CZ280565B6 - Širokopásmový optický zesilovač signálu - Google Patents

Širokopásmový optický zesilovač signálu Download PDF

Info

Publication number
CZ280565B6
CZ280565B6 CS91283A CS28391A CZ280565B6 CZ 280565 B6 CZ280565 B6 CZ 280565B6 CS 91283 A CS91283 A CS 91283A CS 28391 A CS28391 A CS 28391A CZ 280565 B6 CZ280565 B6 CZ 280565B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
core
fiber
dual
cores
wavelength
Prior art date
Application number
CS91283A
Other languages
English (en)
Inventor
Giorgio Grasso
Paul Laurence Scrivener
Original Assignee
Pirelli Cavi S.P.A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Pirelli Cavi S.P.A. filed Critical Pirelli Cavi S.P.A.
Publication of CS9100283A2 publication Critical patent/CS9100283A2/cs
Publication of CZ280565B6 publication Critical patent/CZ280565B6/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01SDEVICES USING THE PROCESS OF LIGHT AMPLIFICATION BY STIMULATED EMISSION OF RADIATION [LASER] TO AMPLIFY OR GENERATE LIGHT; DEVICES USING STIMULATED EMISSION OF ELECTROMAGNETIC RADIATION IN WAVE RANGES OTHER THAN OPTICAL
    • H01S3/00Lasers, i.e. devices using stimulated emission of electromagnetic radiation in the infrared, visible or ultraviolet wave range
    • H01S3/05Construction or shape of optical resonators; Accommodation of active medium therein; Shape of active medium
    • H01S3/06Construction or shape of active medium
    • H01S3/063Waveguide lasers, i.e. whereby the dimensions of the waveguide are of the order of the light wavelength
    • H01S3/067Fibre lasers
    • H01S3/06754Fibre amplifiers
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B6/00Light guides; Structural details of arrangements comprising light guides and other optical elements, e.g. couplings
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B6/00Light guides; Structural details of arrangements comprising light guides and other optical elements, e.g. couplings
    • G02B6/24Coupling light guides
    • G02B6/26Optical coupling means
    • G02B6/28Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals
    • G02B6/2804Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers
    • G02B6/2821Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals
    • G02B6/2826Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals using mechanical machining means for shaping of the couplers, e.g. grinding or polishing
    • G02B6/283Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals using mechanical machining means for shaping of the couplers, e.g. grinding or polishing couplers being tunable or adjustable
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B6/00Light guides; Structural details of arrangements comprising light guides and other optical elements, e.g. couplings
    • G02B6/24Coupling light guides
    • G02B6/26Optical coupling means
    • G02B6/28Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals
    • G02B6/2804Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers
    • G02B6/2821Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals
    • G02B6/2835Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals formed or shaped by thermal treatment, e.g. couplers
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01SDEVICES USING THE PROCESS OF LIGHT AMPLIFICATION BY STIMULATED EMISSION OF RADIATION [LASER] TO AMPLIFY OR GENERATE LIGHT; DEVICES USING STIMULATED EMISSION OF ELECTROMAGNETIC RADIATION IN WAVE RANGES OTHER THAN OPTICAL
    • H01S3/00Lasers, i.e. devices using stimulated emission of electromagnetic radiation in the infrared, visible or ultraviolet wave range
    • H01S3/05Construction or shape of optical resonators; Accommodation of active medium therein; Shape of active medium
    • H01S3/06Construction or shape of active medium
    • H01S3/063Waveguide lasers, i.e. whereby the dimensions of the waveguide are of the order of the light wavelength
    • H01S3/067Fibre lasers
    • H01S3/06708Constructional details of the fibre, e.g. compositions, cross-section, shape or tapering
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B6/00Light guides; Structural details of arrangements comprising light guides and other optical elements, e.g. couplings
    • G02B6/24Coupling light guides
    • G02B6/26Optical coupling means
    • G02B6/28Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals
    • G02B6/2804Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers
    • G02B6/2821Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals
    • G02B6/2835Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals formed or shaped by thermal treatment, e.g. couplers
    • G02B2006/2839Optical coupling means having data bus means, i.e. plural waveguides interconnected and providing an inherently bidirectional system by mixing and splitting signals forming multipart couplers without wavelength selective elements, e.g. "T" couplers, star couplers using lateral coupling between contiguous fibres to split or combine optical signals formed or shaped by thermal treatment, e.g. couplers fabricated from double or twin core fibres
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01SDEVICES USING THE PROCESS OF LIGHT AMPLIFICATION BY STIMULATED EMISSION OF RADIATION [LASER] TO AMPLIFY OR GENERATE LIGHT; DEVICES USING STIMULATED EMISSION OF ELECTROMAGNETIC RADIATION IN WAVE RANGES OTHER THAN OPTICAL
    • H01S2301/00Functional characteristics
    • H01S2301/02ASE (amplified spontaneous emission), noise; Reduction thereof
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01SDEVICES USING THE PROCESS OF LIGHT AMPLIFICATION BY STIMULATED EMISSION OF RADIATION [LASER] TO AMPLIFY OR GENERATE LIGHT; DEVICES USING STIMULATED EMISSION OF ELECTROMAGNETIC RADIATION IN WAVE RANGES OTHER THAN OPTICAL
    • H01S3/00Lasers, i.e. devices using stimulated emission of electromagnetic radiation in the infrared, visible or ultraviolet wave range
    • H01S3/05Construction or shape of optical resonators; Accommodation of active medium therein; Shape of active medium
    • H01S3/06Construction or shape of active medium
    • H01S3/063Waveguide lasers, i.e. whereby the dimensions of the waveguide are of the order of the light wavelength
    • H01S3/067Fibre lasers
    • H01S3/06708Constructional details of the fibre, e.g. compositions, cross-section, shape or tapering
    • H01S3/06729Peculiar transverse fibre profile

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Optics & Photonics (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Plasma & Fusion (AREA)
  • Lasers (AREA)
  • Optical Communication System (AREA)
  • Optical Fibers, Optical Fiber Cores, And Optical Fiber Bundles (AREA)
  • Light Guides In General And Applications Therefor (AREA)
  • Crystals, And After-Treatments Of Crystals (AREA)

Abstract

Řešení se týká optického zesilovaše, určeného zejména pro telekomunikační vedení z optických vláken (1), pracující s přenosovým signálem v předem určeném pásmu vlnové délky. Zesilovač obsahuje aktivní laserové emisní optické vlákno (6), dotované erbiem (Er), mající části s dvou- jádrovými vlákny omezené délky opatřené dvěma jádry (12, 13), z nichž jedno jádro (12) je připojeno k jádrům (16) zbývajících částí aktivního vlákna (6) a s linkovými vlákny (7) vedení, tvořícími vstup a výstup zesilovače. Druhé jádro (13) je opticky spřaženo s prvním jádrem (12) při specifické vlnové délce, rozdílné od vlnové délky přenášeného signálu. Druhé jádro (13) je schopné odstraňovat z prvního jádra (12) spontánní emisní světlo pomocí erbia (Er), které by tvořilo zdroj šumu, čímž je umožňováno zesilování přenášeného signálu v rozsahu vlnových délek v podstatě odpovídajících vlnovým délkám tolerance laserových signálových emitorů (2) tržního typu.ŕ

Description

Širokopásmový optický zesilovač signálu
Oblast techniky
Vynález se týká optických vláken, obsahujících dotující (dopující) látky pro laserovou emisi, způsobilých pro provádění zesilování jimi vysílaného přenášeného signálu a pro eliminování záření, majících nežádoucí vlnovou délku, vytvářených v nich spontánní emisí.
Dosavadní stav techniky
Je známo, že optická vlákna, mající jádro dotované obzvláštními látkami, jako jsou ionty vzácných zemin, se vyznačují stimulovanou emisí, vhodnou pro použití jako laserových zdrojů a jako optických zesilovačů. Taková vlákna mohou totiž být napájena světelným zdrojem při určité vlnové délce, která je schopná uvést atomy dotující látky do excitovaného energetického stavu, neboli čerpacího pásma, ze kterého atomy samy spontánně přecházejí ve velmi krátké době do laserového emisního stavu, v němž zůstávají po relativně delší dobu.
Když prochází vláknem, majícím vysoký počet atomů v excitovaném stavu v emisní úrovni, světelný signál, mající vlnovou délku, odpovídající takovému laserovému emisnímu stavu, signál působí přechod excitovaných atomů na nižší úroveň se světelnou emisí, mající stejnou vlnovou délku jako signál. Vlákno tohoto typu tak může být použito pro získání zesílení optického signálu.
Vychází-li se z excitovaného stavu, přechod atomů nastává také spontánně a působí nahodilou emisi, která tvoří šum pozadí, který se superponuje přes stimulovanou emisi, odpovídající zesílenému signálu.
Světelná emise, vyvolaná zaváděním světelné čerpací energie do dotovaného aktivního vlákna, může nastávat při několika vlnových délkách, typických pro dotující látku, čímž tak vzniká fluorescenční spektrum vlákna.
Pro optická telekomunikační vedení se normálně používá s cílem dosáhnout maximálního zesílení pomocí vlákna výše uvedeného typu a v kombinaci s vysokým poměrem signálu k šumu signál, normálně vytvářený laserovým emitorem s vlnovou délkou, odpovídající vrcholu fluorescenční spektrální křivky vlákna, obsahujícího použitou dotující látku.
Zejména pro zesilování optických telekomunikačních signálů je vhodné používat aktivních vláken s jádrem, dotovaným ionty erbia (Er3+). Fluorescenční spektrum erbia však má v rozsahu zajímavých vlnových délek obzvláště úzký emisní vrchol a proto vyžaduje používat jako zdroj přenášeného signálu laserový emitor, pracující při obzvláštní vlnové délce s omezenou tolerancí, protože mimo toto toleranční pásmo by nebyl přiměřeně zesílen, zatímco by současně vznikla při takové vrcholové vlnové délce silná spontánní emise, vytvářející šum pozadí, který by silně narušil kvalitu přenosu.
-1CZ 280565 B6
Laserové emitory, mající výše uvedené vlastnosti, tj. pracující při emisním vrcholu erbia, se dají naproti tomu jen obtížně a nákladně vyrobit, zatímco běžná průmyslová produkce poskytuje laserové emitory, jako jsou například polovodičové lasery (indium In, gallium Ga, arsen As), mající některé charakteristické vlastnosti, činící je vhodné pro telekomunikace, ale mají poměrně široké tolerance pokud jde o vlnovou délku emise. Pouze omezené množství laserových emitorů takového druhu tak má emisi na výše uvedené vrcholové vlnové délce.
Zatímco u některých aplikací, jako jsou například podmořská telekomunikační vedení, může být přijatelné použití emitorů přenášených signálů, pracujících při obzvláštní hodnotě vlnové délky, získané například pečlivou volbou mezi lasery tržní produkce, tedy použít pouze ty, které mají emisi v rámci určité malé oblasti laserového emisního vrcholu vlákna zesilovače, není takový proces finančně přijatelný pro vedení jiných druhů, jako jsou například městská komunikační vedení, kde je omezení instalačních nákladů obzvláště důležité.
Například vlákno dotované erbiem pro umožnění jeho laserové emise má emisi s vrcholem okolo 1536 nm. V rozmezí ±5 nm od této hodnoty má emise vysokou intenzitu a může být použita pro zesilování signálu ve stejném rozmezí vlnové délky. Tržně vyráběné polovodičové lasery, které mohou být použity pro přenos, jsou však obvykle vyráběny s hodnotami vlnové délky emise v rozmezí od 1520 do 1570 nm.
Je tak zřejmé, že velké množství průmyslově vyráběných laserů tohoto druhu je mimo rozsah, vhodný pro zesilování pomocí erbia a nemůže být proto použito pro vytváření telekomunikačních signálů ve vedeních, opatřených erbiovými zesilovači typu, popsaného výše.
Je však známo, že vlákna, dotovaná erbiem, mají oblast emisního spektra vysoké a v podstatě konstantní intenzity v pásmu vlnových délek, navazujícím za výše uvedeným vrcholem, dostatečně širokém pro zahrnování velké části oblasti emise výše zmíněných zajímavých tržních laserů. Ve vláknu tohoto typu by však byl signál o vlnové délce daleko od maximálního emisního vrcholu zesilován v omezené míře, zatímco spontánní přechody z laserového emisního stavu ve vláknu se dějí v převažující míře s emisí při vrcholové vlnové délce spektra při 1536 nm, vytvářející šum pozadí, který bude dále zesilován při současném šíření po délce vlákna a bude se tak superponovat přes užitečný signál.
Pro použití aktivních vláken, dotovaných erbiem, pro zesilování telekomunikačních signálů, vytvářených polovodičovými laserovými emitory tržního typu, jak bylo popsáno výše, vzniká potřeba filtrace spontánní vrcholové emise erbia po délce aktivního vlákna, takže taková emise při nežádoucí vlnové délce neodvede čerpací energii od zesilování signálu a nebude se superponovat přes něj.
Pro tento účel je možné použít aktivního vlákna, majícího dvě jádra, v jednom z nichž jsou přenášeny signál a čerpací energie, zatímco ve druhém je dotující látka, absorbující světlo. Jestliže dvě jádra jsou opticky vázána při vrcholové vlnové délce
-2CZ 280565 B6 spontánní emise, bude tato emise přenášena do druhého jádra, kde je absorbována, aniž se dále mohla opět superponovat přes přenosovou vlnovou délku (vlnovou délku přenosu, vysílací vlnovou délku) .
Takové aktivní vlákno, popsané v italské patentové přihlášce č. 22654 A/89 stejného přihlašovatele, vykonává účinné filtrační působení nežádoucí vlnové délky, ale v některých aplikacích, kde je vystaveno mechanickým nebo tepelným napětím, a zejména stavu kroucení, může vést ke změně parametrů optické vazby mezi jádry a mění se hodnota vlnové délky, přenášená do druhého absorbujícího jádra.
Vzniká tak problém zajistit, aby bylo k dispozici aktivní optické vlákno pro použití v optických zesilovačích, které mohou být použity v kombinaci s laserovými emitory přenášeného signálu tržního typu, aniž by byla na ně kladena významná kvalitativní omezení, které by mimoto bylo v podstatě necitlivé na deformační napětí a stavy jim udělované během stavby zesilovače, nebo vyskytující se při ukládání a při výkonu funkce zesilovače na lince.
Cílem vynálezu je vytvořit zesilovač s dotovaným optiGkým vláknem, který může poskytnout uspokojivé zesilování v dostatečně širokém rozmezí vlnových délek, aby se tak umožnilo použití tržních laserových emitorů, vylučující spontánní emise při nežádoucí vlnové délce, které tvoří šum pozadí vysoké intenzity vzhledem k přenášenému signálu, a který by udržoval takové vlastnosti stabilní během podmínek provozu.
Podstata vynálezu
Uvedeného cíle je dosaženo širokopásmovým optickým zesilovačem signálu, obzvláště pro telekomunikační vedení z optických vláken, pracujících s přenášeným signálem v předem určeném pásmu vlnové délky, obsahujícím dichroický vazební člen, vhodný pro multiplexování přenášeného signálu a světelné čerpací energie v jediném vystupujícím vlákně, a aktivní optické vlákno, obsahující fluorosecenční dotující látku, připojené k výstupnímu vláknu dichroického vazebního členu a k vláknu telekomunikačního vedení, způsobilé pro přijímání a vysílání zesíleného signálu, jehož podstatou je, že aktivní optické vlákno obsahuje první, části, tvořené každá optickým vláknem se dvěma jádry, z nichž první jádro je opticky spojeno s jádrem zbývajících částí aktivního vlákna, zatímco druhé jádro je přerušeno na koncích, přičemž obě jádra jsou spolu vzájemně opticky vázána v pásmu vlnové délky v oblasti vlnových délek laserové emise prvního jádra, různé od pásma přenášeného signálu.
Ve výhodném provedení obsahuje druhé jádro dvoujádrových prvních částí aktivního optického vlákna dotující látku, mající vysokou světelnou absorpci v oblasti laserové emise dotující látky aktivního vlákna. S výhodou je dotující látka s vysokou světelnou absorpcí druhého jádra tvořena stejnou fluorescenční látkou, jaká je přítomná v aktivním vláknu.
První jádro dvoujádrové první části vlákna může obsahovat fluorescenční dotující látku, nebo alternativně pouze druhé jádro
-3CZ 280565 B6 každé dvoujádrové první části aktivního optického vlákna obsahuje fluorescenční dotující látku.
S výhodou je v každém případě fluorescenční dotující látkou, přítomnou alespoň ve druhých částech aktivního optického vlákna, majících jediné jádro, erbium.
Podle dalšího provedení vynálezu může být dotující látkou, přítomnou ve druhém jádře, látka, mající vysokou světelnou absorpci po celém spektru, zvolená mezi titanem, vanadem, chromém nebo železem, alespoň z části přítomných v jejich stavu nižšího mocenství.
Délka každé dvoujádrové první části vlákna je podle dalšího znaku vynálezu rovná nebo větší než pulzová délka mezi jádry, vázanými ve zvoleném vazebním pásmu mezi jádry.
Pod pojmem pulzová délka (Lg) se zde rozumí, jak bude ještě podrobně vysvětleno v popisu na obr. 7, vzdálenost mezi maximem a minimem sinusoidy, znázorňující opticky výkon v každém z jader dvoujádrové části vlákna. Současně se jedná o délkový rozdíl ve fázi mezi optickým výkonem v jednom jádře a ve druhém jádře. Graficky je pulzová délka (beating length) vyjádřena na obr. 7.
Obsah dotující látky, mající vysokou světelnou absorpci, ve druhém jádře a vazební charakteristiky jader vlákna jsou podle dalšího znaku vynálezu v takovém vzájemném vztahu, aby se ve druhém jádře určila zhášecí délka menší než jedna desetina pulzové délky mezi vázanými jádry.
Pod pojmem zhášecí délka (guenching length) se rozumí délka L vlákna, za níž je světelná energie ve vlákně redukována hodnotou 1/e, jak je podrobněji vysvětleno v popisu.
V obzvláštním provedení vynálezu je druhé jádro bez jakékoli dotující látky, absorbující světlo, a každá dvoujádrová první část vlákna má délku rovnou celému násobku pulzové délky s tolerancí 10 % pulzové délky samotné.
V případě, že fluorescenční dotující látkou aktivního vlákna je erbium, jsou obě jádra spolu opticky vázána mezi 1530 a 1540 nm.
První jádro každé dvoujádrové první části vlákna je podle dalšího znaku vynálezu uspořádáno souose s vnějším povrchem vlákna, ve vzájemném vyřízení s jádry ve zbývajících částech aktivního vlákna a s jádry vláken, ke kterým je zesilovač připojen, přičemž druhé jádro je na svých koncích umístěno proti plášti vláken .
Alespoň první z obou jader dvoujádrové první části vlákna je podle dalšího znaku vynálezu uzpůsobeno pro umožňování jednovidového světelného šíření při přenosové vlnové délce (vlnové délce přenosu, vysílací vlnové délce) a čerpací vlnové délce.
Aktivní vlákno má podle dalšího znaku vynálezu úseky vlákna, obsahující fluorescenční dotující látku, umístěné mezi dvěma po
-4CZ 280565 B6 sobě následujícími dvoujádrovými prvními částmi vlákna, majícími délku ne větší než je délka, odpovídající maximálnímu dosažitelnému zisku 15 dB při vazební vlnové délce mezi jádry dvoujádrové první části vlákna, s výhodou mezi 1 a 5 dB.
Alespoň jeden konec aktivního vlákna je podle dalšího znaku vynálezu tvořen dvoujádrovou první částí vlákna.
Dvoujádrové vláknové části jsou podle dalšího znaku vynálezu mechanicky zakřivítelné do oblouku pro jemné nastavení pásma vazební vlnové délky mezi jádry.
S výhodou je každá dvoujádrové první část vlákna na tuho připevněna k odpovídající podpůrné destičce, v podstatě nedeformovatelné v provozních podmínkách.
Dále může být každá dvoujádrové první část vlákna na tuho připevněna k příslušné podpůrné destičce v podmínkách zakřivení, odpovídajících požadovanému pásmu vazební vlnové délky mezi jádry.
Vynález přináší zesilovač s dotovaným optickým vláknem, který poskytuje uspokojivé zesilování v dostatečně širokém rozmezí vlnových délek při použití tržních laserových emitorů, vylučující spontánní emise materiálu při nežádoucí vlnové délce, které by tvořily šum pozadí vysoké intenzity vzhledem k přenášenému signálu. Takové laserové emitory se ukazují při realizaci vynálezu jako přijatelné i s jejich širokou výrobní tolerancí, přičemž se současně zajišťuje, že vysoký zesilovací výkon je v podstatě konstantní a nezávislý na skutečně emisní hodnotě použitého emitoru signálu. Dosažené vlastnosti jsou přitom stabilní v podmínkách provozu.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 schéma optického zesilovače, používajícího aktivní vlákno, obr. 2 schéma energetických přechodů vláken typu, které může být použito pro zesilovač podle schématu z obr. 1, vhodného pro vytváření stimulované emise (laseru), obr. 3 schéma křivky stimulované emise optického vlákna, vyrobeného z křemíku, dotovaného erbiem Er3+, obr. 4 zvětšený schematický pohled na optický zesilovač podle vynálezu, obr. 5 aktivní vlákno zesilovače v řezu rovinou V-V z obr. 4, obr. 6 graf závislosti konstant světelného šíření v jádrech na vlnové délce, obr. 7 detail části aktivního optického vlákna podle vynálezu, obsahujícího úsek, mající dvě jádra, a znázornění křivky přenosu světelné energie mezi jedním jádrem a druhým jádrem při vazební vlnové délce, obr. 8 detail části optického vlákna podle vynálezu, obsahující úsek dvoujádrové vlákna, majícího délku rovnou pulzové délce a obr. 9 schéma části vlákna zesilovače podle vynálezu s dvoujádrovými částmi s nuceným zakřivením.
Příklady provedení vynálezu
Pro účely zesilování signálu v optických vláknech pro telekomunikace se může běžně používat zesilovačů, využívajících
-5CZ 280565 B6 optických vláken. Struktura takových zesilovačů, je schematicky znázorněna na obr. 1. Na obr. 1 je patrné optické vlákno 1 pro telekomunikace, podél kterého je vysílán vysílací signál, mající vlnovou délku As, vytvářený laserovým emitorem 2 signálu. Takový signál, utlumená po určité časové délce, je veden do dichroického vazebního členu 3, kde je kombinován na jediném vystupujícím vlákně 4 s čerpacím signálem, majícím vlnovou délku vytvářeným čerpacím laserovým emitorem 5. Aktivní vlákno, všeobecně označené jako aktivní optické vlákno 6., připojené k vláknu 4, opouštějícímu vazební člen, tvoří zesilovací prvek signálu, který je tak zaváděn do linkového vlákna 7, aby pokračoval k místu svého určení.
Pro vytvoření aktivního optického vlákna 6 tvořícího zesilovací prvek jednotky, je podle výhodného provedení vynálezu vhodné použít optické vlákno, vytvořené z křemíku, jehož jádro je dotováno roztokem oxidu erbitého Er2O3, který dovoluje výhodné zesilování přenášeného signálu při využití přechodů erbiového laseru.
Jak ukazuje diagram na obr. 2, vztahující se k vláknu, obsahujícímu dotující přísadu uvedeného typu, což symbolicky představuje energetické stavy, které jsou k dispozici pro ion erbia v roztoku v základní hmotě křemíkového jádra, vede zavádění světelné energie, mající čerpací vlnovou délku menší než je vlnová délka As přenášeného signálu (přenosová vlnová délka), do aktivního vlákna k tomu, že určitý počet iontů erbia Er3+, přítomných jako dotující látka ve vlákně, se uvede do excitovaného energetického stavu pásma 8, dále definovaného jako čerpací pásmo, ze kterého ionty spontánně přecházejí na energetickou úroveň 9., tvořící úroveň laserové emise.
V úrovni 9 laserové emise mohou ionty Er3+ erbia zůstávat po srovnatelně dlouhé časové údobí před tím, než jsou vystaveny spontánnímu přechodu do základní úrovně 10.
Jak je známo, zatímco přechod z pásma 8. na úroveň 9 je spojen s emisí tepelného typu, která je rozptýlena vně vlákna (fononová radiace), přechod z úrovně 9 na základní úroveň 10 vytváří světelnou emisi s vlnovou délkou, odpovídající energetické hodnotě laserové emise. Jestliže pak vláknem, obsahujícím velké množství iontů na úrovni laserové emise, prochází signál, mající vlnovou délku, odpovídající takové emisní úrovni, signál působí stimulovaný přechod těchto iontů z emisního stavu do základního stavu před jejich spontánním přechodem s kaskádním efektem, který na výstupu z aktivního vlákna působí emisi silně zesíleného přenášeného signálu.
V nepřítomnosti přenášeného signálu vyvolává spontánní přechod laserových emisních stavů, které jsou v odděleném počtu, typickém pro každou látku, světelnou účinnost s vrcholy při různých frekvencích, odpovídajících úrovním, které jsou k dispozici. Konkrétné má, jak je znázorněno na obr. 3, vlákno typu Si/Al nebo Si/Ge, dotované erbiem Er3+, vhodné pro použití v optických zesilovačích, emisní vrchol s vysokou intenzitou při vlnové délce 1536 nm, zatímco při větších vlnových délkách než okolo 1560 nm
-6CZ 280565 B6 je oblast, ve které má emise stále vysokou intenzitu, ale menší než ve vrcholové oblasti.
V přítomnosti světelného signálu, zaváděného do vlákna při vlnové délce, odpovídající emisnímu vrcholu erbia Re3+ při 1536 nm, dochází k velmi silnému zesílení signálu, zatímco šum pozadí, vyplývající ze spontánní emise erbia, zůstává omezený, a toto činí vlákno vhodné pro použití v optickém zesilovači pro signál takové vlnové délky.
Pro vytváření signálu jsou na trhu dostupné a běžně používané lasery polovodičového typu (indium In, gallium Ga, arsen As), které mají typické emisní pásmo od 1,52 do 1,57 μπι. To znamená, že jejich výrobní technologie není schopná pro všechny vyrobené prvky zaručit emisi přenášeného signálu při konkrétní frekvenční hodnotě, odpovídající emisnímu vrcholu vlákna, dotovaného erbiem, používaného jako zesilovače, přičemž se naopak získává vysoké procento dílů se signálem v sekcích emisní křivky vlákna v blízkosti výše uvedeného emisního vrcholu.
Signál, vytvářený takovými laserovými emitory, by nebyl schopen zesílení s dostatečným ziskem v optickém zesilovači, dotovanem erbiem Er typu, popsaného výše, protože cerpaci energie, zaváděná do aktivního vlákna, by vyla z větší části využita pro zesilování šumu pozadí, který je vytvářen uvnitř aktivního vlákna samotného zesilovače při spontánní emisi erbia při vlnové délce okolo 1536 nm.
Aby se tedy mohly používat laserové emitory výše uvedeného typu, při jejich akceptování v rozsahu jejich výrobních tolerancí, dostatečně širokém pro to, aby se jejich použití stalo nenákladným, v kombinaci se zesilovači, používajícími vláken, dotovaných erbiem, tj. obecně řečeno pro umožnění použití obzvláštních typů laserových signálových emitorů v kombinaci s fluorescenčními dotujícími látkami, majícími vysoký šum pozadí vzhledem ke spontánním přechodům z laserového stavu, navrhuje vynález použití aktivního optického vlákna 6 podle obr. 4, které obsahuje první části 11 vlákna, mající dvě jádra 12 a 13, uzavřená ve stejném vnějším plášti 14., prostřídané druhými částmi 15 s jedním jádrem 16.
V každé dvou jádrové první části 11 vlákna je první jádro 12 připojeno k jádru 16 přilehlých jednojádrových druhých částí 15 vlákna, a na koncích aktivního vlákna k vláknu 4., opouštějícímu dichroický vazební člen 3. a k linkovému vláknu 7, a toto jádro tak vede přenášený signál. Druhé jádro 13., nebo-li sekundární jádro, je přerušeno na obou koncích každé dvoujádrové první části 11 vlákna a nemá další spoje.
Obě jádra 12 a 13 dvoujádrové první části 11 vlákna jsou vytvořena tak, že odpovídající konstanty β^, β2 světelného šíření ve vlákně, jejichž křivky proměn jsou znázorněny na obr. 6, jsou takové, že zajišťují optickou vazbu mezi oběma jádry 12 a 13 při vlnové délce maximálního emisního vrcholu fluorescenční dotující přísady, konkrétně 1536 nm pro erbium, a v rozmezí mezi A a A 2' jehož amplituda je určena sklonem křivek β^ a β2 v oblasti
-7CZ 280565 B6 jejich průsečíku a v podstatě odpovídá, jak ukazuje obr. 3, amplitudě samotného emisního vrcholu, vytvářejícího šum pozadí.
Jako příklad je možno uvést, že přednostní oblasti vazby mezi jádry 12. a 13., v případě kdy je použito jako dotující látky v jádru 16 erbia, může být od = 1530 nm do A2 = 1540 nm.
To znamená, že světlo, mající vlnovou délku okolo 1536 nm, které se šíří v jádře 12 spolu s přenášeným a které v podstatě tvoří šum pozadí vzhledem ke spontánní emisi erbia, je periodicky přenášeno z jádra 12 do jádra 13 podle známých zákonů optické vazby, popsaných například na str. 84 a 90 časopisu Journal of The Optical Society of America, A/Vol. 2, č. 1, leden 1985.
Jak je znázorněno na obr. 7, světelná energie při vlnové délce optické vazby mezi dvěma jádry je rozdělována mezi jádry podle v podstatě sinusovité křivky, dosahující 100 % v jednom z jader v jednom bodě vlákna a ve vzdálenosti Lg, označované jako pulzové délka, 100 % v druhém z jader, zatímco v obecném úseku vlákna je světelný výkon rozdělen mezi jeho oběma jádry.
Přenášený signál má v jádře 12 naproti tomu vlnovou délku As odlišnou od té, při které dochází k vazbě jader 12 a 13., například rovnou 1550 nm, a zůstává tak omezen na jádro 12 bez přenášení do jádra 13. Stejně tak má čerpací světlo, přenášené do jádra 16 dichroickým vazebním členem 2 například při vlnové délce
980 nebo 540 nm, konstanty šíření, kterými je v dvoujádrové první části 11 vlákna jeho přechod do jádra 13 vyloučen a v němž je tak zajištěna nepřítomnost čerpací energie.
Jádro 13 s výhodou obsahuje dotující látku, kromě dotující látky, která určuje jeho požadovaný profil indexu lomu, která je tvořena materiálem, majícím vysokou světelnou absorpci po celém spektru, nebo alespoň v emisním vrcholu dotující látky jádra 16 zdroje šumu, jak byl výše popsán, zejména na vrcholu okolo 1536 nm v případě použití erbia jako dotující látky laseru.
Látky, vhodné pro tento účel mají vysokou světelnou absorpci po celém spektru, jsou například popsány v evropské patentové přihlášce č. 88304182.4 a obsahují zejména prvky s proměnlivým mocenstvím, jako je titan, vanad, chrom a železno, v jejich nižším mocenství (Ti111, V111, Cr111 a Fe11).
Mezi látkami, majícími vysokou světelnou absorpci při určité vlnové délce, tj. při vlnové délce emisního vrcholu dotující látky jádra 16 jednojádrové druhé části 15 zesilujícího aktivního vlákna, kterou je třeba eliminovat, je obzvláště výhodné používat stejnou dotující látku výše uvedeného aktivního jádra. Fluorescenční látka, opatřená dostatečným množstvím čerpací energie, vykazuje určitou emisi při obzvláštní vlnové délce, zatímco stejná látka, když není opatřena čerpací energií, pohlcuje světlo při stejné vlnové délce, při které docházelo k emisi v přítomnosti čerpání. Zejména v přítomnosti jádra 16 dotovaného erbiem, může být také druhé jádro 13 dvoujádrové první části 11 vlákna výhodně dotováno erbiem. Jelikož absorbční křivka erbia je podobná jeho fluorescenci, nebo laserové emisní křivce, znázorněné na obr. 3,
-8CZ 280565 B6 vzniká tímto způsobem při stimulovaném emisním vrcholu při 1536 nm podobný absorbční vrchol při stejné vlnové délce.
Fluorescence při vazební vlnové délce mezi jádry, tj. při 1536 nm, která byla přenesena do jádra 13, tak není přenášena zase zpátky do jádra 12., v němž je veden přenášený signál, protože uvnitř jádra 13 může být v podstatě dokonalý útlum zavedeného světla, které je absorbováno přítomnou dotující látkou.
Emise při nežádoucí vlnové délce, přítomné v jádře 16 jednojádrové druhé části 15, tak může být zaváděna do dvoujádrové první části 11 vlákna před tím, než začne mít nadměrnou intenzitu a v níž může být extrahována z jádra 12 a rozptylována v jádře 13, takže se neodejme čerpací energie ze zesilování přenášeného signálu, zaváděného jádrem 12 do jádra 16 následující druhé části 15 zesilovacího aktivního vlákna a nedojde k superponování přes samotný signál.
Pro tento účel je podle vynálezu zapotřebí, aby úsek F jednojádrové druhé části 15 zesilovacího vlákna, předcházející dvoujádrovou první část 11 vlákna, jak je znázorněno na obr. 4, byl omezené délky, aby se zabránilo nadměrného vzrůstu šumu pozadí. Taková délka závisí na charakteristických vlastnostech vlákna samotného a zejména na jeho zisku. V zesilovači podle vynálezu se předpokládá, že délka úseku F bude taková, aby určila maximální zisk menší než 15 dB as výhodou v rozmezí od 1 do 5 dB při vazební vlnové délce mezi jádry zejména 1536 nm.
Jádro 12 dvoujádrové první části 11 vlákna může být bez fluorescenční dotující přísady, takže celý zisk zesilování se svěří druhým částem 15 vlákna, nebo může obsahovat stejnou dotující látku, jako je jádro 16 druhých částí 15 aktivního vlákna.
Délka La dvoujádrové části vlákna je sama větší než pulzová délka LB, uvedená výše. Kromě toho je obsah dotující látky s vysokou světelnou absorpcí v ní přítomný takový, že určuje zhášecí délku jádra 13 vlákna, která je menší o alespoň jeden velikostní řád než fázová vlnová délka Lg : L < 1/10 Lg (jak je známo ze zákona šíření optického výkonu v tlumivém prostředí P = PQe - L, kde α je součinitel, závisející na tlumicích vlastnostech vlákna a v podstatě na množství tlumicí dotující látky v něm přítomné, přičemž po délce L vlákna je světelná energie ve vlákně redukována faktorem 1/e). S výhodou jsou vlastnosti jádra 13 takové, že mají zhášecí délku L menší o dva velikostní řády, než je pulzová délka Lg.
Jádro 13 může být také bez jakékoli tlumicí dotující látky. V tomto případě musí být, jak je znázorněno na obr. 8, dvoujádrová druhá část 11 vlákna vytvořena s délkou La = Lg, takže na konci druhého jádra 13 je světelný výkon při vlnové délce, která má být vyloučena, zcela předáván v samotném jádře 13, takže ve spojení s jednojádrovou druhou částí 15 vlákna je rozptýlen v plášti samotné druhé části 15 vlákna.
-9CZ 280565 B6
Takové řešení je vhodné, protože je možné vyloučit vkládání dalších dotujících látek do dvoujádrového vlákna kromě těch, které určují jeho profil indexu lomu, ale naproti tomu vyžaduje v řezu na míru a ve spojení první části 11 vlákna ke zbývajícímu aktivnímu vláknu plusovou nebo minusovou toleranci vzhledem k hodnotě pulzové vlnové délky Lg nikoliv větší než 10 % Lg, aby se tak zajistila v samotném spojení zásadní nepřítomnost šumové vlnové délky v jádře 12.
V případě, kdy se taková tolerance dá dosáhnout v praxi jen obtížně, jako při pulzových délkách Lg pod několika centimetry, je proto výhodné používat útlumových látek v jádře 13 , jak bylo popsáno výše.
Určení velikosti dvoujádrových prvních částí 11 vlákna se dosahuje tak, aby konstanty šíření v obou jádrech vedly k vazbě v pásmu vystředěném okolo vlnové délky vrcholové emise (například 1536 nm), ale nevyhnutelné výrobní tolerance mohou vést k odchylkám od požadované hodnoty.
Aby se potom dosáhlo jemného nastavení vazební vlnové délky podle vynálezu, budou dvoujádrové první části 11 vlákna zakřiveny do tvaru oblouku, čímž se zavedou do vlákna vnitřní napětí, která budou měnit jejich parametry šíření světla a budou řídit hodnotu vazební vlnové délky spolu s tím, jak se zavedené zakřivení mění, až se dosáhne souladu s hodnotou požadované vlnové délky. Pro udržování takových tvarů jsou tak dvoujádrové první části 11 vlákna připojeny k příslušným podpůrným destičkám 17, jak ukazuje obr. 9, například pomocí lepidla, za účelem stabilního udržení jejich tvaru.
Jednojádrová druhá část 15 vlákna, ležící mezi dvoujádrovými prvními částmi 11 vlákna, může být umístěna podle požadavků uvnitř pláště, obklopujícího zesilovač, například vinutím do závitů, aniž by toto mělo jakýkoli účinek na chování zesilovače z hlediska oddělování vlnové délky, tvořící šum, přičemž dvoujádrové části vlákna jsou pevně drženy v nuceném zakřiveném tvaru, jaký je pro ně nejvhodnější, jak bylo popsáno výše, a chráněna proti dalším napětím.
Za účelem vysílání přenášeného signálu na linkové vlákno ]_, tvořící následující část vedení za zesilovačem, bez šumu je s výhodou poslední část aktivního optického vlákna 6. zesilovače ve směru, sledovaném přenášeným signálem, tvořena dvoujádrovou první částí 11 vlákna. Pro vedení, která mají být používána dvousměrně, jsou oba konce aktivních vláken tvořena dvoujádrovými prvními částmi 11 vlákna.
Vlákno podle vynálezu tak vykonává filtrační působení na světlo, vedené uvnitř vlákna při oddělování a absorbování fotonů při 1536 nm, které jsou vytvářeny spontánním přechodem z úrovně laserové emise iontů erbia Er3+, čímž je tak bráněno takovým fotonům, postupujícím po dlouhém úseku aktivního jádra v přítomnosti čerpací energie, aby působily další přechody při takové vlnové délce, a je v podstatě dovolováno, aby se v jádře 12 šířily pouze přenosová vlnová délka a čerpací vlnová délka. Čerpací
-10CZ 280565 B6 vlnová délka As potom může být zvolena po celém rozmezí, v němž má erbium významnou hodnotu laserové emise, například mezi hodnotami A2 a Λ3/ vyznačenými na obr. 3 (příkladně odpovídajícími přibližně 1540-1560 nm). Tím je umožňována velká volnost výběru laserového emitoru přenášeného signálu pro účely zesilování, aniž by se zde objevovaly rozdíly v chování, přičemž emitory signálů mají různé vlnové délky, obsažené v dostatečně širokém pásmu pro přijímání většiny obchodní produkce polovodičových laserů (na bázi india, gallia a arsenu). Současně dovoluje toto řešení v úsecích, majících zmenšenou délku dvoujádrové části vlákna, přesné nastavení vazební vlnové délky a dovoluje jim být v zásadě necitlivé na mechanické namáhání.
Jak ukazuje obr. 5, má dvoujádrová první část 11 vlákna s výhodou jádro 12., použité pro vedení optického signálu, umístěné souose uvnitř pláště 14 vlákna, zatímco druhé jádro 13 ie uspořádáno v excentrické poloze.
Jak je znázorněno na obr. 4, 7 a 8, může být spojení mezi dvoujádrovými prvními částmi 11 aktivního optického vlákna 6, jedno jádrovými druhými částmi 15 vlákna a vlákny 4 a 7., vytvořeno tradičním způsobem, bez obzvláštních opatření tím, že se konce vláken samotných umístí proti sobě tradičními spojovacími prostředky, které vykonávají vzájemné vyřízení mezi vlákny kontrolováním jejich vnějších povrchů, kde odpovídá správné vyřízení jádra 12 dvoujádrové části aktivního vlákna v axiální poloze jádrům jednojádrových částí, bez jakýchkoli podstatných spojových ztrát. Jádro 12, které je v excentrické poloze, nemusí být připojeno k druhým jádrům a tak zůstává přerušené na koncích každé dvoujádrové první části vlákna 11, aniž by vyžadovalo jakékoli další operace.
S výhodou je jádro 12 za účelem dosažení nejvyšší zesilovací účinnosti jednovidové jak při signálové vlnové délce, tak i při čerpací vlnové délce a jádro 13 je také jednovidové při alespoň
Jako příklad byl zkonstruován zesilovač podle schématu z obr. 1, obsahující aktivní optické vlákno 6. typu Si/Al, dotované erbiem Er3+, opatřené dvoujádrovými částmi, přičemž hmotností obsah oxidu erbitého Er2O3 v jednojádrových částech vlákna byl 40 ppm. V každé dvoujádrové první části 11 vlákna mělo jádro 12 a jádro 13 poloměr a = 3,1 μιη, číselnou aperturu NA = 0,105, index lomu ηχ = 1,462, oddělení obou jader 12 a 13, udané na obr. 5, bylo d = 3,5 μιη, a jádro 12 bylo koaxiální s vnějším průměrem vlákna. Každá první část 11 vlákna měla délku La = 100 mm a sousedila s délkou F zesilovacího vlákna 5 m. Jádro 12 každé dvoujádrové první části 11 vlákna neobsahovalo žádné erbium, zatímco jádro 13 mělo obsah oxidu erbitého Er2O3 2 500 ppm. Aktivní jádro mělo celkovou délku 30 m.
Jako čerpací laserový emitor 5 byl použit laser s argonovými ionty, pracující při 528 nm, s výkonem 150 mW, zatímco jako laserový emitor 2. signálu byl použit běžný polovodičový laser (indium
-11CZ 280565 B6
In, gallium Ga, arsen As) mající výkon 1 mW, jehož emisní vlnová délka byla změřená při 1550 nm. Za zesilovačem se získal při výše uvedeném experimentálním uspořádání zisk 20dB na vstupním signálu, tlumeném na hodnotu 0,5 W.
Útlum vstupního signálu zesilovače, vhodný pro simulování skutečného stavu při použití zesilovače na lince, byl dosažen pomocí proměnlivého tlumiče. V nepřítomnosti signálu byla naměřena úroveň spontánní emise za zesilovačem o hodnotě 10 W. Taková emise, která tvoří šum pozadí, nepředstavuje výrazný šum pro signál, který je zesilován na mnohem vyšší úrovně (okolo 250 W).
Pro srovnání byl stejný vysílací laserový emitor 2., popsaný výše, použit v kombinaci se zesilovačem, majícím konstrukci totožnou s předchozím příkladem ale při použití jednojádrového aktivního optického vlákna 6., typu se skokovou změnou indexu lomu na bázi Al/Si, dotovaného erbiem Er3+ a obsahujícího hmotově 40 ppm erbia Er3+ v jádře, přičemž aktivní vlákno mělo délku 30 m. Takový zesilovač s přenášeným signálem při vlnové délce 1560 nm vykazoval zisk menší než 15 dB s úrovní spontánní emise, srovnatelnou s úrovní výstupního signálu.
Jak je možné vidět z udaných příkladů, jednojádrový zesilovač vykazoval zmenšený zisk v přítomnosti signálu při 1560 nm, zatímco také zaváděl šum o takové velikosti, že se stalo obtížným přijímat samotný signál, čímž se ukázal jako nepoužitelný pro praktické použití. Naproti tomu zesilovač podle vynálezu, používající aktivní vlákno, opatřené dvoujádrovými částmi se dvěma jádry, vázanými spolu při vlnové délce, odpovídající emisnímu vrcholu šumu pozadí, se ukázal být sám schopný zajistit se stejným signálem při 1560 nm vysoký zesilovací zisk spolu se zanedbatelným zavedeným šumem.
Použití zesilovačů podle vynálezu v telekomunikacích tak dovoluje, aby se takové vedení stalo vhodné pro přenos signálů, vytvářených laserovými emitory běžného tržního typu, které se ukazují jako přijatelné i s jejich širokou výrobní tolerancí a současně se zajišťuje, že vysoký zesilovací výkon je v podstatě konstantní a nezávislý na skutečné emisní hodnotě použitého emitoru signálu.
Je možno zařadit řadu obměn, aniž by se opustil rozsah vynálezu z hlediska jeho obecných charakteristických znaků.

Claims (19)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Širokopásmový optický zesilovač signálu, obzvláště pro teleko- munikační vedení z optických vláken, pracujících s přenášeným signálem v předem určeném pásmu vlnové délky, obsahující dichroický vazební člen, vhodný pro multiplexování přenášeného signálu a světelné čerpací energie v jediném vystupujícím vlákně, a aktivní optické vlákno, obsahující fluorescenční dotující látku, připojené k výstupnímu vláknu dichroického vazebního členu a k vláknu telekomunikačního vedení, způsobilé pro přijímání a vysílání zesíleného signálu, vyznačený tím, že aktivní optické vlákno (6) obsahuje první části (11), tvořené každá optickým vláknem se dvěma jádry (12, 13), z nichž první jádro (12) je opticky spojeno s jádrem (16) zbývajících částí aktivního optického vlákna (6), zatímco druhé jádro (13) je přerušeno na koncích, přičemž obě jádra (12, 13) jsou spolu vzájemně opticky vázána v pásmu vlnové délky v oblasti vlnových délek laserové emise prvního jádra (12) a různé od pásma přenášeného signálu.
  2. 2. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že druhé jádro (13) dvoujádrových prvních částí (11) aktivního optického vlákna (6) obsahuje dotující látku, mající vysokou světelnou absorpci v oblasti laserové emise dotující látky aktivního vlákna.
  3. 3. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 2, vyznačený tím, že dotující látka s vysokou světelnou absorpcí druhého jádra je tvořena stejnou fluorescenční látkou, jaká je přítomná v aktivním optickém vláknu (6).
  4. 4. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že první jádro (12) každé dvoujádrové první části (11) vlákna obsahuje fluorescenční dotující látku.
  5. 5. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vy- značený tím, že pouze druhé jádro (13) každé dvoujádrové první části (11) aktivního optického vlákna (6) obsahuje fluorescenční dotující látku.
  6. 6. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že fluorescenční dotující látka, přítomná alespoň ve druhých částech (15) aktivního optického vlákna (6), majících jediné jádro, je erbium.
  7. 7. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 2, vyznačený tím, že dotující látka, přítomná ve druhém jádře (13), je látka, mající vysokou světelnou absorpci po celém spektru, zvolená mezi titanem, vanadem, chromém nebo železem, alespoň z části přítomná v jejím stavu nižšího mocenství.
  8. 8. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že délka (LA) každé dvoujádrové první části (11) vlákna je rovná nebo větší než pulzová délka (LB)
    -13CZ 280565 B6 mezi jádry (12, 13), vázanými ve zvoleném vazebnímu pásmu mezi jádry.
  9. 9. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že obsah dotující látky, mající vysokou světelnou absorpci, ve druhém jádře (13) a vazební charakteristiky jader (12, 13) vlákna jsou v takovém vzájemném vztahu, aby se ve druhém jádře určila zhášecí délka menší než desetina pulzové délky mezi vázanými jádry.
  10. 10. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 8, vyznačený tím, že druhé jádro (13) je bez jakékoli dotující látky, absorbující světlo, a každá dvoujádrová první části (11) vlákna má délku (LA) rovnou celému násobku pulzové délky (Lb) s tolerancí 10 % pulzové délky samotné.
  11. 11. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 6, vyznačený tím, že obě jádra jsou spolu opticky vázána mezi 1530 a 1540 nm.
  12. 12. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že první jádro (12) každé dvoujádrové první části (11) vlákna je uspořádáno souose s vnějším povrchem vlákna, ve vzájemném vyřízení s jádry (16) ve zbývajících částech aktivního optického vlákna (6) a s jádry vláken (7), ke kterým je zesilovač připojen, přičemž druhé jádro (13) je na svých koncích umístěno proti plášti jednojádrových druhých částí (15).
  13. 13. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že alespoň první (12) z obou jader dvoujádrové části (11) vlákna je uzpůsobeno pro umožňování jednovidového světelného šíření při přenosové vlnové délce a čerpací vlnové délce.
  14. 14. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že aktivní optické vlákno má úseky vlákna, obsahující fluorescenční dotující látku, umístěné mezi dvěma po sobě následujícími dvoujádrovými prvními částmi (11) vlákna, majícími délku (F) ne větší než je délka, odpovídající maximálnímu dosažitelnému zisku 15 dB při vazební vlnové délce mezi jádry dvoujádrové první části (11) vlákna.
  15. 15. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 14, vyznačený tím, že úseky vlákna, obsahující fluorescenční dotující látku, umístěné mezi dvěma po sobě následujícími dvoujádrovými prvními částmi (11) vlákna, mají délku (F) ne větší než je délka, odpovídající zisku 1 až 5 dB při vazební vlnové délce mezi jádry dvoujádrové první části (11) vlákna .
  16. 16. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že alespoň jeden konec aktivního optického vlákna (6) je tvořen dvoujádrovou první částí (11) vlákna.
    -14CZ 280565 B6
  17. 17. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že dvoujádrové první části (11) vlákna jsou mechanicky zakřivítelné do oblouku pro jemné nastavení pásma vazební vlnové délky mezi jádry.
  18. 18. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 1, vyznačený tím, že každá dvoujádrová první část (11) vlákna je na tuho připevněna k odpovídající podpůrné destičce (17), v podstatě nedeformovatelné v provozních podmínkách.
  19. 19. Širokopásmový optický zesilovač signálu podle nároku 17 nebo 18, vyznačený tím, že každá dvoujádrová první část (11) vlákna je na tuho připevněna k příslušné podpůrné destičce (17) v podmínkách zakřivení, odpovídajících požadovanému pásmu vazební vlnové délky mezi jádry.
CS91283A 1990-02-07 1991-02-06 Širokopásmový optický zesilovač signálu CZ280565B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
IT01928090A IT1237970B (it) 1990-02-07 1990-02-07 Amplificatore ottico a fibra attiva,con porzioni a doppio nucleo,a larga banda di lunghezza d'onda di segnale

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS9100283A2 CS9100283A2 (en) 1991-09-15
CZ280565B6 true CZ280565B6 (cs) 1996-02-14

Family

ID=11156365

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS91283A CZ280565B6 (cs) 1990-02-07 1991-02-06 Širokopásmový optický zesilovač signálu

Country Status (29)

Country Link
EP (1) EP0441211B1 (cs)
JP (2) JP3045550B2 (cs)
KR (1) KR0179024B1 (cs)
CN (1) CN1023348C (cs)
AR (1) AR246642A1 (cs)
AT (1) ATE113419T1 (cs)
AU (1) AU646238B2 (cs)
BR (1) BR9100626A (cs)
CA (1) CA2035804C (cs)
CZ (1) CZ280565B6 (cs)
DE (1) DE69104738T2 (cs)
DK (1) DK0441211T3 (cs)
ES (1) ES2065555T3 (cs)
FI (1) FI104293B1 (cs)
HK (1) HK100195A (cs)
HU (1) HU212954B (cs)
IE (1) IE66727B1 (cs)
IT (1) IT1237970B (cs)
LT (1) LT3572B (cs)
LV (1) LV10984B (cs)
MY (1) MY106104A (cs)
NO (1) NO303956B1 (cs)
NZ (1) NZ237031A (cs)
PL (1) PL165200B1 (cs)
PT (1) PT96683B (cs)
RU (1) RU2063105C1 (cs)
SK (1) SK278932B6 (cs)
TW (1) TW198100B (cs)
UA (1) UA25931A1 (cs)

Families Citing this family (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB2265751B (en) * 1992-03-23 1995-12-20 Univ Southampton Optical amplifier with automatic self adjusting gain spectrum
IT1270032B (it) * 1994-04-14 1997-04-28 Pirelli Cavi Spa Sistema di telecomunicazione amplificata a multiplazione a divisione di lunghezza d'onda
IT1273676B (it) * 1994-07-25 1997-07-09 Pirelli Cavi Spa Sistema di telecomunicazione amplificata a multiplazione a divisione di lunghezza d'onda,con potenza di ricezione equalizzata
PE41196A1 (es) * 1994-07-25 1996-12-17 Pirelli Cavi Spa Sistema de telecomunicacion amplificado para transmisiones en multiplex por division de longitud de onda, capaz de limitar las variaciones en la potencia de salida
DE19740743C1 (de) * 1997-09-16 1999-01-21 Siemens Ag Optischer Verstärker für Gewinnregelung
JP2001094304A (ja) 1999-09-17 2001-04-06 Tdk Corp 誘電体フィルタ及びその製造方法
RU2153228C1 (ru) * 1999-10-12 2000-07-20 Военный университет связи Автоматическое устройство обхода для волоконно-оптических сетей связи
FR2822313B1 (fr) * 2001-03-16 2003-07-25 Highwave Optical Tech Composant optique a base de fibre bi-coeur avec entrees/sorties en fibres mono-coeur
CN1325991C (zh) * 2003-11-14 2007-07-11 中国科学院上海光学精密机械研究所 双芯双包层光纤二波长光放大装置
EP1942083A1 (en) * 2006-12-07 2008-07-09 Datwyler Fiber Optics S.A. Method and apparatus for fabricating a preform for an active optical fiber, active optical fiber and amplifier
KR102428755B1 (ko) * 2017-11-24 2022-08-02 엘지디스플레이 주식회사 파장 변환이 가능한 광섬유 및 이를 사용하는 백라이트 유닛
DE102019114974A1 (de) * 2019-06-04 2020-12-10 Friedrich-Schiller-Universität Jena Lichtwellenleiter

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4315666A (en) * 1979-03-19 1982-02-16 Hicks Jr John W Coupled communications fibers
US4546476A (en) * 1982-12-10 1985-10-08 The Board Of Trustees Of The Leland Stanford Junior University Fiber optic amplifier
DE197943T1 (de) * 1984-10-01 1987-02-05 Polaroid Corp., Cambridge, Mass. Verst(gamma)rker frr optischen wellenleiter und laser.
US4883335A (en) * 1986-01-06 1989-11-28 American Telephone And Telegraph Company Single-mode optical fiber tap
US5087108A (en) 1989-08-11 1992-02-11 Societa' Cavi Pirelli S.P.A. Double-core active-fiber optical amplifier having a wide-band signal wavelength

Also Published As

Publication number Publication date
DE69104738D1 (de) 1994-12-01
NZ237031A (en) 1994-08-26
ES2065555T3 (es) 1995-02-16
CA2035804C (en) 1998-12-01
NO303956B1 (no) 1998-09-28
FI104293B (fi) 1999-12-15
IE66727B1 (en) 1996-01-24
CN1054670A (zh) 1991-09-18
AU7080891A (en) 1991-08-08
BR9100626A (pt) 1991-10-29
JP2000106465A (ja) 2000-04-11
UA25931A1 (uk) 1999-02-26
MY106104A (en) 1995-03-31
RU2063105C1 (ru) 1996-06-27
CS9100283A2 (en) 1991-09-15
PT96683B (pt) 1998-08-31
EP0441211A3 (en) 1992-12-02
HU212954B (en) 1996-12-30
LT3572B (en) 1995-12-27
LTIP1607A (en) 1995-07-25
FI910573A0 (fi) 1991-02-06
DE69104738T2 (de) 1995-05-11
PL165200B1 (pl) 1994-11-30
JP3240302B2 (ja) 2001-12-17
LV10984B (en) 1996-02-20
HUT60551A (en) 1992-09-28
PL288961A1 (en) 1991-10-21
ATE113419T1 (de) 1994-11-15
EP0441211B1 (en) 1994-10-26
DK0441211T3 (da) 1995-04-24
IE904570A1 (en) 1991-08-14
CA2035804A1 (en) 1991-08-08
CN1023348C (zh) 1993-12-29
JP3045550B2 (ja) 2000-05-29
NO910461L (no) 1991-08-08
AR246642A1 (es) 1994-08-31
SK278932B6 (sk) 1998-04-08
EP0441211A2 (en) 1991-08-14
PT96683A (pt) 1992-12-31
TW198100B (cs) 1993-01-11
FI104293B1 (fi) 1999-12-15
HK100195A (en) 1995-06-30
KR910015872A (ko) 1991-09-30
KR0179024B1 (ko) 1999-05-15
NO910461D0 (no) 1991-02-06
LV10984A (lv) 1995-12-20
IT9019280A0 (it) 1990-02-07
AU646238B2 (en) 1994-02-17
IT1237970B (it) 1993-06-19
FI910573L (fi) 1991-08-08
HU910401D0 (en) 1991-08-28
JPH0774414A (ja) 1995-03-17
IT9019280A1 (it) 1991-08-07

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5067789A (en) Fiber optic coupling filter and amplifier
US7649914B2 (en) Optical fibre laser
JP2708278B2 (ja) エルビウム−ドープファイバ増幅器
US7046432B2 (en) Optical fiber coupling arrangement
USRE38298E1 (en) Double-core active fiber optical amplifier having a wide-band signal wavelength
CZ280356B6 (cs) Optický zesilovač
US20080267227A1 (en) Gain-clamped optical amplifier using double-clad fiber
CZ280565B6 (cs) Širokopásmový optický zesilovač signálu
US5218665A (en) Double core, active fiber optical amplifier having a wide band signal wavelength
JPH05299733A (ja) 希土類元素添加マルチコアファイバ及びそれを用いた光増幅器
JP2884919B2 (ja) 希土類元素添加マルチコアファイバ型カプラ
JPH09265021A (ja) マルチコアファイバ、これを用いた光増幅器、この光増幅器を用いた光増幅中継装置及び光増幅分配装置
JP2001358388A (ja) 光ファイバ、光ファイバアンプ及びファイバレーザー
JPH06224497A (ja) 光増幅器
JPH0537047A (ja) 光能動素子
WO1997033460A2 (en) Multicore fiber optic amplifier

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20020206