(57) Anotace:
Zámková vložka s alespoň Jedním otočným ovládacím výstupkem pro západku zámku sestává z první zámkové soustavy, tvořené blokovacím pouzdrem se dnem a opatřené z vnějšku alespoň Jedním ovládacím výstupkem a ve svém plášti alespoň Jedním radiálním otvorem s uloženým distančním elementem, a z druhé zámkové soustavy pro radiální styk s klíčem, opatřené radiálně přesuvnýml zdvlhátky pro každý distanční element. Dno (5) blokovacího pouzdra (7) je opatřeno osovým symetrickým vybráním (6) pro přenos kroutícího momentu klíče (4), neotočně uloženého svým předním koncem (3) v tomto vybrání (6), přičemž druhá zámková soustava (10) Je tvořena dutým neotočným pouzdrem (11), převážně obklopujícím soustředně alespoň z vnějšku blokovací pouzdro (7). Ve výhodném provedení jsou radiální otvory (8) pro distanční elementy (9) v plášti blokovacího pouzdra (7) uspořádány alespoň do Jedné šroubovice, s níž koresponduje rozmístění radiálních přesuvných zdvihátek (12) ve velkém válcovém mezlkruží (11) a malém válcovém mezikruží (112) dutého neotočného pouzdra (11).
Zámková vložka
Oblast techniky
Vynález se týká zámkové vložky s alespoň jedním otočným ovládacím výstupkem pro západku zámku.
Dosavadní stav techniky
V současnosti jsou nejvíce rozšířeny zámkové vložky systému FAB v mnoha modifikacích. Zámková vložka je rotační, tzn. že po zasunutí příslušného klíče se odblokují jednotlivé západky uspořádané v řadě za sebou, načež lze příslušným pouzdrem otáčet a jím unášet ovládací výstupek pro západku dveřního zámku. Takové uspořádání zámkové vložky je pro specialisty snadno překonatelné, zejména za používání sestav různých planžet. Aby tomu bylo bráněno, jsou některé modifikace zámkových vložek opatřovány dvěma řadami západek. Ani takové opatření však dostatečně nebrání jejich neautorizovanému překonání.
Za použití hrubé síly lze známé zámkové vložky vylomit nebo soustavu jejich blokovacích západek odvrtat a podobně. Aby se zmenšila možnost vylamování zámkových vložek, jsou v soustavě pro zámkové vložky používány zvnějšku různé masivní štíty, které sice znemožňují vylomení vložky zámku, zato však tvoří například spolehlivou oporu pro roztažení celé dveřní zárubně.
Dále byly učiněny úpravy, směřující k zabezpečení zámkové vložky pro vylomení rotační části hrubou silou, aby byla odolná vůči všem pokusům neoprávněné manipulace, zejména aby nebyla rozlomitelná, odvrtatelná, a aby i jinak nepodléhala hrubým mechanickým zásahům, aby dále vykazovala odolnost vůči jakýmkoliv předmětům imitujícím klíč a znemožňovala snímání případných otisků uspořádání vnitřní aretační soustavy a podobně, přičemž uvedeného cíle bylo dosaženo řešením zámkové vložky, která sestává z první zámkové soustavy pro axiální styk s předním koncem klíče, tvořené dnem blokovacího pouzdra s unášecím osovým vybráním pro přední konec klíče, opatřeného z vnějšku alespoň jedním ovládacím výstupkem a ve svém plášti alespoň jedním radiálním otvorem pro prostup distančního elementu, a z druhé zámkové soustavy pro radiální styk s klíčem, tvořené dutým neotočným pouzdrem, převážně obklopujícím soustředně zevnitř a zvenčí zmíněné blokovací pouzdro a opatřené radiálně přesuvnými zdvihátky pro každý distanční element. Nevýhodou tohoto řešení je použití spojkového systému napojeného na blokovací pouzdro. Při odemykání dochází k protáčení otočné desky zejména v situaci, kdy je mechanismus zadlabávacího zámku poškozen, nebo opotřebován.
Z německého patentového spisu č. 327767 je známa zámková vložka s alespoň jedním otočným ovládacím výstupkem pro západku zámku, sestávající ze dvou zámkových soustav. První zámková soustava pro axiální styk s předním koncem klíče je tvořena blokovacím pouzdrem se dnem a unášecím osovým vybráním pro přední konec klíče a je opatřena zvnějšku alespoň jedním ovládacím výstupkem a ve svém plášti alespoň jedním radiálním otvorem s uloženým distančním elementem. Druhá zámková soustava pro radiální styk s klíčem je pak tvořena dutým neotočným pouzdrem, obklopujícím alespoň zvnějšku blokovací pouzdro a je opatřena radiálně přesuvnými zdvihátky pro každý distanční element.
Nevýhodou tohoto řešení je, že klíč je dělený na dvě části, a to pevnou a otočnou. Otočná je ukončena zubem, přenášejícím kroutící moment klíče, zatímco pevná část sestává z návleku na otočný tm, který vystavuje stavítka a zůstává v této poloze pevně uložen. Zámková vložka je takto vytvořena pro klíč, který je výrobně velmi složitý a navíc vyžaduje relativně veliký otvor pro klíč, což usnadňuje překonání zámku. Navíc, zubová část klíče je plochá, všechna stavítka
-1 CZ 285635 B6 musí být v jedné rovině a všechny pružiny tlačí tato stavítka v jednom směru. Proto musí být vrchol klíče otočně uložen. Poněvadž však i zubová část klíče je rotačně uložena, je nutno při výrobě počítat ne s jednou tolerancí, ale se součtem dvou tolerancí, což při dané maximální výšce zubu sebou přináší menší počet možných ještě rozlišitelných výšek zubu a tím i menší počet možných kombinací poloh či délek jednotlivých stavítek, což má zase za následek menší možné množství kombinací zámků a klíčů.
Z australského patentového spisu AU-B-485117 je známa zámková vložka, u níž jsou funkční část klíče a otvor pro funkční část klíče zakřiveny ve tvaru šroubovice. Klíč v tomto provedení přenáší kroutící moment pomocí celé plochy šroubovice. Tato šroubovice musí mít po celé své délce konstantní stoupání, aby bylo lze celou délku klíče zasunout do otvoru. Tvar otvoru takto spolehlivě vede zloděje k nalezení správných prostředků k neautorizovanému překonání zámku. Ani kombinace s výše uvedeným německým patentem nevede k lepším výsledkům, neboť u takového řešení by zubová část musela být symetricky rozložená okolo celého dříku klíče, což by při minimální tloušťce dříku 3 mm a minimální výšce zubu vedlo k otvoru pro klíč o průměru 13 mm, jehož prostornost by velmi usnadnila manipulaci v něm při pokusech o neautorizované překonání zámku. Navíc by klíč o průměru zubové části 13 mm byl velmi nepraktický.
Podstata vynálezu
Uvedené nevýhody dosavadního stavu do značné míry řeší zámková vložka s alespoň jedním otočným ovládacím výstupkem pro západku zámku, sestávající z první zámkové soustavy, tvořené blokovacím pouzdrem se dnem a opatřené zvnějšku alespoň jedním ovládacím výstupkem ave svém plášti alespoň jedním radiálním otvorem s uloženým distančním elementem, a z druhé zámkové soustavy pro radiální styk s klíčem, opatřené radiálně přesuvnými zdvihátky pro každý distanční element, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dno blokovacího pouzdra je opatřeno osovým symetrickým vybráním pro přenos kroutícího momentu klíče, neotočně uloženého svým předním koncem v tomto vybrání, přičemž druhá zámková soustava je tvořena dutým neotočným pouzdrem, převážně obklopujícím soustředně alespoň zvnějšku blokovací pouzdro. Ve výhodném příkladném provedení jsou u této zámkové vložky radiální otvory pro distanční elementy v plášti blokovacího pouzdra uspořádány alespoň do jedné šroubovice, s níž koresponduje rozmístění radiálních přesuvných zdvihátek ve velkém válcovém mezikruží a malém válcovém mezikruží dutého neotočného pouzdra.
Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1 značí podélný řez zámkovou vložkou, obr. 2 příčný řez zámkovou vložkou vedený první sadou zdvihátek a distančních elementů na vstupní straně zámkové vložky pro klíč, obr. 3 detail uspořádání a provedení zdvihátek pro distanční elementy, obr. 4 nástin provedení funkční části klíče k ovládání zámkové vložky.
Příklady provedení vynálezu
Zámková vložka s alespoň jedním otočným ovládacím výstupkem 1 pro neznázoměnou západku neznázoměného zámku (obr. 1) sestává z první zámkové soustavy 2 pro axiální styk s předním koncem 3 klíče 4 tvořeného dnem 5 blokovacího pouzdra 7 s unášecím osovým vybráním 6 pro přední konec 3 klíče 4, opatřeného z vnějšku alespoň jedním zmíněným ovládacím výstupkem j. ave svém plášti alespoň jedním radiálním otvorem 8 pro prostup distančního elementu 9 a z druhé zámkové soustavy 10 pro radiální styk s klíčem 4, tvořené dutým neotočným pouzdrem 11, převážně obklopujícím soustředně svým velkým válcovým mezikružím 111 zvenčí a malým
-2CZ 285635 B6 válcovým mezikružím 112 zevnitř zmíněné blokovací pouzdro 7 a opatřené radiálně přesuvnými zdvihátky 12 pro každý distanční element 9.
Radiální otvory 8 pro distanční elementy 9 jsou v plášti blokovacího pouzdra 7 uspořádány například do šroubovice, s jejímž tvarem koresponduje i rozmístění radiálních přesuvných zdvihátek 12 v dvojitém plášti dutého neotočného pouzdra 11. Podélné rozmístění radiálních otvorů 8 včetně úplného jejich vybavení je patrné například podle čerchovaných čar 15.
Distanční elementy 9 jsou vytvořeny ve formě kuliček, jejichž průměr odpovídá tloušťce stěny blokovacího pouzdra 7, nebo jsou ve formě neznázoměných válečků se sraženými hranami, jejichž výška dosahuje tloušťky stěny blokovacího pouzdra 7.
Přesuvné zdvihátko 12 pro každý distanční element 9 je tvořeno v příkladu provedení dvojicí posuvných kolíků 120, 121, z nichž první posuvný kolík 120, zasahující dovnitř dutiny dutého neotočného pouzdra 11. distanční element 9 podpírá, zatím co druhý posuvný kolík 121, uspořádaný z druhé strany distančního elementu 9 jej zatěžuje, přičemž výšky všech prvních posuvných kolíků 120 a distančních elementů 9 jsou vzájemně různé. Jak bude rozvedeno dále, je účelné, aby první posuvný kolík 120, ze vstupní strany zámkové vložky, vykazoval nejdelší možnou výšku, jak je znázorněno v detailu na obr. 3, kde je také zvlášť vyznačeno jedno z možných provedení posuvného kolíku 121 zatíženého pružinou 123, upravené pod zátkou 124. Volný konec prvního posuvného kolíku 120, zasahující dovnitř dutiny malého válcového mezikruží 112 dutého neotočného pouzdra 11, jsou upraveny do tvaru kulového vrchlíku nebo komolého kužele a podobně.
Blokovací pouzdro 7 a duté neotočné pouzdro 11 jsou vzájemně axiálně spojeny. Realizace tohoto spojení je provedena například použitím příložky J_6, připevněné k zadnímu čelu neotočného dutého pouzdra 11 a zasahující do obvodové drážky 17, vytvořeného po vnějším obvodu blokovacího pouzdra 7.
Zámkovou vložku lze zdvojovat zrcadlovým uspořádáním popsané první zámkové soustavy 2 a druhé zámkové soustavy 10, vzájemně mezi sebou propojených neznázoměným axiálním spojem.
Jednotným klíčem 4 pro popsanou zámkovou vložku je rotační útvar, jehož funkční strana sestává ze zmíněného předního konce 3, korespondujícího s tvarem unášecího osového vybrání 6 v otočné desce 5 a která je pro radiální styk s druhou zámkovou soustavou 10 upravena do tvaru komolého kužele 40 s jedním, případně s vícero obvodovými kuželovité vytvořenými zahloubeními 41 nebo stupni pro radiální přesouvání a dosažení příslušného koncového zdvihu přesuvných zdvihátek 12 distančních elementů 9 v radiálních otvorech 8 blokovacího pouzdra 7.
Funkce zámkové vložky podle vynálezu je následující:
Patřičný klíč 4 (obr. 4), zasouvaný svým předním koncem 3 v osovém směru do dutiny malého válcového mezikruží 112 dutého neotočného pouzdra 11, postupně, v důsledku své kuželovité a případně stupňovitě utvářené funkční strany, radiálně rozhrnuje přesuvná zdvihátka 12 distančních elementů 9 v radiálních otvorech 8 v plášti blokovacího pouzdra 7 do různých poloh, při kterých však ne všechny distanční elementy 9 dospějí do poloh, aby jejich příslušné tečny lícovaly s površkami na vnitřku a vnějšku pláště řečeného blokovacího pouzdra 7. Stane se tak, až klíč 4 je úplně zasunut po jeho patřičném úhlovém natočení a zapadnutí svým předním koncem 3 do unášecího osového vybrání 6 ve dnu 5 blokovacího pouzdra 7. Je-li použitý patřičný klíč 4, pak až v této jeho poloze dospějí zmíněná zdvihátka 12 do předurčených poloh, při nichž jsou jimi ovládané distanční elementy 9 v radiálních otvorech 8 přesně v zákrytu vůči tloušťce pláště blokovacího pouzdra 7. Také knim přilehlé čelní plochy prvních posuvných kolíků 120 a druhých posuvných kolíků 121 zdvihátek 12, jsou taktéž vůči površkám řečeného
-3 CZ 285635 B6 pláště blokovacího pouzdra 7 takto nastaveny. Tímto se blokovací pouzdro 7 odblokuje, neboť s radiálními otvoiy 8 pro distanční elementy 9 nejsou v záběru přiléhající konce ani prvních posuvných kolíků 120 ani konce druhých posuvných kolíků 121, které předtím působily jako aretační prvky proti pootáčení blokovacího pouzdra 7.
Otáčením klíče 4 se točivý moment přenáší z jeho předního konce 3 na dno 5 blokovacího pouzdra 7, prostřednictvím unášecího osového vybrání 6. Jsou-li distanční elementy 9 a přilehlé první přesuvné kolíky 120 a druhé přesuvné kolíky 121 v náležitých polohách, může se blokovací pouzdro 7 protočit současně s ovládacím výstupkem 1_ a jím zapůsobit na neznázorněnou západku zámku. Při tom první posuvné kolíky 120 a druhé posuvné kolíky 121 zdvihátek 12 už jen kloužou po stěnách pláště blokovacího pouzdra 7 a po průchodu kolem kteréhokoliv z radiálních otvorů 8 zůstávají nadále v náležitém odstupu podle v radiálních otvorech 8 vycentrovaných distančních elementů 9.
Není-li výše popsaného stavu pro ovládání vložky zámku dosaženo, například použitím nepříslušej ícího klíče 4, zůstanou přesuvná zdvihátka 12 distančních elementů 9 v poloze, při níž buď první posuvné kolíky 120 nebo druhé posuvné kolíky 121 přesuvných zdvihátek 12 zůstanou zapadlé v radiálních otvorech 8 a budou nadále působit jako překážka pro otáčení blokovacího pouzdra 7. V takovém případě, i když je dosaženo záběru předního konce 3 klíče 4, nebo jeho napodobeniny s unášecím osovým vybráním 6 se blokovací pouzdro 7 s ovládacím výstupkem 1 nepootočí.
Při pokusu ovládání vložky zámku za použití sestrojení různých přípravků, vznikají nepřekonatelné potíže, zejména proto, že první posuvné kolíky 120 přesuvných zdvihátek 12 distančních elementů 9, jsou jednak rozmístěny ve tvaru šroubovice, případně jinak a že nejsou ani v zákrytu. Pakliže, jak bylo uvedeno výše, je první posuvný kolík 120 ze vstupní strany zámkové vložky o nejdelší možné výšce, čemuž například odpovídá i příslušný průřez zahloubení 41 funkční strany klíče 4, vede toto opatření k podstatnému zúžení vstupního otvoru pro případnou nežádoucí manipulaci uvnitř zámkové vložky.
PATENTOVÉ NÁROKY