CZ2961U1 - Opravářský žebřík - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká opravářského žebříku pro provádění prací na stožárech nebo sloupech, zejména na sloupech veřejného osvětlení, který je opatřen ústrojím pro přechodné spojení se stožárem v době provádění práce, zejména provádění nátěrů nebo jejich oprav.

Dosavadní stav techniky

Dosud známá zařízení pro provádění uvedených prací sestává jí zpravidla z požárního žebříku nebo z vysokozdvižné plošiny. Požární žebřík je buď pojízdný nebo přenosný. Jeho nevýhody plynou především z toho, že pro jeho dopravu a vztyčování je zapotřebí kromě pracovníka, provádějícího vlastní opravářšké, natěračské nebo jiné práce, několika pomocníků, pro přenosný žebřík případně i přepravní prostředek, například malý nákladní automobil. Při provádění vlastní práce pak musejí pomocníci počkat na její dokončení, aby mohli žebřík přemístit ke dalšímu sloupu. To zvyšuje nežádoucím způsobem náklady.

Další nevýhoda spočívá v tom, že práce na žebříku je zdlouhavá, pracovník musí často slézat, aby se mohla upravit výška nebo poloha žebříku - tyto úpravy nelze provádět při zatížení žebříku pracovníkem. Protože žebřík zasahuje alespoň v některých pracovních polohách do vozovky, a tím do jisté míry překáží v dopravě, vzniká také riziko kolize

- ·Λ.··»ί**·'* s kolem jedoucím vozidlem.

Vysokozdvižná plošina je sice podstatně výkonnější, její přemisťování je snazší a potřebuje jen jednoho pracovníka jako obsluhu, ale její provoz je poměrně nákladný. Kromě toho představuje překážku v dopravě stejně jako požární žebřík a navíc znečišťuje výfukovými plyny okolí a také obtěžuje okolí hlukem.

Podstata íe. ďÁ h/cáč άσ /& &>/>/'

Nevýhody stavu techniky do značné míry odstraňuje opravářský žebřík, jehož podstata spočívá v tom, že ústrojí pro přechodné spojení je tvořeno záchytným ústrojím, jehož hlavní částí je záchytné chapadlo výkyvné uložené na rámu žebříku.

Pro snadnou ovladatelnost zachycení žebříku ke stožáru nebo sloupu je významné, že záchytné chapadlo je nehybně spojeno s ovládací tyčí výkyvné uloženou ve vodicích očkách připevněných na štěřínu žebříku, přičemž ovládací tyč je na svém spodním konci opatřena ovládací páčkou.

Pro spolehlivé stanovení stálé polohy žebříku vzhledem ke stožáru nebo sloupu je významné, že k záchytnému ústrojí je přiřazen distanční rámeček, nehybně spojený s rámem žebříku.

Pro spolehlivé zajištění záchytného ústrojí proti uvolnění je přínosem, že záchytné chapadlo má podkovovitý nebo obloukovitý tvar a na svém konci je opatřeno háčkem směřujícím směrem dolů.

Pro snazší dosažení větších pracovních výšek je významné, že opravářský žebřík je opatřen nástavcem, vybaveným záchytným ústrojím provedeným shodně se záchytným ústrojím základní části žebříku.

Ke stabilitě opravářského žebříku značně přispívá to, že ke spodní části rámu žebříku je přiřazen základový pražec opatřený na obou svých stranách dříky, na nichž jsou otočně uloženy nátrubky pro vložení spodního konce štěřínů.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je popsáno na příkladech provedení na základě výkresů, kde značí obr.l nárys žebříku podle technického řešení, obr.2 bokorys žebříku z obr.l, obr. 3 půdorys horní části žebříku s detailním znázorněním horního připevňovacího chapadla, obr.4 nárys připevňovacího chapadla podle obr.3, obr.5 postup vztyčování žebříku, obr.6 nárys varianty provedení žebříku, obr.7 bokorys varianty z obr.6, obr.8 detail připevňovacího chapadla z varianty podle obr.

6,7, obr. 9 zajišťovací blok žebříku podle obr.6 až 8, obr.10 základový pražec, obr.11 základový pražec varianty žebříku, obr.12 nárys vztyčovací vidlice žebříku, obr.13 bokorys vztyčovací vidlice, obr.14 kosoúhlý pohled na horní část základního provedení žebříku a obr.15 základový pražec s nátrubky v půdoryse.

Příklady provedeni /έ/π/

Rám opravářského žebříku sestává ze dvou štěřínů 1,2, které jsou známým způsobem spojeny příčlemi 3 (obr.1,2).

,.ζΖ ,., : ·>

Je-li opravářský žebřík opřen například o sloup 5 pouličního osvětlení, opírá se svou spodní částí o základový pražec 4 (obr.1).

Štěříny 1,2 a příčle 3 mohou být ze dřeva, ale výhodné je provedení štěřínů 1,2 z konstrukčních ocelových trubek a příčlí 3. z ocelové kulatiny o průměru 10 až 12 mm. Rozteč příček je například 500 mm, délka štěřínů je zpravidla do 10 m. Ke sloupu 5 pouličního osvětlení je opravářský žebřík připevněn alespoň jedním záchytným ústrojím 6 (obr.3,4), které je výkyvné uloženo na rámu žebříku, nejlépe na jednom ze štěřínů 1,2.. Záchytné ústrojí 6 je v podstatě tvořeno záchytným chapadlem 8, které je s výhodou kovové, podkovovitého nebo obloukovitého tvaru a je jedním svým koncem nehybně spojeno s ovládací tyčí 9, nejlépe šroubovým spojením (obr.4,14), která je s výhodou kovová o průměru 10 mm. Záchytné chapadlo 8 může mít i jiný tvar, například spirálovitý, ale je možné je vytvořit i ve tvaru mnohoúhelníka, například tří stran čtverce. Na konci záchytného chapadla 8 je vytvořen háček 8a (obr.4) pro součinnost s distančním rámečkem 14 nebo příčlí- 3., například ve formě konce ohnutého směrem dolů. Záchytné chapadlo 8 je na štěřínů 1 uspořádáno v horní polovině žebříku, s výhodou 300 až 500 mm od jeho vrcholu.

Na jednom štěřínů, podle příkladu provedení na pravém štěřínů l, jsou připevněna vodicí očka 10,11, například pomocí neznázorněných vrutů s očkovou hlavou je-li štěřín 1 * dřevěný, nebo pomocí neznázorněné objímky, obepínající štěřín 1, s přivařeným nebo přišroubovaným očkem, a je také výhodné přímé přivaření vodícího očka 10,11 ke steřínu i. Ve vodicích očkách 10,11 je výkyvné uložena již zmíněná ovládací tyč 9 nesoucí záchytná chapadla 8. Alespoň jedno z vodicích oček 10,11, například horní vodicí očko 10 (obr.2), vymezuje axiální polohu ovládací tyče 9. Provedeno je to buď neznázorněným osazením na ovládací tyči 9, kterým tato ovládací tyč 9 na vodicím očku 10 spočívá, nebo spočívá na tomto vodicím očku 10 záchytné chapadlo 8, které je s ovládací tyčí 9 pevně spojeno. V každém případě umožňuje popsané uspořádání pohyb ovládací tyče 9 ze své základní polohy jen směrem vzhůru. Na spodním konci ovládací tyče 9 je vytvořena ovládací páčka 13 (obr.l), která je nehybné spojena s ovládací tyčí 9a je k ní kolmá. Je také možné vytvořit ovládací páčku 13 z jednoho kusu s ovládací tyčí 9.

Horní část opravářského žebříku je opatřena distančním rámečkem 14 (obr.3),. který je s výhodou kovový a kterým se opravářský žebřík v pracovní poloze opírá o sloup 5. V této poloze je poloha opravářského žebříku fixována tím, že sloup 5 je v podstatě sevřen mezi distančním rámečkem 14 a záchytným chapadlem 8. Distanční rámeček 14 je s výhodou umístěn přibližně v úrovni horního záchytného ústrojí 6 (obr.4).

Základový pražec 4 je vytvořen z dřevěného prkna nebo pásové oceli (obr.10). Toto provedení je vhodné zejména pro menší žebříky nebo dřevěné žebříky. Základový pražec 4 je opatřen množinou otvorů pro zachycení do země pomocí hřebů a pro připevnění hřeby ke štěřínům 1,2 žebříku. Pokud jsou štěříny 1,2. z kovových trubek, lze do jejich děr vtlačit nebo zarazit neznázorněné dřevěné špalíky, do nich je pak možné základový pražec 4 hřeby připevnit.

Podle další varianty je základový pražec 7 tvořen ocelovým dutým profilem (obr.11), například obdélníkovým nebo čtvercovým o straně 50 mm, a délka základového pražce 7 je například 380 mm. Na svých koncích je opatřen dříky 15 na uložení nátrubků 16 (obr.11,15), do nichž se vsazují štěříny

1,2. Nátrubky 16 jsou na dřících 15 otočně uloženy a jsou v nich provedeny závitem opatřené otvory, do nichž se zašroubovávají neznázorněné nosné a stavěči šrouby, jimiž je opatřena spodní část štěřínů 1,2.. Nátrubky 16 jsou na dřících 15 zajištěny běžnými maticemi. Pro další možnou variantu provedení, kde se do nátrubků 16 zasouvají přímo štěříny

1,2 bez neznázorněných nosných a stavěčích šroubů, je výhodné opatřit nátrubky 16 zajišťovacími šrouby orientovanými kolmo na štěříny 1,2..

Ve dvou místech je v místě otvorů základový pražec 7 opatřen přivařenými neznázorněnými maticemi, do nichž zasahují závitem opatřené vyvažovači šrouby 17.,18. (obr.11), jejichž spodní konec se v pracovní poloze žebříku opírá o zem, což je přínosem zejména v nerovném terénu. Při stavění opravářského žebříku kolmo ke svahu je možné, že například vyvažovači šroub 17 je zcela vyšroubován nahoru, zatímco druhý vyvažovači šroub 18 je zcela zašroubován dolů. Jejich horní konec je s výhodou opatřen okem, což umožňuje jednoduché použití nástroje pro jejich otáčení v neznázorněných mátiΊ cích. Κ jedné straně dutého profilu základového pražce 7 jsou připojeny, například přivařením, oka 22,23. pro neznázorněné připevňovací lano. Oka 22.,23. nejsou v některých případech nezbytná, zejména v případě nižších žebříků. Pro zajištění žebříku v pracovní poloze se používají zajištovací lanka 25, která jsou konopná nebo ocelová.

Jiná varianta provedení opravářského žebříku se liší od popsaného základního provedení tím, že je vybavena nástavcem 26 (obr.6,7). Základní část 27 opravářského žebříku je shodná s výše popsaným provedením jen s tím rozdílem, že horní část štěřínů 1,2 je upravena pro přijetí tvarově odpovídající části na spodní části nástavce 26, například jsou v horní části štěřínů 1,2 provedeny neznázorněné osové díry. Jsou-li ovšem štěříny 1,2 provedeny z dutých a na koncích neuzavřených trubek, není třeba žádnou úpravu jejich horní části provádět a základní část ~ 27 opravářského žebříku je zcela shodná se základním provedením. Nástavec 26 je proveden v podstatě shodně jako žebřík podle základní varianty. Rozdíl spočívá především v tom, že na spodní části nástavce 26 jsou připevněny, například přivařením, osové čepy 28 pro zasunutí do uvedených neznázorněných osových děr základní části 27.· Je však také možné opatřit spodní část nástavce 26 neznázorněnými plechovými destičkami vytvarovanými do oblouku, které se zasouvají do osové díry v horní části základní části 27.· Umožňují tím nasazení i v případě, kdy je blízko horního konce základní části 27 příčle 3, protože ta se zasune mezi obě plechové destičky.

Pro spojení a zafixování vzájemné polohy základní části 27 a nástavce 26 jsou určeny seřizovači šrouby 29,30, které jsou vytvořeny ze dvou částí ve svém středu spojených seřizovači objímkou 19. Tyto seřizovači šrouby 29,30. spojují a upínají poslední příčli 3. základní části 27 s první příčlí 3 nástavce 26. Je jednoduché a často postačující použít místo seřizovačích šroubů .29,30 provazu nebo lana, kterým se k sobě připoutají poslední příčle 3. základní části 27 a první příčle 3 nástavce 26. Po nasazení nástavce 26 na základní část 27 se nástavec 26 přichytí ke sloupu 5 - obdobně jako žebřík podle základní varianty - záchytným chapadlem 34. Nástavec 26 je zpravidla dlouhý 1 až 3 m, základní část 27 5 až 8 m.

Záchytná ústrojí jsou provedena jak na základní části 27, tak na nástavci 26., a jejich provedení odpovídá provedení záchytného ústrojí 6 podle základní varianty. Je výhodné, že neznázorněné záchytné ústrojí základní části 27 spolu s neznázorněným distančním rámečkem jsou uspořádány v úrovni předposlední příčle 3., na nástavci 26 je záchytné ústrojí 31 spolu s distančním rámečkem 32 uspořádáno v úrovni poslední příčle 3. Pro zafixování polohy nástavce 26 je možné použít zajišťovacích bloků 33 (obr.6,9), které mají s výhodou tvar trojbokého jehlanu. Jsou vtlačeny mezi záchytné chapadlo 34 a sloup 5. Toto provedení je určeno zejména pro práce, u nichž by otřesy a chvění žebříku byly na újmu jejich kvality, například při montáži malých součástí na sloupu 5.

Pro vysoké opravářské žebříky je určena vztyčovací vidlice 35 (obr.12,13). Její základní částí je ráhno 36, s výhodou dřevěné, které je na svém konci opatřeno žlábkem 37, s výhodou plechovým, který je uspořádán kolmo k ráhnu 36. Žlábek 37 je proveden ve tvaru příčle 3, na níž musí být nasunutelný. Aby toto třecí spojení žlábku 37 s příčlí 3 bylo dostatečné, aby se žlábek 37 mohl stáhnout z příčle 3. jen s vynaložením určité síly, je vnitřní povrch žlábku 37 opatřen nýty, hřeby nebo jinými prostředky. Výhodné provedení spočívá v tom, že z jedné strany žlábku 37 jsou vešroubovány dva šrouby, vzdálenost mezi koncem šroubu a protější stěnou žlábku 37 odpovídá tloušťce příčle 3. To zabraňuje samovolnému vysunutí vztyčovací vidlice 35.. Toto uspořádání je výhodné i pro uskladnění, kdy po ukončení práce a bezpečnostním připevnění a uzamčení vztyčovací vidlice 35 známým zamykatelným okem k žebříku není možné vztyčovací vidlici 35 tahem vysunout bez jejího vykývnutí, což zase není možné bez odemčení.

Žlábek 37 je zpevněn zavětrovací'výztuhou 38.. Ráhno 36 je na svém opačném konci opatřeno bodcovou zarážkou 39. (obr.12,5), která případně spolupracuje s dorazem 40. (obr.5), připevněným hřeby do země. Doraz 40 je tvořen například zešikmeným dřevěným hranolem, po němž může bodcová zarážka 39 při pohybu ráhna 36 z jedné strany (obr.5) postupně klouzat, zatímco z druhé strany se o doraz 40 pevně opře.

Postup práce s opravářským žebříkem podle technického řešení je tento:

Pracovník opře žebřík základovým pražcem 4. nebo 7 o patku sloupu 5 a záchytné ústrojí 6 převede do otevřené polohy. Vztyčuje žebřík nejlépe tlakem do příčlí 3 až do kolmé polohy žebříku. Pak pootočením záchytného ústrojí 6 ručně pomocí ovládací páčky 13 obepne záchytným chapadlem 8 sloup 5 a přitom pozvednutím ovládací tyče 9 a jejím zpětným spuštěním zajistí polohu záchytného chapadla 8 zaklesnutím háčku 8a za distanční rámeček 14., případně za příčli, 3, podle úrovně uspořádání chapadla 8, čímž je žebřík ustaven ve své pracovní poloze. Spodní část žebříku se znehybní přibitím základového pražce 4 nebo 7 alespoň dvěma hřeby - krováky k zemi.

Pracovník si připevní záchranný pás, vezme pracovní brašnu a začne vystupovat po příčlích nahoru. Každé 2 m výšky žebříku provede zajištění žebříku ke sloupu 5 zajišťovacím lankem 25. Po výstupu k poslední příčli 2 se na ni zajistí karabinou záchranného pásu, vystoupí o další příčli výš, zajistí se poutacím lanem záchranného pásu do smyčky k tělu sloupu 5. Pak vypne karabinu z poslední příčle 3 a stoupá dál až na konec žebříku nebo do nejvyšší pracovní polohy. Poté provádí vlastní práce, například broušení a škrábání starého nátěru sloupu 5, jeho očištěni a provedení nového nátěru. Práci provádí shora dolů a přitom postupně po žebříku sestupuje. V případě uklouznutí nebo smeknutí může pracovník spadnout jen do polohy, kdy ho zachytí poutači

- 11, lano za záchytné chapadlo 8. To odpovídá případnému pádu nejvýše 1,20 m, který je pro pracovníka bezpečný. Při sestupu po žebříku během práce pracovník postupně odstraňuje připoutávací lanka 25, které by jinak zůstala nad ním mimo jeho

- dosah.

Po dokončení práce a sestoupení na zem uvolní pracovník ze země hřeby, kterými byl připevněn základový pražec 4 nebo 7, ovládací páčkou . 13 odklopí chapadlo 8 a sklopí žebřík například ručkováním po příčlích 3.. Pak může přenést žebřík k dalšímu sloupu. Celý postup může provádět jen jediný pracovník.

Při použití varianty žebříku s nástavcem 26 se žebřík vztyčuje a zajišťuje stejným postupem jako u základního provedení. Až se pracovník zachytí karabinou za poslední příčli £ základní části 27 žebříku, vytáhne za sebou na lané zavěšený nástavec 26., zvedne jej před sebe a zasadí osovými čepy 28 do neznázorněných osových otvorů v základní části 27. Pak zachytí nástavec 26 záchytným chapadlem 34 stejným postupem jako u základní části 27, zachytí seřizovači šrouby 29.30, zavěšené na první příčli 3 nástavce 26., za poslední příčli 3 základní části a utažením seřizovači objímky 19 zafixuje polohu nástavce 26. Nato zajistí nástavec 26 zajišťovacími lanky 25 a může znehybnit horní část nástavce 26., zejména v případě dlouhých nástavců 26, vložením a vtlačením zajišťovacích bloků 33 mezi záchytné chapadlo 34 a sloup 5.

Po ukončení vlastní práce uvolní pracovník nejprve nástavec 26., lanem jej spustí na zem a dál postupuje jako u žebříku základního provedení.

Žebřík s nástavcem je vhodný především v těch případech, kdy je pro okolní překážky obtížné nebo nemožné vztyčovat žebřík v plné délce, nebo kdy by žebřík v plné délce byl pro jednoho pracovníka příliš těžký.

Postup vztyčování opravářského žebříku pomocí vztyčovací vidlice 35 je tento:

Pracovník opře žebřík základovým pražcem ]_ o patku sloupu 5 a záchytné ústrojí 6 převede do otevřené polohy. Základový pražec 7 se pevně připoutá ke sloupu 5. Pak pracovník zvedne žebřík u konce a na některou příčli 2_, například na šestou od konce žebříku, nasadí vztyčovací vidlici 35. Nato nejprve ručkuje po příčlích 3_, přitom se vztyčovací vidlice 35 vleče bodcovou zarážkou 39 po zemi. Když je žebřík v poloze asi 30° k zemi, zabodne se bodcová zarážka .39 do země - na tvrdém podkladu lze použít doraz 40 (obr.5) a pak se dále vztyčuje pomocí vztyčovací vidlice 35 až do kolmé polohy.

Pak se ráhnem 36 tlačí žebřík do vztyčené polohy a přitom je možné měnit místo držení ráhna 36 vždy po zabodnutí bodcové zarážky 39 do země nebo po opření o doraz 40.. Po dosažení kolmé polohy se zajistí žebřík záchytným chapadlem 8. pomocí ovládací páčky 13.. Nakonec stáhne pracovník vztyčovací vidlici 35 dolů tím, že tahem nebo trhem překoná třecí síly mezi žlábkem 37 a příčlí 3.· Další postup je stejný jako u vztyčování bez vztyčovací vidlice 35. Při sklápění opravářského žebříku se postupuje analogicky opačně.

/ ' v' υ 7

Průmyslová využitelnost

Opravářský žebřík je určen k opravám stožárů nebo sloupů, případně k provádění různých prací na stožárech nebo sloupech. Zejména je vhodný k provádění opravářských a natěračských prací na sloupech veřejného osvětlení. S opravářských žebříkem podle technického řešení může tyto práce provádět jediný pracovník bez použití dalších mechanizačních prostředků.

Claims (7)

1. Opravářský žebřík pro provádění prací na stožárech nebo sloupech, zejména na sloupech veřejného osvětlení, který je opatřen ústrojím pro přechodné spojení se stožárem v době provádění práce, zejména provádění nátěrů nebo jejich oprav, vyznačující se tím že ústrojí pro přechodné spojení je tvořeno záchytným ústrojím (6), jehož hlavní částí je záchytné chapadlo (8,34) výkyvné uložené na rámu žebříku.

2. Opravářský žebřík podle nároku 1, vyznačující se tím, že záchytné chapadlo (8,34) je nehybně spojeno s ovládací tyčí (9) výkyvné uloženou ve vodicích očkách (10,11) připevněných na štěřínů (1) žebříku.

3. Opravářský žebřík podle nároku 2, vyznačující se tím, že ovládací tyč (9) je na svém spodním konci opatřena ovládací páčkou (13).

4. Opravářský žebřík podle nároku 1, vyznačující se tím, že k záchytnému ústrojí (6) je přiřazen distanční rámeček (14,32), nehybně spojený s rámem žebříku.

5. Opravářský žebřík podle nároku 1, vyznačující se tím, že záchytné chapadlo (8,34) má podkovovitý nebo obloukovítý tvar a na svém konci je opatřeno háčkem (8a) směřujícím směrem dolů.

6. Opravářský žebřík podle nároku 1, vyznačující se tím, že je opatřen nástavcem (26), vybaveným záchytným ústrojím (6) provedeným shodně se záchytným ústrojím (6) základní části (27) žebříku.

7. Opravářský žebřík podle nároku 1, vyznačující se tím, že ke spodní části rámu žebříku je přiřazen základový pražec (7) opatřený na obou svých stranách dříky (15), na nichž jsou otočně uloženy nátrubky (16) pro vložení spodního konce štěřínů (1,2).