CZ283674B6 - Ventil pro topné těleso - Google Patents

Abstract

Ventil (1) pro topné těleso má na nátrubek (6) našroubovatelnou násadu (8), která má ve svém vnitřku uspořá-dané ventilové sedlo (15), a s kterou spolupůsobí termostatem osazené uzavírací těleso (14). K ventilovému sedlu (15) proudí topné médium přes dutou trubku (18) násady (8), s násadou (8) koaxiální. Po průchodu ventilovým sedlem (15) je topné médium dále vedeno do přepadové komory (23) a odtud přes axiální přepadové kanály (22), vytvořené v násadě (8), do kruhového prostoru (25) mezi nátrubek (6) a trubku (18). Ventilové sedlo (15), uzavírací těleso (14) a přepadová komora (23) jsou rotačně symetrické k ose násady (8) a omezují při otevření ventilu kruhový propustní otvor (20) pro topné médium. Takto se vytvoří univerzální, vůči znečištění odolná a pro tok média proudově výhodná konstrukce ventilu.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ventilu pro topné těleso k napojení na nátrubek topného tělesa nebo na topnou vodu vedoucí armaturu s násadou našroubovatelnou na nátrubek, která obklopuje ve svém vnitřku uspořádané ventilové sedlo, a s kterou spolupůsobí, s výhodou termostatem osazené, uzavírací těleso, přičemž ventilové sedlo a uzavírací těleso jsou provedeny rotačně symetricky k ose násady a při otevřeném ventilu se vytvoří kruhová štěrbina pro regulaci toku topného média, kterým toto médium proudí do v násadě vytvořené a uzavírací těleso obsahující přepadové komory, přičemž médium je vedeno z přívodního kanálu topného tělesa nebo armatury k ventilovému sedlu přes k ose násady koaxiální dutou a ventilové sedlo tvořící trubku násady, načež je topné médium vedeno z přepadové komory přes v násadě vytvořené zpětné vedení orientované v axiálním směru do rozdělovači komory mezi nátrubek a trubku popřípadě přes její prodloužení.

Dosavadní stav techniky

Takové ventily pro topná tělesa jsou známy např. ze spisu DE-OS 3 838 205. Toto řešení umožňuje, že ventil pro topná tělesa se dá namontovat na různé typy armatur a také na topná tělesa s dvěma topnými deskami, jejichž dvě desky mají společný přívodní kanál, kudy přitéká horká voda.

U známé konstrukce vstupuje násada, která tvoří s ventilovým nátrubkem jeden kus, podélně pohyblivě do přívodního kanálu a tam je utěsněna kruhovým těsněním od tohoto přívodního kanálu. Další těsnění je uloženo mezi nátrubkem ventilu a přípojným hrdlem ve kterém je uloženo. Díky vrtání v trubce k ventilovému sedlu proudící horké médium projde dále ve ventilovém sedlu radiálně vytvořeným propustným otvorem a proudí přes zpětné vedení k mezi oběma topnými deskami uloženého rozdělovacího prostoru. Zpětné vedení je tvořeno tak, že ventilové sedlo a propustný otvor jsou ve výšce vnějšího závitu nátrubku, kterým je našroubován do vnitřního závitu násady. Nátrubek je v oblasti propustného otvoru zploštěn, přičemž je přerušen závit.

Tato konstrukce má několik nevýhod. Provedení omezuje možnost uspořádání propustného otvoru a ventilového sedla pouze do oblasti závitu. Především však je jednostranně radiální proudění z komory nevýhodné, protože je větší nebezpečí eroze stejně jako nebezpečí ucpání. Náchylnost k ucpání je větší proto, že horké médium musí proudit kolem chodů závitu, které pro proudění představují překážku a na nichž se mohou usazovat částice nečistot. Kromě toho mohou vznikat na závitu nežádoucí turbulence v proudu horkého média. Tyto nežádoucí turbulence se projeví i při jiné konstrukci podle DE-C-4 011.111, kde je mezi nátrubkem a ventilovým sedlem kruhová drážka, z které vedou radiální výstupní otvory pro horké médium, které ústí do nátrubek obklopující rozdělovači komory.

Vynález si klade za cíl představit zlepšenou konstrukci ventilu pro topná tělesa, kdy je proud horkého média po svém průchodu ventilovým sedlem vylepšen a tím se dosáhne omezení nebezpečí eroze a znečištění. Má být zachováno výhodné uspořádání, kdy je ventilové sedlo uspořádáno v oblasti nátrubku, aby se daly využít běžné standardní díly z důvodu případného přechodu na jinak provedené topné těleso.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry ventil pro topné těleso podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že přepadová komora je vytvořena rotačně symetricky k ose násady, přičemž kolem ventilového sedla jsou po obvodu části násady, která ústí do rozdělovači komory provedeny axiální kanály tvořící zpětné vedení.

Tím se zajistí rovnoměrné rozdělení topného média po jeho průchodu ventilovým sedlem na všechny strany a to zvláště při výhodném provedení, kdy jsou axiální kanály rovnoměrně rozděleny po obvodu ventilového sedla. Namísto jednoho zpětného kanálu podle známých řešení je zde kanálů vícero, což podstatně snižuje nebezpečí eroze a ucpání ventilu. I kdyby se snad zanesl jeden z těchto kanálů, ostatní kanály bezpečně odvedou topné médium dál, takže plná funkce ventilu není ohrožena. K tomu je ještě třeba zmínit, že ventilové sedlo může být vzhledem ke své axiální poloze v násadě uspořádáno tam, kde je to pro dané provedení nejvýhodnější, aniž by bylo třeba brát ohled na polohu násady v nátrubku. Dále je výhodné, zeje v násadě vytvořena rotačně symetricky přepadová komora, takže se vůči známé konstrukci ušetří pracovní průchod pro jednostranně radiální výstupní otvor.

V zásadě mohou být kanály také vytvořeny axiálními drážkami v plášti násady. Potom je možné, aby topné médium obtékalo chody závitu, ale lze celou konstrukci provést tak, že závit a drážky jsou v různé výšce. Tyto drážky mají výhodu v tom že se dají snadněji vyrobit na plášti násady. Přesto však je výhodnější vyvrtat kanály, které procházejí v axiálním směru od ventilového sedla k vnitřní čelní stěně na nátrubku našroubované násady. Ani tato vrtání není obtížné vyrobit a svými hladkými stěnami dávají nečistotám jen malou šanci k nežádoucímu usazování a zajišťují zároveň nej lepší podmínky pro průtok.

Aby byla délka termostatem ovládaných součásti co nejmenší, je výhodné uspořádat ventilové sedlo co nejblíže vnějšímu konci nátrubku. Podle vynálezu je tedy výhodné, když se kanály táhnou po celé délce vnitřního závitu, přičemž ventilové sedlo a kanály jsou uspořádány více dovnitř směrem k ose než je vnitřní závit kterým je násada našroubována do nátrubku. Je také výhodné, když je ventilové sedlo uspořádáno v oblasti nejvyšší třetiny nátrubku. Ve zvláštních přepadech, například když je délka axiálních kanálů velmi malá, může dojit v rámci vynálezu k situaci, kdy je výhodné, že ventilové sedlo a kanály jsou uspořádány více dovnitř než je vnitřní závit, kterým je násada našroubována do nátrubku.

Další výhoda ventilu podle vynálezu je v tom, že je univerzálně použitelný pro ventily pro topná tělesa s nebo bez přestavovacího tělesa. Pokud je podle jednoho z řešení podle vynálezu použito přestavovacího tělesa pohyblivého v axiálním směru, pak se nabízí výhoda, když je toto v násadě pohyblivé v axiálním směru a když toto přestavovací těleso je uspořádáno rotačně symetricky ve vztahu k ose násady. To není u ve stavu techniky popsaných řešeních možné, protože jako následek radiálně orientovaného propouštěcího otvoru musí být stěna přestavovacího tělesa opatřena po obvodě výstupkem, přičemž přestavení se provádí otočením přestavovacího tělesa kolem jeho osy. Výroba takového přestavovacího tělesa je nákladnější.

Přestavovací těleso je podle vynálezu tvořeno do propouštěcího otvoru ventilového sedla dosedajícím a na uzavíracím tělese uloženým škrticím prvkem, vytvořeným jako například škrticí kužel. Tak je možno provést jednorázové předem dané nastavení.

Pokud je však žádoucí změna propouštěcího průřezu, potom je podle vynálezu rovněž možné vytvořit ustavovací prstenec jako na uzavíracím tělese nezávisle pohyblivou hlavici, jejíž čelní plocha je kruhová, přičemž tato doléhá a spolupůsobí s ventilovým sedlem a obklopuje uzavírací těleso. Pohyb tohoto přestavovacího tělesa v axiálním směru se dá zajistit tak, že se toto přestavovací těleso opatří závitem, který spolupůsobí se závitem v násadě, přičemž otáčení se provádí z vnějšku pomocí vhodného nástroje, což snižuje možnost neodborné manipulace.

-2CZ 283674 B6

Jinou výhodou ventilu podle vynálezu je to, že trubka, kterou je vedeno topné médium z přívodního kanálu k ventilovému sedlu může být v různých variantách provedena jako pokračování tohoto kanálu, takže ventil může být proveden v mnoha konstrukčních obměnách, podle potřeby. Jedno z výhodných uspořádání ventilu podle vynálezu tedy spočívá v tom, že trubka je spodním koncem utěsněna v přívodním kanále. Aby se přitom zamezilo obtížím při výrobě zpětných kanálů důsledkem nákružků na trubce je výhodné, když je maximální vnější rádius trubky stejný nebo menší než odstup mezi osou násady a nejbližší stěnou kanálu.

Další výhodné provedení spočívá v tom, že trubka je na svém spodním konci opatřena osazením, do kterého je vložen těsnicí kroužek a to mezi dva nákružky.

Jiným charakteristickým rysem ventilu podle vynálezu je to, že trubka s prodloužením je pevně uložena v přívodním kanále například utěsněným závitem, zalisováním nebo přivařením nebo zároveň tvoři konec přívodního kanálu a svým horním koncem je násada vedena utěsněné ve středovém vrtání vedoucím k ventilovému sedlu. Zvláště je výhodná varianta, u které tvoří trubka konec přívodního kanálu a je s ním vytvořena jako jeden kus, protože i bez toho je zpravidla přívodní kanál u mnoha armatur vytvořen jako trubka, takže se může upustit od složitější konstrukce. Provedení prodloužení trubky jako od násady rozdílného kusu mé také výhodu v tom, že vnitřní čelní plocha násady může být provedena zcela rovná, což umožní snadné vyvrtání zpětných kanálů.

Často je žádoucí vyměnit dílce v už nasazeném a pracujícím ventilu, který je pod tlakem, aniž by bylo nutno topné těleso vyprázdnit. K. tomu je výhodné jiné provedení podle vynálezu, kdy jsou ventilové sedlo, stejně jako spojení na nátrubek, což je zvláště vnitřní závit, a další spojení k připojení hlavy termostatu nebo zařízení pro změnu polohy, což je zvláště vnější závit uspořádány na násadě. To znamená, že vůči známým konstrukcím, je možné ušetřit zvláštní dílec a zajistí se možnost jednoduchého uložení zařízení pro změnu polohy. Tak je také možné nahradit spodní část ventilu, což je uzavírací těleso a vedení, stejné jako přechod z určitého typu ventilů na jiný typ, např. z ventilů s pevným nastavením na takový, který toto pevné nastavení nemá a naopak. Toto není u současných konstrukci možné, neboť i když obsahuji spojení pro montáž hlavy termostatu, tak je to na horním dílu ventilu, takže montáž zařízení pro změnu polohy nemá smysl.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále popsán pomoci výkresů na kterých obr. I představuje první provedení ventilu namontovaného na přípojce k topnému tělesu v podélném řezu, obr. 2 znázorňuje řez podél čáry II-II z obr. I, obr. 3. představuje jinou variantu v tomtéž řezu, obr. 4 znázorňuje jinou variantu provedení z obr. 1, obr. 5 až 8 představují další možnosti provedení v podélných řezech a obr. 9 znázorňuje detail utěsnění.

Příklady provedení vynálezu

U provedení na obr. 1 je znázorněn výstup z teplou vodou ohřívaného topného tělesa konstruovaného jako dvoudílné topné těleso, tedy jako těleso s dvěma topnými deskami a na obě desky topného tělesa je k jejich obsluze připojen ventil 1 sestávající z armatury 2. Tato armatura 2 má přívodní kanál 3 pro topnou vodu, na který navazuje rozdělovači komora 4, na kterou jsou napojeny přes příčně k přívodnímu kanálu 3 probíhající vyboulení 5 obě topné desky topných těles. Na rozdělovači komoru 4 navazuje nátrubek 6 pro ventil 1 topného tělesa. Tento nátrubek 6 má vnitřní závit 7 do kterého je zašroubován vnější závit násady 8 ventilu 1. Do kruhové drážky 9 násady 8 uložené kruhové těsnění 10 zajistí potřebné utěsnění mezi nátrubkem 6 a

-3 CZ 283674 B6 násadou 8. V násadě 8 je našroubována objímka 11 a tato je utěsněna horním těsněním 12. Tato objímka 11 slouží jako vedení pro pomocí neznázoměné termostatové hlavy nastavitelného zdvíhátka 13 uzavíracího tělesa 14, které spolupůsobí s ventilovým sedlem 15 a nese na svém vnitřním konci těsnicí kroužek 16 a krátký škrticí kužel 17. Ventilové sedlo 15 je na horním konci trubky 18, která svým spodním koncem zasahuje až do přívodního kanálu 3 a je vůči němu utěsněna spodním těsněním 19. Trubka 18 tvoří tedy rozdělovači komorou 4 procházející, ale vůči ní utěsněný přívodní dílec, kterým je vedeno přívodním kanálem 3 přicházející topné médium k ventilovému sedlu 15. Propustní otvor 20 ventilového sedla 15 je obklopen zpětným vedením 21, které při otevřeném uzavíracím tělese 14 vede zpět z přívodního kanálu 3 přicházející topné médium po průchodu propustním otvorem 20 zpět do rozdělovači komory 4. U provedení podle obr. 1 a 2 je toto zpětné vedení 21 tvořeno vícero kanály 22, které jsou uspořádány na násadě 8 kolem propustního otvoru 20 v kruhu v pravidelných odstupech a probíhají souose s osou násady 8. Nad horním koncem kanálů 22 se nachází přepadová komora 23, která je vytvořena rotačně symetricky k ose násady 8 a slouží jako rozdělovači prostor pro z propustního otvoru 20 přitékající kapalinu do kanálů 22 a současně tvoří nutný volný prostor pro axiální pohyb uzavíracího tělesa 14 mezi otevřenou a uzavřenou polohou a opačně. Rovnoměrné rozdělení topné kapaliny do kanálů 22 se děje díky rotačně symetrickému, k ose násadí 8 symetrickému provedení přepadové komory 23, ale také díky tomu, že propustní otvor 20 mezi škrticím kuželem 17 a vnitřní stěnou trubky 18 je kruhový, protože dílce 8,14,17,18 jsou rotačně symetrické a také rozdělení kanálů 22 po obvodu násady 8 je rovnoměrné, viz obr. 2. Ve zvláštních případech se může od pravidelného uspořádání kanálů 22 upustit, když je například třeba směřovat proud k určité části rozdělovači komory 4.

V objímce 11 se nachází pružina, která tlačí uzavírací těleso 14 do otevřené polohy. Přechod do uzavírací polohy se děje tlakem na zdvíhátko 13 od termostatu.

Vnitřní závit 7, kterým je upevněna násada 8 v nátrubku 6, se nachází u znázorněného provedení v polovině nátrubku 6 a je poměrně krátký. Může však být na kterémkoliv místě nátrubku 6 a může mít libovolnou délku, protože mezi polohou vnitřního závitu 7 a polohou ventilového sedla není souvislost. Ventilové sedlo 15 může být tedy posunuto dále směrem ven, což se projeví ve zkrácení termostatem ovládaného zdvíhátka 13 a tím dojde i ke snížení termostatem ovládané hmoty. Vyrobení kanálů 22 na rovné čelné kruhové ploše 24 násady 8 nepředstavuje problém, neboť existují vhodné vrtací nástroje. V tomto případě začínají kanály 22 asi v horní výšce vnitřního závitu 7, jsou však delší než tento, takže ventilové sedlo 15 je zřetelně mimo oblast vnitřního závitu 7. Ve znázorněném provedení je vedle sebe šest kanálů 22. Tento počet může však být větší i menší. Čím víc je těchto kanálů, tím je odvod média od přepadové komory 23 do kruhového prostoru 25 mezi vnitřní stěnou násady 8 a vnější stěnou trubky 18 rovnoměrnější. Průměr kanálů 22 může být poměrně velký. Nehraje žádnou roli, jestliže se vrtání i částečně dotýká vnitřního závitu 7, protože kruhové těsnění 10 je uloženo více vně od vnitřního závitu 7.

Násada 8 a objímka 11 jsou k ulehčení zašroubování opatřeny šestihranem 26. K. tomu je násada 8 opatřena vnějším závitem 27, na který může být našroubována běžná, zde neznázorněná, hlava termostatu k ovládání zdvíhátka 13 nebo, po sejmutí této hlavy termostatů, zařízení pro změnu polohy známé konstrukce, s kterým je možné měnit vnitřní dílce ventilu 1 pro topné těleso pod tlakem, tedy aniž by bylo třeba zařízení vyprázdnit. Tím je bez problémů možné přejít od škrticího kuželu 17 na jiný druh škrticího kuželu, který je vidět na obr. 4, to znamená na válcový škrticí ventil 28. Tím se dá průchozí průřez propustního otvoru 20 měnit při otevřeném ventilu a nastavit jinou polohu než byla ta předtím.

Vnitřní konec trubky 18 nemusí lícované sedět ve vrtání přívodního kanálu 3. Stačí, když spodní kruhové těsnění 19 zajistí, že žádná tekutina nemůže protéct bezprostředně z přívodního kanálu 3 do rozdělovači komory 4.

-4CZ 283674 B6

U provedení znázorněného na obr. 3 je místo kanálů 22 obvod násady 8 osazen ve stejnoměrných odstupech provedenými a s násadou 8 souosými podélnými drážkami 29, které se dají snadno vyfrézovat na obalové ploše násady 8. Aby se zabránilo tomu, že kanály 29 budou zasahovat až do vnitřního závitu 7 mohou být ventilově sedlo 15 a kanály 29 uspořádány více dovnitř než je vnitřní závit 7, kterým je násada 8 našroubována do nátrubku 6.

Samozřejmě se dá rovněž provést záměna škrtícího kužele 17 na kužel 28 nebo aplikovat jiné provedení škrticího prvku.

U provedení podle obr. 5 je od uzavíracího tělesa 14 nezávisle výškově přestavitelný ustavovací prstenec 30, který je vytvořen jako uzavírací těleso 14 obklopující prstenec, jehož čelní plocha 30' doléhá na kuželovitý konec trubky 18, který tvoří ventilové sedlo 15. Ustavovací prstenec 30 je výškově přestavitelný pomocí závitů 31 v objímce 11 a má proto na své vnější ploše 33 vnitřní šestihran 32 nebo drážku, aby bylo možné snadné přestavení pomocí odpovídajícího klíče.

Aby se zabránilo nechtěnému náhodnému přestavení, je zde matice 34, která se dá našroubovat svým vnitřním závitem na nej vyšší, z objímky 11 vystupující, úsek závitu 31 přestavovacího prstence 30 a tvoří tak kontramatku. Hlavicovitě provedený konec ustavovacího prstence 30 je vytvořen rotačně symetricky bez velkých nároků na pracnost.

Provedení podle obr 6, a 8 se podobají tomu z obr. 1, trubka 18 však nespolupůsobí přímo s násadou 8, ale má prodloužení 18' ve formě nákružku, který se svým vnějším čelním koncem 34 usadí do axiálního vrtání 35 vnitřního konce 24 násady 8. Kruhové těsnění 36 zajisti nutné utěsnění mezi prodloužením 18' a násadou 8, takže přiváděná horká kapalina musí proudit propustním otvorem 20. U provedení podle obr. 6 je kruhové těsnění 36 uloženo v kruhové drážce čelního konce 34 prodloužení, u provedení z obr. 7 v kruhové drážce ve vrtání 35. U provedení z obr. 6 a 8 je vnitřní konec 37 prodloužení 18' trubky 18 utěsněn a axiálně nepohyblivý v přívodním kanále 3. Podle obr. 6 je čelní konec 37 zalisován na těsno do odpovídajícího vrtání přívodního kanálu 3. Na obr. 8 je zase čelní konec 37 trubky 18 uložen závitem 38 do odpovídajícího vnitřního závitu v přívodním kanále 3. Spodní těsnicí kroužek 19 zajisti nutné utěsnění mezi přívodním kanálem 3 a prodloužením 18' a opírá se o rozšíření 39 v konci 37. Spodní těsnicí kroužek 19 může být nahrazen jiným těsnicím prostředkem natlačeným do závitu 38.

U provedení podle obr. 7 je prodloužení 18' trubky 18 vytvořeno samotným přívodním kanálem. Toto provedení se hodí zvláště pro zařízení, které má takovou armaturu, ve které vede trubka od zpravidla pod topným tělesem uspořádaného vtoku horkého média ke zpravidla nad topným tělesem uspořádanému ventilu pro topné těleso. Prodloužení 18' trubky 18 je zde vytvořeno trubkou, takže se ušetří jeden dílec.

Jako i u jiných alternativ, i provedení zobrazená na obr. 6 až 8 nejsou citlivá na výrobní nebo montážní tolerance celé armatury. Takto lze snadno vyrovnat případné nepřesnosti v souososti nátrubku 6 vzhledem k přívodnímu kanálu 3 díky spodnímu těsnicímu kroužku 19 u provedení z obr. 1 až 5 a nebo pomoci kruhového těsnění 36 u provedení podle obr. 6 až 8.

Jak už bylo zmíněno, rovné provedení čelní plochy 24 zjednoduší výrobu kanálů 22. Aby se zabránilo tomu, aby u provedení, u kterých je trubka 18 s násadou 8 vytvořena jako jeden kus, neztěžovaly radiálně ven směřované výstupky trubky 18 výrobu kanálů 22, může se použít provedení z obr. 9. Zde je vnější průměr trubky 18 všude nanejvýš tak velký, jako je průměr kruhu, který leží koaxiálně nejblíže k ose násady 8 a kanály 22 jsou provedeny tangenciálně k tomuto kruhu. Na spodním konci trubky 18 jsou vytvořeny drážky, do kterých jsou usazeny dva kroužky 40, 41, mezi které je vložen spodní těsnicí kroužek 19. K násadě 8 blíže umístěný kroužek 40 se opírá o stěnu drážky, zatímco druhý kroužek 41 je tvořen pružinovým kroužkem

-5CZ 283674 B6 nebo podobně, který zapadne do drážky nebo je tento kroužek 41 držen lemem vytvořeným na konci trubky 1.8.

Použiti ventilu není samozřejmě omezeno pouze na topná tělesa s dvěma topnými deskami. Stačí pouze jednostranně uzavřít rozdělovači komoru 4, abychom získali armaturu 2 vhodnou pro topné těleso s jednou topnou deskou. Podobným způsobem je možné připojení na článkové ohřevné těleso, analogicky k řešení podle spisu AT-PS 321.512.

Ventil 1 nemusí být nezbytně ovládán termostatem. Konstrukce podle vynálezu se dá se stejnými výhodami použit i pro ručně ovládané ventily.

Claims (14)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ventil pro topné těleso k napojení na nátrubek topného tělesa nebo na topnou vodu vedoucí armaturu s násadou našroubovatelnou na nátrubek, která obklopuje ve svém vnitřku uspořádané ventilové sedlo a s kterou spolupůsobí, s výhodou termostatem osazené, uzavírací těleso, přičemž ventilové sedlo a uzavírací těleso jsou provedeny rotačně symetricky k ose násady a při otevřeném ventilu se vytváří kruhový propustní otvor pro regulaci toku topného média, kterým toto médium proudí do přepadové komory v násadě vytvořené a uzavírací těleso obsahující, přičemž je médium vedeno z přívodního kanálu topného tělesa nebo armatury k ventilovému sedlu přes dutou trubku násady, koaxiální s osou násady a tvořící ventilové sedlo, načež je topné médium vedeno z přepadové komory přes v násadě vytvořené zpětné vedení, orientované v axiálním směru, do rozdělovači komory mezi nátrubek a trubku, popřípadě přes její prodloužení, vyznačující se tím, že přepadová komora (23) je vytvořena rotačně symetricky k ose násady (8), přičemž kolem ventilového sedla (15) jsou po obvodu té části násady (8), která ústí do rozdělovači komory (4), provedeny axiální kanály (22, 29), tvořící zpětné vedení (21).

2. Ventil pro topné těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanály (22) jsou tvořeny vyvrtanými otvory.

3. Ventil pro topné těleso podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kanály (22, 29) jsou vytvořeny po celé délce vnitřního závitu (7), kterým je násada (8) našroubována do nátrubku (6) a že uzavírací těleso (14) je ve vztahu k vnitřnímu průměru vnitřního závitu (7) přesazeno směrem dovnitř.

4. Ventil pro topné těleso podle nároku 3, vyznačující se tím, že ventilové sedlo (15) je uspořádáno v oblasti nejvyšší třetiny nátrubku (6).

5. Ventil pro topné těleso podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ventilové sedlo (15) a kanály (22, 29) jsou uspořádány více dovnitř než je vnitřní závit (7), kterým je násada (8) našroubována do nátrubku (6).

6. Ventil pro topné těleso podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že v násadě (8) je v axiálním směru pohyblivé přestavovací těleso, které je uspořádáno rotačně symetricky ve vztahu k ose násady (8).

7. Ventil pro topné těleso podle nároku 6, vyznačující se tím, že přestavovací těleso je tvořeno do propouštěcího otvoru (20) ventilového sedla (15) dosedajícím a na uzavíracím tělese (14) uloženým škrtícím prvkem (17, 29), provedeným např. jako škrticí kužel.

-6CZ 283674 B6

8. Ventil pro topné těleso podle nároku 6, vyznačující se tím, že přestavovací těleso je tvořeno ustavovacím prstencem (30), který je vytvořen na uzavíracím tělese nezávisle pohyblivou hlavicí, jejíž čelní plocha (30') je kruhová, doléhá a spolupůsobí s ventilovým sedlem (15) a obklopuje uzavírací těleso (14).

9. Ventil pro topné těleso podle nároků 1 až 8 , vyznačující se tím, že trubka (18) je spodním koncem (37) utěsněna v přívodním kanále (3).

10. Ventil pro topné těleso podle nároku 9, vy z n a č uj í c í se tím, že maximální vnější rádius trubky (18) je stejný nebo menší než odstup mezi osou násady (8) a nejbližší stěnou kanálu (22).

11. Ventil pro topné těleso podle nároku 10, vyznačující se tím, že trubka (18) je na svém spodním konci (37) opatřena osazením, do kterého je mezi dva kroužky (40, 41) vložen těsnicí kroužek (19).

12. Ventil pro topné těleso podle nároků laž8, vyznačující se tím, že trubka (18) s prodloužením (18') je pevně napojena do přívodního kanálu (3) např. utěsněným závitem (38), zalisováním nebo přivařením nebo zároveň tvoří konec přívodního kanálu (3) a svým horním koncem (34) je násada (8) vedena utěsněné ve středovém vrtání (35) vedoucímu k ventilovému sedlu (15).

13. Ventil pro topné těleso podle nároků lažl2, vyznačující se tím, že ventilové sedlo (15), stejně jako spojení na nátrubek (6), zejména vnitřní závit (7), a další spojení k připojení hlavy termostatu nebo zařízení pro změnu polohy, zejména vnější závit (27), jsou uspořádány na násadě (8).

14. Ventil pro topné těleso podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že kanály (22, 29) jsou stejnoměrně rozděleny po obvodu ventilového sedla (15).