CZ293021B6 - Vrstvená trubka - Google Patents

Abstract

Vrstvená trubka je provedena s hladkou vnitřní trubkou (3) a s vnější trubkou (4) opatřenou střídavě uspořádanými prstencovými vrcholy (5) vln a prstencovými doly (8) vln. Vnitřní trubka (3) je s vnější trubkou (4) svařena na dnu (9) dolů (8) vln a tvoří trubkovou část (1, 2) s hrdlem (10) na jednom konci jedné trubkové části (1), které je na svém dnu tvořícím rozšířenou část (12) připojena k vnitřní trubce (3) a k vnější trubce (4). Za svou rozšířenou částí (12) obsahuje jednostěnnou hladkou část (13), za kterou se rozprostírá spojovací trubková část (14) s vnitřní hladkou trubkovou částí (17) a s vnější zvlněnou trubkovou částí (18) s alespoň dvěma prstencovými vrcholy (19) vln. Za spojovací trubkovou částí (14) je upraven zaváděcí otvor (15). Jednostěnná hladká část (13) má ve směru centrální podélné osy (25) délku (a), která odpovídá délce alespoň jednoho a půl vrcholu (5) vlny a jednoho dolu (8) vlny trubkové části (1, 2). Rozšířená část (12) je jednodílná společně s vnitřní trubkou (3) a vnější trubkou (4) i jednostěnnou hladkou částí (13) a vnitřní hladká trubková část (17) a vnější zvlněná trubková část (18) hrdla (10) je společně s jednostěnnou hladkou částí (13) jednodílná.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vrstvené trubky s hladkou vnitřní trubkou a s vnější trubkou opatřenou střídavě uspořádanými prstencovými vrcholy vln a prstencovými doly vln, přičemž vnitřní trubka je s vnější trubkou svařena na dnu dolů vln, přičemž tvoří trubkovou část s hrdlem na jednom konci jedné trubkové části, které je na svém dnu tvořícím rozšířenou část připojeno k vnitřní trubce a k vnější trubce, a dále za svou rozšířenou částí obsahuje jednostěnnou hladkou část, za kterou se rozprostírá spojovací trubková část s vnitřní hladkou trubkovou částí a s vnější zvlněnou trubkovou částí s alespoň dvěma prstencovými vrcholy vln, přičemž za spojovací trubkovou částí je upraven zaváděcí otvor.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu EP 0 108 598 B1 je známé opatřovat vrstvené trubky v oblasti, ve které mají mít trubkové spojky, částí vnější trubky s hladkou stěnou a částí vnitřní trubky s hladkou stěnou, které nejsou navzájem spojeny. Pro výrobu spojky je část vnitřní trubky dodatečně vyříznuta. Tato spojka není tvarově stabilní. Tento způsob je nákladný a v praxi se neprosadil.

Ze spisu EP 0 563 575 Blaž odpovídajícího spisu US 5 320 797 je známé spojit v oblasti, ve které má být vytvořena trubková spojka, proudy taveniny z plastu vytvářející vnější hadici a vnitřní hadici, čímž se kontinuálně vytvoří spojka. Při současné redukci dopředně rychlosti formy sloužící pro výrobu vrstvené trubky se získá více plastu na délkovou jednotku trubku do oblasti spojky, čímž má tato spojka větší nejvyšší pevnost v tlaku, než kdyby se nezvětšilo množství plastu na délkovou jednotku.

Obdobný způsob je známý z mladšího spisu WO 95/01251.

Ze spisu EP0 231 446 B1 a zodpovídajícího spisu US 4 779 651 je známá vrstvená trubka s průběžně vytvarovaným hrdlem, u které jsou pro vyrovnání toleranci na vrcholech vln vytvořena radiálně dovnitř pružně deformovatelná prstencová vyvýšení. Trubková spojka je v oblasti svého zaváděcí části opatřena vnějším vrubem, který zesiluje tuhost prstence.

Ze spisu EP 0 595 742 B1 je známé navzájem spojovat vrstvené trubky prostřednictvím bajonetového uzávěru. Přitom je každá trubková část opatřena spojkou, která je také vytvořena jako vrstvená trubka.

Ze spisu EP 0 385 465 A2 je známé opatřit vrstvenou trubku dodatečně prostřednictvím rozšíření jednoho konce trubkovou spojkou. Vrcholy vln vnější trubky jsou přitom zploštěny.

Základní problém všech vrstvených trubek s vytvarovaným hrdlem spočívá v tom, že hrdla nejsou vždy dostatečně tvarově stabilní. To je dáno tím, že vrstvené trubky získávají svoji tuhost ve speciálního skříňového profilu vrstvené trubky a nikoli z tloušťky stěny materiálu. Tato struktura chybí u známých vytvarovaných hrdel. Nepatrného zdokonalení se dosahuje prostřed- » nictvím zmíněných výztužných drážek v oblasti zaváděcí části hrdla. Mimoto není možné vrstvené trubky se známými hrdly bez problémů vyrábět s většími jmenovitými světlostmi, protože vznikají problémy z hlediska chlazení. S narůstající jmenovitou světlostí se zvětšují, tak, jak je podmíněno konstrukcí, tloušťky stěn jak na vnější trubce, tak i na hladké vnitřní trubce, takže při kontinuálním tvarování hrdla se již neuskutečňuje odvádění energie nashromážděné vtavenině jak navenek prostřednictvím kokil, tak také dovnitř prostřednictvím chlazeného kalibrovacího tmu. To platí pro hrdla z toho důvodu, že vnitřní hadice již nemá v oblasti vytvářeného hrdla žádný kontakt s kalíbrovacím trnem. To vede k tomu, že je třeba buď drasticky snížit

-1 CZ 293021 B6 výrobní rychlost s narůstající jmenovitou světlostí vytvářených vrstvených trubek, anebo je kontinuálně vytvarované hrdlo vytvarováno nepřesně a s nepřípustnou tolerancí. Zejména u trubek pro odvádění odpadní a/nebo dešťové vody, na které jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska těsnosti hrdel, nelze tyto nevýhody tolerovat.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je uspořádat spojovací trubku s vytvarovanou trubkovou spojkou tak, aby se dosáhlo jednak vysoké tvarové tuhosti trubkové spojky a jednak vysoké stálosti tolerancí uvnitř trubkové spojky.

Uvedený úkol splňuje vrstvená trubka s hladkou vnitřní trubkou a s vnější trubkou opatřenou střídavě uspořádanými prstencovými vrcholy vln a prstencovými doly vln, přičemž vnitřní trubka je s vnější trubkou svařena na dnu dolů vln, přičemž tvoří trubkovou část s hrdlem na jednom konci jedné trubkové části, které je na svém dnu tvořícím rozšířenou část připojeno k vnitřní trubce a k vnější trubce, a dále za svou rozšířenou částí obsahuje jednostěnnou hladkou část, za kterou se rozprostírá spojovací trubková část s vnitřní hladkou trubkovou částí a s vnější zvlněnou trubkovou částí s alespoň dvěma prstencovými vrcholy vln, přičemž za spojovací trubkovou částí je upraven zaváděcí otvor, podle vynálezu, jehož podstatou je, že jednostěnná hladká část má ve směru centrální podélné osy délku, která odpovídá délce alespoň jednoho a půl vrcholu vlny a jednoho dolu vlny trubkové části, přičemž rozšířená část je jednodílná společně s vnitřní trubkou a vnější trubkou i jednostěnnou hladkou částí a vnitřní hladká trubková část a vnější zvlněná trubková část hrdla je společně s jednostěnnou hladkou částí jednodílná.

Tím, že hrdlo je na části své délky vytvořeno jako část vrstvené trubky podle vynálezu, tedy s vrcholy vln a s vnitřní trubkovou částí, se dosáhne velké tuhosti hrdla. Jednostěnná hladká část může být naproti tomu vyrobena extrémně tvarově přesně, a proto s vysokou stálostí tolerancí. V této oblasti se provede vzájemné vystředění a/nebo těsné spojení obou trubkových částí navzájem.

Podle výhodného provedení je jednostěnná hladká část vytvořena jako válcová. Jedná se o výhodné provedení, u něhož je provedeno vystředění mezi špičatým koncem a jednostěnnou hladkou částí.

Jednostěnná hladká část je od spojovací trubkové části k rozšířené části s výhodou kuželovité rozšířena. Proto je rovněž možno dosáhnout spojení zasunutím do trubkové spojky, které je odolné proti vytažení.

Jednostěnná hladká část je s výhodou kuželovité rozšířena v polovičním úhlu otevření, pro který platí vztah 0° < i < 5°.

Vnitřní hladká trubková část spojovací trubkové části je s výhodou kuželovité rozšířena ve směru k zaváděcímu otvoru.

Pro výšku vrcholů vln spojovací trubkové části hrdla v poměru k výšce vrcholů vln trubkových částí s výhodou platí vztah 0,1 f < e < 0,6 f.

Pro rozteč vrcholů vln spojovací trubkové části ve srovnání s roztečí vrcholů vln trubkových částí platí s výhodu vztah 0,2.h < g S 0,8 . h.

Pro nejmenší vnitřní průměr jednostěnné hladké části v poměru k vnějšímu průměru trubkových částí platí s výhodou vztah 1,020 > c/b > 1,001.

-2CZ 293021 B6

V jednostěnném hladké části je s výhodou vytvořena alespoň jedna aretovací zarážka směřující dovnitř.

Mezi spojovací trubkovou částí a zaváděcím otvorem. Je s výhodou vytvořena zaváděcí část.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky, výhody a detaily vynálezu vyplývají z popisu příkladů provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je znázorněna vrstvená trubka v podélném řezu, která je průběžně vyráběna z trubkové části, z hrdla a z další trubkové části.

Na obr. 2 je znázorněno spojení trubkových částí s hrdlem podle vynálezu.

Na obr. 3 je znázorněn detail z obr. 2 s pozměněným provedením hrdla.

Na obr. 4 je znázorněn detail z obr. 2 s dalším pozměněným provedením hrdla.

Na obr. 5 je znázorněn půdorys zařízení pro výrobu vrstvených trubek z plastu.

Na obr. 6 je znázorněn podélný řez částí zařízení na počátku výroby hrdla na vrstvené trubce.

Na obr. 7 je vyobrazení podle obr. 6 na konci výroby hrdla.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno, že vrstvená trubka se průběžně vyrábí jako potrubní větev a sestává v podstatě z vlastních trubkových částí 1, 2. Tyto trubkové části 1, 2 mají, jako obvykle, hladkou vnitřní trubku 3 a zvlněnou vnější trubku 4. Tato vnější trubka 4 má vrcholy 5 vln přibližně lichoběžníkového tvaru, přičemž vždy mezi boky 6, 7 dvou sousedních vrcholů 5 vln je vytvořen jeden důl 8 vlny. Na dnu 9 tohoto dolu 8 vlny je vnější trubka 4 vždy svařena s vnitřní trubkou 3. Takové vrstvené trubky tohoto provedení jsou všeobecně známé a v praxi rozšířené.

Mezi oběma trubkovými částmi L 2 je vytvořeno hrdlo 10, které má v oblasti svého dna 11, to znamená v oblasti navazující na rozšířenou část 12 trubkové části 1, jednostěnnou hladkou část 13, která je u příkladného provedení podle obr. 1 a 2 vytvořena jako válcová. Tato jednostěnná hladká část 13 není, stejně jako rozšířená část 12, dvoustěnná, nýbrž je převážně vytvořena jako jednostěnná. Na jednostěnnou hladkou část 13 navazuje spojovací trubková část 14. Za ní je hrdlo 10 opět vytvořeno jako jednostěnné, a sice se zaváděcí částí 16 rozšiřující se směrem ven k zaváděcímu otvoru 15. Spojovací trubková část 14 je v principu vytvořena stejně jako trubkové části 1 a 2, to znamená, že má v podstatě válcovou vnitřní hladkou trubkovou část 17 a vnější zvlněnou trubkovou část 18 s vrcholy 19 vln, přičemž vnější zvlněná trubková část 18 je vždy v oblasti dolů 20 vln svařena s vnitřní hladkou trubkovou částí 17. Takové vrcholy 19 vln jsou provedeny vždy alespoň dva, u znázorněného příkladného provedení čtyři.

Mezi zaváděcí částí 16 a trubkovou částí 2 se nachází přechodová část 21, která se dvěma řezy 22, 23 vyřízne jako odpad. Jak je možno seznat z obr. 2, slouží znázorněný konec trubkové části 2 jako špičatý konec 24, který se vloží do hrdla 10 sousední trubkové části L čímž se obě trubkové části 1, 2 navzájem spojí.

Na obr. 2 je znázorněno, že jednostěnná hladká část 13 hrdla 10 se rozkládá po délce a ve směru centrální podélné osy 25 trubkových částí 1,2 a hrdla 10, která se rovná jednomu a'půl navzájem

-3CZ 293021 B6 sousedních vrcholů 5 vlny, neboje větší, ve znázorněném příkladném provedení dvěma vrcholům vlny, včetně dolu 8 vlny, nacházejícího se mezi nimi. Tím je zajištěno, že těsnění 26 uspořádané mezi oběma vrcholy 5 vlny dosedá na vnitřní stěnu 27 vnitřní hladké trubkové části 17 a špičatý konec 24 je svými vrcholy 5 vlny ohraničujícími těsnění 26 vjednostěnné hladké 5 části 13 vystředěn. Vnější průměr b trubkových částí 1, 2 je u tohoto příkladného provedení pouze nepatrně menší než vnitřní průměr c jednostěnné hladké části 13. Platí zde vztah 1,020 > c/b > 1,001. Jak vyplývá zejména z obr. 2, může se u válcového vytvoření jednostěnné hladké části 13 vnitřní hladká trubková část 17 spojovací trubkové části 14 od jednostěnné hladké části 13 k zaváděcí části 16 mírně kuželovité rozšiřovat, a sice s polovičním úhlem d otevření 10 v rozmezí od 5° do 15°. Vrcholy 19 vlny a doly 20 vlny spojovací trubkové části 14 hrdla 10 jsou menší než vrcholy 5 vlny a doly 8 vlny trubkových částí 1, 2. Pro výšku e vrcholů 19 vlny radiálně k centrální podélné ose 25, a sice na vnitřní hladké trubkové částí 17, v poměru k výšce f vrcholů 5 vlny radiálně k centrální podélné ose 25, rovněž na hladké vnitřní trubce 3, platí vztah 0,1. f<e<0,6. f. Pro rozteč g vrcholů 19 vlny vnější zvlněné trubkové části 18 spojovací 15 trubkové části 14 platí v poměru k rozteči h vrcholů 5 vlny trubkových části 1 2 ve směru centrální podélné osy 25 vztah 0,2 . h < g < 0,8 . h, přičemž rozteč g, h se měří vždy od středu dolu 8, 20 vlny ke středu sousedního dolu 8, 20 vlny.

Jak je znázorněno na obr. 3, může být jednostěnná hladká část 13' mírně kuželovitá, to znamená, 20 že může být provedena ve tvaru komolého kužele, přičemž jednostěnná hladká část 13' se od spojovací trubkové části 14 k rozšířené části 12 rozšiřuje s polovičním úhlem i otevření, pro který platí vztah 0° < i < 5°. V tomto případě platí pro nejmenší vnitřní průměr k vnitřní hladké trubkové části 17' vztah uvedený výše pro vnitřní průměr c jednostěnné hladké části 13. Těsnění 26, které je v tomto případě použito, se rozšiřuje, jak je znázorněno na obr. 3, za vnější obvod 25 sousedního vrcholu 5 vlny a dosedá na mírně kuželovitou vnitřní stěnu 27' jednostěnné hladké části 13*. Tímto provedení se dosáhne toho, že těsnění 26 slouží samotné jako pojistka proti odtažení dvou navzájem spolu spojených trubkových částí 1, 2 od sebe, protože toto těsnění 26 by se pro umožnění tohoto odtažení trubkových částí 1,2 od sebe muselo stlačit.

Provedení podle obr. 4 v podstatě odpovídá provedení podle obr. 1 a 2, takže při použití stejných vztahových značek se uvádí odkaz na výše uvedený popis. U tohoto provedení není použito žádné těsnění. Místo tohoto těsnění je jednostěnná hladká část 13 opatřena alespoň jednou aretovací zarážkou 28 vyčnívající směrem dovnitř v radiálním směru k centrální podélné ose 25. Tyto aretovací zarážky 28 například zaskočí z první vrcholy 5 vlny špičatého konce 24.

Výroba vrstvené trubky s hrdlem 10, 10' podle vynálezu se uskutečňuje na zařízení, které je v základním principu známé z EP 0 563 575 Bl a zodpovídajícího US 5 320 797. Jak je to patrno z obr. 5, má takové zařízení pro výrobu spojovacích trubek z plastické hmoty s příčnými drážkami strojový stůl 31, na kterém jsou uspořádány polokokily 32, případně 32', které jsou 40 vždy navzájem spojeny do dvou tak zvaných řetězů 33. případně 33'. K tomu účelu je na každé polokokile 32, případně 32' na její vně upravené, ve výrobním směru 34 přední oblasti přiklouben prostřednictvím připojovacího čepu 36 pás 35. který je upraven na odpovídajícím místě následné polokokily 32. případně 32' také prostřednictvím takového připojovacího čepu 36.

Takto vytvořené řetězy 33, 33' jsou na svých ve výrobním směru 34 zadních koncích vedeny přes tak zvané náběhové kladky 37, které slouží jako vratná kola. Jednotlivé polokokily 32. 32' jsou při oběhu řetězů 33, 33' vykývnuty v souladu se šipkami 38. 38' vratného směru do tvarovací dráhy 39, ve které jsou vždy dvě polokokily 32, 32' sdruženy do jednoho kokilového páru, přičemž opět ve výrobním směru 34 za sebou následující kokilové dvojice těsně dosedají. Aby se 50 dosáhlo rychlého uzavření polokokil 32. 32' do rovnoběžné a na sebe dosedající polohy, jsou upraveny tak zvané uzavírací kladky 40. které ve výrobním směru 34 urychleně k sobě svádějí zadní konce polokokil 32, 32'.

-4CZ 293021 B6

Ve vlastní tvarovací dráze 39 jsou na sebe dosedající polokokily 32, 32' proti sobě potlačovány prostřednictvím vodicích kladek 41, které jsou otočně uloženy ve vodicích lištách 42. Náběhové kladky 37 jsou upraveny otočně kolem osových čepů 43 na strojovém stole 31. Na ve výrobním směru 34 předním konci strojového stolu 31 jsou otočně kolem osových čepů 45 uloženy také vratné kladky 44, které slouží jako vratná kola pro vratné vychýlení řetězů 33, případně 33' a pro jejich zpětné vedení k náběhovým kladkám 37. Jak je patrno z obr. 5, končí vodicí lišty 42 s vodícími kladkami 41 již v délce více polokokil 32, případně 32' před vratnými kladkami 44. což umožňuje přemístit polokokily 32, případně 32' opět paralelně k sobě a napříč k výrobnímu směru 34 před tím, než jsou vykývnuty vratnými kladkami 44.

Na horní straně polokokil 32, 32' je vytvořeno ozubení 46, přičemž obě ozubení 46 navzájem po dvojicích přiřazených polokokil 32, 32' spolu lícují, takže shora může do tohoto ozubení 46 zabírat poháněči pastorek 47, který posouvá polokokily 32, 32' ve tvarovací dráze 39 jako uzavřený tvar skrz tuto tvarovací dráhu 39. Pohon tohoto poháněcího pastorku 47 je uskutečněn obvyklým způsobem neznázoměným motorem prostřednictvím poháněcího ozubeného kola 48, které je neotočně upevněno na hřídeli 49, který opět unáší poháněči pastorek 47. Hřídel 49 je uložen ve stojanu 50 ložiska, který je prostřednictvím distančních hranolů 51 podepřen proti strojovému stolu a je s ním pevně spojen prostřednictvím šroubů 52.

Na znázorněném zařízení se vyrábějí již dříve popsané vrstvené trubky z plastické hmoty, ze kterých je patrná jen jedna trubková část 1, 2.

Pro výrobu spojovacích trubek je upraven výtlačný lis, ze kterého je na obr. 5 znázorněna jen vytlačovací hlava 53. Podle obr. 6 a obr. 7 má tato vytlačovací hlava 53 tyč 54 vnitřní trysky a tyč 55 vnější trysky. Mimoto je také soustředně ke společné centrální podélné ose 56 vytlačovací hlavy 53 upraven ještě plášť 57 vnější trysky. Tyč 54 vnitřní trysky a tyč 55 vnější trysky vymezují mezi sebou vnitřní kanál 58, zatímco tyč 55 vnější trysky a plášť 57 vnější trysky mezi sebou omezují vnější kanál 59.

Tyč 54 vnitřní trysky je opatřena soustředně k centrální podélné ose 56 upraveným potrubním kanálem 60, kterým jsou vedeny zásobovací hadice, z nichž je pro daný popis relevantní jen jedna přívodní hadice 61. V tyči 55 vnější trysky jsou dále vytvořeny plynové kanály 62, které jsou upraveny ve výrobním směru 34.

Na tyči 54 vnitřní trysky je upraven ve výrobním směru 34 se ve tvaru komolého kužele rozšiřující talíř 63 vnitřní trysky, za kterým je uspořádán vnitřní tm sloužící jako kalibrovací tm 64. Tento talíř 63 vnitřního tmu ohraničuje vnitřní trysku 65, která je upravena na vnitřní straně radiálně k centrální podélné ose 56 a ukončuje vnitřní kanál 58. Na tyči 55 vnější trysky je prostřednictvím závitového spoje 67 upravena prodlužovací část 66. která při pohledu ve výrobním směru 34 částečně obklopuje talíř 63 vnitřního tmu a tak obklopuje rozšířenou oblast vnitřního kanálu 58 na vnější straně, a to až před vnitřní trysku 65. Ta je na radiálně vně upravené straně omezena prostřednictvím kroužku 68 vnitřní trysky 65, který je uspořádán na prodlužovací části 66 a slouží pro přestavování šířky vnitřní trysky 65.

Talíř 63 vnitřního tmu je uspořádán na vzhledem k centrální podélné ose 56 upravené nosné trubce 69. která je prostřednictvím závitového spoje 70 spojena s tyčí 54 vnitřní trysky. Na nosné trubce 69 je upraveno proti talíři 63 vnitřního tmu dosedající nastavovací ústrojí 71, prostřednicí- · vím kterého lze talíř 63 vnitřního tmu přestavovat. Na nosné trubce 69 je upraven také kalibrovací tm 64.

Na plášti 57 vnější trysky je přestavitelně uspořádán kroužek 72 vnější trysky, což umožňuje přestavovat šířku vnější trysky 73 ukončující vnější kanál 59.

Plynové kanály 62 vyúsťují z vytlačovací hlavy 53 mezi vnější tryskou 73 a mezi ve výrobním směru 34 dále zařazenou vnitřní tryskou 65.

-5CZ 293021 B6

Kalibrovací tm 64 má obvyklým způsobem uspořádaný, v podstatě válcový kalibrovací válec 74, který je na své vnitřní straně opatřen zahřívacím kanálem 75, do kterého se detailně neznázoměným způsobem prostřednictvím jedné ze znázorněných zásobovacích hadic přivádí tepelné 5 médium. Kalibrovací válec 74 je vytvořen dutý a má ve svém vnitřním prostoru nosnou trubku 69 obklopující plynový prostor 76, který je spojen s přívodní hadicí 61. Plynový prostor 76 je prostřednictvím plynového štěrbinového kanálu 77, vytvořeného v dělicí ploše mezi talířem 63 vnitřního tmu a mezi kalibrovacím trhem 64, spojen s tvarovacím prostorem 78. který je vytvořen mezi polokokilami 32, případně 32' a mezi vytlačovací hlavou 53 s kalibrovacím trnem 64. ío Plynový štěrbinový kanál 77 vyúsťuje při pohledu ve výrobním směru 34 bezprostředně za vnitřní tryskou 65 do tvarovacího prostoru 78.

Jak je to patrno z obr. 6 a obr. 7, jsou v polokokilách 32, 32’. z nichž jsou na těchto obrázcích znázorněny jen polokokily 32. vytvořena prstencová tvarová vybrání 79, která jsou známým 15 způsobem připojena na dílčí vakuové kanály 80.

Tavenina plastické hmoty, která je přiváděna od vytlačovacího lisu, proudí částečně skrz vnější kanál 59 k vnější trysce 73, ze které je vytlačována vnější hadice 81, která se na podkladě dílčího vakua ukládá do prstencových tvarových vybrání 79. Ta vytváří po odpovídajícím ochlazení 20 a ztuhnutí zvlněnou vněj ší trubku 4.

Další část taveniny proudí skrz vnitřní kanál 58 k vnitřní trysce 65, ze které vystupuje další hadice, to je vnitřní hadice 82. která se dostává na kalibrovací válec 74. Ta se rozšiřuje od vnitřní trysky 65 ve výrobním směru 34 mírně navenek, až se dostane vnitřní hadice 82 proti dnu 9 dolů 25 8 vln vnější hadice 81 a je zde s ní svařena. Vnitřní hadice 82 vytváří po ochlazení a ztuhnutí vnitřní trubku 3.

Jak je to patrno zejména z obr. 6 a obr. 7, jsou polokokily 32, 32' vytvořeny tak, že vždy v předem stanovených odstupech uvnitř nekonečně vyráběné spojovací trubky, tedy mezi 30 trubkovými částmi 1 a 2, jsou vytvářena hrdla 10, 10*. K tomu účelu je v jedné dvojici polokokil

32, 32' vytvořeno hrdlové vybrání 83, které je přizpůsobeno vnějšímu tvaru vyráběných hrdel 10, 10' a které tedy má v dílčí oblasti hladkou, v podstatě válcovou stěnu 84. Na tuto stěnu 84 navazuje ve výrobním směru 34 řada prstencových tvarových vybrání 85, ve kterých je vytvarovávána vnější trubková část 18 spojovací trubkové části 14 se svými vrcholy 1 vln. Ve 35 výrobním směru 34 je před prstencovými tvarovými vybráními 85 vytvořen kuželový úsek 86, ve kterém je vytvarována zaváděcí část 16 odpovídající hrdlu 10, 10*. Na něj navazuje ve výrobním směru 34 tvarovací úsek 87, ve kterém je vytvarovávána přechodová část 21 mezi hrdlem 10. 10' a trubkovou částí 2.

Proti výrobnímu směru 34 navazuje na stěnu 84 hrdlového vybrání 83 tvarovací úsek 88, který je přizpůsoben rozšířené části 12 mezi trubkovou částí 1 a jejím hrdlem 10.10'.

V prostorově pevném přiřazení k hrdlovému vybrání 83 je prostřednictvím tyčového prodloužení připojovacího čepu 36 vytvořen spínací člen 89, který, jak to bude ještě popsáno, ovládá různé ť 45 ventily, aby se v prostoru mezi vnější hadicí 81 a vnitřní hadicí 82 a/nebo uvnitř vnitřní hadice 82 vytvořily různé tlakové poměry. Ktomu účelu je na stojanu 50 ložiska upevněn například t montážní můstek 90, který má montážní rameno 91, které je upraveno nad polokokilami 32' ve výrobním směru 34. Na tomto montážním ramenu 91 jsou upraveny spínacím členem 89 ovládané spínače 92, 93, prostřednictvím kterých jsou ovládány magnetické ventily 94, 95. Dále 50 jsou prostřednictvím spínacího členu 89 ovládány na montážním ramenu 91 upravené spínače 96,

97, prostřednictvím kterých lze zapínat neznázoměný poháněči motor na různé rychlosti. Spínače 92.93, 96.97 jsou, jak je to patrno z obr. 6 a obr. 7, zapínány bezdotykově, přičemž bezdotykové ovládání spínačů 96, 97 se uskutečňuje prostřednictvím spínací vačky 98. Spínače 92, 93, 96, 97 jsou ve výrobním směru 34 upraveny na montážním ramenu 91 nastavitelně, což je vyznačeno 55 šipkami 99. Spínače 92. 93, 96, 97 jsou spojeny prostřednictvím vedení 100. 101, 102, 103

-6CZ 293021 B6

S Ovládacím ústrojím 104. které zpracovává od spínačů 92, 93, 96, 97 přicházející signály a vydává odpovídající ovládací signály na magnetické ventily 94, 95. Magnetické ventily 94, 95 jsou z neznázoměného tlakového zdroje napájeny tlakovým vzduchem, který má tlak p, který je vyšší než v dalším ještě vysvětlené výstupní tlaky magnetických ventilů 94, 95.

Prostřednictvím magnetického ventilu 94 je ovládán tlak v plynovém štěrbinovém kanálu 77 a tím také uvnitř vnitřní hadice 82, zatímco magnetickým ventilem 95 je ovládán tlak v plynových kanálech 62 a tím i v prostoru mezi vnější hadicí 81 a vnitřní hadicí 82.

V průběhu výroby normálně zvlněné spojovací trubky ve tvaru, který je znázorněn na obr. 6 ' vpravo, je prostřednictvím magnetického ventilu 94 předáván na plynový štěrbinový kanál 77 tlak pl o hodnotě zhruba 105 až 135 kPa, tedy nepatrný přetlak o hodnotě 5 až 35 kPa. Současně je dodáván na plynové kanály 62 tlak p2 o hodnotě zhruba 120 až 150 kPa, tedy také malý, ale vyšší přetlak o hodnotě 20 až 50kPa. Prostřednictvím poněkud vyššího přetlaku mezi vnější hadicí 81 a vnitřní hadicí 82 se zajistí, že při ochlazení na dolech 8 vln navzájem hadici 81, 82 do zvlněné spojovací trubky je vnitřní hadice 82 teoreticky vyklenuta navenek. Při ochlazení hadic

81. 82 na okolní teplotu se nastaví přesně atmosférický tlak.

Když se dostane v okamžiku, který je znázorněn na obr. 6, tvarovací úsek 87 do oblasti plynového štěrbinového kanálu 77. dostane se spínací člen 89 při pohledu ve výrobním směru 34 k prvnímu spínači 96. který redukuje rychlost posuvu prostřednictvím polokokil 32, 32' vytvořeného tvaru, takže při stejném výkonu vytlačovacího lisu je ke vnitřní trysce 65 a vnější trysce 73 přiváděno více taveniny pro délkovou jednotku vytvářené spojovací trubky. To vede k tomu, že vnější hadice 81 a vnitřní hadice 82 jsou tlustší, jak je to patrno zejména z obr. 7. Současně je magnetický ventil 95 spojen s okolním prostředím, případně s vakuovým čerpadlem, takže v prostoru mezi vnější hadicí 81 a vnitřní hadicí 82 panuje atmosférický tlak, případně podtlak p3 a vzduch může cíleně unikat. Současně je přepnut magnetický ventil 94 z tlaku pl na vyšší tlak p4 o hodnotě zhruba 110 až 145 kPa, tedy na přetlak vzhledem k atmosférickému tlaku o hodnotě zhruba 10 až 45 kPa. Tím je vnitřní hadice 82 zatlačena navenek proti vnější hadici 81. Ta je působením dílčího vakua o hodnotě zhruba 70 až 30 kPa zatažena do dílčích vakuových kanálů 80 proti hrdlovým vybráním 83. Zevnitř působí tlakem prostřednictvím plynového štěrbinového kanálu 77 zatlačený přetlak, takže vnější hadice 81 a vnitřní hadice 82 jsou na tvarovacím úseku 87 a na kuželovém úseku 86 hrdlového vybrání 83 v dosednutí plnoplošně navzájem svařeny. Když se při dopředném posouvání polokil 32, 32' ve výrobním směru 34 jejich prstencová tvarová vybrání 85 dostanou do oblasti vnější trysky 73, tak je vnější hadice 81 na podkladě také tam panujícího dílčího vakua zatlačena atmosférickým tlakem p3, který panuje v prostoru mezi vnější hadicí 81 a mezi vnitřní hadicí 82 do tohoto tvarového vybrání 85, čímž se vytvarují vrcholy 19 vln spojovací trubkové části 14 hrdla 10.10'. Vnitřní hadice 82 je do těchto tvarových vybrání 85 zatlačena jen částečně, protože vždy, když vnitřní hadice 82 dosáhne jednoho dolu 20 vlny, nemůže vzduch z prostoru mezi vnější hadicí 81 a vnitřní hadicí 82 zcela uniknout, případně je tlak p4 zvolen tak, že vnitřní hadice 82 není zcela do tvarových vybrání 85 zatlačena.

V oblasti tohoto tvarového vybrání 85 nemá proto vnitřní hadice 82, a proto také později vnitřní hladká trubková část 17. 17'. přesně hladkou stěnu. Dosáhne se však uspořádání popsaného provedení vrstvené trubky, to znamená skříňového profilu. Skutečnost, že vnitřní hladká trubková část 17, 17' není přesně hladkostěnná, nehraje žádnou roli, protože vystředění a/nebo utěsnění nastane v oblasti jednostěnné hladké části 13. 13'. Když se hladká stěna 84 hrdlového vybrání 83, která je pro toto provedení vytvořena, dostane do oblasti vnější trysky 73, vyrobí se od tohoto » místa jednostěnná hladká část 13, 13' hrdla 10, 10' způsobem, který byl již popsán pro zaváděcí část +6.

Na konci výroby hrdla 10.10' podle obr. 7 se spínací člen 89 nejprve dostane ke spínači 97. který opět přepojí poháněči motor na vyšší rychlost, takže se přivádí opět méně taveniny na délkovou jednotku vyráběné vrstvené trubky. Bezprostředně potom je ovládán spínač 93, který přepne magnetické ventily 94 a 95 opět na výše popsané podmínky s tlakem pl a p2. Přechodová část 21 vyrobená ve tvarovacím úseku 87 se vyřízne.

-7CZ 293021 B6

Výše popsané tlakové poměry byly uvedeny pro PVC (polyvinylchlorid) jako materiál pro vyráběnou trubku. U jiných materiálů, jako jsou polyolefiny, se mohou tyto tlakové poměry měnit. Dále není ve všech případech zapotřebí nebo smysluplné při výrobě hrdla 10,10' zvyšovat přívod taveniny snížením dopravní rychlosti formy.

Claims (5)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vrstvená trubka s hladkou vnitřní trubkou (3) a s vnější trubkou (4) opatřenou střídavě uspořádanými prstencovými vrcholy (5) vln a prstencovými doly (8) vln, přičemž vnitřní trubka

15 (3) je s vnější trubkou (4) svařena na dnu (9) dolů (8) vln, přičemž tvoří trubkovou část (1,2) s hrdlem (10, 109 ^na jednom konci jedné trubkové části (1), které je na svém dnu tvořícím rozšířenou část (12) připojeno k vnitřní trubce (3) a k vnější trubce (4), a dále za svou rozšířenou částí (12) obsahuje jednostěnnou hladkou část (13 13'), za kterou se rozprostírá spojovací trubková část (14) s vnitřní hladkou trubkovou částí (17 17') a s vnější zvlněnou trubkovou částí 20 (18) s alespoň dvěma prstencovými vrcholy (19) vln, přičemž za spojovací trubkovou částí (14) je upraven zaváděcí otvor (15), vyznačující se tím,že jednostěnná hladká část (13,133 má ve směru centrální podélné osy (25) délka (a), která odpovídá délce alespoň jednoho a půl vrcholu (5) vlny a jednoho dolu (8) vlny trubkové části (1, 2), přičemž rozšířená část (12) je jednodílná společně s vnitřní trubkou (3) a vnější trubkou (4) i jednostěnnou hladkou částí 25 (13,133 ^a vnitřní hladká trubková část (17, 173 ^a vnější zvlněná trubková část (18) hrdla (10, 103 je společně s jednostěnnou hladkou částí (13, 133 jednodílná.

2. Vrstvená trubka podle nároku 1,vyznačující se tím, že jednostěnná hladká část (13) je vytvořena jako válcová.

3. Vrstvená trubka podle nároku 1,vyznačující se tím, že jednostěnná hladká část (133 je od spojovací trubkové části (14) k rozšířené části (12) kuželovité rozšířena.

4. Vrstvená trubka podle nároku 3, vyzn ač uj í cí se t í m , že jednostěnná hladká část

35 (133 je kuželovité rozšířena v polovičním úhlu (i) otevření, pro který platí 0° < i < 5°.

5. Vrstvená trubka podle nároku 2, vyznačující se tím, že vnitřní hladká trubková část (17) spojovací trubkové části (14) je kuželovité rozšířena ve směru k zaváděcímu otvoru (15).

6. Vrstvená trubka podle jednoho z nároků laž 5, vyznačující se tím, že pro výšku (e) vrcholů (19) vln spojovací trubkové části (14) hrdla (10, 103 v poměru k výšce (f) vrcholů (5) vln trubkových částí (1, 2) platí vztah 0,1 f < e < 0,6 f.

ť 45

7. Vrstvená trubka podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že pro rozteč (g) vrcholů (19) vln spojovací trubkové části (14) ve srovnání s roztečí (h) vrcholů (5) vln ¹ trubkových částí (1,2) platí vztah 0,2 . h < g < 0,8 . h.

8. Vrstvená trubka podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že pro 50 nejmenší vnitřní průměr (c) jednostěnné hladké části (13, 133 v poměru k vnějšímu průměru (b) trubkových částí (1,2) platí vztah 1,020 > c/b > 1,001.

-8CZ 293021 B6

9. Vrstvená trubka podle jednoho z nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se t í m, že v jednostěnné hladké části (13) je vytvořena alespoň jedna aretovací zarážka (28) směřující dovnitř.

5 10. Vrstvená trubka podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že mezi spojovací trubkovou částí (14) a zaváděcím otvorem (15) je vytvořena zaváděcí část (16).