CZ287858B6 - Apparatus for making man-made vitreous fiber (MMVF) products, process for producing such products and cascade spinner for apparatus making the same - Google Patents

Description

Zařízení pro zhotovování výrobků ze skelných vláken (MMVF), způsob zhotovování těchto výrobků a kaskádový rozmetač pro zařízení k jejich zhotovování

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro zhotovování výrobků ze skelných vláken, mezinárodně označovaných zkratkou MMVF podle anglického výrazu Man-Made Vitreous Fibre, používajícího kaskádový rozmetač v němž je každý rotor konstrukčně řešen tak, aby se otáčel kolem v podstatě vodorovné osy. Vynález se rovněž týká způsobu výrob výrobků, které mají obzvláště užitečné kombinace vlastností a které mohou být zhotovovány zařízením s odstředivým rozmetačem.

Dosavadní stav techniky

Odstředivý rozmetač může mít jediný rotor, namontovaný pro otáčení kolem v podstatě vodorovné osy tak, jak je tomu například ve známém systému zvaném jako Downeyův rozmetač. Častěji používaným odstředivým rozmetačem zpravidla bývá kaskádový rozmetač, který obsahuje první rotor a jeden nebo více následujících rotorů, jež jsou namontovány pro otáčení kolem v podstatě vodorovné osy a rozmístěny tak, aby se tavenina nalévaná na první rotor přemísťovala postupně na každý následující rotor a byla odstředivě odhazována z každého následujícího rotoru, případně z prvního rotoru, v podobě vláken.

Je nezbytné přemisťovat vlákna dále od rotorů. V patentu US 3709670 se vlákna přemisťují od kaskádového rozmetače do sběračové komory, která je připojena v blízkosti rozmetače. V tomto případě nejsou vlákna shromažďována v podobě plsti, ale jsou převážně nasávána do této komory jako vlákna unášená vzduchem.

Ve většině takových výrobních procesů se vlákna přemisťují směrem ke sběrači a na něj, kde vytvářejí plst, kterou sběrač následně přemisťuje dále od rozmetače. Plst může být vrstvena na sebe. Je důležité, aby se vlákna ukládala na sběrači v podobě laminámí vrstvy, jak je to jen možné. Pokud se vlákna ukládají kolmo k rovině plsti například v podobě shluků nebo smotků vláken, vzniká tendence ztráty užitečných vlastností plsťové struktury a výrobků z takové struktury zhotovených.

Obvyklé vytváření vzduchového proudění v axiálním směru vpřed od rozmetače zajišťuje přemisťování vláken od okolí rotoru ke sběrači a na něj. Tento přemisťovací vzduch může tryskat ze vzduchových přiváděčích otvorů rozmístěných okolo a pouze několik málo centimetrů od obvodu rotorů, jak uvádí GB 867299, nebo může být nasáván z okolí rozmetače účinkem sání prováděného skrze sběrač, jak uvádí GB 961900, nebo může být jak vháněn, tak i odsáván.

Sběrač mívá obvykle podobu šikmého spodku sběračové komory. Komora je obvykle otevřena na konci, který směřuje k rozmetači, což je vzdálenější konec ve vztahu ke sběrači, přičemž rozmetač je umístěn v tomto otevřeném konci, jenž vytváří poměrně rozsáhlou a rozmanitou volnou oblast v okolí rozmetače pro vstup přiváděného vzduchu, který je do komory nasáván. Rozmetač obsahující příslušné motory pro pohánění rotorů má obvykle v průřezu značně velkou plochu, jak je to například předvedeno na obr. 1 patentu US 5,131,935. Ačkoli rozmetač může představovat v podstatě obdélníkový tvar, jak ukazuje zmíněný obr. 1, často představuje značně nepravidelný tvar jak v příčném, tak i v podélném průřezu. V souvislosti s tím je příčný průřez volné oblasti v okolí rozmetače značně rozmanitý s náhlými změnami ve volné oblasti po délce rozmetače. V důsledku proměnlivého podélného tvaru této volné oblasti je proud vzduchu vysoce turbulentní. Navíc je nutné vytvořit natolik silné nasávání skrze sběrač, aby vzduch odsávaný z volné oblasti v okolí rozmetače dosahoval takovou rychlost v axiálním směru, jejíž účinek zajistí přemisťování vláken na sběrač.

-1 CZ 287858 B6

V GB 961900 se uvádí, že konec sběračové komory nacházející se v blízkosti rozmetače je v podstatě uzavřen s výjimkou otvoru, v němž se nachází rozmetač. V tomto otvoru je umístěna roura, přičemž rotory rozmetače jsou namontovány na skříni rozmetače v této rouře tak, aby byl vymezen poměrně úzký průchod, který je popisován jako tryska, mezi skříní rozmetače a vnější válcovitou stěnou roury. Vzduch je nasáván do tohoto úzkého průchodu účinkem sání prováděného skrze sběrač tak, aby bylo zajištěno přemisťování vláken od rozmetačových rotorů na sběrač. Proud vzduchu proudící rourou má údajně rychlost 1000 až 5000 stop za minutu (tj. přibližně 5 až 30 m/s) a je konstatováno, že průchody, jimiž je vzduch přiváděn k rotorům, jsou konstruovány tak, aby nevznikaly zvířené proudy nebo jiné turbulence ve fluidním proudění.

V souvislosti s tím vzniká domněnka, že v průchodu, jenž vede za rotory, by měly převládat v podstatě stálé podmínky proudění. Avšak tyto stálé podmínky proudění budou nevyhnutelně zničeny, jakmile vzduch vyrazí z průchodu za rotory, protože předek rozmetačové skříně zabírá příliš velkou plochu (skrze kterou žádný vzduch neprochází) ve vztahu k volné oblasti průchodu. Kvantitativní vztah mezi volnou oblastí a plochou konce skříně není možno z výkresu patentu GB 961900 určit kvůli nesrovnalostem ve vyobrazeních. Průchod však není veden kolem celé rozmetačové skříně, ale má převážně tvar „C“ a velká plocha nad rozmetačem je zablokována. Proto je nevyhnutelné, že při výstupu vzduchu z tohoto průchodu zcela převládají turbulentní podmínky, a to dokonce i tehdy, když je mezi rozmetačovou skříní a částí vnější válcovité stěny roury vedoucí k rotorům vytvořena ohraničující vrstva. Tyto turbulence budou i nadále podporovány skutečností, že vzduch vystupuje z úzkého průchodu do prostorné komory rozmetače vymezené na svém zadku velkou přepážkovou stěnou. Proto bude v komoře působit poměrně značné množství vírů vznikajících v oblasti předního konce rozmetače a vnějšku oblasti průchodu. Zpětné proudění vzduchu v komoře je na vyobrazeních názorně předvedeno a je také vidět, že se jedná o nasávání vzduchu v podstatě kolmým směrem skrze sběrač. V důsledku uvedených skutečností je nevyhnutelné, že se projeví vznikání značného množství shluků nebo smotků vláken.

Při zhotovování MMVF výrobků s použitím odstředivého rozmetače se používá známé zdokonalení počátečního tvoření vláken a přemisťování vytvořených vláken od povrchu rotoru uplatňující prvotní vzduchové přiváděči prostředky, které jsou přidruženy ke každému z následujících rotorů (a případně také k prvnímu rotoru). Na základě toho je proud vzduchu veden v podstatě axiálně v blízkosti rotorů. Vytvořený proud vzduchu může mít spirálovou nebo tangenciální složku a může být ovlivněn tak, aby vytvářel rozšiřující se kužel. Takový systém je popsán například ve WO 92/06047 a v US 5131935. V tomto případě bude mít proud vzduchu obvykle velmi vysokou rychlost, typicky nad 100 metrů za sekundu (tj. 20 000 stop za minutu).

Vzduchové proudění udržuje v podstatě stálé proudové podmínky v blízkosti rotorů tak, aby působilo jako ohraničující vrstva v podobě proudové stěny, která podporuje tvoření vláken.

Avšak navzdory účinku stálých proudových podmínek v blízkosti rotorů existují i nadále v běžné výrobní praxi podmínky umožňující vznik značných turbulencí, jež převažují bezprostředně před rotory. Například lze uvést, že v případě, kdy v prvotním vzduchu převažují stálé proudové podmínky, pak obvykle převažují značně turbulentní podmínky v jakémkoli vzduchu, který proudí okolo rozmetače. V patentu US 5,131,935 je uveden příklad typického konstrukčního řešení rozmetače, který je objemný, má nepravidelný tvar a jeho motory jsou odsazeny od rotorů.

V souvislosti s tím bude jakýkoli vzduch proudící v blízkosti rozmetače stěží vytvářet ohraničující vrstvu ulpívající na rozmetači a stejně tak značná plocha předního konce rozmetače bude spolupracovat při vyvolávání značné turbulence bezprostředně před rozmetačem. Na základě toho platí, že i když má jakýkoli vháněný vzduch proudící podél rozmetače stálé proudové podmínky při přiblížení k rotorům, prvotní vzduch má natolik vysokou axiální rychlost ve vztahu k axiální rychlosti vháněného vzduchu, aby byl vytvořen velmi vysoký gradient rychlosti v radiálním směru. Účinek tohoto gradientu a důsledek existence mezery mezi prvotním vzduchem a vháněným vzduchem jsou v praxi tak značné, že se bezprostředně před předkem

-2CZ 287858 B6 předního konce rozmetače nevyhnutelně objevují značné turbulence a zpětné víry. Jak již bylo v předchozím textu zmíněno, v provozních podmínkách dochází k tomu, že vzduch, který proudí podél rozmetače k rotorům, podléhá turbulencím a tudíž nemá stálé proudové vlastnosti, takže dochází k dalšímu zintenzívnění turbulencí. Turbulence projevující se bezprostředně před předkem rozmetače budou také sílit v důsledku skutečnosti, že v provozních podmínkách zabírají rotory obvykle poměrně malou část (například méně než 25 %) celkové plochy předního konce rozmetače. Výsledkem společného působení všech těchto faktorů je značný rozsah turbulencí tam, kde se primární vzduch setkává se vzduchem proudícím podél rozmetače. Proto je vzduchové proudění v bezprostřední blízkosti předku rozmetače ovlivňováno turbulencemi a nemá stálé proudové podmínky. Na základě toho se jeví jako nevyhnutelné, že poměrně značná část vláken se na sběračích ukládá v podobě shluků, které negativně ovlivňují rovnoměrnost tloušťky plsti.

V případě obvykle používaného rozmetacího zařízení má vzduch, jenž je nasáván z okolí rozmetače, nutné mnohem nižší rychlost než primární vzduch, a to zpravidla méně než 5 % hodnoty rychlosti proudu primárního vzduchu. Toto je podstatné, protože objem vzduchu, který musí být přemístěn ke sběrači a dále skrze něj, by byl v případě existujících konstrukčních řešení rozmetačového zařízení nadměrný, kdyby řečená rychlost nasávaného vzduchu byla vyšší než obecně uvedený poměr, a to zejména s ohledem na nepravidelnou a značně rozměrnou volnou oblast v okolí přinejmenším některých součástí konvenčního rozmetače.

Proto obvykle používané odstředivé rozmetače, které jsou vybaveny uváděným zdrojem primárního vzduchu, v provozních podmínkách nutně generují středový primární vzduch proudící vysokou rychlostí a poměrně pomalý, nasávaný vzduch v okolí rozmetače, avšak v určité vzdálenosti od něho. Ve WO 88/06146 je ukázáno jednotka mající jediný rotor, který je namontován ve skříni podobající se proudnici, jež obsahuje jak rotor, tak i souosý hnací motor, avšak tento dokument neuvádí žádné podrobnosti o možnostech praktického použití této jednotky při výrobě vláken nebo o vztahu mezi vzduchem vypuzovaným z vnějšku skříně a jakýmkoli vzduchem proudícím kolem skříně.

V případě kaskádového rozmetače podle WO 93/13025 jsou vlákna odhazována směrem k příkře nakloněnému povrchu sběrače účinkem proudu primárního vzduchu a určitého počtu dalších vzduchových proudů vycházejících z rozmetače nebo jeho okolí. Sání je vyvoláváno v oblasti ze sběračem, takže na vlastním sběrači neexistuje žádný pokles tlaku a sběračová komora je popisována jako zařízení, které v podstatě nemá stěny. Takto to vypadá, že je vytvořen natolik účinný proud vzduchu, aby celá oblast sběrače mohla být úplně otevřena s ohledem na okolní atmosféru, přičemž vytvořená vlákna se ukládají pouze v důsledku pohybu vzduchu. Toto řešení má výhodu vtom, že je odvráceno nežádoucí potenciální zanášení stěn nečistotami, avšak řízení takového zařízení v provozních podmínkách je velmi obtížné.

MMVF plst zhotovovaná s použitím vodorovně orientovaného odstředivého rozmetače, zvláště pak kaskádového rozmetače, se obecně vyrábí z minerální taveniny (tato tavenina je jinak známa jako přírodní nebo strusková tavenina) na rozdíl od skelné plsti, která se obvykle vyrábí ze skleněné taveniny například činnosti rozmetače typu „Tel“. Minerální tavenina vyráběná zmiňovanými rozmetači má ve srovnání se skleněnou plstí několik výhod. Minerální plst je odolnější vůči ohni a lépe odpuzuje vodu, přičemž výrobní náklady mohou být nižší například proto, že surovina pro její výrobu je levnější. Avšak v zájmu dosažení srovnatelné izolační hodnoty je obecně nutné vyrábět takovou minerální plst, která bude mít větší měrnou hmotnost než skleněná plst. Například MMVF plst, která se vyrábí na kaskádovém rozmetači má sklon obsahovat úměrné množství výhozu (vlákna nebo částečky mající průměr nejméně 63 pm), jenž má tendenci chovat se netečně, což ovlivňuje vlastnosti plsti.

Citlivé řízení činnosti rozmetače v podmínkách provozu a zejména snížení jeho výrobní kapacity může zmenšit množství výhozu a zlepšit vlastnosti MMVF plsti vyráběné kaskádovým nebo jiným vodorovně orientovaným odstředivým rozmetačem. To však vede ke zvyšování výrobních

-3CZ 287858 B6 nákladů. Příklad MMVF plsti, jež může být vyrobena kaskádovým rozmetačem a může mít dobrou kvalitu, avšak její produkce vjednotkách za hodinu je značně nízká, je popisován v WO 92/12941.

Bylo by potřebné zdokonalit výrobu MMVF vlny vyvinutím takového rozmetače, který by umožnil zlepšení produktivity nebo kvality výrobku nebo obou těchto hledisek. Obzvláště by bylo potřebné přizpůsobit stávající výrobní postupy a zařízení natolik, aby bylo možné zdokonalit řízení a průběh výrobních postupů a tím zdokonalit ukládání vláken v podobě plsti vznikající v průběhu výroby při dosahování výhodných výrobních výsledků.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je zařízení pro zhotovování výrobků ze skelných vláken (MMVF), které zahrnuje odstředivý rozmetač mající přední konec, první řízené ovladatelný rotor nebo sestavu řízené ovladatelných rotorů skládající se z prvního rotoru a jednoho nebo více následujících rotorů, kdy každý rotor je upraven na čele předního konce rozmetače pro své otáčení kolem v podstatě vodorovné osy a pro odhazování taveniny nalévané na první rotor pryč z něj v podobě vláken nebo pro, v případě sestavy rotorů, přemisťování taveniny z něj na následující a každý další následující z rotorů podle určeného pořadí a odhazování taveniny z každého následujícího rotoru, volitelně i z prvního rotoru, v podobě vláken, dále zahrnující primární vzduchové přívodní prostředky, tvořené štěrbinami v podobě kruhových oblouků, vedených přinejmenším ve vnějších obvodových oblastech, rozmetače nacházejících se kolem vnější obvodové oblasti prvního rotoru nebo v případě sestavy rotorů kolem vnějších obvodových oblastí po sobě následujících rotorů, případně i prvního rotoru, pro vhánění primárního vzduchu axiálně dopředu přes povrch každého rotoru, k němuž jsou štěrbiny přidruženy, a ještě zahrnující motorové hnací prostředky, tvořené motory pro roztáčení jednoho nebo každého rotoru, a nakonec zahrnující komoru, která má sběračovou část, jejíž rozmetačový konec přiléhá k odstředivému rozmetači a která je vedena směrem dopředu od rozmetačového konce, jehož podstata spočívá vtom, že komora má rozmetačový úsek, jehož zadní konec je otevřen do okolní atmosféry a jehož přední konec navazuje na rozmetačový konec sběračové části komory a dále má v podstatě troubovitý tunel, v jehož vnitřním prostoru je mezi předním koncem a zadním koncem upravený odstředivý rozmetač, dále že sběračová část komory je axiálně prostupná vzduchem vháněným z rozmetače, vzduchem odsávaným z troubovitého tunelu a případně menším, hlavní proud vzduchu nerušivým množstvím vzduchu odsávaného nebo vháněného případnými vzduchovými průchody v rozmetačovém konci sběračové části, přičemž přední konec rozmetače a přední konec rozmetačového úseku vzájemně mezi sebou vymezují v podstatě otevřený kruhový prstenec, dále při přinejmenším 50 % plochy průměru předního konce rozmetačového úseku je otevřeno pro vstup proudu vzduchu nasávaného skrze rozmetačový úsek činností sacích prostředků, tvořených vývěvou sací komory sběračové části a že rozmetač a troubovitý tunel jsou tvarovány do profilu, na alespoň části délky skříně rozmetačového úseku, pro vytvoření stálých podmínek pro proudění vzduchu prstencem.

Výsledkem vyvolání řízeného proudu v podmínkách stálého proudění skrze prstenec spolu s vhodnou volbou vháněného nebo primárního vzduchu je snadno možné vytvořit v podstatě neturbulentní podmínky v oblasti sběračového úseku, kde se primární vzduch poprvé směšuje se vzduchem z prstence.

Podle výhodného provedení rozmetač obsahuje skříň, v podstatě uzavřenou pro volné axiální proudění vzduchu skrze skříň a mající přední čelo tvořené čelní deskou, zadní konec tvořený koncovou deskou a troubovitou skříňovou stěnu protahující se mezi předním čelem a zadním koncem, první rotor a jeden nebo více kaskádovitě uspořádaných následujících rotorů, kdy každý rotor je upevněn ve skříni otáčivě před předním čelem okolo vodorovné osy pro postupné přemisťování taveniny, nalévané na první rotor, na následující a každý následující rotor podle jejich pořadí a její odhazování z tohoto následujícího a každého následujícího rotoru, případně i

-4CZ 287858 B6 z prvního rotoru, v podobě vláken, primární vzduchové přívodní prostředky tvořené štěrbinami přidruženými k prvnímu rotoru nebo ke každému následujícímu rotoru a případně i k prvnímu rotoru, pro axiální vhánění vzduchu přes povrch prvního nebo každého rotoru nejméně ve vnějším směrem orientovaných oblastech prvního nebo každého rotoru a motorové prostředky tvořené motory pro pohon rotorů, umístěnými ve skříni nebo v oblasti vymezené obvodem zadního konce skříně.

Podle jiného výhodného provedení zařízení je celková plocha příčného průřezu prvního rotoru a následujících rotorů rovna 40 % až 90 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně.

Tato celková plocha může výhodně představovat 50 % až 90 % celkové plochy maximálního příčného průřezu skříně, avšak na délce přední části skříně o velikosti 10 cm.

Celková plocha příčného průřezu prvního a následujících rotorů může představovat i 55 % až 85 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně.

Je výhodné, když skříň má v podstatě rovnoběžné strany vedené od jejího předního čela k jejímu zadnímu konci nebo do blízkosti jejího zadního konce.

Motorové prostředky mohou být tvořeny samostatným motorem pro každý jednotlivý rotor přičemž každý motor je souosý s příslušným rotorem.

Zařízení dále výhodně obsahuje prostředky pro samostatné seřizování rychlosti otáčení jednoho nebo více rotorů nezávisle na dalším jednom nebo více rotorech.

Přídavné průchody vzduchu mohou být tvořeny otvory pro přívod sekundárního vzduchu k přesouvání segmentů vzduchu axiálně dopředně za účelem přemisťování vláken od rozmetače směrem ke sběrači. Otvory mohou být umístěny i v rozmetači.

Svislá vzdálenost v rozmetači mezi nejníže položeným rotorem a nejnižší částí troubovitého tunelu je alespoň 1,5 násobkem vzdálenosti mezi vrchem prvního rotoru a nejvyšší částí troubovitého tunelu.

Rozmetač může být zavěšen uvnitř rozmetačového úseku na stranách a/nebo vrchních částech troubovitého tunelu.

Zařízení dále výhodně obsahuje prostředky pro kmitání rozmetače společně s rozmetačovým úsekem kolem svislé osy v rozsahu úhlu kmitání od 5 do 30 stupňů, tvořené deskami nebo tyčemi.

Zařízení podle dalšího výhodného provedení obsahuje prostředky pro pootáčení rozmetače kolem vodorovné osy, která je rovnoběžná s osami otáčení rotorů, tvořené deskami nebo tyčemi.

Zařízení může obsahovat i prostředky pro kmitání rozmetače kolem vodorovné osy, jež je kolmá k osám otáčení rotorů, tvořené deskami nebo tyčemi.

Zařízení podle dalšího výhodného provedení obsahuje směrové vodiče tvořené vodícími lopatkami upravenými u nebo na předním konci rozmetačového úseku pro neaxiální usměrnění pohybů původně axiálních segmentů vzduchového proudění vystupujícího z předního konce rozmetačového úseku do sběračové části.

Směrové vodiče výhodně tvořené vodícími lopatkami jsou umístěny na vnitřní straně troubovité stěny, jsou vytvořeny jako polohově nastavitelné nebo tvarované pro řízení usměrnění neaxiálního pohybu segmentů vzduchu proudícího z předního konce rozmetačového úseku.

-5CZ 287858 B6

Směrové vodiče mohou mít tvar pro nasměrování proudění segmentu vzduchu kuželovité vnějším směrem z předního konce rozmetačového úseku do sběračové části.

Sběračová část komory může být výhodně vytvořena jako uzavřená proti vnikání vzduchu kromě vzduchu vypuzovaného dopředným směrem zrozmetače a vzduchu nasávaného z otevřené oblasti v přední části rozmetačového úseku.

Zařízení dále výhodně obsahuje prstencový průchod který má rovnoběžné stěny a je na vnější straně vymezen troubovitým tunelem rozmetačového úseku a na vnitřní straně odstředivým rozmetačem, pro vedení vzduchu od otevřeného zadního konce k prstenci.

Sběrač je výhodně umístěn ve sběračové komoře v úhlu 60 až 120 stupňů k vodorovné rovině. Vodorovná vzdálenost od spodku nejníže položeného rotoru ke sběrači představuje 0,3W, kde „W“ je maximální šířka otevřeného zadního konce rozmetačového úseku.

Sběrač má výhodně šířku 1,1 W až 2W.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se boční stěny sběračové komory nebo vzduchové vodicí usměrňovače na vnitřních stranách těchto bočních stěn v podstatě kuželovité rozšiřují vnějším směrem od okolí otevřeného zadního konce rozmetačového úseku a horní stěna sběračové části je vedena v podstatě kuželovité směrem vzhůru od otevřeného zadního konce rozmetačového úseku.

Rozmetačový úsek obsahuje výhodně alespoň dvě rozmetačové sekce, kde jedna sekce obsahuje jeden rozmetač a druhá rozmetač druhý a oba rozmetače jsou nasměrovány do jediné sběračové části, přičemž rozmetačové sekce jsou vzájemně rovnoběžné a každá z nich je otevřena do rozmetačového konce sběračové části.

Dalším předmětem vynálezu je způsob zhotovování výrobků z vláken MMVF s použitím shora uvedeného zařízení, který zahrnuje nalévání taveniny na první rotor jehož otáčením, nebo v případě soustavy rotorů otáčením každého z následujících rotorů v určeném pořadí a případně i prvního rotoru, se tavenina odhazuje z prvního rotoru nebo z každého následujícího rotoru, případně i z prvního rotoru, a tím rozmetává za tvorby vláken, přičemž vlákna se přemisťují od rotoru či rotorů ke sběrači a shromažďují se na něm v podobě plsti působením axiálního proudění, složeného z rovnoměrného axiálního proudu primárního vzduchu vháněného primárními vzduchovými přívodními prostředky tvořenými štěrbinami a proudu vzduchu, nasávaného účinkem podtlaku, působícího od sběrače, zvolného průchodu kolem rozmetače prstencem při řízených stálých podmínkách proudění axiální rychlostí, která má hodnotu 5 až 40 % axiální rychlosti primárního vzduchu vypuzovaného ze vzduchových přívodních prostředků tvořených štěrbinami a plsť se následně přemisťuje ven z komory.

Pokud se nestanoví jinak, bude v této specifikaci prováděn výpočet axiální rychlosti na základě poměru proudění (Nm3 za sekundu) v oblasti průchodu, jímž vzduch proudí. Takto se axiální rychlost primárního vzduchu vypočítává na základě velikosti otevřené plochy štěrbin a axiální rychlost vzduchu nasávaného skrze otevřenou oblast v předním konci rozmetačového úseku se vypočítává na základě velikosti plochy prstence nebo, existuje-li otevřená oblast v rozmetači, na základě velikosti plochy prstence, k níž se připočte velikost otevřené oblasti v rozmetači.

Průměrná axiální rychlost vzduchu nasávaného z volného průchodu kolem rozmetače je výhodně 5 až 50 m/s a axiální rychlost primárního vzduchuje 60 až 170 m/s. Axiální rychlost primárního vzduchu je podle jiného výhodného provedení 70 až 120 m/s a axiální rychlost vzduchu nasávaného zvolného průchodu kolem rozmetače je 10 až 30% axiální rychlosti primárního vzduchu a činí od 10 do 35 m/s.

-6CZ 287858 B6

Objem vzduchu vypuzovaného od rozmetače je menší než 8 % objemu vzduchu odsávaného z volného průchodu kolem rozmetače.

Dále je pro způsob výhodné, když stálé podmínky proudění v proudu vzduchu vystupujícím z prstence a z primárního proudu vzduchu jsou stanoveny tak, aby v oblasti sběračové komoiy, kde se primární vzduch začíná směšovat se vzduchem z prstence, převažoval v podstatě neturbulentní stav proudění.

V důsledku proudění vzduchu skrze prstenec v podmínkách v podstatě stálého proudění a v důsledku volby přiměřené axiální rychlosti vzduchu proudícího skrze prstenec je možné vytvořit v podstatě neturbulentní podmínky ve sběračové komoře, kde se primární vzduch poprvé směšuje se vzduchem z prstence. Toho je dosaženo právě novým konstrukčním řešením rozmetače, kdy primární vzduch a vzduch z prstence vychází z rozmetače do takové míry společně jak je to jen možné.

Kaskádový rozmetač podle vynálezu obsahuje první rotor a jeden či více rotorů následujících, kde každý z rotorů je otáčivý kolem vodorovné osy na předku předního čela tvořeného čelní deskou rozmetače a umístěný tak, aby tavenina nalévaná na první rotor byla přemisťována na každý následující rotor v určeném pořadí a odhazována z jednoho či každého následujícího případně i z prvního rotoru v podobě vláken, dále obsahující primární vzduchové přívodní prostředky tvořené štěrbinami přidruženými k prvního nebo každému následujícímu případně i prvnímu rotoru pro axiální vhánění vzduchu přes povrch prvního případně každého rotoru přinejmenším ve vnějším směrem orientované oblasti prvního nebo každého rotoru. Jeho podstata spočívá v tom, že obsahuje skříň v podstatě uzavřenou pro volné axiální proudění vzduchu a mající přední čelo tvořené čelní deskou, zadní konec tvořený koncovou deskou a troubovitou skříňovou stěnu protahující se mezi deskami a mající proudnicový tvar pro rovnoměrné axiální proudění vzduchu podél vnějšku skříně, přičemž skříň má motorové prostředky tvořené motory pro pohon rotorů, umístěné ve skříni nebo v oblasti vymezené obvodem zadního konce skříně, přičemž celková plocha příčného průřezu prvního rotoru a následujících rotorů představuje nejméně 40 % celkové plochy maximálního příčného průřezu vymezeného troubovitou stěnou skříně.

Celková plocha příčného průřezu prvního rotoru a následujících rotorů činí výhodně 50 až 80 % celkové plochy maximálního příčného průřezu skříně avšak na délce 10 cm od předního konce skříně nebo činí výhodně 55 % až 85 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně.

V typickém, obvykle používaném kaskádovém rozmetači, jako je rozmetač známý z WO 92/12941 nebo WO 92/06047 nebo US 5131935, zaujímají rotory jen velmi malou část, například 5 až 20 % celkové plochy příčného průřezu rozmetače. Proto součástí skříně kolem rotorů nutné vytvářejí možnost vzniku nežádoucích vírů a turbulencí. Podle vynálezu je proto celková plocha příčného průřezu prvního a následujících rotorů rovna nejméně 40 % celkové plochy maximálního příčného průřezu vymezeného skříní.

Je-li rozmetačem otevřená sestava samostatných motorových jednotek, pak plochou příčného průřezu rozmetače je plocha částečně bránící průchodu proudu vzduchu v axiálním směru za rozmetač, neboli celková plocha příčného průřezu pevných součástí rozmetače. Je-li upřednostněn kaskádový rozmetač mající v podstatě uzavřený vnějšek skříně, jenž je vymezen v podstatě troubovitou stěnou, pak je maximální plocha příčného průřezu vymezena touto uzavřenou skříní s výjimkou toho, prochází-li rozmetačem otevřené středové potrubí, jímž může být prováděn vzduch proudící z rozmetače, jak je uváděno v US 5131935, kdy plocha tohoto otevřeného potrubí je vyloučena z celkové plochy rozmetače.

Skříň rozmetače podle vynálezu má výhodně rovnoběžné stěny, které jsou vedeny od její přední čelní desky k zadní koncové desce nebo do blízkosti této desky.

-7CZ 287858 B6

Motorové prostředky jsou výhodně tvořeny samostatným motorem pro každý jednotlivý rotor, přičemž každý motor je souosý s příslušným rotorem.

Rozmetač podle svého dalšího výhodného provedení obsahuje troubovitý tunel obklopující skříň pro vymezení volného průchodu kolem skříně, kteiý je otevřený na svém předním konci a na svém zadním konci.

Rozmetač může obsahovat i prostředky pro kmitání rozmetače ve vztahu k troubovitému tunelu kolem svislé osy nebo vodorovné osy. Rozmetač může být zavěšen v tunelu.

Tunel obklopuje skříň a je otevřený na každém konci tak, aby vymezil kruhový průchod mezi rozmetačovou skříní a tunelem. Přední čelo skříně a/nebo zadní konec jsou výhodně uzavřeny proto, aby rozmetačem nemohl volně procházet proud vzduchu v axiálním směru. V pevném předním čele skříně jsou umístěny příslušné vzduchové přiváděči prostředky a prostředky pro dodávání pojivá a také jsou v něm vytvořeny otvory pro osy. Jak předek, tak i zadek skříně jsou výhodně uzavřeny.

V podstatě troubovitá stěna skříně obklopená rozmetačem má proudnicový tvar alespoň na předním konci stěny, výhodně po celé její délce. Rozsah proudnicového tvaru by měl být takový, aby vzduch proudící podél stěny měl ohraničující vrstvu, přilínající ke stěně skříně alespoň na jejím předním konci, čímž jsou vytvořeny stálé podmínky proudění na předním konci stěny, přednostně po celé délce skříně.

Aby ohraničující vrstva zůstala ve stavu trvalého přilnutí, nemá žádné proudění narušující nepravidelnosti radiální hloubky větší než 1 či 2 cm. Za proudění narušující nepravidelnost je považována tvarová změna, která má podstatnou radiální hloubku (například větší než 2 cm a maximálně 5 cm) a která má čelní plochu, zejména situovanou ve směru proudění, jež má podstatnou radiální hloubku a vytváří úhel více než 30 stupňů ve vztahu k ose. Proto aby úhel sklonu také čelní plochy neměl být větší než 30 stupňů, výhodně než 20 stupňů a nej výhodněji než 10 stupňů ve vztahu k ose, tj. čelní plocha směřující po směru proudění by měla tvořit úhel přinejmenším 150 stupňů, výhodně blížící se 180 stupňů ve vztahu k povrchu skříně ve směru proudění.

Je výhodné, aby celková plocha příčného průřezu rotorů byla co největší, s ohledem na maximální plochu příčného průřezu skříně. Rotory mohou být mírně kuželovité nebo vypouklé, výhodně jsou v podstatě válcovité. Rozmetač může mít jen první rotor a jeden či častěji dva následují rotory, přednostně jsou uplatněny tři následující rotory. Poměry otáčení rotorů jsou obecně takové, že zrychlovací pole druhého a následujících rotorů je normálně stejné jako zrychlovací pole prvního rotoru, často je ale jeho 1,5 násobkem. Například při výrobě poměrně hrubších vláken je zrychlovací pole prvního rotoru v rozsahu od 8 od 25 km/s², každého z následujících rotorů pak v rozsahu 15 až 70 km/s². Při výrobě jemnějších vláken je ale zrychlovací pole prvního rotoru od 30 do 100 km/s² a následujících rotorů od 80 do 350 km/s².

Proudnicový tvar přední části rozmetačové skříně může být tvořen jejím sešikmením dovnitř směrem k uložení rotorů v předním čele výhodně například v úhlu, který není větší než 45 stupňů, výhodně než 20 nebo 30 stupňů. Toto sešikmení může být uděláno na poměrně krátkém úseku například do vzdálenosti 5 cm nebo 10 cm. Vymezená procentuální hodnota plochy skříně se takto týká pouze přední části skříně, tedy například prvních 5 nebo 10 cm skříně. Konkrétně rotory mají výhodně plochu alespoň 50 % plochy příčného průřezu, která je vymezena předním 10 cm skříně. Jakákoliv širší část skříně za touto přední částí může mít slabý nebo žádný účinek na vznikání turbulence kolem předního čela, pokud je tvar skříně přiměřeně správný. Existuje-li takový záměr, může být vzdálenost sešikmení delší.

Skříň však obecně mívá v podstatě rovnoběžné strany, které jsou vedeny od určité vzdálenosti od předního čela (například od 5 cm) k jejímu krajnímu zadnímu konci nebo do polohy blízko jejího

-8CZ 287858 B6 zadního konce, která je dostatečně daleko od předního čela, aby se předešlo podstatným následkům turbulencí vznikajících ve vzduchovém proudění kolem předního konce. Například jsou přijatelné nepravidelnosti nebo změny tvaru v důsledku připojení přívodních trubek nebo umístění motorů v zadních 25 % a obvykle v zadních 10% celkové délky kaskádového rozmetače. Jestliže je navíc, jak bude vysvětleno v dalším textu, jakýkoli vnější troubovité tunel příslušně tvarován, může být použitelný pro proudnicově tvarovaný díl skříně tak, aby zaujímal pouze menší část celkové délky rozmetače.

Rovněž je možné, aby v podstatě rovnoběžné strany přešly do směrem dovnitř sešikmené zadní části, takže průměr skříně se postupně zvětšuje vnějším směrem od zadního konce k přednímu konci rozmetačové skříně. Toto obzvláště účinné proudnicové tvarování může být dosaženo vytvářením sešikmení směrem dozadu k úzkému konci skříně a připojením vzduchové přívodní trubky tak, že má v podstatě stejný rozsah jako tento úzké konec.

Aby se předešlo potížím a turbulencím vyvolávaným vlivem umístění motorů, které se nacházejí odsazené od příslušných rotorů, jak je předvedeno v US 5 131 935, je potřebné, aby se tyto motorové prostředky pro pohon rotorů vešky do prostoru ohraničeného obvodem kaskádového rozmetače. Jestliže má kaskádový rozmetač uzavřenou vnější skříň, je možné do této skříně umístit jediný motor a vybavit ho příslušnými hracími řemeny a/nebo příslušnými převody pro přenos pohonu z tohoto motoru na jednotlivé rotory. Je však prokazatelně výhodnější, že motorové prostředky v kaskádovém rozmetači by měly splňovat požadavek uplatnění samostatného motoru pro každý rotor, jenž by takto vytvářel v podstatě souosý mechanismus. Toto řešení odstraňuje potřebu uplatnění pásů a dalších prostředků pro přenášení pohonu do stran z motoru na rotor. Vybavení každého rotoru v podstatě souosým vlastním motorem je spolehlivým způsobem pro sestavování proudnicově tvarovaného kaskádového rozmetače obsahujícího skupinu samostatných rotorových jednotek, kdy každá takové jednotka se skládá z rotoru a motoru.

Motory mohou být úplně uzavřeny ve skříni rozmetače. Motory jsou však často umístěny za zadkem skříně nebo přinejmenším přesahují za případnou zadní stěnu ve skříni, aby mohly být vystaveny chladicímu účinku vzduchu proudícího ve skříni. Jakákoli nepravidelnost na předku motoru, která by měla tendenci rušit plynulost proudění, je výhodně zakryta usměrňovačem proudění, který odpovídá směru proudění a který je umístěn v úhlu menším než 30° ve vztahu k ose. Protože celkové proudnicové tvarování zadního konce nemusí být kritické, je možné umístit motory tak, že vnějším směrem mírně přesahovaly oblast obvodového opláštění.

Výhodně jsou uplatněny prostředky pro samostatné seřizování rychlosti otáčení jednoho nebo více rotorů nezávisle na sobě. Jestliže je například každý rotor poháněn přidruženým, v podstatě souosým motorem s možností nastavování různých rychlostí, je možné seřizovat rychlost otáčení nezávisle na rychlostí otáčení ostatních rotorů.

Kaskádový rozmetač musí být nutně vybaven primárními vzduchovými přívodními prostředky pro vhánění vzduchu napříč povrchy rotorů přinejmenším ve vnějších obvodových oblastech rotorů, jimiž jsou ty oblasti rotorů, které se nacházejí v blízkosti vnějšího obvodu kaskádového rozmetače.

Primární vzduchové přívodní prostředky jsou všeobecně umístěny kolem přinejmenším jedné třetiny a obvykle přinejmenším poloviny každého z následujících rotorů.

Hlavním úkolem primárního vzduchuje napomáhat při vytváření a přemisťování vláken, a proto řečené primární vzduchové přívodní prostředky by měly být umístěny u každého z následujících rotorů, z nichž se vytvářená vlákna odhazují. Mohou však být také umístěny u prvního rotoru, a to obzvláště tehdy, když konstrukční řešení rotorů a způsobu použití rotorů zahrnuje výrobu podstatné části vláken jejich odhazováním z prvního rotoru.

-9CZ 287858 B6

Jednotlivá provedení primárních vzduchových přívodních prostředků mají obecně tvar kruhové štěrbiny. Tato štěrbina může mít podobu souvislé štěrbiny nebo řady postupně za sebou umístěných otvorů. Vnitřní průměr kruhového oblouku štěrbiny (nebo oblouku řady otvorů) může být větší než průměr příslušného rotoru, a to v některých případech o 20 mm nebo dokonce 50 mm, ale všeobecně je výhodné, aby vnitřní průměr řečeného kruhového oblouku štěrbiny byl v podstatě stejný jako průměr příslušného rotoru nebo nebyl větší než 10 mm nebo 15 mm.

Vháněný primární vzduch může proudit jednoznačně axiálně nebo může mít tangenciální složku, takže proud vypuzovaný ze štěrbiny má spirálovitý směr. Pokud má proud mít tangenciální složku, je možné do jedné nebo více štěrbin po jejich délce umístit prostředky pro vyvolávání změn úhlu směru vháněného proudění, jejichž popis je například uveden ve WO 92/06047.

Primární vzduchové přívodní prostředky mohou mít vnitřní a vnější štěrbiny, kdy vnější štěrbina přechází do vnitřní štěrbiny nebo vnější štěrbina se nachází v blízkosti vnitřní štěrbiny, přičemž řečené štěrbiny jsou konstrukčně řešeny tak, aby pohyb primárního vzduchu vháněného skrze vnitřní a vnější štěrbiny byl veden různými směry.

Primární vzduch je vháněn skrze štěrbinu za existence v podstatě stálých podmínek proudění, takže výhodně vytváří v blízkosti povrchu rotoru vzduchovou stěnu.

V rozmetači mohou být umístěny také sekundární vzduchové přívodní prostředky pro vhánění sekundárního vzduchového proudění. Tyto sekundární vzduchové přívodní prostředky mohou mít podobu dalšího kruhového prstence, který je umístěn vnějším směrem od primární vzduchové přívodní drážky, nebo může být umístěn pouze v některých částech předního čela kaskádového rozmetače, například hlavně pod rotory. Tyto sekundární vzduchové přívodní prostředky slouží převážně jako podpůrné prostředky pro přemisťování vláken od rozmetače.

Ačkoli proud primárního vzduchu a jakýkoli proud druhotného vzduchu obecně vystupuje z příslušných vzduchových přívodních prostředků ve směru, jenž je v podstatě rovnoběžný ve vztahu k osám rotoru, může mít jeho směr také neaxiální složku nebo může takovou neaxiální složku získat po výstupu ze vzduchových přívodních prostředků například v důsledku spirálového kroužení primárního proudu vzduchu a na základě toho může mít celkový směr mající podobu rozšiřujícího se kuželu.

Rychlost proudění primárního vzduchu v axiálním směruje obecně v rozsahu do 6é do 170 m/s. Tyto hodnoty se vypočítávají na základě poměru proudění (Nm³ za sekundu) skrze oblast primárních vzduchových přívodních prostředků, tzn. otevřenou plochu štěrbin. Když je sekundární vzduch vháněn z rozmetače, může mít jeho axiální rychlost (měřená stejným způsobem) stejný rozsah nebo může být nižší například až do 30 m/s.

Novelizovaný kaskádový rozmetač (který má nebo nemá obklopující troubovitý tunel) může být použit při praktickém provádění široké škály výrobních postupů zhotovování MMVF výrobků, a to zejména výrobků z minerálních surovin. Může být použit jako náhrada za doposud používaný kaskádový rozmetač. Je výhodný v tom, že je celistvý, jeho váha může být snížena a při provozu spotřebuje méně energie než řada doposud běžně používaných rozmetačů. V této souvislosti přihlašovaný vynález mimo jiné zahrnuje všechny výrobní postupy zhotovování MMVF výrobků, při jejichž provádění může být uplatněn novelizovaný kaskádový rozmetač, který je obklopen rozmetačovou skříní vymezující v podstatě uzavřený vnější obvod a mající nejméně 40 % plochy ohraničené touto rozmetačovou skříní pokrytých plochou příčného průřezu prvního rotoru a následujících rotorů, jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu.

Využitelnost tohoto rozmetače, je obzvláště významná tehdy, když je potřebné nebo nutné regulovat proudění vzduchu v blízkosti rozmetače, a to především záměrně vyvolaného prouděním v blízkosti rozmetače. V zájmu maximálního využití možnosti takového regulování je kaskádový rozmetač výhodně umístěn do v podstatě troubovitého tunelu, který obklopuje skříň.

-10CZ 287858 B6

V podstatě troubovitý tunel může být namontován kolem rozmetače a poměrně blízko něj takovým způsobem, aby byl vymezen poměrně úzký průchod mezi tunelem a vnějškem skříně kaskádového rozmetače, a to zpravidla po celé délce rozmetače.

Jak troubovitý tunel, tak i vnější skříň mají takové konstrukční řešení, aby byl mezi nimi vymezen průchod, který vytváří stálé podmínky proudění, jež převládají ve vzduchovém proudění procházejícím tímto průchodem. Proto by příslušné ohraničující vrstvy vzduchu měly v podstatě stále ulpívat na vnější stěně rozmetačové skříně a vnitřní stěně troubovitého tunelu přinejmenším v blízkosti předního konce rozmetačové skříně. V souvislosti s tím by vnitřní stěna troubovitého tunelu měla mít v podstatě proudnicový tvar přinejmenším v té oblasti, která se nachází v oblasti předního konce troubovitého tunelu, a neměly by se na ní vyskytovat žádné nepravidelnosti mající radiální hloubku a takový úhel jejich čelní plochy postavené ve směru proudění, jež by narušovaly proudění oddělováním ohraničující vrstvy od vnitřního povrchu tunelu.

Pokud existuje poměrně úzký průchod mezi rozmetačem a tunelem, může být potřebné vhánět vzduch například výtlačným ventilátorem skrze tento poměrně úzký průchod, kdy takto vytvořené proudění může v rozmetači sloužit jako sekundární vzduch, přičemž primární vzduch je vháněn skrze kruhové štěrbiny kolem rotorů.

V zájmu zajištění potřebného účinku primárního vzduchu a přemisťovacího vzduchuje v případě doposud známých rozmetačů nezbytné vhánět značně velké objemové množství vzduchu skrze rozmetač. Avšak kombinace kompaktní podstaty novelizovaného rozmetače včetně jeho dalších provedení, malé plochy příčného průřezu uzavřené skříně ve V21ahu k ploše rotorů a schopnosti umístění rozmetačové skříně do celkově troubovitého tunelu, v jehož důsledku je optimalizováno vytváření vzduchového proudění, umožňuje podstatné snížení množství vzduchu, který musí být vháněn skrze rozmetač. Například objem (Nm³/s) primárního vzduchu může být typicky méně než polovinou nebo dokonce méně než čtvrtinou objemu, který je vyžadován pro provoz běžně používaného kaskádového rozmetače majícího podobnou výkonnost při zhotovování vláken. Toto umožňuje značné zjednodušení trubkových rozvodů a dalšího technického vybavení souvisejícího se vzduchovými přívodními prostředky v rozmetači. Obzvláště toto zdokonalení umožňuje značné úspory energie, která je vyžadována při zajišťování přívodu a vhánění primárního vzduchu, protože spotřeba energie souvisí s objemovým množstvím (v Nm³) dodávaného vzduchu.

Rozmetač může být konstruován pro otočný nebo kmitavý pohyb buď sám o sobě, nebo společně stroubovitým tunelem a výhodné řešení umožňující takový otočný nebo kmitavý pohyb je popsáno podrobněji v následujícím textu.

Ačkoli průchod mezi rozmetačem a vnějším, v podstatě troubovitém tunelu může být poměrně úzký, výhodně existuje poměrně velký průchod, protože volně průchozí plocha příčného průřezu v otevřeném konci tunelu kolem rozmetače je poměrně velká. Část průchodu, která hlavně řídí chování vzduchového proudu přemisťujícího vlákna od rozmetače, vytváří kruhový prstenec kolem předního konce rozmetače a předního konce rozmetačové části. Přinejmenším 50 % plochy příčného průřezu předního konce rozmetačové části by měla být výhodně otevřena pro proudění vzduchu nasávaného z této rozmetačové části činností sacích prostředků. Protože je rozmetač výhodně uzavřen proti proudění vzduchu nasávaného z rozmetačové skříně, je plocha příčného kruhového prstence výhodně přinejmenším 50 % plochy příčného průřezu předního konce rozmetačové části. Otevřená oblast zaujímá obecně od 50 do 90 % celkové plochy příčného průřezu otevřeného konce troubovitého tunelu. Tato otevřená oblast často zaujímá nejméně 60 %, avšak ne více než 80 % celkové plochy otevřeného konce tunelu.

V zájmu existence v podstatě stálých podmínek proudění ve vzduchu procházejícím skrze prstenec musí tento prstenec mít v podstatě proudnicový tvar (tzn. v podstatě bez výčnělků, které by narušovaly proudění) a musí mít potřebnou délku, aby existovaly v podstatě stálé podmínky

-11CZ 287858 B6 proudění vystupujícího z prstence jako výsledek vytvoření ulpívajících ohraničujících vrstev vzduchu v blízkosti rozmetače a troubovitého tunelu při průchodu vzduchu prstencem. Délka prstence, která je potřebná pro vytvoření pro vytvoření v podstatě stálých podmínek proudění ve vzduchu vystupujícím z prstence bude záviset na konstrukčním řešení rozmetače a troubovitém tunelu před prstencem z hlediska směru proudění (tzn. směrem k zadnímu konci rozmetače). Stálé podmínky proudění (tzn. směrem k zadnímu konci rozmetače). Stálé podmínky proudění mohou být například vytvořeny v poměrně krátkém prstenci tehdy, když konstrukční řešení troubovitého tunelu zajistí zrychlování vzduchu při průchodu prstencem tím, že prstenec bude mít užší plochu příčného průřezu než ty části průchodu, které se nacházejí před prstencem z hlediska směru proudění a které k tomuto prstenci vedou. Proto takové konstrukční řešení může mít podobu trysky. Prstenec může mít v podstatě stejnou šířku ve velmi krátkém délkovém úseku při vytváření tryskového efektu, avšak obecně má axiální délku nejméně 5 cm, přičemž má v podstatě stejnou šířku ve vztahu k rozmetačové skříni. Prstenec má často v podstatě stejnou šířku, jejíž rozměr je větší než přinejmenším 25 % délky rozmetačové skříně.

Prstenec může být chápán jako mezikruží mezi předním koncem rozmetače a předním koncem skříně, kdy toto mezikruží řídí proud vzduchu vycházející z prstence, a proto může být velmi krátké v takových případech, kdy v průchodu může existovat zrychlení, nebo delší, když průchod má rovnoběžné strany.

Vnější troubovitý tunel může mít obecně válcovitý tvar, avšak, je-li to požadováno, může mít kuželovitý tvar nebo kuželovitý tvar přecházející do válcového tvaru na jeho předním konci. Často bývá výhodné takové konstrukční řešení, kdy v podstatě troubovitý vnější tunel je v podstatě válcovitý s výjimkou širší vstupní oblasti na jeho zadním konci, který je sešikmen k válcovitému tělesu. Jeho příčný průřez může mít tvar kružnice nebo jiného obrazce, například elipsy.

V podstat troubovitá stěna rozmetačové skříně má obecně nepravidelný tvar a nemá v příčném průřezu tvar kružnice, protože přibližně kopíruje prostorové uspořádání určené sestavení skupiny rotorů, ale, existuje-li takový záměr, může mít skutečně válcovitý tvar. V souvislosti s tím nemívá příčný průřez prstencového průchodu mezi skříní a troubovitým tunelem obecně tvar pravidelného mezikruží.

Šířka kruhového prstence kolem rozmetače, může být v podstatě stejnoměrná nebo se může měnit, takže prstenec bývá obvykle širší pod rozmetačem než nad ním, jak bude vysvětleno v následujícím textu. Obvykle je však výhodné, aby prstenec byl v podstatě úplný, takže vzduchový průchod je otevřen kolem celého obvodu rozmetače. Pokud je nějaká část prstence uzavřena (což je obvykle nežádoucí), je důležité, aby se prstenec mohl zužovat svou šířku směrem k uzavřené části, aby se zabránilo vzniku turbulencí v místě, kdy je prstenec uzavřen.

Sestava kaskádového rozmetače umístěného v troubovitém tunelu obsahuje hlavně rozmetač, v podstatě troubovitý tunel a prostředky pro zavěšení nebo jiné upevnění rozmetače v troubovitém tunelu takovým způsobem, aby byl vymezen úplný prstenec kolem rozmetače. Je-li to žádoucí, může troubovitý tunel rovněž obsahovat jeden nebo více soustředně nebo excentricky umístěných trub v hlavním troubovitém tunelu, kdy tyto vnitřní trouby nevyvolávají nežádoucí turbulence nebo víry ve vzduchovém proudění, které je vyvoláno v mezikruží vytvořeném mezi vnějším troubovitým tunelem a příslušnou vnitřní troubou, přičemž je nepřípustné, aby tyto vnitřní trouby nepřijatelně zmenšily celkovou otevřenou oblast příčného průřezu prstence, skrze kterou proudí vzduch z tunelu. Například může být uplatněna válcovitá trouba, která obklopuje rozmetačovou skříň a je ve vztahu k této rozmetačové skříni umístěna blíže, a vnější troubovitý tunel, jenž řečenou válcovitou troubu obklopuje. Celkový průchod pro vyvolené proudění vzduchuje tím rozdělen na vnitřní a vnější mezikruží, přičemž otevřená oblast není významně změněna přítomností vnitřní válcovité trouby.

-12CZ 287858 B6

Rovněž je možné instalovat trubková vedení nebo další trubkové rozvody tak, aby byly celkově vedeny v podstatě rovnoběžně s rozmetačem a vnějším troubovitým tunelem, a to od zadku rozmetače k přednímu konci troubovitého tunelu. Tímto způsobem může být například přiváděn sekundární vzduch tak, že vystupuje pod rozmetačem nebo kolem rozmetače. Obecně je potřebné omezit takové trubkové rozvody nebo jiné přívodní prostředky na minimum, neboť zmenšují průchozí oblast mezi rozmetačem a troubovitým tunelem. Takové trubkové rozvody nebo jiné prostředky by také měly být přiměřeně upraveny do proudnicového tvaru, aby bylo odvráceno riziko vytváření nežádoucích turbulencí ve vzduchu, který proudí prstencovým průchodem.

Délka troubovitého tunelu vedeného od předního čela rozmetače směrem dozadu je obvykle přinejmenším 30 % a výhodně přinejmenším 60 % délky rozmetače, což představuje vzdálenost od předního čela rotorů k zadnímu konci skříně nebo i déle k nejzazší části nejzazšího motoru. Tunel bývá často stejně dlouhý jako rozmetač a někdy jeho délka bývá trojnásobkem nebo dokonce pětinásobkem délky rozmetače.

Přední konec troubovitého tunelu se výhodně nachází v podstatě ve stejné rovině s předním koncem rozmetače a obzvláště se obecně nachází v podstatě ve stejné rovině s předním čelem rozmetače. Jestliže by předek troubovitého tunelu byl příliš daleko od rozmetače ve směru proudění, pak odhazovaná vlákna, navíc s výhozem, by trpěla naražením na přední konec troubovitého tunelu namísto toho, aby byla odhazována do sběračové části komory. Jestliže by přední konec troubovitého tunelu byl nepřípustně umístěn příliš daleko ve vztahu k rozmetačové skříni proti směru proudění, pak by vznikly potíže při ovládání vyvolaného vzduchového proudění kolem předního konce rozmetače.

Je nezbytné vytvořit podmínky pro nalévání taveniny na vrchní rotor zvnějšku komory. Vytvoření otvoru v horní oblasti troubovitého tunelu by postačovalo pro přímé nalévání taveniny na vrchní rotor, ale často bývá použit otvor v troubovitém tunelu a navazující licí žlábek, který vede z oblasti pod řečeným otvorem nad rotor. V tomto případě se tavenina nalévá skrze otvor do licího žlábku a z licího žlábku na horní část rotoru.

Pokud je kaskádový rozmetač umístěn v rozmetačové části komory nebo v nějakém jiném troubovitém tunelu vymezujícím poměrně velkou otevřenou oblast kolem rozmetače, je výhodné umístit rozmetač v takové poloze, která je vyšší než středová poloha troubovitého tunelu. Toto řešení umožňuje vhánění větší množství vzduchu pod rozmetač než po jeho stranách a nad ním, v důsledku čehož se zlepší účinek přemisťování vláken ke sběrači.

Rozmetač je obecně umístěn tak, aby svislá vzdálenost oddělující nejnižší rotor v pořadí od dolní části troubovité stěny troubovitého tunelu byla nejméně 1,2 násobkem a výhodně nejméně 1,5 násobkem svislé vzdálenosti oddělující nejvyšší část prvního rotoru od nejvyšší části stěny troubovitého tunelu. Poměr mezi tímto horním a dolním oddělením je obvykle přinejmenším 2 a často přinejmenším 3 nebo 4. Může být až 10 a skutečně v některých případech nemusí být nezbytné přivádět významný proud vzduchu podél vrchu rozmetače, přičemž v takových případech je tento poměr velmi vysoký. Obecně je však tento poměr nižší než 20 a často nižší než 10.

Maximálním vodorovným příčným rozměrem rozmetače je často označován úsek vodorovné přímky procházející osou druhého následujícího rotoru rozmetače. Takto měřená šířka rozmetače představuje obecně hodnotu od 25 do 75%, často od přibližně 30 do 60 % šířky komoiy měřené v téže vodorovné poloze. Tím je zajištěno vytvoření odpovídající otevřené oblasti na obou stranách rozmetače.

Rozmetač je obvykle umístěn v troubovitém tunelu tak, aby se poměr vzdálenosti mezi nejnižším následujícím rotorem a příslušnou stranou troubovitého tunelu na jedné straně rozmetače ke vzdálenosti mezi nejnižším následujícím rotorem a příslušnou stranou troubovitého tunelu na druhé straně rozmetače účelně přiblíží 1:1, například v rozsahu od 3:1, výhodně od 2:1 do 1:2.

-13CZ 287858 B6

Obvykle používané kaskádové rozmetače jsou namontovány na pevném podkladu, jakým je typicky betonová podlaha, nebo na kolejnicích. Kvůli jejich hmotnosti se mohou poměrně obtížně přemisťovat, a to i tehdy, jsou-li namontovány na kolečkách. Výhodou novelizovaných rozmetačů podle tohoto vynálezu je jejich kompaktnost a nízká hmotnost, takže nemusí být namontovány na pevném podkladu. Namísto toho mohou být zavěšeny na vhodných držácích. Takový rozmetač může být zavěšen připojením stran a/nebo vrchních částí troubovitého tunelu k nosným prostředkům. Vrch troubovitého tunelu může být zavěšen na závěsném zařízení nebo může být zavěšen na určitém počtu držák, jako jsou desky nebo tyče, které jsou vedeny od bočních a/nebo vrchních částí troubovitého tunelu.

Prostředky pro zavěšení není jiné připevnění rozmetače v troubovitém tunelu mohou obsahovat přídavné prostředky, jež s ohledem na troubovitý tunel umožňují kmitání rozmetače kolem v podstatě svislé osy nebo vodorovné osy, kde osa kmitání může být v podstatě rovnoběžná s osami otáčení rotorů nebo může být v podstatě kolmá ve vztahu kosám otáčení rotorů. Alternativně může být celá sestava troubovitého tunelu a rozmetače namontována pro takové kmitání nebo pootáčení.

Je výhodné, když se rozmetač spolu se svým obklopujícím troubovitým tunelem namontuje pro společné kmitání kolem svislé osy, protože toto řešení zajišťuje stav, kdy vyvolaný a vháněný vzduch proudící tunelem bude mít tendenci ke změnám směru v souladu s kmitáním rozmetače. Kmitání rozmetače kolem v podstatě svislé osy je prováděno v poměrně malém úhlu kmitání, a to často v rozsahu od 5 do 30° (například od 2,5° do 15° na každé straně středové osy). Celkový úhel kmitání je obecně přinejmenším 7° a obvykle přinejmenším 10° . Všeobecně není potřebné, aby tento úhel byl větší než přibližně 25° a často nebývá větší než přibližně 20°. Obvykle bývá výhodný rozsah tohoto úhlu od přibližně 14 do 20°.

Kmitání je výhodně prováděno při frekvenci přinejmenším 0,05 Hz, obvykle přinejmenším 0,1 Hz. Může být prováděno při vyšších hodnotách frekvence kmitání, avšak například 2 Hz nebo zejména 1 Hz jsou normálně přijatelná maxima. Výhodné jsou hodnoty kmitočtu v rozsahu od přibližně 0,3 Hz do 0,6 Hz nebo 1 Hz. Kmitání může být prováděno nepřetržitě nebo občas. Frekvence kmitání se může měnit v souladu s výrobními podmínkami. Například poměr rychlosti pohybu sběrače se může měnit úměrně k poměru tvoření plsťové struktury tak, aby byla udržována v podstatě stejná hmotnost na jednotku plochy vytvářené plsťové struktury i přes změny v dodávání taveniny. Frekvence kmitání se může výhodně měnit v souladu s poměrem rychlosti pohybu sběrače tak, že tato frekvence kmitání se může zvýšit tehdy, když se zvýší poměr rychlosti pohybu sběrače, a může se snížit tehdy, když se poměr rychlosti pohybu sběrače naopak sníží. Frekvence kmitání se mění v podstatě přímo úměrně ke změnám poměru rychlosti pohybu sběrače, takže jeden cyklus kmitání odpovídá v podstatě stálé délce úseku dráhy sběrače.

Kmitání kolem v podstatě svislé osy může mít užitečný účinek na stejnoměrnost ukládání vláken na sběrač a může zdokonalit vlastnosti plsťových struktur například prováděním příčného kladení vrstev vláken v plsťové struktuře, která se na sběrači vytváří.

Kmitání rozmetače nebo rozmetače a jeho troubovitého tunelu kolem v podstatě vodorovné osy, která je v podstatě kolmá ve vztahu k osám otáčení, může vykazovat podobný vztah změn frekvence a rychlosti pohybu sběrače a může mít užitečný účinek na ukládání vláken.

Kmitání rozmetače může být výhodně prováděno kolem podstatě vodorovné osy, která je v podstatě rovnoběžná s osami otáčení rotorů a může být prováděno jako opakované kmitání, avšak upřednosťovaně se podobá seřizovatelnému pootáčení rozmetače z jedné nastavené polohy do druhé nastavené polohy. Obvykle se rozmetač pootáčí v troubovitém tunelu, avšak, je-li to žádoucí, může se troubovitý tunel pootáčet společně s rozmetačem. Tímto způsobem je možné měnit úhel mezi vodorovnou přímkou procházející příčně středem prvního rotoru a přímkou procházející středem prvního rotoru a středem prvního následujícího rotoru. Rozmetač je typicky

-14CZ 287858 B6 namontován tak, aby se mohl ovladatelně pootáčet, takže zmíněný úhel může mít obecně jakoukoli zvolenou hodnotu v rozsahu do 0 do 30°, často od 0 do 20° a nejčastěji v rozsahu přibližně 5 do 10°. Měření tohoto úhlu a následně i vzájemného úhlového nastavení druhého a třetího následného rotoru je možno významně ovlivnit zhotovování vláken.

Ačkoliv je žádoucí, aby kruhový průchod, jenž je vymezen mezi rozmetačem a troubovitým tunelem, byl v podstatě přímo průchozí, může vzniknout potřeba umístit do tohoto průchodu vodiče pro dodání neaxiální složky do proudu vzduchu, který tímto průchodem prochází. Tyto vodiče mohou být uspořádány tak, aby dodaly do procházejícího proudu vzduchu takovou složku, která celkově dodá vzduchovému proudu procházejícímu průchodem spirálovitý směr. Tyto vodiče jsou však výhodně konstrukčně řešeny tak, aby každý z nich určil neaxiální pohyb určitého úseku vzduchu proudícího průchodem, protože toto umožňuje uplatnit taková tvarování vodičů, která určí různé neaxiální směry pohybu různým axiálním úsekům vzduchu proudícího průchodem. Například vodiče umístěné v nejnižším kvadrantu trubicového tunelu mohou mít tendenci dodat vzduchu proudícímu tímto kvadrantem směs otáčení proti směru hodinových ručiček nebo naopak. Vzduch proudící v jakékoli dané oblasti, například pod rozmetačem, může být touto technickou úpravou maximalizován.

Tyto směrové vodiče v podobě lopatek jsou připevněny a trvale tvarovány tak, aby určovaly tyto různé neaxiální směry pohybu různým částem vzduchového proudění, avšak je výhodné, aby byly nastavovatelné, čímž by bylo možné seřizovat směr proudění vzduchu v průběhu chodu zařízení v reakci na změny provozu.

Navíc v případě vodičů vyvolávajících krouživý pohyb vzduchuje všeobecně výhodné, aby svým tvarováním a umístěním dodaly proudu vzduchu, který vystupuje z troubovitého tunelu, směrovou složku rozšiřujícího se kuželu, jenž postupuje od rozmetače směrem ke sběrači.

Vodiče se obvykle umisťují na předním konci v podstatě troubovitého tunelu obklopujícího rozmetač. Tyto vodiče mohou být umístěny na rozmetači, ale upřednostňované to jsou lopatky, které jsou namontovány na vnitřní stěně troubovitého tunelu v celkově podélném směru, takže nevytvářejí nežádoucí překážky v průchodu mezi rozmetačem a troubovitým tunelem.

Jako vodiče mohou sloužit také menší tryskající proudy vháněného vzduchu a v takovém případě mohou být vývody pro tyto tryskající proudy umístěny na rozmetačové skříni, v této rozmetačové skříni nebo na troubovitém tunelu.

Rozmetač podle druhého znaku tohoto vynálezu je výhodně použit v kombinaci s prvním znakem tohoto vynálezu, kdy popisovaným troubovitým tunelem je troubovitý tunel rozmetačové části komory podle prvního znaku. Sběračová část komory podle prvního znaku ve výhodně konstruována tak, aby minimalizovala a upřednostňované v podstatě úplně zabránila možnosti nasávání vzduchu do sběračové části (činností sacích prostředků, které provádějí odsávání vzduchu skrze sběrač) s výjimkou troubovitého tunelu a případně dalších známých otvorů, jež umožňují vstup malého množství vzduchu neovlivňujícího celkové proudění. Určitý průnik do komory obvykle způsobuje jáma, která se výhodně nachází pod otevřeným koncem troubovitého tunelu a která slouží pro shromažďování výhozu, ale množství vzduchu vstupujícího skrze tuto jámu může být snadno ovládáno, takže významně neovlivňuje provozní výkon.

Obecně platí, že řečená komora bývá v podstatě uzavřená s výjimkou sběrače, skrze který je prováděno sání, otevřené oblasti otevřeného konce tunelu okolo rozmetače a přívodních otvorů pro požadované příměsi. Například jedním nebo dvěma vstupními otvory ve stěnách komory mohou být do prostoru sběrače znovu přiváděna vlákna, která unikla v odsávaném vzduchu.

Vzduchem, který je vypuzován z rozmetače bývá obvykle pouze primární vzduch, ale, jak již bylo uvedeno v předchozím textu, může být z rozmetače vypuzován jak primární vzduch, tak i sekundární vzduch. Určité řízené a provozní nerušící množství vzduchu, které je menší než

-15CZ 287858 B6 množství vzduchu vypuzovaného z rozmetače a které je nasáváno z otevřené oblasti tunelu, může případně také vstupovat do sběračové části komory skrze její rozmetačový konec. Určité množství sekundárního vzduchu může být například vypuzováno z průchodů v rozmetačovém konci sběračové části nebo řízené množství vzduchu může být nasáváno skrze kruhové nebo jiné otvory v rozmetačovém konci sběračové části.

Výhodně přinejmenším 50 % a obecně přinejmenším 75 % nebo přinejmenším 85 % celkového objemu vzduchu (v Nm³/s), který je odsáván z komory (skrze sběrač) proudí z troubovitého tunelu a rozmetače.

Vzduch je odsáván z prstence na základě účinku podtlaku působícího skrze sběrač do v podstatě uzavřené sběračové části. Tímto způsobem je vyvoláno proudění vzduchu skrze prstenec a tudíž neexistují žádné prostředky pro vypuzování nějakého vzduchu nebo významného množství vzduchu z tunelu. Avšak v některých případech se může uplatnění takových prostředků ukázat jako užitečné (například v podobě umístění ventilátoru a otevřeném zadním konci tunelu) při řízení vyvolaného proudění vzduchu, který je odsáván z tunelu.

V důsledku konstrukčního řešení komory, kdy většina nebo v podstatě všechen vzduch odsávaný skrze sběrač musí být vzduchem vháněným z rozmetače a řízené přiváděný skrze troubovitý tunel, a v důsledku vytvoření potřebně velké otevřené oblasti v troubovitém tunelu kolem rozmetače je možné snadno ovládat vyvolané proudění vzduchu procházejícího průchodem výsledkem čehož je minimalizování turbulencí ve sběračové části komory. V případě doposud známých rozmetačů majících velmi vysokou rychlost prouděni primárního vzduchu a nízkou rychlost vzduchu proudícího kolem (a často v určité vzdálenosti od) rozmetače se projevuje tendence ke stupňování velmi rychlého radiálního proudění v blízkosti rozmetače, což nutně způsobuje významné turbulence. V případě přihlašovaného vynálezu existuje možnost snadného řízení přívodu primárního vzduchu a míry odsávání, čímž se minimalizují nepřijatelné tendence gradientu rychlosti proudění.

Konkrétní vlastnosti vháněného vzduchu a rozměiy zařízení jsou výhodně takové, aby zmíněná axiální rychlost proudění vzduchu řízené vyvolaného v otevřené oblasti příčného průřezu otevřeného konce byla 5 až 40 %, obvykle 5 až 30 % umíněné rychlosti pohybu primárního vzduchu v axiálním směru. Obecně to je 10 až 20 nebo 25% rychlosti pohybu primárního vzduchu v axiálním směru. Zmíněná axiální rychlost řízené vyvolaného proudění vzduchu se vypočítává z poměru proudění vzduchu (Nm³/s) a rozměrů otevřené oblasti otevřeného konce kolem rozmetače, z níž vzduch vystupuje.

Zmíněná axiální rychlost řízené vyvolaného proudění vzduchu je obecně 5 až 10 m/s, výhodně pak 10 až 35 m/s. V typických podmínkách provozu může být například primární vzduch vháněn rychlostí 100 m/s a řízené vyvolané proudění vzduchu může mít zmiňovanou rychlost 25 m/s. Tyto údaje lze porovnat s odpovídajícími údaji běžně používaného rozmetače, jehož rychlosti obou uváděných typů proudění jsou například vyšší než 130 m/s a nižší než 10 m/s.

Zvláštní výhoda zařízení podle tohoto vynálezu spočívá v tom, že tentokrát je možné, aby množství (v Nm³/s) vháněného primárního (nebo primárního a sekundárního) vzduchu představovalo menší podíl celkového množství objemu vzduchu (v Nm³) vstupujícího do rozmetačového úseku a/nebo odsávaného skrze sběrač, než je tomu v případě doposud známých rozmetačů. Dobré výsledky mohou být dosaženy například tehdy, když tento podíl je méně než 10% a často méně než 8%, například podíl v rozsahu od 3 do 6%. Toto nejen snižuje požadavky na energii, jak již bylo zmíněno, ale rovněž usnadňuje udržování v podstatě stálých podmínek proudění do takové vzdálenosti, jak je to jen možné, tedy i tam, kde se primární vzduch směšuje s řízené vyvolaným prouděním vzduchu. Proto existuje menší tendence ke vznikání turbulence tehdy, když primární vzduch má například maximální rychlost proudění v axiálním směru 120 m/s a představuje 5% celkového objemu vzduchu a sekundární proud vzduchu má maximální rychlost 40 m/s a představuje 95 % celkového objemu vzduchu, než

-16CZ 287858 B6 tehdy, když primární vzduch má maximální rychlost proudění 160 m/s a představuje 10% celkového objemu a sekundární proud vzduchu má maximální rychlost 10 m/s a představuje 90 % celkového objemu. Navíc neturbulentní směšování proudů vzduchu je usnadňováno jejich souběžným prouděním blízko vedle sebe po výstupu z předku rozmetače na rozdíl od takového souběžného proudění, kdy existuje značný radiální odstup vnějšího okraje skříně a vnějšího okraje štěrbiny, z níž proudí primární vzduch.

Proto je nyní možné udržovat v podstatě stálé podmínky proudění dokonce i poté, kdy proud vzduchu opouští prstenec, a obzvláště poté, kdy vzduch odsávaný z prstence prochází kolem rotorů a směšuje se s primárním vzduchem ve sběračové části. V souladu s tím jsou v oblasti ve sběračové části před rozmetačem například v prvních 20 cm nebo snad 50 cm přímky linií vzduchu, kterými jsou dráhy přemisťovány unášených vláken, výhodně v podstatě neturbulentní a vedou od v podstatě přímočarých dráhových linií skrze prstenec v podstatě neturbulentním způsobem směrem ke sběrači.

Minimalizováním turbulence a rozrušením dráhových linií ve sběračové části je rovněž minimalizováno vytváření shluků a spletenin vláken, která jsou unášena proudem přemisťovacího vzduchu.

V zájmu toho, aby stálé podmínky proudění skutečně převládaly například v prvních 20 cm před rotory, kde se směšuje primární proud se sekundárním proudem, je nutné, aby přední konec rozmetačového úseku mohl zcela plynule přejít do sběračové části mající prudce zvětšenou šířku odpovídající dráze unášených vláken kvůli zpětným vírům, které se mohou vytvořit v té oblasti, kde se šířka prudce zvětšuje.

Všeobecně je však výhodné, aby sběrač (a tudíž i spodek komory) byl širší než je šířka rozmetačového konce sběračové části, v zájmu vytvoření požadovaného plynulého přechodu, což je výhodnější řešení než nepřijatelné, proudění narušující náhlé rozšíření, je upřednostňováno, aby se boční stěny sběračové komory nebo vzduchové vodicí usměrňovače na bočních stěnách rozšiřovaly v podstatě kuželovité od otevřeného konce rozmetačového úseku směrem ke sběrači. Tím je znemožněno jakékoli významné, náhlé zvětšení účinné šířky sběračové komory, jež by mohlo vytvářet nežádoucí turbulence v komoře. Podobně je žádoucí, aby vrchní stěna, která vymezuje horní část sběračové komory, měla také v podstatě proudnicový tvar a v souvislosti stím byla výhodně vedena v podstatě kuželovité směrem vzhůru od vrchu otevřeného konce rozmetačového úseku.

Ačkoli odstředivý rozmetač přeměňuje většinu taveniny na jemná vlákna, která vzduch přemisťují na sběrač, je část této taveniny oddělována od vláken v podobě nepoužitelného výhozu, jenž má podobu hrubých vláken nebo kousků taveniny. Proto pod otevřeným koncem rozmetačového úseku obecně existuje jáma, v níž se může výhoz shromažďovat, přičemž obecně existují prostředky pro shromažďování výhozu, který je odhazován radiálně vnějším směrem z otevřeného konce rozmetačového úseku do řečené jámy. Tyto prostředky pro shromažďování výhozu výhodně obsahují shromažďovací zónu, která se rozevírá směrem dovnitř kolem otevřeného konce, slouží pro zachycování výhozu a směřuje dolů do jámy, a v podstatě kuželovitý vodicí usměrňovač proudu vzduchu, jenž odděluje tuto sběračovou zónu od zbytku sběračové komory.

Hlavní proud vláken a vzduchu je takto hnán do oblasti vymezené v podstatě kuželovitým vodicím usměrňovačem proudu vzduchu, přičemž výhoz odlétá skrze mezeru mezi usměrňovačem a otevřeným koncem a padá dolů do jámy, ze které může být odstraňován činností šnekového nebo jiného oběžného nebo dávkovacího dopravníkového zařízení.

Šířka sběrače je obecně větší než šířka otevřeného konce rozmetačového úseku, a to například 1,1 W až W, kdy „W“ je maximální šířka otevřeného konce rozmetačového úseku.

-17CZ 287858 B6

Výsledkem takového konstrukčního řešení, kdy vzduch proudící skrze otevřenou oblast troubovitého tunelu do sběračové části není do nejvyšší možné míry turbulentní, je skutečnost, že nežádoucí splétání a shlukování vláken je omezováno na minimum. Také při přemisťování vláken od rozmetače ke sběrači je podíl vláken, která se uspořádávají v podstatě rovnoběžně se směrem přemisťování a tím v celkově vrstvené podobně, maximalizován.

Je potřebné, aby pokud možno největší podíl vláken byl uspořádán v celkové vrstvené podobě při existenci co nejmenšího podílu spletených kolem uspořádaných vláken. Proto by měl být sběrač výhodně umístěn tak, aby délka dráhy přemisťování vláken od rozmetače ke sběrači byla co nejkratší. Takové zkrácení dráhy omezuje možnost ztráty vrstvené podoby ukládání vláken a vznikání shluků spletených vláken.

Vodorovná vzdálenost od spodku nejnižšího následujícího rotoru ke sběrači proto výhodně není větší než 2 W nebo 2,4 W, přičemž „W“ je maximální šířka otevřeného konce rozmetačového úseku. Výhodně bývá přinejmenším přibližně 0,8 W, často přinejmenším přibližně W. Typicky je menší než 2 m nebo nejčastěji 3 m, ale obvykle více než půl metru nebo častěji více než 1 metr.

Sběrač by se měl příkře svažovat, jak je to jen v praxi proveditelné, aby se co nejvíce zkrátila vodorovná dráha vláken přemisťovaných v komoře až na vršek sběrače. Sběrač je umístěn ve sběračové komoře obecně v úhlu přinejmenším 60° ve vztahu k vodorovné rovině. Může být umístěn v úhlu nad 80° nebo dokonce v úhlu 90° (tzn. kolmo) a, existuje-li takový záměr, může být vršek sběrače nakloněn směrem k rozmetači, kdy úhel polohy sběrače je například až 110° nebo dokonce 120° ve vztahu k vodorovné rovině. Sání účinkující skrze sběrač však musí být natolik silné, aby skutečně drželo plst na sběrači. Vzhledem ktomu, že plst může mít nízkou měrnou hmotnost, je pro tento účel vyžadován poměrně nízký stupeň sání.

Sběračem obvykle bývá oběžný, vzduch propouštějící pás, skrze který působí požadovaný stupeň sání v podstatě stejnoměrně po celé ploše pásu a na kterém je vytvořená plsťová struktura přemisťována v podstatě souvisle mimo komoru. Sběrač přemisťuje plsťovou struktur v podstatě směrem vzhůru mimo komoru. Existuje-li však takový záměr, může být plst přemisťována ven z komory směrem dolů.

Plsťová struktura může být následně vystavena obvykle prováděným úpravám, jako je příčné překládání a zhušťování. Rychlostní poměr odvádění plsťové struktury je výhodně rychlý, protože hmotnost této plsťové struktury je velmi nízká, a to například méně než 400 g/m², často 200-300 g/m², má-li být tato plsťová struktura následně příčně překládána nebo jinak vrstvena za účelem vytvoření konečného výrobku.

Pojivo je nanášeno na plsťovou strukturu známým způsobem například činností rozstřikovačů pojivá, které jsou umístěny na nebo v rozmetači a které jsou například souosé s jedním rotorem nebo více rotory. Rozstřikovače pojivá mohou být umístěn kolem rozmetače nebo ve sběračové komoře.

Taveninou, která je dodávána do rozmetače a ze které jsou vlákna zhotovována, může být jakákoli vhodná tavenina toho typu, jenž se obvykle používá pro výrobu minerální vlny (tzn. materiál označovaný jako minerální nebo strusková plst na rozdíl od skelné plsti) a jako taková obsahuje různá složky včetně významného množství SiO₂ a nejméně 15% oxidů kovů alkalických zemin (CaO a MgO) a poměrně nízkého množství (často méně než 10 %) oxidů alkalických kovů. Množství A1₂O₃ může být malé (méně než 10 % a často méně než 4 %) nebo může být větší, například až do 30 %. Může být použita jakákoli známá směs, která je tavitelná pro daný účel. Typická tavenina je definována ve WO 92/12941. Teplota taveniny se obecně pohybuje v rozsahu od 1400 °C do 1600 °C na vrchním rotoru.

V zájmu zvýšení výroby provozu bez snížení kvality výrobků může být výhodné omezit přísun taveniny najeden kaskádový rozmetač a zvýšit počet kaskádových rozmetačů.

-18CZ 287858 B6

Například je možné umístit dva kaskádové rozmetače vedle sebe v příslušně tvarovaném rozmetačovém úseku (obecně v podstatě elipsovitě tvarovaném tunelu), ale častější bývá uplatnění přinejmenším dvou kaskádových rozmetačů majících své vlastní rozmetačové úseky. Tyto rozmetačové úseky mohou být uspořádány v podstatě rovnoběžně jeden vedle druhého, takže každý z nich ústí do rozmetačového konce jediné sběračové části. Taková jediná sběračová část může být spojena se dvěma nebo více rozmetačovými úseky, přičemž může být uplatněn jediný sběrač pro shromažďování vláken z obou rozmetačů.

Často však existují dvě nebo více než dvě sestavy rozmetače a komory, které jsou postaveny vedle sebe. V tomto případě jedno zařízení skládající se z definovaného rozmetače a komory může být umístěno vedle přinejmenším jedné další sestavy skládající se z rozmetače a komory.

Každý rozmetač může mít svou vlastní kuplovnu nebo jinou pec pro přípravu a dodávání taveniny, avšak často jediná pec bude zajišťovat dodávání taveniny pro dva nebo více než dva rozmetače.

Tento vynález umožňuje snadné seřizování poměru přívodu taveniny a podmínek provozu tak, aby průměr vláken mohl být poměrně hrubý, čímž se rozumí průměr například od 3,5 pm do 5,5 pm, nebo poměrně jemný od 2,0 do 3,5 pm, přičemž výrobek může mít poměrně malou měrnou hmotnost například od 20 do 100 kg/m² nebo poměrně velkou měrnou hmotnost například od 100 do 300 kg/m³. Toto je možno dosahovat hlavně snadným měněním rychlosti otáčení jednoho nebo více rotorů a/nebo pootáčením rozmetače kolem vodorovné osy tak, aby se změnily úhly mezi prvním rotorem a následujícími rotory.

Výsledné MMVF materiály mohou být použity například jako protipožární, tepelná nebo zvuková izolace, jako zemědělské pěstovací médium nebo jako plnivo nebo mohou být použity pro další obvyklé účely používání MMVF výrobků.

Zvláštní výhoda tohoto vynálezu spočívá vtom, že řízení a provádění výkonného výrobního procesu je snadné, výsledkem čehož je buď snížení výrobních nákladů, nebo zhotovování dokonalejších výrobků nebo obojí. Například je snadno možné získat dobrou kombinaci hodnot lambda, měrné hustoty a mezní pevnosti v tahu při využití velmi výhodných, úsporných výrobních podmínek, jako jsou požadavky na spotřebu taveniny a energie (pro vhánění přiváděného vzduchu a pro pohon rotorů).

Obsah výhozu může být snadno snížen na méně než 35 % celkové hmotnosti, například na méně než 32 % a často až na rozsah od 25 do 30 %. Mezní pevnost v tahu (měřená obvyklým způsobem na desce mající tloušťku 100 mm, měrnou hustotu 30 kg/m³ a 1,2 % obsahu pojivá) může po počáteční fázi výroby snadno dosáhnout přinejmenším 10 kN/m² a často přinejmenším od 13 kN/m² do například 18 nebo 20 kN/m².

Zvláštní výhodou výrobků, které jsou zhotovovány podle tohoto vynálezu, je skutečnost, že mohou udržovat neobvykle vysokou úměrnou hodnotu jejich mezní pevnosti v tahu po vystavení účinku 30 až 60 % stlačení v průběhu 24 hodin. Tato zkouška poskytuje ukazatel mezní pevnosti v tahu po obvykle prováděném lisovacím stěsnání a přináší obvykle výsledek snížení o 40 % nebo více než 40 %. Při uplatnění přihlašovaného vynálezu je toto snížení menší než uvedený údaj typicky v rozsahu od 10 do 20 nebo 30 %.

Při uplatňování přihlašovaného vynálezu je možné snadno zhotovit výrobek, kteiý má po slisování mezní pevnost v tahu v rozsahu od 8 do 15 kN/m² a často od 9 do 14 kN/m. Protože výrobky podle tohoto vynálezu mohou po slisování udržel větší podíl jejich mezní pevnost v tahu než doposud zhotovovaného výrobku a protože výběr výrobků pro konkrétní účely je určován zčásti požadavky na hodnotu mezní pevnosti v tahu, lze vyvodit závěr, že užitečnost přihlašovaného vynálezu spočívá v možnosti poskytnout mezní pevnost v tahu po slisování

-19CZ 287858 B6 daleko levněji, než může být dosaženo za situace, kdy počáteční výrobek ztrácí v průběhu slisování značnou část hodnoty mezní pevnosti v tahu. Při uplatňování přihlašovaného vynálezu je možné zhotovovat výrobky, ve kterých se například vztah hodnot měrná hmotnost - lambda blíží neboje stejný jako tentýž vztah uvedený ve WO 92/12941, značně úsporným a výhodným způsobem.

Přehled obrázků na výkrese

Přihlašovaný vynález bude nyní znázorněn na připojených vyobrazeních, na nichž:

Obr. 1 je podélný, vodorovný průřez zařízení podle přihlašovaného vynálezu (vzatý podle přímky I -1 na obr. 2).

Obr. 2 je podélný, svislý průřez téhož zařízení (vzatý podle přímky II - II na obr. 1)

Obr. 3 je příčný průřez vzatý podle přímky III - III na obr. 2 a podrobněji předvádí novelizovaný rozmetač (který je schematicky znázorněn na obr. 1 a 2).

Obr. 4 je podélný průřez rozmetače, jenž je předveden na obr. 3, vzatý podle přímky IV - IV (není ve škále značek).

Obr. 5 se podobá obr. 1, avšak předvedené zařízení má kratší troubovitý tunel.

Obr. 6 je průřez podobající se obr. 1, avšak vyobrazené zařízení má dva rozmetače.

Obr. 7A a 7B jsou schematické grafy profilů rychlosti vzduchového proudění, kdy V je rychlost a R je radiální vzdálenost od středu štěrbiny, z níž je vypuzován primární vzduch.

Příklad provedení vynálezu

Zařízení obsahuje kaskádový rozmetač 1, který je umístěn v komoře 2 složené ze sběračové části 3, jejíž rozmetačový konec 4 se nachází v blízkosti kaskádového rozmetače 1, a má rozmetačový úsek 5. Tento rozmetačový úsek 5 má zadní konec 6, který je otevřen do okolního ovzduší, a přední konec 7, který ústí do rozmetačového konce 4 sběračové části 3.

V podstatě troubovitý tunel 8 je umístěn mezi předním koncem 7 a zadním koncem 6. Přední konec kaskádového rozmetače 1 a přední konec troubovitého tunelu 8 vymezují mezi sebou otevřený kruhový prstenec 9. Skrze tento prstenec 9 proudí řízené vyvolaný vzduch z průchodu 10, který je veden dozadu od prstence 9 směrem k zadnímu konci 6.

V předvedeném zařízení navazuje prstenec 9 plynule na průchod JO, protože, jak je předvedeno, jsou strany jak rozmetače £ tak i troubovitého tunelu 8 v podstatě rovnoběžné. Avšak, má-li troubovitý tunel 8 například tvar zužujícího se kuželu, bude se otevřená oblast prstencového průchodu 10 zužovat směrem k předku rozmetače 1 a příslušnou průchozí oblastí příčného průřezu kolem rozmetače 1 pro axiální proudění řízené vyvolaného vzduchu z průchodu 10 bude prstenec 9 mezi rozmetačem 1 a předním koncem 7 rozmetačového úseku 5.

Sběračová část 3 má boční stěny 12, koncové stěny 13 přecházející do rozmetačového úseku 5, vrchní stěnu 14 přecházející do rozmetačového úseku 5 a bočních stěn 12 a spodek, obsahující oblast jámy 15 a šikmý dopravník J6. Za tímto dopravníkem 16 je umístěna sací komora 18, z níž je vzduch odsáván vývěvou 19. Řečená sací komora 18 je svými rozměry přizpůsobena sběrači J6, a proto je vzduch nasáván skrze celou plochu sběrače 16, ačkoli největší účinek sání bude působit tam, kde je plsťová struktura nejtenčí.

-20CZ 287858 B6

Jako sběrač 16 je výhodně použit laťový dopravníkový pás nebo jiný pórovitý nosič, který může nekonečně obíhat kolem válců 20, 21 a 22.

Při provozu zařízení se vlákna shromažďují na sběrači 16 tak, aby vytvářela tenkou plst 23, která je na sběrači 16 přemisťována směrem vzhůru a odváděna odváděcím zařízením 14. Následně může být vystavena obvykle prováděným úpravám, jako je příčné překládání a zhušťování. Válce 25 účinkují jako utěsnění zabraňující průniku významnějšího množství vzduchu kolem dopravníku.

Oblast jámy 15 obsahuje na svém spodku žlab 26, jehož jeden konec je uzavřen a na druhém konci se nachází přijímací otvor nebo rotační šoupátko (není předvedeno). Ve žlabu 26 se otáčí šnekový dopravník 27, který přemisťuje výhoz padající do jámy 15 skrze vstupní otvor nebo řečené šoupátko. Tento otevíratelný vstupní otvor může být otevřen trvale a v tomto případě je konstrukčně řešen tak, aby do něj mohlo vstupovat jen malé množství vzduchu, nebo se může z času na čas otevřít za účelem odstranění výhozu z jámy 15 činností šnekového dopravníku 16.

Vodicí vzduchové usměrňovače 32 jsou umístěny na každé straně sběračové komory vedoucí od stěny 12 k otevřenému okraji 33. Tyto vodicí vzduchové usměrňovače 32 se vzdalují vnějším směrem v podstatě kuželovité od okraje 33, který se nachází v blízkosti otevřeného konce 7 rozmetačového úseku 5. Vrchní stěna 14 je také vedena v podstatě kuželovité směrem vzhůru. Uhel, který výhodně tvoří vrchní stěna 14 a každý vodicí vzduchový usměrňovač v axiálním směru, nebývá větší než přibližně 45°, upřednostňované přibližně od 15 do 30°.

Okolo otevřeného konce 7 rozmetačového úseku 5 se nachází zóna 35 pro záchyt výhozu. Jedna strana této zóny 35 pro záchyt výhozu je vymezena koncovou stěnou 13 komory 2 a druhá strany je vymezena okrajem 33 a vodicím vzduchovým usměrňovačem 32. Kousky výhozu odlétávají radiálně vnějším směrem od rozmetače 1 skrze prostor mezi okrajem 33 a stěnou 13 do zóny 35. Boční stěna 12 přechází poblíž svého spodku směrem dovnitř do vodícího vzduchového usměrňovače 32, což usnadňuje padání výhozu, jenž sjíždí po zóně 35 pro záchyt výhozu, do řečeného žlabu 26.

Rozmetač 1 obsahuje obvodovou troubovitou skříň 40, jež je na svém zadním konci uzavřena koncovou deskou 41 a na svém přední konci čelní deskou 42. Nejvýše umístěný, první rotor 43 a následující rotory 44, 45 a 46 jsou obvyklým způsobem uspořádány v kaskádové sestavě tak, aby tavenina nalévaná na rotor 43 byla po zrychlení odhazována na rotor 44 s případným odhazováním nějakých vláken z prvního rotoru 43, přičemž část taveniny odlétá z rotoru 44 v podobě vláken a zbytek se přemisťuje na rotor 45. Nějaká tavenina odlétá z rotoru 45 v podobě vláken, zatímco zbytek pokračuje na rotor 46, z něhož již odlétají pouze vlákna. Každý rotor 43, 44, 45, 46 je upevněn na hnací ose 47, která se otáčí na ložiskách 48 umístěných v nepohyblivém pouzdru 48. Osu 47 roztáčí motor 50, přičemž každá osa 47 má jeden vlastní motor 50. Motory 50, mohou být uzavřeny ve skříni 40 nebo mohou být umístěny, je-li zvoleno takové řešení, za zadní deskou 44.

Je nutné, aby v průchodu 9 neexistovala žádná podstatná, dovnitř směřující nerovnost nebo překážka, která by hrubě narušovala proudění vzduchu směrem za předek rozmetače 1Narušování vzduchového proudění na zadku rozmetače 1 je méně významné, a proto v této zadní oblasti lze existenci menších nerovností připustit.

Kruhové štěrbiny 53, 54, 55 a 56 jsou vedeny v podobě kruhových oblouků kolem vnějších obvodových oblastí příslušných rotorů 43, 44, 45 a 46 s výjimkou toho, že štěrbina 53 je vedena pouze na malé části vnější obvodové oblasti rotoru 43. Vnitřní okraj oblouku každé štěrbiny 53 až 56 je souosý s příslušným rotorem 43 až 46 a proto má stejný průměr jako přidružený rotor 43 až 46. V každé štěrbině 53 až 56 jsou umístěny lopatky 57, které řídí úhel výstupu proudu vzduchu z těchto štěrbin 53 až 56.

-21CZ 287858 B6

Ve skříni 40 je umístěna vzduchová komora 59, z které se vzduch současně přivádí do každé štěrbiny 53 až 56 tak, aby vzduch tryskal z drážek rychlostí například 100 m/s. Tato komora vede od přívodního vzduchového potrubí 60, jímž je přiváděn stlačený vzduch, který je vysokou rychlostí vháněn do štěrbin 53, 54, 55 a 56. Tento vzduch vystupuje jako primární vzduch.

Za účelem dosažení řízené úpravy vzduchového proudění je možno vypuzovat ze skříně 40 přídavný vzduch skrze další otvory, jakými jsou například otvory 58 vedoucí od přívodního potrubí 64. Tento přídavný vzduch vystupuje jako sekundární vzduch.

Vnější tvar skříně 40 kopíruje většinu délky rozmetače J směrem dopředu a jeho obrys je značen odkazovou značkou 61. Kdyby však rozmetač J udržoval tvar tohoto obrysu až k rotorům 43 až 46 vytvořilo by připojení takto tvarované vnější skříně 40 k přednímu čelu 42 značnou nepravidelnost dovnitř v oblastech 62 mezi každým sousedním párem rotorů 43 až 46. Proto se skříň 40 v těchto oblastech 42 zužuje směrem dovnitř v úhlu od přibližně 20° do 30°, takže plocha předního čela 42 je menší než celková plocha vymezená obrysem 61. Toto zúžení má obvykle přesah například 5 až 10 cm, aby bylo co nejblíže rotorům 43 až 46.

Ačkoli tunel 8 a rozmetačová skříň 1 jsou předvedeny tak, že jejich strany jsou rovnoběžné a vymezují v podstatě prstencový průchod s rovnoběžnými stranami, mohou mít i jiné tvary, přičemž jsou přiměřeně upraveny do proudnicového tvaru. Troubovitý tunel 8 má nálevkovité hrdlo 63, jež se rozšiřuje vnějším směrem, aby se usnadnil vstup vzduchu do tohoto tunelu B.

Rozmetač J má rozstřikovače 65 pojivá, které jsou souosé s každým z rotorů 43 až 46, jsou umístěny na předku každého rotoru 43 až 46 a pojivo se do nich přivádí známým způsobem skrze potrubí 66. Rozstřikovače pojivá mohou být umístěny kdekoli na předním čele rozstřikovače 65 nebo a/nebo na tryskách kolem rozmetače 1 v otevřeném konci 7 rozmetačové komory 5.

Rozmetač J je zavěšen na deskách nebo tyčích 70 vedených od stran a vrchní části troubovitého tunelu 8. Tyto tyče 70 mohou být umístěny trvale napevno nebo mohou mít prostředky pro synchronizované prodlužování nebo zkracování, čímž se žních navíc stávají prostředky pro pootáčení rozmetače 1 kolem podélné osy nebo pro kmitání rozmetače 1 kolem příčné vodorovné osy nebo svislé osy. Pootáčení kolem podélné osy je potřebné, protože umožňuje seřízení úhlu A, což je úhel mezi vodorovnou přímou a přímkou vedenou středovými body rotorů 43, 44.

V troubovitém tunelu 8 je vytvořen otvor 71, skrze který se může tavenina nalévat na nejvýše umístěný rotor 43 nebo na licí žlábek (není předveden), který vede ke sběračové části a usměrňuje tok nalévané taveniny na nejvýše umístěný rotor 43 až 46.

V troubovitém tunelu 8 se nachází určité množství vodicích lopatek 72 až 79. Lopatky 72 až 79 mají takový tvar, aby určily vzduchu, který prochází průchodem 9, potřebný směr proudění. Tyto lopatky 72 až 79 mohou být trvale připevněny nebo mohou být seřizovatelné. Například část vzduchu, která proudí přes lopatky 72 a 73, může být nasměrována proti směru pohybu hodinových ručiček, zatímco část vzduchu, která proudí přes lopatky 74 a 75 by mohla být nasměrována po směru pohybu hodinových ručiček. Lopatky 77 a 78 by mohly mít takový tvar, který by nasměroval proudění části vzduchu kuželovité vzhůru, čímž tato část proudění sleduje linii vrchní stěny 14 komory 2. Mohou být vybrány i další tvary lopatek 72 až 79 a je výhodné, aby tyto lopatky 72 až 79 byly vybaveny prostředky pro seřizování jejich polohového nastavení v podmínkách provozu.

Vzdálenost B mezi nejníže umístěným následujícím rotorem 46 a dolní částí vnitřní stěny troubovitého tunelu 8 svisle pod rotorem je podstatně větší než vzdálenost C mezi nejvyšší částí prvního rotoru 43 a částí troubovitého tunelu 8, která se nachází svisle nad tímto prvním rotorem 43. Jak může být na obr. 3 vidět, poměr B : C je přibližně 4:1.

-22CZ 287858 B6

Příčná vodorovná přímka D, která protíná osu druhého následujícího rotoru 45 (tzn. třetího rotoru v kaskádové sestavě) je obecně vedena v takové poloze, která se nachází v nejširší části rozmetače 1 nebo poblíž řečené nejširší části rozmetače 1. Na obr. 3 je vidět, že v této poloze představuje vzdálenost mezi body E, v nichž přímka protíná rozmetačovou skříň 40, přibližně 50 % celkové šířky komory 2. Vzdálenost, kterou se rozumí vodorovná vzdálenost, mezi rotorem 45 (tj. nejníže umístěným následujícím rotorem na pravé straně) a sousedící stranou komory, jak lze vidět na obr. 3, je přibližně stejná jako vzdálenost mezi nejnižším rotorem 46 na levé straně a vodorovně sousedící stěnou tunelu 8.

Celková plocha předních čel rotorů 43, 44, 45 a 46 pokrývá přinejmenším 40 % maximální plochy příčného průřezu skříně 40, který je vymezen obrysem 61, přičemž upřednostňované to je přinejmenším 50 % maximální plochy ve vzdálenosti 10 cm před skříní 40.

Úhel F mezi sběračem 10 a vodorovnou přímkou může být například 70°. Vzdálenost G vodorovné přímky vedené od spodku nejnižšího rotoru k dopravníku je pro ilustraci přibližně stejná jako průměr troubovitého tunelu 8, avšak je výhodné, aby tato vzdálenost byla přibližně

1,5 až trojnásobkem (obvykle dvojnásobkem) průměru tunelu 8. Maximální šířka sběrače 16 je pro ilustraci téměř dvojnásobkem průměru troubovitého tunelu 8.

Namísto konstrukčního řešení nebo navíc k takovému konstrukčnímu řešení, kdy se rozmetač 1 pootáčí nebo kmitá na závěsech 70, může být celý tunel 8 namontován pro pootáčení nebo kmitání s ohledem na sběračovou část 3. Pokud je uděleno takové opatření, je nezbytné zajistit, aby pohyb tunelu 8 ve vztahu ke koncovým stěnám 13 sběračové části 3 neumožnil nepřijatelný průnik vzduchu. Takovému průniku zabrání vhodné utěsnění kolem troubovitého tunelu 8.

Vznikne-li potřeba zvýšit vytížení jediné sběračové komory 3, mohou být uplatněny dvě rozmetačové sekce 5, jak je to předvedeno na obr. 6. Rozmetač 1A je umístěn v rozmetačové sekci 5A a rozmetač 1B je umístěn v rozmetačové sekci 5B. přičemž oba rozmetače ΙΑ, 1B jsou nasměrovány do jediné sběračové části 3. Tato část může být na rozmetačové straně síta sběrače rozdělena šikmými stěnami 80, které spolu se šikmými stěnami 32 vytvářejí vnějším směrem se rozšiřující sběračovou zónu projeden i druhý rozmetač J.

Na obr. 5 je předveden rozmetač 1, jehož troubovitá část 8 rozmetačového úseku měří pouze polovinu délky rozmetače 1. Tato troubovitá část 8 může být i kratší a může měřit například čtvrtinu délky rozmetače 1, a to zejména tehdy, když nálevkovité hrdlo 63 zvětší svou délku a hloubku, což v prstencovém průchodu 9 mezi troubovitou částí 8 a rozmetačem 1 vytváří efekt činnosti trysky.

Při provozu typického rozmetače podle WO 92/06047 je často výhodné, aby primární vzduch měl průměrnou rychlost přibližně 150 m/s a aby vzduch, který proudí kolem rozmetače, měl průměrnou axiální rychlost přibližně 5 m/s, přičemž objem primárního vzduchu by za uvedených podmínek byl přibližně 15 000 Nm³ za hodinu a objem řízené vyvolaného vzduchu by byl přibližně 150 000 Nm³ za hodinu. Avšak v typickém provozu zařízení podle vynálezu může být průměrná rychlost primárního vzduchu přibližně 100 m/s, což dává objem přibližně 5 000 Nm³ za hodinu, zatímco průměrná rychlost proudění řízené vyvolaného vzduchu procházejícího prstencovým průchodem kolem rozmetače může být přibližně 25 m/s, což může dát objem jen přibližně 100 000 Nm³ za hodinu.

V rozmetači, který je popisován ve WO 92/06047, mohou ve štěrbině pro vhánění primárního vzduchu převládat stálé podmínky proudění, avšak nepřevládají ve vzduchu proudícím kolem rozmetačové skříně kvůli jejímu nepravidelnému tvaru. Byla-li by provedena úprava takového rozmetače a vyvoláno vzduchové proudění mající stejnou kvantitativní rychlost a objem, avšak skrze proudnicový prstencový průchod podobný průchodu 9 na obr. 1 (v zájmu znemožnění turbulence), přičemž přední čelo rozmetače zůstalo beze změn (takže rotory zabraly pouze malou

-23CZ 287858 B6 část vzduchu předního čela), vznikl by takový profil radiální rychlosti, který je předveden na obr. 7A.

Na tomto obr. 7 odpovídá bod K středu kruhového oblouku štěrbiny pro vhánění primárního vzduchu, bod L odpovídá její vnější stěně, bod M odpovídá vnějšímu okraji skříně 1 a bod N odpovídá vnitřnímu povrchu troubovitého tunelu 8. Plná čára představuje rychlost vzduchu u předního čela rozmetače skříně, tj. při výstupu vzduchu ze štěrbiny. Přerušovaná čára představuje typický profil rychlosti v určité vzdálenosti před štěrbinou. Z toho bude patrné, že přetrvává velmi strmý gradient rychlosti a v souvislosti s tím existuje velmi silná tendence ke vzniku turbulence před rozmetačem v blízkosti rozmetačových rotorů.

Při provozu je nutno mít na paměti, že doposud používaný rozmetač nevytváří takovou charakteristiku proudění, jaká je předvedena na obr. 7A, a namísto toho je vzduch mezi M a N turbulentní, což nadále stupňuje turbulence před rozmetačem.

V typických provozních podmínkách podle tohoto vynálezu umožňuje dokonalejší ovládání postupu a vylepšení proudnicového tvaru zařízení dosahovat takové charakteristiky proudění vzduchu, které typicky vykazují rychlost primárního vzduchu přibližně 100 metrů za sekundu při objemu přibližně 5 000 Nm³ za hodinu a rychlost proudění vyvolaného vzduchu přibližně 25 m/s při objemu přibližně 100 000 Nm³ za hodinu, přičemž vyvolané řízené proudění a proudění primárního vzduchu jsou velmi blízko u sebe. Idealizovaný profil rychlosti těchto vzduchových proudění je předveden v podobě grafu na obr. 7B, kde K a N představují tytéž body jako na obr. 7A, avšak P představuje stěnu, která vymezuje vnějšek štěrbiny a vnějšek rozmetačové skříně. Plná čára představuje vzduchové proudění u předního čela rozmetače a přerušovaná čára představuje vzduchové proudění ve sběračové části. Bude patrné, že gradient rychlosti může být volný v každé oblasti, kde je tento gradient krajně strmý, a proto existuje podstatně menší tendence ke vzniku turbulencí.

Příklad:

Je použiti zařízení předvedené na obr. 1 až 4, v němž

A =15°

B :C = 6 plocha rotorů = 0,20 m² plocha příčného průřezu rozmetače = 0,34 m² plocha příčného průřezu tunelu = 1,54 m² průměru prvního až čtvrtého rotoru podle pořadí = 185, 185, 250, 310, 330 mm zrychlovací pole prvního až čtvrtého rotoru podle pořadí = 36, 49, 72, 89 km/s² proudění primárního vzduchu = 4 150 Nm³ za hodinu proudění vyvolaného vzduchu = 90 000 Nm³ za hodinu přísun taveniny = 4 500 kg za hodinu kvalita výrobku daná mezní pevností v tahu lepeného výrobku = 10 až 12 kN/M² po 60% slisování.

Claims (40)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro zhotovování výrobků ze skelných vláken (MMVF), které zahrnuje odstředivý rozmetač (1, 1 A, IB) mající přední konec, první řízené ovladatelný rotor (43) nebo sestavu řízené ovladatelných rotorů skládající se z prvního rotoru (43) a jednoho nebo více následujících rotorů (44-46), kdy každý rotor (43-46) je upraven na čele předního konce rozmetače (1, ΙΑ, IB) pro své otáčení kolem v podstatě vodorovné osy a pro odhazování taveniny nalévané na první rotor (43) pryč z něj v podobě vláken nebo pro, v případě sestavy rotorů (43—46), přemisťování taveniny z něj na následující a každý další následující z rotorů (44-46) podle určeného pořadí a odhazování taveniny z každého následujícího rotoru (44—46), volitelně i z prvního rotoru (43), v podobě vláken, dále zahrnující primární vzduchové přívodní prostředky, tvořené štěrbinami (53-56) v podobě kruhových oblouků, vedených přinejmenším ve vnějších obvodových oblastech rozmetače (1, ΙΑ, IB) nacházejících se kolem vnější obvodové oblasti prvního rotoru (43) nebo v případě sestavy rotorů (43—46) kolem vnějších obvodových oblastí po sobě následujících rotorů (44-46), případně i prvního rotoru (43), pro vhánění primárního vzduchu axiálně dopředu přes povrch každého rotoru (43-46), k němuž jsou štěrbiny (53-56) přidruženy, a ještě zahrnující motorové hnací prostředky, tvořené motory (50) pro roztáčení jednoho nebo každého rotoru (43-46), a nakonec zahrnující komoru (2), která má sběračovou část (3), jejíž rozmetačový konec (4) přiléhá k odstředivému rozmetači (1, ΙΑ, IB) a která je vedena směrem dopředu od rozmetačového konce (4), vyznačující se tím, že komora (2) má rozmetačový úsek (5), jehož zadní konec (6) je otevřen do okolní atmosféry a jehož přední konec (7) navazuje na rozmetačový konec (4) sběračové části (3) komory' (2) a dále má v podstatě troubovitý tunel (8), v jehož vnitřním prostoru je mezi předním koncem (7) a zadním koncem (6) upravený odstředivý rozmetač (1, ΙΑ, IB), dále že sběračová část (3) komory (2) je axiálně prostupná vzduchem vháněným z rozmetače (1, ΙΑ, IB), vzduchem odsávaným ztroubovitého tunelu (8) a případně menší, hlavní proud vzduchu nerušivým množstvím vzduchu odsávaného nebo vháněného přídavnými vzduchovými průchody v rozmetačovém konci (13) sběračové části (3), přičemž přední konec rozmetače (1) a přední konec (7) rozmetačového úseku (5) vzájemně mezi sebou vymezují v podstatě otevřený, kruhový prstenec (9), dále že přinejmenším 50% plochy průřezu předního konce (7) rozmetačového úseku (5) je otevřeno pro vstup proudu vzduchu nasávaného skrze rozmetačový úsek (5) činností sacích prostředků, tvořených vývěvou (19) sací komory (18) sběračové části (3), a že rozmetač (1, 1 A, IB) a troubovitý tunel (8) jsou tvarovány do profilu, na alespoň části délky skříně rozmetačového úseku (5), pro vytvoření stálých podmínek pro proudění vzduchu prstencem (9).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozmetač (1) obsahuje skříň (40), v podstatě uzavřenou pro volné axiální proudění vzduchu skrze skříň (40) a mající přední čelo tvořené čelní deskou (42), zadní konec tvořený koncovou deskou (41) a troubovitou skříňovou stěnu protahující se mezi předním čelem a zadním koncem, první rotor (43) a jeden nebo více kaskádovitě uspořádaných následujících rotorů (44, 45, 46), kdy každý rotor (43-46) je upevněn ve skříni (40) otáčivě před předním čelem okolo vodorovné osy pro postupné přemisťování taveniny, nalévané na první rotor (43), na následující a každý následující rotor (44—46) podle jejich pořadí a její odhazování z tohoto následujícího a každého následujícího rotoru (44—46), případně i z prvního rotoru (43), v podobě vláken, primární vzduchové přívodní prostředky tvořené štěrbinami (53-56) přidruženými k prvnímu rotoru (43) nebo ke každému následujícímu rotoru (44-46) a případně i k prvnímu rotoru (43), pro axiální vhánění vzduchu přes povrch prvního nebo každého rotoru (43-46) nejméně ve vnějším směrem orientovaných oblastech prvního nebo každého rotoru (43—46) a motorové prostředky tvořené motory (50) pro pohon rotorů (43-46), umístěné ve skříni (40) nebo v oblasti vymezené obvodem zadního konce (6) skříně (40).

   -25CZ 287858 B6
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že celková plocha příčného průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44—46) představuje 40 % až 90 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně (40).
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že celková plocha příčného průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44—46) představuje 50 % až 90 % celkové plochy maximálního příčného průřezu skříně (40), avšak na délce přední části skříně (40) o velikosti 10 cm.
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že skříň (40) má v podstatě rovnoběžné strany vedené od jejího předního čela (7) kjejímu zadnímu konci (6) nebo do blízkosti jejího zadního konce (6).
6. 6. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že celková plocha příčného průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44—46) představuje 55 % až 85 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně (40).
7. 7. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků laž6, vyznačující se tím, že motorové prostředky jsou tvořené samostatným motorem (50) pro každý jednotlivý rotor (43-46), přičemž každý motor (50) je souosý s příslušným rotorem (43-46).
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro samostatné seřizování rychlosti otáčení jednoho nebo více než jednoho rotoru (43-46) nezávisle na dalším jednom nebo dalších více rotorech (43-46).
9. 9. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků laž8, vyznačující se tím, že přídavné průchody vzduchu jsou tvořeny otvory (58) pro přívod sekundárního vzduchu k přesouvání segmentů vzduchu axiálně dopředně za účelem přemisťování vláken od rozmetače (1, ΙΑ, IB) směrem ke sběrači (16).
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že otvory (58) jsou umístěny v rozmetači (1, ΙΑ, IB).
11. 11. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků lažlO, vyznačující se tím, že v rozmetači (1, ΙΑ, IB) je svislá vzdálenost mezi nejníže položeným rotorem (44—46) a nejnižší částí troubovitého tunelu (8) alespoň 1,5 násobkem svislé vzdálenosti mezi vrchem prvního rotoru (43) a nejvyšší částí troubovitého tunelu (8).
12. 12. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků lažll, vyznačující se tím, že rozmetač (1, ΙΑ, IB) je zavěšen uvnitř rozmetačového úseku (5) na stranách a/nebo vrchních částech troubovitého tunelu (8).
13. 13. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro kmitání rozmetače (1, ΙΑ, IB) ve vztahu k rozmetačovému úseku (5) kolem svislé osy v rozsahu úhlu kmitání od 5 do 30°, tvořené deskami nebo tyčemi (70).
14. 14. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro kmitání rozmetače (1, ΙΑ, IB) společně s rozmetačovým úsekem (5) kolem svislé osy v rozsahu úhlu kmitání od 5 do 30°, tvořené deskami nebo tyčemi (70).
15. 15. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků lažl4, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro pootáčení rozmetače (1, ΙΑ, IB), kolem vodorovné osy, která je rovnoběžná s osami otáčení rotorů (43-46), tvořené deskami nebo tyčemi (70).

    -26CZ 287858 B6
16. 16. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro kmitání rozmetače (1, ΙΑ, 1B) kolem vodorovné osy, jež je kolmá k osám otáčení rotorů (43—46), tvořené deskami nebo tyčemi (70).
17. 17. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že obsahuje směrové vodiče tvořené vodícími lopatkami (72-76) upravenými u nebo na předním konci (7) rozmetačového úseku (5) pro neaxiální usměrnění pohybu původně axiálních segmentů vzduchového proudění vystupujícího z předního konce (7) rozmetačového úseku (5) do sběračové části (3).
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že směrové vodiče tvořené vodícími lopatkami (72-76) jsou umístěny na vnitřní straně troubovité stěny (8), jsou vytvořeny jako polohově nastavitelné nebo tvarované pro řízené usměrnění neaxiálního pohybu segmentů vzduchu proudícího z předního konce (7) rozmetačového úseku (5).
19. 19. Zařízení podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že směrové vodiče tvořené vodícími lopatkami (72-76) mají tvar pro nasměrování proudění segmentu vzduchu kuželovité vnějším směrem z předního konce (7) rozmetačového úseku (5) do sběračové části (3).
20. 20. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků lažl9, vyznačující se tím, že sběračová část (3) komory (40) je vytvořena jako v podstatě uzavřená proti vnikání vzduchu kromě vzduchu vypuzovaného dopředným směrem z rozmetače (1, ΙΑ, 1B) a vzduchu nasávaného z otevřené oblasti v přední části rozmetačového úseku (5).
21. 21. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že obsahuje prstencový průchod (10), který má rovnoběžné stěny a který je na vnější straně vymezen troubovitým tunelem (8) rozmetačového úseku (5) a na vnitřní straně odstředivým rozmetačem (1), pro vedení vzduchu od otevřeného zadního konce (6) k prstenci (9).
22. 22. Zařízení pole kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 21,vyznačující se tím, že sběrač (16) je umístěn ve sběračové komoře (2) v úhlu 60 až 120° k vodorovné rovině.
23. 23. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že vodorovná vzdálenost od spodku nejníže položeného rotoru (44-46) ke sběrači (16) představuje 0,3 W, kdy W je maximální šířka otevřeného zadního konce (6) rozmetačového úseku (5).
24. 24. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 23, vyznačující se tím, že sběrač (16) má šířku 1,1 W až 2 W, kdy W je maximální šířka otevřeného zadního konce (6) rozmetačového úseku (5).
25. 25. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž24, vyznačující se tím, že boční stěny (12) sběračové komory (2) nebo vzduchové vodicí usměrňovače na vnitřních stranách těchto bočních stěn (12) se v podstatě kuželovité rozšiřují vnějším směrem od okolí otevřeného zadního konce (6) rozmetačového úseku (5) a horní stěna (14) sběračové části (3) je vedena v podstatě kuželovité směrem vzhůru od otevřeného zadního konce (6) rozmetačového úseku (5)
26. 26. Zařízení podle kterékoli z předcházejících nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že rozmetačový úsek (5) obsahuje alespoň dvě rozmetačové sekce (5A, 5B), kde sekce (5A) obsahuje rozmetač (IA) a sekce (5B) rozmetač (1B) a oba rozmetače (ΙΑ, 1B) jsou nasměrovány do jediné sběračové části (3), přičemž rozmetačové sekce (5A, 5B) jsou vzájemně uspořádány v podstatě rovnoběžně a každá z nich je otevřená do rozmetačového konce (4) sběračové části (3)·

    -27CZ 287858 B6
27. 27. Způsob zhotovování výrobků ze skelných vláken (MMVF) s použitím zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že zahrnuje nalévání taveniny na první rotor (43) jehož otáčením, nebo v případě soustavy rotorů otáčením každého z následujících rotorů (44—46) v určeném pořadí a případně i prvního rotoru (43), se

    5 tavenina odhazuje z prvního rotoru (43) nebo z každého následujícího rotoru (44—46), případně i z prvního rotoru (43), a tím rozmetává za tvorby vláken, přičemž vlákna se přemisťují od rotoru či rotorů (43-46) ke sběrači (16) a shromažďují se na něm v podobě plsti působením axiálního proudění, složeného z rovnoměrného axiálního proudu primárního vzduchu vháněného primárními vzduchovými přívodními prostředky tvořenými štěrbinami (53-56) a proudu ío vzduchu, nasávaného účinkem podtlaku, působícího od sběrače (16), zvolného průchodu kolem rozmetače (1, 1 A, 1B) prstencem (9) při řízených stálých podmínkách proudění axiální rychlostí, která má hodnotu 5 až 40 % axiální rychlosti primárního vzduchu vypuzovaného ze vzduchových přívodních prostředků tvořených štěrbinami (53-56) a plsť se následně přemisťuje ven z komory (2).
28. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že průměrná axiální rychlost vzduchu nasávaného zvolného průchodu kolem rozmetače (1, ΙΑ, 1B) je 5 až 50 m/s a axiální rychlost primárního vzduchuje 60 až 170 m/s.

    20
29. 29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím, že axiální rychlost primárního vzduchu je 70 až 120 m/s a axiální rychlost vzduchu nasávaného zvolného průchodu kolem rozmetače (1, ΙΑ, 1B) představuje 10 až
30. 30 % axiální rychlosti primárního vzduchu a činí od 10 do 35 m/s.

    25 30. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků 27 až 30, vy z n a č uj í c í se tím, že objem vzduchu (Nm³/s) vypuzovaného od rozmetače (1, ΙΑ, 1B) je menší než 8 % objemu vzduchu odsávaného z volného průchodu kolem rozmetače (1, 1 A, 1B).
31. 31. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků 27 až 30, vyznačující se tím, že 30 stálé podmínky proudění v proudu vzduchu vystupujícím z prstence (9) a z primárního proudu vzduchu jsou stanoveny tak, aby v oblasti sběračové komory (2), kde se primární vzduch začíná směšovat se vzduchem z prstence (9), převažoval v podstatě neturbulentní stav proudění.
32. 32. Kaskádový rozmetač, pro zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 26, 35 obsahující první rotor (43) a jeden nebo více následujících rotorů (44-46), kde každý rotor (43-46) je upravený otáčivě kolem vodorovné osy na předku předního čela tvořeného čelní deskou (42) rozmetače (1) a umístěný tak, aby tavenina nalévaná na první rotor (43) byla přemisťována na každý následující rotor (44-46) v určeném pořadí a odhazována z jedno nebo každého následujícího rotoru (44-46), případně i z prvního rotoru (43), v podobě vláken, dále 40 obsahující primární vzduchové přívodní prostředky tvořené štěrbinami (53-56), jež jsou přidruženy k prvnímu nebo ke každému následujícímu rotoru (44-46) a případně i k prvnímu rotoru (43), pro axiální vhánění vzduchu přes povrch prvního nebo každého rotoru (43^16) přinejmenším ve vnějším směrem orientované oblasti prvního nebo každého rotoru (43-46), vyznačující se tím, že obsahuje skříň (40), která je v podstatě uzavřená pro volné 45 axiální proudění vzduchu skříní (40), má přední čelo tvořené čelní deskou (42), zadní konec tvořený koncovou deskou (41) a troubovitou skříňovou stěnu protahující se mezi deskami (42, 41) a mající proudnicový tvar pro rovnoměrné axiální proudění vzduchu podél vnějšku skříně (40), přičemž skříň (40) má motorové prostředky tvořené motory (50) pro pohon rotorů (43-46), umístěné ve skříni (40) nebo v oblasti vymezené obvodem zadního konce skříně (40), 50 přičemž celková plocha příčného průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44-46) představuje nejméně 40 % celkové plochy maximálního příčného průřezu vymezeného troubovitou stěnou skříně (40).
33. 33. Rozmetač podle nároku 32, vyznač u j ící se tím, že celková plocha příčného 55 průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44-46) činí výhodně 50 až 90 % celkové

    -28CZ 287858 B6 plochy maximálního příčného průřezu vymezeného skříní (40) avšak na délce 10 cm od předního konce skříně (40).
34. 34. Rozmetač podle nároku 32 nebo 33, vyznačující se tím, že skříň (40) má 5 rovnoběžné stěny, které jsou vedeny od její přední čelní desky (42) k zadní koncové desce (41) nebo do blízkosti této desky (41).
35. 35. Rozmetač podle kteréhokoli z předchozích nároků 32 až 34, vyznačující se tím, že celková plocha příčného průřezu prvního rotoru (43) a následujících rotorů (44-46) činí 55 až io 85 % celkové plochy největšího příčného průřezu skříně (40).
36. 36. Rozmetač podle kteréhokoli z předchozích nároků 32 až 35, vy z n a č uj í c í se tím, že motorové prostředky jsou tvořeny samostatným motorem (50) pro každý jednotlivý rotor (43-46), přičemž každý motor (50) je souosý s příslušným rotorem (43-46).
37. 37. Rozmetač podle kteréhokoli z předchozích nároků 32 až 36, vyznačující se tím, že dále obsahuje troubovitý tunel (8) obklopující skříň (40) pro vymezení volného průchodu (10) kolem skříně (40), který je otevřený na svém předním konci a na svém zadním konci.

    20
38. 38. Rozmetač podle nároku 37, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro kmitání rozmetače (1) ve vztahu k troubovitému tunelu (8) kolem svislé osy nebo vodorovné osy.
39. 39. Rozmetač podle nároku 37 nebo 38, vyznačující se tím, že rozmetač (1) je zavěšen v tunelu (8).
40. 40. Rozmetač podle kteréhokoli z předchozích nároků 37 až 39, vyznačující se tím, že plocha volného průchodu (10) kolem skříně (40) představuje 50 až 95 % celkové plochy příčného průřezu předního konce (7) troubovitého tunelu (8).