CZ28350U1 - Systém a sada pro přenos signálu z nerovného povrchu trojrozměrné struktury na detektor registrující elektrické impulsy - Google Patents

Description

Předkládané technické řešení se týká systému pro přenos signálu v trojrozměrné struktuře, a jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Dotyková obrazovka (anglicky touchscreen) je v informatice označení pro elektronický vizuální displej, který dokáže detekovat přítomnost a místo doteku na zobrazovací ploše. Termín zpravidla označuje dotýkání se prstem nebo rukou. Dotykové obrazovky dokáží rozpoznat i další pasivní objekty, například stylus. Dotykové displeje lze rozdělit do několika kategorií - kapacitní, rezistivní, infračervené dotykové rozhraní, princip povrchové akustické vlny, soustava optických kamer a 3D dotykové. Tradiční dotykové obrazovky pracují v 2D prostoru a jsou nejčastěji tvořeny kapacitním dotykovým panelem. Kapacitní displej je založen na vodivosti lidského těla (nebo vodivého předmětu, který se displeje dotýká). Displej se skládá z izolantu a je potažené transparentním vodičem. Vzhledem k tomu, že lidské tělo je také vodič, dotýkání se povrchu obrazovky má za následek narušovaní elektrostatického pole obrazovky, jež je měřitelné jako změna v kapacitním odporu. V současné době tvoří dotykové obrazovky již běžnou součást uživatelského rozhraní různých výrobků. Omezenost v konfiguraci a nutnost přizpůsobit ovládací prvky různému prostředí programů přineslo využití naprosto rovné dotykové plochy, pod kterou se zobrazují virtuální grafické prvky. Dotek v daném místě je převeden na konkrétní místo v grafickém rozhraní. Nicméně, stávající kapacitní dotykové displeje (obvykle dvou-dimenzionální displeje) umožňují jen velmi omezeně vytvářet představu o zobrazovaných objektech pomocí hmatové odezvy a tvaru zobrazovaného objektu.

Podstata technického řešení

Předkládané technické řešení poskytuje systém pro přenos signálu z nerovného povrchu trojrozměrné struktury na detektor registrující elektrické impulsy, kterým může být například zařízení s kapacitním displejem. Systém funguje tak, že nerovný povrch trojrozměrné struktury obsahuje alespoň jeden vodivý bod, a když se tohoto vodivého bodu uživatel dotkne, je signál přenesen na předem daný bod na detektoru a vyvolá předem danou akci. Je-li detektorem například tablet, notebook, mobilní telefon s kapacitním displejem či podobné zařízení s procesorem, pak je v procesoru nahraná softwarová aplikace, která vlivem signálu na tomto daném bodu na detektoru provede předem danou akci - akce může být provedena přímo detektorem nebo jiným zařízením spojeným s detektorem vodivě či bezdrátově.

Systém obsahuje trojrozměrnou strukturu provedenou z nevodivého materiálu, mající první nerovný povrch a druhý povrch upravený pro přilehnutí na detektor, přičemž struktura obsahuje na prvním nerovném povrchu alespoň jeden první bod z vodivého materiálu a na druhém povrchu alespoň jeden druhý bod z vodivého materiálu, přičemž každému prvnímu boduje přiřazen druhý bod, a vzájemně přiřazené první body a druhé body jsou vodivě spojeny.

V jednom provedení je každému prvnímu bodu přiřazen právě jeden druhý bod, zatímco každému druhému bodu může být přiřazen jeden nebo více prvních bodů. První bod a odpovídající druhý bod si nemusí odpovídat velikostně, tj. velkému prvnímu bodu může odpovídat podstatně menší druhý bod.

V dalším provedení je jednomu prvnímu bodu přiřazeno několik druhých bodů. První bod a odpovídající druhé body si nemusí odpovídat velikostně.

Odpovídající si první a druhé body jsou vodivě spojeny tak, aby se toto vodivé spojení nekřížilo s vodivým spojením jiné skupiny odpovídajících si bodů, tj. signál z jednoho prvního bodu vyvolá signál na detektoru právě jen v přiřazeném druhém bodu (nebo v přiřazených více druhých bodech).

-1 CZ 28350 U1

První bod může vystupovat nad první nerovný povrch, být do něj vnořen, nebo být v rovině prvního nerovného povrchu.

Vjednom provedení může být první nerovný povrch pokryt oddělitelnou vrstvou materiálu, přičemž v této vrstvě jsou otvory pro přístup k prvním vodivým bodům. Toto provedení umožňuje například poskytnout jednu trojrozměrnou strukturu s několika povrchovými oddělitelnými vrstvami s různým grafickým zpracováním.

S výhodou je signálem na prvním bodu dotyk prstu uživatele, fungující obdobně jako dotyk prstu uživatele na kapacitním displeji. Vodivé spojení prvního a druhého bodu přenese elektrický signál skrze trojrozměrnou strukturu do druhého bodu, který je vodivě přiléhající na detektor, tedy signál odpovídá tomu, jako kdyby se uživatel dotkl prstem detektoru. Obdobně může být signálem i dotyk předmětem vedoucím elektrický proud.

V jednom provedení jsou první nerovný povrch a druhy povrch uspořádány vzájemně protilehle.

Druhý povrch trojrozměrné struktury ve výhodném provedení obsahuje alespoň na své části prostředky pro upevnění k detektoru. Těmito prostředky mohou být například přísavky, lepivé oblasti nebo obvodová část vytvořená z adhezivního nanostrukturovaného materiálu, kterým může být například polyurethanový plast.

Systém dále obsahuje softwarovou aplikaci, která přiřazuje signálu na detektoru v místě přilehnutí druhého bodu předem danou akci, která je při dotyku provedena, například zvukovou, vizuální, dotykovou (vibrace), apod. Akci může provést zařízení obsahující detektor (např. je-li detektorem tablet, mobilní telefon či notebook s kapacitním displejem, pak může akci provést tablet, mobilní telefon či notebook sám), nebo může akci provést jiné zařízení, spojené vodivě nebo bezdrátově s detektorem.

Softwarová aplikace může pracovat pod jakýmkoliv operačním systémem, např. Android, iOS/OS X, Windows, WindowsPhone, Firefox, Linux, BlackBerry, Google Chromé OS, Unixlike, Non-Unix-like.

Jedna softwarová aplikace může být také schopna obsluhovat více trojrozměrných struktur prostřednictvím několika pod-aplikací. Musí mít vždy přiřazené akce pro jednotlivé druhé body na každé trojrozměrné struktuře, kterou obsluhuje, ve výhodném provedení může být softwarová aplikace schopna podle rozložení druhých bodů na druhém povrchu identifikovat konkrétní trojrozměrnou strukturu a spustit automaticky odpovídající pod-aplikaci.

Systém podle předkládaného technického řešení je vhodný zejména pro výuku dětí i dospělých, hry, zprostředkovávání informací a znalostí slabozrakým a nevidomým či jinak handicapovaným osobám, prezentaci prostoru a navigaci. Kapacitní displeje jsou schopné zobrazovat pouze dvojrozměrně, systém podle předkládaného vynálezu umožňuje pracovat s trojrozměrným znázorněním, například s modely trojrozměrné reality, které pri dotyku uživatele na konkrétní část (reprezentující první bod) trojrozměrné struktury dovolují provést akci (například identifikovat příslušnou část, poskytnout informace o této části, zkontrolovat, že se uživatel dotkl správné části, atd.). Vytvářet lze například dotykové interaktivní 3D objekty, jako jsou 3D mapy, 3D postavy, 3D modely přístrojů, produktů a dalších předmětů. Vynález bude dále vysvětlen s pomocí konkrétních příkladů provedení, které neomezují jeho rozsah, ale ilustrují některé možné konkrétní konstrukce a některá konkrétní využití vynálezu.

Předmětem předkládaného technického řešení je dále sada obsahující systém podle vynálezu a detektor registrující elektrické impulsy. Detektorem může být mobilní telefon, tablet ěi jakýkoli počítač (např. notebook) s kapacitním displejem. Detektorem může být také výpočetní zařízení s připojenou plochou registrující elektrické impulsy, kdy se nemusí jednat o displej.

Trojrozměrná struktura může být k detektoru upevněna zejména přiložením a podržením na místě, přilepením, prostřednictvím svorek, přísavek či jiného materiálu vhodného pro připevnění trojrozměrné struktury k detektoru, resp. k jeho kapacitnímu displeji či jiné ploše registrující elektrické impulsy.

-2CZ 28350 Ul

Způsob výroby trojrozměrné struktury ve výhodném provedení spočívá v tom, že se trojrozměrná struktura vytiskne prostřednictvím trojrozměrného (3D) tisku na 3D tiskárně. Jedna z možností 3D tisku je tisk struktury postupně vrstvu po vrstvě, přičemž každá vrstva typicky obsahuje alespoň jednu oblast tvořenou nevodivým materiálem a alespoň jednu oblast tvořenou vodivým materiálem. Proto se před samotným tiskem v programu pro 3D tisk vytvoří první model s tvarem trojrozměrné struktury, a pak se vytvoří druhý model s vodivými body a jejich vodivým spojením, tyto modely se pak v programu pro 3D tisk spojí do jednoho modelu.

Jiné způsoby výroby mohou zahrnovat koextruzi vodivých a nevodivých částí, odlití, slepení či vysoustružení modelu z nevodivého materiálu a následné vyvrtání otvorů pro vodivé spojení a připevnění prvních a druhých bodů.

Lze také využít odlišné metody 3D tisku k tvorbě vodivých a nevodivých částí.

Pro výrobu nevodivé části modelu lze také využít technologii fungující na principu nanášení nejčastěji papírových vrstev a jejich následného ořezávání do finální podoby nebo metodu tváření silikonu vakuovým litím

Nevodivá část trojrozměrné struktury může být vyrobena zejména z materiálů vybraných ze skupiny zahrnující nevodivé termoplasty (např. ABS, PLA, polyethylen tereftalát. PC, nylon, polyfenylsulfon, polyoxymethylen, vysokohustotní polyethylen (HDPE), PVA, PVC, polypropylen PP), nevodivé polymery (např. UV-tvrditelné polymery. Vis-tvrditelné polymery), polyuretany, polysiloxany, papír, vosky, pryskyřice.

Při 3D tisku lze využít i technologii tisku ze dvou nebo více materiálů, kdy jeden - „podpora -je po ukončení tisku odstraněn, např. rozpuštěním a odplavením. Lze takto vytvářet předměty s kanálky a otvory. Vhodnými materiály pro tyto „podpory“ jsou například polyvinylalkohol (PVOH, PVA, nebo PVAL), High Impact Polystyrene (HIPS). Využitím této technologie lze například vytvářet kanálky pro pozdější vložení prvních a druhých vodivých bodů a jejich vodivého spojení, nebo kanálky a otvory, které jsou zachovány ve finální podobě trojrozměrné struktury, nebo tvarově složitější trojrozměrné struktury.

Vodivá část trojrozměrné struktury může být vyrobena zejména z materiálů vybraných ze skupiny zahrnující vodivé termoplasty (např. ABS, PLA, polyethylentereflalát, polykarbonát, nylon, polypropylen obsahující uhlíková vlákna, karbonové nano-trubičky nebo inherentně vodivé substance nebo grafen), kovy, vodivé polymery obsahující uhlíkové nebo kovové částice.

Objasnění výkresů

Obr. 1 znázorňuje provedení technického řešení podle Příkladu 1, kdy trojrozměrná struktura je model pohoří a detektorem je tablet.

Obr. 2 znázorňuje provedení technického řešení podle Příkladu 2, kdy trojrozměrná struktura má tvar globusu a detektorem je tablet.

Obr. 3 znázorňuje provedení podle Příkladu 3, kdy trojrozměrná struktura je má tvar lidského těla a detektorem je tablet.

Obr. 4 znázorňuje provedení dle Příkladu 4, kdy trojrozměrná struktura je model ve tvaru budovy a detektorem je tablet.

Obr. 5 znázorňuje provedení dle Příkladu 5, kdy je trojrozměrná struktura spojena z více částí a detektor je umístěn z boční strany struktury. Detektorem je tablet.

Obr. 6 znázorňuje provedení dle Příkladu 6, kdy může být trojrozměrná struktura s pravidelným rozmístěním prvních a druhých bodů umístěna na detektor v podobě tabletu s různým nastavením softwarové aplikace.

Obr. 7 znázorňuje provedení dle Příkladu 7, kdy má trojrozměrná struktura odlišné rozmístění druhých bodů a softwarové aplikace toto jedinečné rozmístění registruje. Detektorem je tablet.

-3CZ 28350 U1

Obr. 8 znázorňuje provedení dle Příkladu 8, kdy je trojrozměrná struktura k detektoru ve formě tabletu uchycena různými způsoby.

Obr. 9 znázorňuje provedení dle Příkladu 9, kdy je softwarová aplikace, využívající trojrozměrnou strukturu umístěnou na detektor ve formě tabletu, bezdrátově a interaktivně propojena s další obrazovkou.

Obr. 10 znázorňuje provedení dle Příkladu 10, kdy jsou vyobrazeny různé modifikace vymezovacích částí pro správné umístění trojrozměrných struktur na detektor.

Obr. 11 znázorňuje provedení dle Příkladu 11, kdy je na detektor ve formě tabletu přiložena reliéfní mapa.

Obr. 12 znázorňuje provedení dle Příkladu 12, kdy je na detektor ve formě tabletu přiložena haptická mapa.

Obr. 13 znázorňuje provedení dle Příkladu 13, kdy je k trojrozměrné struktuře obsahující vodivou a nevodivou část přidána homí vrstva vytvořená samostatně odlišnou metodou 3D tisku.

Obr. 14 znázorňuje provedení dle Příkladu 14, kdy je k rozměrné trojrozměrné struktuře ve spodní části připojen detektor ve formě tabletu.

Obr. 15 znázorňuje provedení dle Příkladu 15, kdy je k rozměrné trojrozměrné struktuře ve spodní části připojen detektor ve formě tabletu a softwarová aplikace je propojena s projektorem. Obr. 16 znázorňuje strukturu systému podle Příkladu 16.

Nevodivé části trojrozměrné struktury jsou na všech obrázcích vybarveny světle šedou barvou, vodivé části jsou vybarveny černě.

Příklady uskutečnění technického řešení

Příklad 1

Provedení technického řešení podle tohoto příkladu je znázorněno na obr. 1. Trojrozměrná struktura 14 má tvar pohoří (Krkonoše) a je provedena z nevodivého materiálu. Na nerovném prvním povrchu jsou umístěny první body 15, které jsou vodivě spojeny prostřednictvím vodivého spojení 16 s druhými body 17 na rovném druhém povrchu. První body 15, druhé body 17 a vodivé spojení 16 jsou provedeny z vodivého materiálu. Trojrozměrná struktura je na obr. la, který ji znázorňuje v řezu, přiložena na detektor JT, kterým je tablet s displejem J_2. Na obr. lc je trojrozměrná struktura 14 připevněna k detektoru 12 prostřednictvím obvodové svorky 13. Obr. lb ukazuje rozložené provedení podle obr. lc, s trojrozměrnou strukturou M znázorněnou v řezu. Detektorem 12 je tablet, na němž je nahrána aplikace přiřazující elektrickému signálu v místech, kde se nacházejí druhé body 17 po přiložení trojrozměrné struktury 14 na displej tabletu 12, předem dané akce, a provádějící tyto akce vždy, když je detekován signál. Signál je detekován tehdy, když se uživatel prstem dotkne prvního bodu 15 (viz obr. la), protože elektrický signál vyvolaný dotykem vodivého prstu je veden prostřednictvím vodivého spojení 16 do druhého bodu 17. který přenese tento signál na odpovídající místo na dotykovém displeji tabletu 12. Akcí může být například poskytnutí vizuální nebo zvukové informace o příslušné hoře nebo oblasti, v níž leží první bod 15, jehož se uživatel dotkl. Takovéto 3D mapy lze využívat jako pomůcky při výuce nebo jako exponáty pro nevidomé či slabozraké, umožňující jim získat přesnější představu o tom, jak pohoří vypadá, při současném podání zvukových informací o jednotlivých částech krajiny. Mapy lze rovněž využít jako navigační pomůcky ve spojení se zabudovaným zařízením pro určování polohy v zařízení.

Příklad 2

Provedení technického řešení podle tohoto příkladu je znázorněno na obr. 2. Trojrozměrná struktura má tvar globusu s podstavou, podstava přiléhá na detektor. Objem globusu 24 ie proveden z nevodivého materiálu. Jednotlivé světadíly a ostrovy na povrchu globusu 24 jsou provedeny z vodivého materiálu a slouží jako první vodivé body 25. Jsou vodivě spojeny prostřednictvím vodivých spojení 26 s jim přiřazenými druhými body 27 na podstavě, která je druhým povr-4CZ 28350 Ul chem. Vodivá spojení 26 jsou provedena tak, že každý světadíl 25 a k němu náležející ostrovy 25 jsou vždy spojeny s jedním druhým vodivým bodem 27 (tj. k jednomu druhému bodu je přiřazeno více prvních bodů). Detektorem je tablet 21 s displejem 22 s nahranou softwarovou aplikací, která signálům v oblastech na displeji 22 tabletu 2± přiléhajícím k druhým bodům na podstavě trojrozměrné struktury 24 přiřazuje předem dané akce - například poskytnutí vizuální nebo zvukové informace o příslušném světadílu 25. Trojrozměrná struktura 24 je k tabletu 21 připevněna pomocí svorky 23. Glóbus může sloužit jako výuková pomůcka nebo jako pomůcka pro nevidomé či slabozraké.

Příklad 3

Provedení technického řešení podle tohoto příkladu je znázorněno na obr. 3. Trojrozměrná struktura 34 má tvar lidského těla s podstavou, podstava přiléhá na detektor 31, kterým je tablet 31 s displejem 32. Objem těla je proveden z nevodivého materiálu. Jednotlivé části lidského těla na povrchu modelu jsou provedeny z vodivého materiálu a slouží jako první vodivé body 35. Jsou vodivě spojeny prostřednictvím vodivých spojení 36 s jim přiřazenými druhými body na podstavě 37, která je druhým povrchem. Každému prvnímu bodu 35 je přiřazen právě jeden bod druhý 37. První body 35 mohou být tvořeny jako část modelu např. celá paže. Detektorem 31 je tablet s nahranou softwarovou aplikací, která signálům v oblastech na displeji 32 tabletu přiléhajících k druhým bodům 37 na podstavě trojrozměrné struktury 34 přiřazuje předem dané akce například spuštění výslovnosti názvu v cizím jazyce, vizuální zobrazení daného orgánu, názvu v cizím jazyce apod. Zařízení může sloužit jako výuková pomůcka nebo jako pomůcka pro nevidomé a slabozraké.

Příklad 4

Na obr. 4 je znázorněno využití technického řešení na příkladu modelu budovy. Trojrozměrná struktura 44 má tvar budovy. Na obr. 4a jsou první body 45 vyvedeny na úroveň nevodivé části modelu a jsou pravidelně rozmístěny. Pomocí vodivého spojení 46 jsou propojeny s druhými body 47, které doléhají na displej 42 detektoru 41. Body jsou rozmístěny tak, že dotykem prstu na kteroukoli část modelu dojde vždy k propojení alespoň jednoho prvního 45 a alespoň jednoho druhého bodu 47. Tento dotyk je na detektoru 41 registrován a softwarová aplikace vyvolá patřičnou reakci. Na obr. 4b je zobrazen příčný řez provedení vyobrazeného na obr. 4c. Při tomto provedení tvoří první bod 45 povrch modelu budovy. Tato plocha ve formě prvního bodu 45 je poté svedena vodivým spojením do jednoho druhého bodu 47, který doléhá na detektor 41. Dotykem na kteroukoli část modelu budovy dojde ke spuštění identické reakce pomocí softwarové aplikace. Zařízení může sloužit jako výuková pomůcka, jako zařízení pro navigaci v prostoru pro slabozraké či nevidomé nebo pro prezentaci např. urbanistických studií.

Příklad 5

Na obr. 5 je znázorněno využití technického řešení při umístění detektoru 52 z boční strany trojrozměrné struktury. Trojrozměrná struktura 54 je tvořena nevodivou částí, ve které jsou pomocí vodivých spojení 56 propojeny první body 55 s body druhými 57. První body 55 kopírují homí část trojrozměrné struktury 54. Druhé body 57 jsou vyvedeny na rovnou boční část struktury, která přiléhá na detektor 51. Softwarová aplikace pomocí displeje 52 tabletu 51 registruje jednotlivé doteky a vyvolává danou reakci. Dané vyobrazení vynálezu lze použít pro interaktivní navigaci v budovách, prezentaci prostoru, tvorbu modelů měst, nákupních center apod.

Příklad 6

Na obr. 6 je vyobrazeno technické řešení pomocí dvou řešení softwarové aplikace využívající senzorovou plochu 62. Na obr. 6a je zobrazena trojrozměrná struktura opatřená pravidelně rozmístěnými prvními body 65, které jsou pomocí vodivého spojení 66 propojeny vždy s právě jedním druhým bodem 67. Softwarová aplikace v případě vyobrazení na obr. 6b využívá pro registraci doteku pouze části displeje ve formě různě velkých ploch. Pro vyvolání reakce je nutné se trojrozměrné struktury dotknout právě v místech prvních bodů 65, které jsou pomocí druhých bodů 67 a vodivého spojení 66 propojeny s místy, které jsou na displeji reprezentovány různě velkými plochami s aktivní funkcí. Dotykem na první místa 65 v místech, které jsou spojeny

- 5 CZ 28350 Ul s displejem v místech s pasivní funkcí, se neprovede žádná akce. U vyobrazení na obr. 6c je softwarová aplikace přizpůsobena rozmístění prvních 65 a druhých bodů 67 na trojrozměrné struktuře. Detektor 61 je rozdělen na jednotlivé oblasti způsobem, kdy jedné části displeje je přiřazen právě jeden druhý bod 67. Změnou aplikace lze v obou případech obr. 6b i 6c docílit odlišných reakcí v případě využití stejné trojrozměrné struktury pouze změnou nastavení softwarové aplikace. Při využití dotyků více prstů (obr. 6d) lze docílit odlišných reakcí než v případě dotyku pouze prstem jedním. Dotyky lze různě kombinovat a docílit tak odlišných reakcí. Toto použití technického řešení je zvláště vhodné pro navigaci, měření vzdáleností nebo ovládání softwarové aplikace skrze trojrozměrnou strukturu gesty.

Příklad 7

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 7. Jednotlivé trojrozměrné struktury 74 mají na straně, která přiléhá k displeji 72 detektoru 71, odlišná rozmístění druhých bodů 77. První bod je spojen se všemi druhými body 77. Detektorem 71 je v tomto případě tablet, na kterém je softwarová aplikace, která registruje polohu bodů v předem definované oblasti. Při tomto nastavení aplikace využívá k aktivaci činnosti 9 bodů, které mohou být přiložením modelu 74 na detektor 71 aktivovány. Pokud uživatel model 74 na detektor 71 přiloží a dotkne se prvního bodu, dojde současně k propojení všech druhých bodů 77 s jednotlivými body na detektoru 71· Vzájemným prostorovým rozložením bodů 77 dojde k jednoznačnému přiřazení konkrétního modelu a vyvolání konkrétní akce. Vzhledem k unikátnosti jednotlivých kódů dojde ke spuštění identické akce i při rotaci modelu o 90, 180 a 270°. Toto provedení vynálezu lze využít např. jako výukovou pomůcku pro výuku jazyků a poznávání tvarů. Současně ji lze použít jako výukovou pomůcku pro slabozraké a nevidomé.

Příklad 8

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 8. Na obr. 8a je trojrozměrná struktura ve formě haptické mapy s prvními body 85 uchycena k detektoru 81, kterým je tablet s displejem 82, pomocí přísavek 88. Jednotlivé přísavky 88 jsou rozmístěny a uchyceny tak, aby bylo možné trojrozměrnou strukturu kdykoli přemístit. Na obr. 8b je trojrozměrná struktura ve formě haptické mapy uchycena pomocí obvodového pruhu 89 z adhezivního nanostrukturovaného materiálu. Tento materiál dovoluje trojrozměrnou strukturu jednoduše přichytit k jakémukoli dotykovému displeji. Na obr. 8c je trojrozměrná struktura ve formě haptické mapy uchycena k tabletu pomocí vymezovací 83 části tvořené plastem.

Příklad 9

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 9. Trojrozměrná struktura 94 tvořená nevodivou částí má tvar pohoří a je umístěna na tablet 91. Některé části struktury jsou opatřeny prvními body 95, které reagují na dotyk. Softwarová aplikace je pomocí bezdrátové technologie 910 propojena s dalším zařízením s obrazovkou 911, kdy dotykem na první body 95 trojrozměrné struktury 94 jsou vyvolány reakce, které jsou na této obrazovce 911 zobrazeny. Například při dotyku dvou prvních bodů 95 je na obrazovce 911 vykreslen profil trasy, pohled z uvedeného místa a informace o vrcholu. Takovéto 3D mapy lze využívat jako pomůcky při výuce nebo jako exponáty pro prezentační účely, umožňující uživatelům získat nové informace při současném podání zvukových informací o jednotlivých částech krajiny nebo zobrazované reality.

Příklad 10

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 10. Jednotlivé trojrozměrné struktury mohou být na detektor umístěny samostatně obr. 10a nebo ve více částech pomocí různě tvarovaných vymezovacích částí z plastu nebo adhezivního nanostrukturovaného materiálu. Jednotlivé struktury mohou být na displeji rozmístěny pravidelně obr. 10b, nebo zcela libovolně obr. 10c. Tato vyhotovení lze využít k ovládání chytrých telefonů, tabletů, elektronických čteček knih, navigací, dálkových ovladačů, automobilových displejů nebo k ovládání displejů v průmyslovém nasazení. Na obrázcích jsou znázorněny různé trojrozměrné struktury 104 opatřené prvními body 105, vložené do míst vymezených vymezovacími částmi 103.

-6CZ 28350 U1

Příklad 11

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 11. Trojrozměrná struktura 114 ve formě reliéfní mapy je umístěna na detektor 111. kterým je tablet s displejem 112. Softwarová aplikace pomocí registrace doteků na první body 115 provádí různé akce. Ve spodní části displeje je možno zobrazovat další informace, aplikace může provádět akustické signály, převádět text na řeč apod.

Příklad 12

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 12. Trojrozměrná struktura 124 ve formě haptické mapy je tvořena nevodivou a vodivou částí obsahující první body 125. Trojrozměrná struktura 124 ie připevněna na detektor 121, kterým je tablet s displejem 122. Dotykem na části struktury obsahující první body 125 je softwarovou aplikací provedena akce. Jako první body 125 mohou být s výhodou použity i oblasti s Bradlovým písmem. Toto vyhotovení vynálezu je zvláště vhodné jako navigační pomůcka pro slabozraké a nevidomé.

Příklad 13

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 13. Na obr. 13a je zobrazena trojrozměrná struktura 134 obsahující první body 135, vodivé spojení 136 a druhé body 137 je pomocí metody 3D tisku vytištěna tak, že první body 135 vyčnívají nad povrch nevodivé části trojrozměrné struktury 134· S výhodou je k takto vzniklé struktuře možno připojit další strukturu, vytištěnou jinou metodou 3D tisku nebo vytvořenou jiným způsobem, obsahující nevodivou část 1313 a mezery 1312, které přesně odpovídají rozmístění prvních bodů 135 a vodivých spojení 136.

Celkové spojení struktury je vidět na obr. 13b. Toto provedení je zvláště vhodné pro tvorbu plně texturovaných modelů a modelů vyžadujících na povrchu trojrozměrné struktury jiný materiál. Vyhotovený model může sloužit k prezentačním účelům, k navigaci apod.

Příklad 14

Provedení tohoto technického řešení je zobrazeno na obr. 14. Rozměrná trojrozměrná struktura 144 tvořená nevodivou částí, prvními body 145, vodivými spojeními a druhými body 147 je umístěna na detektor 144, kterým je tablet. Na nerovném povrchu je umístěna texturovaná struktura 1413 vytvořená jinou metodou 3D tisku. Dotykem na první body 145 je pomocí vodivých spojení a registraci doteku na detektoru skrze druhé body 147 vyvolána reakce v audiovizuální podobě ve výhodném provedení je zařízení propojeno s externím displejem. Toto provedení vynálezu je zvláště vhodné pro prezentaci rozsáhlých studií, developerských plánů, pro armádní účely apod.

Příklad 15

Provedení tohoto technického řešení, které je variantou řešení z příkladu 14, je zobrazeno na obr. 15. Rozměrná trojrozměrná struktura 144 tvořená nevodivou částí, prvními body 145, vodivými spojeními a druhými body 147 je umístěna na detektor 141, kterým je tablet. Dotykem na první body 145 je pomocí vodivých spojení a registraci doteku na detektoru skrze druhé body 147 vyvolána reakce v audiovizuální podobě. Softwarová aplikace v tabletu je dále fyzicky nebo bezdrátově 1410 spojena se zařízením 1414, které vytváří na povrchu trojrozměrné struktury 144 vizuální obsah dle reakcí získaných dotekem na první body 145 trojrozměrné struktury 144. Toto provedení vynálezu je zvláště vhodné pro prezentaci rozsáhlých studií, developerských plánů, pro armádní účely apod.

Příklad 16

Struktura fungování systému je zobrazena na obr. 16. Trojrozměrná struktura slouží jako zdroj informací o poloze doteků. Jednotlivé doteky jsou dále přenášeny na detektor. Tento detektor je využíván softwarovou aplikací, která může na základě získaných doteků konat různé akce. Softwarová aplikace může díky integraci v tabletu či chytrém telefonu využívat služby pro určování polohy, získávat informace z internetu a dále bezdrátově komunikovat s jinými zařízeními.

-7CZ 28350 Ul

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (8)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Systém pro přenos signálu z nerovného povrchu trojrozměrné struktury na detektor registrující elektrické impulsy, vyznačující se tím , že obsahuje:

   - trojrozměrnou strukturu provedenou z nevodivého materiálu, mající první nerovný povrch a druhý povrch upravený pro přilehnutí na detektor, přičemž struktura obsahuje na prvním nerovném povrchu alespoň jeden první bod z vodivého materiálu a na druhém rovném povrchu alespoň jeden druhý bod z vodivého materiálu, přičemž každému prvnímu bodu je přiřazen druhý bod, a vzájemně přiřazené první body a druhé body jsou vodivě spojeny, a

   - softwarovou aplikaci, která přiřazuje signálu na detektoru v místě přilehnutí druhého bodu předem danou akci.
2. 2. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že každému prvnímu bodu je přiřazen právě jeden druhý bod, zatímco každému druhému bodu může být přiřazen jeden nebo více prvních bodů.
3. 3. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že jednomu prvnímu bodu je přiřazeno několik druhých bodů.
4. 4. Systém podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první nerovný povrch je pokryt oddělitelnou vrstvou materiálu, přičemž v této vrstvě jsou otvory pro přístup k prvním vodivým bodům.
5. 5. Systém podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první nerovný povrch a druhy povrch jsou uspořádány vzájemně protilehle.
6. 6. Systém podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že druhý povrch trojrozměrné struktury obsahuje alespoň na své části prostředky pro upevnění k detektoru.
7. 7. Sada pro přenos signálu, vyznačující se tím, že obsahuje systém podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6 a detektor registrující elektrické impulsy, s výhodou je detektor vybrán ze skupiny zahrnující mobilní telefon, tablet a počítač s kapacitním displejem.
8. 8. Sada podle nároku 7, vyznačující se tím, že trojrozměrná struktura je k detektoru upevněna přiložením a podržením na místě, přilepením, prostřednictvím svorek, přísavek, materiálů na principu suchého zipu, prostřednictvím obvodového pruhu z adhezivního nanostrukturovaného materiálu.

   14 výkresů