CZ25432U1 - Stěna, zejména pro obytné budovy - Google Patents

Description

Stěna, zejména pro obytné budovy

Oblast techniky

Technické řešení se týká nové struktury stěny, nové skladby stěny, a to zejména pro obytné budovy, administrativní budovy s využitím ekologických materiálů. Nová stěna z přírodních materiálů má vysoký tepelný odpor a budovy postavené novým způsobem mají zdravé klima s difusně otevřenou konstrukcí.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy různé systémy výstavby montovaných stěn při obytných a kancelářských budovách. Stěny mají svislé nosné sloupy, stojky, na které je připevněno opláštění. Z vnitřní strany je stěna pokrytá obvykle sádrokartonovými deskami a stěna má za touto vrstvou parozábranu ve formě paronepropustné fólie. Ta je při známých řešeních nezbytná k tomu, aby se zabránilo srážení vodní páry uvnitř stěny, což by způsobilo degradaci materiálu a izolace. Paronepropustné budovy mají zdravotechnické problémy s klimatem vhodném k dlouhodobému pobytu člověka.

Jsou také známé různé ekologické konstrukce z hlíny nebo z balíků slámy. Tyto stavby se vyznačují příjemným klimatem, ale jsou málo trvanlivé a podléhají škůdcům. K. zajištění dostatečné pevnosti jsou přitom používány široké vrstvy slámy, například v podobě balíků slámy. Ty vznikají při sběru obilí jako vedlejší produkt. Nové ekologické stavby mají problémy s bezpečnostními standardy, s odolností proti větru, s odolností proti zemětřesení. Návrat k tradičním, historickým materiálům také přináší problémy s nízkou požární bezpečností, ztráta pevnosti obvodových zdí při požáry vede až k úplnému zhroucení budovy. Dá se konstatovat, že historický návrat k zdravým materiálům přináší sebou i staré, již zapomenuté problémy. Problematická je i nízká produktivita práce, kdy se často používají i zastaralé postupy.

Existují také řešení, ve kterých se používá sláma slisovaná spolu s jiným materiálem (např. CN 2780879 (Y)), většinou odpadního charakteru a společná směs je spojena pojivém na cementové nebo sádrové bázi. Přidávání různých retardérů, aditiv a pojiv zhoršuje ekologickou čistotu materiálu, přičemž hrozí riziko uvolňování těchto látek do obytných místností. Je známo také použijte panelů z lisované slámy jako podle zveřejnění US 2006026925 (AI), které je však opět na vnitřním povrchu doplněné sádrokartonovými deskami. Panely z lisované slámy tu mají jen podružnou, izolační funkci. Je známo také řešení podle US 2006179761 (AI), kde jsou panely z lisované slámy připevňované ke svislým kovovým profilům. Vedení instalací v takových konstrukcích je problematické. Správné lisovaná sláma má dobrou odolnost proti šíření ohně, avšak při výrobě drážek pro instalace přímo ve slaměném materiálu se sláma na okrajích uvolňuje, což může představovat požární riziko.

Je žádané takové nové řešení stěny, které bude zajišťovat vysoký tepelný odpor, paropropustnost při zachování větrotěsnosti, bude ekologické a bude umožňovat efektivní výstavbu s jednoduchým a bezpečným způsobem pokládky instalací. Je také výhodné, aby nové řešení používalo recyklovatelné materiály.

Podstata technického řešení

Nedostatky uvedené v dosavadním stavu techniky řeší stěna zejména pro obytné budovy obsahující rostlinný materiál podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že má na vnitřní straně alespoň dvě vrstvy desek z lisovaného rostlinného materiálu, přičemž tyto vrstvy jsou vzájemně odděleny distančními profily, které jsou rovnoběžně vedené mezi deskami a jejichž distanční tloušťka má velikost v rozmezí 0,4 až 1,2 násobku tloušťky desky z lisovaného rostlinného materiálu. Desky jsou s distančními profily spojené šrouby. Rovnoběžnost vedení distančních profilů je třeba chápat tak, že tato je konstatována i při běžných úhlových nepřesnostech, jaké se vyskytují při montáži na stavbách. V nosných stěnách budou rovnoběžné profily vedeny vodorovně, v nenosných příčkách mohou být svisle vedeny.

- 1 CZ 25432 Ul

Desky budou ve výhodném uspořádání vyrobeny lisováním obilné slámy. V jiném provedení může být použita i jiná rostlinná surovina, která před lisováním obsahuje duté stonky. Lisovaný biologický materiál, například sláma poskytuje stene výjimečné paropropustné a tepelněizolační vlastnosti. Desky mohou být vyrobeny postupným nebo souvislým lisováním biologického materiálu za vysoké teploty, přičemž na povrchu mohou být opatřeny hladkou vrchní vrstvou, například v podobě papíru, kartonu nebo fólie. Z hlediska materiálové čistoty a pozdější možnosti recyklace bude výhodné, pokud jádro desky bude obsahovat výlučně rostlinnou surovinu bez přídavku pojiv nebo jiných lepicích látek. Takový stav můžeme dosáhnout vysokým tlakem při lisování desek. Na povrchu desky může být papír nebo karton z recyklovaného papíru nalepený tenkou vrstvou lepidla.

Sláma díky přirozené duté povaze stébel má vysoké tepelněizolační vlastnosti. Po slisování může být součinitel tepelné vodivosti λ v rozmezí 0,035 do 0,2 WnČK.'¹, výhodně od 0,8 do l^Wmť. V principu může být použit i jiný biologický materiál nebo kombinace různých biologických materiálů. Lisováním vznikne univerzálně použitelný materiál ve formě desek, panelů, kterým lze rychle vyhotovit vnější obvodovou zeď. Lisovaný biologický materiál se dá v takové formě řezat a upravovat podobně jako dřevo nebo dřevovláknité desky.

Montované stěny jsou i v dosud známých konstrukcích běžně vytvořené ze dvou vrstev desek, avšak dvě desky jsou ve stávajících nosných stěnách oddělené svisle vedenými profily a ty mají distanční tloušťku podstatně větší než je tloušťka desky. Při jiném řešení jsou desky ve dvou vrstvách připevněny těsně na sobě, bez vytvoření mezery, což však nepřináší potřebné výhody. Zároveň jsou desky běžně vyrobeny z anorganických materiálů (sádrokarton) nebo z dřevovláknitých materiálů (OSB desky, dřevotříska) nebo z jejich kombinace (cementotříska). Takové desky mají tloušťku od 6 mm, obvykle 12,5 mm až do 22 mm a distanční profil v podobě svislých sloupků má tloušťku alespoň 60 mm, obvykle od 60 mm do 160 mm. V předloženém technickém řešení je však tloušťka desek srovnatelná s distanční tloušťkou profilu. Desky z lisovaného rostlinného materiálu mají tloušťku od 30 mm do 100 mm, výhodně od 40 do 70 mm, obzvláště výhodně 60 mm. Distanční tloušťka profilu má rozměr od 30 do 60 mm, výhodně 40 mm a 50 mm. Profilem se vytvoří mezi deskami mezera, kterou je možné vést instalace včetně kanalizačních trubek s běžnými průměry 40 mm, 50 mm a 60 mm.

Distanční profily budou ve výhodném uspořádání rozmístěné v podstatě v pravidelných rozestupech 400 až 800 mm, výhodně 600 mm. Distanční profily mohou být vytvořeny z různých materiálů, může se jednat o plechové profily (tzv. CD, U profily), ale ve výhodném uspořádání budou distanční profily tvořeny dřevěnými hranoly. Vytvoříme tak čistě přírodní skladbu stěny. Dřevěné profily mohou být vysušené pod 12% až 16% vlhkost a mohou být vytvořeny jako cinkované hranoly, tedy ze segmentů spojovaných klínovým zazubovým spojem, například jako KVH hranoly (KonstruktionsVollHolz). To eliminuje problémy s jejich kroucením, které by mohlo vést k napětí, deformacím a vzniku prasklin, zejména na okrajích stěny. Spoj segmentů by měl být lepený bezformaldehydovým lepidlem. Hranoly nejsou impregnované, i bez chemického ošetření ve zdi podle tohoto technického řešení nepodléhají škůdcům, houbám a plísním.

Dalším důležitým znakem ve struktuře stěny podle tohoto technického řešení je použití desek bez paronepropustné vrstvy. Díky tomu má stěna vysokou difuzní propustnost při zachování větrotěsnosti. Větrotěsnost se dá v popsaném řešení snadněji zajistit i díky použití relativně hrubších desek, které se na styku snadněji utěsní, a to například tmelem nebo PUR pěnou. Tímto dosáhneme větrotěsnost bez použití klasické paronepropustné fólie.

V případě vnitřních stěn je celý průřez stěny tvořen právě dvěma vrstvami desek z lisovaného rostlinného materiálu a distančními profily, s nimiž jsou platně spojeny, obvykle pomocí šroubů do dřeva. Desky o tloušťce alespoň 30 mm, obvykle kolem 60 mm mají dostatečnou tlakovou a ohybovou pevnost, díky tomu není nutné zajišťovat ohybovou pevnost vnitřních příček hrubými svislými profily. Vnitřní příčky můžeme připevňovat k podlaze a ke stropu pomocí například plechových držáků nebo i klasickým způsobem pomocí dřevěných hranolů nebo latí. V specifickém provedení může být vnitřní stěna, nenosná příčka tvořena jen samotnými deskami ve dvou vrstvách, bez stojek.

-2CZ 25432 Ul

Lisováním s dostatečným tlakem a při zvýšené teplotě se ze slámy vytvoří desky, panely, které mají objemovou hmotnost 300 až 390 kgm'³. Při výše uvedených tloušťkách nebude plošná hmotnost desek obvykle překračovat 40 kgm'², výhodně bude menší než 25 kgm'². To umožní vyrábět a manipulovat s deskami, jejichž délka bude dosahovat výšku jednoho podlaží. Šířka desek může být v rozmezí 500 mm až 1500 mm, výhodně od 800 do 1200 mm. Deska může být po okrajích ztenčená, a to v dostatečně širokém pásu po obou svislých okrajích, čímž se vytvoří mělká ale přiměřeně široká drážka, ve které se sousedící platně přelepí perforovanou páskou. Následně se spoj vytmelí tak, aby spoj a přelepení nepřečnívalo z úrovně desek.

Difuzní odpor desky je v rozmezí 4.10⁹ ms'¹ až 5.10⁹ ms'¹. Koeficient difuzního odporuje v rozmezí 12 až 14. Akustický útlum jedné vrstvy je obvykle 31 až 35 dB. Reakce na oheň je ve třídě E (ISO 11925-2), požární odolnost jedné vrstvy desek může bez problémů přesahovat 30 minut.

Lisovaný rostlinný, biologický materiál uvnitř budovy je příjemný na dotek, vytváří vhodné a zdravé klima a stabilizuje vlhkostní poměry. Průmyslové zpracování přitom zvyšuje použitelnost slámy, protože ta má podobu standardizovaných desek s ustálenými rozměry a vlastnostmi. Lisování nevyžaduje přidávání umělých lepidel a pojiv, díky tomu jsou výsledné desky z rostlinného, biologického materiálu i velmi zdravé a nezatěžují vnitřní prostředí budovy nežádoucími výpary (formaldehyd apod.).

V případě nosné obvodové stěny bude dříve popsána skladba zahrnovat také třetí vrstvu desek z lisovaného rostlinného materiálu. Ta bude připevněna na konstrukci, která bude zahrnovat svislé sloupy, tedy stojky pro přenos tlaku. Z jedné strany stojek bude připevněna jedna vrstva desek z lisovaného rostlinného materiálu, z druhé strany bude připevněna dvojice desek podle výše uvedeného popisu s distančními vodorovnými profily. Vnitřek konstrukce bude ve výhodném uspořádání vyplněn izolačním materiálem, zejména na přírodní bázi s hydrofobizací včelím voskem. Svislé stojky přenášejí tlakové zatížení ze střechy, horních podlaží a z tlaku větru. Mohou mít podobu kovových profilů, ale ve výhodném uspořádání budou stojky z přírodního materiálu, zejména ze dřeva. To může být hoblované pro zvýšení požární odolnosti. Je vhodné, aby vlhkost dřeva nepřesahovala 12 % až 16 %, a aby stojky byly tvořeny cinkovanými hranoly. Podobně jako u distančních profilů se může jednat o KVH hranoly.

S cílem dosáhnout větší ochranu desky z vnější strany může být na desce připevněna tenčí vláknitá, zejména dřevovláknitá deska, přizpůsobená pro nanesení vnější paropropustné omítky. Tato vrstva vytváří bariéru pro větrem hnaný déšť a následně stékání vody po obvodovém plášti. Vláknitá deska může mít podobu dřevovláknité desky pero - drážka, což usnadňuje slícování desek.

V případě, že stěna bude tvořit nosnou zeď uvnitř budovy, mohou být dvojice desek z lisovaného rostlinného materiálu na obou stranách nosné konstrukce stěny. Spolu s distančními profily se tak vytvoří mezera pro instalace na obou stranách stěny. V jiném uspořádání může být vnitřní nosná stěna tvořena stojkami s jednou vrstvou desek z každé strany. V případě vnitřních stěn v systému podle tohoto technického řešení není použití vodorovně vedených distančních profilů nezbytné a to zejména v konstrukcích bungalovu, kde jsou rozvody vedeny ve stropě a následně jsou pouze svisle svedené dolů k potřebnému místu.

Výplně otvorů v obvodových stěnách jsou připevněny do konstrukce stěny tak, že je vytvořen obvodový rám, s většími rozměry než má okno nebo dveře a rám je pak obložen pásy nařezaných ze základního materiálu, tedy ze stejné desky z lisovaného rostlinného materiálu.

Uložení desek a jejich naříznutí při rámech je rozvrženo tak, aby v desce byl zářez pro rám a homí část desky zacházela do překladu alespoň v délce 150 mm, výhodně alespoň 300 mm nebo v délce dosahující 25 % délky rámu. Pokud bude otvor menší, může být celý překlad tvořen dvěma přesahujícími částmi desek zleva a zprava. V případě větších otvorů to přirozeně nebude možné, protože desky mají omezenou šířku, jde však o to, aby v rohové zóně byla deska souvislá, nedělená. Deska v okolí ostění bude mít vyřezaný vnitřní roh vzdálený alespoň 150 mm od okraje desky. Tato zásada musí být dodržena hlavně při poslední vrstvě, která vytváří vnitřní povrch. Předejde se tím tvorbě prasklin v rozích otvorů. Díky tomu je možné vynechat z technologického postupu použití výztužné sklotextilní síťky ve vnitřních omítkách.

-3 CZ 25432 Ul

Je vhodné, pokud platně ve vrstvách překládáme vzájemně tak, aby se spoj desek v jedné vrstvě překryl deskou druhé vrstvy.

Při výstavbě stěny se po postavení nosné konstrukce z vnější strany nejprve připevní desky z lisovaného rostlinného materiálu. Pak se prostor mezi stojkami vyplní tepelnou izolací, z vnitřní strany se na stojky připevní vrstva desek z lisovaného rostlinného materiálu. Na tuto vrstvu se připevní vodorovně vedené distanční profily, pomezi které se uloží instalace a rozvody a následně se na distanční profily položí a připevní vrstva desek z lisovaného rostlinného materiálu.

Toto technické řešení je výhodné především pro objekty na bydlení, pro administrativu, obchod a služby, tedy objekty, ve kterých přebývají lidé.

io Mezi výhody popsaného technického řešení patří rychlost realizace stavby, jednoduché kladení instalací a jednotnost základního materiálu při použití ve stěnách, podlaze i střešním plášti. Budova postavená podle tohoto technického řešení má paropropustný vnější plášť s malým přestupem tepla a s povrchem příjemným na dotek.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je blíže vysvětleno pomocí obrázků 1 až 15. Vyobrazený poměr velikostí a stran prvků je jen ilustrativní. Rozměrové poměry na obrázcích není možné vykládat jako zužující rozsah ochrany.

Na obrázku 1 je znázorněn průřez nosnou obvodovou stěnou s detailem založení stěny na základové desce. Pro zvýšení přehlednosti není v řezu znázorněno tmelení spár desek, ani vrstva omítky se sklotextilní síťkou. Vnější vrstva desek je odsazena od okraje základové desky.

Na obrázcích 2 až 8 je konstrukce nosné obvodové stěny v řezu při půdorysném pohledu v blízkosti připevnění okenního rámu, a to v různých postupných fázích výstavby stěny. Obrázek 2 zachycuje postavené stojky na základovém hranolu. Na obrázku 3 je vidět pokládku vnější vrstvy desek. Obrázek 4 vyobrazuje vložení pásů z desek do ostění, následně zakotvení okenního rámu.

Na obrázku 5 je znázorněno vložení tepelné izolace. Vnitřní záklop tvořen deskami je zobrazen na obrázku 6. Obrázek 7 zobrazuje položení distančních profilů před následným položením instalací. Na obrázku 8 je konečná podoba stěny s ostěním okna, s deskami, které překrývají instalační rozvody.

Na obrázku 9 je příklad průřezu desky z lisované slámy.

Na obrázku 10 je průřez vnitřní příčky s dvěma deskami z lisované slámy s distančním profilem ze dřeva.

Obrázek 11 znázorňuje vnitřní příčku se dvěma deskami z lisované slámy s distančním profilem z pozinkovaného plechu.

Obrázek 12 ukazuje průřez nosnou vnitřní stěnou s dvěma páry desek po obou vnitřních stranách stěny.

Obrázek 13 zobrazuje příklad izolace podlahy pomocí tří vrstev desek, na kterých jsou dvě vrstvy dřevotřískových desek.

Na obrázku 14 je pohled na dřevěnou nosnou konstrukci s rámem pro okno, kde ve spodní části jsou znázorněny desky vyřezané s vnitřními rohy pro ostění.

Obrázek 15 pak vyobrazuje desky položené v okolí okna.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Stěna v tomto příkladu podle obrázků 1 až 9 a 14, 15 tvoří nosnou obvodovou stěnu 5 rodinného domu. Betonová základová deska je zaizolovaná proti vlhkosti (izolace není na obrázcích zobra45 zována) a na okraji základové desky je pomocí šroubů připevněna dvojice dřevěných hranolů o

-4CZ 25432 Ul průřezu 40 mm x 160 mm. Okraj hranolů je přibližně 10 mm od okraje základnové desky. Na tyto hranoly je postavena nosná dřevěná konstrukce, v tomto případě se skládá především ze stojek 3 o rozměrech 60 mm x 160 mm, převážně s roztečí 600 mm. Stojky 3 jsou během výstavby zavětrané dočasnými prostředky, například křížovými latěmi. Po vybudování dřevěné konstrukce alespoň v místech uložení krovu se vytvoří střešní konstrukce, která poskytne základní ochranu proti povětrnostním podmínkám. V této části se postup zásadně neliší od dosud známých postupů při stavbě dřevěných konstrukcí montovaných domů.

Nyní se vnější povrchy obvodových stěn pokryjí deskami I z lisovaného rostlinného materiálu, v tomto příkladu z lisované obilné slámy. Desky I jsou lisované za vysokého tlaku a při zvýšené teplotě bez přidání lepidel a pojiv. Na povrchu desek 1 je ekologickým lepidlem nalepený recyklovaný papír. Desky I mají šířku 1200 mm a délku 2850 mm. Při rozteči stojek 3 600 mm je deska i účelně využita bez zbytečného odpadu a je připevněna ve třech liniích pomocí šroubů do dřeva.

V dřevěné nosné konstrukci jsou vytvořeny rámy pro osazení oken a dveří. Základ těchto ostění tvoří po bocích stojky 3 a vodorovné části rámu představují hranoly, které příčně spojují okrajové stojky 3. Vnitřní rozměr rámuje o cca 60 mm větší z každé strany, než je předpokládaný vnější rozměr výplně, tedy okna nebo dveří. V homí části se vyrobí věnec ztužující celou konstrukci. Sestává opět z dřevěných hranolů umístěných na sobě o rozměrech 40 mm x 160 mm a 60 mm x 160 mm, tedy celkem s výškou 100 mm.

Vnější desky i jsou v místech rámů pro okna a dveře uloženy a připevněny s přesahem cca 60 mm, čímž se později vytvoří drážky v ostění na vložení pásů, kterými se oddělí rám výplně od dřevěné konstrukce rámu.

Po připevnění desek I z lisované obilné slámy na vnější povrchy nosné dřevěné konstrukce je možné dočasné zavětrování odstranit. Desky I svou tlakově-tahovou tuhostí v uhlopříčkovém směru tvoří dostatečné zavětrování konstrukce. V jiném uspořádání se však může použít trvalé zavětrování pomocí dřevěných hranolů, které jsou v nosných stěnách uloženy příčně.

Do mezer mezi stojkami 3 se uloží tepelná izolace 8. V tomto příkladu se jedná o přírodní tepelnou a zvukovou izolaci, která má i dostatečné akumulační vlastnosti. Izolace 8 stejně jako stojky 3 neobsahují žádnou chemickou impregnaci. Po vložení izolace 8 se na vnitřní strany stěn položí a připevní další vrstva desek i z lisované obilné slámy. Připevňuje se pomocí konstrukčních šroubů do dřeva. Podobně jako u vnější vrstvi i nyní se desky I v blízkosti rámů pro okna a dveře nařežou větší tak, aby desky I přesahovaly přes okraje dřevěných rámů přibližně o tloušťku desky I.

Po uložení druhé vrstvy desek i je stěna uzavřena. Na její povrch se nyní připevnění distanční profily 2. V tomto příkladu jsou z KVH hranolů rozměru 40 x 50 mm, díky čemuž se vytvoří instalační prostor s hloubkou 50 mm. Distanční profily 2 se kladou vodorovně v rozteči 500 mm. Tímto se na stěnách vytvoří vodorovný rošt. Na stěnu mezi distanční profily 2 se v této fázi položí instalace. Budou to zejména elektrické rozvody, vodovodní a kanalizační trouby. Distanční profily 2 se v případě potřeby svislého přechodu prostě vyřežou ruční okružní pilou nebo se do nich vyvrtá příslušný otvor. V jiném postupu se mohou na stěnu před připevněním distančních profilů 2 podrobně nakreslit místa a linie rozvodů a až následně se distanční profily 2 připevňují.

V jiné verzi se mohou nejdříve připevnit všechny potřebné rozvody, instalace a až následně se připevňují distanční profily 2 tak, aby tyto rozvody obcházely.

Uložení desek 1 a jejich naříznutí při rámech je rozvrženo tak, aby v desce i byl zářez pro rám a homí část desky I zacházela do překladu alespoň v délce 200 mm nebo v délce dosahující 25 % délky rámu. Desky i při ostěních budou mít vnitřní rohy 9. Pokud bude otvor menší, může být celý překlad tvořen dvěma přesahujícími částmi desek i zleva a zprava. V případě větších otvorů to přirozeně nebude možné, protože desky 1 mají omezenou šířku, jde však o to, aby v rohové zóně při překladech byla deska I souvislá, nedělená. Tato zásada musí být dodržena hlavně při poslední vrstvě, která vytváří vnitřní povrch. Předejde se tím tvorbě prasklin v rozích otvorů. Díky tomu je možné vynechat z technologického postupu použití výztužné sklotextilní síťky ve vnitřních omítkách.

-5CZ 25432 Ul

Vnitřní nenosné stěny se postaví na základové hranoly, které se připevní na zaizolované základovou desku. V případě nenosných vnitřních příček 4 se nemusí používat žádné stojky 3, desky I se připevní na spodním a horním hranolu. Později se po připevnění distančních profilů 2 a druhé vrstvy příčka 4 natolik ztuží, že není nutná vnitřní nosná konstrukce v podobě stojek 3, sloupů.

Po uložení a kontrole instalací se na distanční profily 2 položí a připevní poslední vrstva desek i z lisované obilné slámy. V tomto příkladu byly použity šrouby do dřeva s délkou, aby přecházeli přes distanční profil 2 až do protilehlé vrstvy desek 1.

Nosná vnitřní stěna 6 je budována podobně jako vnější nosná obvodová stěna 5, ale dvojitá vrstva desek i s distančním profilem 2 je po obou stranách dřevěné nosné konstrukce se stojkami 3.

V ostěních kolem otvorových rámů se do drážek vytvořených přesahem desek I vloží nařezané pásy z desek i. Do takto zarovnaných ostění se připevní výplně, tedy zejména okna a dveře.

Na konečnou vrstvu desek i se nanese povrchová úprava, například tenkovrstvá vápenná omítka, tapety nebo sádrová stěrka. Tato vrstva by měla mít vysokou paropropustnost.

Z vnější strany jsou na vrstvu desek 1 připevněny dřevovláknité desky s pero-drážkou, které tvoří vnější obklad 7. Na tyto desky je nanesena tenká silikonová vnější omítka. Ta zabezpečuje vysokou paropropustnost, ale přitom odvádí vnější vlhkost.

Střešní plášť se skládá z jedné vrstvy desek I z obilné slámy ze spodní strany krokví, z tepelné izolace 8 a střešního záklopu, na kterém je krytina. Ve vyobrazeních není krov znázorněn, aby se zvýšila přehlednost ostatních konstrukcí. V podstatě může mít krov běžné uspořádání.

Celková struktura vnější nosné obvodové stěny 5 bude v tomto příkladu mít následující pořadí vrstev zvnějšku dovnitř:

- fasádní omítka v sklotextilní síťce,

- dřevovláknitá deska o tloušťce 22 mm,

- deska I z lisované obilné slámy o tloušťce 60 mm,

- dutina s tepelnou izolací 8 z minerální vlny o tloušťce 160 mm,

- deska i z lisované slámy o tloušťce 60 mm,

- instalační prostor s distančními profily 2 s tloušťkou 50 mm,

- deska 1 z lisované slámy o tloušťce 60 mm,

- vnitřní stěrka a malba.

Vnitřní příčky 4 skládají ze dvou vrstev desek I z lisované slámy. Jsou vzájemně pospojovány přes distanční profily 2.

Příklad 2

V příkladu podle obrázku 10 je vytvořena nenosná vnitřní příčka 4. Skládá se ze dvou vrstev desek I, mezi nimiž jsou svisle vedeny rovnoběžné distanční profily 2. Elektrické instalace jsou rozváděny stropem k vnitřní příčce 4 nad příslušné místo a následně jsou svedeny dolů uvnitř vnitřní příčky 4. Na podlahu a strop se nejdříve připevní dřevěné fošny, hranoly o šířce 140 mm. Do nich se vloží a připevní distanční profily 2 o tloušťce 40 mm. Pak se na jednu stranu připevní vrstva desek L Mezi distanční profily 2 se rozvedou potřebné rozvody a následně se stěna uzavře druhou vrstvou desek i.

V jiném uspořádání může být nenosná vnitřní příčka 4 vytvořená jen dvěma nebo třemi vrstvami desek i bez distančních profilů 2. Distanční profily 2 jsou i tehdy v rámci celé konstrukce požité při nosné obvodové stěně 5.

Příklad 3

V příkladu podle obrázku 11 je jako distanční profil 2 použitý tvarovaný C profil z pozinkovaného plechu. V podlaze a ve stropě je připevněn v U profilu, také z pozinkovaného plechu.

-6CZ 25432 Ul

Příklad 4

V nosné vnitřní stěně 6 je použito podle obrázku 12 uspořádání se stojkami 3, které zajišťují přenos tlakových sil shora, například ze středového vazníku krovu. Po obou stranách stojek 3 je připevněn jeden pár desek I s distančními profily 2. Taková konstrukce poskytuje volnost při kladení instalací, přičemž není třeba vrtat a oslabovat nosné stojky 3.

Ve stavbě jsou použity desky i i na izolaci podlah dle obrázku 13. Na podkladním betonuje nanesena hydroizolační vrstva. Na ni jsou položeny tři vrstvy desek I z lisované obilné slámy. Desky i jsou prokládané tak, aby se spoje desek I překryly celou částí desky i následující vrstvy. Na třech vrstvách desek i jsou položeny dvě vrstvy dřevotřískových desek, vrchní vrstva má hrany pero-drážka.

Desky I mohou být použity i na izolaci střešního pláště. Dosáhneme tím jednotnost použitého stavebního materiálu, což zjednoduší logistiku výstavby a díky použití obilné slámy dosáhneme příjemné klima.

Průmyslová využitelnost

Průmyslová využitelnost technického řešení je zjevná. Podle tohoto technického řešení je možné průmyslově a opakovaně budovat stěny s vysokými užitnými vlastnostmi, vysokou paropropustností, dobrými izolačními vlastnostmi a s jednoduchým způsobem kladení instalací.

Claims (16)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Stěna, zejména pro obytné budovy, obsahující rostlinný materiál, bez paronepropustné vrstvy, vyznačující se tím, že má z vnitřní strany alespoň dvě vrstvy desek (1) z lisovaného rostlinného materiálu, přičemž tyto vrstvy jsou vzájemně odděleny distančními profily (2), které jsou rovnoběžně vedené mezi deskami (1) a desky (1) jsou s distančními profily (2) spojené, přičemž distanční tloušťka distančního profilu (2) má velikost v rozmezí 0,4 až 1,2 násobku tloušťky desky (1) z lisovaného rostlinného materiálu.
2. 2. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle nároku 1, vyznačující se tím, že distanční profily (2) v nosné obvodové stěně (5) jsou mezi deskami (1) vedené vodorovně.
3. 3. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle nároku l nebo 2, vyznačující se tím, že rozteč distančních profilů (2) je do 800 mm, výhodně do 600 mm.
4. 4. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačující se tím, že desky (1) se sestávají z lisované slámy, výhodně z lisované obilné slámy bez přidání pojiv.
5. 5. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že deska (1) je alespoň z jedné strany opatřena hladkou vrchní vrstvou, výhodně z papíru a/nebo z kartonu, obzvláště výhodně z recyklovaného papíru a/nebo z kartonu.
6. 6. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků Íaž5, vyznačující se tím, že deska (1) má objemovou hmotnost 300 až 350 kgrn³, má tloušťku do 100 mm, výhodně od 40 do 60 mm a má plošnou hmotnost menší než 40 kgiri².
7. 7. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že deska (1) má součinitel tepelné vodivosti λ v rozmezí 0,035 do 0,2 Wní'K'¹, výhodně od 0,8 do 1,2 Wm^K'¹.
8. 8. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že distanční tloušťka distančního profilu (2) má rozměr od 30 do 60 mm, výhodně

   -7CZ 25432 Ul

   40 mm pro vnitřní příčku (4) a výhodně 50 mm pro nosnou obvodovou stěnu (5), zvláště výhodně jsou oba výhodné rozměry vytvořené na společném profilu 40 mm x 50 mm.
9. 9. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků laž8, vyznačující se tím, že distanční profil (2) je tvořen cinkovaným dřevěným hranolem a/ nebo plechovým profilem.
10. 10. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků laž9, vyznačující se tím, že stěna v případě nosné obvodové stěny (5) zahrnuje také stojky (3), kde dvojice desek (1) se nachází na jedné straně, a to na vnitřní straně stěny a na vnější straně je k stojkám (3) připevněna další vrstva desek (1) z lisovaného rostlinného materiálu, přičemž mezi stojkami (3) je tepelná izolace (8).
11. 11. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle nároku 10, vyznačující se tím, že sténaje z vnější strany opatřena vnějším obkladem (7), výhodně dřevovláknitou deskou, na níž je nanesena vnější omítka.
12. 12. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků lažll, vyznačující se tím, že stěna v případě nosné vnitřní stěny (6) zahrnuje také stojky (3), kde dvojice desek (1) se nachází na jedné straně i druhé straně stojek (3).
13. 13. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků lažl2, vyznačující se tím, že deska (1) v blízkostí ostění má vyřezaný vnitřní roh (9), přičemž výřez zasahuje do délky překladu alespoň v délce 150 mm, výhodně alespoň 300 mm.
14. 14. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že spoj desek (1) v jedné vrstvě je překryt deskou (1) v sousední vrstvě.
15. 15. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle kteréhokoli z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že mezi ostěním otvoru a rámem příslušné výplně otvoru je vložen pás z desky (1).
16. 16. Stěna, zejména pro obytné budovy, podle nároku 15, vyznačující se tím, že ostění je s rámem příslušné výplně otvoru spojené šrouby, které přecházejí z rámu přes pás z desky (l) až do ostění.