CZ277822B6 - Method of treating fibers for yarn spinning and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu úpravy přírodních, chemických nebo syntetických vláken pro předení příze a zařízení k provádění způsobu.

Dosavadní stav techniky

V praxi, při rotorovém předení metodou otevřeného konce, je k shromažďování a zhušťování vláken, přiváděných proudem vzduchu do rotoru, použita sběrná drážka. Uložená stužka vláken je ze sběrné drážky odtahována ke středovému bodu rotoru, přilehlému k jeho ose, přičemž má stužka vláken tvar kliky. Ohýbána do tvaru kliky, dosahované při otáčení rotoru, napomáhá k udělování vždy ) jednoho zákrutu vytvářené přízi za každou otáčku rotoru. U tohoto rotorového systému existuje přirozeně nepevnost ve stužce vláken, tvořících kliku, a to v důsledku nedostatku zákrutu v této části stužky vláken, pokud nejsou provedena zvláštní opatření.

Rotorový spřádací systém má také určitá omezení, související zejména s vysokými rychlostmi rotoru,.potřebnými k hospodárné výrobě, a s obtížemi při zajišťování vysokých hodnot zákrutu, jaké jsou zapotřebí k výrobě příze jemných čísel.

Vyvinutí frikčního předení, při němž je příze vytvářena tažením stužky vláken přes otáčející se třecí plochu a zajištěním jejího odvalování po této ploše, překonává omezení techniky rotorového předení z hlediska udělování zákrutu tvořící se přízi, omezujícího se na jeden zákrut za každou otáčku rotoru. Takto je intensita udělování zákrutů velmi zvýšena, s přídavnou výhodou poměrně nízkých mechanických rychlostí.

Australský patent č. 501 999 se týká jednoho způsobu frikčního předení, při němž je příze vypřádána přiváděním toku vláken do proudu vzduchu, tak aby byla vytvářena soudržná stužka vláken s otevřeným koncem, která je tažena mezerou mezi dvěma rotačními plochami, tvořenými dvěma prstenci, uloženými jeden ve druhém, takže na stužku vláken je během jejího průchodu od jednoho konce frikčních ploch ke druhému působeno třecím stykem s každou plochou, přičemž je jí udělován zákrut, zatímco je přízový výrobek sevřen a odtahován odtahovými válečky.

Účinný provoz spřádacích strojů podle výše uvedeného patentu je ve velké míře závislý na positivním odvalování při zakrucování stužky vlí\· n, které je charakteristické pro tento systém, pokud před třecími plochami existuje otevřený konec. Vypouklá plochá vnitřního třecího prstence, lícující s vydutou plochou vnějšího třecího prstence, zajišťuje rozsáhlejší a účinnější třecí styk s vloženým vlákenným útvarem, než jaký lze dosáhnout při použití dvou vypouklých, na sobě postavených ploch, jak je navrhováno u jiných frikčních systémů předení. Také postupná kuželovitost vyduté a vypouklé plochy, které vzájemně lícují, když má vnitřní prstenec menší průměr než vnější prstenec a není s ním souosý, umožňuje přesné nastavování polohy mezi nimi se nacházejícího vlákenného útvaru podle tloušťky tohoto vlákenného útvaru. Takto může být vnitřní prstenec natáčením přestavován za účelem vytváření širší nebo užší mezery, vhodné pro danou šířku vlákenného útvaru. Tímt.o způsobem je vytvářen pevný a uspokojivý svěř pro průchod vytvářené příze, s výhodným třecím účinkem ve srovnání s alternativním způsobem použití dvou na sobě uložených vypouklých rotačních ploch.

K dosažení uspokojivé, frikčním způsobem vypředené příze požadované pevnosti a stejnoměrnosti, je důležitý způsob přivádění a shromažďování přiváděných, podélně orientovaných vláken do zhuštěného a soudržného útvaru k předložení vhodné mezeře mezi třecími plochami, a udržování stavu s otevřeným koncem za volného otáčení stužky vláken.

K frikčnímu předení vysokou rychlostí je zapotřebí maximum účinnosti zakrucování, bez nadměrného prokluzování stužky vláken, odvalující se mezi třecími plochami, s výjimkou klouzání při podélném odtahování. Účinek frikčního odvalování by měl pokud možno zajišťovat stejnoměrné odvalování stužky vláken od jejího zadního konce k pevnému bodu za třecími plochami,' u .něhož je zachováván pravý zákrut. Odpovídající stupeň pravého zákrutu je ztracen, jestliže je před třecími plochami bráněno následování stužky vláken. Dosažený stupeň pravého zákrutu je úměrný otáčení stužky vláken s otevřeným koncem před třecími plochami. Jakékoliv uváznutí zadního konce nebo stužky vláken může způsobit poruchu zakrucování, nebo může být způsobeno prokluzování mezi stužkou vláken a třecími plochami, což má za následek ztrátu, anebo může být vyráběna nestejnoměrná příze s periodickými.slabými místy.

Předběžným zformováním stužky vláken před jejím provedením mezerou v třecím styku s rotačními plochami je možno ve srovnání s jinými frikčními systémy předení dosáhnout vysokého procenta teoretického zákrutu, vypočteného z průměru příze a z průměru a rychlosti otáčení třecích ploch, poněvadž třecí styk je pevnější a positivnější a poněvadž otáčení stužky vláken před třecími plochami, zpět k otevřenému konci, není omezováno třecím stykem.

Vzhledem ke krajně vysoké schopnosti zakrucování frikčního systému předení s otevřeným koncem může být menší stupeň prokluzu prakticky přijatelný, pokud je stejnoměrný v systému mezi spřádacími hlavami, avšak je zřejmé, že tento prokluz by měl být minimální, a to s ohledem na spotřebu energie a v zájmu hospodárné výroby, i z dalšího dobrého důvodu, totiž v zájmu výroby příze dobré jakosti a stejnoměrné mezi všemi spřádacími hlavami průmyslového stroje.

Žádoucí charakteristiky pevnosti a stejnoměrnosti příze závisejí na správném uspořádání vláken ve stužce vláken. Vlákna by měla být orientována spíše podélně, než spirálovitě pospojována, avšak mělo by zde být dobré propletení jednotlivých vláken z jádra stužky s vlákny vytvářejícími vnější vrstvy stužky vláken.

Je rovněž nutno si povšimnout toho, že stejnoměrnost příze vypředené metodou otevřeného konce závisí ve značné míře na stejnoměrnosti pramene a na stejnoměrnosti toku vláken od rozvolňova čího válečku, s následným spojováním vláken do tvaru uspořádané stužky vláken, bez nadměrného vybočování a bez ztráty vláken do odpadu. Tento požadavek je stejný jak pro frikční předení, tak pro rotorové předení, avšak shromažďování vláken při frikčním předení je mnohem rychlejší v důsledku vyšší intensity průtoku vláken u frikčního předení.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit účinnější způsob a zařízeni na shromažďování vláken a jejich spřádání do tvaru příze při vysoké produktivitě a za použití poměrně nízkých rychlostí otáčení spřádacích hlav.

Takto je podle vynálezu vytvořen způsob úpravy vláken pro předení příze používající sbíhavý proud vzduchu, kde vlákna jsou dopravována tímto proudem vzduchu do shromažďovací zóny, kde jsou oddělována z proudu vzduchu, jehož podstata spočívá v tom, že do sbíhavého kuželovitého vzdušného proudu o průřezu mezikruží se po jeho celém obvodu dodávají vlákna, která jsou unášena ve směru sběhu vzdušného proudu do shromažďovací zóny, kde nalétáváním na sebe a ulpíváním na sobě vytvářejí otevřený počátek přízové stužky odtahované z tohoto místa ve stejnoběžném axiálním směru k místu zkrucování.

Je výhodné, když v místě sběhu vzdušného proudu jsou unášená vlákna na počátku přízové stužky napřimována změnou směru vzdušného proudu do jeho axiálního protiběžného odtahu.

Vlákna přiváděná do vzdušného proudu uvnitř sbíhavého kanálu jsou v něm unášena jako řada jednotlivých vláken, rovnoměrně rozložených kolem sbíhavého kanálu a rovněž seřazeně zabírajících průřez kanálu. Jednotlivá vlákna jsou dopravována směrem k ose shromažďovací zóny, kde se vlákna vzájemně překřižují a přilínají svými předními konci ke stávající vlákenné stužce, která je za provozu kontinuálně odtahována v axiálním směru frikčního krutného ústrojí.

Poněvadž je kanál sbíhavý, je následkem toho vzdušný proud zrychlován a tím vlákna všeobecně napřimuje a podélně je orientuje.

Vlákna mají větší hmotnost a setrvačnost než vzduch a jak se vlákna z celého průřezu konce sbíhavého kanálu blíží k oblasti vytváření zadního konce vlákenné stužky, dosahují nejvyšší rychlosti, avšak vzduch, který je dopravuje, je nucen vlivem zpět směřujícího odváděcího kanálu vzduchu změnit směr směrem nazpět. Přední konce vláken jsou zachyceny v zadním konci vlákenné stužky a směr obracející vzduch je nucen vlákna opustit. Tento směr obracející proud vzduchu zpomaluje a napřimuje zadní konce přilínajících vláken, aniž by vlákna vytahoval ze zadního konce vlákenné stužky. Poněvadž rozměry i tvar sbíhavého kanálu, usměrňujícího tok vzduchu, jsou dostatečné k umístění mnoha řad ojednocených vláken, má to za následek, že všechny nahodilé, vzduchem oddělené vrstvy sledují oddělené dráhy letu směrem k jejich vrcholům podél podélné osy do shromažďovací zóny vláken.

Vnější stěna sbíhavého kanálu je významně delší než vnitřní stěna a hrdlo je vymezeno mezi konci vnitřní a vnější stěny. Proto se za provozu nejvnitřnějšího vlákna, přicházející z celého sbíhavého kanálu, napojují'jako první, když se ve svých vrcholech překřižují v axiální blízkosti konce vnitřní stěny. Tato skupina překřižujících se vláken' tvoří špičku zadního konce vlákenné stužky a nakonec vytváří jádro hotové vlákenné stužky.

Hotová vlákenná stužka je vytvářena od kuželovitého zadního konce. Tak jak se překřižující vlákna z nejvnitřnějších řad napojují svými předními konci a přilínají k předtím vytvořené a odtahované vlákenné stužce, další přiváděná vlákna z nejvnitřnějších řad nahrazují odtahovaná vlákna a jsou zase překrývána vlákny z druhé a následujících řad vláken, která všechna sledují své oddělené dráhy ke svým vrcholům, jak je určováno hloubkou jejich polohy letu ve sbíhavém kanálu, a proces vytvářeni zadního konce pokračuje, až odtah vlákenné stužky oddálí dřívější část zadního konce z dosahu přiváděných vláken, když je tato část vlákenné stužky hotová.

Vlákna nejbližší vnější stěně sbíhavého kanálu se napojují na zadní konec vlákenné stužky jako poslední a tato vlákna tvoří obvod vlákenné stužky i hotové příze. Účinkem zdroje proudění vzduchu je malá část vzduchu, dopravujícího tato vlákna, vtahována směrem dopředu ze shromažďovací zóny vláken před průchod do komory. Takto je zadní konec vlákenné stužky vytvářen postupně od nejvnitřnějších vláken k nejkrajnějším vláknům a za provozu zůstává kuželovitý a k jeho vytváření dochází ve vrcholu nejvnitřnějších vláken a ve vrcholu nejkrajnějších vláken.

Je důležité si povšimnout, že při tomto způsobu předení s otevřeným koncem zpětné odsávání vzduchu výhodně napřimuje vlákna, ulpívající v zadním konci stužky a že napojené přední konce vláken jsou rychle navíjeny do otáčejícího se zadního konce vlákenné stužky. Vzájemné ulpívání vláken a otáčení vlákenné stužky, vyvolávané před udělováním zákrutu a tímto udělováním zákrutu, způsobují, že je zabráněno ztrátě vláken v unikajícím proudu vzduchu. Rychlost a síla sbíhajících se vláken jsou zmírňovány úhlem přibližování vláken, který je určován úhled sbíhavého kanálu, zpomalováním vláken, způsobovaným unikajícím proudem vzduchu, rychlým otáčením vlákenné stužky a jejího zadního konce ve stavu otevřeného konce, a do určité míry poměrně vysokou rychlostí odtahu vlákenné stužky, která je umožněna účinným systémem frikčního předení. Tyto faktory snižují na minimum počet nevyřízených a vybočených vláken.

Zpětné narůstání zadního konce vlákenné stužky nazpět do sbíhavého kanálu není možné, dokud odtah vlákenné stužky pokračuje rychlostí, odpovídající číslu příze a přitékání vláken v souladu s principem zachovávání vypočítaného stupně průtahu.

Shromažďovací zóna pro vlákna, komora a mezera mezi třecími plochami jsou s výhodou souosé.

Odtah hotové vlákenné stužky se děje přímo podél osy komory, přes její odváděči ústrojí, do krutného ústrojí. Okolní vzduch je vtahován přes krutné ústrojí odváděcím ústrojím vlákenné stužky tné ústsrojí odváděcím ústrojím vlákenné stužky do komory působením zdroj^e proudění vzduchu. Tento tok vzduchu je opačný ke směru odtahu vlákenné stužky a napomáhá udržovat vlákennou stužku napjatou a ustředěnou. Vlákenná stužka je jím také uhlazována.

Tvar odváděcího ústrojí vlákenné stužky má podobu rozšiřujícího se kruhového kanálu, prostírajícího se do komory, aby působilo současně jako omezující vodič, zamezující odchylování vlákenné stužky působením odstředivých sil a jako kanál k radiálnímu rozptylování proudu vzduchu, který se spojuje s malou částí radiálně se rozptylujícího vzduchu ze shromaždovací zóny vláken a z otvoru na cestě přes komoru ke zdroji proudění vzduchu.

Je důležité, aby axiální vzdálenost od shromaždovací zóny vláken k mezeře mezi třecími plochami byla krátká, tak, aby vlákenná stužka byla poměrně neohebná a nebyla podrobena házení odstředivým účinkem, nýbrž aby byla udržována ve stabilní středové poloze.

Odváděči kanál vzduchu, který je vnitřním komolým kuželem a krytem spojen se zdrojem proudění vzduchu, je rovněž účinně používán při zapřádání k zahájení operace předení.

Podstatou zařízení k provádění způsobu je, že zahrnuje sbíhavý kanál mezikruhového průřezu zakončený na svém menším konci shromaždovací zónou pro vlákna, zdroj proudění vzduchu ve sbíhavém kanálu, přičemž ke sbíhavému kanálu je přiřazeno přívodní ústrojí pro vlákna a ke shromaždovací zóně je přiřazené odváděči ústrojí vlákenné stužky, které je připojené se shromaždovací zónou a napojené na krutné ústrojí.

Před sbíhavým kanálem, který tvarově odpovídá sbíhavé kuželové ploše, je s výhodou vřazen rozbíhavý kanál, který tvarově odpovídá rozbíhavé kuželové ploše, přičemž přívodní ústrojí vláken může být uspořádáno tangenciálně k rozbíhavému kanálu.

Shromaždovací zóna se s výhodou prostírá v axiálním směru mezi příslušnými malými konci vnitřních a vnějších stěn sbíhavého kanálu, může být opatřena komorou, k jejímuž obvodu je přiřazen alespoň jeden odváděči prostředek vzduchu, případně komorou, k. jejímuž středu je přiřazen odváděči kanál vzduchu souosý se sbíhavým kanálem a s ním souosé a opačně směřující odváděči ústrojí vlákenné stužky.

Je výhodné, je-li krutné ústrojí zařízení podle vynálezu tvořeno prstencem s vnitřní rotační plochou a válcovým tělesem s vnější rotační plochou, přičemž osy otáčení prstence a válcového tělesa jsou rovnoběžné a válcové těleso je uloženo uvnitř prstence, kde vnitřní rotační plechá prstence a vnější rotační plocha válcového tělesa mohou být k sobě přiřazeny s mezerou, jejíž velikost odpovídá tloušůce stužky vláken.

Stužka vláken je tažena mezerou mezi oběma rotačními plochami, která má klínovitý tvar v důsledku různých průměrů těchto ploch a vzhledem k tomu, že jejich osy jsou výstředné.

Proto může být radiální šířka mezery měněna upravováním vztahu těchto dvou rotačních ploch. Takto mohou být ve vhodné šířce mezery mezi třecími rotačními plochami spolehlivě odvalovány různé tloušťky vytvářených přízí.

Přímo za předním koncem rotačních ploch může být umístěn polohově pevný vodič k zajišťování podélné dráhy vytvářené příze přes mezeru mezi těmito rotačními plochami a k odtahovým válečkům.

Předcházející všeobecný postup je popsán pro prototypový stroj s jedinou hlavou. Na výrobním stroji, určeném k průmyslovému předení, jsou vedle sebe uspořádány četné spřažené hlavy se společným zdrojem proudění vzduchu a společnými, avšak odpojitelnými pohony různých poháněných montážních celků, začleněných do každé spřádací hlavy.

Tento systém nevyžaduje nutně žádné pohyblivé části v oblasti stroje, zacházející se vzduchem a s tokem vláken v úsecích mezi rozvoInovacím zařízením vláken a krutným ústrojím.

Také množství výrobního vzduchu je sníženo na minimum tím, že je používán jen k-dopravě lehkých, rozvolněných vláken v hladkých, statických kanálech a k zajišťování a udržování vyvážené středové polohy volně se otáčející vlákenné stužky s otevřeným koncem. Není zapotřebí, aby proud vzduchu procházel malými perforacemi , které maj í sklon k ucpávání se přetrženými vlákny nebo jinými cizími materiály. Proud vzduchu nemusí ani zajišťovat aerodynamickou pomoc při odvalování vytvářené příze mezi třecími plochami. Jinak by byl zapotřebí daleko větší objem i tlak výrobního vzduchu.

Předmětný systém má výhodu mnohem volnějšího otáčení zadního konce vlákenné stužky ve stavu otevřeného konce, spolu s positivním odvalováním vytvářené příze mezi třecími plochami, a lepšího přenosu zpětně k zadnímu konci se šířícího zákrutu. Ve srovnání s jinými systémy to umožňuje dokonalejší provádění zákrutu podle teoretického vztahu průměru vytvářené příze k obvodové rychlosti třecích ploch.

Předmětný systém je vhodný ke snadnému použití četných existujících elektronických a automaticky pracujících zařízení, která jsou běžnou součástí známého stavu techniky předení. Tato zařízení a technika představují zdokonalení a automatizaci, které mohou být uzpůsobeny k použití na tomto systému a dále zlepšit vrozenou hospodárnost a účinnost tohoto pokrokového průmyslového modelu při jeho praktickém používání. Tato řídicí zařízení a pomocné prostředky ke zlepšení produktivity a hospodárnosti nejsou samy o sobě podstatné pro funkci základního zařízení a v zájmu jednoduchosti byla v popisu vynechána. Je však nut.no pochopit, že zařízení zajišťující informace a řízení automatizovaných procesů lze snadno začlenit do vícehlavého výrobního stroje, zahrnujícího nové význaky systému, popsaného v rámci tohoto vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude snadněji pochopen pomocí následujícího popisu jednoho praktického uspořádání zařízení, sloužícího k zavedení vynálezu do praxe, jak je znázorněno na výkresech, na nichž představuje obr. 1 schematické znázornění způsobu spřádání vláken na přízi, obr. 2 pohled ve svislém řezu na jedno provedení dopřádacího stroje na přízi, obr. 3 pohled v řezu podél čáry 3 -3 na obr. 2 na otáčející se prstenec a válcové těleso, mezi nimiž je tažena stužka vláken, obr. 4 -pohled z boku, znázorňující seřizování mezery mezi otáčejícím se prstencem a válcovým tělesem, obr. 5 zvětšený názorný pohled na sbíhavý kanál a na shromaždovací zónu vláken, ukazující toky vzduchu a tok vláken, obr. 6 další zvětšený pohled, podobný obr. 5.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je vidět pramen 1 bavlněných nebo jiných vláken; podávaný do vhodného rozvolňovacího zařízení 2, kde jsou vlákna z pramene ojednocována a vrhána do proudu vzduchu. Je známo několik uspokojivých typů rozvolňovacích zařízení. Rychlost podávání je možno známým způsobem řídit podle specifického požadavku vláken, aby odpovídala požadovanému číslu vyráběné příze a vypočtené rychlosti odtahu vypředené příze.

Vlákna jsou z rozvolňovacího zařízení 2 unášena v proudu vzduchu kanálem 3. a odváděna do zhuštovací jednotky 4. vláken. Tato zhuštovací jednotka je hlavní částí vynálezu a bude dále podrobněji popsána. Vzduch je ze zhušřovací jednotky 4. odtahován kanály 5a 6 působením zdroje 7 proudění vzduchu. Stužka vláken vystupující ze zhušbovací jednotky 4 je vedena k frikčnímu krutnému ústrojí 8, které bude rovněž dále podrobněji popsáno. Kroucená střížová příze je z krutného ústrojí'8 odtahována odtahovými válečky 11 a potom vedena k navíjecí cívce 12 příze.

Krutné ústrojí 8 vláken, znázorněné na obr. 2 a 3, má prstenec 15 s vnitřní rotační plochou 14, tvořící jednu ze dvou rotačních ploch. Prstenec 15 je uložen v ložisku 10 za účelem otáčení v krytu 17 kolem osy vnitřní rotační plochy 14. Krutné ústrojí 8 má také válcové těleso 19 s vnější rotační plochou 20./ tvořící druhou ze dvou rotačních ploch. Válcové těleso 19 je otočně uloženo v neznázorněném ložisku, neseném hřídelem 22, uloženým v místě 23 v koncové stěně 9 krytu 17. Osa válcového tělesa 19 je vzhledem k prstenci 15 výstředná, takže v oblasti 24 (obr. 3) jsou vnitřní rotační plocha 14 a vnější rotační plocha 20 od sebe radiálně odsazeny, aby vytvářely mezeru 21, jíž je stužka vláken tažena a odvalována mezi rotačními plochami 14 a 20.

Hnací hřídel 25 je uložen v ložiskách 29 v krytu 17 a je spřažen s vhodným neznázorněným hnacím motorem.

Prstenec 15 je vytvořen s vnitřním ozubením 30 a válcové těleso 19 s vnějším ozubením 26, která jsou příslušně v záběru s ozubenými koly 27 a 28 na hnacím hřídeli 25. Převodové poměry jsou zvoleny tak, aby vnitřní rotační plocha 14 prstence 15 a vnější rotační plocha 20 válcového tělesa 19 měly stejnou obvodovou rychlost. Prstenec 15 s vnitřním ozubením 30 a válcové těleso 19 s vnějším ozubením 26 se otáčejí v opačných směrech.

Rotační plochy 14 a 20 jsou opatřeny třecím materiálem, aby byl omezen prokluz stužky vláken při jejím odvalování mezi rotač nimi plochami 14 a 20 v oblasti 24.

Při pohledu na obr. 3 se za provozu hnací hřídel 25 otáčí ve smyslu otáčení hodinových ručiček a takto pohání prstenec 15 ve smyslu otáčení hodinových ručiček a válcové těleso 19 proti smyslu otáčení hodinových ručiček. Následkem toho se budě stužka vláken procházející mezi rotačními plochami 14 a 20 otáčet ve smyslu otáčení hodinových ručiček, takže vyráběná příze bude mít zákrut Z.

Výše popsané krutné ústrojí 8. je obzvlášť vhodné k použití se způsobem a zařízením na úpravu vláken podle vynálezu, jak bude popsáno dále, avšak je nutno chápat, že toto krutné ústrojí může být použito k udělování zákrutu stužkám vláken, které jsou vytvářeny jakýmkoliv vhodným shromažďovacím a soustřeďovacím zařízením vláken.

Zhušťovací jednotka 4 má podélnou osu rovnoběžnou s osami prstence 15 a válcového tělesa 19 a osově vyřízenou se střednicí mezery v místě 16 v oblasti 24 mezi rotačními plochami 14 a 20.

Oblast 24, jíž stužka vláken prochází mezi rotačními plochami 14 a 20 se za provozu nemění a následkem toho zůstává také zhušťovací jednotka 4 stacionární. Může být učiněno opatření k omezenému vzájemnému přestavování mezi krutným ústrojím 8 a zhušťovací jednotkou 4, tak aby stužka vláken mohla vstupovat mezi rotační plochy 14 a 20 krutného ústrojí 8 v místě, kde je mezera mezi nimi vhodná pro průměr vyráběné příze.. Krutné ústrojí 8 je možno však konstruovat i jinak, například tak, aby se místo, jímž stužka vláken prochází mezi rotačními plochami, mohlo přemísťovat za účelem přizpůsobení různým číslům příze'a k usnadnění postupu předkládání zapřádací příze při zahajování předení za účelem napojování vláken na zadní konec zapřádací příze v shromažďovací zóně vláken.

Vzduch a unášená vlákna vstupují do zhušťovací jednotky 4 z rozvolňovacího zařízení 2. kanálem 2 přes otvor 61 a dostávají se do prstencového kanálu 62.. Prstencový kanál 62 zahrnuje rozbíhavý kanál 63., prostírající se od otvoru 61 směrem dopředu, a v místě 66 přechází plynule do sbíhavého kanálu 64, který je rovněž částí prstencového kanálu 62. Konec sbíhavého kanálu 64 s menším průměrem je spojen s vnitřkem shromažďovací zóny 67 vláken a přes tuto s komorou 65.

Vzduch a jím unášená vlákna vstupují do rozbíhavého kanálu 63 ve všeobecně tangenciálním směru a postupně se zvětšující plošná velikost kanálu má za následek rozprostírání či oddělování jednotlivých vláken jednoho od druhého, aby se zmenšil rozsah vzájemného propletení či smíchání vláken. Toto rozprostírání vláken v rozbíhavém kanálu 63 napomáhá při napřimování a vyřizování vláken se směrem toku vzduchu při průchodu vláken do sbíhavého kanálu 64 podél něho. Postupné zvyšování rychlosti vzduchu při jeho postupu sbíhavým kanálem 64 má napřimovací účinek na vlákna, mající sklon být tažena směrem dopředu svými předními konci, kde je rychlost vzduchu vyšší, než u jejich zadních konců.

Důsledkem tvaru sbíhavého kanálu 64 , že se vlákna z celého jeho obvodu sbíhají u podélné osy prstencového kanálu 62 v shromaždovací zóně 67. Vlákna se skládají vsoumezném uspořádání, tak jak se spojují ve svých různých vrcholech, rozmístěných podél osy shromaždovací zóny 67.

Nejvnitřnější řady vláken vytvářejí jádro vlákenné stužky a nejkrajnější řady vytvářejí obvodový povrch vlákenné stužky.

Následkem zákrutu, vytvářeného otáčejícími se rotačními plochami 14 a 20, se otáčí i zadní konec stužky vláken. Přiváděná vlákna se ve shromaždovací zóně 67 napojují na otáčející se zadní konec stužky vláken a jsou z této zóny postupně odtahována.

Vzduch vystupuje ze sbíhavého kanálu 64 do komory 65, která je prostřednictvím odváděcího prostředku 40 , 41 spojena se zdrojem 7 proudění vzduchu. Tento zdroj 7 proudění vzduchu způsobuje oddělování vzduchu od stužky vláken a jeho všeobecně radiální odchylování směrem ven. Ven směřující tok vzduchu existuje kolem obvodu stužky vláken a takto napomáhá udržovat středovou polohu stužky vláken. Vlákna jsou takto zbavována vzduchu a vzájemně k sobě ulpívají, aby vytvářela stužku vláken, která přechází do krutného ústrojí 8.

Odváděči ústrojí 50 ve stěně krytu 17 je souosé se sbíhavým kanálem 64 a vnitřní plocha odváděcího ústrojí 50 má v podstatě plynule sbíhavý tvar, tak aby bylo napomáháno zavádění stužky vláken do tohoto odváděcího ústrojí 50.. Tlakové podmínky v sací komoře 65. udržují tok vzduchu odváděcím ústrojím 50 do komory 65,což napomáhá ustřeďovat a stabilizovat stužku vláken.

Odváděči kanál 43 se prostírá od shromaždovací zóny 67 směrem dozadu, souose s ní, a jeho konec 44 je napojen na zdroj proudění vzduchu za účelem odtahování malého objemu vzduchu směrem dozadu ze shromaždovací zóny 67. Jak lze vidět na obr. 5 a 6, které jsou příslušnými zvětšeními shromaždovací zóny 67, pohybují se vlákna 80 z prstencového sbíhavého kanálu 64 do shromažďovací zóny 67 vláken ve tvaru všeobecně kuželovité clony 81. Tato kuželovitá formace vláken vytváří otevřený konec, který umožňuje volné otáčení vlákenné stužky 82 kolem své osy, aniž by v ní byl vytvářen zákrut.

Přední konce jednotlivých vláken 80., setkávající se se zadním koncem 83 vlákenné stužky 82, k němu ulpívají, aby do něho byly začleněny.Současně účinek sání v odváděcím kanálu 43 způsobuje , že tok vzduchu, nebo jeho podstatná část, vstupující do shromaždovací zóny 67 ze sbíhavého kanálu 64., obrací svůj směr a pohybuje se axiálně směrem dozadu do odváděcího kanálu 43. Tento zpětný tok vzduchu je naznačen šipkami 85 na obr. 6. Tok vzduchu ze sbíhavého kanálu 64., naznačený šipkami 86, se ohýbá v oblouku, jak je naznačeno šipkami 87 a 88., do zadního konce 83. vlákenné stužky 82.

Poněvadž vlákna mají větší hmotnost, pokračují v podstatě ve své dřívější dráze, aby se napojila na vlákennou stužku 82 a jsou takto zbavována obracejícího se toku vzduchu. Obracející se tok vzduchu napomáhá také podélnému vyřizování vláken, nově napojených k zadnímu konci 83 vlákenné stužky 82., a udržování tohoto zadního konce 83 v rovné a napnuté poloze v axiálním směru.

Zpětný tok vzduchu je také užitečný při zavádění a přidržování zapřádací příze v požadované poloze při zahajování operace předení. K přerušení odsávání ze sací komory 65 při zavádění zapřádací příze může být použito neznázorněného ventilu.

Jak bylo dříve uvedeno, může být poloha, v níž vlákenná stužka 82 prochází mezi rotačními plochami 14 a 20 v krutném ústrojí 8, upravována, aby vyhovovala různým průměrům příze, poněvadž se šířka mezery mezi těmito rotačními plochami 14 a 20 mění jako důsledek jejich výstřednosti. Jak lze vidět na obr. 3 a 4, prochází hřídel 22 obloukovým výřezem 71 v krytu 17, přičemž je tento výřez 71 souosý s hnacím hřídelem 25. Změna polohy hřídele 22 podél výřezu 71 změní mezeru 24 mezi rotačními plochami 14 a 20, mezi nimiž prochází vlákenná stužka 82. Hřídel 22 může být v požadované poloze zajištěn maticí 73, našroubovanou na konec hřídele 22 opatřený závitem. Seřizování je možno provádět pomocí konzoly 72, která je zasunuta do výřezu v konci hřídele 22. Konzola 72 je závitem spojena se šroubem 75, otočně uloženým na krytu 17.

Jako alternativu dříve popsaného ozubeného soukolí pro pohon prstence 15 a válcového tělesa 19 od hnacího hřídele 25 je možno použít pohon, založený na tření. U tohoto provedení jsou třecí rotační plochy 14 a 20 v záběru s obvodovou plochou hnacího hřídele 25, takže pohon je přenášen na prstenec 15 a válcové těleso 19 přímo z hnacího hřídele 25. Přitom je vytvořen dostatečný dosedací tlak, aby skutečně nedocházelo k prokluzu mezi rotačními plochami 14 a 20 a hnacím hřídelem 25, takže se každá třecí rotační plocha 14, 20 pohybuje stejnou obvodovou rychlostí.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Způsob úpravy vláken pro předení příze používající sbíhavý proud vzduchu, kde vlákna jsou dopravována tímto proudem vzduchu do shromažďovací zóny, kde jsou oddělována z proudu vzduchu, vyznačující se tím, že do sbíhavého kuželovitého vzdušného proudu o průřezu mezikruží se po jeho celém obvodu dodávají vlákna, která jsou unášena ve směru sběhu vzdušného proudu do shromažďovací zóny, kde nalétáváním na sebe a ulpíváním na sobě vytvářejí otevřený počátek přízové stužky odtahované z tohoto místa ve stejnoběžném axiálním směru k místu zkrucování.

2. Způsob úpravy vláken pro předení podle bodu 1, vyznačující se tím, že v místě sběhu vzdušného proudu jsou unášená vlákna na počátku přízové stužky napřimována změnou směru vzdušného proudu do jeho axiálního protiběžného odtahu.

3. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, vyznačující se tím, že zahrnuje sbíhavý kanál (64) mezikruhového průřezu zakončený na svém menším konci shromažďovací zónou (67) pro vlákna (80), zdroj (7) proudění vzduchu ve sbíhavém kanálu (64), přičemž ke sbíhavému kanálu (64) je přiřazeno přívodní ústrojí pro vlákna (80) a ke shromažďovací zóně (67) je přiřazeno odváděči ústrojí (50) vlákenné stužky (82), které je připojené se shromažďovací zónou)

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že před sbíhavým kanálem (64), který tvarově odpovídá sbíhavé kuželové ploše, je vřazen rozbíhavý kanál (63), který tvarově odpovídá rozbíhavé kuželové ploše.

5. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že se shromažďovací zóna (67) prostírá v axiálním směru mezi příslušnými malými konci vnitřních a vnějších stěn sbíhavého kanálu (64).

6. Zařízení podle bodu 3a 4, vyznačující se tím, že přívodní ústrojí vláken (80) je uspořádáno tangenciálně k rozbíhavému kanálu (63).

7. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že shromažďovací zóna (67) je opatřena komorou (65), k jejímuž obvodu je přiřazen alespoň jeden odváděči prostředek (40,41) vzduchu.

8. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že shromažďovací zóna (67) je opatřena komorou (65), k jejímuž středu je přiřazen odváděči kanál (43) vzduchu souosý se sbíhavým kanálem (64) a s ním souose a opačně směřující odváděči ústrojí (50) vlákenné stužky (82).

9. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že krutné ústrojí (8) je tvořeno prstencem (15) s vnitřní rotační plochou (14) a válcovým tělesem (19) s vnější rotační plochou (20), přičemž osy otáčení prstence (15) a válcového tělesa (19) jsou rovnoběžné a válcové těleso (19) je uloženo uvnitř prstence (15).

10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že vnitřní rotační plocha (14) prstence (15) a vnější rotační plocha (20) válcového tělesa (19) jsou k sobě přiřazeny s mezerou (21), jejíž velikost odpovídá tlousřce stužky (82) vláken (80).