4. 1_5 sousedních stěnových bloků překrývají. První krčková stěnová část I4A prvního stěnového bloku 1A překrývá druhou krčkovou stěnovou část 15A druhého stěnového bloku 1B. zatímco druhá krčková stěnová část 15 prvního stěnového bloku 1A překrývá první krčkovou stěnovou část 14C třetího stěnového bloku 1C. Toto překrývání zajišťuje plynulý průběh konstrukce krčkové oblasti mezi jednotlivými vrstvami stěnových bloků, který zajišťuje přenos tlakových sil v této oblasti po sobě následujícími vrstvami stěnových bloků a omezuje potřebu přemosťování nepodepřených oblastí. Konstrukční celistvost opěrné stěny tak může být dosažena lehčími stěnovými 5 bloky se zvětšenými otvory 13 a bočními vybráními ]_[* 12* přičemž je zvýšen podíl materiálu stěnových bloků, který'je schopen přenášet zatížení mezi stěnovými bloky.

Příkladné konstrukční vytvoření také zajišťuje překrývání mezi otvorem 13A prvního stěnového bloku 1A a bočními vybráními 12B. 11C druhého a třetího stěnového bloku 1B, 1C a také mezi io bočním vybráním prvního stěnového bloku 1Λ a otvory 13B, 13C druhých a třetích bloků 1B,

10. Překrytím jsou vytvořeny průběžné dutiny 38 v opěrné stěně, které probíhají po sobě následujícími vrstvami stěnových bloků a usnadňují vyplňování dutin jádrovým výplňovým materiálem, například drceným kamenivem pro zajištění drenáže stěny, a vytvoření přídavné stabilizační hmoty opěrné stěny nebo alternativně pro usnadnění vprav o vání zálivkové malty. Průběžné 15 dutiny 38 také usnadňují osazení sloupků ochranného zábradlí nebo plotových sloupků na horní stranu opěrné stěny, jak bude popsáno v další části, nebo pro vyztužení stěny výztuží a betonovou zálivkou, jak rovněž bude popsáno v další části.

Kromě vzájemného překrývání je také výhodné takové uspořádání, při kterém jsou první a druhé 20 krčkové stěnové části ]4, 15 umístěny tak, že jsou v podstatě uloženy ve svislé rovině s krčkovými stěnovými částmi sousedních vrstev bloků, uložených v průběžném vazebném obrazci, jako je tomu u dosud známých výhodných provedení. Takové umístění vc svislých rovinách nad sebou zvyšuje na maximum odolnost bloků proti prasknutí, jestliže jsou takové bloky použity pro stavbu mimořádně vysokých stěn. Tohoto stavu se nejlépe dosáhne tehdy, jestliže první rovina 25 PÍ a druhá rovina P2 probíhají podél nebo těsně vedle rovin N1. N2. procházejících v podstatě středem první a druhé krčkové stěnové části 14, j_5. Pro zajištění takového vyrovnání vc svislém směru a zajištění bloku umístěných vedle sebe v požadovaném sledu bez vytváření výraznějších spár mezi nimi jsou první rovina PÍ a druhá rovina P2 umístěny přibližně uprostřed mezi rovinou S souměrnosti a bočními nej vzdálenějším i body 20, 21 první boční plochy 6 a druhé boční plosa chv 7.

Ve znázorněném výhodném příkladném provedení, zobrazeném na obr. 1, leží roviny NI, N2. probíhající obecně středově každou krokovou stěnovou částí J_4. 15. uprostřed mezi rovinou S souměrnosti a bočními nejvzdálenějšími body 20, 24, zatímco první rovina PÍ a druhá rovina P2 35 jsou uloženy mírně směrem ven od rovin NJ , N2, přičemž tato vzdálenost jc rovna 1,5 až 2 % celkové šířky bloku.

To je také patrno z obr. 5, kde jsou neznázorněné střední roviny vzájemně se překrý vajících krčkových stěnových částí umístěny proti sobě, což vede k tomu, že kolíkové otvory sousedních 40 bloků jsou vůči sobě mírné přesazeny. Krčkové stěnové části nemusejí probíhat rovnoběžně s rovinou S souměrnosti, aby se tak zajistila souměrnost vzhledem k rovinám NI. N2. protože roviny Pl, P2 probíhají podél délky krokových stěnových částí J_4, P5. aby sc zajistilo průběžné podepření mezi svisle sousedícími bloky.

První a druhé dutiny j_8, 19 pro vložení kolíků mají vždy příslušnou zadní stěnu 22, 23. která probíhá vždy v podstatě kolmo na rovinu S souměrnosti, a tím umožňuje určitou volnost při nastavování polohy stěnových bloků vzhledem ke svisle umístěným sousedním blokům, a také dovoluje mírný pohyb bloku ven z vazebného obrazce při vytváření rohů nebo oblouků opěrné stěny. Zadní stěny 22, 23 dutin j_8, 19 pro vložení kolíků mají délku kolem 100 mm.

Jestliže se první stěnový blok 1Λ z obr. 5 osadí svými dutinami ISA. I9A kolem kolíků 50. vyčnívajících z otvorů 17B. 16C pro kolíky druhého stěnového bloku 1B a třetího stěnového bloku 1C, zatlačuje se první stěnový blok 1A kupředu, až kolíky 50 dosednou na zadní stěny 22, 23 dutin j_8. 19 pro vložení kolíků a tím vytvoří spojovací zámek mezi bloky. Obecně trqjúhelní- 6 C7. 298189 B6 kovy tvar průřezu dutin .18. 19 pro vložení kolíků dovoluje malé pohyby bloků do stran při současném maximálním zvětšení vzdálenosti mezi přední hranou dutiny 18, 19 pro vložení kolíků a přední čelní plochou bloků, což omezuje možnost vzniku trhlin v čelní ploše.

Uzamčená poloha vymezuje odstup mezi vrstvami stěnových bloků, který je roven vzdálenosti mezi zadními stěnami 22. 23 pro vsazení kolíků 50 a zadními okraji otvorů j_6, 17 pro kolíky za předpokladu, že průměr příčného průřezu kolíků 50 je konstantní. Tato odsazená vzdálenost tak může být předem určena návrhem dimenzí bloku, přičemž je zpravidla řádově rovna 25 mm pro blok popsaný a zobrazený, který má výšku kolem 200 mm, což zajišťuje odstup přibližně 12,5 % io nebo 1:8. V dané situaci však může být výhodné nadimenzovat stěnový blok na větší odstup, na redukovaný odstup nebo nulový odstup.

Dutiny J_8. 19 pro vložení kolíků mají v tomto příkladu hloubku přibližně 30 mm pro přijetí volného konce kolíku 50, které zpravidla vystupuji z horní plochy 2 spodního stěnového bloku do 15 výšky přibližně 20 mm. Vnější přední stěny 24. 25 dutin 15. 19 pro vložení kolíků 50, majících trojúhelníkový tvar příčného průřezu, jsou přibližně rovnoběžné s vnějšími dozadu skloněnými plochami 26. 27 čelní plochy 4 a jsou od nich vzdáleny přibližně 38 mm, aby se tak omezila možnost vzniku lícních trhlin při vytváření drsné čelní plochy 4 běžnými technologickými štipacínii postupy.

Čelní plocha 4 sestává z vnějších dozadu skloněných ploch 26. 27 a střední plochy 28. která jc kolmá na rovinu S souměrnosti, aby se tak vytvořila vícefazctová přední čelní plocha opěrné stěny, vytvořené ze stěnových bloků podle vynálezu. V alternativním příkladném provedení jc možno použít různých pohledových úprav čelních ploch.

Jak je patrno z obr. 1 až obr. 4, výhodné příkladné provedení stěnového bloku 1 jc opatřeno třetím otvorem 29 a čtvrtým otvorem 30 pro kolíky 50, které jsou umístěny před prvním a druhým otvorem j6, 17 pro kolíky 50, aby se dosáhl redukovaný odstup v porovnání s odstupy dosahovanými prvním a druhým otvorem 16, 17 pro kolíky 50. V tomto příkladu jc redukovaný odstup 30 roven nulovému odstupu, jestliže je použito kolíků 50 s konstantním průměrem. Třetí a čtvrtý otvor 29. 30 pro kolíky 50 jsou umístěny v základní části 8 a jsou otevřeny do horní plochy 2, upravené pro přijetí kolíků 50, jejichž volné konce vystupují nad horní plochu 2. podobně jako je tomu u prvního a druhého otvoru 16. 17 pro kolíky 50. Třetí a čtvrtý otvor 29. 30 pro kolíky 50 jsou opcí umístěny v první rovině Pi a v druhé rovině P2, přičemž jejich zadní hrany jsou vyrov35 nány s odpovídajícími zadními stěnami 22, 23 dutin 18,19 pro vložení kolíků 50. aby se zajistil nulový odstup při použití kolíků 50 s konstantními průřezy. Ve stěnovém bloku mohou být vytvořeny v případě potřeby další otvory pro kolíky, aby se získaly další možnosti pro volbu odstupu.

Přímá opěrná stěna 100, vytvořená z bloků využívajících třetí a čtvrté otvory 29, 30 pro kolíky 50. jc zobrazena na obr. 8 a obr. 9.

Jak je patrno, využití třetích a čtvrtých otvorů 29, 30 pro kolíky 50, mající konstantní průměr, zajišťuje nulový nebo téměř svislý odstup mezi nad sebou umístěnými vrstvami bloků, takže 15 výsledkem je svislá opěrná stěna 100. Ve střídajících se vrstvách bloků se mohou využít na bočních koncích opěrné stěny 100 poloviční bloky 60, podobně jako u známých řešení, aby oba konce byly vyrovnány do svislých rovin. Poloviční bloky 60 se mohou vyrábět řezáním pomocí pily na zdivo nebo sc mohou dělit přímo ve výrobně.

Obr. 9 zřetelně ukazuje, jak vyrovnání krčkových stěnových částí nad sebou uložených stěnových bloků a z toho vyplývajících krčkových otvorů 13 s bočními vybráními _H, 12 nad sebou umístěných bloků vytváří průběžné dutiny 38, probíhající celou výškou operně stěny 100. Pro ukončení opěrné stěny 100 se zpravidla nahoře používají krycí bloky.

C7. 298189 B6

Místo použití kolíků 50 s konstantním průřezem je možno alternativně a výhodně používat nákružkový kolík 51, zobrazený na obr. 10, v kombinaci s běžnými stěnovými bloky L Spodní úsek 52 nákružkového kolíku 51 jc dimenzován tak. aby mohl být uložen do kteréhokoliv z otvorů 16,17, 29. 30 pro kolíky 50, majících průměr 12,7 mm. Horní úsek 53 s větším průměrem 5 příčného průřezu, než má spodní úsek 52, má průměr 18 mm. aby se vytvořil límec 54, dosedající na horní plochu 4 stěnového bloku 1 a zamezující propadnutí nákružkového kolíku 51 otvorem pro kolíky a zajišťující, že horní úsek tvoří volný konec, vstupující do vždy stálé výšky, pohybující se v tomto příkladu kolem 20 mm, z otvoru a zasahující do dutin 18. 19 pro vložení kolíků ve stěnových blocích nejblíže vyšší řady bloků. Nákružkový kolík 51 tak nemusí procházet celou io délkou otvorů 16, 17 pro kolíky, aby dosedl na spodní blok nebo aby se zasekl v otvoru pro kolík a měl zajištěno nehybné uložení, a tím se udržoval v požadované poloze.

Kromě zajištění polohy nákružkového kolíku 51 v otvoru zvyšuje zvětšený průměr horního úseku 53 odstup mezi nad sebou uloženými bloky o šířku límce 54. která je v tomto příkladu rovna 15 2,6 mm. Použitím nákružkového kolíku 51 v třetím a čtvrtém otvoru 29, 30 pro kolíky 51 se zajistí minimální odstup mezi vrstvami, dosahující 2.6 mm nebo 1,3 % pro běžný blok, spíše než nulový odstup, jak tomu bylo u kolíků 50 s konstantním příčným průřezem. Stěna vytvořená tímto způsobem se stále ještě jeví v podstatě jako svislá, ale má zvýšenou stabilitu díky odstupům, i když jsou tyto odstupy minimální. Návrh využívající nákružkových kolíků 51 a popsaných 20 relativních poloh otvorů pro kolíky vzhledem k polohám dutin pro uložení kolíků může být upravován, aby sc dosáhlo vytvoření přibližně svislých opěrných stěn nebo jiných nastavených odstupů.

Stěnový blok 1 podle výhodného provedení vynálezu je vhodný pro vytváření přímých, zakřive25 ných nebo vlnitých stěn. Při vytváření stěn s konvexně zakřivenou lícní plochou a vlnitých stěn sc boční plochy 6, 7 obecně sbíhají od čelní plochy 4 k zadní ploše 5, takže stěnový blok 1 je širší na své čelní ploše 4 mezi nejvzdálenějšími body 20, 2L než na své zadní ploše 5. To umožňuje ukládat stěnové bloky 1 podél konvexní křivky obvyklým způsobem, aniž by si přitom překážely hlavové části 9 vedle sebe uložených stěnových bloků L

3Ci

Aby se dosáhlo většího zakřivení konvexně zakřiveného úseku opěrné stěny, je hlavová část 9 opatřena první a druhou obrubou 3_[, 32, probíhající do strany za první a druhou krčkovou stěnovou část 14, ]_5. První a druhou obrubu 3L 32 je možno odlomit od hlavové části využitím opěrné podložky nebo podobné pomůcky a vytvořením vrubu 33. 34. tvořícího zeslabené místo v 35 zadní ploše 5 obrub 3J_, 32. Obr. I 1 zobrazuje dva stěnové bloky 1D, 1E jedné vrstvy bloků s odlomenými obrubami 3L 32, které jsou uloženy těsně vedle sebe podél konvexní křivky.

Obr. 11 také zobrazuje, že boční stěnové plochy 35, 36Jsou skloněny v úhlu, který je postačující pro plné využití redukované šířky hlavové části 9, jestliže jsou obruby 31, 32 odlomeny bez 40 vytvoření mezery mezi čelními plochami 4 vedle sebe umístěných bočních stěnových bloků.

Obr. 12 zobrazuje jak jc třetí stěnový blok 1F uložen do další vrstvy a je spojen zámkovými spoji s prvními dvěma bloky ID. j_E, Z poloh na těsné konvexní křivce vyplývá, žc kolíky 50, vyčnívající z prvních a druhých otvorů pro kolíky u spodních stěnových bloků ID. 1E. jsou zachyceny 45 za zadní stěny 22F. 23F dutin 18F, 19F pro vložení kolíků směrem ke svým vnitřním koncům. Při vytváření konvexní křivky by kolíky mohly dosednout na zadní stěny 22F. 23F dutin 18F, 19F pro vložení kolíků směrem k jejich vnějším koncům.

Opěrná stěna, vytvořená z na sebe uložených vrstev stěnových bloků podle výhodného přikladlo ného provedení vynálezu, může být vyztužena pomocí výztuže a zálivkové malty. Příklad takové vyztužené opěrné stěny 200 je znázorněn na obr. 13.

Díly výztuže 90 jsou zasunuty do nejméně jedné z průběžných svislých dutin 38. vytvořených krčkovými otvory 13 a svisle nad sebou umístěnými bočními vybráními JJ_. 12 stěnových bloků

-8CZ 298189 B6 ve střídajících se vrstvách bloků. Dutiny 38 jsou potom vyplněny zálivkovou maltou 91, zejména betonovou směsí, aby se vložená výztuž 90 obalila betonem.

Tento druh vyztužení je zvláště dobře aplikovatelný na svislých stěnách nebo na opěrných stě5 nach s minimálními vodorovnými odstupy nad sebou uložených vrstev stěnových bloků, spojených mezi sebou zámkovými spoji, vytvořenými s pomocí třetích a čtvrtých otvorů 29. 30 pro kolíky, ale je možné toto vyztužení využívat pro oper é stěny s většími vodorovnými odstupy, kde jsou dutiny 38 vytvořeny ve stěně stále ještě průběžné, ale jejich průběh je skloněn v úhlu, odpovídajícím odstupům jednotlivých vrstev ve stěně.

V alternativním příkladném provedení může být stěna vyztužena uložením závitových tyčí, procházejících dutinami, které jsou potom předepnuty konvenčními napínacími technikami.

Opěrná stěna může být v alternativním příkladném provedení vyztužena pomocí rubových výztužných zemních rohoží, podobně jako je tomu u řešení, popsaného v patentovém spise US Re 31 134. Svislá opěrná stěna 300. u které je použilo rubové výztužné rohože 92, je zobrazena na obr. 14.

Rubová výztužná rohož 92 je tvořena obecně rovinným plošným materiálem, vytvořeným ve 20 formě rohože, vyrobené zejména z vysoce pevného plastu nebo oceli, která je umístěna vždy mezi vrstvy stěnových bloku 1 do opěrné stěny 300 a probíhá dozadu za rubovou stranu do násypu za opěrnou stěnou 300, aby byla opěrná stěna 300 zakotvena proti silám, snažícím se překlopit stěnu kupředu. Kolíky 50, zajišťující zámkové spoje bloků v nad sebou umístěných vrstvách, procházejí otvory' v rubové výztužné rohoži 92 a pomáhají tak zakotvit rubovou 25 výztužnou rohož 92 v ložných spárách mezi vrstvami stěnových bloků. Vytvoření výhodného stěnového bloku, které zajišťuje krčkové stěnové části 14, 15 vzájemně spojených bloků v překrývajících se polohách, nacházejících se v ose s kolíky 50, napomáhá odolávat snahám o vytažení rubové výztuže, tvořené rubovými výztužnými rohožemi 92.

Obr. 14 a obr. 15 takc zobrazují osazení plotových sloupků 93 do horní části opěrné stěny 300. Sloupky 93 plotu 94 nebo podobné konstrukce, například zábradlí, mohou být vsunuly do dutin 38, vytvořených krokovými otvory 38 a bočními vybráními 11. 12 stěnových bloků ve střídajících sc vrstvách, a v případě potřeby zajištěny zálivkovou maltou 91 nebo jinou výplní. V opěrné stěně může být zakotven také samostatný sloupek, například dopravní nebo jiné značky. Díkv poměrně malé kotevní délce u tohoto výhodného provedení je zpravidla nutné při osazování plotových sloupků 93 do dutin 38 vyztužit celou konstrukci opěrné stěny. Obr. 14 zobrazuje jeden z příkladů takového vyztužení tvořeného zemními rohožemi.

Tvar výhodného provedení stěnových bloků L majících hlavovou část 9. krč kovo u část 10 a základní část 8, také umožňuje výstavbu opěrných stěn, opatřených z estetických nebo jiných důvodů pilíři. Obr. 16 zobrazuje příkladné provedení takové opěrné stěny 400, opatřené skupinou pilířů 95. vytvořených ze svislých sloupců stěnových bloků 1, vysunutých kupředu před zbývající části opěrné stěny 400.

V každé druhé vrstvě, v tomto příkladu ve spodní, střední a horní vrstvě, jsou obruby 3j_, 32 stěnových bloků 1 v pilířích 95 umístěny v bočních vybráních JJ_, 12 bočních sousedních stěnových bloků. Ve výhodném provedení dosedají ramena 39, 40 základní části 8 těchto stěnových bloků na vnější dozadu skloněné plochy 26, 27 čelní plochy 4 bočně sousedních stěnových bloků. V následující vrstvě jsou výhodně osazeny seříznuté bloky 70, které bočně sousedí s pilířovými bloky, přičemž tyto seříznuté bloky 70 jsou využívány pro vyplnění mezer, které by jinak vznikaly v čelní ploše opěrné steny 400. Seříznuté bloky 70 sc mohou vytvořit rozříznutím polovičních bloků 60 pro zmenšení jejich šířky na potřebnou hodnotu.

Stěnové bloky v pilířích 95 jsou mezi scbou spojeny ve svislých souosých polohách pomocí kolíků, vsunutých do třetích a čtvrtých otvorů 29. 30 daného bloku a zasahujících do prvních a druhých dutin J_8, [9 příslušného bloku, uloženého v horní vrstvě.

V alternativním příkladu by při použití kolíků nebo tyčí s konstantním příčným průřezem bylo možno zajistit spojení bloků pilířů 95 pomocí prvních a druhých otvorů 16, 17 s kolíky, vyčnívajícími do prvních a druhých otvorů 16, 11 nejblíže nižšího bloku, spíše než do dutin pro vložení částí kolíků. Podobným způsobem je možno hotovit opěrné stěny s odsazovanými vrstvami bloků, obsahujícími šikmo skloněné pilíře, přičemž v tomto případe kolíky v prvních a druhých otvorech j_6, 17 každého pilířového bloku zasahují do dutin ]_8. 19 pro vložení kolíků další spodní vrstvy stěnových bloků v pilíři 95.

Stěnové bloky 1 jsou zpravidla vyráběny z betonu formováním na výkonných strojích pro výrobu zdicích nebo dlažebních bloků. Bloky jsou vyráběny v obrácených polohách, aby se umožnilo vytvářeni dutin £8, 19 pro vložení kolíků. Dutiny £8, 19 pro vložení kolíků, krčkové otvory' 13 a otvory J_6. 17. 29, 30 jsou vytvářeny pomocí formovacích jader. Otvory pro kolíky procházejí celou výškou bloku, aby formovací jádra pro tvarování otvorů mohla procházet na horní plochu bloku, tvořícího při odléváni spodní plochu. Dutiny pro uložení a zachycení kolíků probíhají pouze v části výšky bloku, aby se umožnilo tvarování těchto dutin pro zachycení kolíků pomocí jader, probíhajících od spodní plochy, která je v průběhu odlévání horní plochou.

Stěnové bloky 1 se vyrábějí po dvojicích v zrcadlovém uspořádání a jsou po výrobě mezi sebou spojeny na čelní straně 4, takže po vy formován i se rozštípnou pomocí běžného dělicího nástroje, aby sc vytvořila drsná čelní plocha 4 na rozštípnutém bloku 1. Pro výrobu stěnových bloků 1 s různým vzhledem čelních ploch 4 je možno použít jiných výrobních postupů, které jsou odborníkům dostatečně známé.

I když v předchozím popisu bylo podrobně popsáno několik příkladů, slouží tyto příklady pouze pro objasnění vynálezu a nemají vymezovat rámec vynálezu, určený patentovými nároky. Zejména sc předpokládá, že příklady mohou být realizovány také v dalších alternativách, modifikacích a obměnách. Stěnové bloky je možno vyrábět také z jiných materiálů a v jiných tvarech nebo sklonech skloněných ploch, jak je to odborníkům dostatečně zřejmé.

Claims

1. Stěnový blok (I) opěrné stěny, mající horní plochu (2) a spodní plochu (3), uspořádané rovnoběžně, čelní plochu (4), zadní plochu (5). první a druhou boční plochu (6, 7) a svislou rovinu (S) souměrnosti, probíhající mezi čelní plochou (4) a zadní plochou (5), přičemž stěnový blok (l) obsahuje základní část (8), zahrnující čelní plochu (4), hlavovou část (9). zahrnující zadní plochu (5).

krčkovou část (10), spojující základní část (8) s hlavovou částí (9), přičemž základní Část (8), hlavová část (9) a krčková část (10) probíhají každá mezi horní plochou (2) a spodní plochou (3) a mezi první a druhou boční plochou (6, 7), otvor (13), procházející krčkovou částí (10) od horní plochy (2) ke spodní ploše (3) a rozdělující krčkovou část (10) na první a druhou krčkovou stěnovou část (14, 15). probíhající dozadu od základní části (8) k hlavové části (9).

- 10CZ 298189 B6 první a druhý otvor (16, 17) pro kolík (50, 51). z nichž každý je umístěn v základní části (8) a je otevřen otevřený na horní plochu (2) pro vložení kolíku (50, 51) s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu (2), a první a druhou dutinu (18, 19). z nichž každá je umístěna v základní části (8) a je otevřena do spodní plochy (3) pro uložení volného konce kolíku (50, 51), uloženého v otvoru (16, 17) pro kolíky (50. 51) v sousedním bloku (1) vespod pro vytvoření zámkového spojení s předem určeným stranovým odstupem, vyznačující se t í m , že krčkové stěnové části (14, 15), otvory' (16, 17) pro kolíky (50, 51) a dutiny (18, 19) pro uložení kolíku (50, 51) jsou umístěny tak, žc první rovina (PÍ), vedená rovnoběžně s rovinou (S) souměrnosti, prochází první dutinou (18) pro uložení kolíku (50, 51), prvním otvorem (16) pro uložení kolíků (50, 51) a první krčkovou stěnovou částí (14), a druhá rovina (P2). vedená rovnoběžně s rovinou (S) souměrnosti, prochází druhou dutinou (19) pro uložení kolíků (50. 51), druhým otvorem (17) pro uložení kolíků (50. 51) a druhou krčkovou stěnovou částí (15).

2. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku I,vyznačující se t í m , že první a druhá krčková stěnová část (14. 15) jsou každá umístěna v poloze, ve které jsou svisle vyrovnány v usazeném stavu s krčkovými stěnovými částmi (14. 15) svisle uloženého sousedního bloku (1) v sousední vrstvě stěny, vytvořené z množiny vrstev stěnových bloků (1), kladených do vazebných obrazců.

3. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že první a druhá rovina (Pl, P2) jsou umístěny v podstatě uprostřed mezi rovinou (S) souměrnosti a bočně nejvzdálenějšími body (20. 21) první a druhc boční plochy (6, 7).

4. Stěnový blok opěrné stěny podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že první a druhá dutina (18, 19) pro uložení kolíků (50, 51) mají každá zadní stěnu (22, 23), probíhající obecně kolmo na rovinu (S) souměrnosti.

5. Stěnový blok opěrné stěny podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m . že dále obsahuje třetí a čtvrtý otvor (29, 30) pro uložení kolíků (50, 51). z nichž každý je umístěn v základní části (8) a je otevřen na horní plochu (2) pro uložení kolíků (50, 51) s volnými konci, vyčnívajícími nad horní plochu (2). přičemž třetí a čtvrtý otvor (29, 30) pro uložení kolíků (50, 51) jsou umístěny v první a druhé rovině (Pl. P2) před prvním a druhým otvorem (16, 17) pro uloženi kolíků (50, 51) pro zajištění redukovaných nebo nulových odstupů mezi vrstvami stěnových bloků (1).

6. Stěnový blok opěrné stěny podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující s c tím, že boční plochy (6, 7) se obecně sbíhají od čelní plochy (4) k zadní ploše (5).

7. Stěnový blok opěrné steny podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující s c tím, žc hlavová část (9) je opatřena první a druhou obrubou (31. 32). vybíhající do strany za první a druhou krčkovou stěnovou část (14, 15), přičemž první a druhá obruba (31. 32) je každá opatřena vrubem (33, 34) pro umožnění odlomení obrub (31, 32) od hlavové části (9).

8. Opěrná stěna, vytvořená z množiny vrstev stěnových bloku (1) podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, uložených do vazebného obrazce, přičemž každý stěnový blok (1) jedné vrstvy je opatřen dvojicí kolíků (50, 51), z. nichž každý vyčnívá nad horní plochu (2) stěnového bloku (1) a zasahuje do dutiny (18, 19) pro uložení kolíků (50, 51) svisle uloženého sousedního stěnového bloku (1) v následující horní vrstvě, přičemž průběžná dutina (38) je vymezena každým otvorem (13) svisle vyrovnaných stěnových bloků (1) v každé druhé vrstvě stěnových bloků (1), propojeným s bočními vybráními (11, 12) ve svisle uložených sousedních stěnových blocích (1) v každé mezilehlé vrstvě, přičemž boční vybrání (II. 12) ve stěnovém bloku (1) jsou vyme zena mezi hlavovou částí (9) a základní částí (8) na obou stranách krčkové části (10) stěnového bloku (1).

9. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující s c t í m _: že je přímá, zakřivená nebo vlnitá.

10. Opěrná stěna podle nároku 8 nebo 9. v y z n a č u j í c í se t í m , že je vyztužena výztuží (90) a zálivkovou maltou (91), přičemž díly výztuže (90) procházejí každou z nejméně jedné dutiny (38) a každý díl výztuže (90) je zajištěn v příslušné dutině (38) zálivkovou maltou (91).

11. Opěrná stěna podle kteréhokoliv z nároků 8 až 10. v y z n a č uj í c í sc tím, že zahrnuje alespoň jeden sloupek (93), zasahující do průběžné dutiny (38) a vyčnívající z horní vrstvy, přičemž každý alespoň jeden sloupek (93) je zajištěn v příslušné dutině (38) zálivkovou maltou (91) .

12. Opěrná stěna podle kteréhokoliv z nároků 8 až 11, v y z n a č u j í c í se tím. že zahrnuje výztužnou rohož (92), umístěnou mezi dvěma sousedními vrstvami, přičemž výztužná rohož (92) je spojena s kolíky (50. 51), procházejícími jejími otvory'.

13. Opěrná stěna podle kteréhokoliv z nároků 8až 12, vyznačující se t í m , žc zahrnuje pilíř (95), vytvořený ze sloupce bloků (1), vystupujícího dopředu ze zbytku stěny.

8 výkresů

- 13 CZ 298189 B6 o o o o