Patents

Search tools Text Classification Chemistry Measure Numbers Full documents Title Abstract Claims All Any Exact Not Add AND condition These CPCs and their children These exact CPCs Add AND condition
Exact Exact Batch Similar Substructure Substructure (SMARTS) Full documents Claims only Add AND condition
Add AND condition
Application Numbers Publication Numbers Either Add AND condition

Způsob řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles

Abstract

Způsob řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles vytvořených z oxidové keramiky, zejména z oxidu hlinitého (Al.sub.2.n.O.sub.3.n.), oxidu titaničitého (TiO.sub.2.n.), oxidu zirkoničitého (ZrO.sub.2.n.), oxidu chromitého (Cr.sub.2.n.O.sub.3.n.), oxidu hořečnatého (MgO), oxidu yttritého (Y.sub.2.n.O.sub.3.n.), oxidu ceričitého (CeO.sub.2.n.), oxidu vápenatého (CaO), křemičitanu zirkoničitého (ZrO.sub.2.n..SiO.sub.2.n.), křemičitanu vápenatého (CaO.SiO.sub.2.n.), a z kovu, vybraného zejména ze skupiny zahrnující cín (Sn), zinek (Zn), hliník (Al), nikl (Ni), kobalt (Co), železo (Fe), chrom (Cr), molybden (Mo), wolfram (W) či jejich slitiny, metodou plazmového nanášení spočívá v tom, že se v hotových samonosných tělesech póry dodatečně zvětšují nebo zmenšují žíháním samonosných těles nebo částečným nebo úplným odstraňováním kovové složky, s výhodou loužením, rozpouštěním nebo extrakcí.ŕ

Landscapes

Show more

CZ293072B6

Czechia

Other languages
English
Inventor
Karel Ing. Neufuss
Pavel Ing. Dr. Drsc. Chráska

Worldwide applications
1996 CZ

Application CZ19992669A events

Description

Způsob řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles vytvořených z oxidové keramiky, zejména z oxidu hlinitého (AI2O3), oxidu titaničitého (TiO2), oxidu zirkoničitého (ZrO2), oxidu chromitého (Cr2O3), oxidu hořečnatého (MgO), oxidu yttritého (Y2O3), oxidu ceričitého (CeO2), oxidu vápenatého (CaO), křemičitanu zirkoničitého (ZrO2.SiO2), křemičitanu vápenatého (CaO.SiO2), a z kovu, vybraného zejména ze skupiny zahrnující cín (Sn), zinek (Zn), hliník (Al), nikl (Ni), kobalt (Co), železo (Fe), chrom (Cr), molybden (Mo), wolfram (W) či jejich slitiny, metodou plazmového nanášení.
Dosavadní stav techniky
Plazmovým nanášením vytvořené samonosné vrstvy nebo samonosná tělesa z těchto vrstev, jako např. trubky, kelímky nebo desky, jsou vždy pórovitá. Pórovitost je dána způsobem vzniku vrstvy a je možněji ovlivnit v malé míře technologií plazmového nanášení. Vytvářet je možné samonosná tělesa dvou typů. Prvním typem jsou tělesa keramická, z jednoho nebo různých druhů oxidů. Většinou se jedná o oxidy, jako například A12O3, ZrO2, TiO2, MgO, SiO2, Cr2O3, CeO2, CaO, Y2O3 příkladně ZrO2.SiO2 nebo CaO.SiO2. Druhým typem jsou samonosná tělesa kovokeramická obsahující oxidickou a kovovou složku. Obsah kovu v keramice může být až 50 %. Kov je většinou vybrán ze skupiny Sn, Zn, Al, Cu, Ni, Co, Fe, Cr, Mo, W, či z jejich slitin. Pórovitost samonosných těles má zásadní význam pro technické použití těles. Pro některé účely je pórovitost na závadu, například u trubek určených pro vedení různých plynů při vysokých teplotách. V jiných případech je naopak definovaná pórovitost žádoucí a potřebná, například u filtrů. Způsobům řízení otevřené pórovitosti, respektive plynopropustnosti je věnován předložený vynález.
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je způsob řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles vytvořených z oxidové keramiky, zejména z oxidu hlinitého (A12O3), oxidu titaničitého (TiO2), oxidu zirkoničitého (ZrO2), oxidu chromitého (Cr2O3), oxidu hořečnatého (MgO), oxidu yttritého (Y2O3), oxidu ceričitého (CeO2), oxidu vápenatého (CaO), křemičitanu zirkoničitého (ZrO2.SiO2), křemičitanu vápenatého (CaO.SiO2), a z kovu, vybraného zejména ze skupiny zahrnující cín (Sn), zinek (Zn), hliník (Al), nikl (Ni), kobalt (Co), železo (Fe), chrom (Cr), molybden (Mo), wolfram (W) či jejich slitiny, metodou plazmového nanášení, který spočívá podle vynálezu vtom, že se v hotových samonosných tělesech póry dodatečně zvětšují nebo zmenšují žíháním samonosných těles nebo částečným nebo úplným odstraňováním kovové složky, s výhodou loužením, rozpouštěním nebo extrakcí.
Rozpouštěním, loužením nebo extrakcí kovové složky je možné zvýšit otevřenou pórovitost řádově v procentech a plynopropustnost 20 až 150x. Odstranění kovové složky může být částečné nebo úplné. Výhodné je použití kovokeramických těles, kde kovovou složku tvoří hliník případně zinek. Tyto kovy je možné rozpustit v HC1, případně v NaOH. V případě, že kovová složka je tvořena Ni nebo Co, je možné kloužení kovokeramických těles použít vodných roztoků NH4OH + (NH4)2CO3.
Snížení otevřené pórovitosti samonosných kovokeramických těles vytvořených plazmovým nanášením je možné dosáhnout žíháním kovokeramických těles nad teplotou tání kovu, ale pod teplotu uskutečnitelných fázových změn oxidické keramiky. Výhodná jsou v tomto případě kovokeramická tělesa, kde kovovou složku tvoří Sn, Zn či Al. Při teplotách nad 232 °C, 420 °C, respektive 660 °C, zateče kapalný kov do pórů vlivem větší tepelné roztažnosti. Zde pak po
-1 CZ 293072 B6 ztuhnutí omezí aktivní průřez otevřených pórů a omezí plynopropustnost. Snížení plynopropustnosti touto úpravou se pohybuje mezi 20-45 % proti nastříkanému stavu.
Žíháním samonosných těles (obsahujících A12O3) na vhodnou teplotu dochází ke změnám fázových modifikací A12O3. S rostoucí teplotou se postupně vytvářejí stabilnější fázové modifikace v pořadí theta, delta, gama, alfa. Fázové změny jsou obvykle doprovázeny změnou objemovou a tím i změnou otevřené pórovitosti. Kompaktnost samonosných těles vytvořených metodou plazmového nanášení se však při fázových změnách nemění, nedochází k praskání ani destrukci těles (na rozdíl od klasických keramických technologií). Podobné zvýšení otevřené pórovitosti (a plynopropustnosti) při žíhání jako u těles z A12O3, je možné pozorovat i u samonosných těles vzniklých ze směsi ZrSiO4 a A12O3, nebo ze samotného ZrSiO4. V případě těles vytvořených plazmovým nástřikem ze ZrSiO4, jsou tělesa tvořena tetragonálním ZrO2 a amorfním SiO2. Nárůst pórovitosti při žíhání je pak způsoben fázovou transformací ZrO2 tetragonální - monoklinický a fázovými přeměnami SiO2 (cristobalitu a křemene). Fázové změny SiO2 pak posouvají změny pórovitosti směrem k nižším teplotám.
Příklady provedení vynálezu
V dalším popisu je vynález blíže objasněn na příkladech provedení.
Příklad 1
Na předehřáté ocelové jádro o průměru 83 mm byla plazmovým nástřikem vytvořena vrstva délka 550 mm o tloušťce 2,55 mm. Nástřik se uskutečnil při stříkacím výkonu 26 kg/hod směsi. Směs obsahovala 80,91 % umělého korundu hnědého, 9,09 % ZrSiO4 a 10 % kovového hliníku, vše v hmotnostních %. Elektrotavený korund byl v granulometrii 0,04 až 0,08 mm, ZrSiO4 v granulometrii 0,30 až 0,71 mm a kovový hliník v granulometrii 0,1 až 0,2 mm. Uvedená směs byla přiváděna dvěma přívody do stejného místa na osu plamene plazmového hořáku. Po ochlazení jádra s nanesenou vrstvou se oddělila kovokeramická trubka, která obsahovala 13,34% kovového hliníku (účinnost plazmového nanášení hliníku je vyšší než keramiky). Objemová hmotnost (kovokeramického materiálu) trubky (v nastříkaném stavu) byla 3,196 g/cm3 při pórovitosti 5,04%. Loužení kovového hliníku se uskutečnilo nejprve v 10% NaOH, později v 20% NaOH. Po 14-ti denním loužení (s následujícím vypráním, neutralizací a vysušením) se objemová hmotnost změnila na 2,742 g/cm3 a otevřená pórovitost vzrostla na 23,84 %. Plynopropustnost uvedené trubky v nástřikovém stavu byla při přetlaku 100 kPa 2,89 cm3/min, zatímco po vyloužení vzrostla na 360,6 cm3/min vztaženo vždy na plochu 1 cm2 a tloušťku 1 mm.
Příklad 2
Trubka vyrobená stejným postupem jako v příkladu č. 1 (s prakticky totožnými vlastnostmi tj. s objemovou hmotností 3,196 g/cm3 a pórovitosti 5,04 %) byla podrobena kalcinaci na 850 °C po dobu 2 hod. Po této úpravě se plynopropustnost měřená při přetlaku 100 kPa zmenšila z2,79cm3/min na 1,93 cm3/min pro plochu 1 cm2 a tloušťku 1 mm., zatímco modul pružnosti vzrostl ze 150 GPa na 198 GPa.
Průmyslová využitelnost
Způsobu podle vynálezu lze využít v keramickém průmyslu, chemickém průmyslu, potravinářském průmyslu, strojírenství a energetice.

Claims (3)
Hide Dependent

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob řízení velikosti a počtu pórů samonosných kovokeramických těles vytvořených z oxidové keramiky, zejména z oxidu hlinitého, oxidu titaničitého, oxidu zirkoničitého, oxidu chromitého, oxidu hořečnatého, oxidu yttritého, oxidu ceričitého, oxidu vápenatého, křemičitanu zirkoničitého, křemičitanu vápenatého, a z kovu, vybraného zejména ze skupiny zahrnující cín, zinek, hliník, nikl, kobalt, železo, chrom, molybden, wolfram či jejich slitiny, metodou plazmového nanášení, vyznačující se tím, že se v hotových samonosných tělesech póry dodatečně zvětšují nebo zmenšují žíháním samonosných těles nebo částečným nebo úplným odstraňováním kovové složky.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kovová složka částečně nebo úplně odstraní loužením, rozpouštěním nebo extrakcí.
  3. 3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se kovokeramická tělesa žíhají na teplotu vyšší než je teplota tání kovové složky, ale nižší než je nejnižší teplota uskutečnitelné fázové přeměny keramické složky tělesa.