CZ28649U1 - Horkovzdušná trouba - Google Patents

Description

Oblast techniky

Toto technické řešení se týká horkovzdušné trouby zahrnující množství trubic výměníku tepla, a dále se týká způsobů využití těchto trubic výměníku tepla.

Dosavadní stav techniky

Horký vzduch pro tepelnou úpravu jídla v pekařských troubách lze vytvořit hořením paliva v hořáku a převedením tepla ve výfukových plynech skrze trubkový výměník tepla s příčným prouděním na vzduch určený k pečení, aniž by se varný vzduch kontaminoval výfukovými plyny. Ohřátý varný vzduch je dopraven do varné komory trouby. Konvenční pekařské trouby používají potrubí ve tvaru S uložené uvnitř varné komory k dopravení horkého spáleného vzduchu z hořáku do komína, přičemž obsahuje spodní část potrubí ve tvaru S napojené na výstup z hořáku je v podstatě horizontálně uložená, v podstatě horizontálně uloženou střední část potrubí ve tvaru S obsahující trubky tepelného výměníku k ohřevu varného vzduchu a v podstatě horizontálně uloženou horní část spojenou s komínem. Trubky výměníku tepla jsou normálně ve tvaru trubic s kruhovým příčným průřezem nebo obdélníkovým průřezem se zaoblenými kratšími stranami a jsou vytvořeny z materiálu s vysokým koeficientem tepelné vodivosti. Výfukové plyny prochází vnitřkem (tzv. horká strana) trubic pro přenos tepla tepelného výměníku a varný vzduch je nucen k proudění kolem vnější části trubic (tzv. „studená strana“ výměníku tepla) ve směru, který je v podstatě kolmý na proudění uvnitř trubic. Běžně vstupuje varný vzduch do varné komory ve spod komory, kde má výfukový plyn nejnižší teplotu a cirkuluje vzhůru kolem trubic výměníku tepla a výfukového potrubí hořáku, kde je teplota nej vyšší, než je dopravena do varné komory trouby. Proudění vzduchu je poháněno ventilátorem. Množství tepla převedené z výfukových plynů na varný vzduch je ovlivněno velikostí povrchu výměníku tepla, které je v kontaktu s výfukovými plyny a varným vzduchem, koeficientem přenosu tepla a výměníkem tepla (který je ovlivněn, mimo jiné, použitým materiálem a jeho povrchovými vlastnostmi a prouděním vzduchu uvnitř a okolo výměníku tepla) a rozdílem teplot napříč stěnami výměníku tepla. Zatímco konvenční výměníky tepla jsou relativně kompaktní a mají dobrou účinnost, stále zabírají mnoho místa a podílí se velkou měrou na ekologické stopě zanechané pekařskými troubami. Proto by bylo žádoucí zlepšit účinnost konvenčních výměníků tepla. Přínosem by byla možnost vyrobit pekařské trouby s malou ekologickou stopou a/nebo nižšími provozními náklady, jelikož vyšší účinnost by vedla k nižší potřebě paliva k ohřevu stejného množství varného vzduchu. Konvenční metody ke zvýšení přenosu tepla z výfukových plynů do varného vzduchu ve výměníku tepla zahrnují změnu tvaru trubic výměníku tepla tak, že dojde ke zvětšení plochy, jíž je vystaven varný vzduch, nebo dojde k přidání více trubic. Taková opatření mohou zvýšit účinnost jen lehce, avšak za cenu zvýšeného tření vzduchu na studené straně, která vyžaduje použití většího ventilátoru, a za cenu vyšších provozních nákladů.

Dokument GB-2424265 se týká trubic výměníku tepla se zapuštěnými ploutvemi. V popisu je zmínka o tom, že je běžně známo použiti nádoby, skrze kterou proudí ohřátá tekutina, kdy nádoba má co možná největší povrch s cílem maximalizovat přenos tepla. Vnitřek trubkového tělesa je obvykle rozdělen na vícero podélných průchodů, kde stěny rozdělující průchody slouží jak k zpěvném trubkového tělesa, tak ke zvětšení povrchu, skrze nějž dochází k přenosu tepla do nebo z tekutiny proudící těmito průchody.

Dokument US-2003/209344 se týká výměníku tepla zahrnujícího trubice, kde každá z nich zahrnuje spojovací chodbu, která je rozdělena na více spojovacích chodbiček. Každá z těchto chodbiček je obecně obdélníkového tvaru (jiné tvaru jsou rovněž zmíněny) a má vnitřní povrch stěn opatřen ploutvemi.

Dokumenty DE-102005020727 a EP-0359358D3 se rovněž týkají výměníků tepla opatřených trubicemi se dvěma nebo více kanály.

-1 CZ 28649 U1

Žádný ze starších dokumentů však neobsahuje trubice výměníku tepla specificky uzpůsobeného k použití v horkovzdušných troubách.

Podstata technického řešení

Toto technické řešení řeší problém jak zlepšit účinnost trubkového výměníku tepla v horkovzdušných troubách bez zvýšení tření vzduchu na vnější straně trubic výměníku tepla, a to prostřednictvím trubice výměníku tepla mající znaky nároku 1.

Tudíž se toto technické řešení týká horkovzdušné trouby opatřené trubkovým výměníkem tepla s příčným prouděním zahrnujícím alespoň dvě řady několika trubic výměníku tepla. Trubice výměníku tepla jsou v každé řadě uloženy v podstatě v horizontální rovině, a to tak, že trubice výměníku tepla v jedné řadě jsou v předurčeném vztahu s trubicemi výměníku tepla v sousední řadě. Každá trubice výměníku tepla zahrnuje prodlouženou trubici se stěnou trubice, přičemž vnitřek prodloužené trubice je opatřen alespoň jednou podélně probíhající vnitřní stěnou, která sahá z jedné strany vnitřního povrchu prodloužené trubice do druhé strany vnitřního povrchu. Výhodně předem stanovený vztah zahrnuje to, že trubice v sousedních řadách jsou svisle zarovnány nebo svisle posunuty.

Výhodně jsou řady trubic výměníku tepla zarovnány ve střední části výměníku tepla s příčným prouděním.

Výhodná provedení jsou uvedena v závislých nárocích.

Horkovzdušná trouba podle tohoto technického řešení prokazatelně zlepšuje účinnost ve vztahu ke konvenčně používaným výměníkům tepla. Je tudíž možné vyrobit pekařskou troubu s menší ekologickou stopou a/nebo nižšími provozními náklady z důvodu vyšší účinnosti vedoucí k nižší spotřebě paliva k ohřevu stejného množství varného vzduchu. Pekařské trouby mají zvláštní požadavky tam, kde vnější strana (tj. kde proudí varný vzduch) je turbulentní se schopnostmi vysokého tepelného přenosu. Zatímco vnitřní strana má významně nižší proud masy vzduchu (přibližně jednu desetinu), větší vnitřní povrch zlepšuje účinnost zvýšením tepelného toku. Tudíž zvětšení povrchu na vnější strany nezvyšuje účinnost, ale spíše zvětšuje ekologickou stopu a náklady.

Jak klesá teplotní rozdíl mezi výfukovými plyny a varným vzduchem (ΔΤ), vzrůstá potřeba většího povrchu. Pokud je ΔΤ vysoký, je potřeba malý povrch; vyšší teplota zvyšuje tepelný tok na ohřívané médium. Vyšší ΔΤ však zvýší teplotu na povrchu, což způsobí, že bude nutné použít dražší materiály, jako je žáruvzdorná ocel. Toto technické řešení umožňuje přizpůsobit vnitřní povrch tak, aby teplota na vedlejším povrchu odpovídala optimálnímu rozmezí pro použitý materiál.

V jednom provedení podle tohoto technického řešení je vnitřní povrch trubic výměníku tepla ve zvláštních místech redukován, například blízko hořáku ke snížení tepelného toku a teploty vnějšího povrchu. Tento znak zlepšuje ovládání teploty a nastavení teploty do optimálního rozmezí.

Objasnění výkresů

Obr. 1 znázorňuje schematicky zjednodušený boční pohled na konvenční trubkový výměník tepla s příčným prouděním pro pekařské trouby;

Obr. 2 znázorňuje schematicky příčný řez trubkovým výměníkem tepla podél linie Π-Π dle obr. 1;

Obr. 3 znázorňuje schematicky zjednodušený boční pohled na trubkový výměník tepla s příčným prouděním pro pekařské trouby opatřený trubicemi výměníku tepla v souladu s prvním provedením tohoto technického řešení;

Obr. 4 znázorňuje schematicky příčný řez trubicemi výměníku tepla podél linie IV-IV dle obr. 1;

-2CZ 28649 U1

Obr. 5 znázorňuje schematicky příčný řez dle obr. 4 pro druhé provedení trubic výměníku tepla v souladu s tímto technickým řešením;

Obr. 6 znázorňuje schematicky příčný řez dle obr. 4 pro třetí provedení trubic výměníku tepla v souladu s tímto technickým řešením;

Obr. 7 a 8 znázorňují schematicky příčné řezy dvou řad trubic výměníku tepla podle tohoto technického řešení;

Obr. 9 až 11 znázorňují různé pohledy na provedení trubice výměníku tepla.

Příklady uskutečnění technického řešení

Obrázek 1 znázorňuje schematicky zjednodušený boční pohled na pekařskou troubu 1 s konvenčním trubkovým výměníkem 3 tepla s příčným prouděním. Výměník tepla je uvnitř varné komory 5, ve které varný vzduch, který má být zahříván, proudí z horního vstupního otvoru 7 přes horký výměník tepla do výstupu 9 poblíž základny jednotky. Průtok vzduchu je ovládán ventilátorem H· Horké výfukové plyny k ohřevu varného vzduchu jsou vytvářeny hořákem 13, který spaluje palivo jako je plyn nebo olej. Výfukové plyny prochází přes systém 15 plynotěsného potrubí, který vede z hořáku do komína Γ7. Systém 15 potrubí má tvar S se třemi vodorovnými částmi a třemi svislými částmi. V podstatě vodorovná spodní část 19 esovitého potrubí je spojena na svém vstupním konci 21 k výstupu 23 z hořáku a je spojena na svém výstupním konci 25 ke vstupu 27 spodní svislé části 28. Výstupní konec 29 spodní svislé části je spojen se vstupními konci 31 trubic 33 výměníku tepla, které vytváří v podstatě vodorovnou střední část 35 esovitého potrubí. Toto potrubí výměníku tepla přenáší tepelnou energii z výfukových plynů proudícího uvnitř trubic do varného vzduchu proudícího kolem. Výstupní konce 37 trubic přenášejících teplo jsou spojeny ke vstupnímu konci 39 střední svislé části 44. Výstupní konec 43 střední svislé části je spojen ke vstupnímu konci 45 horní vodorovné části 47. Výstupní konec 51 horní vodorovné části je spojen se spodním vstupním koncem 53 komína 55, který má otevřený horní konec, skrze který vychází ochlazené výfukové plyny.

Jak je vidět na obrázku 2, každá trubice 33 výměníku tepla má příčný řez ve tvaru obdélníku se zaoblenými konci, tj. příčný řez má dvě rovné a paralelní dlouhé strany 57’ a 57”. oddělené vzdáleností D a spojené párem konvexně zakřivených konců 59’ a 59” o průměru zakřivení D. Tenká stěna 61 trubice každé trubice výměníku teplaje vyrobena z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí a odolností vůči korozi, například z kovu jako je čistý nebo legovaný hliník, měď nebo železo.

Obrázek 3 znázorňuje schematicky zjednodušený boční pohled na pekařskou troubu 301 typu znázorněného na obrázku 1, avšak opatřenou trubkovým výměníkem 303 tepla s příčným prouděním s trubicemi 333 výměníku tepla v souladu s prvním provedením tohoto technického řešení. Jak lze vidět z obrázku 4, trubice výměníku tepla mají stejný vnější tvar jako konvenční trubice, tj. průřez se dvěma rovnými a paralelními dlouhými stranami 357’ a 357”, oddělené vzdáleností D a spojené párem krátkých konců 359’ a 359”. V tomto provedení technického řešení jsou krátké konce konvexní a mají průměr zakřivení D. Tenká stěna 361 trubice každé z trubic 333 výměníku teplaje zhotovena z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí a odolností vůči korozi, například z kovu jako je čistý nebo legovaný hliník, měď nebo železo. Vnitřek těchto trubic výměníku teplaje opatřen jednou nebo více - v tomto případě dvěma - podélně probíhajícími vnitřními stěnami 363’, 363”. Každá vnitřní stěna se rozpíná z jedné dlouhé strany 357’ k protější dlouhé straně 357” stěny 361 výměníku tepla, čímž rozděluje trubici výměníku tepla na tři podlouhlé přihrádky 365’, 365”. 365’” jimiž prochází výfukové plyny. Výhodně jsou přihrádky uzavřené, tj. není zde žádné příčné proudění výfukových plynů mezi přihrádkami, což maximalizuje povrch jejich stěn vystavených výfukovým plynům. Avšak jako alternativa může být jedna nebo více vnitřních stěn perforována, což zapříčiní turbulenci v proudění. Vnitřní stěny jsou vytvořeny z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí a odolností vůči korozi, například z kovu jako je čistý nebo legovaný hliník, měď nebo železo, a výhodně jsou zhotoveny ze stejného materiálu, z něhož jsou vytvořeny tenké stěny 361 trubic výměníku tepla. Spoje mezi vnitřními stěnami a vnitřním povrchem stěn trubic výměníku tepla jsou výhodně vytvořeny tak, aby poskyto

-3CZ 28649 U1 vály dobrý přenos tepla z vnitřních stěn do stěny trubic výměníku tepla. Výhodně jsou vnitřní stěny vytvořeny tak, že tvoří jeden celek s vnějšími stěnami, například extrudováním, nebo jsou vzájemně spojeny svařováním nebo nýtováním s teplovodivou pastou vtlačenou mezi díly. Během provozu jsou vnitřní stěny zahřívány výfukovými plyny proudícími v prodloužených při5 hrádkách a vnitřní stěny toto teplo přenáší kondukcí stěnám trubic pro přenos tepla. Vnitřní stěny jsou tudíž v kontaktu s výfukovými plyny uprostřed vnitřku trubic výměníku tepla. V případě konvenčních trubic výměníku tepla není výfukový plyn v centru vnitřku trubice výměníku tepla v kontaktu se stěnami trubic výměníku tepla a pouze poměrně pomalu ztrácí teplo. V případě tohoto technického řešení extrahují vnitřní stěny tepelnou energii z výfukového plynu a převádějí 10 ji do vnějších stěn, což umožňuje, aby teplo bylo z výfukových plynů extrahováno rychleji, než umožňují konvenční trubice výměníku tepla. Toto umožňuje, aby trubkový výměník tepla podle tohoto technického řešení pracoval stejně dobře jako větší konvenční trubkové výměníky tepla.

Obrázek 5 znázorňuje příčný řez druhým provedením s párem trubic 533 výměníku tepla podle tohoto technického řešení. V tomto provedení je vnitřek těchto trubic výměníku tepla opatřen 15 jedním nebo více - v tomto případě čtyřmi - vnitřními podélně probíhajícími stěnami 563’, 563”, 563”’, 563””. Každá vnitřní stěna sahá z jedné dlouhé strany 557’ směrem k protější dlouhé straně 557”, avšak nedotýká se jí. Toto rozděluje trubici výměníku tepla na tři otevřené (tj. není zde nic, co by bránilo výfukovým plynům v proudění z jedné přihrádky do druhé) prodloužené přihrádky 565’. 565”. 565’”. jimiž proudí výfukový plyn. Nejvnitřnější konce a/nebo vystavený 20 povrch vnitřních stěn může být zdrsněn nebo tvarován tak, aby vyvolal turbulenci s cílem usnadnit přenos tepelné energie z výfukových plynů do vnitřní stěny.

Obrázek 6 znázorňuje příčný řez druhým provedením trubice výměníku tepla podle tohoto technického řešení. V tomto provedení jsou krátké strany 659’. 659” trubic výměníku tepla rovné a trubice výměníku tepla má kvadratický průřez. Vnitřek těchto trubic výměníku tepla je opatřen 25 jednou nebo více - v tomto případě třemi - podélné probíhajícími vnitřními stěnami 663’. 663”.

663’”. Každá vnitřní stěna sahá z jedné dlouhé strany 657’ k protější dlouhé straně 657”. Každá vnitřní stěna je spojena se svojí sousedící stěnou nebo stěnami prostřednictvím centrální stěny 669. která je vytvořena paralelně s dlouhými stranami trubice výměníku tepla. Výhodně je každá centrální stěna 669 uložena na linii souměrnosti trubice výměníku tepla, aby bylo zajištěno, že z 30 výfukových plynů nacházejících se co nejdále od vnější stěny je extrahována tepelné energie.

Tyto vnitřní stěny rozdělují trubici výměníku tepla na osm uzavřených prodloužených přihrádek, jimiž proudí výfukové plyny.

Obrázek 7 znázorňuje příčný řez podél linie IV-IV na obrázku 3 vodorovnou střední částí esovitého potrubního systému, kudy by měly procházet výfukové plyny. V tomto provedení zahrnuje 35 střední část dvě v podstatě vodorovně uložené řady 734 několika trubic 733 výměníku tepla.

Řady trubic výměníku tepla nemusí být nutně uloženy ve střední části, ale rovněž v horní nebo spodní části výměníku tepla s příčným prouděním. V tomto znázorněném provedení je v každé řadě deset trubic, avšak trubic může být samozřejmě méně i více. Každá z těchto trubic může být kteroukoliv ze zde popsaných trubic dle tohoto technického řešení. Ve znázorněném provedení je 40 každá trubice opatřena podélně probíhajícími stěnami vymezujícími tři oddělené kanály v každé trubici. Na obrázku je varný vzduch znázorněn svislými šipkami.

Obrázek 8 znázorňuje podobné provedení jako to, které je znázorněno na obrázku 7. V tomto provedení jsou dvě řady 834 trubic 833 výměníku tepla vzájemně posunuty. Toto je výhodné v tom, že varný vzduch je více vystaven teplu ve výfukovém proudu v nižší řadě trubic výměníku.

Obrázky 9 a 10 znázorňují zjednodušené výkresy příčného řezu výhodné trubice výměníku tepla vytvořené ze dvou totožných částí ze složené kovové desky.

Obrázek 9 znázorňuje dvě části 931, 932 před tím, než jsou spojeny, výhodně svářením nebo spečením, a obrázek 10 znázorňuje řez složené trubice 1033 výměníku tepla.

Na obrázku 11 jsou axonometricky znázorněny dvě části 931, 932 ze složené kovové desky 50 předtím, než j sou spoj eny do trubice výměníku tepla.

-4CZ 28649 U1

Trubice výměníku tepla zhotovená dle znázornění na obrázcích 9 až 11 se osvědčila splněním vysokých požadavků na nízké výrobní náklady a výtečné schopnosti přenosu tepla.

Ve všech provedeních podle tohoto technického řešení mohou být nejvnitřnější konce a/nebo exponované povrchy podélně probíhajících vnitřních stěn zdrsněny, perforovány nebo tvarovány k vyvolání turbulence s cílem usnadnit přenos tepelné energie z výfukových plynů do vnitřních stěn. Výhodně jsou vnitřní stěny zhotoveny z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí a odolností vůči korozi, například z kovu jako je čistý nebo legovaný hliník, měď nebo železo, a výhodně jsou vytvořeny ze stejného materiálu, jako tenké stěny 3 trubic výměníku tepla. Spoje mezi vnitřními stěnami a vnitřním povrchem trubice výměníku tepla jsou výhodně uzpůsobeny tak, aby poskytovaly dobrý přenos tepla z vnitřních stěn to stěn trubic výměníku tepla. Vnitřní stěny jsou výhodně vytvořeny jako jeden celek s vnějšími stěnami, například extrudováním, nebojsou vzájemně spojeny svářením nebo nýtováním. V případě, že trubice výměníku tepla jsou vyrobeny složením více částí, je vhodné použít teplovodivou pastu mezi jednotlivými díly k zajištění vysoké tepelné vodivosti mezi těmito díly.

V souladu s tímto technickým řešením mohou být podélně probíhající vnitřní stěny rovné a zarovnány dle podélné osy trubice výměníku tepla nebo mohou být zakřiveny jako drážky spirály.

V jednom provedení podle tohoto technického řešení je vnitřní povrch trubic výměníku tepla na zvláštních místech redukován, tj. podél podélného směru trubic výměníku tepla. Tohoto lze dosáhnout například zvětšením výšky podélných vnitřních stěn 563’. 563”, 563”’, 563”” v podélném směru trubic. V jednom výhodném provedení je vnitřní povrch trubic výměníku tepla menší v blízkosti hořáku, a poté se zvětšuje ve směru proudění vzduchu. Tímto je zmenšen tepelný tok a také teplota vnějšího povrchu trubic výměníku tepla. Tento znak zlepšuje kontrolu nad teplotou a možnost nastavit teplotu v optimálním rozsahu.

Trubice výměníku tepla podle tohoto technického řešení mohou být užity pro výměnu tepelné energie z první kapaliny do druhé kapaliny, kde první kapalina má vyšší teplotu než druhá kapalina a první kapalina proudí podélně uvnitř trubice tepelného výměníku podle tohoto technického řešení a chladnější druhá kapalina proudí vně uvedené trubice výměníku tepla, nebo naopak. Výhodně kapalina vně trubice výměníku tepla proudí napříč trubicí výměníku tepla, a to v podstatě svisle, jak je uvedeno výše v popisu a znázorněno na obrázcích, nebo proudí v opačném směru nebo pod úhlem jiným než 90° vůči směru proudění kapaliny uvnitř trubic výměníku tepla.

Zatímco bylo technické řešení znázorněno s trubicemi výměníku tepla o přibližně kvadratickém průřezu s rovnými nebo zakulacenými krátkými konci, je možné přizpůsobit použití vnitřních stěn tohoto technického řešení s trubicemi s jakýmkoliv vhodným tvarem průřezu.

Toto technické řešení není omezeno na výše uvedené příklady, aleje možné jej upravit v souladu s přiloženými nároky.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení je využitelné zejména v potravinářském průmyslu a při přípravě pokrmů v gastronomických zařízeních.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (12)

1. Horkovzdušná trouba opatřená trubkovým výměníkem tepla s příčným prouděním zahrnující alespoň dvě řady (734, 834) několika trubic (333, 433, 533, 633, 733, 833) výměníku tepla, vyznačující se tím, že trubice výměníku tepla jsou v každé řadě uspořádány v podstatě v horizontální rovině, přičemž každá trubice výměníku tepla zahrnuje prodlouženou trubici (333) se stěnou trubice (361), kde vnitřek prodloužené trubice je opatřen alespoň jednou podélně

-5CZ 28649 U1 probíhající vnitřní stěnou (363’, 363”), která sahá z jedné strany vnitřního povrchu prodloužené trubice na druhou stranu vnitřního povrchu.

2. Horkovzdušná trouba podle nároku 1, vyznačující se tím, že trubice v sousedních řadách jsou svisle zarovnány.

3. Horkovzdušná trouba podle nároku 1, vyznačující se tím, že trubice v sousedních řadách jsou svisle posunuty.

4. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačující se tím, že uvedené řady trubic výměníku tepla jsou zarovnány ve střední části výměníku tepla s příčným prouděním.

5. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna vnitřní stěna sahá z jedné strany vnitřního povrchu a dotýká se druhé strany vnitřního povrchu.

6. Horkovzdušná trouba podle nároku 5, vyznačující se tím, že každá z uvedené alespoň jedné vnitřní stěny je pevná a trubice je rozdělena na podélně probíhající přihrádky (365’, 365”, 365’”), přičemž uvedená alespoň jedna vnitřní stěna (363’, 363”) brání příčnému toku mezi uvedenými přihrádkami.

7. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že trubice má příčný řez se dvěma přímými a podélnými dlouhými stranami (57’, 57”), oddělenými vzdáleností D a spojenými párem konvexně zakřivených konců (59’, 59”) o průměru zakřivení D.

8. Horkovzdušná trouba podle nároku 7, vyznačující se tím, že alespoň jedna vnitřní stěna sahá z jedné dlouhé strany k druhé dlouhé straně.

9. Horkovzdušná trouba podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že alespoň jedna vnitřní stěna sahá z jednoho zakřiveného konce do jiného zakřiveného konce.

10. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedená trubice je vytvořena ze dvou totožných kovových plátů (931, 932), kde každý je složen z jednoho prodlouženého rovinného kovového plátu a poté jsou pláty spojeny tak, že tvoří trubici.

11. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnitřní plocha trubic výměníku tepla se zvětšuje v podélném směru trubic výměníku tepla ve směru proudění vzduchu v těchto trubicích.

12. Horkovzdušná trouba podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnitřní plocha trubic výměníku tepla je menší blízko hořáku a poté se zvětšuje ve směru proudění vzduchu.