CZ295398B6 - Svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu - Google Patents

Abstract

Svítidlo má těleso, na jehož čelních stěnách jsou vytvořeny spojovací prvky k seřazení jednotlivých svítidel do osvětlovacího pásu. Svítidlo má jednodílný reflektor (1) přímo tvořící těleso svítidla, který je vytvořen zrcadlovitě symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla, a který je zhotoven z tenkostěnného, pásového, odrazivého materiálu, jehož povrch je nejméně zčásti opatřen strukturními prvky vytvořenými vyztužovacím vytvarováním povrchu. Reflektor (1) má od svého výstupního prostoru (2) pro světlo odvrácenou dvojici směrem ven vyčnívajících od sebe navzájem vzdálených bočnic (14) k umístění elektrických anebo mechanických dílů svítidla. Reflektor (1) má spojovací prvky, které jsou vytvořeny vždy jako univerzální, jednodílný čelní kryt (3), který má na vnitřní straně přivrácené k reflektoru (1) zásuvkovou drážku (33) odpovídající jejich profilu a na vnější straně má profil z drážek (35) a per (36), který leží asymetricky k vertikální středové rovině svítidla, a který je uspořádán tak, že stejně vytvořené čelní kryty (3) jsou do sebe po dvojicích vložitelné a navzájem vyrovnány do zákrytu.ŕ

Description

Svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu

Oblast techniky

Vynález se týká svítidla ve tvaru podélného pole sestavitelného do osvětlovacího pásu s vanovým, přes kyvadlový závěs anebo přímo na strop místnosti upevnitelným tělesem svítidla, na jehož čelních stěnách jsou vytvořeny spojovací prvky k volitelnému bezprostřednímu seřazení jednotlivých svítidel ve tvaru podélného pole do osvětlovacího pásu.

Dosavadní stav techniky

Osvětlovací zařízení pro velkoplošné prostory se často realizují formou systému světelných pásů, při nichž je větší počet svítidel umístěn často přímo vedle sebe a tvoří přímočarý osvětlovací systém, který vypadá jako by byl uzavřený. Ve velkoplošných prostorách, jako v montážních, výrobních nebo skladovacích halách, ale také na sportovištích, se používají takovéto světelné pásy také v několika vzájemně rovnoběžných řadách, zejména v podélném směru těchto prostor.

V patentovém spisu EP-B1 486 714 jsou popsány známé systémy osvětlovacích pásů uvedeného typu. Nosný konstrukční prvek u systému osvětlovacího pásu tvoří nosná kolejnice, která má takovou délku, jež může pojmout více svítidel. V nosné kolejnici je obvykle pro elektrické napájení zdrojů světla provedeno průběžné propojení. Osvětlovací tělesa mají často základní těleso, jehož podstatu tvoří plochá nosná deska, která se při montáži osvětlovacího pásu nasazuje na nosnou kolejnici a upevňuje se na ní otočnými uzávěry. Na nosnou desku se připojují všechny elektrické a mechanické prvky svítidla. Všechny tyto prvky jsou převážně, až na objímky světelných zdrojů, předem namontovány na vrchní straně nosné desky svítidla a jsou tak uspořádány, že se při montování nosná vložka svítidla vloží do průřezu nosné kolejnice. U mnoha známých osvětlovacích pásových systémů je na této nosné desce svítidla nutno jednotlivě rozebíratelně upevnit reflektor svítidla a těleso svítidla včetně mřížky nebo krytu svítidla. Pro upevnění se často používají stejné otočné uzávěry, kterými je nosná deska sama upevněna na nosné kolejnici.

Tato známá konstrukce osvětlovacích pásových systémů umožňuje na základě toho, že se skládá z modulů, takovou mimořádnou pružnost ve výběru a uspořádání svítidel, že je takovými osvětlovacími pásovými systémy možné řešit individuální osvětlovací požadavky různými způsoby. K tomu se ještě může takový světelný pásový systém pro svoje modulární uspořádání bez dalšího přizpůsobit měnícím se požadavkům na osvětlení prostoru, např. při jiném využití prostoru. Nevýhodou tohoto základního uspořádání známých osvětlovacích pásových systémů s velkým počtem jednotlivých součástí jsou relativně vysoké náklady dané potřebnou modulárností, která se promítá do nákladů na nástroj, výrobu a skladování.

Jak to vyplývá z patentového spisu DE-C1-43 42 657, byla tato nevýhoda již známa. V tomto dokumentu je popsána známá osvětlovací jednotka pro osvětlovací pásové systémy, jejíž zvláštnost spočívá v tom, že zdroj světla, zejména ve formě jedné nebo více zářivek, již není upevněn na nosné desce vložky svítidla objímkami zdrojů světla bezprostředně na nosné kolejnici pro osvětlovací pásový systém. Tím se u této známé osvětlovací jednotky pro osvětlovací pásový systém již nepoužívá nosná deska vložená do otvoru nosné kolejnice. Namísto toho slouží reflektorová jednotka vložky svítidla bezprostředně jako kryt nosné kolejnice, která je sama o sobě otevřena směrem k osvětlované ploše. Aby bylo možno zrealizovat toto zjednodušení konstrukčního uspořádání, upevňují se všechny mechanické a elektrické konstrukční prvky osvětlení, včetně objímek pro případný osvětlovací prostředek, přímo do volného příčného průřezu nosné kolejnice. Uspořádání reflektoru, u kterého je nosná kolejnice na svém povrchu obráceném do místnosti zakryta, pak musí být vytvořeno tak, že objímky upevněné na nosné kolejnici jsou propojitelné skrz konstrukci reflektoru, respektive, že na jejich čelních okrajích jsou odpovídající výřezy pro umístění zástrčkových objímek.

-1 CZ 295398 B6

U tohoto známého řešení je nutné počítat s určitými nevýhodami při montáži a údržbě, aby se dosáhlo jednodušší a tím nákladově výhodnější konstrukce svítidla. Z hlediska výhodných nákladů nemusí ale známé řešení ještě plně uspokojovat, protože odpadnutí jenom jedné nosné desky znamená relativně nepatrné snížení nákladů, oproti z toho vyplývajících nevýhod v nižší variabilitě.

Dále jsou známá i svítidla, sestavitelná do osvětlovacího pásu, která mají vanovité těleso svítidla připevněné kyvadlovým závěsem nebo přímo na strop, a která mají na čelních stranách díly, které se dají přímo použít k vytváření světelného pásu. U těchto svítidel se nepoužívá žádná nosná kolejnice a namísto toho jsou tělesa jednotlivých svítidel v odpovídající míře stabilní a zkonstruována tak, že mají kromě osvětlovacích prostředků, které obklopuje konstrukce reflektoru, také elektrické a mechanické součástky, které umožňují průchozí propojení v případě použití v pásu.

V patentovém spisu US-A-3 599 911 je popsán jeden příklad takového známého svítidla sestavitelného do osvětlovacího pásu. U tohoto svítidla jsou díly, které tvoří čelní stěny tělesa svítidla, vytvořeny jako plechové výlisky se zahnutými okraji do úhlu, s jejichž pomocí se upevní přes těleso svítidla pomocí šroubů nebo nýtů. Aby bylo možno čelní díly navzájem zakotvit, mají tyto čelní díly střídavě háčky nebo očka. Pro spojení čelních dílů se musí nejprve navzájem příčně přesazené na sebe nasadit, aby se daly háčky odpovídajícím způsobem zasunout do oček. K zablokování háčků je pak třeba příčného pohybu spojených čelních dílů. Postup montáže světelného pásu je proto relativně náročný a vyžaduje další seřizování, aby se dosáhlo přesného zákrytu spojených svítidel.

V patentovém spisu EP-B-0 264 857 je popsáno známé svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu, u kterého jsou na čelních stěnách tělesa svítidla uzavírací krytky ve tvaru jakýchsi adaptérů, na jejichž vnějších stranách jsou, podle způsobu známého ze stohování prvků, navzájem do sebe zasunovatelné rámečky. Tím mohou být svítidla ve tvaru podélného pole na sebe nasazena tak, že jsou jednoduchým zasunutím uzavíracích krytek do sebe v zákrytu. Pro čelní uzavření jednotlivého svítidla nebo pro konec světelného pásuje ale potřeba další koncová krytka.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu s vanovým, přes kyvadlový závěs anebo přímo na strop místnosti upevnitelným tělesem svítidla, na jehož čelních stěnách jsou vytvořeny spojovací prvky k volitelnému bezprostřednímu seřazení jednotlivých svítidel ve tvaru podélného pole do osvětlovacího pásu, jehož podstata spočívá v tom, že má jednodílný reflektor přímo tvořící těleso svítidla, který je vytvořen zrcadlovitě symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla obsahující podélnou osu svítidla, a který je zhotoven z tenkostěnného, pásového, odrazivého materiálu, jehož povrch je nejméně zčásti opatřen strukturními prvky vytvořenými vyztužovacím vytvarováním povrchu a že má od svého výstupního prostoru pro světlo odvrácenou dvojici směrem ven vyčnívajících od sebe navzájem vzdálených bočnic k umístění elektrických anebo mechanických dílů svítidla, zejména předřadníku, a že má spojovací prvky, které jsou vytvořeny vždy jako univerzální, jednodílný čelní kryt, který má na vnitřní straně přivrácené k reflektoru zásuvkovou drážku odpovídající jejich profilu a na vnější straně má profil z drážek a per ze skupiny střídavě po sobě následujících drážek a per stejné šířky. Tento profil z drážek a per. ležící asymetricky k vertikální středové rovině svítidla, je uspořádán tak, že stejně vytvořené čelní kryty jsou do sebe po dvojicích vložitelné na vnějších stranách, které jsou opatřeny profily typu pero a drážka, když jsou profily typu pero a drážka navzájem vyrovnány do zákrytu.

-2CZ 295398 B6

Podle výhodného provedení jsou směrem ven vyčnívající bočnice reflektoru vytvořeny jako dvojitě zahrnuté výběžky, které spolu tvoří profil ve tvaru písmene U, který je otevřený směrem ven.

Podle dalšího výhodného provedení jsou čelní kryty vytvořeny jako vystříknuté tvarovky.

Podle dalšího výhodného provedení jsou reflektor a čelní kryty spolu spojeny zásuvně na doraz.

Podle dalšího výhodného provedení mají čelní kryty deskovitou středovou oblast, která obklopuje vyčnívající bočnice profilu tvaru písmene U reflektoru, a která nese na své vnější straně, odvrácené od reflektoru, profil z drážek a per, na němž je, viděna z příčného průřezu, vidlicově vytvarovaná a směrem ven odstávající dvojice krajních ramen uzpůsobená pro uchycení čelních okrajů reflektoru.

Podle dalšího výhodného provedení mají čelní kryty na své vnitřní straně, přivrácené k reflektoru, v oblasti profilu ve tvaru písmene U vybrání a že má závěsný držák svítidla, který je uzpůsoben k vložení do vybrání, a který tvoří na straně svítidla koncovku zavěšení svítidla.

Podle dalšího výhodného provedení jsou závěsné držáky svítidla vytvořenyjako ploché v průřezu kruhovité kotouče.

Podle dalšího výhodného provedení je kruhové vybrání v čelním krytu, sloužící pro umístění závěsného držáku svítidla, směrem k hornímu okraji uspořádáno tak, že do něj vložený závěsný držák svítidla z části přečnívá přes horní okraj čelního krytu.

Podle dalšího výhodného provedení jsou v okrajové části závěsného držáku svítidla, vyčnívající z horní části čelního krytu, vytvořeny zářezy, určené pro umístění a upevnění průchozího propojení dráty od jednoho svítidla k druhému při sestavení do osvětlovacího pásu.

Podle dalšího výhodného provedení má svítidlo jednodílný reflektor přímo tvořící těleso svítidla, který je vytvořen zrcadlovitě symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla obsahující podélnou osu svítidla, a který je zhotoven z tenkostěnného, pásového, odrazivého materiálu, jehož povrch je nejméně zčásti opatřen strukturními prvky vytvořenými vyztužujícím vytvarováním povrchu a že má od svého výstupního prostrou pro světlo odvrácenou dvojici směrem ven vyčnívajících od sebe navzájem vzdálených bočnic k umístění elektrických anebo mechanických dílů svítidla, dále že má jednodílné čelní kryty, které mají na vnitřní straně přivrácené k reflektoru zásuvkovou drážku odpovídající jejich profilu, a že mají upevňovací třmínky s dvojicí zavěšovacích ramen, které čelisťovitě objímají ze strany bočnic reflektoru jeho první postranní plochu a druhou postranní plochu, a tvoří místo pro umístění úchytu, s výhodou lankového nebo kyvadlového závěsu, popřípadě slouží přímo k stropnímu upevnění svítidla.

Podle dalšího výhodného provedení jsou úchytné okraje první postranní plochy a druhé postranní plochy reflektoru vyhnuty směrem ven a k úchytnému okraji je přiřazen na volném konci zavěšovacího ramene upevňovacího třmínku vždy jeden tam vytvořený zářez a dorazový výstupek, ve kterém je uchycen zaskočením vždy jeden z ven vyhnutých úchytných okrajů první postranní plochy, respektive druhé postranní plochy reflektoru.

Podle dalšího výhodného provedení je upevňovací třmínek v příčném průřezu vytvořen tak, že je uzpůsoben k tomu, že u namontovaného svítidla obepíná nosnou kolejnici osvětlovacího pásu.

Podle dalšího výhodného provedení je svítidlo k čelnímu spojení s dalším svítidlem ve tvaru podélné plochy opatřeno spojovacím prvkem, který má první svorku a druhou svorku, mající v průřezu tvar písmene U. První svorka je svými bočními stranami vedena v profilu dvakrát zahnuté bočnice reflektoru a druhá svorka je zrcadlově obráceně k první svorce vložena ve světlém prů řezu mezi bočnicemi reflektoru a že první svorka a druhá svorka jsou spolu pevně spojeny šroubovým spojením, sestávajícím ze spojovacího šroubu, zubovité podložky apojistné podložky.

Podle dalšího výhodného provedení je svítidlo k vedení světla vyzařovaného z nejméně jedné, uvnitř reflektoru umístěné zářivkové trubice, opatřeno k rozdělování světla vystupujícího z výstupního prostoru pro světlo ze skupiny, skládající se ze žlabového zrcadla, žlábkového zrcadla a prizmatické desky.

Podle dalšího výhodného provedení je reflektor vytvořen jako částečně pro světlo propustný.

Hlavní výhoda navrženého řešení spočívá ve zdokonalení známých svítidel ve tvaru podélného pole sestavitelných do osvětlovacího pásu.

Další výhodou je jednoduché konstrukční provedení, přičemž svítidlo se dá použít jednotlivě i jako osvětlovací pás, aniž by byly při montáži osvětlovacího pásu nutné dodatečné konstrukční stavební díly. Nabízí se zde i výhoda kolejnicových systému, že má elektrické a mechanické konstrukční části svítidla na straně stropu, které je možné při sestavování osvětlovacího pásu jednoduše průchozím způsobem propojit. Přitom je co do konstrukčního pojetí, ve srovnání s konvenčními svítidly, sestavitelnými do osvětlovacího pásu, velmi jednoduché. Nosná kolejnice není nutná, stejně jako u známých stropních kolejnicových systémů. U konvenčních svítidel sestavitelných do osvětlovacího pásu, které se realizují bez nosné kolejnice, se obvykle používá stabilní těleso svítidla, aby se zabezpečila stabilita svítidla, respektive uspořádání osvětlovacího pásu, jakož i uložily elektrické a mechanické součásti. Také s tím se u navrženého řešení nepočítá. Tyto konstrukční funkce přebírá konstrukce reflektoru. Je to umožněno tím, že pásový materiál, ze kterého je vyroben reflektor, je vyztužen například vytvarováním povrchu. Konstrukce reflektoru se tak dá i výrobně za příznivých nákladů zrealizovat pomocí známých nástrojů. Není proto jenom tvarovým prvkem z hlediska osvětlovací techniky, nýbrž současně i konstrukčním dílem, který hraje úlohu tělesa svítidla.

Výhodou je i to, že lze nejen spojit do jedné jednotky uspořádání reflektoru a nosné kolejnice, nýbrž také tyto části svítidla vyrobit z jednoho kusu z tenkostěnného plochého materiálu pomocí odpovídajícího tváření. Výrobně je v osvětlovací technice takové řešení realizovatelné bez dalšího na známých tvarovacích válcovacích zařízeních, a tím též za příznivých nákladů. Možnost používat toto osvětlení nejen jako jednotlivá svítidla, ale též sestavené do osvětlovacího páse, je dána odpovídajícími čelními kryty, či díly, které se dají obratem do sebe navzájem zasouvat. To umožňuje montáž pásu bez použití nářadí a bez použití dalších potřebných spojovacích prvků.

Další výhoda spočívá v tom, že svítidlo ve tvaru podélného pásu sestavitelné do osvětlovacího pásu lze použít i při rekonstrukcích již existujících osvětlovacích systémů, čímž se tomuto řešení otevírají další možnosti využití.

Další výhodou je to, že některé formy provedení používají za nezměněného konstrukčního principu jednotlivé upevňovací třmínky, které je možno namontovat kamkoliv podél svítidla. Je to výhodné zejména také při sanaci starých osvětlovacích zařízení, poněvadž se dají nadále používat předchozí upevnění svítidel na stropě. Tímto doplněním svítidla ve tvaru podélného pole sestavitelného do osvětlovacího pásu se umožňuje alternativa víceúčelově použitelné skupiny výrobků tak, jak je to rozvedeno ve zvláště výhodných provedeních vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 v axonometrickém pohledu schematicky konstrukční uspořádání svítidla ve tvaru podélného pole sestavitelného do osvětlovacího pásu s reflektorem, tvořícím bezprostředně těleso svítidla, obr. 2 čelní pohled na čelní kryt, obr. 3 řez čelním krytem, obr. 4 horní pohled na čelní kryt, obr. 5 nasazení dvou čel

-4CZ 295398 B6 nich krytů na sebe, obr. 6 upevňovací třmínek v řezu, obr. 7 boční pohled na upevňovací třmínek, obr. 8 další provedení upevňovacího třmínku, obr. 9 spojovací prvek pro svítidla spojená do osvětlovacího pásu, obr. 10 výstupní prostor pro světlo pokrytý mřížkou, obr. 11 provedení svítidla, u kterého je zdroj světla ve směru k výstupnímu prostoru pro světlo zakryt žlábkovým zrcadlem a obr. 12 další provedení svítidla, u kterého výstupní prostor pro světlo zakryt prizmatickou deskou.

Příklady provedení vynálezu

Svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu, znázorněné na obr. 1, sestává z reflektoru 1, který je uspořádán zrcadlově symetricky vůči vertikální středové rovině, kterou prochází horizontální podélná osa svítidla. Reflektor 1 má první postranní plochu 11 a druhou postranní plochu 12, které jsou uspořádány tak, že jsou sestaveny ze stejných dílčích ploch. První postranní plocha 11 a druhá postranní plocha 12 by také mohly být vytvořeny jako kuželosečkové plochy, popř. z takových ploch sestaveny. Znamená to tedy, že v tomto příkladu provedení se nechává na odborníkovi v oboru, jaké profilové uspořádání zvolí z důvodů daných osvětlovací technikou pro tuto první postranní plochu 11 a druhou postranní plochu 12. Mezi postranními plochami 11, 12 je vytvořen výstupní prostor 2 pro světlo.

Výhodná úprava uspořádání reflektoru 1 spočívá v tom, že se tento reflektor 1 opatří nejméně na dílčích plochách, popřípadě ale i zcela, povrchovou strukturou z malých plošek. Ktomu jsou dnes k dispozici způsoby povrchové úpravy pásovitého materiálu které umožňují za příznivých nákladů provádět podstatné vyztužení materiálu. Z hlediska osvětlovací techniky to znamená, že plochy, např. první postranní plocha 11 a druhá postranní plocha 12 reflektoru 1, odráží světlo vydávané lampou umístěnou uvnitř s výhodou tak, že ho při odrazu rozptylují. Při takovém uspořádání reflektoru 1 je tedy možné dosáhnout i určitého zrovnoměmění proudu světla vyzařovaného svítidlem co do prostorového rozdělení. Tvarování povrchu reflektoru 1 má další mechanickou výhodu v tom, že se tím podstatně zvýší jeho tuhost ve srovnání s netvarovaným hladkým povrchem. Takové tvarování přispívá také významně k příčné stabilitě svítidla, takže v tomto případě může být u reflektoru 1 zvolen tenčí materiál, aniž by utrpěla stabilita.

Reflektor 1 má krycí plochu 13, která je umístěna proti výstupnímu prostoru 2 pro světlo nad postranními plochami 11, 12- V oblasti krycí plochy 13 je vytvořena dvojice vyčnívajících bočnic 14, které jsou umístěny v předem stanoveném odstupu od sebe, a to symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla. Obě tyto bočnice 14 jsou vytvořeny dvojitým přehnutím pásovitého, tenkostěnného materiálu reflektoru 1, přičemž tento materiál je volen s výhodu z obvyklých materiálů na reflektor 1 pro svítidla. Obě tyto bočnice 14 tím tvoří společně s krycí plochou 13 reflektoru 1 ve třech směrech uzavřený kanál ve tvaru písmene U, jehož podélná osa leží ve vertikální středové rovině svítidla. Uzavřený kanál je odvrácen od výstupního prostoru 2 pro světlo a otevřen směrem vzhůru. Vnitřní prostor tohoto kanálu je určen k umístění elektrické a mechanické konstrukční části svítidla, např. elektronického předřadníku 76 pro lampu, či lampy, svítidla, nebo pro objímky lamp prostrčené skrz krycí plochu 13, jakož i pro propojovací kabely svítidla. Pro přehlednost nejsou tyto podrobnosti na obr. 1 znázorněny, protože odborníkovi v oboru jsou tato konstrukční řešení známa, například ze stropních nebo kolejnicových systémů, které jsou popsány výše.

Koncové prvky na čelních plochách reflektoru 1 podle obr. 1 jsou konstrukčně vytvořeny jako čelní kryty 3 tak, že svítidlo je možno sestavit do osvětlovacího pásu. Při čelním pohledu na čelní kryty 3 mají čelní kryty 3 středovou oblast 31, která uzavírá kanál vytvořený bočnicemi 14 reflektoru 1, přičemž středová oblast 31 se směrem dolů k výstupnímu prostoru 2 pro světlo zhruba trojúhelníkovitě zužuje a přitom překrývá objímku lampy, která není na obr. 1 vidět. Při pohledu na obrys reflektoru 1 v příčném řezu jsou na středovou oblast 31 napojena směrem ven orientovaná krajní ramena 32.

-5CZ 295398 B6

V blízkosti okraje vnějšího obrysu vnitřní strany čelního krytu 3 je podle obr. 3 vytvořena úzká zásuvková drážka 33, určená k pojmutí čelního profilu reflektoru 1. Poněvadž je na obr. 3 čelní kryt 3 znázorněn téměř ve skutečném měřítku, je tato zásuvková drážka 33 na obr. 3 vidět jenom jako poněkud tlustší čára. Při sestavování svítidla se čelní hrana reflektoru 1 zasune do zásuvkové drážky 33, v níž se zajistí. Pro volbu zajišťovacího prvku má odborník v oboru řadu možností, např. rovnoběžné zářezy s čelem reflektoru 1, jimž odpovídají vhodné západkové výstupky v čelním krytu 3, takže to nevyžaduje žádné bližší vysvětlení, a proto toto řešení není podrobně znázorněno na výkresu. Dále má vnitřní strana čelního krytu 3 ve své horní okrajové oblasti kruhové vybrání 34 ve tvaru kruhové výseče, jehož význam bude ještě vysvětlen.

Z obr. 2 a zejména z obr. 4 je dále zřejmé, že vnější strana středové oblasti 31 čelního krytu 3 má profil, který sestává z rovnoběžně vertikálních, středovou rovinou svítidla vytvořených, a po sobě se střídajících drážek 35 a per 36. Tento profil má definovaný rozměr tohoto rozdělení, tj. drážky 35, respektive pera 36, mají zhruba stejnou šířku a kromě toho také stejnou hloubku. Z obr. 1 a 2 je patrné, že tento profil drážek 35 a profil per 36 je úplně stejný, takže vnější strana čelního krytu 3 působí jako do sebe uzavřená. Při podrobnějším pozorování, zejména obr. 4, je ale zřejmé asymetrické posunutí vůči vertikální středové rovině svítidla, protože profil drážek 35 a per 36 na levém okraji středové oblasti 31 končí perem 36, zatímco na pravém okraji končí drážkou 35.

Z obr. 5 je zřejmý důvod tohoto asymetrického uspořádání profilu drážek 35 a per 36 ve středové oblasti 31. Na tomto obr. 5 jsou znázorněny dva identicky vytvořené čelní kryty 3, umístěné navzájem proti sobě. Profily drážek 35 a per 36, obou čelních krytů 3, které jsou určeny k tomu, aby byly do sebe zasunuty, umožňují jejich zastrčení do sebe tak, že mají stejné obrysy, aniž by bylo třeba je vyrovnávat.

Kruhové vybrání 34, znázorněné na obr. 3, ve tvaru kruhové výseče, tvořící slepý otvor, je u tohoto příkladu provedení určeno ktomu, aby pojmulo konec závěsného držáku 4 svítidla. Konec závěsného držáku 4 svítidla je u tohoto provedení vytvořen ve tvaru kruhového kotouče, který se dá vložit z vnitřní strany do čelního krytu 3. Na obr. 1 a 2 je znázorněno zavěšení svítidla pomocí výkyvného závěsu 5 z drátu. Provedení závěsného držáku 4 svítidla ve tvaru kruhového kotouče umožňuje seřizovat jeho relativní polohu k čelnímu krytu 3 zhruba v rozsahu úhlů a podle obr. 2. V provozní poloze může být tudíž pro svítidlo zvolena poloha vychýlená od vertikální polohy v rámci tohoto rozsahu, pokud je to v jednotlivém případě žádoucí pro požadované osvětlení místnosti. Na obr. 2 je dále schematicky naznačeno, že se dá relativní poloha závěsného držáku 4 svítidla k čelnímu krytu 3 zafixovat stavěcím šroubem 6.1 toto řešení je třeba chápat jen jako příklad, protože by bylo také možné vytvořit spojení závěsného držáku 4 svítidla a čelního krytu 3 v určitém tvaru napevno, například pomocí ozubení.

Z obr. 1 a 2 je taktéž zřejmé, že v okrajové ploše vystupující z čelního krytu 3 jsou vytvořeny zářezy 41, které se využívají při sestavení svítidla do osvětlovacího pásu pro vložení drátů k propojení jednoho svítidla s druhým svítidlem, které lze současně i upevnit.

Na obr. 6 a 7 je znázorněno další provedení svítidla. Na rozdíl od výše popsaného provedení jsou závěsné držáky 4 svítidla nahrazeny jednotlivými upevňovacími třmínky 7 pro vytvoření lankového nebo kyvadlového závěsu svítidla. Každý upevňovací třmínek má horní kryt 71, z něhož po stranách vyčnívají dvě zavěšovací ramena 72, ve kterých je zevnitř na jejich vnějších koncích vytvořen zářez 73. Profil zavěšovacích ramen 72 je přizpůsoben profilu reflektoru 1, takže se upevňující třmínek 7 dá zacvaknout přes vnější stranu reflektoru 1. U tohoto příkladu provedení jsou vnější konce první postranní plochy 11 a druhé postranní plochy 12 reflektoru 1 zahnuty směrem ven a tvoří tak úchytné okraje 15. Upevňovací třmínky 7 jsou vytvořeny jako plechový díl, u kterého je horní kryt 71 vytvořen ze dvou plochých prvků se zakončenou hranou do pravého úhlu vždy na jedné straně od profilu zavěšovacích ramen 72.

Při montáži upevňovacího třmínku 7 zaskočí úchytné okraje 15 reflektoru 1 do přiřazeného zářezu 73 upevňovacího třmínku 7. V této poloze jsou udržovány dorazovým výstupkem 74, kte

-6CZ 295398 B6 ryje umístěn na vnějších koncích zavěšovacích ramen 72 na jejich vnitřní straně a nepatrně přesahuje spodní plochu zářezu 73. Horní kryt 71 upevňovacího třmínku 7 slouží v této podobě o sobě známým způsobem k uchycení lankového nebo kyvadlového zavěšení svítidla. U provedení znázorněného na obr. 6 a 7 se k tomu používá například úchyt 75 pro lankový závěs, u kterého je konec lanka upevněn posuvně na straně svítidla, které již není znázorněno, aby bylo možno provést vyrovnání vůči stropu. Odborníkovi v oboru je jasné, že horní kryt 71 upevňovacího třmínku 7 jako takový může být také bez dalšího připevněn na strop v místnosti přišroubováním, takže na to již netřeba uvádět další příklad.

Na obr. 8 je znázorněno další provedení výše popsaného upevňovacího třmínku 7. U tohoto provedení upevňovacího třmínku T je prostor ohraničený ze tří stran horním krytem 71 a s ním hraničícími patkovými konci zavěšovacích ramen 72 ve svém světlém průřezu vytvořen tak, že v profilu obsahuje nosnou kolejnici 77 z jednoho o sobě známých stropních a kolejnicových systémů pro uspořádání osvětlovacích pásů. U tohoto provedení upevňovacího třmínku T_, znázorněného na obr. 8, které se v ostatních funkcích rovná upevňovacímu třmínku 7, popsanému na obr. 6, je možné použít zde popsané svítidlo i při sanaci stropních a kolejnicových systémů, u nichž se používá nosná kolejnice 77 jako nosný prvek. Dále je na obr. 7 v detailu schematicky znázorněn elektronický předřadník 76 jako provozní prostředek pro popsané svítidlo, který je posazen na krycí plochu 13 reflektoru 1 mezi jeho obě bočnice 14.

Na obr. 9 je znázorněno další provedení svítidla, u kterého nyní nejsou, na rozdíl od provedení podle obr. 4 a 5, použity čelní kryty 3 ke spojení dvou nebo více jednotlivých svítidel do jednoho osvětlovacího pásu. Pro realizaci této funkce se zde používá samostatný spojovací prvek 8, který se skládá v podstatě z první svorky 81 a druhé svorky 82, které jsou mezi sebou spojeny spojovacím šroubem 83, zubovitou podložkou 84 a pojistnou podložkou 85. První svorka 81 a druhá svorka 82 spojovacího prvku 8 má od desky svorek 81, 82 do boku tvaru písmene U vyhnuté bočnice 14, sloužící k šroubovému spojení spojovacím šroubem 83, zubovitou podložkou 84 a pojistnou podložkou 85. V případě první svorky 81 je světlá šířka mezi bočnicemi 14 zvolena tak, aby ji bylo možné vždy zasunout do profilu dvojnásobně zahnutých bočnic 14 reflektoru 1. V tomto zrcadlově uspořádaném symetrickém uspořádání je druhá svorka 82 vložena mezi obě bočnice 14 reflektoru 1, přičemž konce bočnic 14 jsou nasazeny na krycí ploše 13 reflektoru L Tím zachycuje první svorka 81 spojovacího prvku 8 krycí plochu 13 reflektoru 1 zespodu, zatímco jeho druhá svorka 82 je nasazena na jejich krycí ploše 13 a je vedena na vnitřních stranách bočnic 14 reflektoru 1. Šroubové spojení mezi první svorkou 81 a druhou svorkou 82 tedy tvoří spojovací šroub 83, na nějž je nasazena zubovitá podložka 84 a pojistná podložka 85.

Spojovací šroub 83, umístěný společně se zubovitou podložkou 84 v otvoru, který zde není znázorněn, v první svorce 81 spojovacího prvku 8 je tam pojistnou podložkou 85 držen tak, že se nemůže ztratit. Jestliže se spojovací šroub 83 zašroubuje do rovněž neznázoměného závitového otvoru desky druhé svorky 82, upne se první svorka 81 a druhá svorka 82 spojovacího prvku 8 ze dvou stran na reflektor 1, zejména jeho krycí plochu 13.

Jestliže je spojovací prvek 8 uspořádán tak, že překlenuje vždy čelní oblast dvou čelními stranami bezprostředně vedle sebe sesazených svítidel a je popsaným způsobem sešroubován, tak jsou obě svítidla navzájem k sobě pevně připevněna. Zejména jsou tím také obě k sobě sesazená svítidla ve své podélné ose bez adjustace vyrovnána do zákrytu, protože první svorka 81 spojovacího prvku 8 je vedena ve světlém příčném průřezu bočnice 14 reflektoru 1 a druhá svorka 82 se zachycuje svými lehce ven rozevřenými bočními stranami na ohybových hranách mezi krycí plochou reflektoru 1 a jeho bočnicemi 14.

Výše uvedenou formu provedení ke spojení dvou k sobě navzájem spojených svítidel do jednoho osvětlovacího pásu podle obr. 8 je vhodné použít namísto první popsané formy provedení podle na obr. 1 až 5 s výhodou tehdy, když se tímto způsobem mají vytvářet delší osvětlovací pásy a když je potřeba vytvořit v drsnějším provozním prostředí konstrukčně zvláště spolehlivé spojení svítidel.

-7CZ 295398 B6

Co se týče osvětlovací techniky, je třeba doplnit, že se výše popsané formy provedení svítidla samozřejmě dají kompletovat s dalšími díly příslušenství, aby se zrealizovalo rozdělení světla přizpůsobené k danému případu použití. Je-li to žádoucí, může být reflektor 1 vytvořen jako částečně průsvitný, aby část světla vyzářeného lampu umístěnou uvnitř reflektoru 1 skrz něj prostupovala a tím sloužila jako vedlejší světlo, např. k prosvětlení stropu.

Jak je to schematicky znázorněno na obr. 10, může být ve výstupním prostoru 2 pro světlo mřížka, která zabraňuje svícení do strany. Z provedení popsaného na obr. 6 se mohou v tomto případě použít do strany směrem ven orientované vnější hrany první postranní plochy 11 a druhé postranní plochy 12 reflektoru 1 k tomu, aby se taková mřížka zachytila zacvaknutím v oblasti výstupního prostoru 2 pro světlo a aby se pevně umístila na reflektoru L

Na obr. 11 je v příčném průřezu schematicky znázorněna další forma provedení svítidla. U tohoto příkladu provedení je do reflektoru 1 vložena také lampa, s výhodou zářivková trubice 9 ve tvaru tyče. Směrem k výstupnímu prostoru 2 pro světlo je pod zářivkovou trubicí 9 umístěno žlábkové zrcadlo 92, které ji téměř koaxiálně obklopuje, a které se rozkládá ve směru podélné osy zářivkové trubice 9. Žlábkové zrcadlo 92, které je u tohoto příkladu provedení upevněné na zářivkové trubici 9, odráží světlo vystupující ze zářivkové trubice 9 přímo ve směru výstupního prostoru 2 pro světlo proti reflektoru 1 a tím působí jako difuzor a také jako prostředek odstínění pro zářivkovou trubici 9.

Na obr. 12 je schematicky vyobrazena další možnost jak zabránit, aby světlo neoslňovalo. U tohoto příkladu provedení je výstupní prostor 2 pro světlo zakryt prizmatickou deskou 93. Podobně jako u žlabového zrcadla 91 podle obr. 9 se tak dosáhne odvedení světla vyzářeného ze zářivkové trubice 9 přímo ve směru na výstupní prostor 2 pro světlo, a jednak ovlivnění rozdělení světla, přičemž se sníží vysoké rozdíly ve světle svítidla vyskytující se ve výstupním prostoru 2 pro světlo. V tomto případě mohou být podélné okraje prizmatické desky 93 zachyceny příchytkou, která je analogicky k uspořádání vnějších konců zavěšovacích ramen 72 upevňovacího třmínku 7 podle obr. 6 vytvořena tak, že umožňuje zaskakovací spojení prostřednictvím pomocného pera a drážky mezi prizmatickou deskou 93 a reflektorem 1.

Výše uvedené příklady provedení dokládají, že je na základě koncepce systému s několika zvláště nákladově příznivými svítidly zrealizovatelná skupina svítidel, které se při jednotném vzhledu dají použít jak pro vytváření nových, tak i pro sanaci osvětlovacích jednotek. Kromě popsaných příkladů provedení má odborník k dispozici i další možnosti, jak upravit uspořádání svítidel při dalším rozvíjení koncepce podle rámcových podmínek příkladů použití. K docílení požadovaných charakteristik tak může např. přizpůsobit rozdělení světla ve svítidlu profilu reflektoru 1 anebo měnit polohu světel použitých jako zdroj světla v návaznosti na konstrukci reflektoru 1.

Claims (15)

1. Svítidlo ve tvaru podélného pole sestavitelné do osvětlovacího pásu s vanovým, přes kyvadlový závěs anebo přímo na strop místnosti, upevnitelným tělesem svítidla, na jehož čelních stěnách jsou vytvořeny spojovací prvky k volitelnému bezprostřednímu seřazení jednotlivých svítidel ve tvaru podélného pole do osvětlovacího pásu, vyznačující se tím, že má jednodílný reflektor (1) přímo tvořící těleso svítidla, který je vytvořen zrcadlovitě symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla obsahující podélnou osu svítidla, a který je zhotoven z tenkostěnného, pásového, odrazivého materiálu, jehož povrch je nejméně zčásti opatřen strukturními prvky vytvořenými vyztužovacím vytvarováním povrchu a že má od svého výstupního prostoru (2) pro světlo odvrácenou dvojici směrem ven vyčnívajících od sebe navzájem vzdálených bočnic (14) k umístění elektrických anebo mechanických dílů svítidla, zejména předřadníku (76), a že má spojovací prvky, které jsou vytvořeny vždy jako univerzální, jednodílný čelní kryt (3), který má na vnitřní straně přivrácené k reflektoru (1) zásuvkovou drážku (33) odpovídající jejich profilu a na vnější straně má profil z drážek (35) a per (36) ze skupiny střídavě po sobě následujících drážek (35) a per (36) stejné šířky, přičemž tento profil z drážek (35) a per (36), ležící asymetricky k vertikální středové rovině svítidla, je uspořádán tak, že stejně vytvořené čelní kryty (3) jsou do sebe po dvojicích vložitelné na vnějších stranách, které jsou opatřeny profily typu pero (36) a drážka (35), když jsou profily typu pero (36) a drážka (36) navzájem vyrovnány do zákrytu.

2. Svítidlo podle nároku 1,vyznačující se tím, že směrem ven vyčnívající bočnice (14) reflektoru (1) jsou vytvořeny jako dvojitě zahnuté výběžky, které spolu tvoří profil ve tvaru písmene U, který je otevřený směrem ven.

3. Svítidlo podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že čelní kryty (3) jsou vytvořeny jako vystříknuté tvarovky.

4. Svítidlo podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že reflektor (1) a čelní kryty (3) jsou spolu spojeny zásuvně na doraz.

5. Svítidlo podle některého z nároků 2 až 4, v y z n a č u j í c í se tí m , že čelní kryty (3) mají deskovitou středovou oblast (31), která obklopuje vyčnívající bočnice (14) profilu tvaru písmene reflektoru (1), a která nese na své vnější straně, odvrácené od reflektoru (1), profil z drážek (35) a per (36), na němž je, viděna z příčného průřezu, vidlicově vytvarovaná a směrem ven odstávající dvojice krajních ramen (32) uzpůsobená pro uchycení čelních okrajů reflektoru (1).

6. Svítidlo podle některého z nároků 2 až 5,vyznačující se tím, že čelní kryty (3) mají na své vnitřní straně, přivrácené k reflektoru (1), v oblasti profilu ve tvaru písmene U vybrání (34) a že má závěsný držák (4) svítidla, který je uzpůsoben k vložení do vybrání (34), a který tvoří na straně svítidla koncovku zavěšení svítidla.

7. Svítidlo podle nároku 6, vyznačující se tím, že závěsné držáky (4) svítidla jsou vytvořeny jako ploché v průřezu kruhovité kotouče.

8. Svítidlo podle nároku 7, vyznačující se tím, že kruhové vybrání (34) v čelním krytu (3), sloužící pro umístění závěsného držáku (4) svítidla, je směrem k hornímu okraji uspořádáno tak, že do něj vložený závěsný držák (4) svítidla z části přečnívá přes horní okraj čelního krytu (3).

-9CZ 295398 B6

9. Svítidlo podle nároku 8, vyznačující se tím, že v okrajové části závěsného držáku (4) svítidla, vyčnívající z horní části čelního krytu (3), jsou vytvořeny zářezy (41), určené pro umístění a upevnění průchozího propojení dráty od jednoho svítidla k druhému při sestavení do osvětlovacího pásu.

10. Svítidlo podle nároku 1,vyznačující se tím, že má jednodílný reflektor (1) přímo tvořící těleso svítidla, který je vytvořen zrcadlovitě symetricky vůči vertikální středové rovině svítidla obsahující podélnou osu svítidla, a který je zhotoven z tenkostěnného, pásového, odrazivého materiálu, jehož povrch je nejméně zčásti opatřen strukturními prvky vytvořenými vyztužujícím vytvarováním povrchu a že má od svého výstupního prostoru (2) pro světlo odvrácenou dvojici směrem ven vyčnívajících od sebe navzájem vzdálených bočnic (14) k umístění elektrických anebo mechanických dílů svítidla, dále že má jednodílné čelní kryty (3), které mají na vnitřní straně přivrácené k reflektoru (1) zásuvkovou drážku (33) odpovídající jejich profilu, a že mají upevňovací třmínky (7, 7') s dvojicí zavěšovacích ramen (72), které čelisťovitě objímají ze strany bočnic (14) reflektoru (1) jeho první postranní plochu (11) a druhou postranní plochu (12), a tvoří místo pro umístění úchytu (75), s výhodou lankového nebo kyvadlového závěsu, popřípadě slouží přímo k stropnímu upevnění svítidla.

11. Svítidlo podle nároku 10, vyznačující se tím, že úchytné okraje (15) první postranní plochy (11) a druhé postranní plochy (12) reflektoru (1) jsou vyhnuty směrem ven a že je kúchytnému okraji (15) přiřazen na volném konci zavěšovacího ramene (72) upevňovacího třmínku (7) vždy jeden tam vytvořený zářez (73) a dorazový výstupek (74), ve kterém je uchycen zaskočením vždy jeden z ven vyhnutých úchytných okrajů (15) první postranní plochy (11), respektive druhé postranní plochy (12) reflektoru (1).

12. Svítidlo podle nároku 11,vyznačující se tím, že upevňovací třmínek (7) je v příčném průřezu vytvořen tak, že je uzpůsoben k tomu, že u namontovaného svítidla obepíná nosnou kolejnici (77) osvětlovacího pásu.

13. Svítidlo podle některého z nároků 10 až 12, v y z n a č u j í c í se tím, že k jeho čelnímu spojení s dalším svítidlem ve tvaru podélné plochy je opatřeno spojovacím prvkem (8), který má první svorku (81) a druhou svorku (82), mající v průřezu tvar písmene U, přičemž první svorka (81) je svými bočními stranami vedena v profilu dvakrát zahrnuté bočnice (14) reflektoru (1) a druhá svorka (82) je zrcadlově obráceně k první svorce (81) vložena ve světlém průřezu mezi bočnicemi (14) reflektoru (1) a že první svorka (81) a druhá svorka (82) jsou spolu pevně spojeny šroubovým spojením, sestávajícím ze spojovacího šroubu (83), zubovité podložky (84) a pojistné podložky (85).

14. Svítidlo podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že k vedení světla vyzařovaného z nejméně jedné, uvnitř reflektoru (1) umístěné zářivkové trubice (9), je svítidlo opatřeno k rozdělování světla vystupujícího z výstupního prostoru (2) pro světlo prostředkem uzpůsobeným k ovlivnění světla vystupujícího z výstupního prostoru (2) pro světlo ze skupiny, skládající se ze žlabového zrcadla (91), žlábkového zrcadla (92) a prizmatické desky (93).

15. Svítidlo podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že reflektor (1) je vytvořen jako částečně pro světlo propustný.