Zkušební podvozek pro naklápění vozové skříně kolejového vozu
Oblast techniky
Vynález se týká problematiky zkoušek bezpečnosti železničních vozidel proti vykolejení, zejména při postavení železničního vozidla na zborcené koleji, konkrétně zkušebního podvozku pro naklápění vozové skříně kolejového vozu.
Dosavadní stav techniky
Dosavadní známé způsoby pro provádění zkoušek bezpečnosti železničních vozidel proti vykolejení, zejména při postavení železničního vozidla na zborcené koleji, byly založeny na použití zvedacích zařízení, které se ve spojení se siloměry umístily při zkoušce pod ložiskové skříně vozidel. Ovládáním zdvihu jednotlivých zvedacích zařízení se simulovalo torzní zborcení vozidla od předpokládaného porušení kolejového svršku.
Zkoušky, prováděné stávajícím způsobem, jsou pro obsluhující personál nebezpečné s ohledem na potřebu manipulace a pobytu obsluhy pod zvedaným vozem, neboť existuje riziko podklouznutí zvedacího zařízení a tím poškození zkoušeného kolejového vozu. Použitelnost tohoto způsobu provedení zkoušky je navíc značně omezená, neboť s osobními železničními vozy a vozy podzemní dráhy je složitá manipulace a tramvaje nelze měřit tímto způsobem vůbec z důvodu nemožnosti přístupu k vhodným dosedacím plochám.
Výsledky takto prováděných zkoušek jsou navíc z hlediska požadavků dnešních norem, například ORE B 55/RP8, a to především s ohledem na přesnost měření, zcela nevyhovující.
Podstata vynálezu
Uvedené nedostatky odstraňuje zkušební podvozek pro naklápění vozové skříně kolejového vozu, jehož podstata spočívá v tom, že ve svislé ose každého pojezdového kola manipulovaného podvozku měřeného vozu, umístěném na zkušebním podvozku, obsahuje stavěči klíny, které jsou vůči podélné ose zkušebního podvozku posuvné a ovladatelné, t.j. stavitelné, rozpěmými šrouby, a na kterých je na každém zavěšena klec válce. O dno každé z klecí válce je opřen přes siloměmou vložku a středící desku hydraulický válec, s jehož pístem je spojen jezdec odečtu, umožňující odečet délky zdvihu hydraulického válce na snímači odečtu. Píst hydraulického válce podpírá přes opěrku kolejničku, podložku kola, která je svisle posuvná v příčném a podélném vedení a je svým konstrukčním uspořádáním schopna kopírovat příčný posun kol od osy koleje, vzniklý náklonem dvojkolí, a jejíž svislá osa je totožná se společnou osou siloměmé vložky a hydraulického válce.
Siloměmá vložka má jednu dosedací plochu rovnou a druhou kulovou, čímž umožňuje naklápění středící desky, do níž zapadá hydraulický válec. Ten je vůči kleci válce vystředěn a výškově vymezen opěrkou, přičemž celková délka zdvihu je maximálně 200 mm.
Výhodou zkoušek, prováděných na zkušebním podvozku podle vynálezu, je vyloučení rizika uvolnění zkoušeného kolejového vozu z měřicího a zvedacího zařízení a tím zachování bezpečných podmínek průběhu zkoušky pro obsluhu i objekt měření. Současně je stabilním uspořádáním měřidel dodržen požadavek na vysokou přesnost prováděných měření.
Přehled obrázků na výkresech
Podstata vynálezu je blíže objasněna s pomocí přiloženého výkresu, kde je v bočním řezu na obr. 1 a v čelním pohledu na obr. 2 zkušební podvozek pro naklápění vozové skříně kolejového vozu podle vynálezu.
-1 CZ 287165 B6
Příklady provedení vynálezu
Na přiloženém výkresu je v příčném řezu vyobrazen zkušební podvozek pro naklápění vozové skříně kolejového vozu, sestávající z klece 12 válce, která je zavěšena na stavěčích klínech 9 v ose každého pojezdového kola 13 manipulovaného dvojkolí vozu, měřeného na zkušebním 5 podvozku. Stavěči klíny 9 jsou ve směru podélné osy zkušebního podvozku posuvné ovladatelné a stavitelné rozpěmými šrouby.
O dno klece 12 válce se opírá přes siloměmou vložku 1 a středící desku 2 hydraulický válec 3, s jehož pístem je spojen jezdec 6 odečtu, umožňující odečet délky zdvihu hydraulického válce 3 na snímači 7 odečtu. Píst hydraulického válce 3 podpírá přes opěrku 4 kolejničku 5, která je 10 svisle posuvná v příčném vedení 10 a podélném vedení 11 a svým konstrukčním uspořádáním je schopna kopírovat příčný posun pojezdových kol 13 od osy koleje, vzniklý náklonem dvojkolí, a jejíž svislá osa je totožná se společnou osou siloměmé vložky 1 a hydraulického válce 3. Siloměmá vložka 1 má jednu plochu rovnou, druhou kulovou a opírá se o středící desku 2, která má odpovídající protitvar dosedací plochy. V její horní části je zapuštění, do něhož zapadá 15 hydraulický válec 3 svojí opěrnou plochou. Hydraulický válec 3 je vůči kleci 12 válce vystředěn a výškově vymezen opěrkou 4, přičemž celková délka zdvihu je maximálně 200 mm.
Kolejový vůz, určený ke zkoušce, je vyzdvižen a umístěn pojezdovými koly 13 na zkušební podvozky a celá skupina zajede na místa, kde se bude provádět měření. Zde se provede srovnání pojezdových kol 13 zkoušeného vozu do roviny a znivelování posunem stavěčích klínů 9 a 20 současným svislým pohybem klece 12 válce. Po připojení všech měřicích přístrojů, zdrojů elektrického proudu a tlakového oleje následuje zvedání dodávkou tlakového oleje do hydraulických válců 3 zkoušeného kolejového vozu dle programu zkoušky. Průběh síly, potřebné při zdvihu vozu, se měří pomocí siloměmé vložky 1. Vysunutí pístu každého hydraulického válce 3 a tudíž zdvih pojezdových kol 13 vozu se měří pomocí snímače 7 odečtu. Dodávka 25 tlakového oleje do hydraulických válců 3 je ovládána z řídicího stanoviště měření elektricky.
Řídicí prvky hydraulického okruhu jsou umístěny ve skříni uvnitř podvozku. Řídicí systém umožňuje nastavení rychlosti zvedání i spouštění jednotlivých hydraulických válců 3, a tím i pojezdových kol 13 zkoušeného vozu, podle stanovené metody měření. Data, získaná v průběhu měření, se ukládají do paměti osobního počítače a následně se provede vyhodnocení zkoušky.
Průmyslová využitelnost
Využitím zkušebního podvozku pro naklápění vozové skříně kolejového vozu se docílí velmi přesných výsledků při provedení požadované zkoušky. Současně jsou vytvořeny podmínky pro bezpečný průběh zkoušky jak z hlediska obsluhy, tak používaných zařízení a zkoušeného vozu. Tyto podvozky je také možno s výhodou využít i jako kolové váhy.