CZ293406B6 - Blokový parní kotel o jednotné konstrukci - Google Patents

Abstract

Blokový parní kotel o jednotné konstrukci zahrnuje pec (12), která má plynotěsnou spalovací zónu, nalézající se uvnitř pece (12), přičemž pec (12) zahrnuje čelní stěnu (14), první boční stěnu (16), druhou boční stěnu (18) a zadní stěnu (20), které společně tvoří plynotěsný kryt. Zadní stěna (20) sestává z první množiny trubek (32), vzájemně a plynotěsně spojených žebry (34) tak, že přilehlé trubky (32) z první množiny trubek (32) jsou vzájemně odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin. Čelní stěna (14) sestává z modulové části a druhé množiny trubek (32), vzájemně a plynotěsně spojených žebry (34) tak, že přilehlé trubky (32) z druhé množiny trubek (32) jsou odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin, přičemž jeden konec druhé množiny trubek (32) je spojen s první boční stěnou (16), zatímco druhý konec druhé množiny trubek (32) pouze vybíhá směrem k druhé boční stěně (18). Modulová část čelní stěny (14) je prostá trubek pro vedení tekutiny a probíhá od druhého konce druhé množiny trubek (32) k druhé boční stěně (18). Pec (12) dále zahrnuje vnitřní stěnu (36), jejíž první konec je vzájemně plynotěsně spojen s čelní stěnou (14) v místě spojení druhé množiny trubek (32) a modulové části. Vnitřní stěna (36) vybíhá z čelní stěny (14) dovnitř pece (12) směrem k zadní stěně (20) a je zakončena při druhém konci, který je odsazen od zadní stěny (20), pro dosažení nuceného proudění plynů podél délky vnitřní stěny (36) a potom skrze mezeru mezi druhým koncem vnitřní stěny (36) a zadní stěnou (20). Pec (12) dále zahrnuje třetí množinu trubek, umístěných vůči plynům, protékající

Description

Oblast techniky

Vynález se týká parních generátorů a zejména blokových parních kotlů, které mají jednotnou konstrukci.

Dosavadní stav techniky

Již delší dobu jsou známé v oblasti dosavadního stavu techniky blokové parní kotle. Vlastností těchto blokových parních kotlů je to, že jsou často dopravovány z místa výroby jako sestavené jednotky. Je tudíž nutné, aby sestavená jednotka, tzn. blokový parní kotel, byla strukturálně pevná tak, že v případě, že je se sestavenou jednotkou manipulováno, potom nesmí docházet k žádnému znatelnému vzájemnému pohybu mezi prvky sestavené jednotky, který by způsobil roztržení nebo poškození sestavené jednotky a případné propouštění spojení trubek blokového parního kotle s parní nádobou a vodní nádobou tohoto kotle. Kromě toho za účelem zajištění dlouhé životnosti blokového parního kotle je žádoucí, aby blokový parní kotel vyžadoval minimum údržby.

Příklad dosud známého parního generátoru, který je určen k tomu, aby byl dopraven z místa výroby jako sestavená jednotka, je uveden v patentovém dokumentu US 2 763 243, zveřejněném pod názvem „Package Boiler“. V tomto dokumentu je popsán parní generátor, který má obvykle podlouhlou horizontální pec, která je ohraničena protilehlými bočními stěnami, čelní stěnou a protilehlou zadní stěnou. Jedna z bočních stěn je tvořena množinou trubek, které jsou uspořádány vedle sebe, přičemž přilehlé trubky jsou v kontaktu. Tato stenaje zakončena tak, že se jeden konec nachází v malé vzdálenosti od zadní stěny, přičemž tato stěna tvoří boční stěnu horizontálního průchodu plynu, který je uspořádán podél pece a který je ve styku s pecí skrze průchod, vytvořený mezi uvedeným koncem boční stěny a zadní stěnou. Opačné konce výše uvedených trubek, uspořádaných vedle sebe, jsou připojeny k horní, resp. dolní, nádobě, která probíhá podél uvedeného průchodu plynu, přičemž dolní nádoba je spojena s horní nádobou pomocí konvenční skupiny trubek, uspořádaných uvnitř uvedeného průchodu plynu. Trubky, které propojují uvedené nádoby, probíhají podél vrchní části pece směrem dolů podél další boční stěny a dále vnitřkem spodní části pece. Čelní a zadní stěna pece je podobně tvořena trubkami, které tím, že diagonálně vybíhají z horních a dolních konců příslušné čelní a zadní stěny do místa bezprostředně přilehlého k příslušné horní a dolní nádobě a z tohoto místa k příslušné horní a dolní nádobě, propojují obě tylo nádoby. Pec se zapaluje skrze vhodný otvor v čelní stěně a plyny vzniklé spalováním paliva uvnitř pece proudí kolem zadního konce boční stěny, která odděluje pec od průchodu plynu, a potom skrze uvedený průchod plynu a vystupují z kotle vhodným komínovým prostředkem. Teplo vytvořené tímto spalováním je absorbováno různými trubkami, čímž se známým způsobem vytváří pára.

Další příklad parního generátoru, určeného k dopravě z místa výroby jako sestavená jednotka, je uveden v patentovém dokumentu US 3 212 481, zveřejněném pod názvem „Integrál Box Construction For Steam Generators“. V tomto patentovém dokumentu je popsán celistvý vysokokapacitní parní generátor, který používá pokud možno co největší rozsah standardizovaných komponent, sestavených v místě výroby za účelem podstatného snížení doby a práce, obvykle potřebné k sestavení uvedené jednotky v místě použití, a omezení materiálových nákladů uvedené jednotky. Dalším znakem tohoto vysokokapacitního parního generátoru je to, že spodní část tohoto generátoru může být nesena při použití minimálního množství nosných prvků. Dalším znakem tohoto vysokokapacitního generátoru je to, že tento generátor je samotěsnící do takové míry, že je v podstatě vyloučena potřeba silnostěnného pouzdra nebo jiného tlakotěsného materiálu.

-1 CZ 293406 B6

Ještě další příklad parního generátoru, který je určen k tomu, aby byl nesestavený dopraven na místo použití a na tomto místě byl sestaven, je uveden v patentovém dokumentu US 3 971 345, zveřejněném pod názvem „Coal Fired Package Boiler“. V tomto dokumentu je popsán parní generátor spalující uhlí, který zahrnuje sekci pro radiační ohřev a sekci pro konvekční ohřev. Sekce pro radiační ohřev a sekce pro konvekční ohřev jsou nezávisle vyrobeny a sestaveny do jednotek o dostatečně malých rozměrech pro přepravu konvenčními dopravními prostředky na místo použití, přičemž jsou sestaveny a spojeny dohromady pomocí spojovacích potrubí a jejich součástí.

Další příklad podobného parního generátoru je uveden v patentovém spisu US 5 050 542, zveřejněném pod názvem „Boiler“. V tomto patentovém dokumentu je popsán parní generátor, kteiý zahrnuje kryt, mající vrchní stěnu opatřenou výstupem plynu, který může být uspořádán buď při čelní nebo zadní stěně krytu podle individuálních podmínek místa použití parního generátoru, spodní stěnu, levou a pravou boční stěnu, čelní a zadní stěnu. Uvnitř krytu, v podstatě paralelně s vrchní stěnou, spodní stěnou a bočními stěnami probíhají horní a dolní rozvodná potrubí, přičemž mezi těmito dvěma rozvodnými potrubími jsou uspořádány dvě skupiny trubek. Každá skupina trubek je identická, přičemž tyto trubky jsou stočeny do spirály, takže vytvářejí množinu nad sebou uspořádaných plynových průchodů, přičemž alespoň dvě trubky z každé skupiny jsou stočeny odlišně, takže vytvářejí přístupové otvory k horním a dolním průchodům.

Podstata vynálezu

Ačkoliv bylo prokázáno, že parní generátory popsané ve výše uvedených patentových spisech, na které byly v předcházejícím textu dělány odkazy, jsou použitelné pro účely, pro které byly navrženy, ukázalo se, že je nutné poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který by se vyznačoval tím, že by vyžadoval méně pomocného výkonu, poskytoval by sušší páru, měl by omezenou údržbu a dobu instalace, přičemž by mohl být bez velkých nákladů uzpůsoben podle požadavků uživatele.

Za tímto účelem se ukázalo, že je nutné poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který by byl charakterizován určitými dodatečnými charakteristikami. První z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by měl být schopen produkovat 9072 až 81 848 kg páry za hodinu při tlacích páry okolo 7,24 MPa a výstupních teplotách přehříváku okolo 399 °C. Druhou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, aby mohl být dodáván v jednom ze tří výkonnostních profilů, které společně pokrývají výše uvedené rozmezí tlaků a teplot. Třetí z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že libovolný z uvedených výkonnostních profilů tohoto blokového parního kotle by mohl být vyroben na zakázku, to znamená, že by mohla být uzpůsobena délka blokového parního kotle a množství trubek ve skupině trubek parního kotle za účelem splnění požadavků uživatele, co se týče specifického tlaku a teploty. Čtvrtou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat jednu z následujících variant, a to čelní stěny pece ze zpevněných keramických vláken pro spalování lehkého oleje a přírodního plynu nebo odlévatelné žáruvzdorné čelní stěny pro velká zatížení a určené pro spalování těžkého oleje a ostatních speciálních paliv anebo čelní stěnu zcela chlazenou vodou. Pátou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat trubky pece ve tvaru písmene D, svařené pomocí žeber, stěnové zábrany z trubek a zadní stěny za účelem zajištění plynotěsné spalovací zóny a rovnoměrné distribuce tepla trubkám a žebrům, přičemž odsazení přilehlých trubek spojených žebry by činilo maximálně 25,4 mm za účelem vyloučení přehřátí a tvorby prasklin, související s parními kotly, které mají v oblasti pece větší odsazení přilehlých trubek. Šestou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat neohřáté svodiče za účelem zajištění

-2CZ 293406 B6 spolehlivé cirkulace pro více stálou přechodovou časovou konstantu a zlepšenou stabilitu vodní hladiny. Sedmou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat zlepšené vnitřní komponenty parní nádoby za účelem konečného vychlazení páry pro dosažení její maximální suchosti a za účelem snížení přenosu chemikálií uvnitř parního kotle na absolutní minimum v případě použití těchto komponent ve spojení s vhodným programem pro úpravu napájecí vody. Osmou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat horní parní nádoby o velkém průměru a velké kapacitě za účelem zlepšení reakce na kolísání normálního proudu napájecí vody, spojené s přechodnými jevy elektrárny, a na krátkodobé přerušení proudu napájecí vody. Devátou z těchto dodatečných charakteristik, které by nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci měl mít, je to, že by mohl zahrnovat samonosné zcela vyprázdnitelné přehříváky, které by byly uspořádány za řadou skleněných trubek tak, aby poskytovaly vyrovnaný poměr mezi radiačním tepelným příkonem a konvekčním tepelným příkonem za účelem vytvoření relativně stabilních proudových tepelných charakteristik v širokém rozmezí zatížení a rovněž i omezení teploty kovových prvků přehříváku.

Je tudíž cílem vynálezu poskytnout nový a zlepšený parní generátor ve formě blokového parního kotle, který má jednotnou konstrukci.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se oproti dosavadním parním generátorům vyznačuje tím, že vyžaduje nižší pomocný výkon, poskytuje sušší páru, omezuje rozsah údržby a snižuje dobu instalace, přičemž ještě může být nenákladným způsobem uzpůsoben podle specifických požadavků uživatele.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní generátor o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že je schopen produkovat 9072 až 81648 kg páry za hodinu při tlacích kolem 7,240 MPa a teplotách na výstupu přehříváku 399 °C.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může být vyroben v jednom ze tří standardních výkonnostních profilů, které společně pokrývají rozmezí produkce páry od 9072 kg do 81 648 kg za hodinu, rovněž i rozmezí tlaků kolem 7,24 MPa a rozmezí teplot na výstupu přehříváku kolem 399 °C.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, kteiý se vyznačuje tím, že libovolný z uvedených výkonnostních profilů tohoto blokového parního kotle může být vyroben na zakázku, to znamená, že může být uzpůsobena délka blokového parního kotle a množství trubek ve skupině trubek parního kotle za účelem splnění požadavků uživatele, co se týče specifického tlaku a teploty.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat jednu z následujících variant, a to čelní stěny pece ze zpevněných keramických vláken pro spalování lehkého oleje a přírodního plynu nebo odlévatelné žáruvzdorné čelní stěny pro velké zatížení, určené pro spalování těžkého oleje a ostatních speciálních paliv, anebo čelní stěnu zcela chlazenou vodou.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat trubky pece ve tvaru písmene D, svařené pomocí žeber, stěnové zábrany z trubek a zadní stěny za účelem zajištění plynotěsné spalovací zóny a rovnoměrné distribuce tepla trubkám a žebrům, přičemž odsazení přilehlých trubek spojených žebry činí maximálně 25,4 mm za účelem vyloučení přehřátí a tvorby prasklin, související s parními kotly, které mají v oblasti pece větší odsazení přilehlých trubek.

-3CZ 293406 B6

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat neohřáté svodiče za účelem zajištění spolehlivé cirkulace pro více stálou přechodovou časovou konstantu a zlepšenou stabilitu vodní hladiny.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat zlepšené vnitřní komponenty parní nádoby za účelem konečné úpravy páry pro dosažení její maximální suchosti a za účelem snížení přenosu chemikálií uvnitř parního kotle na absolutní minimum v případě použití těchto komponent ve spojení s vhodným programem pro úpravu napájecí vody.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat horní parní nádoby o velkém průměru a velké kapacitě za účelem zlepšení reakce na kolísání normálního proudu napájecí vody, spojené s přechodnými jevy elektrárny, a na krátkodobé přerušení proudu napájecí vody.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout nový a zlepšený blokový parní kotel, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat samonosné zcela vyprázdnitelné přehříváky, které jsou uspořádány za řadou skleněných trubek tak, aby poskytovaly vyrovnaný poměr mezi radiačním tepelným příkonem a konvekčním tepelným příkonem za účelem vytvoření relativně stabilních proudových tepelných charakteristik v širokém rozmezí zatížení a rovněž i omezení teploty kovových prvků přehříváku.

Předmětem vynálezu je blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který zahrnuje pec, která má plynotěsnou spalovací zónu, nalézající se uvnitř pece, přičemž pec zahrnuje čelní stěnu, první boční stěnu, druhou boční stěnu a zadní stěnu, které společně tvoří plynotěsný kryt, přičemž zadní stěna sestává z první množiny trubek, vzájemně a plynotěsně spojených žebry tak, že přilehlé trubky z první množiny trubek jsou vzájemně odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin, přičemž čelní stěna sestává z modulární části a druhé množiny trubek, vzájemně a plynotěsně spojených žebry tak, že přilehlé trubky z druhé množiny trubek jsou odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin, přičemž jeden konec druhé množiny trubek je spojen s první boční stěnou, zatímco druhý konec druhé množiny trubek pouze vybíhá směrem k druhé boční stěně, přičemž modulární část čelní stěny je prostá trubek pro vedení tekutiny a probíhá od druhého konce druhé množiny trubek k druhé boční stěně, přičemž pec dále zahrnuje vnitřní stěnu, jejíž první konec je vzájemně plynotěsně spojen s čelní stěnou v místě spojení druhé množiny trubek a modulární části, přičemž vnitřní stěna vybíhá z čelní stěny dovnitř pece směrem k zadní stěně a je zakončena při druhém konci, který je odsazen od zadní stěny, pro dosažení nuceného proudění plynů podél délky vnitřní stěny a potom skrze mezeru mezi druhým koncem vnitřní stěny a zadní stěnou, přičemž pec dále zahrnuje třetí množinu trubek, umístěných vůči plynům, protékajícím skrze mezeru mezi druhým koncem vnitřní stěny a zadní stěnou pro vzájemnou výměnu tepla, tak, že plyny předávají teplo tekutině, proudící skrze druhou množinu trubek, přičemž alespoň některé trubky z třetí množiny trubek tvoří mezi sebou prostory pro umožnění proudění plynů skrze tyto prostory; zásobník pro uchování tekutiny, nesený pecí, připevněný na peci a spojený s pecí prostředky pro vedení tekutiny; a nosič pro nesení pece na povrchu, podobném podlaze.

Výhodně má čelní stěna otvor, vytvořený uvnitř čelní stěny.

Výhodně čelní stěna zahrnuje okružní větrovod, nesený a připevněný uvnitř čelní stěny, přičemž otvor je vytvořen uvnitř větrovodu a je rozměrově přizpůsoben pro vložení hořáku dovnitř otvoru a připevnění hořáku uvnitř otvoru.

Výhodně je čelní stěna vytvořena ze zesílených vláken pro umožnění spalování lehkého oleje a přírodního plynu uvnitř parního kotle.

-4CZ 293406 B6

Výhodně je čelní stěna vytvořena z odlévaného žáruvzdorného, vysoce zatížitelného, materiálu pro umožnění spalování těžkého oleje a ostatních speciálních paliv.

Výhodně je čelní stěna tvořena stěnou, zcela chlazenou vodou.

Výhodně má zadní stěna otvor, vytvořený uvnitř zadní stěny, a ventilátor pro odvedení sazí, nesený a připevněný uvnitř otvoru.

Výhodně zahrnuje zásobník pro uchování tekutiny vodní nádobu, nesenou a připevněnou ve spodní části pece.

Výhodně zásobník pro uchování tekutiny dále zahrnuje parní nádobu, nesenou a připevněnou ve vrchní části pece a odsazenou od vodní nádoby.

Výhodně parní nádoba zahrnuje síťové sušicí jednotky.

Výhodně parní nádoba dále zahrnuje perforovanou desku.

Výhodně parní nádoba dále zahrnuje ještě další desku.

Výhodně blokový parní kotel dále zahrnuje přehřívák nesený a připevněný uvnitř pece.

Výhodně blokový parní kotel dále zahrnuje česlové trubky, nesené a připevněné uvnitř pece tak, že jsou odsazeny od přehříváku.

Výhodně přehřívák zahrnuje první sběrač, druhý sběrač a trubku, jejíž první konec je spojen s prvním sběračem a druhý konec je spojen s druhým sběračem.

Výhodně přehřívač dále zahrnuje nosič, kterým je nesena trubka, připevněná k nosiči.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 zobrazuje půdorysný pohled na blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který je sestaven podle vynálezu, přičemž tento parní kotel je na tomto obrázku zobrazen částečně v řezu.

Obr. 2 zobrazuje vertikální řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 1, vedený podél linie 2-2 na obr. 1 v oblasti čelní stěny tohoto parního kotle.

Obr. 3 zobrazuje vertikální řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 2, vedený podél linie 3-3 na obr. 2 v oblasti první části čelní stěny tohoto parního kotle.

Obr. 4 zobrazuje vertikální řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 2, vedený podél linie 4-4 na obr. 2 v oblasti druhé části čelní stěny tohoto parního kotle.

Obr. 5 zobrazuje řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 2, vedený podél linie 5-5 na obr. 2 v oblasti třetí části čelní stěny tohoto parního generátoru.

Obr. 6 zobrazuje vertikální řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 1, vedený podél linie 6-6 na obr. 1.

Obr. Ί zobrazuje vertikální řez blokovým parním kotlem o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 1, vedený podél linie 7-7 na obr. 1 v oblasti zadní stěny tohoto parního kotle.

-5CZ 293406 B6

Obr. 8 zobrazuje vertikální řez dalším provedením blokového parního kotle o jednotné konstrukci podle vynálezu z obr. 1, vedený v oblasti čelní stěny.

Obr. 9 zobrazuje boční pohled na horní parní nádobu blokového parního kotle o jednotné konstrukci podle vynálezu.

Obr. 10 zobrazuje vertikální řez horní parní nádobou blokového parního kotle o jednotné konstrukci, vedený podél linie 10-10 na obr. 9.

Obr. 11 zobrazuje vertikální řez horní parní nádobou blokového parního válce o jednotné konstrukci podle vynálezu, vedený podle linie 11-11 na obr. 9.

Obr. 12 zobrazuje půdorysný pohled na přehřívák uspořádaný uvnitř blokového parního kotle o jednotné konstrukci podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím textu budou dělány odkazy na obrázky' na přiložených výkresech, zejména na obr. 1, 2, 6 a 7, které zobrazují blokový parní kotel 10 podle vynálezu. Jak je to nejlépe zřejmé z uvedených obrázků a jak to bude úplněji popsáno v dalším textu, blokový parní kotel 10 má jednotnou konstrukci, to znamená, že tento parní kotel je navržen tak, aby ho bylo možné sestavit do celistvé jednotky v místě jeho výroby, a tak, aby ho bylo možné potom přepravit jako celistvou jednotku z místa výroby do místa jeho použití. V tomto ohledu jsou nové parní kotle 10 podle vynálezu, které jsou schopny vyprodukovat od 27 216 kg do 81 648 kg páry za hodinu, navrženy tak, aby byly přepravitelné jako celistvé jednotky pomocí železniční dopravy, zatímco blokové parní kotle 10 podle vynálezu, které jsou schopny vyprodukovat až 27 216 kg páry za hodinu, jsou navrženy tak, aby byly přepravitelné jako celistvé jednotky pomocí nákladní dopravy. Za tímto účelem je nutné, aby blokové parní kotle 10 měly dostatečnou strukturální pevnost, aby v případě, že je s blokovými parními kotli 10 potom, co byly sestaveny do celistvé jednotky, manipulováno, nedošlo k žádnému znatelnému vzájemnému pohybu mezi rozličnými prvky, z kterých je sestaven blokový parní kotel 10. Tyto vzájemné pohyby mezi různými prvky, z kterých je sestaven blokový parní kotel 10, by jinak mohly způsobit roztržení nebo poškození tohoto blokového parního kotle 10, jakým může být případné propouštění spojení mezi trubkami a parním válcem a/nebo vodním válcem blokového parního kotle 10, apod.

Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 2, 6 a 7, má blokový parní kotel 10 v podstatě konfiguraci písmene D. Za tímto účelem blokový parní kotel 10, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1, zahrnuje pec 12. Za účelem zjednodušení popisu se za uvedenou pec 12 považuje ta část blokového parního kotle 10, která je obklopena vnitřními krytovými stěnami, tvořenými čelní stěnou 14, první boční stěnou 16, druhou boční stěnou 18 a zadní stěnou 20. Vnitřní krytové stěny, které budou v dalším textu popsány úplněji, jsou výhodně vzájemně spojeny takovým způsobem, aby se uvnitř těchto stěn vytvořil plynotěsný kryt. Podle nejlepšího provedení vynálezu jsou vnitřní krytové stěny blokového parního kotle 10 samy o sobě výhodně uzavřeny, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1, vnějšími krytovými stěnami, tvořenými vnější čelní stěnou 22, první vnější boční stěnou 24, druhou vnější boční stěnou 26 a vnější zadní stěnou 28. Kromě toho dále podle nejvýhodnějšího provedení vynálezu je mezi vnitřní krytové stěny a vnější krytové stěny do specifické polohy selektivně vložen plášť 30 z minerálních vláken o vhodné tloušťce. Tento plášť 30 z minerálních vláken plní izolační funkci, to znamená, že izoluje vnější krytové stěny od vnitřních krytových stěn za účelem zajištění toho, aby vnější krytové stěny, pokud jde o jejich teplotu, nepředstavovaly nebezpečí pro libovolnou osobu, která by náhodně přišla do styku s vnějšími krytovými stěnami v případě, by blokový parní kotel 10 byl v provozu.

Následující text se bude znovu týkat uvedených čtyř vnitřních krytových stěn blokového parního kotle 10. Jak je nejlépe zřejmé z obr. 1, první boční stěna 16, druhá boční stěna 18 a zadní stěna

-6CZ 293406 B6 blokového parního kotle 10 jsou tvořeny množinou trubek 32, které jsou vzájemně spojeny žebry 34· V případě čelní stěny 14 blokového parního kotle 10 je pouze její část, jak to může být zřejmé z obr. 1, tvořena množinou trubek 32, které jsou vzájemně spojeny žebry 34· Každá trubka z množiny trubek 32, tvořící první boční stěnu 16, druhou boční stěnu 18, zadní stěnu 20 a čelní stěnu 14 má žebra 34, která vybíhají z této trubky 32 směrem ven na dvě protější strany této trubky 32 tak, že žebra 34 sousedních trubek 32 mohou být společně svařena a/nebo jsou žebra 34 svařená k přilehlým trubkám 32 za účelem vytvoření plynotěsné spalovací zóny uvnitř uvedených stěn a rovněž za účelem zajištění rovnoměrné distribuce tepla pro trubky 32 a žebra 34. Za tímto účelem jsou v souladu s vynálezem v peci 12 uvedená žebra 34 výhodně dimenzována tak, že v případě, že jsou spolu svařena žebra 34 sousedních trubek 32, odstup mezi sousedními trubkami 32, vytvořený přítomností žeber 34 mezi těmito trubkami, činí maximálně 25,4 mm. Toto odsazení sousedících trubek 32 je provedeno maximálně 25,4 mm za účelem zajištění toho, aby problémy s přehříváním a praskáním, které, jak je to známé, nevýhodně charakterizují blokové parní kotle, spadající do oblasti dosavadního stavu techniky, které v jejich oblastech pece mají větší odsazení sousedních trubek, byly v případě blokového parního kotle 10, který je předmětem vynálezu, vyloučeny. Je nutné také poznamenat, že za účelem, který bude z dalšího textu lépe zřejmý, blokový parní kotel 10 zahrnuje ve vnitřní části vnitřní stěny 36, které jsou tvořeny množinou trubek 32, které jsou stejným způsobem, jaký byl v přecházejícím textu popsán v souvislosti s popisem podstaty konstrukce vnitřních krytových stěn blokového parního kotle 10, vzájemně spojeny pomocí vzájemného svaření žeber 34, kterými je za tímto účelem každá z trubek 32 výhodně opatřena.

V následujícím textu bude popsána podstata konstrukce čelní stěny 14 pece 12 blokového parního kotle 10 podle vynálezu. Za tímto účelem budou v tomto popise dělány odkazy na obr. 2 až 5 a 8. Jak to bylo v předcházejícím textu uvedeno, jedním ze znaků, které výhodně charakterizují blokový parní kotel 10 podle vynálezu ve srovnání s dosud známými blokovými parními kotli, je skutečnost, že u blokového parního kotle 10 je možné, pokud jde o jeho čelní stěnu 14 a aniž by bylo nutné libovolné podstatné úpravy konstrukce zbývajících částí blokového parního kotle 10 podle vynálezu, volit jednu z následujících možností, tzn. čelní stěnu 14 pece 12 z keramických vláken pro použití, při kterých se předpokládá, že v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu bude spalován lehký olej nebo přírodní plyn, odlévanou žáruvzdornou čelní stěnu 14 pece 12 pro velké zatížení pro použití, při kterých se předpokládá, že v blokovém spalovacím kotli 10 podle vynálezu bude spalován těžký olej a ostatní speciální paliva, nebo čelní stěnu 14 pece 12 zcela chlazenou vodou v případě, že je to žádoucí.

Vzhledem k tomu, že konstrukce čelní stěny 14 pece 12 z keramických vláken, použitelná v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu, a konstrukce žáruvzdorné čelní stěny 14 pece 12 pro velké zatížení, použitelná v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu, jsou velmi podobné, opomeneme-li skutečnost, že v prvém případě čelní stěna 14 pece 12 obsahuje keramická vlákna a v druhém případě čelní stěna obsahuje žáruvzdorný materiál pro velké zatížení, je považováno za dostatečné při popise čelní stěny 14 pece 12 z keramických vláken, vhodné pro použití v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu, rovněž i při popise žáruvzdorné čelní stěny 14 pece 12 pro velké zatížení, vhodné pro použití v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu, dělat odkazy na stejný obrázek, to znamená na obr. 2, za účelem zjednodušení. Naproti tomu, vzhledem k tomu, že konstrukce čelní stěny 14 pece 12 zcela chlazené vodou je znatelně odlišná od konstrukce buď čelní stěny 14 pece 12 z keramických vláken nebo žáruvzdorné čelní stěny 14 pece 12 pro velké zatížení, budou při popise čelní stěny 14 pece 12 chlazené zcela vodou a vhodné pro použití v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu dělány odkazy na obr. 8.

Vzhledem k tomu z obr. 2 mohou být zřejmé aspekty blokového parního kotle 10 sestaveného podle vynálezu jiné, než má čelní stěna 14 tohoto parního kotle. Za tímto účelem jsou z obr. 2 zřejmé další aspekty, které má parní kotel 10 podle vynálezu a na které byly v předcházejícím textu dělány odkazy, např. část pláště 30 z minerálních vláken, první vnější boční stěna 24. druhá vnější boční stěna 26, sdružené s první boční stěnou 16 resp. druhou boční stěnou 18, apod.

-7CZ 293406 B6

Kromě toho je z obr. 2 rovněž zřejmá vrchní část 37 blokového parního kotle 10 podle vynálezu a rovněž i spodní část 38 blokového parního kotle 10 podle vynálezu.

Jak je to zřejmé z obr. 2, s vrchní částí 37 blokového parního kotle 10 podle vynálezu je spojena parní nádoba 40 tak, že parní nádoba 40 je výhodně nesena vrchní částí 37, a se spodní částí 38 blokového parní kotle 10 podle vynálezu je spojena vodní nádoba 42 tak, že vodní nádoba 42 je výhodně nesena spodní částí 38. Kromě toho vrchní část 37 blokového parního kotle 10 v oblasti mimo parní nádobu 40, která je spojena s touto vrchní částí, zahrnuje vrchní stěnu 44, která je stejně jako, např. první boční stěna 16 a druhá boční stěna JJŠ, na které již v předcházejícím textu byly dělány odkazy, tvořena množinou trubek 32, které jsou vzájemně spojeny žebry 34, přičemž tato žebra 34 nejsou z důvodu zachování přehlednosti na obr. 2 zobrazena. Vrchní část 37 dále zahrnuje vnější vrchní stěnu 46. která je z hlediska jak konstrukce, tak i provozní funkce, stejná jako vnější krytové stěny, přičemž vnější vrchní stěna 46 je výhodně uspořádána tak, že obklopuje vrchní stěnu 44 a část pláště 30 z minerálních vláken, který je výhodně vložen mezi vrchní stěnu 44 a vnější vrchní stěnu 46. Naproti tomu spodní část 38 blokového parního kotle 10 podle vynálezu v oblasti mimo vodní nádobu 42. která je spojena se spodní části 38, zahrnuje spodní stěnu 48, která je stejně jako např. první boční stěna 16 a druhá boční stěna 18, na které již v předcházejícím textu byly dělány odkazy, tvořena množinou trubek 32, které jsou vzájemně spojeny žebry 34, přičemž tato žebra 34 nejsou z důvodu zachování přehlednosti na obr. 2 zobrazena. Spodní část 38 dále zahrnuje nosič 50, na který budou v dalším textu dělány odkazy, a část pláště 30 z minerálních vláken, který je výhodně vložen mezi spodní stěnu 48 a nosič 50. Pokud se týče nosiče 50, je tento nosič 50 určen k tomu, aby sloužil jako podpěra pro blokový parní kotel 10 podle vynálezu, rovněž i jako prostředek pro opatření spodní části 38 blokového parního kotle 10 horizontálně probíhající stěnou za účelem umožnění postavení blokového parního kotle 10 na libovolný podklad.

Za tímto účelem nosič 50 v souladu se zobrazeným provedením na obr. 2 zahrnuje množinu nosičových prvků 52 resp. 52a, které jsou výhodně uspořádány tak, aby byly schopny nahrazení spodní stěny 48, odchýlené od horizontálního směru, za horizontálně probíhající stěnu, jak je to zřejmé z obr. 2, a jsou provedeny tak, aby měly dostatečnou strukturální pevnost a tudíž byly schopny nést blokový parní kotel 10. Podle nej lepšího provedení vynálezu nosičový prvek 52a. jak je to nejlépe zřejmé z obr. 2, výhodně zahrnuje přírubu 54, která je v záběru s prvkem 56 ve tvaru písmene L, který je ve vhodné poloze připevněn ke spodní stěně 48 tak, aby se vytvořil uzávěr mezi prvkem 56 ve tvaru písmene L a přírubou 54.

Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 2 a 8, čelní stěna 14, zobrazená na obr. 2, a čelní stěna 14’ na obr. 8 blokového parního kotle 10 podle vynálezu mají bez ohledu na to, zda čelní stěna 14 je tvořena čelní stěnou 14 pece 12 z keramických vláken nebo žáruvzdornou čelní stěnou 14 pece 12 pro velké zatížení, anebo čelní stěnou pece 14, zcela chlazenou vodou, otvor 58, který je vytvořen uvnitř čelní stěny 14, 14’. Tento otvor 58 je výhodně dimenzován tak, aby mohl pojmout hořák, který není na obrázku zobrazen za účelem zachování přehlednosti vyobrazení a který může být nesen a připevněn v tomto otvoru 58. Ačkoliv hořák není zobrazen, odborníkovi v daném oboru je dobře známo, že tento hořák, který může být tvořen libovolným komerčně dostupným hořákem o konvenční konstrukci, je určen k dodávce paliva, jakým může být např. lehký olej, přírodní plyn, těžký olej, apod., a jeho následnému spálení, přičemž blokový parní kotel 10 je uzpůsoben pro vytvoření plamene uvnitř tohoto parního kotle 10. Podle provedení blokového parního kotle 10. zobrazeného na obr. 2 a 8, je otvor 58 výhodně uspořádán uvnitř okružního větrovodu 60. Samotný okružní větrovod 60 je zase výhodně nesen a připevněn uvnitř čelní stěny 14, 14’.

Jak to bylo výše uvedeno, je okružní větrovod 60 výhodně nesen a připevněn uvnitř čelní stěny M. Zejména, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1 a 3, je podle zobrazeného provedení blokového parního kotle 10 podle vynálezu v sousedství s otvorem 58 uspořádán čelní vymezovací prvek 62 ze žáruvzdorného materiálu o výhodné tloušťce, takže tento prvek 62 ze žáruvzdorného materiálu vlastně slouží k vymezení obvodu otvoru 58. Kromě toho, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1, podle

-8CZ 293406 B6 zobrazeného provedení blokového parního kotle 10 podle vynálezu mezi čelní vymezovací prvek 62 a první trubku 32 z množiny trubek 32, společně tvořících druhou boční stěnu 18, na jedné straně, a mezi čelní vymezovací prvek 62 a první trubku 32 z množiny trubek 32, společně tvořících vnitřní stěnu 36, na druhé straně, jsou vloženy modulové prvky 64, buď z keramických vláken v případě čelní stěny 14 pece 12 z keramických vláken nebo ze žáruvzdorného materiálu pro velké zatížení v případě žáruvzdorné čelní stěny 14 pece 12 pro velké zatížení.

Jak je to zřejmé z obr. 2, modulové prvky 54, které jsou vytvořeny buď z keramických vláken v případě čelní stěny 14 pece 12 z keramických vláken nebo ze žáruvzdorného materiálu pro velké zatížení v případě žáruvzdorné čelní stěny 14 pece 12 pro velké zatížení, jsou vzájemně připevněné a vzájemně nesené, takže modulové prvky 64 zahrnují převážnou část čelní stěny 14.

V tomto ohledu jsou mezi modulovými prvky 64 uspořádány ve výhodné poloze vzhledem k modulovým prvkům 64 přepážkové prvky 66. Jak je to zřejmé z obr. 4, podobné uspořádání existuje rovněž mezi jedním z modulů 64 a parní nádobou 40.

Zbývající část čelní stěny 14, jak je to zřejmé z obr. 2, zahrnuje množinu trubek 68. přičemž každá trubka 68 z této množiny trubek 68 má jeden konec připevněný k parní nádobě 40 a druhý konec připevněný k vodní nádobě 42, takže trubky 68 z této množiny trubek 68 probíhají mezi parní nádobou 40 a vodní nádobou 42 za účelem jejich propojení. Kromě toho sousedící trubky z množiny trubek 68 jsou vzájemně spojeny žebry 70. Vzájemné uspořádání mezi jednou trubkou 68 z množiny trubek 68 a horní parní nádobou 40 je zobrazeno na obr. 4.

V následujícím textu bude uveden popis čelní stěny 14’ zcela chlazené vodou blokového parního kotle 10 podle vynálezu. Za účelem zjednodušení označení komponent zobrazených na obr. 8, které jsou stejné jako komponenty, které jsou zobrazeny na obr. 2, jsou tyto komponenty na obr. 8 označeny stejnými vztahovými značkami, které byly použity na obr. 2 pro uvedené stejné komponenty. Kromě toho je považováno za nutné za účelem pochopení podstaty konstrukce čelní stěny 14’ pece zcela chlazené vodou, aby komponenty čelní stěny 14’ pece, které jsou stejné jako komponenty, které byly v předcházejícím textu popsány v souvislosti s popisem čelní stěny 14, zobrazené na obr. 2, byly popsány ještě jednou.

Základní rozdíl mezi čelní stěnou 14’. která je zobrazena na obr. 8, a čelní stěnou 14, která je zobrazena na obr. 2, spočívá ve skutečnosti, že zatímco modulové prvky 64, zhotovené z keramických vláken nebo ze žáruvzdorného materiálu pro velkou zátěž, tvoří podstatnou část čelní stěny 14. zobrazenou na obr. 2, podstatná část čelní stěny 14’. zobrazené na obr. 8, je tvořena množinou trubek 72. Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 8, sousedící trubky 72 z množiny trubek 72 jsou výhodně vzájemně spojeny pomocí žeber 74, takže trubky 72 z množiny trubek 72 a žebra 74 společně vytvářejí plynotěsnou čelní stěnu 14’.

Mimoto, jak je to dobře zřejmé z obr. 8, v části čelní stěny 14’ tvořené množinou trubek 72 a žebry 74 je výhodně vytvořen otvor 58, který, jak to již bylo v předcházejícím textu popsáno v souvislosti s popisem čelní stěny 14, zobrazené na obr. 2, je výhodně dimenzován, takže v tomto otvoru 58 může být nesen a připevněn hořák, který zde není zobrazen za účelem zachování přehlednosti vyobrazení. Kromě toho, stejně jako je tomu u čelní stěny 14 na obr. 2, je otvor 58 výhodně vytvořen uvnitř okružního větrovodu 60, přičemž okružní větrovod 60 sám o sobě je zase nesen a připevněn uvnitř čelní stěny 14’ podle obr. 8. Konečně, stejně jako je tomu u čelní stěny 14 na obr. 2, je v blízkosti otvoru 58 uspořádán čelní vymezovací prvek 62 ze žáruvzdorného materiálu, takže čelní vymezovací prvek 62 vymezuje obvod otvoru 58.

V následujícím textu bude uveden stručný popis podstaty konstrukce zadní stěny 20 blokového parního kotle. Za tímto účelem budou dělány odkazy zejména na obr. 7. Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 7, podstata konstrukce zadní stěny 20 je stejná jako podstata konstrukce čelní stěny 14 pece zcela chlazené vodou, která je zobrazena na obr. 8, a podstata konstrukce, která byla popsána v předcházejícím textu. Zejména podstatná část zadní stěny 20, zobrazené na obr. 7, je tvořena množinou trubek 108. Sousedící trubky 108 z množiny trubek 108, jak je to nejlépe zřejmé

-9CZ 293406 B6 z obr. 7, jsou výhodně spojeny pomocí žeber 110, takže množina trubek 108 a žebra 110 společně vytvářejí plynotěsnou zadní stěnu 20. Odsazení přilehlých trubek 108 zadní stěny 20 vzájemně spojených žebry 110 činí, stejně jak je tomu u odsazení přilehlých trubek 72 čelní stěny 14’ pece zcela chlazené vodou, vzájemně spojených žebry 74, maximálně 25,4 mm za účelem vyloučení přehřátí a praskání, ke kterému dochází u parních kotlů, které mají v oblasti pece větší odsazení přilehlých trubek. Podle provedení zadní stěny 20, zobrazené na obr. 7, je v části zadní stěny 20, tvořené množinou trubek 108 a žebry 110, výhodně vytvořen otvor 112. Tento otvor 112 je výhodně dimenzován, takže podle konvenční praxe v průmyslu v tomto otvoru může být výhodně nesen a připevněn ventilátor 114 k odvádění sazí. Jak je to dobře známo z praxe v průmyslu, je tento ventilátor 114 pro odvádění sazí určen k tomu, aby umožnil čištění trubek 108. Za tímto účelem, ačkoliv zadní stěna 20 je na obr. 7 zobrazena s jediným otvorem 112 a jediným ventilátorem 114 pro odvádění sazí, je samozřejmé, že zadní stěna 20 může, aniž by došlo k odchýlení od podstaty' vynálezu, být opatřena dodatečnými otvory 112 a dodatečnými ventilátory 114 pro odvádění sazí, přičemž každý z dodatečných ventilátorů 114 pro odvádění sazí je připevněn v jednom z dodatečných otvorů 112. Kromě toho, ačkoliv to není zobrazeno na obrázcích, je rovněž pochopitelné, že jeden nebo více ventilátorů 114 pro odvádění sazí může být rovněž uspořádáno v čelní stěně 14 nebo 14’ a/nebo boční stěně 16 a/nebo vrchní části 37, aniž by došlo k odchýlení od podstaty vynálezu.

V následujícím textu bude uveden popis parní nádoby 40 blokového parního kotle 10, sestaveného podle vynálezu, přičemž budou dělány odkazy na obr. 9, 10 a 11. V souladu s konstrukcí blokového parního kotle 10 podle vynálezu horní parní nádoba 40, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 9, probíhá podél blokového parního kotle 10 v jeho celé délce. Tato parní nádoba 40 zejména zahrnuje čelní koncovou část 76, která vybíhá ven z čelní stěny, tvořené čelní stěnou 14 na obr. 2 nebo čelní stěnou 14’ na obr. 8, zadní koncovou část 78, která vybíhá ven ze zadní stěny 20, a plášťovou část 80, která probíhá mezi čelní koncovou částí 76 a zadní koncovou částí 78. Uvnitř plášťové části 80 parní nádoby 40 je v předem stanové poloze výhodně nesena a připevněna síťová sušicí jednotka 82, perforovaná deska 84 a deska 86.

Podle způsobu provozu parní nádoby 40 jsou pro parní nádobu 40 vytvořeny následující hladiny: normální hladina vody, vysoká hladina vody, nízká hladina vody a nízká hladina vody při uzavření přívodu vody. Za účelem zjednodušení odkazů na tyto hladiny v souvislosti s jejich popisem normální hladina vody je zobrazena přerušovanou linií 88, vysoká hladina vody je zobrazena přerušovanou linií 90, nízká hladina vody je zobrazena přerušovanou linií 92, a nízká hladina vody při přerušení dodávky vody je zobrazena přerušovanou linií 94. Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 11, normální hladina vody je výhodně vytvořena při v podstatě horizontálně vybíhající středové linii parní nádoby 40. Jak je to zřetelné opět z obr. 11, vysoká hladina vody je výhodně vytvořena v předem stanovené vzdálenosti od normální hladiny a nad touto normální hladinou vody a nízká hladina vody je výhodně vytvořena v předem stanovené vzdálenosti od normální hladiny vody a pod touto normální hladinou vody. Kromě toho vysoká hladina vody je od normální hladiny odsazena o stejnou vzdálenost, jako je nízká hladina vody odsazena od normální hladiny vody. Konečně, jak je to zobrazeno na obr. 11, nízká hladina vody při přerušení dodávky vody je vytvořena v předem stanovené vzdálenosti od nízké hladiny vody a pod touto nízkou hladinou vody.

Ačkoliv to není zobrazeno na obrázcích z důvodu zachování přehlednosti vyobrazení, je samozřejmé, že s uvedenými hladinami vody, tzn. s normální hladinou vody, vysokou hladinou vody, nízkou hladinou vody a nízkou hladinou při přerušení dodávky vody, je spojen poplachový prostředek konvenčního typu. Tento poplachový prostředek je určen k vytvoření poplachového signálu, který může mít formu elektrického, vizuálního nebo zvukového signálu, v případě, že v parní nádobě 40 je zaznamenána hladina vody, která není delší dobu v úrovni normální hladiny vody. V souladu s výše uvedeným v případě, že je zaznamenáno, že vodní hladina v parní nádobě 40 dosáhne vysoké hladiny vody nebo nízké hladiny vody, anebo nízké hladiny vody při přerušení dodávky vody, potom je poplachový prostředek určen k tomu, aby vytvořil poplachový signál, přičemž jako reakce na tento poplachový signál může být iniciována vhodná činnost, která

-10CZ 293406 B6 způsobí navrácení vodní hladiny uvnitř parní nádoby 40 na žádoucí normální hladinu vody. V případě signálu, generovaného při dosažení nízké hladiny vody při přerušení dodávky vody, může tento signál obvykle rovněž provést v souladu s konvenční praxí zastavení provozu blokového parního kotle 10.

Jak to již bylo v předcházejícím textu uvedeno, parní nádoba 40 je charakterizována zejména skutečností, že zlepšené vnitřní komponenty, jakými jsou např. síťové sušicí jednotky 82, perforovaná deska 84 a deska 86, vedou ke konečné úpravě páry, která proudí skrze tuto horní nádobu, za účelem dosažení maximální suchosti páry a rovněž snížení přenosu chemikálií uvnitř parního kotle na absolutní minimum v případě použití těchto komponent ve spojení s vhodným programem pro úpravu napájecí vody. Kromě toho velký průměr parní nádoby 40 a velká kapacita parní nádoby 40 zvyšuje schopnost blokového parního kotle 10, sestaveného podle vynálezu, reagovat na typické kolísání proudu napájecí vody, spojené s přechodovými jevy, ke kterým dochází uvnitř elektrárny, ve které je uvedený blokový parní kotel 10 použit, a na další krátkodobá přerušení dodávky vody.

Blokový parní kotel 10 podle vynálezu je konstruován tak, že může v případě, že je to žádoucí, zahrnovat přehřívák 96. Na obr. 12 je přehřívák 96, zobrazen tak, že je uspořádán uvnitř blokového parního kotle 10 podle vynálezu. Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1 a 12, v případě, že v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu je použit přehřívák 96, potom je tento přehřívák 96 uvnitř blokového parního kotle 10 výhodně nesen a připevněn tak, že se nachází v blízkosti zadní stěny 20 blokového parního kotle 10. V souladu s výše uvedeným poloha ohříváku 96 uvnitř blokového parního kotle 10 podle vynálezu v případě, že blokový parní kotel 10 je opatřen přehřívákem 96, je taková, že přehřívák 96 v podstatě vybíhá z volného konce vnitřní stěny 36 k zadní stěně 20. V tomto ohledu trubky 32 blokového parního kotle 10, které by jinak byly přítomny v oblasti uvnitř blokového parního kotle 10, která je určena pro přehřívák 96, musí být obvykle vyjmuty za účelem uvolnění místa pro přehřívák 96.

Přehřívák 96 je výhodně nesen nosičem 98. Kromě toho trubky 100, které společně tvoří povrch přehříváku 96 pro přenos tepla, jsou spojeny při jednom konci s prvním sběračem 102, a při druhém konci s druhým sběračem 104. Ačkoliv to není zobrazeno za účelem zachování přehlednosti vyobrazení, je samozřejmé, že skrze první sběrač 102 a druhý sběrač 104 je přehřívák 96 vhodným způsobem připojen k rozvodnému systému tekutiny uvnitř blokového parního kotle J_0.

Přehřívák 96, který je samonosný a zcela vyprázdnitelný, se v případě, že je použit v blokovém parním kotli 10 podle vynálezu, nachází, jak je to nejlépe zřejmé z obr. 12, za množinou odsazených trubek 32, které v případě, že jsou uspořádány tímto způsobem vzhledem k přehříváku 96, jsou v průmyslu označovány jako česlové trubky. Uvedené uspořádání přehříváku 96 uvnitř blokového parního kotle 10, jak bylo v předcházejícím textu uvedeno, vede k vyrovnanému poměru mezi radiačním tepelným příkonem a konvekčním tepelným příkonem, který vytváří relativně stabilní proudové teplotní charakteristiky v širokém rozmezí zatížení, rovněž i k omezení teploty kovového materiálu.

Jak je to nejlépe zřejmé z obr. 1, hořák, který je připevněn uvnitř otvoru 58, který je za tímto účelem vhodně uspořádán v čelní stěně 14 nebo 14*. je určen ke spalování paliva uvnitř pece 12 blokového parního kotle 10. Plyny, které jsou produkovány v důsledku spalování paliva v peci 12 blokového parního kotle 10, proudí při průchodu vnitřkem parního kotle 10 podél vnitřní stěny 36 z trubek 32 směrem k zadní stěně 20 blokového parního kotle JO. Jakmile se uvedené plyny dostanou za volný konec vnitřní stěny 36 z trubek 32, potom tyto plyny proudí paralelně se zadní stěnou 20 ve směru k první boční stěně 16, takže tyto plyny procházejí mezi trubkami 32 v prostoru mezi těmito stěnami. Tímto způsobem plyny předávají teplo tekutině, proudící skrze trubky 32. Po vstupu plynů do oblasti odsazených trubek 32 tyto plyny proudí paralelně k první boční stěně 16 a případně vystupují z blokového parního kotle 10 skrze plynový výstup 106 na obr. 1. Přestože podle zobrazeného provedení vynálezu je plynový výstup 106 zobrazen tak, že se nachází v první boční stěně 16, je samozřejmé, že se tento plynový výstup 106 může rovněž

-11 CZ 293406 B6 nacházet v čelní stěně 14 nebo 14’ v případě, že je to žádoucí, aniž by došlo k odchýlení od podstaty vynálezu.

Vzhledem k výše uvedenému je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený parní generátor ve formě blokového parního kotle, který má jednotnou konstrukci. Navíc v rámci vynálezu je poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se oproti dosavadním parním generátorům vyznačuje tím, že vyžaduje nižší pomocný výkon, poskytuje sušší páru, omezuje rozsah údržby a snižuje dobu instalace, přičemž ještě může být nenákladným způsobem uzpůsoben podle specifických požadavků uživatele. Kromě toho je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní generátor o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že je schopen produkovat 9072 až 81 648 kg páry za hodinu při tlacích kolem 7,240 MPa a teplotách 399 °C. Rovněž v rámci vynálezu je poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může být vyroben v jednom ze tří standardních výkonnostních profilů, které společně pokrývají rozmezí produkce páry od 9072 kg do 81 648 kg za hodinu, rovněž i rozmezí tlaků kolem 7,24 MPa a rozmezí teplot kolem 399 °C. Mimo to je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že libovolný z uvedených výkonnostních profilů tohoto blokového parního kotle může být vyroben na zakázku, to znamená, že může být uzpůsobena délka blokového parního kotle a množství trubek ve skupině trubek parního kotle za účelem splnění požadavků uživatele, co se týče specifického tlaku a teploty. Kromě toho je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat jednu z následujících variant, a to čelní stěny pece ze zpevněných keramických vláken pro spalování lehkého oleje a přírodního plynu nebo odlévatelné žáruvzdorné čelní stěny pro velké zatížení, určené pro spalování těžkého oleje a ostatních speciálních paliv, anebo čelní stěnu zcela chlazenou vodou. Dále je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat trubky pece ve tvaru písmene D, svařené pomocí žeber, stěnové zábrany z trubek a zadní stěny za účelem zajištění plynotěsné spalovací zóny a rovnoměrné distribuce tepla trubkám a žebrům, přičemž odsazení přilehlých trubek spojených žebry činí maximálně 25,4 mm za účelem vyloučení přehřátí a tvorby prasklin, související s parními kotli, které mají v oblasti pece větší odsazení přilehlých trubek. Mimo to je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat neohřáté svodiče za účelem zajištění spolehlivé cirkulace pro více stálou přechodovou časovou konstantu a zlepšenou stabilitu vodní hladiny. Kromě toho je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat zlepšené vnitřní komponenty parní nádoby za účelem konečné úpravy páry pro dosažení její maximální suchosti a za účelem snížení přenosu chemikálií uvnitř parního kotle na absolutní minimum v případě použití těchto komponent ve spojení s vhodným programem pro úpravu napájecí vody. Mimo to je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel o jednotné konstrukci, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat horní parní nádoby o velkém průměru a velké kapacitě za účelem zlepšení reakce na kolísání normálního proudu napájecí vody, spojené s přechodnými jevy elektrárny, a na krátkodobé přerušení proudu napájecí vody. Konečně je v rámci vynálezu poskytnut nový a zlepšený blokový parní kotel, který se vyznačuje tím, že může zahrnovat samonosné zcela vyprázdnitelné přehříváky, které jsou uspořádány za řadou skleněných trubek tak, aby poskytovaly vyrovnaný poměr mezi radiačním tepelným příkonem a konvekčním tepelným příkonem za účelem vytvoření relativně stabilních proudových tepelných charakteristik v širokém rozmezí zatížení a rovněž i omezení teploty kovových prvků přehříváku.

Také další provedení vynálezu, na které v předcházejícím textu bylo poukazováno nepřímo, mohou být pro odborníka v daném oboru zřejmá. Tudíž jsou uvedené příklady určeny nejen k ochraně modifikací provedení vynálezu, uvedených v této patentové přihlášce, nýbrž i dalších modifikací, které spadají do rozsahu vynálezu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Blokový parní kotel o jednotné konstrukci, vyznačený tím, že zahrnuje pec (12), která má plynotěsnou spalovací zónu, nalézající se uvnitř pece (12), přičemž pec (12) zahrnuje čelní stěnu (14), první boční stěnu (16), druhou boční stěnu (18) a zadní stěnu (20), které společně tvoří plynotěsný kryt, přičemž zadní stěna (20) sestává z první množiny trubek (32), vzájemně a plynotěsně spojených žebry (34) tak, že přilehlé trubky (32) z první množiny trubek (32) jsou vzájemně odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin, přičemž čelní stěna (14) sestává z modulové části a druhé množiny trubek (32), vzájemně a plynotěsně spojených žebry (34) tak, že přilehlé trubky (32) z druhé množiny trubek (32) jsou odsazeny maximálně o 25,4 mm pro vyloučení přehřátí a tvoření prasklin, přičemž jeden konec druhé množiny trubek (32) je spojen s první boční stěnou (16), zatímco druhý konec druhé množiny trubek (32) pouze vybíhá směrem k druhé boční stěně (18), přičemž modulová část čelní stěny (14) je prostá trubek pro vedení tekutiny a probíhá od druhého konce druhé množiny trubek (32) k druhé boční stěně (18), přičemž pec (12) dále zahrnuje vnitřní stěnu (36), jejíž první konec je vzájemně plynotěsně spojen s čelní stěnou (14) v místě spojení druhé množiny trubek (32) a modulové části, přičemž vnitřní stěna (36) vybíhá z čelní stěny (14) dovnitř pece (12) směrem k zadní stěně (20) a je zakončena při druhém konci, který je odsazen od zadní stěny (20), pro dosažení nuceného proudění plynů podél délky vnitřní stěny (36) a potom skrze mezeru mezi druhým koncem vnitřní stěny (36) a zadní stěnou (20), přičemž pec (12) dále zahrnuje třetí množinu trubek, umístěných vůči plynům, protékajícím skrze mezeru mezi druhým koncem vnitřní stěny (36) a zadní stěnou (20) pro vzájemnou výměnu tepla, tak, že plyny předávají teplo tekutině, proudící skrze druhou množinu trubek (32), přičemž alespoň některé trubky z třetí množiny trubek tvoří mezi sebou prostory pro umožnění proudění plynů skrze tyto prostory, zásobník pro uchování tekutiny, nesený pecí (12), připevněný na peci (12) a spojený s pecí (12) prostředky pro vedení tekutiny, a nosič (50) pro nesení pece (12) na povrchu, podobném podlaze.
2. 2. Blokový parní kotel podle nároku 1, vyznačený tím, že čelní stěna (14) má otvor (58), vytvořený uvnitř čelní stěny (14).
3. 3. Blokový parní kotel podle nároku 2, vyznačený tím, že čelní stěna (14) zahrnuje okružní větrovod (60), nesený a připevněný uvnitř čelní stěny (14), přičemž otvor (58) je vytvořen uvnitř větrovodu (50) a je rozměrově přizpůsoben pro vložení hořáku dovnitř otvoru (58) a připevnění hořáku uvnitř otvoru (58).
4. 4. Blokový parní kotel podle nároku 3, vyznačený tím, že čelní stěna (14) je vytvořena ze zesílených vláken pro umožnění spalování lehkého oleje a přírodního plynu uvnitř parního kotle.
5. 5. Blokový parní kotel podle nároku 3, vyznačený tím, že čelní stěna (14) je vytvořena z odlévaného žáruvzdorného, vysoce zatížitelného materiálu pro umožnění spalování těžkého oleje a ostatních speciálních paliv uvnitř parního kotle.
6. 6. Blokový parní kotel podle nároku 3, vyznačený tím, že čelní stěna (14) je tvořena stěnou, zcela chlazenou vodou.
7. 7. Blokový parní kotel podle nároku 1, vyznačený tím, že zadní stěna (20) má otvor (112), vytvořený uvnitř zadní stěny (20), a ventilátor (114) pro odvedení sazí, nesený a připevněný uvnitř otvoru (112).
8. 8. Blokový parní kotel podle nároku 1, vyznačený tím, že zásobník pro uchování tekutiny zahrnuje vodní nádobu (42), nesenou a připevněnou ve spodní části pece (12).

   -13CZ 293406 B6
9. 9. Blokový parní kotel podle nároku 8, vyznačený tím, že zásobník pro uchování tekutiny dále zahrnuje parní nádobu (40), nesenou a připevněnou ve vrchní části pece (12) a odsazenou od vodní nádoby (42).

   5
10. 10. Blokový parní kotel podle nároku 9, vyznačený tím, že parní nádoba (40) zahrnuje síťové sušicí jednotky (82).
11. 11. Blokový parní kotel podle nároku 10, vyznačený tím, že parní nádoba (40) dále zahrnuje perforovanou desku (84).
12. 12. Blokový parní kotel podle nároku 11, vyznačený tím, že parní nádoba (40) dále zahrnuje desku (86).
13. 13. Blokový parní kotel podle nároku 1, vyznačený tím, že dále zahrnuje přehřívák

    15 (96). nesený a připevněný uvnitř pece (12).
14. 14. Blokový parní kotel podle nároku 13, vyznačený tím, že dále zahrnuje česlové trubky, nesené a připevněné uvnitř pece (12) tak, že jsou odsazeny od přehříváku (96).

    20
15. 15. Blokový parní kotel podle nároku 13, vyznačený tím, že přehřívák (96) zahrnuje první sběrač (102), druhý sběrač (104) a trubku (100), jejíž první konec je spojen s prvním sběračem (102) a druhý konec je spojen s druhým sběračem (104).
16. 16. Blokový parní kotel podle nároku 15, vyznačený tím, že přehřívač (96) dále 25 zahrnuje nosič (98), kterým je nesena trubka (100), připevněná k nosiči (98).

    9 výkresů