CZ292787B6 - Spojovací zařízení pro dopravníkové pásy a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Spojovací zařízení pro dopravníkové pásy ve tvaru písmene H sestává ze střední části (1) vytvářející přepážku profilu H, s dvěma páry křídel (2, 2'; 3, 3') napojenými na střední část (1) z každé strany a s částí (1) vytvářející jednu součást. Spojovací zařízení zahrnuje rovněž dvě výztuhy (4, 4'). Výztuhy (4, 4') jsou vytvořeny z, na sebe položených vrstev (N', N'', ...) kabelů (6, 7). Kabely (6, 7) jednotlivých vrstev vytvářejí úhel 45.degree. k podélnému směru a kabely jedné vrstvy jsou položeny v úhlu 90.degree. k přilehlé horní nebo spodní vrstvě.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká spojovacího zařízení pro dopravníkové pásy, obvykle ve tvaru písmene H, které může přenášet značně vysoké namáhání v tahu z jednoho konce na druhý konec dopravníkového pásu, na kterém je upraveno, aniž přitom dochází k jeho nadměrnému opotřebení nebo poškození. Posun dopravníkového pásu a jeho průběhu pracovní dráhou zajišťují hnací, vodicí nebo napínací válečky. V popisu vynálezu, zrovna tak jako v nárocích znamená termín dopravníkový pás výhradně pás.

Dosavadní stav techniky

V dokumentu WO 95/11393 má spojovací zařízení tvar písmene H se střední částí, která je prodloužena dvěma protilehlými páiy křídel vytvářejícími další části písmene H. Tato křídla vždy přesahují největší rozměr střední Části. Jak křídla, tak i střední část zařízení je zhotovena z ohebného a poddajného materiálu, který odpovídá ohebnosti a poddajnosti materiálu, z něhož je vyroben dopravníkový pás pro spojovací zařízení. Materiál spojovacího zařízení podle vynálezu může zahrnovat výztuhu.

V předchozích patentových přihláškách popsal přihlašovatel spojovací zařízení pro dopravníkové pásy, obvykle rovněž ve tvaru písmene H se střední částí, která vytváří přepážku a je z každé strany této střední části opatřena dvěma páry křídel, takže se vytváří prostor pro zasunutí příslušného konce dopravníkového pásu na doraz ke střední části a jeho upevnění na zmírněných křídlech. Navržená spojovací zařízení byla zhotovena z ohebného a poddajného materiálu, do kterého byla zapuštěna výztuž průtažná v podélném směru (podélným směrem se v textu této přihlášky, jejím popisu a nárocích rozumí podélný směr dopravníkového pásu a vztahuje se i na spojovací zařízení, které má být na tomto dopravníkovém pásu upraveno). Příčný směr je směr kolmý na výše definovaný směr podélný, ať jsou rozměry spojovacího zařízení jakékoli. Průtažnost výztuh dosavadních spojovacích zařízení v podélném směru má za cíl umožnit spojovacím zařízením namontovaným na dopravníkových pásech, aby opakovaně překonávala průchod zakřivenými částmi dráhy dopravníkového pásu v důsledku natočení hnacích, vodicích nebo napínacích válečků, aniž dochází ke značnému opotřebení a tím i k rychlému poškození pásu. Když na horní část těchto spojovacích zařízení působí tažná síla, zatímco na spodní část (tedy část orientovanou k vnější ploše válečků) působí tlačná síla, dochází při působení na tyto části ke značným rozdílům a průběh dopravníkového pásu dráhou závisí na natočení resp. zakřivení, které se mění v důsledku tloušťky spojovacího zařízení. V předcházejících patentových přihláškách navrhl přihlašovatel různé prostředky, jak dosáhnout určité průtažnosti výztuh; jako materiál pro výztuhy se použily tkané látky se srážením osnovy, úplety, kovové kabely nebo kabely ze syntetické pryskyřice, tedy látky s vysokým odporem proti roztržení a s malou průtažnosti, uspořádané v sinusoidách nebo položené přes sebe křížem. Jelikož průtažnost musí být omezena, aby se zajistil přenos tažných sil, které vyvolávají přemístění dopravníkového pásu, dosáhne se žádoucího omezení tím, že se na vlákna pro látku tkanou se srážením osnovy během tkání a na vlákna úpletů během pletení působí tlakem; v případě neprůtažných nebo nedostatečně průtažných kabelů mají tyto kabely tendenci zaujmout spíše napřímenou pozici.

Dříve navržené výztuhy se osvědčily při různém použití. Přesto se však v určitých případech vyžaduje, aby kapacita přenosu velkých tažných sil byla větší, přičemž průtažnost výztuh by měla zůstat zachována, jelikož podmínky přenosu pomocí válečků zůstávají stejné. V těchto případech však neodpovídala dříve navržená technická řešení požadavkům specifických problémů přenosu velkých tažných sil. S tímto problémem se lze setkat zejména v případě robustních zařízení, jako je tomu např. u dopravníkových pásů na skládkách uhlí nebo v otevřených lomech a zejména v dolech na lignit. I když by se použily neprůtažné nebo velice málo průtažné kabely

-1 CZ 292787 B6 s vysokým odporem proti roztržení, vyrobené z oceli, z uhlíkových a skleněných vláken nebo z naočkovaného polyamidu, které by byly uspořádány v sinusoidách nebo položeny křížem přes sebe, bylo by nutné jich použít příliš velké množství, takže by se jednotlivé vrstvy stlačily proti sobě, což by omezilo jejich tendenci k napřímení a vyvolalo nežádoucí střihový efekt v základním materiálu.

Podstata vynálezu

Vynález má za cíl navrhnout takové spojovací zařízení dopravníkového pásu, které bude schopno se přechodně přizpůsobit rozdílům způsobovaným válečky při průběhu dráhou a to jak v homí, tak i v dolní části tohoto spojovacího zařízení a přitom předávat velké podélné tažné síly. Navíc spadá do rozsahu vynálezu také způsob výroby navržených spojovacích zařízení.

Výše uvedený problém byl vyřešen návrhem spojovacího zařízení pro dopravníkové pásy ve tvaru písmene H se střední částí neboli jádrem a dvěma páry téměř paralelních křídel, která spolu se střední částí vytvářejí jedinou součást tím, že jsou na ni napojena z každé strany. Každý pár křídel může být upevněn na konci dopravníkového pásu, čímž se vytváří mezera pro zasunutí příslušného konce dopravníkového pásu na doraz ke střední části a pro jeho upevnění na křídlech spojovacího zařízení. Do spojovacího zařízení z ohebného a poddajného materiálu jsou zapuštěny dvě výztuhy, z nichž jedna je zabudována v horních křídlech a střední části spojovacího zařízení a druhá v dolních křídlech a střední části spojovacího zařízení. Spojovací zařízení se vyznačuje tím, že každá z těchto výztuh sestává alespoň ze dvou vrstev kabelů vysoce odolných, neprůtažných nebo velice málo průtažných, uspořádaných v paralelních, od sebe oddělených rovinách. Mezi těmito vrstvami je vytvořen prostor nebo prostory naplněné materiálem přilnavým ke kabelům vrstev; kabely jsou v každé vrstvě uspořádány ve směru přímém a paralelně k sobě navzájem a vytvářejí tak ostrý úhel a k jejich podélnému směru, takže kabely jedné vrstvy se v rovině kříží s kabely přilehlé vrstvy uspořádané nahoře nad vrstvou nebo pod ní.

V praxi se s výhodou užívají prefabrikované vrstvy, ve kterých jsou kabely, uspořádané ve směru přímém a paralelní k sobě navzájem, spojeny přilnavým materiálem, který může být buď stejný jako materiál spojovacího zařízení nebo i jiný, např. vulkanizovatelný kaučuk nebo poddajný syntetický materiál. Tento materiál však musí být kompatibilní s materiálem spojovacího zařízení a zejména kněmu dokonale přiléhal. Zrovna tak musí přilnavý materiál přiléhat těsně ke kabelům. Této přilnavosti lze dosáhnout v různých stadiích výroby příslušného spojovacího zařízení, dokončený výrobek ji však musí nezbytně vykazovat. Jestliže přilnavý materiál a materiál spojovacího zařízení sestává z vulkanizovatelného kaučuku dosáhne se jak přilnavosti materiálu kabelů, tak materiálu spojovacího zařízení ve stadiu konečné vulkanizace spojovacího zařízení jako celku. Prostor oddělující dvě vrstvy kabelů je naplněn buď přilnavým materiálem nebo materiálem spojovacího zařízení. Pro praxi je daleko snadnější, je-li tento prostor zaplněn přilnavým materiálem dvou přilehlých prefabrikovaných vrstev. Postup umísťování vrstev kabelů do forem bude dále vysvětlen. Kapacity spojovacího zařízení podle vynálezu spočívající v předávání velkých tažných sil se dosáhne použitím kabelů vysoce odolných proti roztržení, které lze uplatnit v zařízení podle vynálezu ve velkém počtu. Sílu přenášenou kabely F lze vyjádřit rovnicí:

F = Q R cos a ve které je Q počet kabelů, R je odpor proti roztržení jednoho kabelu, úhel aje ostrý úhel, který vytvářejí kabely každé vrstvy k podélnému směru. Je samozřejmě třeba uplatnit bezpečnostní koeficient. Čím je úhel a menší, tím významnější je kapacita přenosu tažných sil kabely. Další podmínka, kterou je nutno splnit, tedy kapacita spojovacího zařízení překonávat natočení válečků a přizpůsobit se zahnutí dopravníkového pásu jiným směrem, když se dopravníkový pás dostane do žlabu, jen zvyšuje důležitost úhlu a. Výpočty a zkoušky prokázaly, že úhel 45° je vhodným kompromisem, je však samozřejmě možné zvolit i jiné úhly pro jiné, speciální použití.

-2CZ 292787 B6

Kapacita kabelů, které mají předávat významné tažné síly, není pouze jedinou výhodou, kterou technické řešení podle vynálezu poskytuje. Je třeba, aby odpor kabelů vůči odlupování materiálu, který knim přiléhá, byl kompatibilní se silami, jež se mají přenášet. Za tímto účelem je nutné, aby povrch kabelů přilnul k materiálu, který jej obklopuje, což by mělo zabránit odlupování vazného nebo spojovacího materiálu. Rozmety křídel ve směru podélném jsou vypočítány se zahrnutím koeficientu bezpečnosti tak, aby odpor kabelů k odlupování materiálu, který vzrůstá s přilnavostí k povrchu kabelů tím víc, čím je délka křídel větší, tj. vzrůstá s rozměry křídel, byl kompatibilní s přenášenými tažnými silami; zrovna tak musí tažné síly schopné přenosu kabely být kompatibilní s tažnými silami, o nichž se předpokládá, že by měly být přenášeny, a to vždy s ohledem na koeficient bezpečnosti.

Navíc je nutné, aby výztuže ve spojení s materiálem přiléhajícím ke kabelům vrstev z nich složených reagovaly při průchodu válečků na prodloužení a stlačení, kterým v tomto případě podléhají horní i dolní části spojovacího zařízení. Je třeba zdůraznit, že u řady provedení podle popisovaného vynálezu, a to znamená v případě robustních instalací v dolech a lomech, je dopravníkový pás umístěn během průchodu pracovní dráhou tak, že se jeho podélné okraje zvedají a vytvářejí žlab určený pro zadržení dopravníkového materiálu, kteiý má tendenci padat. Ohnutí nutné pro vytvoření žlabu je kolmé na natočení vznikající během průchodu přes válečky. Aby mohla být spojovací zařízení schopna překonat postupně obě tato zakřivení, je třeba, aby se úhel a rovnal 45°, což však není závazné pro všechna provedení vynálezu.

Prodloužení a smrštění výztuh podle vynálezu je možné jen z toho důvodu, že dochází ke kooperaci materiálu, který přiléhá ke kabelům; tento materiál je ohebný a poddajný a umožňuje změnu úhlu a tak, že se zmenšuje v případě působení tažných sil a zvětšuje se tehdy, když působí tlačné síly. Natočení, kterým podléhá spojovací zařízení během průchodu přes válečky nebo během nakládání na pás, nutně vede k rozdílům v délce příslušných částí spojovacího zařízení a to o 6 až 12 % a eventuálně i více; tyto rozdíly v délkách se pak projevují tažnými silami a tlačnými silami, které mají tendenci buď zmenšovat úhel a nebo jej zvětšovat. Vyrovnávání těchto rozdílů je možno pouze tehdy, jestliže ohebný a poddajný materiál, který kabely obklopuje a k nim přiléhá, se neoddálí od kabelů, protože neztrácí svou schopnost přilnutí a také není vystaven neúměrně velké námaze.

V kaučukovém průmyslu a v průmyslu zpracování plastických hmot je dobře známo, že materiály vystavené neúměrně velkému namáhání se příliš rychle opotřebovávají; k opotřebení dochází daleko dříve, než tomu bývá u normálního stárnutí příslušného materiálu; tyto materiály se mohou dokonce i na některých místech nalomit, čímž dochází k nenapravitelnému porušení zařízení.

V praxi a u běžného provedení se osvědčil úhel a 45° nebo blízký 45°, jakož i vzdálenost mezi přilehlými vrstvami pohybující se od poloviny do tří čtvrtin průměru kabelů, což umožňuje lépe snášet protichůdná zakřivení vyvolávaná na jedné straně válečky a na druhé straně vytvořením žlabu z dopravníkového pásu a to při zachování dodatečné rovnováhy všech vlastností zařízení a současném vyloučení přílišné tloušťky křídel spojovacího zařízení podle vynálezu. Je však přesto zřejmé, že spojovací zařízení podle vynálezu, u kterých je úhel a odlišný od úhlu 45° a kde je vzdálenost mezi vrstvami kabelů odlišná od vzdálenosti výše uváděné, může vést ještě k přijatelným výsledkům, aniž příslušné technické řešení překročí rámec popisovaného vynálezu. Úhel a chápaný jako úhel mezi 30° a 45° je přípustný, nejlepší výsledky se však dosahují pouze v případě úhlu a 45°.

Napojení křídel spojovacího zařízení na příslušné konce dopravníkového pásu je možno provést několika různými způsoby, z nichž některé lze kombinovat.

-3CZ 292787 B6

První způsob spojení spočívá ve vulkanizaci vnitřních stran křídel jednoho páru křídel s horní a dolní stranou příslušného konce dopravníkového pásu. Tento postup je známý a výhodný zvláště z toho důvodu, že napomáhá téměř dokonalému rozdělení tažných sil a chrání tím spojovací zařízení proti opotřebení. Jestliže je plocha vulkanizovaných stran dostatečná a je tedy 5 možno určit plochu křídel pro dané provedení, přilnavost v důsledku vulkanizace umožňuje čelit bez problému předvídatelným tažným silám. Nevýhodou vulkanizace je délka operace a navíc okolnost, že ji lze provádět pouze u vulkanizovatelných kaučuků.

Druhým způsobem spojení je lepení za studená. Postup je velice rychlý. Může být prováděn 10 u různých materiálů, není omezen jen na kaučuk. Přesto však lepení za studená není tak spolehlivé jako vulkanizace. Záleží ovšem na účelu, pro který bude spojovací zařízení používáno; také je možno tento způsob kombinovat s dalším, třetím způsobem spojení.

Třetí způsob spojení spočívá v nýtování, které lze použít samostatně. Každý nýt prochází postup15 ně jedním křídlem, koncem dopravníkového pásu a dalším křídlem stejného páru. Hlavy nýtů, tedy hlava předem připravená a hlava na druhém konci nýtu jsou umístěny na vnějších stranách křídel. S výhodou jsou otvory opatřené podpěrou pro hlavu nýtu připraveny předem v křídlech při výrobě spojovacího zařízení podle vynálezu. Ačkoliv je také možné umístit nýty do křídel, která nejsou předem opatřena otvoiy, dává se přednost neponechat umístění a počet nýtů náhodě 20 nebo inspiraci uživatele a dodávat produkt, který je předem připraven pro spojovací zařízení.

V případě spojovacích zařízení podle vynálezu, která jsou určena ktomu, aby přenášela značné tažné síly, je velice důležité, aby počet nýtů a geometrie jejich umístění nebyla náhodná. Pro určení této geometrie je třeba brát v úvahu odpor vůči pohybu kostry dopravníkového pásu. 25 Jestliže je známa celková tažná síla, která se má přenášet, určí se nejprve počet nýtů tím, že se dělí celková přenášená tažná síla odporem nýtu vůči ohybu v kostře dopravníkového pásu. Podle vynálezu je třena rozmístit nýty tak, že jedna podélná zóna zahrnující nýt nezahrnuje jiný nýt. To vede k rozdělení šířky křídel do podélných pásů, které jsou opatřeny pouze jedním otvorem pro. nýt. Z toho vyplývá, že počet umisťovaných nýtů by vedl k příliš hustému umístění v případě, že. 30 by nýty byly uspořádány na stejné příčné přímce; jelikož nýty předávají tažnou sílu působící na zkřížené kabely, byl by odpor vůči olupování zkřížených kabelů v zóně působení každého nýtu nedostatečný vzhledem k příslušné blízkosti nýtů a úzké zóně působení. Podle vynálezu se otvory pro nýty posunou do dostatečné vzdálenosti v podélném směru tak, aby celá oblast elastického spojení sdružující materiál spojovacího zařízení se zkříženými kabely se zónou působení nýtu 35 byla dostatečně velká a odpor vůči olupování kabelů byl vyšší než podíl celkové tažné síly připadající najeden nýt.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je perspektivní pohled na spojovací zařízení dopravníkového pásu výše popsaného typu ve tvaru písmene H podle vynálezu;

obr. 2 je řez spojovacím zařízením dopravníkového pásu procházejícím přes hnací váleček;

obr. 3 je perspektivní pohled na dopravníkový pás a jeho spojovací zařízení, jehož okraje jsou zvednuty během průběhu dopravní trasou za účelem vytvoření „žlabu“;

obr. 4 jsou schémata představující obr. 4a vzorek dvou na sebe položených vrstev kabelů, když je spojovací zařízení v klidu;

obr. 4b vzorek dvou vrstev kabelů, na které se působí tažnou silou v podélném směru a obr. 4c vzorek dvou vrstev kabelů, na které se působí tlačnou silou v podélném směru;

-4CZ 292787 B6 obr. 5 představuje schematicky zóny působení nýtů vyplývající ze zkříženého uspořádání kabelů dvou na sebe položených vrstev;

obr. 6 je perspektivní pohled na spojovací zařízení podle vynálezu a znázorňuje v částečném řezu výztuhu dvou vrstev kabelů.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna střední část 1 neboli jádro spojovacího zařízení, křídla 2,2', a 3,3', horní výztuha 4 a spodní výztuha 4'. Tento obrázek má zobrazit pouze hlavní části spojovacího zařízení, přičemž spojovací zařízení zde není vybaveno charakteristikami podle vynálezu. Na obrázku 1 znázorňuje šipka DT příčný směr a šipka DL podélný směr, jak výše uvedeno.

Obrázek 2 znázorňuje různé dráhy, kterými procházejí horní části spojovacího zařízení a jeho spodní části na válečku s poloměrem R, kde e znamená tloušťku spojovacího zařízení. Rozdíl délek těchto drah může dosáhnout dokonce 6 až 12 % i více při běžných rozměrech R, e. Průběh drah se snadno vypočítává podle vzorce pro obvod kružnice, 2 Π r (r je zde rovno R), podle (R + e) nebo podle průměrných hodnot částí spojovacího zařízení umístěného v průměrných vzdálenostech mezi R a (R + e), 2 Π s úhlovým koeficientem závisejícím na oblouku kontaktu dopravníkového pásu s příslušným válečkem, přičemž je tento úhlový faktor nejčastěji roven 180°/360° nebo 1/2.

Obr. 3 je perspektivní pohled na dopravníkový pás 5, jehož okraje jsou ohnuty směrem vzhůru do formy žlabu, čímž dochází k souvztažnému zakřivení spojovacího zařízení. Toto ohnutí je kolmé na natočení spojovacího zařízení při jeho průchodu válečky.

Obrázek 4a znázorňuje kabely 6 horní vrstvy výztuhy 4, 4' spojovacího zařízení a kabely 7 přilehlé spodní vrstvy stejné výztuhy 4, 4' spojovacího zařízení, když je spojovací zařízení v klidu. Při tomto výhodném provedení vytvářejí kabely vrstvy úhel a 45° k podélnému směru, což je znázorněno šipkou DL podél kraje; kabely 6 vrstvy se kříží v úhlu 90° s kabely 7 druhé vrstvy. Pro názornost jsou kabely stejné vrstvy znázorněny s daleko větším odstupem mezi sebou a průměr kabelů je cca 2 mm.

Obrázek 4b znázorňuje stejný prvek výztuhy za působení tažné síly v podélném směru. Čtverce původně vytvořené kabely 6, 7 se zde transformovaly do kosočtverců, jejichž podélná přímka je delší než příčná přímka. Materiál obklopující kabely vrstev, který k nim přiléhá, se v pracovním cyklu roztahuje, stahuje a stáčí.

Obrázek 4c znázorňuje stejnou výztuhu za působení tlačné síly v podélném směru. Zase se vytvoří kosočtverce z původních čtverců, ale rozměry přímek obrácené, než tomu bylo u obrázku 4b.

Obrázek 5 znázorňuje schematicky zóny působení nýtů; forma těchto zón působení ZA vyplývá z křížového uspořádaní kabelů, na které působí část celkové tažné síly přenášené nýtem. Plocha těchto zón je 3/2 1 x d, přičemž 1 je posun nýtů v podélném směru a d je posun nýtů v příčném směru. Jelikož jsou charakteristiky odporu proti odlupování materiálu spojovacího zařízení známé, je možno 1 vypočítat, zatímco d je údaj určený počtem nýtů a šířkou spojovacího zařízení, tj. jeho rozměrem v příčném směru. Počet nýtů se vypočítá z celkové tažné síly, která má být přenášena. Samozřejmě zahrnují všechny tyto výpočty koeficient bezpečnosti a v praxi se vychází z problémů uživatelů tak, aby se určily standardní typy spojovacích zařízení, která tyto problémy řeší. Zařízení podle vynálezu se jen výjimečně zhotovuje „na míru“.

-5CZ 292787 B6

Na obrázku 6 jsou znázorněny dvě vrstvy Ν', N zkřížených kabelů vytvářejících tak výztuhu. Kabely horní vrstvy N' jsou vyznačeny silně, kabely spodní vrstvy N” jsou znázorněny dvěma čarami. Křížky pak naznačují umístění nýtů.

Pokud jde o výrobu spojovacích zařízení, spočívá nejběžnější postup v odlití spolu s vulkanizací; materiál pro spojovací zařízení a také přilnavý materiál kabelů je vyroben z vulkanizovatelného kaučuku nebo se odlévá vstřikem v případě, že je základní materiál syntetický. Je vhodné umístit do odlévacích forem výše popsané výztuhy, nejčastěji ve dvou vrstvách jak pro homí výztuhu, tak i pro dolní výztuhu. Upevnění těchto vrstev v odlévací formě se provádí známou technikou. Jestliže je spojovací zařízení opatřeno předem otvory pro upevnění nýtů, je třeba umístit předem na příslušná místa tyčky. Tyto tyčky uspořádané uvnitř poloviny odlévací formy s ní mohou vytvářet celek, na který se umístí vrstvy předem připravených kabelů. Pro tento účel je užitečné, aby tyčky byly zakončeny kuželovité a jejich špička byla zaoblena tak, že se pak může snadno vsunout mezi dva kabely jedné i druhé vrstvy, aniž je nějak poškodí. Také je možno nahradit tyto tyčky vyjímatelnými tmy, které procházejí vnitřkem poloviny odlévací formy zvnějšku a po odlití se odstraní. Kónický tvar se zakulacenou špičkou může být samozřejmě nahrazen jinými vhodnými tvary, může mít tvar hemisféry nebo může být lomený.

Střední Část profilu spojovacího zařízení ve formě písmene H je nutno pro výklad popisu a nároků považovat za širokou. Vynález např. zahrnuje varianty, u kterých je střední část sloužící jako opěra konců dopravníkového pásu tvořena od sebe oddělenými prvky. Spojovací zařízení může být rovněž zhotoveno ze dvou oddělených částí, které se svými středními částmi spojují v pracovní poloze. Toto uspořádání např. při vulkanizaci umožňuje postupně upevnit část spojovacího zařízení a to konce dopravníkového pásu na střední část první části spojovacího zařízení a poté druhou část spojovacího zařízení, jehož střední část se na koncích dopravníkového pásu napojí na střední část první části spojovacího zařízení.

Jestliže se spojovací zařízení skládá ze dvou částí, je možno střední přepážku profilu H vytvořit tak, že není z jednoho kusu, ale tvoří ji dva výčnělky, které nejsou spolu spojeny, ale které svým tvarem odpovídají vnitřním stranám křídel stejného páru tak, aby mohly sloužit jako opěry pro konce dopravníkového pásu.

V případě použití nýtů procházejících předem připravenými otvory je však výhodné, aby spojovací zařízení sestávalo z jedné části a střední část zajišťovala správné umístění otvorů horních křídel ve vztahu k otvorům dolních křídel; jestliže však je spojovací zařízení vytvořeno ze dvou částí, je výhodné v případě použití nýtů, aby prostředky vytvářející střední část byly spojeny, čímž dojde k vystředění a vzájemnému zaklínování obou částí a ke správnému nastavení otvorů pro nýty.

Vynález tedy řeší daný problém a poskytuje řadu variant provedení podle potřeb uživatelů průmyslu, přičemž tyto varianty spadají plně do rozsahu patentových nároků.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Spojovací zařízení pro dopravníkové pásy ve tvaru písmene H se střední částí (1) neboli jádrem a dvěma páry paralelních křídel (2,2'; 3, 3') napojených z každé strany na střední část (1) a vytvářejících tak jednu součást, jelikož i napojených na konec (E) dopravního pásu v prostoru mezi křídly (2, 2'; 3, 3') s výztuhami (4, 4') zabudovanými do ohebného a poddajného materiálu spojovacího zařízení, přičemž výztuha (4) je uspořádána v horním křídle (2) páru křídel (2, 2') a v horním křídle (3) páru křídel (3, 3'), zatímco výztuha (4') je upravena v dolním křídle (2') páru křídel (2, 2') a dolním křídle (3') páru křídel (3, 3'), přičemž spojovací zařízení přiléhá

   -6CZ 292787 B6 k výztuhám (4, 4'), vy zn ačené t í m , že každá z výztuh (4, 4') je vytvořena minimálně ze dvou vrstev (Ν', N, ...) vysoce odolných, téměř neprůtažných kabelů (6, 7) uspořádaných v paralelních, od sebe oddělených rovinách, přičemž kabely (6, 7) každé vrstvy (Ν', N,...) jsou uspořádány do pravého úhlu, paralelně ksobě navzájem a vytvářejí ostrý úhel a kjejich podélnému směru, přičemž kabely vrstvy (Ν') se kříží v rovině s kabely přilehlé vrstvy (N) umístěné nahoře nad vrstvou (Ν') nebo dole pod ní.
2. 2. Spojovací zařízení podle nároku 1,vyznačené tím, že úhel a je 45°.
3. 3. Spojovací zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že materiálem pro spojovací zařízení je vulkanizovatelný kaučuk.
4. 4. Spojovací zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že mezi kabely (6, 7) jedné vrstvy (Ν') je uspořádán přilnavý materiál, který k této vrstvě (Ν') přiléhá.
5. 5. Spojovací zařízení podle nároku 4, vyznačené tím, že přilnavý materiál spojující kabely (6, 7) stejné vrstvy (Ν') a k vrstvě (Ν') přiléhající je vulkanizovatelný kaučuk.
6. 6. Spojovací zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že materiálem spojovacího zařízení je poddajný syntetický materiál přiléhající ke kabelům (6, 7).
7. 7. Spojovací zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že přilnavým materiálem pro spojení kabelů (6, 7) v jedné vrstvě (Ν') je syntetický materiál přiléhající k materiálu spojovacího zařízení.
8. 8. Spojovací zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačené tím, že v jednotlivých křídlech (2, 2'; 3, 3') páru křídel jsou provedeny otvory pro nýty, přičemž oblast působení nýtu v podélném směru nezasahuje do oblasti působení jiných nýtů.
9. 9. Spojovací zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že každý otvor pro nýty je posunut vzhledem k otvoru nebo otvorům pro další nýty o optimálně zvolený posun nýtu v podélném směru, přičemž odpor proti olupování materiálu spojovacího zařízení a/nebo přilnavého materiálu odpovídá části celkové tažné síly připadající na jednotlivou oblast působení toho kterého nýtu.
10. 10. Způsob výroby spojovacího zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačený t í m, že vrstvy kabelů (6, 7) pro horní výztuhu (4) se uspořádají a zaklíní do poloviny odlévací formy pro vulkanizaci nebo vstřikování a vrstvy kabelů (6, 7) pro dolní výztuhu (4') se uspořádají do druhé poloviny odlévací formy a navzájem se pevně zaklíní.
11. 11. Způsob výroby spojovacího zařízení podle nároku 10, vyznačený tím, že vrstvy (Ν', N,...) výztuh (4, 4') se umístí kolmo na tyčky uspořádané uvnitř odlévací formy, přičemž tyčky jsou vytvořeny ve tvaru zaobleného kužele pro průchod vnitřním prostorem obou polovin odlévacích forem pro zalití příslušných křídel (2,2'; 3, 3') spojovacího zařízení.
12. 12. Způsob výroby spojovacího zařízení podle nároku 11, vyznačený tím, že vrstvy (Ν', N”, ...) výztuh (4, 4') jsou upraveny na vysunovatelných nebo odstranitelných trnech ve tvaru zaobleného kužele pro průchod vnitřním prostorem obou polovin odlévacích forem pro zalití křídel (2,2'; 3,3') spojovacího zařízení.