CZ294223B6 - Řídicí zařízení pro topné zařízení - Google Patents

Abstract

Řídicí zařízení }�B pro topné zařízení je opatřeno ovládacími prvky a displejem }@B@ Ovládací prvky mají spínačovou lištu }@BŹ která má pro každý časový úsek předem daného počtu časových úseků přepínač }A@GBŹ jehož spínací stav }P�Ź P@B je zvenku zřejmý@ Displej }@B má počet zobrazovacích lišt }T�Ź T@BŹ který odpovídá počtu spínacích stavů }P�Ź P@BŹ jejichž délka odpovídá jednomu časovému úsekuŹ a které jsou rozděleny do dílčích úsekůŹ přičemž v každém dílčím úseku je nastavený provozní režim zřejmýŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká řídicího zařízení pro topné zařízení s ovládacími prvky a displejem, přičemž ovládací prvky mají spínačovou lištu, která má pro každý časový úsek předem daného počtu časových úseků přepínač, jehož spínací stav je zvenku zřejmý.

Dosavadní stav techniky

Takové řídicí zařízení slouží ktomu, aby se topné zařízení provozovalo podle předem stanoveného „programu“, především k tomu, aby se k různým časům zadávala různá množství tepla. Přitom je cílem uspořit energii, protože dodávka tepla není vyžadována vždy nebo není vyžadována vždy v plném rozsahu. Příklad takového řídicího zřízení je popsán v DE 31 27 471 Al.

Ktomu je na trhu řada programovatelných řídicích zařízení. Uživatel je přitom veden nabídkou. Takové nabídky mají obvykle větší počet úrovní, přičemž se v každé úrovni mohou znovu měnit nastavení. Tak je obtížné si udržet nebo získat přehled o zvolených nastaveních. Pokud se pak přehled získá, je často velmi obtížné programování změnit.

Mayer, E.: Einzelraum-Temperaturregelung in TAB 9/87 1.1, strany 733 až 735 ukazuje řídicí zařízení pro topné zařízení s ovládacími prvky a zobrazovací lištou, jejíž délka odpovídá časovému úseku a která je rozdělena do dílčích úseků, přičemž v každém dílčím úseku je seznatelný jeden nastavený provozní stav.

Podstata vynálezu

Základem vynálezu je úkol zjednodušit přehled a ovládání.

Tento úkol se u řídicího zařízení úvodem uvedeného druhu řeší tím, že displej má počet zobrazovacích lišt, který odpovídá počtu spínacích stavů, jejíchž délka odpovídá jednomu časovému úseku, a které jsou rozděleny do dílčích úseků, přičemž v každém dílčím úseku je nastavený provozní režim zřejmý.

Tím se na první pohled může poznat, jaký provozní režim byl v dílčích úsecích časových úseků předvolen. Nejdříve se na základě postavení přepínačů spínačové lišty identifikuje, která zobrazovací lišta je platná pro tento časový úsek. V příslušné zobrazovací liště se tedy může sledovat, které dílčí úseky byly obsazeny kterým provozním režimem. Jednoduchou změnou postavení přepínače se pak pro určitý časový úsek, kterému je přiřazen příslušný přepínač, může také měnit „program“. Tento „program“ se pak opět nachází na zobrazovací liště, přiřazené příslušnému postavení přepínače. Řídicí zařízení přirozeně nezobrazuje pouze příslušný program, ale také topné zařízení podle tohoto programu řídí. Řídicím zařízením je omezen počet možností volby, protože je stanoven předem určený počet programů. V praxi se však ukázalo, že se i při libovolně vysokém počtu možností volby najíždí nebo vybírá pouze několik málo programů.

Výhodně mají ovládací prvky alespoň jedno směrové tlačítko a alespoň jedno změnové tlačítko. Směrovým tlačítkem se může v displeji přecházet od jednoho „pole“, tzn. od změnitelné části displeje, na další. Se změnovým tlačítkem se může měnit obsah pole. Změna obsahu pole se potom sice může uskutečňovat pouze v předem stanoveném pořadí a také počet obsahů pole je omezen. To ale v převážném počtu případů stačí. Proto se nastavení, tzn. „programování“, řídicího zařízení velmi zjednodušuje. Jak již bylo vysvětleno, následkem změny v displeji přirozeně

-1 CZ 294223 B6 dochází také ke změně v provozním chování řídicího přístroje. Řídicí přístroj pracuje potom tak, jak je znázorněno na displeji.

Výhodně má zobrazovací lišta pro každý provozní režim dílčího úseku zobrazení pole, přičemž 5 bočně vedle zobrazovací lišty je uspořádaná identifikace provozních režimů. To nezjednodušuje pouze displej, ale usnadňuje také přehled. Jednotlivé dílčí oblasti jsou upraveny sloupkovitě vedle sebe, přičemž poslední nebo první sloupek obsahuje identifikaci provozních režimů. Ta může být vytvořena například symboly (slunce, měsíc, atd.). Uvnitř každého sloupce je pak upraven počet řádků, odpovídající počtu možných provozních režimů. Může být označena vždy 10 jen jedna řádka na sloupec. Z pole, které je tím dáno, se může velice rychle získat přehled.

Výhodně je identifikace upravena mimo displej. Může být upravena například vně na pouzdře řídicího zařízení. To usnadňuje přizpůsobování řídicího přístroje různým jazykovým oblastem. Vlastní displej s měnícími se obsahy se pak může pro všechny řídicí přístroje udržovat jednotný, 15 zatímco přiřazení obsahů displeje k informacím se může uskutečňovat specificky podle zemí.

Výhodně displej zobrazuje aktuální čas a číslo aktuálního časového úseku. Uživatel se pak může lépe orientovat o aktuální časové pozici uvnitř „programu“.

Výhodně je upraveno sedm časových úseků a spínačová lišta má sedm přepínačů. Tím je možné přizpůsobovat se při programování řídicího zařízení týdennímu rytmu. Každý časový úsek potom odpovídá jednomu dni.

Výhodou je také, má-li každý přepínač pouze dva spínací stavy. Tím se může například v každém 25 dílčím úseku stanovit, má-li topné zařízení pracovat s denní nebo komfortní teplotou nebo s nočním poklesem. Tato možnost volby ve většině případů stačí.

Výhodně řídicí přístroj pro uvolnitelné spojení s nástavcem termostatického ventilu obsahuje alespoň část spojovacího zařízení, např. polovinu spojovacího zařízení a je uvolnitelné spojitelný 30 s nástavcem termostatického ventilu. Tím je možné nástavec termostatického ventilu lokálně a individuálně řídit. Programování, tzn. změna nastavení řídicího přístroje, se může provádět pohodlně tehdy, je-li řídicí zařízení z nástavce termostatického ventilu sejmuto. Nástavce termostatických ventilů se obvykle nacházejí na topném tělese a tedy nanejvýš ve výšce kyčli. Programování tam je obvykle spojeno s nepohodlným držením těla. Je-li naproti tomu možné 35 řídicí zařízení z nástavce termostatického ventilu sejmout, může se pak programování provádět při pohodlném držení těla nebo dokonce stranou od topného tělesa vsedě.

Výhodně jsou displeje a ovládací prvky upraveny na hlavici. Hlavicová část řídicího zařízení je přiřazena čelní straně nástavce termostatického ventilu. Patní část se nachází v namontovaném 40 stavu příslušně tam, kde je nástavec termostatického ventilu nasazen na ventil. Upraví-li se displej a ovládací prvky tak, aby se mohly číst, ukazuje-li hlavicová část směrem dolů, pak to odpovídá vyrovnání, které řídicí zařízení má, sundal-li jej uživatel z nástavce termostatického ventilu.

Výhodně má řídicí zařízení pouzdro s otvorem, za kterým je upraven mechanický hnací prvek. Je-li tedy řídicí zařízení spojeno s nástavcem termostatického ventilu, pak může působit mechanický hnací prvek na přenosový článek, který vyčnívá otvorem dovnitř pouzdra. Tímto způsobem může řídicí přístroj nastaveným programem působit na nástavec termostatického ventilu.

Výhodně je hnací prvek vytvořen jako pastorek motoru. Tento pastorek sedí na hnací nápravě motoru a dostává se v montovaném stavu do záběru s ozubeným kolem, které je nemontováno v nástavci termostatického ventilu a tvoří část ozubeného převodu, na jehož konci je upraveno přestavovací zařízení, které mechanicky mění činnou souvislost mezi termostatickým prvkem a ovládacím prvkem tohoto nástavce termostatického ventilu. Tlačí-li ovládací prvek na zdvihát55 ko ventilu topného tělesa a tento se stoupajícím zatlačením silněji tlumí, pak se může snížení

- 2 CZ 294223 B6 žádané teploty uskutečňovat například tím, že se délka přestavitelného prvku mezi termostatickým a ovládacím prvkem prodlužuje. V tomto případě se ventil topného tělesa při stejné okolní teplotě uzavírá dříve.

Výhodně je otvor upraven ve stejné ploše, ve které je upraven také displej a ovládací prvky. Tím jsou ovládací prvky v montovaném stavu chráněny před nechtěným zmačknutím. Také údaje na displeji nejsou k rozeznání. Tím se může docílit pěkného vzhledu. V ostatním může mít řídicí zařízení hladké a uzavřené pouzdro, což usnadňuje čistění.

Výhodně je upraven vypínač, který znemožňuje změnu spínacího stavu. Tento vypínač může být upraven popřípadě také vně na pouzdře. Uživatel může například zajistit, aby nedošlo k nočnímu poklesu, je-li vypínač sepnut. K takovému případu dochází například tehdy, má-li se místnost používat déle, než bylo o sobě naprogramováno.

V alternativním provedení může sepnutí vypínače nejdříve způsobit, že řídicí zařízení zaujme předem určený stav a pak v tomto stavu setrvá. S pomocí vypínače se tedy může programovat dalším provozní stav, který pak ale platí ve všech časových úsecích a ve všech dílčích úsecích všech časových úseků rovnoměrně. Takový provozní stav může být například nastavení během dovolené, při kterém se žádaná teplota relativně ve značném rozsahu snižuje (např. o 10 až 20 °C) a nastavuje se pouze ochrana proti zamrznutí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétního příkladu provedení znázorněného na výkresu, na kterém je znázorněn pohled shora na stranu řídicího zařízení s displejem a ovládacími prvky.

Příklady provedení vynálezu

Řídicí zařízení 1 má pouzdro 2, z něhož je na obrázku vidět jedna strana. Pouzdro 2 se má rozebíratelně spojovat s blíže nezobrazeným nástavcem termostatického ventilu. V tomto případě dosedá zde nezobrazená strana na nástavci termostatického ventilu.

Řídicí zařízení 1 má displej 3, na kterém se mohou znázorňovat různé provozní stavy nebo předem zvolená nastavení. Je-li dále řeč o změně údajů, znamená to, aniž by se to muselo zvlášť zmiňovat, že se příslušně mění řídicí chování řídicího zařízení £.

Řídicí zařízení 1 má dále vratný, resp. nulovací spínač 4, směrové tlačítko 5 a dvě změnová tlačítka 6, 7, jež jsou všechny vytvořeny jako tlačítka. Nulovací spínač 4 přitom ještě může mít jako zvláštnost, že má relativně malou tlačítkovou plochu 8, která se může ovládat pouze ostrým předmětem. Tímto způsobem se zamezuje nechtěnému zmáčknutí nulovacího spínače 4.

Dále má řídicí zařízení £ spínačovou lištu 9, která má sedm jednotlivých přepínačů A - G. Každý jednotlivý přepínač A - G má malou páčku 10, kterou se mohou jednotlivé přepínače A - G ovládat. Postavení páčky 10 poskytuje informaci o postavení přepínačů A - G. Vlevo vedle spínačové lišty 9 je umístěno značení, které označuje jednu z obou možností nastavení přepínače A - G, tzn. spínací stav PÍ, P2. V tomto postavení spínačové líšty 9 se tedy nacházejí jednotlivé přepínače A - E v postavení, odpovídajícímu spínacímu stavu P£, a jednotlivé přepínače F, G ve spínačovém postavení, odpovídajícím spínacímu stavu P2.

Každý jednotlivý přepínač A - G odpovídá tedy jednomu dni v týdnu. Tyto dny se mohou v řádce „day“ jednoduše očíslovat, jak bylo vyznačeno číslicemi „1“ až „7“.

-3 CZ 294223 B6

Na displeji 3 se nyní nacházejí dvě zobrazovací lišty TI, T2. V vlevo vedle displeje 3 jsou ve výšce příslušných zobrazovacích lišt TI, T2 umístěna příslušná označení odpovídající spínacímu stavu Pl, P2, kterými je možné přiřazení k podstavení jednotlivých přepínačů A - G spínačové lišty 9 k displeji 3.

Na protilehlém konci zobrazovacích lišt TI, T2 jsou upraveny identifikace 11, a sice pro každou zobrazovací lištu TI, T2 počet identifikací 11, které odpovídají předem volitelným stavům řídicího zařízení L V tomto případě je identifikací 11 symbol slunce. Řídicí zařízení 1 řídí v tomto případě nástavec termostatického ventilu (nebo jiný přestavitelný článek) na denní nebo komfortní teplotu. Druhou identifikací 11 je symbol měsíce. Zde řídí řídicí zařízení 1 příslušný přestavitelný článek do nočního provozu, tzn. snižuje žádanou teplotu například o několik stupňů (1-5 °C).

Každá zobrazovací lišta TI, T2 je rozdělena do většího počtu dílčích úseků. V tomto případě je to 24 dílčích úseků, které odpovídají 24 hodinám jednoho dne. Nad a pod displejem 3 se nachází příslušná stupnice, která usnadňuje identifikaci jednotlivých dílčích úseků.

Každý dílčí úsek se může spínat do jednoho z obou provozních stavů slunce nebo měsíc a sice pouze do jednoho z těchto stavů.

Programování řídicího zařízení 1 je nyní možné takto: stlačí—li se nulovací spínač 4, nastaví se řídicí zařízení 1 na výrobcem nastavené tovární nastavení. To může vypadat například tak, jak je znázorněno na obrázku.

Stisknutí směrovacího tlačítka 5 (toto je samozřejmě možné také tehdy, nebyl-li předtím stisknut nulovací spínač 4), způsob skok do displeje 3 s údaji 12 o čase a umožní změnu nastavení času, který je vidět uprostřed displeje 3. Aby bylo vidět, který prvek displeje 3 se má přestavovat, může tento údaj například blikat. Čas může být v tomto případě vyznačen čtyřmi sedmisegmentovými údaji. Ovládáním změnových tlačítek 6, 7 se může čas měnit, a sice buď ve směru na vyšší hodnotu nebo ve směru na nižší hodnotu.

Při opětovném stlačení směrového tlačítka 5 se displej 3 mění na změnový modus s údaji 13 o dnech. V tomto příkladě provedení je vyznačen třetí den. Přiřazení takového dne k jednotlivým dnům v týdnu se může provést libovolně. Pořadí jednotlivých dnů 1-7 je ovšem pevné. V tomto příkladě provedení odpovídá dne 1 s přepínačem A pondělku a dne 7 s přepínačem G neděli. Dokud údaj 13 o dnech bliká, může být s pomocí změnových tlačítek 6, 7 změněn.

Dalším stlačením směrového tlačítka 5 se dostaneme do prvního pole zobrazovací lišty TI, které v tomto příkladě provedení odpovídá hodině mezi 0. a 1. hodinou. Nyní se může měnit, zda má v tomto čase být komfortní teplota nebo noční pokles. Dalším stlačením se dostaneme do dalšího pole, které naznačuje provozní stav další dílčí části, tedy času mezi 1. a 2. hodinou. Přestavení se provádí s pomocí změnových tlačítek 6, 7. Do dalšího pole se dostaneme stlačením směrového tlačítka 5. Zpracuje-li se první zobrazovací lišta TI, dostaneme se opětovným stlačením směrového tlačítka 5 do druhé zobrazovací lišty T2.

Je tedy k dispozici více řídicích programů, v tomto příkladě provedení dva, a spínačovou lištou 9 se vybírá, který řídicí program má pracovat který den. Postavením přepínačů A - G, tzn. postavením páček 10, je na první pohled vidět, který program platí pro který den.

V tomto příkladě provedení platí od pondělí do pátku komfortní teplota od 5 hodin do 8 hodin a od 15 hodin do 23 hodin. V ostatním čase panuje noční pokles. V sobotu a v neděli panuje od 6 hodin do 23 hodin komfortní teplota. V ostatním čase panuje noční pokles.

Řídicí zařízení 1 má otvory 14, 15, kterými se může nastrkovat na přídržná ramena, která vyčnívají od nástavce termostatického ventilu. Mají-li tato přídržná ramena opěrné háky, pak může

-4CZ 294223 B6

I * f í řídicí zařízení 1 s nástavcem termostatického ventilu zaskakovat. Další otvory 16, 17 mohou být j upraveny, aby zachycovaly pomocné upevňovací prvky.

Přitom je k povšimnutí, že okraj řídicího zařízení 1, znázorněný na obrázku nahoře, ve stavu, kdy je řídicí zařízení 1 s nástavcem termostatického ventilu sestaveno, ukazuje ve směru na ventil, zatímco okraj, znázorněný na obrázku dole, ukazuje k čelní straně nástavce termostatického ventilu, tedy „nahoru“. Displej 3 a ovládací prvky, představované zde nulovacím spínačem 4 a páčkou 10, jsou tedy upraveny „na hlavici“. Když uživatel řídicí zařízení 1 z nástavce termostatického ventilu sundá, pak jej má hned „správně“ v ruce, tzn. může bezprostředně odečítat příslušné údaje 12, 13, aniž by musel řídicí zařízení 1 otáčet.

Dále má strana, kde je upraven displej 3 a ovládací prvky, představované zde nulovacím spínačem 4 a páčkou 10, další otvor 18, za kterým je upraven hnací prvek 19, výhodně pastorek, který je upraven na hnací hřídeli motoru 20. Motor 20 je bateriově poháněný elektromotor, který hnací prvek 19 řídí tak, jak je vidět na displeji 3. Hnací prvek 19 působí, je-li řídicí zařízení 1 s nástavcem termostatického ventilu spojeno, s ozubeným kolem, které vyčnívá otvorem 18 dovnitř řídicího zařízení 1. Ozubené kolo je tedy první částí ozubeného převodu, který může způsobovat přestavení uvnitř nástavce termostatického ventilu.

Nakonec může mít řídicí zařízení 1 také ještě jeden vypínač 21. Vypínač 21 může být polohován také na jiném místě. Pro provoz vypínače 21 existuje více možností. Jedna možnost spočívá vtom, že se stisknutí vypínače 21 již neuskutečňuje změna aktuálně přijatého stavu, například nedochází k přepnutí z denní teploty na noční pokles nebo naopak. Toto je smysluplné například tehdy, chce-li uživatel přechodně zamezit tomu, aby se teplota nočním poklesem snížila.

Další možnost je, že se po zmáčknutí vypínače 21 nejdříve nastavuje provozní stav, například nastavené během dovolené s podstatně silnějším poklesem teplot a ochranou proti zamrznutí, a potom nedochází k žádné změně. U takového nastavení během dovolené běží pouze hodiny a údaje o dnech. Pokud uživatel poté, co nastaví nastavení během dovolené, opustí na dlouho místnost, nemá tedy význam, aby v různých dnech probíhaly různé programy.

I

Řídicí zařízení J se také může z nástavce termostatického ventilu zcela odstranit. V tomto případě pracuje nástavec termostatického ventilu (nebo jiný přestavitelný článek) „normálně“ dál, tzn. jako běžný nástavec termostatického ventilu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (14)

1. Řídicí zařízení pro topné zařízení s ovládacími prvky a displejem (3), přičemž ovládací prvky mají spínačovou lištu (9), která má pro každý časový úsek předem daného počtu časových úseků přepínač (A - G), jehož spínací stav (Pl, P2) je zvenku zřejmý, vyznačující se t í m, že displej (3) má počet zobrazovacích lišt (TI, T2), který odpovídá počtu spínacích stavů (Pl, P2), jejichž délka odpovídá jednomu časovému úseku, a které jsou rozděleny do dílčích úseků, přičemž v každém dílčím úseku je nastavený provozní režim zřejmý.

2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že ovládací prvky maj í alespoň jedno směrové tlačítko (5) alespoň jedno změnové tlačítko (6, 7).

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vy zn ač u j í c í se t í m , že zobrazovací lišta (TI, T2) má pro každý provozní režim dílčího úseku zobrazovací pole, přičemž bočně vedle zobrazovací lišty (TI, T2) je uspořádaná identifikace (11) provozních režimů.

-5 CZ 294223 B6

4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že identifikace (11) je uspořádána mimo displej (3).

5. Zařízení podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že displej (3) je 5 uspořádán pro znázornění údaje (12) o čase a údaje (13) o časovém úseku.

6. Zařízení podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je uspořádáno sedm časových úseků a spínačová lišta (9) má sedm přepínačů (A - G).

10

7. Zařízení podle některého z nároků 1 až 6, v y z n a č u j í c í se t í m , že každý přepínač (A - G) má pouze dva spínací stavy (Pl, P2).

8. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že pro uvolnitelné spojení s nástavcem termostatického ventilu obsahuje alespoň část spojovacího zařízení.

9. Zařízení podle nároku 8, v v z n a č u j í c í se t í m , že displej (3) a ovládací prvky jsou upraveny na hlavici.

10. Zařízení podle nároku 8 nebo 9, v y z n a č u j í c í se t í m, že má pouzdro (2) s otvorem

20 (18), za kterým je uspořádán mechanický hnací prvek (19).

11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že hnací prvek (19) je vytvořen jako pastorek motoru (20).

25

12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, v y z n a č u j í c í se t í m , že otvor (18) je upraven ve stejné ploše, ve které je uspořádán také displej (3) a ovládací prvky.

13. Zařízení podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že obsahuje vypínač (21) pro zamezení změny spínacího stavu (Pl, P2).

14. Zařízení podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že zařízení zaujme předem určený provozní režim zmáčknutím vypínače (21) a v tomto provozním režimu setrvává.

1 výkres