CZ286318B6 - Nástroj pro nýtování naslepo - Google Patents

Abstract

Nástroj (1) je opatřen nýtovacím trnem (34), motorem (2), rotační větví pohonu se spojkou mezi motorem (2) a nýtovacím trnem (34) a tažnou větví pohonu, přičemž tažná větev pohonu obsahuje hnací část (41) a výstupní část (33). Hnací část (41) vykonává pohyb po určité dráze, která sestává ze zdvihu (x) naprázdno vůči výstupní části (33) a z užitečného zdvihu. V dráze pohybu hnací části (41) je uspořádán prostředek přestavitelný v axiálním směru pro pevné nastavení užitečného zdvihu. Tento prostředek je tvořen například koncovým spínačem (44).ŕ

Description

Vynález se týká nástroje pro nýtování naslepo s nýtovacím trnem, s motorem, s rotační větví pohonu se spojkou mezi motorem a nýtovacím trnem, a s tažnou větví pohonu, přičemž tažná větev pohonu obsahuje hnací část a výstupní část, a přičemž hnací část vykonává pohyb po určité dráze, která sestává ze zdvihu naprázdno vůči výstupní části a z užitečného zdvihu.

Dosavadní stav techniky

Nýt pro nýtování naslepo sestává z dříku s vnitřním závitem a opěrné hlavy. Dřík nýtuje zaveden otvorem do vyráběného předmětu, ve kterém má být nýt upevněn. Zatímco opěrná hlava nýtu je opřena o materiál, působí na dřík nýtu axiální tažná síla prostřednictvím nýtovacího tmu zašroubovaného do vnitřního závitu nýtu. Tato tažná síla způsobí jednak zpěchování dříku nýtu a jednak vypouklost hlavy nýtu. Nýt pro nýtování naslepo je v závislosti na použitém druhu upevněn v materiálu. Pomocí takového nýtu může být samozřejmě spojeno i více vrstev materiálu. Po vyšroubování nýtovacího tmu zůstává pak závit v materiálu a může být využit pro upevnění jiných konstrukčních součástí.

Postup při nýtování, při kterém je nýtovací tm nejprve zašroubován do závitu v dříku nýtu a po vsazení nýtu musí být opět vyšroubován, sestává prakticky ze tří pracovních kroků: Proces zašroubování, proces vsazení a proces vyšroubování. Proces zašroubování nýtovacího tmu do nýtu přitom musí být včas ukončen, přičemž zašroubování musí být dosaženo předem stanoveným kroutícím momentem. Kdyby nýt se závitem po našroubování na nýtovací tm dosedl svou opěrnou hlavou na hlavici nýtovacího nástroje, vedlo by další našroubovávání nýtu k předčasnému zpěchování dříku nýtu. Proces vsazování nýtu musí mít rovněž možnost přesného ovládání. Kdyby byl zdvih nutný pro vsazení nýtu, neboli užitečný zdvih, příliš malý, vedlo by to k tomu, že nýt by byl ve vyráběném předmětu upevněn s menší pevností. Kdyby však byl tento zdvih naopak příliš velký, vedlo by to k poškození nýtu, což by rovněž podstatně snížilo spolehlivost jeho upevnění. Vyšroubování nýtovacího tmu ze závitu nýtu potom musí probíhat tak, že nýtovací tm se ze závitu nýtu vyšroubuje určitým kroutícím momentem.

Z evropského patentového spisu EP 0 119 007 A2 je známý nástroj pro nýtování naslepo, který má v rotační větvi pohonu západkovou spojku, to jest spojku, u niž při dosažení předem stanoveného kroutícího momentu v jednom směru dojde k prokluzu. Prostřednictvím této spojky je tedy možno otáčet nýtovacím trnem a zašroubovat jej do nýtu, přičemž spojka po dosednutí nýtu na špičku nýtovacího nástroje začne prokluzovat, zatímco nýtovací tm se při otáčení v opačném směru vyšroubuje z nýtu úplným kroutícím momentem. Na své hnací straně je spojka prostřednictvím tyče, která je vytvořena jako závitové vřeteno, spojena s motorem. Na závitovém vřetenu je upraven posuvný člen, který se při otáčení závitového vřetena axiálně posouvá. Po zdvihu naprázdno dosedne posuvný člen na zarážku klece. Tato klec může opět působit tažnými silami na nýtovací tm. Vlastní klec se pak prostřednictvím posuvného členu posunuje, dokud sama nedosedne na zarážku. Poloha této zarážky se může měnit vkládáním distančních podložek, čímž se může nastavit délka užitečného zdvihu.

Další nástroj pro nýtování naslepo je známý z německého spisu DE 19 45 820 Ul. U tohoto nástroje je použit hnací motor, který je otočný pouze v jednom směru. Obrácení chodu motoru zde umožňuje měnič směru pohonu. Při vsazování nýtu se musí nástroj stlačit, aby se potřebné díly dostaly do vzájemného záběru. I u tohoto provedení je upravena prokluzovací spojka, která přeruší otočný pohyb potřebný k zašroubování, když je tm zašroubován do závitu v nýtu

-1 CZ 286318 B6 dostatečně daleko. Dále je tento nástroj opatřen omezovačem kroutícího momentu, který přeruší pohon nýtovacího tmu, když síla vytvoření závěrné hlavy nýtu dosáhne potřebné velikosti.

V obou případech je relativně obtížné zabezpečit kvalitu upevnění nýtu pří změně jeho velikosti.

V prvním případě je nezbytná výměna distančních podložek, kterými je ohraničen užitečný zdvih. Protože je přitom nutno provést demontáž nýtovacího nástroje, což se v praxi neprovádí s potřebnou pečlivostí a pravidelností. Ve druhém případě je nástroj závislý na kvalitě omezovače kroutícího momentu. Podle zkušeností se však u uvedeného provedení omezení kroutícího momentu mění, například vlivem znečištění. I v tomto případě je snížena spolehlivost spojení nýtu s materiálem.

Úkolem vynálezu je vytvořit nástroj pro nýtování naslepo, kterým se nýt opatřený závitem spolehlivě vsadí do otvoru.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje nástroj pro nýtování naslepo s nýtovacím trnem, s motorem, s rotační větví pohonu se spojkou mezi motorem a nýtovacím trnem, a s tažnou větví pohonu, přičemž tažná větev pohonu obsahuje hnací část a výstupní část, a přičemž hnací část vykonává pohyb po určité dráze, která sestává ze zdvihu naprázdno vůči výstupní části a z užitečného zdvihu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že v dráze pohybu hnací části je uspořádán prostředek přestavitelný v axiálním směru pro pevné nastavení užitečného zdvihu.

Užitečný zdvih je parametrem, který má největší význam pro spolehlivé spojení nýtu a materiálu. Užitečný zdvih však musí být zvolen v závislosti na použitém nýtu a materiálu určeném ke snýtování. Správné nastavení užitečného zdvihu tak zajišťuje vyhovující a spolehlivé spojení. Samotný zdvih hnací části se dělí na zdvih naprázdno a užitečný zdvih. Užitečný zdvih tvoří konec dráhy pohybu, a sice nezávisle na tom, jak velký je. Amplituda neboli velikost užitečného zdvihu se tedy nastaví prostřednictvím zdvihu naprázdno. Protože užitečný zdvih končí vždy ve stejném místě, může být spolehlivě kontrolováno, zda byl úplný užitečný zdvih proveden. K tomu zde postačí jednoduchý prostředek přestavitelný v axiálním směru pro pevné nastavení užitečného zdvihu. Čím je užitečný zdvih větší, tím menší je zdvih naprázdno, a obráceně. Pokud se hnací část pohybuje ve zdvihu naprázdno, může být část hnacího výkonu motoru využita k otáčení vřetena rotační větví pohonu, aby se vřeteno zašroubovalo do nýtu. Je tedy rovněž možný současný axiální pohyb hnací části a rotační pohyb vřetena.

Podle výhodného provedení vynálezu je prostředek přestavitelný v axiálním směru tvořen koncovým spínačem ovládacího zařízení spojeného s motorem. Jakmile hnací část pohonu dosáhne tohoto koncového spínače, provede ovládací zařízení obrácení chodu motoru. Obsluha má přitom jednoduchou kontrolu, zda je nýt vsazen do otvoru s potřebným zdvihem. To je především výhodné tehdy, když je motor poháněn elektricky aje napájen baterií nebo akumulátorem. Když jsou baterie nebo akumulátor málo nabité, může se stát, že nýtovací tm nevykoná úplný užitečný zdvih. Tuto skutečnost nemusí obsluha za určitých okolností zpozorovat. V tomto případě by tedy obsluha mohla předpokládat, že užitečný zdvih byl proveden úplně, zatímco ve skutečnosti mohou být baterie nebo akumulátor prázdné. Jakmile tedy nenastane změna chodu motoru, obsluha ví, že spojení není v pořádku. Nýt může být vyjmut a vsazen nový nýt nebo se v novém nýtování upevní nýt správně.

Rotační větev pohonu s výhodou obsahuje vinutou pružinu jako třecí spojku, která působí jako kluzná třecí spojka v závislosti na směru pohybu. Taková spojka s vinutou pružinou je umístěna na poháněné části a přenáší kroutící moment třením. Při zatížení v jednom směru se vinutá pružina natočí a nadzvedne od poháněné části. Vinutá pružina tak prokluzuje po poháněné části, aniž by ji unášela. Je-li naproti tomu vinutá pružina zatížena v opačném směru otáčení, utahuje

-2CZ 286318 B6 se kolem poháněné části a přenáší kroutící pohyb prakticky beze ztrát. Tímto druhem spojky je jednak zabráněno přetížení nýtu, když při jeho našroubování na nýtovací tm dosedne opěrná hlava na hlavici nástroje pro nýtování, a jednak tím spojka umožňuje bezproblémové vyšroubování nýtovacího tmu po usazení nýtu, a to i tehdy, když je vyšroubování ztíženo v důsledku zpěchování nýtu.

Rotační větev pohonu s výhodou obsahuje současně i výsuvnou spojku. Toto opatření je výhodné zejména tehdy, má-li být ušetřena energie. Výsuvná spojka odděluje motor od otočného pohonu vřetena bez jakýchkoli ztrát třením, jak je jinak obvyklé u kluzných třecích nebo zubových spojek. Celý kroutící moment motoru tak může být využit pro vyvození tažné síly.

S výhodou vysune výsuvná spojka při předem stanovené poloze hnací část, přičemž hnací část dosáhne této polohy ještě během zdvihu naprázdno. Tím je zajištěno, že otáčení tmu vždy ustane dříve, než začne užitečný zdvih. Během užitečného zdvihu tím nevzniknou žádné ztráty třením kluzné spojky. Jako výhodné se zde jeví uspořádání užitečného zdvihu na konci dráhy pohybu. Během úvodní Části dráhy pohybu, ve které se nachází zdvih naprázdno, se může nýtovací tm bez problémů otáčet. Teprve na konci dráhy pohybu, kdy je výsuvná spojka vysunuta a začíná užitečný zdvih, dochází k úplné koncentraci na vznik tažné síly. Oddělení obou pohybů má za následek menší spotřebu proudu, což je výhodné zejména při použití akumulátoru nebo baterie.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu obsahuje výsuvná spojka dva axiálně vůči sobě pohyblivé díly, které jsou vůči sobě otočné o více než 200°. Zatímco vysunutí spojky normálním způsobem nezpůsobí žádné problémy, neboť na výsuvný díl spojky působí dostatečně velká axiální síla, může zasunutí spojky způsobit těžkosti. Musí být totiž umožněno, aby se výsuvný díl spojky dostal do záběru s pevným dílem spojky. Tím, že oba díly spojky jsou vůči sobě natáčitelné o více než 200° , zejména o asi 240° , má výsuvný díl k dispozici pro axiální posunutí dobu, která odpovídá pootočení o více než 200°. Během této doby může výsuvný díl zpravidla postupovat dopředu dostatečně daleko, aby se dostal do záběru s pevným dílem. Možnost pohybu v zasunutém stavu je zanedbatelná, protože zde nedochází k opakovaným změnám směru. Spíše je směr otáčení zpravidla zachován až do konce pohybu.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je hnací část axiálně pevně spojena s otočnou tyčí, která je neotočně spojena s výsuvným dílem spojky, přičemž otočná tyč je opatřena axiálním dorazem, k němuž jsou výsuvný díl spojky a otočná tyč axiálně vůči sobě pohyblivé. Prostřednictvím otočné tyče je dosaženo spojení mezi rotační větví pohonu a tažnou větví pohonu. Otočná tyč tvoří jednak část rotační větve pohonu, která vede k otáčení nýtovacího tmu, a jednak je axiálně pevně spojena s tažnou větví pohonu, takže při pohybu hnací části se výsuvný díl spojky může vysunout v závislosti na poloze. Toto vysunutí následuje tehdy, když axiální doraz otočné tyče vyvine nezbytný axiální tlak na výsuvný díl spojky. Obráceně může samozřejmě při odpovídajícím pohybu otočné tyče do jiného směru zůstat výsuvný díl spojky stabilní, protože otočná tyč je v tomto rozsahu axiálně posuvná vůči tomuto dílu spojky.

Otočná tyč je s výhodou spojena neotočně s výstupní částí. Tímto spojením se přenáší rotační pohyb na nýtovací tm. Výstupní díl je potom společným elementem jak rotační, tak i tažné větve pohonu.

Otočná tyč s výhodou prochází alespoň jednou částí tažné větve pohonu. To umožňuje jednak prostorově úspornou konstrukci, a jednak mohou být síly působící na nýtovací tm v obvodovém směru rovnoměrně rozloženy, takže nemůže docházet kjeho našikmení, které tak nemůže ovlivnit spolehlivost upevnění nýtu.

Výstupní část s výhodou dosedá ve své klidové poloze působením tlakové pružiny na doraz. Tento doraz je přestavitelný, zejména z vnějšku. Přestavením dorazu je možno nastavit zdvih

-3 CZ 286318 B6 naprázdno. Tento doraz totiž určuje klidovou polohu výstupní části, tedy polohu, kterou zaujme výstupní část tehdy, není-li poháněna, a tudíž rovněž na začátku pohybu výstupní části.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je výstupní část opatřena závitem k uložení nýtovacího tmu, přičemž nýtovací tm a výstupní část mají vytvořeny záběrové plochy pro přenos kroutícího momentu, které jsou nastavitelné do vzájemně vyrovnané polohy ajsou opatřeny posuvným členem, který je posuvný na záběrových plochách pro přenos kroutícího momentu nýtovacího tmu a výstupní části. Při změnách velikosti používaných nýtů je v mnoha případech nezbytná i změna nýtovacího tmu. U tohoto provedení lze tuto změnu realizovat poměrně snadno a rychle. Je přitom nutno pouze přesunout posuvný člen v axiálním směru, čímž se uvolní záběrové plochy pro přenos kroutícího momentu. Potom je možno původní nýtovací tm vyšroubovat a zašroubovat jiný. Když je nyní zašroubovaný nýtovací tm svými záběrovými plochami pro přenos kroutícího momentu v záběru se záběrovými plochami pro přenos kroutícího momentu výstupní části, může se posuvný člen přesunout do své původní polohy. V této poloze působí posuvný člen na záběrové plochy pro přenos kroutícího momentu a drží tím tm v nastavené poloze. Záběrové plochy pro přenos kroutícího momentu mohou být například provedeny ve tvaru shodných šestihranů. Posuvný člen tak může být vytvořen ve tvaru dutého válce, který je opatřen vnitřním šestihranem.

Přitom je výhodné, když je posuvný člen opatřen aretačním zařízením, neboť při mechanickém zatížení, vzniklém například rázy nebo podobně, se může posuvný člen nedopatřením posunout, což by vedlo k uvolnění nýtovacího tmu.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu obsahuje tažná větev pohonu kuličkový šroubový pohon, jehož závitové vřeteno je upevněno neotočně, a jehož skříň je poháněna. To má výhodu v tom, že prostřednictvím závitového vřetena může vznikat přímo axiální pohyb. Když otočná tyč prochází tažnou větví pohonu, je závitové vřeteno opatřeno axiálním otvorem pro uložení otočné tyče. V něm je otočná tyč uložena otočně.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je ovládací zařízení opatřeno spínačem spojeným s motorem a s počitadlem, přičemž toto počitadlo obsahuje výstup spojený se spínačem. Ovládací zařízení s výhodou ovládá po prvním ovládání spínače motor a po předem stanoveném počtu otáček jej zastaví. Toto ovládání slouží k zašroubování nýtovacího tmu do nýtu. Přitom je předem stanovený počet otáček zvolen tak, že nýtovací tm se spolehlivě zašroubuje do nýtu v každém případě. Popřípadě může být počet otáček zvolen v závislosti na použitém nýtu. Alternativně ktomu může být stanoven pevný počet otáček, jejichž prostřednictvím se všechny nýty, nezávisle na své velikosti, dostatečně našroubují na nýtovací tm. Zpravidla je dokonce možno stanovit větší počet otáček, než kolik je zapotřebí pro úplné zašroubování nýtovacího tmu do nýtu. Tato bezpečnostní rezerva je použitelná bez problémů, protože po dosednutí nýtu na nástroj pro nýtování se může zabránit dalšímu otáčení nýtovacího tmu kluznou třecí spojkou.

Zdvih naprázdno je s výhodou větší než užitečný zdvih. To sice vede ke zvýšené frekvenci otáčení motoru, a tím i k větší spotřebě energie, avšak na druhé straně se motor otáčí prakticky bez zatížení, takže přírůstek spotřeby energie je prakticky zanedbatelný. Tímto způsobem může být dosaženo vyšší spolehlivosti při vysunutí výsuvné spojky ještě před tím, než začne působení na nýt tažnými silami, a sice nezávisle na velikosti nýtu. Energie, která se zde ušetří, je zpravidla větší než předtím vynaložená energie, neboť spotřeba proudu většiny elektromotorů není lineární se zatížením, nýbrž stoupá prudčeji.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž

-4CZ 286318 B6 obr. 1 znázorňuje v bokorysu nástroj pro nýtování naslepo v částečném řezu, obr. 2 ve zvětšeném měřítku v nárysu části tvořící rotační větev pohonu, v částečném řezu, obr. 3 ve zvětšeném měřítku v nárysu části z obr. 1, tvořící tažnou větev pohonu, v částečném řezu, obr. 4 části rotační větve pohonu z obr. 2, v částečném řezu, obr. 5 v půdorysu spojku a obr. 6 schematicky znázornění obou větví pohonu.

Příklady provedení vynálezu

Nástroj 1 pro nýtování naslepo sestává z motoru 2 s hnacím pastorkem 3, uspořádaným v plášti

4. Hnací pastorek 3 je v záběru s vloženým pastorkem 5, který je neotočně uložen na hřídeli 6.

Na hřídeli 6 je zároveň upevněno ozubené kolo 7, které je v záběru s vnějším ozubením 8 skříně 20 9 spojky, znázorněné na obr. 2.

Hřídel 6 je dále opatřena ozubením JO, které je v záběru s vnějším ozubením 11 vytvořeným na skříni 12 kuličkového šroubového pohonu 13, jak je znázorněno na obr. 3. Kuličkový šroubový pohon 13 sestává ze závitového vřetena 14, které je uloženo neotočně, ale působením otáčení 25 skříně 12 axiálně posuvně v plášti 4.

Skříň 9 sojky přenáší svůj rotační pohyb prostřednictvím vinuté pružiny 15 na hřídel 16. K tomu je vinutá pružina 15 opatřena výstupkem 17, který je zasunut do skříně 9 spojky. Při otáčení skříně 9 spojky ve smyslu pohybu hodinových ručiček (na obr. 2 viděno zleva) unáší vinutá 30 pružina 15 v důsledku tření hřídel 16, a to potud, pokud na hřídel 16 nepůsobí větší moment než ten, který vznikne třením. Je-li však hřídel 16 brzděna, vinutá pružina 15 se zkrucuje a příruba 18 pohonu pevně spojená s hřídeli 16 prokluzuje a může tak přenášet podstatně menší kroutící moment. Jestliže je však skříň 9 spojky otáčena v opačném směru, vinutá pružina 15 se pevně obtočí kolem příruby 18 pohonu a přenáší tak prakticky beze ztrát kroutící moment na hřídel 16. 35 V závislosti na tom je pak hřídel 16 opřena o skříň 9 spojky prostřednictvím axiálního ložiska

19. Kotouč 20 slouží jako dosedací podložka na plášť 4.

Hřídel 16 je dutá, respektive je v ní vytvořena dutina 21. V této dutině 21 je uspořádána tlačná pružina 22, která v axiálním směru vysouvá výsuvný díl 23 spojky. Svým druhým koncem je 40 tlačná pružina 22 opřena o kotouč 24. Výsuvný díl 23 spojky, který je axiálně pohyblivý, je opatřen výstupkem 25, který je zasunován do otvoru 26 vytvořeném v pevném dílu 27 spojky.

Pevný díl 27 spojky, znázorněný na obr. 5, je pomocí šroubů 28 pevně spojen s přírubou 18 pohonu hřídele 16. Jak je dále zřejmé z obr. 7, výstupek 25 nevyplňuje zcela otvor 26. Výstupek 25 může být v otvoru 26 natočen o více než 200° , v příkladném provedení dokonce o 240°. 45 Výstupek 25 ve znázorněné poloze doléhá na výstupek 29 pevného dílu 27 spojky. Tím je přenášen rotační pohyb pevného dílu 27 spojky na výsuvný díl 23 spojky. Jakmile je však výsuvný díl 23 spojky vysunut vlevo, výstupek 25 přestane být v záběru s výstupkem 29 a otáčení hřídele 16 tak již není přenášeno na výsuvný díl 23 spojky.

Výsuvný díl 23 spojky je opatřen vnitřním šestihranem 30. Ke spojení, znázorněném na obr. 2 v poloze podle obr. 1, dochází prostřednictvím vnějšího šestihranu 31 vytvořeném na otočné tyči 32, který je v záběru s vnitřním šestihranem 30 výsuvného dílu 23 spojky. Oba díly, to jest otočná tyč 32 a výsuvný díl 23 spojky, jsou tak pevně otočně spojeny. Otočná tyč 32 je ve výsuvném dílu 23 spojky uložena axiálně posuvně, a sice do okamžiku, než dojde při pohybu vlevo, jak je znázorněno na obr. 3, k dosednutí výstupku nebo axiálního dorazu 49 vytvořeném na otočné tyči 32 na výsuvný díl 23 spojky. Další pohyb otočné tyče 32 vlevo pak vede k vysunutí výsuvného dílu 23 spojky z pevného dílu 27 spojky.

Otočná tyč 32 je svým druhým koncem otočně pevně, ale v axiálním směru posuvně, v záběru s výstupní částí 33, která je opět otočně pevně spojena s nýtovacím trnem 34. V axiálním směru je mezi otočnou tyčí 32 a výstupní částí 33 upravena tlačná pružina 35, která přitlačuje výstupní část 33 k dorazu 36, přičemž doraz 36 určuje klidovou polohu výstupní části 33. Doraz 36 může být přestaven pootočením matice 37 upravené na plášti 4.

Nýtovací tm 34 je ve výstupní části 33 vešroubován. Aby bylo zabráněno pootočení vešroubovaného nýtovacího tmu 34, je výstupní část 33 opatřena axiálně pohyblivým posuvným členem 38, ve kterém je vytvořen vnitřní šestihran. Nýtovací tm 34 je přibližně v jeho středu, tedy mezi upevňovacím závitem a koncovým závitem, opatřen vnějším šestihranem 39, který odpovídá vnějšímu šestihranu na výstupní části 33. Když je pak posuvný člen 38 přesunut vpravo, působí tak na záběrové plochy pro přenos momentu otáčení vnějšího šestihranu 39, čímž se nýtovací tm 34 ve výstupní části 33 nemůže již dále otáčet. Kroužek 40 se zářezy přitom zajišťuje, že posuvný člen 38 zůstane v dosažené axiální poloze. Prostřednictvím tohoto uspořádání může být nýtovací tm 34 vyměňován relativně rychleji a tím lépe přizpůsoben na různé velikosti nýtů se závitem.

Uspořádání spojky, znázorněné na obr. 2, tvoří společně s otočnou tyčí 32 a výstupní částí 33 rotační větev pohonu, jejímž prostřednictvím může být přenášen otočný pohyb z motoru 2 na nýtovací tm 34.

Tažná větev pohonu sestává z kuličkového šroubového pohonu 13 se závitovým vřetenem 14, kde závitové vřeteno 14 je axiálně pevně spojeno s hnací částí 41. Hnací část 41 alespoň z části obklopuje výstupní část 33. Hnací část 41 je dále opatřena dovnitř vyčnívajícím výstupkem 42, který doléhá na osazení 43, vytvořené na výstupní části 33. Dříve než výstupek 42 dolehne na osazení 43, musí hnací část 41 vykonat zpětný zdvih x naprázdno. Jakmile výstupek 42 dolehne na osazení 43, je umožněn axiální pohyb výstupní části 33 vlevo. Tímto pohybem je současně do pláště 4 vtažen i nýtovací tm 34 a může tak působit jeho tažná síla potřebná k nýtování.

Hnací část 41 se vždy v průběhu pracovního procesu přesouvá až do své zadní koncové polohy, ve které ovládá koncový spínač 44.

Otočná tyč 32 je v axiálním směru pevně spojena s hnací částí 41, může se však v hnací části 41 otáčet. Otočná tyč 32 tak následuje axiální pohyb hnací části 41. Pohybuje-li se nyní, jak je znázorněno na obr. 3, otočná tyč 32 vlevo, narazí doraz 49 ve stanovené poloze na výsuvný díl 23 spojky který je při dalším pohybu otočné tyče 32 vlevo vytlačen z pevného dílu 27 spojky. Toto vysunutí spojky nastane dříve než výstupek 42 dolehne na osazení 43. Motor 2 je přitom spojen s ovládacím zařízením 45, se kterým je rovněž spojen koncový spínač 44 a spouštěcí spínač 46.

Nástroj 1 pro nýtování naslepo pracuje následujícím způsobem. V závislosti na průměru, délce a materiálu nýtu s maticí, který má být upraven v otvoru, je volen nýtovací tm 34. Ostatní tmy s odpovídajícími nátrubky jsou uloženy v zásobníku 47 upraveném na druhém konci nástroje 1 pro nýtování naslepo. Dále je prostřednictvím matice 37 nastaven zdvih x naprázdno mezi hnací částí 41 a výstupní částí 33. Tím je nastaven požadovaný zdvih a může začít práce se vsazeným nýtem se závitem. Nýt se nasadí na nýtovací tm 34, přičemž nástroj 1 pro nýtování naslepo se uvede v činnost spouštěcím spínačem 46. Ovládací zařízení 45 nyní otáčí motorem 2 tak dlouho, pokud nýtovací tm 34 nevykoná předem stanovený počet otáček. Počet otáček je přitom stanoven tak, ze nýt je v každém případě bezpečně našroubován na nýtovacím tmu 34. Z bezpečnostních důvodů může být k tomuto účelu zvoleno více otáček než je třeba k vlastnímu našroubování nýtu.

-6CZ 286318 B6

Jakmile nýt dolehne na hlavici 48 nástroje 1 pro nýtování naslepo, nemůže se již dále nýtovací tm 34 otáčet. Nýt se závitem tak vyvine větší moment na nýtovací tm 34. Tento moment je pak dále přenášen prostřednictvím otočné tyče 32 na hřídel 16. Vinutá pružina 15 se přitom roztahuje jen málo a začíná prokluzovat. Mezní moment je definován předpětím, se kterým vinutá pružina 15 doléhá na přírubu 18 pohonu. Mezní moment přitom musí být tak velký, aby umožnil našroubování nýtovacího tmu 34 do nýtu se závitem, ale zároveň tak malý, aby zabránil poškození nýtu v důsledku jeho předčasného natlačení na hlavici 48 nástroje 1 pro nýtování naslepo.

Současně s otáčením začíná hnací část 41 svůj pohyb vlevo. Přitom posune vlevo i otočnou tyč 32. Jakmile je nýt našroubován na nýtovacím tmu 34, což obsluha pozná tak, že se motor 2 přestane otáčet, může být nýt zaveden do předem zhotoveného otvoru ve vyráběném předmětu. Obsluha teď znovu uvede v činnost spouštěcí spínač 46. Ovládací zařízení 45 přitom opět reguluje chod motoru 2. Prostřednictvím kuličkového šroubového pohonu 13 se přitom přesune hnací část 41 dále vlevo a současně s ní i otočná tyč 32. Dříve, než výstupek hnací části 44 dolehne na osazení 43 výstupní části 33, vysune otočná tyč 32 díly 23, 27 spojky. Tím je přerušen jakýkoliv přenos otočného pohybu na nýtovací tm 34. Veškeré síly motoru 2 mohou být nyní využity k axiálnímu tahu nýtovacího tmu 34. Tím nevznikají rovněž žádné ztráty třením mezi přírubou 18 pohonu a vinutou pružinou 15.

Motor 2 se stále otáčí v jednom směru, až uvede v činnost hnací část 41 nebo sním pevně spojený díl koncového spínače 44. V tomto okamžiku obrátí ovládací zařízení 45 chod motoru 2 tak, že bude pohybovat hnací částí 41 v opačném směru. Přitom se výstupní část 33 přesune prostřednictvím otočné tyče 32 a tlačné pružiny 35 vpravo. Nýt se tím odtlačí od hlavice 48. Zpětný zdvih hnací části 41 odpovídá zdvihu vsazení. Tento zdvih je tak velký, že zajišťuje spolehlivě odlehčení nýtovacího tmu 34. Jakmile následuje obrácení chodu motoru 2, obsluha ví, že vsazení nýtu s maticí do slepého otvoru proběhlo zdárně, tj. že zdvih měl dostačující délku. To je výhodou zejména při použití těch nástrojů, které pracují se zásobníky energie, jako jsou baterie a akumulátory. Protože na konci zdvihu pro usazení nýtu působí větší síly, je tím i větší spotřeba proudu motoru 2. Přitom se může stát, že baterie nebo akumulátor, které jsou jen málo nabity, neotočí motorem 2 až do konce tohoto zdvihu. Když tedy není chod motoru 2 obrácen, je to znamení toho, že nebylo dosaženo koncové polohy, to znamená, že zdvih nedosáhl žádoucí délky.

Je-li třeba, může pro nouzové případy existovat možnost, že zdvih pro vsazení nýtu je prostřednictvím spouštěcího spínače 46 přerušen a hnací část 41 se pak sama automaticky vrátí zpět do své přední koncové polohy.

Když je ale reverzace chodu motoru 2 provedena, nýtovací tm 34 se uvolní a motor 2 se dále otáčí tak dlouho, až se hnací část 41 dostane do své přední koncové polohy, to jest zcela vpravo, jak je znázorněno na obr. 1. Motor 2 však dále otáčí skříní 9 spojky. K určitému časovému okamžiku se dostane výstupek 25 výsuvného dílu 23 spojky do otvoru 26 pevného dílu 27 spojky a dosedne tak na výstupek 29. Jestliže se výstupek 29 otáčí, je jeho otáčivý pohyb přenášen také na otočnou tyč 32. To vede k otáčivému pohybu nýtovacího tmu 34, který se tak vyšroubuje z nýtu se závitem. Vinutá pružina 15 se nyní natáčí ve směru svého odporu, tj. utahuje se pevně kolem příruby 18 pohonu, takže zde prakticky nedochází k žádné ztrátě momentu otáčení. Jakmile je nýtovací tm 34 vyšroubován z nýtu se závitem, může být nýtovací tm 34 použit pro vsazení nového nýtu se závitem do slepého otvoru.

Claims (5)

1. Nástroj pro nýtování naslepo s nýtovacím trnem (34), s motorem (2), s rotační větví pohonu se spojkou mezi motorem (2) a nýtovacím trnem (34), a s tažnou větví pohonu, přičemž tažná větev pohonu obsahuje výstupní část (33) a hnací část (41), přičemž hnací část (41) vykonává pohyb po určité dráze, která sestává ze zdvihu (x) naprázdno vůči výstupní části (33) a z užitečného zdvihu, vyznačující se tím, že v dráze pohybu hnací části (41) je uspořádán prostředek přestavitelný v axiálním směru pro pevné nastavení užitečného zdvihu.

2. Nástroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředek přestavitelný v axiálním směru je tvořen koncovým spínačem (44) ovládacího zařízení (45) spojeného s motorem (2).

3. Nástroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že rotační větev pohonu obsahuje vinutou pružinu (15) jako třecí spojku.

4. Nástroj podle nároku 3, vyznačující se t í m, že rotační větev pohonu obsahuje současně i výsuvnou spojku.

5. Nástroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že výsuvná spojka obsahuje dva axiálně vůči sobě pohyblivé díly (23,27), které jsou vůči sobě otočné o více než 200°.

6. Nástroj podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že hnací část (41) je axiálně pevně spojena s otočnou tyčí (32), která je neotočně spojena s výsuvným dílem (23) spojky, přičemž otočná tyč (32) je opatřena axiálním dorazem (49), k němuž jsou výsuvný díl (23) spojky a otočná tyč (32) axiálně vůči sobě pohyblivé.

7. Nástroj podle nároku 6, vyznačující se tím, že otočná tyč (32) je spojena neotočně s výstupní částí (33).

8. Nástroj podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že otočná tyč (32) prochází alespoň jednou částí (33, 41) tažné větve pohonu.

9. Nástroj podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, že výstupní část (33) ve své klidové poloze dosedá působením tlačné pružiny (35) na doraz (36).

10. Nástroj podle jednoho z nároků laž9, vyznačující se tím, že výstupní část (33) je opatřena závitem k uložení nýtovacího tmu (34), přičemž nýtovací tm (34) a výstupní část (33) mají vytvořeny záběrové plochy pro přenos kroutícího momentu, které jsou nastavitelné do vzájemně vyrovnané polohy ajsou opatřeny posuvným členem (38), který je posuvný na záběrových plochách pro přenos kroutícího momentu nýtovacího tmu (34) a výstupní části (33).

11. Nástroj podle nároku 10, vyznačující se tím, že posuvný člen (38) je opatřen aretačním zařízením.

12. Nástroj podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se t í m , že tažná větev pohonu obsahuje kuličkový šroubový pohon (13), jehož závitové vřeteno (14) je upevněno neotočně, a jehož skříň (12) je poháněna.

-8CZ 286318 B6

13. Nástroj podle jednoho z nároků lažl2, vyznačující se tím, že ovládací zařízení (45) je opatřeno spínačem spojeným s motorem a s počitadlem, přičemž počitadlo obsahuje výstup spojený se spínačem.

5 14. Nástroj podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že zdvih (x) naprázdno je větší než užitečný zdvih.