CZ293999B6

CZ293999B6 - Použití řepných řízků ve výrobě papíru a lepenky

Info

Publication number: CZ293999B6
Application number: CZ19982466A
Authority: CZ
Inventors: Emile Wong; Massimo Bregola
Original assignee: Eridania Beghin-Say
Priority date: 1996-02-13
Filing date: 1997-02-05
Publication date: 2004-09-15
Also published as: DK0880616T3; DE69702499T2; CZ246698A3; DE69702499D1; EP0880616A1; NO983695D0; AU1728097A; FR2744735B1; WO1997030215A1; PL190453B1; FR2744735A1; HUP9901632A2; EP0880616B1; NO983695L; US6074856A; HUP9901632A3; CA2243294A1; ATE194671T1; PL328303A1

Abstract

Použití fermentovaných řepných řízků z cukrovky pro výrobu papíru nebo lepenky. Směs fermentovaných řepných řízků z cukrovky získávané postupem zahrnujícím následující stupně: a/ řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, b/ vykvašené řízky se zředí, až obsah sušiny přibližně 1 až 10 % hmotnostních, c/ zředěné zkvašené řízky se mechanicky zpracují střihem, za oddělení parenchymálních buněk obsažených v řízkách a získání velikosti řízků menší než 1000 mikrometrů, d/ zkvašené řízky získávané na výstupu a/ se bělí současně se stupněm b/, nebo se bělí zkvašené řízky získávané na výstupu ze stupně c/.ŕ

Description

(57) Anotace:

Použití fermentovaných řepných řízků z cukrovky pro výrobu papíru nebo lepenky. Směs fermentovaných řepných řízků z cukrovky získávané postupem zahrnujícím následující stupně: a/ řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, b/ vykvašené řízky se zředí, až obsah sušiny přibližně 1 až 10 % hmotnostních, c/ zředěné zkvašené řízky se mechanicky zpracuj í střihem, za oddělení parenchymálních buněk obsažených v řízkách a získání velikosti řízků menši než 1000 mikrometrů, d/ zkvašené řízky získávané na výstupu a/ se bělí současně se stupněm b/, nebo se bělí zkvašené řízky získávané na výstupu ze stupně c/.

CD m

CD o

CD CO CD

CM N o

Použití řepných řízků ve výrobě papíru a lepenky

Oblast techniky

Vynález se týká použití fermentovaných řepných řízků z cukrovky ve výrobě papíru nebo lepenky (kartonu). Vynález se rovněž týká způsobu výroby fermentovaných řepných řízků. Vynález popisuje způsob zpracování řepných řízků, který umožňuje získat výrobek, jenž má dobré charakteristiky jakožto náhražková složka ve výrobě papíru.

Dosavadní stav techniky

Papír je film tvořený sítí vytvořenou jednotlivými spojenými vlákny. Obvykle se vyrábí mokrým způsobem, při němž se zpracují celulózová vlákna. Papírovinová kaše se vyrábí ze dřeva a její složení se upravuje podle jakosti papíru. List papíru se vytváří po okapání jednotné sedliny na plátně používaném k tomuto účelu. Dlouhá vlákna (získávaná z tvrdého dřeva) umožňují vytvoření sítě, na němž se ukládají krátká vlákna (získávaná z měkkého dřeva) a celek přispívá k mechanické pevnosti materiálu vzniklého po usušení. Používají se velmi často aditiva a plniva, aby se zlepšily vlastnosti papíru, jako vzhled, pórovitost a stav povrchu.

Repné řízky jsou vedlejším produktem v cukrovamickém průmyslu při zpracovávání cukrovky. Cukrovka se strouhá a cukr se vyluhuje vodou. Po tomto postupu následuje lisování, aby se zvětšil obsah sušiny přibližně na 25 až 30 % hmotnostních. Hlavními složkami řepných řízků jsou udáno průměrně hmotnostně celulóza (27 %), hemicelulóza (29 %), pektin (29 %), menšinové složky jako cukr (3 %), lignin (3 %) a popel (4 %). Tyto složky tvoří dohromady celulámí strukturu charakteristickou pro řepné řízky. Tato struktura se skládá z navzájem spojených parenchymálních buněk a vázaných příčně xylenem (dřevní částí cévních svazků vyšších rostlin) a trubnicovým floemem (lýkem).

Bylo vyvinuto několik nových ekonomických zhodnocení řepných řízků, především z důvodů rychlé degradace léto látky. V současnosti spočívá hlavní zužitkování v sušení řepných řízků, v případném jejich smíchávání s melasou a prodeji jako krmivá pro dobytek (70 % řepných řízků v Evropě v roce 1992).

Vzhledem k energetickým nákladům, zvyšujícím se sušením, bylo učiněno mnoho pokusů, jež by vedly k novému zužitkování a novému zpracování nesušených řepných řízků. Byly studovány následující přeměny a použití: chemická nebo enzymatická hydróza, výroba ethanolu, bioplynu, enzymu a krmivá pro dobytek bohatého na proteiny. Pokud se jedná o možnost zužitkování řepných řízků v jiných oborech, než jak bylo uvedeno, zdá se být slibnou výroba papíru, papírenský průmysl musí dbát na silný tlak ekologů, aby zlepšoval své výtěžky, omezoval vznik škodlivých nečistot, spotřebovával méně chemických výrobků a zlepšoval recyklování. Kombinace těchto prvků není cílem, jehož lze dosáhnout přímo a trvale se vyvíjejí nové postupy a aditiva (přísady). Až doposud nebylo uskutečněno zpracování čerstvých nebo zkvašených (fermentovaných) řepných řízků. Hlavními důvody toho jsou malý poměr celulózy obsažené v řepných řízkách a jejich celulámí struktura, což umožňuje získávat dlouhá vlákna, která by mohla naradit například dřevná vlákna. Repné řízky se proto nepokládají za vhodné k výrobě papíru jakožto jednoduchá náhražka dřeva.

Zužitkování sušených řepných řízků k výrobě papíru je v dnešní době známé. Několik autorů popisuje také možnost použití řepných řízků slosovaných vysokým tlakem nebo ultratlakem ve výrobě papíru (G. Vaccari et al., XX Generál Assembley of CITS, Mnichov, 26. až 30. června 1995).

-1 CZ 293999 B6

Bylo provedeno několik prací za účelem získání materiálu vhodného k výrobě papíru z řepných řízků. Používá-li se takový materiál jako vsázka, získává se výrobek z řepných řízků vždy extrakčním postupem.

Vynález EP0102 829 popisuje způsob separace polymerů z rostlinných materiálů obsahujících parenchymální buňky za extremních podmínek pH a zvýšené teploty během krátkého trvání reakce. Izolovaný celulózový materiál, zvaný PCC (Parenchymal Cell Cellulose), je citován jako vhodný v krmivářských aplikacích a popřípadě v papírenském průmyslu. Postup, který představuje přísné chemické zpracování s následným parním krakováním (vapocraquage) a etapu separace/čištění, je však komplexem vyžadujícím zpracování odpadní kapaliny vzhledem k použitým chemickým látkám.

Vynález CS 0174 308 popisuje způsob výroby papíru zextrakčních zbytků arabinózy z řepných řízků.

Vynález EP 0139 658 zveřejňuje způsob depektinizace a dehydratace surových řepných řízků. Surové řepné řízky promáčené okyselenou vodou se podrobí postupu komprese a dekomprese. Mechanickým zpracováním se získávají vlákna řepných řízků. Vlákna jsou navzájem oddělená, jejich podélné uspořádání mizí a pektiny jsou rozpuštěny. Konečný suchý výrobek vyhovuje výrobě papíru.

Je popsán jediný průmyslová postup zužitkování řepných řízků k výrobě papíru bez jakékoliv předchozí extrakce.

Vynález EP 0644 293 se týká způsobu drcení řepných řízků a zužitkování takovýchto drcených řepných řízků jako vsázky při výrobě papíru. Vysušené řepné řízky se drtí a mikronizují. Výsledný produkt se testuje na použití pro výrobu papíru v průmyslovém měřítku. Vlastnosti získávaného papíru jsou srovnatelné s vlastnostmi papíru vyráběného stejným způsobem ale bez řepných řízků. Při tomto postupu se řepné řízky suší, ale konečný výrobek nevyhovuje komerčním záměrům vzhledem k jiným vedlejším produktům, jako jsou piliny nebo sláma. Jelikož se papír vyrábí mokrým způsobem, není vhodné násadu sušit, která se následně musí znovu zvlhčit. Kromě toho se drcením sušených řepných řízků ničí xylem a floem, které mohou přispívat jejich vláknitou strukturou ke zlepšení odolnosti papíru.

Předkládaný vynález odstraňuje z převážné části nedostatky dosavadního stavu techniky v tomto oboru. Týká se zužitkování zkvašených řepných řízků z cukrovky ve výrobě papíru. Tento vynález se zejména týká způsobu přípravy výrobku odvozeného z řízků cukrovky, který se může přidávat do papírenské kaše, aby se snížila potřeba primárních látek používaných tradičně ve výrobě papíru.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je způsob zpracování řepných řízků, při němž se zpracovávané řepné řízky stranou fyzikálně a ekonomicky vhodné pro použití ve výrobě papíru nebo lepenky. Vynález popisuje i papír nebo lepenku obsahující řepné řízky.

Předkládaný vynález popisuje rovněž způsob získávání fermentovaných řepných řízků,zahrnující následné stupně:

- řepné řízky se silážují za podmínek, při nichž nastává mléčné kvašení,

- zkvašené řízky se zředí a

- zředěné zkvašené řepné řízky se vystaví mírnému mechanickému drcení.

-2CZ 293999 B6

Silážování se uskutečňuje podle známých způsobů u řepných řízků obsahujících s výhodou 15 až % hmotnostních sušiny. Silážování se sleduje, až se dosáhne pH, které je nižší než přibližně 5 ale vyšší než přibližně 3,5.

Během silážování nastává produkce kyseliny mléčné, jejíž množství závisí na množství disponovatelných cukrů v řízkách. Koncentrace kyseliny mléčné se mění obvykle v rozsahu 1 až 10 % hmotnostních vztaženo na sušinu řepných řízků.

Před mírným mechanickým drcením se řepné řízky zředí až na obsah 1 až 10 % hmotnostních sušiny. Drcení se provádí tak, aby se dosáhlo vhodné distribuce rozměrů řepných řízků.

Tento vynález popisuje také složení papíru či lepenky, obsahující 1 až 50 % hmotnostních s výhodou 2 až 25 % (vztaženo na sušinu), zkvašených řepných řízků. Optimální množství přidávaných zkvašených řízků závisí na druhu papíru nebo lepenky, jež se vyrábějí s požadovanými jejich vlastnostmi. Nicméně je vhodné nahražovat dřevná vlákna nebo starý papír alespoň 10 % hmotnostními (vztaženo na sušinu) fermentovaných řepných řízků. S výhodou se fermentované řepné řízky získávají postupem podle tohoto vynálezu.

Podle tohoto vynálezu bylo zjištěno, že pevnost papíru a lepenky, měřena různými parametry, se podstatně zvětšuje, když se jisté množství obvykle používané dřevné kaše nahradí zkvašenými řepnými řízky podle vynálezu. Aby se zkrátil čas odkapávání takto získané směsi, je výhodné používat fermentovaných řepných řízků s přiměřenou distribucí velikostí. Průměr frakce fermentovaných řepných řízků, používaných k výrobě lepenky, má být menší než 1000 mikrometrů a s výhodou pak 150 až 250 mikrometrů.

Předkládaný vynález umožňuje rovněž zkrátit dobu odkapávání přidáním flokulantů (vločkovadel).

Takové flokulanty lze volit ze souboru flokulantů používaných obvykle při zpracování odpadních vod. Flokulanty používané v tomto vynálezu jsou s výhodou kationtové polymery s vysokou molekulární hmotností (větší než 1 milion).

Kromě toho popisuje tento vynález různé druhy papíru a lepenky, které obsahují zkvašené řepné řízky. Jedná se o bílý papír, recyklovaný papír (/hnědý) a vlnitou lepenku.

Bylo nyní zjištěno, že za jistých podmínek lze vlhké řepné řízky skladovat po delší dobu a získávaný výrobek má vlastnosti, které jsou zcela vhodné pro použití k výrobě papíru a lepenky. Skladují—li se řepné řízky po delší dobu za anaerobních podmínek, v silech nebo silážích, nastává v nich mléčné kvašení. Tím nastává změna pH a složení hmoty.

Při tomto vynálezu bylo zjištěno, že fermentaci za těchto podmínek lze snadněji oddělovat parenchymální buňky a získávat mírným mechanismem drcením za vlhka výrobek vhodný na výrobu papíru. Lze takto získávat suspenzi sekaných xylenů a floemů a oddělených parenchymálních buněk, což vyhovuje přímému jejich použití v konečných postupech výroby papíru mokrým způsobem.

Jedním předmětem vynálezu je získat způsob zpracování řepných řízků, při němž by zpracovávané řízky, pokud se jedná zároveň o fyzikální tak i ekonomická hlediska, byly vhodné k použití ve výrobě papíru nebo lepenky.

Vynález popisuje způsob získávání směsi zkvašených řepných řízků, zahrnující tyto stupně:

- zkvašené řepné řízky se zředí a

- zředěné zkvašené řepné řízky se podrobí mírnému mechanickému drcení.

Použití směsi fermentovaných řepných řízků cukrovky ve výrobě papíru se může považovat zejména jako náhražka krátkých dřevných vláken.

Silážování se provádí známými způsoby u řízků obsahujících s výhodou 15 až 35% hmotnostních sušiny. Silážování se uskutečňuje až do dosažení pH menšího než 5. Repné řízky se před mírným mechanickým drcením zředí až na obsah sušiny 1 až 10% hmotnostních.

Je známo, že slisované řepné řízky se mohou silážovat, aby se uchránily od nežádoucího rozkladu. Tento postup se používá nejčastěji, aby se tento výrobek zachoval jako použitelný. Jinou alternativou je sušení až do obsahu 90 % hmotnostních sušiny. Toto sušení je nepřiměřeně nákladné co do energie, tedy zbytečné, jestliže se násada má znovu zvlhčovat před zpracováním mokrým postupem při výrobě papíru.

Fermentace řízků nastává samovolně za anaerobních podmínek působením přítomných bakterií mléčného kvašení a není tudíž třeba přidávat žádný ferment. Tyto mikroorganismy přeměňují zbytkovou sacharózu, obsaženou ve slisovaných řepných řízkách, na kyselinu mléčnou a způsobují pokles pH, čímž se zachovává struktura řepných řízků. Fermentaci lze také uskutečňovat tak, že se řepné řízky inokulují specifickými kmeny mikroorganizmů, které jsou schopny dobře se rozvíjet v polymemích látkách, jako je celulóza, pektin a hemicelulóza a které odbourávají uvedené polymery. Výstup ze silážování je vázán na mikrobiologický stav řepných řízků a závisí také na podmínkách, jako jsou počáteční teplota, změny teploty v silu, množství ještě přítomné sacharózy, množství obsaženého vzdušného kyslíku, vlhkost a pH. Používá-li se správných podmínek, dosahuje se vhodného materiálu, jehož kyselost je dána hlavně kyselinou mléčnou a jehož pH je do 5.

Bylo zjištěno, že kvašené řepné řízky, které byly podrobeny správnému mléčnému kvašení, mohou se snadno mechanicky zpracovávat, aby se oddělily jejich parenchymální buňky. Vazby mezi buňkami jsou slabší než před fermentaci a stačí mírné drcení, aby se buňky navzájem oddělily a uchránily před tvorbou shluků.

Jeden způsob zpracování fermentovaných řízků spočívá ve snížení obsahu sušiny řízků z 15 až 35 % hmotnostních na 1 až 10% přidáním vody nebo vody pocházející z okruhů bělení při výrobě papíru. Potom se suspenze zpracuje mechanicky. Mechanické zpracování se může provádět v různých zařízeních a výsledný produkt má mít s výhodou takové rozdělení svých velikostí, aby byl ideální ke zužitkování ve výrobě papíru nebo lepenky. Zpracování může být drcení nebo mletí. Známé způsoby zpracování řepných řízků, jako je mírná komprese a dekomprese nazývané „exploze na páru“, nejsou nutné. Mechanické zpracování se může provádět přímo během mechanického zpracování kaše, jestliže se uskutečňuje stupeň zpracování kaše nebo její rafinace. Použití fermentovaných řepných řízků podle vynálezu nevyžaduje tudíž žádný důležitých investic ve většině existujících zařízení výroby papíru.

Repné řízky mají slonovinověbílou barvu a začínají šedivět působením enzymatických vlivů nebo odbourávání vlivem teploty. Pro aplikace na papír je důležité, že fermentované řepné řízky se mohou bělit, aniž by ztrácely své podstatné mechanické vlastnosti. Autoři vynálezu zjistili, že takovýmto bělením se nemění negativním způsobem vlastnosti zkvašených řepných řízků.

Heterogenní suspenze se může bělit působením peroxidu vodíku nebo chlornanu sodného, požaduje-li se bělejší produkt. V tomto případě se může bělidlo přidávat přímo při ředění fermentovaných řízků před mechanickým zpracováním.

Získaná heterogenní hmota, složená z oddělených buněk a krátkých vláken xylenu a floemu, se používá při sestavování kaše na výrobu papíru. Tvarují se laboratorní vzorky a jejich vlastnosti se vyhodnocují ve srovnání s porovnávacím vzorkem.

-4CZ 293999 B6

Tento vynález popisuje papírovinovou nebo lepenkovou směs obsahující zkvašené řepné řízky. Zkvašené řepné řízky se používají jako organická složky, která zlepšuje resistenci konečného výrobku. Množství fermentovaných řepných řízků je do 50 %, s výhodou 2 až 25 % hmotnosti sušiny složek papíru nebo lepenky. Optimální množství přidávaných fermentovaných řepných řízků závisí na typu vyráběného papíru nebo lepenky a na jejich požadovaných vlastnostech. Ukázalo se, že se může nahradit 15 % hmotnostních starého papíru fermentovanými řepnými řízky.

Zkvašené řepné řízky se s výhodou připravují postupem podle vynálezu. Při postupu podle vynálezu se nepoužívá chemické zpracování zkvašených řepných řízků. Způsob poskytuje možnost výroby papíru a lepenky, aniž by při ní vznikaly další chemické odpady.

Vlastnosti konečných papírových listů se liší v celku podle typu testované dřevné kaše. Obecně se dosahuje zlepšení opacity (neprůhlednosti), protažení při přetržení a odolnost v trhu a podle Denisssova. Současně se zkracuje doba potřebná k odkapání a hodnoty Shopper Riegler u všech vzorků jakož i se snižuje značně porozita Bendtsen a konečně se zmenšuje i lesk, přičemž shora popsané prováděné bělení vede ke zlepšení.

Vynálezci zjistili, že se odolnost papíru a lepenky, získávaných přidáním jistého množství fermentovaných řepných řízků, znatelně zlepšuje. Je výhodné řídit redukci rozměrů fermentovaných řepných řízků před jejich použitím pro přípravu papírenské kaše takovým způsobem, aby se předešlo nadměrnému prodloužení doby odkapávání takové kaše. Ukázalo se, že výhodný rozměr fermentovaných řepných řízků má být menší než 1000 mikrometrů a zejména 150 až 250 mikrometrů pro výrobu vlnité lepenky.

V příkladu 1 se uvádí, že před použitím zkvašených řepných řízků je třeba si ověřit, bylo—li kvašení správně provedeno, tj. zda fermentovaný výrobek nebyl odbourán. Možnými měřítky stavu řepných řízků jsou pH a množství vzniklé kyseliny mléčné. K přípravě listů papíru bylo použito směsi složek pro kyselý typ papíru. Papírenská směs byla upravena tak, že 10 % hmotnostních vláken bylo nahrazeno fermentovanými řepnými řízky.

V příkladu 1 je odolnost papíru, vyjádřená protažením při přetržení, vnitřní kohezí a odolností proti roztržení, znatelně zlepšena.

V příkladu 2 se uvádí, že složení papírenské kaše lze snadno upravovat v případě, kdy je třena zpracovávat fermentované řízky při dosavadním způsobu výroby papíru. Rozdílné způsoby mechanického zpracování papírenské kaše neovlivňují nijak kriticky vlastnosti získávaného papíru.

V příkladě 3 se vyhodnocuje využití fermentovaných řepných řízků jako náhradní přísady při výrobě vlnité lepenky. Použije-li se 10 % hmotnostních sušiny zkvašených řepných řízků s 90 % sušiny směsi běžné dřevné kaše, získá se lepenka s požadovanými vlastnostmi co do odolnosti.

Jelikož zkvašené řepné řízky mají nepříznivý vliv na lesk konečného výrobku, bylo vyhodnocováno, je-li možné bělení produktu obsahujícího fermentované řepné řízky, aniž by se negativně neovlivnily jeho vlastnosti pod se jedná o odolnost. Jak je zřejmé z příkladu 4, odolnost proti roztržení a protažení při přetržení zůstávají po bělení vyššími.

Příklady dokazují, že se odolnost konečného výrobku, papíru nebo lepenky, podstatně zlepšuje při přidání zkvašených řepných řízků. Naopak, doba potřebná k odkapání papírenské směsi se prodlužuje.

Z příkladu 5 vyplývá, že se fermentované řepné řízky drtí a prosívají a potom smíchají se starým papírem, zkrátí se poněkud doba potřebná pro odkapání (vzorek 2) v poměru ke starému papíru,

-5CZ 293999 B6 který se přidává do tradiční kaše (srovnávací vzorek), je-li průměrná velikost řízků v rozsahu 150 až 250 mikrometr. Mezi jiným je patro, že se vlastnosti udávající odolnost ovlivňují rozměry fermentovaných řepných řízků. Prosíváním fermentovaných řepných řízků se odolnost zmenšuje v porovnání s neprosívanými zkvašenými řepnými řízky, ale je v obou případech podstatně větší než hodnoty naměřené u dřevné kaše.

Tento příklad dokazuje, že řepné řízky ovlivňují značně dobu odkapávání a odolnost. Ukazuje se, že získávaný produkt, obsahující fermentované řepné řízky, má fyzikální vlastnosti srovnatelné s toliko slabým zkrácením doby odkapávání.

Konečně z příkladu 6 vyplývá, že kationtové fluokulanty s vysokou molekulovou hmotností, používané obvykle při úpravě odpadních vod, jsou účinné jako pomocné látky pro odkapávání.

Suspenze řepných řízků vločkovaná těmito chemickými produkty poskytuje papírenskou směs se značně zkrácenou dobou odkapávání ve srovnání s papírenskou směsí, jež obsahuje nevyvločkované řepné řízky. Výraz „zkrácená doba odkapávání“ odpovídá době odkapávání papírenské směsi, která neobsahuje řepné řízky.

Tyto flokulanty jsou velmi účinné nehledě k rozměrům rafinovaných řepných řízků. Dalšího zkrácení času potřebného k odkapání se může dosáhnout přidáním flokulantů do prosívaných řepných řízků, aby se spojily účinky z příkladů 5 a 6, a to prosíváním řepných řízků a použitím flokulantu.

Vynález se týká zužitkování zkvašených řepných řízků zcukrovky k výrobě papíru.

Podle jednoho výhodného způsobu provedení se vynález týká směsi vykvašených řepných řízků z cukrovky,, získávaných postupem zahrnujícím následující stupně:

a) silážování řepných řízků z cukrovky za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, zejména až se dosáhne pH menšího než přibližně 5 a s výhodou vyššího než přibližně 3,3, aby se získaly vyfermentované řízky,

b) fermentované řízky se zředí, až se dosáhne obsahu sušiny přibližně 1 až 10% hmotnostních,

c) zředěné fermentované řízky se mechanicky zpracují, zejména střihem, což umožňuje oddělit parenchymální buňky obsažené v řízkách a získat velikost řízků menší než asi 1000 mikrometrů,

d) popřípadě se

- fermentované řepné řízky získané na výstupu stupně a) podrobí, současně se stupněm b) bělení nebo se

- fermentované řízky získané na výstupu stupně c) podrobí bělení.

Podle jiného způsobu výhodného provedení se vynález týká směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky, definovaných shora, získávaných postupem zahrnujícím shora definované stupně, v němž se silážují řepné řízky z cukrovky, jejichž obsah sušiny je přibližně 15 až 35 % hmotnostních.

Podle dalšího způsobu výhodného provedení se vynález týká směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky, definovaných shora, v nichž je velikost řepných řízků menší než 250 mikrometrů, zejména pak menší než 150 mikrometrů.

Vynález se rovněž týká způsobu přípravy směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky, který zahrnuje následující stupně:

-6CZ 293999 B6

a) řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, zejména až se dosáhne pH menšího než asi 5 a výhodně většího než asi 3,5, aby se získaly vykvašené řízky.

b) vyfermentované řízky se zředí, zejména na obsah sušiny přibližně 1 až 10% hmotnostních,

c) zředěný vyfermentované řízky se mechanicky zpracují, zejména střihem, čímž se umožní oddělení parenchymálních celul obsažených v řízkách a dosažení velikosti řízku menší než asi 1000 mikrometrů,

d) popřípadě se

- zkvašené řízky získávané na výstupu ze stupně a), současně se stupněm b), bělí nebo se

- zkvašené řízky získávané na výstupu ze stupně c), bělí.

Podle dalšího způsobu výhodného provedení se vynález týká papíru nebo lepenky, obsahujících přibližně 1 až 50 % hmotnostních, s výhodou asi 2 až 25 %, vztaženo na sušinu, směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky podle vynálezu.

Podle jiného způsobu výhodného provedení se vynález týká papíru či lepenky definovaných shora, charakterizovaných tím, že obsahují vykvašené řepné řízky z cukrovky o velikosti menší než přibližně 1000 mikrometrů a s výhodou přibližně 150 až 250 mikrometrů.

Podle dalšího způsobu výhodného provedení se k suspenzi fermentovaných řepných řízků, používaných k výrobě papíru, mohou přidávat vločkovací činidla. Tato vločkovací činidla se volí ze skupiny flokulantů, jež jsou dosažitelné na trhu, zejména na trhu výrobků pro úpravu odpadních vod. Podrobněji uvedeno jedná se o kationtové polymery s vysokou molekulární hmotností, jež účinně zkracují dobu odkapávání kaše při výrobě papíru.

Podle dalšího způsobu výhodného provedení se vynález týká shora definovaného papíru nebo lepenky, obsahujících zkvašené a bělené řepné řízky z cukrovky.

Vynález se týká také způsobu přípravy papíru nebo lepenky podle vynálezu. Podstata tohoto způsobuje v tom, že

a) řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, zejména až se dosáhne pH menšího než přibližně 5 a s výhodou většího než 3,5, aby se získaly vykvašené řízky.

b) zkvašené řízky se zředí, zejména až se dosáhne obsahu sušiny přibližně 1 až 10 % hmotnostních,

c) zředěné vykvašené řízky se mechanicky zpracují, zejména střihem, čímž se umožní oddělení parenchymálních buněk obsažených v řízkách a získání rozměrů řízků menších než přibližně 1000 mikrometrů,

d) popřípadě

- vykvašené řízky, získané na výstupu ze stupně a), se, současně se stupněm b), bělí nebo se

- vykvašené řepné řízky získávají na výstupu ze stupně c), bělí,

e) přibližně 1 až 50 % hmotnostních, s výhodou přibližně 2 až 25 %m, vztaženo na sušinu, uvedené směsi získané na výstupu ze stupně c) nebo d) se přidá do obvyklé primární papírové nebo lepenkové kaše a

- přidá se popřípadě vločkovadlo, a to a výstupu ze stupně c) nebo stupně e), s výhodou na výstupu ze stupně c).

-7CZ 293999 B6

Vločko vadlo se může přidávat na výstupu ze shora uvedeného stupně c), tj. na výstupu z mechanického zpracování fermentovaných řízků, nebo po stupni e), tj. po přidání mechanicky zpracovaných zředěných fermentovaných řepných řízků do obvykle kašovité hmoty, z níž se vyrábí papír nebo lepenka.

S výhodou se flokulant přidává na výstupu ze stupně c).

Vynález se rovněž týká způsobu přípravy papíru nebo lepenky podle vynálezu, jehož podstata je v tom, že

a) řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, zejména až se dosáhne pH nižšího než přibližně 5 a výhodně vyššího než přibližně 3,5, čímž se získají zkvašené řízky,

c) do obvyklých primárních papírové nebo lepenkové kaše se přidá přibližně 1 až 50 % hmotnostních, s výhodou přibližně 2 až 25 %, vztaženo na sušinu, směsi získávané ne výstupu ze stupně b.

d) popřípadě

- zfermentované řízky, získávané na výstupu ze stupně a) se, současně se stupněm b), bělí nebo se

- bělí směs získávaná na výstupu ze stupně c),

e) provede se promíchání nebo rafinace kašovité směsi získávané na výstupu ze stupně c) nebo d) ve spojení s mechanickým zpracováním, zejména střihem, čímž se umožní oddělení parenchymálních celul, obsažených ve fermentovaných řepných řízkách, a získávání velikosti řízků přibližně 1000 mikrometrů,

- popřípadě se přidá flokulant na výstupu ze stupně c) nebo stupně e), s výhodou na výstupu ze stupně c).

V předcházejícím a následujícím textu je opacita (neprůhlednost) definována podle normy DIN 53146, lesk je definován podle normy DIN 53145 část II, protažení při přetržení je definováno podle normy DIN 53112 částí, vnitřní koheze podle normy DIN 54516, odolnost proti roztržení je definovaná podle normy DIN 53115, porozita Bendtsen je definovaná podle normy DIN 53120 části, CMT je definováno podle normy DIN 53143, Dennison je definován v Joumal TAPPI 459om-88, doba odkapání a stupeň rafinace jsou definovány v Joumal Zellcheming n°V/7/61.

Vynález je blíže objasňován na podkladě následujících příkladů jeho konkrétních provedení.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Fermentované řízky. Bylo analyzováno složení fermentovaných řepných řízků, silážovaných v Itálii během kampaně 1994, aby se zjistilo, zda se správně mléčně zkvasily. Byly získané následující hodnoty, uvedené v tabulce 1.

-8CZ 293999 B6

Fermentované řepné řízky Tabulka 1

Sušina	26,50 % hmotnostních
Popeloviny	1,38 % hmotnostních
PH	3,6
Dusík	1,66 % hmotnostních
Kyselina mléčná/sušina	8,65 % hmotnostních
Kyselina mléčná/celkové kyseliny	71,00 % hmotnostních

Z uvedených údajů vyplývá, že řepné řízky byly správně mléčně vykvašeny. Řízky potom byly zředěny až na obsah 2 % hmotnostních sušiny a mechanicky zpracované střihem v misiči Ika Ultra Turrax.

Sérií sít Prolabo se měřily velikosti fermentovaných řízků po střižném zpracování a porovnávaly se s čerstvými řízky. Výsledek uvedené v tabulce 2 prokazují výhodný účinek fermentace na snadné rozvrstvení řepných řízků.

Tabulka 2

Parametr	Čerstvé řízky	Fermentované řízky
Trvání zpracování střihem	2 min	2 min
Velikost řízků, mikrometr	% hmotn.	% hmotn.
d > 500	81,8	27,2
500 > d > 200	4,3	21,5
200 >d> 125	0,7	3,7
125>d>80	0,5	4,1
d<80	12,7	43,5

Mikroskopická analýza získané suspenze jasně prokázala přítomnost oddělených parenchymálních celul. Současně se rozsekají struktury floemu a xylemu na menší kousky a získají se krátká vlákna kořínků (radicelul). Stejný druh suspenze se získá p zpracování střihem koncentrovanějších fermentovaných řepných řízků (7 % hmotnostních sušiny) v koloidním mlýnu Frima. Toto zařízení se zdá být nejvhodnější k tomuto účelu při průmyslové aplikaci v papírnách, které nedisponují stupněm rafinace.

Bylo zjištěno za použití rafinátoru s dvojitým diskem, například typu vyráběného firmou Sprout Walden, že lze rafinovat ještě koncentrovanější suspenze řepných řízků. Je bez jakéhokoliv předchozího zředění (obsah sušiny 20 až 30 % hmotnostních). Nicméně při posléze uvedených podmínkách rafinace se získává velmi viskózní suspenze, která je nesnadno zpracovatelná v pozdějších stupních výroby papíru.

Jisté množství této suspenze bylo dehydratováno ethanolem, aby se dosáhlo srovnávacího výrobku sušených fermentovaných řepných řízků. Tento výrobek se použije jako srovnávací látka v následujících srovnávacích testech jakosti papíru, aby se dosáhlo identických standardních vlastností. Byly vytvarovány a testovány dvě série laboratorních vzorků: srovnávací vzorek a MB. Pro srovnávací vzorek se použilo složení kyselého papíru, připraveného jak je popsáno v následující tabulce 3, zatímco pro MB se nahradilo 10 % hmotnostních uvedeného složení vzorkem srovnávacího výrobku.

-9CZ 293999 B6

Tabulka 3

Parametr	Srovnávací vzorek	MB
Krátká vlákna, dílů hmotn.	65	60
Dlouhá vlákna, dílů hmotn.	35	30
Řepné řízky, dílů hmotn.	0	10
Koalin, dílů hmotn.	25	25
Polymin SK, ppm	200	200
Konzistence, g/1	5	5
pH	4,5	4,5
Doba odkapávání, s	0,28	0,36
Stupeň rafinace, °SR	30	37
Gramáž, g/m²	80,5	80,6
Opacita, %	87,1	92,6
Lesk, %	82	68
Protažení při přetržení, m	3461	4384
Vnitřní koheze, N	141	177
Odolnost proti roztržení, mJ/m	1014	1216
Hustota, g/m³	1,615	1,701
Hmotnostní objem, cm³/g	0,619	0,588
Porozita Bendtsen, ml/mn	615	318

Ve shora uvedené tabulce pocházela dlouhá vlákna z měkkého dřeva, jako je borovicové dřevo, a měla velikost přibližně 3,5 až 4,8 mm a krátká vlákna pocházela z tvrdého dřeva, jako je březové dřevo, a měla velikost přibližně 0,7 až 1,7 mm.

Vzorek se připraví smícháním krátkých a dlouhých vláken a řepných řízků v udaných poměrech. Stupeň rafinace byl jak je uvedeno v tabulce 3. Vlastnosti získaných papírů se stanovují standardními metodami. Vzorek obsahující řepné řízky ze srovnávacího výrobku, MB, vykazuje znatelné zlepšení hodnot odolnosti a slabé zkrácení doby odkapávání, zatímco porozita je značně menší.

Používání srovnávacího výrobku je průkazně velmi užitečné, protože s výrobkem ze stálého materiálu a snadno dostupného lze stanovit poměr mezi vlastnostmi papíru a podmínkami fermentace řepných řízků.

Příklad 2

Rafinace fermentovaných řepných řízků pro kvalitní papír. Fermentované řepné řízky se zpracují v rafinátoru Escher Wiss, aby se ověřilo, zda normálně v továrně na papír používaná zařízení jsou dostatečně výkonná k oddělování parenchymálních celul řepných řízků, aniž by současně nerozbíjely celuly. Byly provedeny následující pokusy, uvedené v tabulce 4.

Tabulka 4

Parametr	Pokus 1 Vzorek P	Pokus 2 Vzorek PR	Pokus 3 Vzorek MR
Podmínky míšení	4 % sušiny 30 mn. Samotné řepné řízky	4 % sušiny 30 mn. Samotné řepné řízky	4 % sušiny 30 mn. 30 % řepných řízků-70 % srovn. vzorku*
Podmínky rafinace		2 % sušiny 4 mn. Samotné řepné řízky	2 % sušiny 4 mn. 30 % řepných řízků70 % srovn. vzorku *

Poznámka: %jsou hmotnostní a srovnávací vzorek se skládá ze směsi bez dřevné kašel připravené s kanelovým netříděným papírem rozmíchaným až na 30° SR.

-10CZ 293999 B6

Vzorek P prokázal přítomnost kousků spíše velkých zatímco oba zbývající vzorky,. PR a MR, mají kousky o rozměrech srovnatelných s kousky s koloidním mletím. Vzorky se vyhodnocují, po vytvarování tělísek, přičemž se pro každé dva použije 10 % hmotnostních sušiny fermentovaných řepných řízků a 90 % směsi (^x) bez dřevné kaše. Údaje se srovnají se 100 % směsi bez dřevné kaše (srovnávací vzorek) (^x) a se vzorkem, MB1, obsahujícím 10% hmotnostních srovnávacího výrobku a 90 % směsi (^x) bez dřevné kaše. Výsledné hodnoty jsou shrnuty v následující tabulce 5.

Tabulka 5

Parametr	Srovn. vzorek	MB1	MR	PR	P
Kaolin, dílů hmotn.	25	25	25	25	25
Polymin SK, ppm	200	200	200	200	200
pH	4,5	4,5	4,5	4,5	4,5
Doba odkapání, s	0,28	0,36	0,7	0,55	0,54
Stupeň rafinace, °SR	30	37	45	42	42
Gramáž, g/m²	80,5	80,6	82	81,7	80,8
Opacita, %	87,1	92,9	91,8	92,5	90,5
Lesk, %	82	68	70,5	70	71,8
Protažení při přetržení, m	3461	4384	4475	4409	4458
Vnitřní koheze, N	141	177	160	177	181
Odolnosti proti roztržení, ml/m	1014	1216	1260	1211	1224
Hustota, g/cm³	1,615	1,701	1,706	1,678	1,664
Hmotnostní objem, cm /g	0,619	0,588	0,586	0,596	0,601
Porozita Bendtsen, ml/mm	615	318	240	272	280

Pokud se týká zlepšení odolnosti papíru, je patrné, že není velkého rozdílu mezi různými typy mechanického zpracování. Zjistí se však prodloužená doba odkapávání u vzorku smíchaného a rafinovaného (MR). Tento výsledek může nastávat vlivem nárůstu rozpustné frakce uvolněné uvnitř řízků během rafinačního stupně.

Příklad 3

Rafinace fermentovaných řepných řízků pro výrobu kandovaného papíru. Bylo učiněno několik pokusů smíchat zkvašené řepné řízky s hnědým starým papírem. Účelem těchto pokusů bylo stanovit, mohou-li vykvašené řepné řízky zlepšovat vlastnosti starého papíru používaného pro výrobu kanelovaného papíru, aniž by se znatelně měnily podmínky přípravy.

Pro kanelovaný papír se získají zvýšené hodnoty CMT (Comcora Medium Test), tuhosti, vnitřní koheze a leštícího tlaku přidáním amidonu (škrobu) ke starému papíru během výroby. Fermentované řepné řízky by mohly být zajímavé z hlediska ekonomického, jelikož náhradní složka amidon (škrobu) je vhodná za podmínek, kdy tyto řízky znatelně zlepšují požadované charakteristiky a současně zmenšují množství potřebného amidonu (škrobu), na druhé straně bylo by zapotřebí vyvarovat se zlepšení některých parametrů, jako je doba odkapání, stupeň SR, DCO, vodivost a turbidita během tvarování listů papíru. Vyhodnocování laboratorních tělísek se provádí s různými dávkami fermentovaných řepných řízků (PBF) ve starém papíru (srovnávací vzorek). Výsledky jsou patrné z následující tabulky 6.

-11 CZ 293999 B6

Tabulka 6

Parametr	Srovn. vzorek	5 % PBF	10% PBF	15% PBF	10 % MB
PAC^X), %	0,2	0,2	0,2	0,2	0,2
Gramáž, g/m²	100,2	98,7	100	99,7	100,6
Porozita Bendtsen, ml/mn	416	242	158	99	134
Vnitřní koheze, N	93	103	115	125	116
CMT 30, N	91	105	113	122	117
Tuhost, mN	760	739	795	772	798
Leštící tlak, kPa	146	155	165	173,5	156,5
Doba odkapání, s	1,51	2,31	3,79	8,09	3,39
Turbidita, absorbance	0,646	0,632	0,62	0,592	0,518
DCO, mg/1	733	1140	1183	1212	2050
Vodivost, ms/cm	580	594	590	568	535
Stupeň rafinace, °SR	38	44	51	54	48

^x) Polyaluminiumchlorid (chlorid polyaluminia)

Poznámka: Srovnávací vzorek = hnědý papír získaný rozmícháním (pulpáží) netříděného kanelovaného papíru.

Lze pozorovat, že při zlepšení množství řepných řízků ve vlnité lepence se zlepšuje jakostpapíru, definovaná vnitřní kohezí, CMT a leštícím tlakem. Zjistí se rovněž, že se porozita zmenší na 100 ml/mn při největším množství řepných řízků, tj. 15 % hmotnostních. Nelze pozorovat žádný účinek množství řepných řízků na tuhost.

Maximálním možným množstvím řepných řízků při výrobě vlnité lepenky se zdá být 10 % hmotnostních vzhledem k následujícímu prodloužení doby odkapávání. Příslušné zkrácení doby odkapávání by mohlo umožnit zvětšit množství řepných řízků vpapírenské kaši.

Příklad 4

Bělení fermentované řízky. Fermentované řepné řízky, silážované po kampani 1993, byly mechanicky drceny střihem. Během zředění se přidá peroxid vodíku (4 % hmotn. vztaženo na sušinu). Získaná suspenze se potom použije k testům listů papíru (10 % hmotnostních bělených fermentovaných řepných řízků a 90 % směsi kyselého papíru popsaného v příkladu 1) a výsledky se srovnají se srovnávacím vzorkem (stejným jako v příkladu 1), jak je uvedeno v následující tabulce 7.

Tabulka 7

Parametr	Srovnávací vzorek	Bělené řízky
Potenciální zeta, mV	-32,25	-42,49
Doba odkapání, s	0,41	0,74
Stupeň rafinace, ^PSR	30	46
Gramáž, g/m²	79,3	79,6
Opacita, %	87,6	88,1
Lesk, %	79,5	76,2
Popeloviny, % hmotn.	8,6	6,9
Protažení při přetržení, m	3281	4194
Dennison	8	11

-12CZ 293999 B6

Tabulka 7 - pokračování

Parametr	Srovnávací vzorek	Bělené řízky
Odolnost proti roztržení, ml/m	828	986
Hustota, g/cm³	0,645	0,607
Hmotový objem, cm³/g	1,551	1,649
Porozita Bendtsen, ml/mn	830	404

Bělení vzorku má za následek lepší lesk ve srovnání s naběleným výrobkem. Kromě toho se opět zjistí dobré výsledky pokud se jedná o vlastnosti týkající se odolnosti, jako je odolnost proti roztržení, protažení při přetržení a „Dennison“. Tyto údaje dokazují, že použití zkvašených řepných řízků je vhodné pro výrobu bílého papíru.

Příklad 5

Doba odkapávání fermentovaných řepných řízků. V příkladech 2 a 3 byly měřeny fyzikální vlastnosti papíru obsahujícího fermentované řepné řízky za podmínek uvedeného testu. Směs papír/fermentované řepné řízky byla mixována a rafinována po jednotnou dobu zpracování vhodnou pro zlepšení papíru, ale bez optimalizace doby zpracování řepných řízků, kromě toho nebyl uskutečněn žádný stupeň prosívání i když toto je nezbytné při průmyslové výrobě papíru, je známo, že velikosti vláken papíru vhodné pro vlnitou lepenku mají být mezi 150 a 250 mikrometr.

Byl proveden proto pokus za použití směsi obsahující 90 % hmotnostních starého rozmixovaného a rafinovaného papíru a 10 % prosívaných fermentovaných řepných řízků s velikostí 150 až 250 mikrometr.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 8.

Tabulka 8

Parametr	Srov. vzorek 100 % VP mixov. a rafin	Vzorek 1 90 % VP+10 % PBF mixov. a rafin. s VP	Vzorek 2 90 % VP+10 % PBF, prosívané PBF přidané k mixov. a rafin. VP
Gramáž, g/m²	122	121	122
Doba odkapání, s	0,98	5,51	1,6
CMT 30, N	162	195	180
Tuhost, mN	1218	1411	1394
Vnitřní koheze, N	135	166	144
Leštící tlak, kPa	254	316	242

VP = starý papír získaný mixováním netříděného kanelového papíru BPF = zkvašené řepné řízky

Tyto údaje dokazují, že když se vykvašené řepné řízky drtí a prosívají a potom ihned smíchají se starým papírem, zkrátí se poněkud doba odkapávání (vzorek 2) v poměru ke starému papíru přidávanému při obvyklém mechanickém zpracování (srovnávací vzorek). Doba odkapání vzorku 2 je ve skutečnosti srovnatelná se srovnávacím vzorkem, je totiž více nežtřikrát kratší než u vzorku 1.

Lze také pozorovat, že se vlastnosti pokud se jedná o odolnost poněkud ovlivňují velikostí fermentovaných řepných řízků. Nicméně prosívané fermentované řepné řízky mají odolnost srovnatelnou s neprosívanými řízky a obojí jsou podstatně hodnotnější než dřevná kaše.

-13CZ 293999 B6

Tento příklad dokazuje, že velikost řepných řízků silně ovlivňuje dobu odkapávání a vlastnosti týkající se odolnosti. Bylo prokázáno, že se získá výrobek obsahující fermentované řepné řízky, který má ocenitelné fyzikální vlastnosti a pouze menší zlepšení doby odkapávání.

Příklad 6

Použití flokulantů jako adjuvantů (pomocných látek) pro odkapávání. Z příkladu 5 vyplývám, že se použitím prosívaných fermentovaných řepných řízků o velikosti 150 až 250 mikrometr získá io zlepšení co do doby odkapávání, i když toto zlepšení je mnohem méně důležité než použití neprosívaných fermentovaných řepných řízků.

Jiný prostředek ke zkrácení doby odkapávání spočívá v použití flokulantů. Kationtové flokulanty s vysokou molekulovou hmotností jsou schopné vločkovat suspenze řepných řízků používaných 15 k výrobě papíru. Lze uvést tyto flokulanty: Zetag 89^R fy Allied Colloids, Bufloc 5327^R a 5328^R fy

Buckman, Floerger 4698^R fý SNF Floerger a výrobky fy Société Nalco. Použitím vyvločkovaných řepných řízků k výrobě papíru se správně upraví doba odkapávání. Získání tohoto zlepšení závisí na mnoha činitelích, jako je střižné zpracování suspenze papíru během výroby, jakost flokulantů a způsob použití flokulantů.

Byla měřena doba odkapávání směsi pro papír, obsahující 89,5 % hmotnostních starého papíru, 10 % fermentovaných řepných řízků a 0,5 % flokulantů (Floerger 4698^R od fy SNF Floerger), odkapávacím přístrojem Techpap při různém trvání střižného zpracování (obr. 1).

Z obrázků 1 vyplývá, že doba odkapávání je funkcí trvání střižného zpracování, když se přidá vločkovadlo. Při mírném mechanickém zpracování odkapává směs starého papíru s vyvločkovanými řízky lépe než samotný starý papír.

Laboratorní tělíska získaná použitím vyvločkovaných řepných řízků se charakterizují fyzikálně. 30 jak lze zjistit z následující tabulky 9, zachovávají se dobré vlastnosti pokud jde o odolnost i při flokulaci. Kromě toho použitím flokulantů se zmenšují znatelně DCO odpadní vody.

Tabulka 9

Parametr	100 %VP	90 % VP-10 % PBF bez flokulantů	90 % VP-10 % PBF s flokulantem
Starý papír % M.S.	100	90	89,5
Řepné řízky % M.S.	-	10	10
Flokulant, % S.M.	-	-	0,5
Doba střižného zpracování, s	90	90	90
Doba odkapání, s	1,12	3,39	1,80
DCO, mg/1	310	430	230
Gramáž, g/m²	112	116	116
Hustota, g/cm³	0,56	0,56	0,54
Porozita Bendtsen, ml/mm	159	56	123
Tuhost, mN	902	1180	1062
Leštící tlak, kPa	227	261	243
Vnitř, koheze, N	141	117	136
CMT 30, N	124	145	141

VP = starý papír

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob přípravy směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky, vyznačující se t í m, že

- řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení za získání fermentovaných řízků, a

- fermentované řízky se mechanicky zpracují za oddělení parenchymálních buněk obsažených v řízkách a získání velikosti řízků menší než přibližně 1000 mikrometrů.
2. Způsob přípravy směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky, vyznačující se t í m, že

a) řepné řízky z cukrovky se silážují za podmínek vhodných pro mléčné kvašení za získání fermentovaných řízků,

b) fermentované řízky se zředí,

c) zředěné fermentované řízky se mechanicky zpracují za oddělení parenchymálních buněk obsažených v řízkách a získání velikosti řízků menších než přibližně 1000 mikrometrů.
3. Způsob podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se tí m , že řepné řízky z cukrovky se silážují až do dosažení pH nižšího než přibližně 5.
4. Způsob podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m , že řepné řízky z cukrovky se silážují až do dosažení pH vyššího než přibližně 3,5.
5. Způsob podle nároků 2až 4, vyznačující se tím, že fermentované řízky se zředí až na obsah sušiny přibližně 1 až 10 % hmotnostních.
6. Způsob podle některého z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že zředěné fermentované řízky se zpracují mechanickým střihem.
7. Způsob podle některého z nároků 2 až 6, vyznačující se tím, že ve stupni d) se fermentované řízky, získávané na výstupu ze stupně a), současně se stupněm b), bělí.
8. Způsob podle některého z nároků 2 až 6, vyznačující se tím, že ve stupni d) se fermentované řízky, získávané na výstupu ze stupně c), bělí.
9. Způsob podle některého z nároků 2 až 8, v y z n a č u j í c í se t í m , že se silážují řepné řízky z cukrovky, jejichž obsah sušiny je přibližně 15 až 35 % hmotnostních.
10. Směs fermentovaných řepných řízků z cukrovky, získaná způsobem podle některého z nároků 1 až 9.
11. Směs podle nároku 10, vyznačující se tím, že obsahuje řepné řízky o velikosti menší než 250 mikrometrů.
12. Směs podle nároku 10, vyznačující se tím, že obsahuje řepné řízky o velikosti menší než 150 mikrometrů.
13. Použití směsi podle některého z nároků 10 až 12 k výrobě papíru nebo lepenky.

- 15CZ 293999 B6
14. Papír nebo lepenka, vyznačující se tím, že obsahuje přibližně 1 až 50 % hmotnostních, vztaženo na sušinu, směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky podle některého z nároků 10 až 12.
15. Papír nebo lepenka podle nároku 14, vyznačující se tím, že obsahuje přibližně 2 až 25 % hmotnostních, vztaženo na sušinu, směsi fermentovaných řepných řízků z cukrovky podle některého z nároků 10 až 12.
16. Papír nebo lepenka podle některého z nároků 14 nebo 15, vyznačující se tím, že obsahuje bělené fermentované řepné řízky z cukrovky.
17. Způsob výroby papíru nebo lepenky podle některého z nároků 14 až 16, vyznačující se tí m,že se

-připraví směs fermentovaných řepných řízků z cukrovky podle stupňů a), b), c) a d) popsaných v nárocích 2 až 9,

- ve stupni e) se přidá přibližně 1 až 50 % hmotnostních, vztaženo na sušinu, uvedené směsi získávané na výstupu ze stupně c) nebo d) do obvyklé primární kašovité hmoty pro výrobu papíru nebo lepenky.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se do obvyklé primární kašovité hmoty pro výrobu papíru nebo lepenky přidá přibližně 2 až 25 % hmotnostních, vztaženo na sušinu, uvedené směsi získávané na výstupu ze stupně c) nebo d).
19. Způsob podle nároku 17 nebo 18, vy z n a č uj í c í se t í m, že se na výstupu ze stupně c) nebo stupně e) přidává flokulant.
20. Způsob výroby papíru nebo lepenky podle některého z nároků Maž 16, vyznačující se tí m, že se

a) silážují řepné řízky z cukrovky za podmínek vhodných pro mléčné kvašení, zejména až se dosáhne pH menšího než přibližně 5 a s výhodou vyššího než přibližně 3,5 za získání fermentovaných řízků,

b) fermentované řízky se zředí, zejména až na obsah sušiny přibližně 1 až 10% hmotnostních,

c) přibližně 1 až 50 % hmotnostních, s výhodou 2 až 25 %, vztaženo na sušinu, směsi získávané na výstupu ze stupně b) se přidá do obvyklé primární kašovité hmoty pro výrobu papíru nebo lepenky,

d) popřípadě

- se fermentované řízky, získávané na výstupu ze stupně a), současně se stupněm b), bělí nebo

- se bělí směs získávaná na výstupu ze stupně c),

e) směs získávaná na výstupu ze stupně c) nebo d) se mixuje nebo rafinuje ve spojení s mechanických zpracováním, zejména střihem, za oddělení parenchymálních buněk obsažených ve fermentovaných řepných řízkách a získání řízků o velikosti menší než přibližně 1000 mikrometrů.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že na výstupu ze stupně c) nebo stupně e) se přidává flokulant.