CZ25143U1

CZ25143U1 - Stresní okno a spodní tesnení okenního krídla

Info

Publication number: CZ25143U1
Application number: CZ201226775U
Authority: CZ
Inventors: Rasmussen@Sten; Moller Mogensen@Morten
Original assignee: Vkr Holding A/S
Priority date: 2011-10-04
Filing date: 2012-10-04
Publication date: 2013-03-28
Also published as: PL127992U1; PL72319Y1; DE202012009491U1; PL401059A1

Description

Střešní okno a spodní těsnění okenního křídla

Oblast techniky

Předložené technické řešení se týká střešního okna, které obsahuje rám s horním členem, dolním členem a dvěma bočními členy, které definují rovinu rámu, a křídlo, které má horní člen, dolní člen a dva boční členy, které definují rovinu křídla, přičemž křídlo nese okenní tabuli, která obsahuje první povrch určený pro orientaci do interiéru budovy, pokud se okno nachází v namontované pozici, a druhý povrch určený pro orientaci do exteriéru, pokud se okno nachází v namontované pozici, vnější povrchy uvedeného křídla a uvedená okenní tabule vymezují ne-pravoúhlý prostor okna, podélná osa střešního okna je definována jako probíhající kolmo k hornímu členu rámu a spodnímu členu rámu a mezi nimi, příčná osa střešního okna je definována jako probíhající kolmo k přílišným bočním členům rámu a mezi nimi a jako kolmá k podélné ose a hloubková osa střešního okna je definována jako probíhající kolmo jak k podélné ose, tak k příčné ose, přičemž okno dále obsahuje ve spojení se spodním členem křídla spodní těsnění okenního křídla přichycené ke spodnímu členu křídla a uzpůsobené pro utěsnění mezery mezi spodním členem křídla a spodním členem rámu v uzavřené pozici okna, přičemž spodní těsnění křídla obsahuje první část uzpůsobenou pro připevnění ke spodnímu členu křídla a druhou část a těsnění skleněného okraje, které obsahují první část uzpůsobenou pro umístění do prostoru mezi alespoň jedním z uvedených členů křídla a uvedenou okenní tabulí a v uvedeném prostoru okna.

Dosavadní stav techniky

U známých střešních oken tohoto druhu se takové spodní těsnění okenního křídla obecně osvědčilo jako účinné při utěsnění pod ním ležících spodních členů křídla, resp. rámu, a zejména přechodu mezi těmito členy v uzavřené pozici střešního okna.

Nicméně se zjistilo, že vlhkost může stále prosakovat do spodního členu rámu, zejména na jeho horním vnějším okraji, a odsud do dalších částí okenní struktury v uzavřené pozici střešního okna.

Kromě toho se ukázalo, že tento problém je dokonce ještě rozšířenější u oken, která obsahují kryt spodního rámu, přičemž v tomto případě může vlhkost rovněž pronikat skrze upevňovací prvky použité pro přichycení krytu spodního rámu ke spodnímu členu rámu.

Navíc velmi známým problémem u oken obecně, a zejména u střešních oken, je fakt, že se tvorba kondenzace nebo vysrážení na okenní tabuli a křídle, zejména po obvodu okenní tabule, v případě, kdy je rozdíl teplot mezi venkem a vnitřkem budovy, v níž je okno namontováno, stává poměrně významnou. Taková situace je rozšířená zejména v průběhu topné sezóny. Kondenzace nebo vysrážení si pravděpodobně najde cestu do okenní konstrukce, zejména do křídla a/nebo přechodu mezi křídlem a okenní tabulí, což může vést k poškození okna vytvořením např. plísně nebo hniloby.

Podstata technického řešení

Cílem předloženého technického řešení je tedy poskytnout v prvním aspektu technického řešení střešní okno a v druhém aspektu technického řešení spodní těsnění okenního křídla, které řeší výše uvedené problémy spojené s průnikem vlhkosti.

V prvním aspektu technického řešení je tohoto a dalších cílů dosaženo pomocí střešního okna výše uvedeného druhu, kde druhá část spodního těsnění křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez vybíhající ze spodního členu křídla ve směru v podstatě od okenní tabule ve směru podélné osy střešního okna a ohýbající se směrem ke směru hloubkové osy střešního okna.

Takto je poskytnuto střešní okno, kde může být část spodního těsnění křídla, které je opatřeno v podstatě hákovitým průřezem, uspřádána tak, aby sledovala obrys pod ní ležícího spodního členu

CZ 25143 Ul rámu v uzavřené pozici okna. Tímto se zajistí, bezpečné odvádění vznikající vlhkosti pryč od spodního členu rámu, takže žádná vlhkost neprosakuje do struktury rámu.

Tato část spodního těsnění křídla obsahující v podstatě hákovitý průřez probíhající od spodního členu křídla ve směru v podstatě pryč od okenní tabule v podélném směru okna, jak je popsáno výše, sleduje obrysy pod ní ležícího spodního členu rámu. Je tedy třeba poznamenat, že výraz „ve směru v podstatě pryč od okenní tabule v podélném směru okna“, jak je zde použit, a v nároku 1, má zahrnovat odchylky alespoň až +/- 20 stupňů od podélného směru střešního okna v sestaveném stavu konstrukce spodního rámu, jak je znázorněno na obr. 2 a 5.

Dalším cílem technického řešení je poskytnout okno typu zmiňovaného v úvodu, kdy se tvorba kondenzace nebo vysrážení na alespoň části okenní tabule minimalizuje nebo dokonce eliminuje jednoduchým, ekonomickým a spolehlivým způsobem.

Podle technického řešení je tohoto dosaženo pomocí okna typu popsaného v úvodu, kde těsnění skleněného okraje dále obsahuje druhou část uzpůsobenou pro uspořádání probíhající vně prostoru okna a překrývající část alespoň jednoho členu křídla, resp. část prvního povrchu okenní tabule.

Je třeba poznamenat, že jak je zde použit, výraz „prostor okna“ označuje nepravoúhlý geometrický prostor vymezený vnějšími povrchy křídla a okenní tabulí nesenou křídlem, tj. křídlem s integrovanou okenní tabulí.

S takovým oknem, zejména s takovým uspořádáním těsnění skleněného okraje na části povrchu okenní tabule orientovaném do interiéru stavby v namontované pozici okna, zajistí, že periferní oblast okenní tabule, ve které převažuje tvorba vlhkosti, je překryta těsněním. Tím lze minimalizovat tvorbu kondenzace nebo vysrážení nebo ji dokonce zcela vyloučit. Těsnění skleněného okraje takto přispívá k zabránění vytvoření tepelného mostu mezi vnější stranou a vnitřní stranou okna a tedy k prevenci tvorby kondenzace. Současně je jakákoliv vlhkost, která by se nicméně mohla vytvořit na okenní tabuli, vedena přes vnější povrch těsnění skleněného okraje a tak pryč od přechodu mezi křídlem a okenní tabulí. Lze tedy zcela vyloučit pronikání vlhkosti pocházející z kondenzace nebo vysrážení do okenní konstrukce, a zejména do přechodu mezi křídlem a okenní tabulí, což zase prodlužuje životnost okna.

Kromě toho těsnění skleněného okraje podle technického řešení lze namontovat na okno během výroby nebo montážního procesu velmi přímočarým perspektivním způsobem, a jeho výroba je jednoduchá a ekonomická. Tím se dosáhne časových a finančních úspor zdroje chyb během montáže těsnění skleněného okraje se minimalizují.

U dalších provedení střešní okno obsahuje spodní kryt křídla obsahující první úsek a druhý úsek probíhající v podstatě paralelně s rovinou křídla stejně jako třetí úsek probíhající v podstatě kolmo k druhému úseku, a druhá část spodního těsnění křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez probíhající ze spodního členu křídla ve směru v podstatě pryč od okenní tabule ve směru podélné osy okna a ohýbající se ve směru od druhého úseku spodního krytu křídla, a/nebo koncová plocha druhé části spodního těsnění křídla ležící protilehle k první části, zejména třetímu úseku, probíhá v podstatě paralelně s třetím úsekem spodního krytu křídla.

U zvláště výhodného provedení první část spodního těsnění křídla obsahuje první povrch a druhý povrch, přičemž alespoň část prvního povrchu je uzpůsobena pro přichycení ke spodnímu členu křídla, a/nebo alespoň část druhého povrchu, zejména odpovídající alespoň třetímu úseku spodního těsnění křídla, je uzpůsobena pro dosednutí na třetí úsek spodního krytu křídla.

Tímto způsobem lze spodní těsnění křídla, v uzavřené pozici okna, uvést do těsnicího dosednutí na kryt spodního rámu a/nebo spodní kryt křídla. Tím se zajistí, aby žádná vlhkost nemohla prosakovat mezi spodní těsnění křídla a kryt spodního rámu a/nebo spodní kryt křídlo zespoda. To poskytuje zvláště účinnou ochranu spodnímu členu rámu, a tím spodní části okenní struktury, před vlhkostí.

CZ 25143 Ul

V druhém aspekt technického řešení je výše zmiňovaných a dalších cílů dosaženo pomocí spodního těsnění okenního křídla uzpůsobeného pro přichycení ke spodnímu členu křídla střešního okna a pro utěsnění mezery mezi spodním členem křídla a spodním členem rámu střešního okna v uzavřené pozici střešního okna, přičemž spodní těsnění křídla obsahuje první část uzpůsobenou pro připevnění ke spodnímu členu křídla a druhou část vybíhající z první části, přičemž druhá část spodního těsnění křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez.

Další výhodná provedení a další výhody budou zjevné po prostudování následujícího podrobného popisu a přiložených závislých nároků.

Objasnění obrázků na výkresech

Technické řešení bude podrobněji vysvětleno níže pomocí neomezujícího příkladu provedení a s ohledem na doprovodné schematické výkresy, na kterých obr. 1 ukazuje perspektivní pohled na okno podle technického řešení v sestaveném stavu, viděno zespodu nebo z vnitřní strany, obr. 2 ukazuje perspektivní pohled na okno podle technického řešení v sestaveném stavu, viděno seshora nebo z vnější strany, obr. 3 ukazuje rozložený pohled na spodní člen křídla okna podle technického řešení charakteristický spodním krytem křídla, zařízením držícím okenní tabuli, izolačním prvkem a spodním těsněním okenního křídla podle technického řešení, obr. 4 ukazuje příčný řez spodního těsnění křídla podle obr. 3, obr. 5 ukazuje příčný řez spodní části střešního okna podle provedení technického řešení v sestaveném stavu, obr. 6 ukazuje příčný řez bočním úsekem okna obsahujícím první provedení těsnění podle technického řešení, obr. 7 ukazuje příčný řez horním úsekem okna obsahující druhé provedení těsnění podle technického řešení, obr. 8 ukazuje příčný řez spodním úsekem okna obsahujícím třetí provedení těsnění podle technického řešení, obr. 9 ukazuje řez těsněním podle prvního provedení technického řešení pro použití ve spojení s oběma bočními členy křídla okna, obr. 10 ukazuje řez těsněním podle druhého provedení technického řešení pro použití ve spojení s horním členem křídla okna, obr. 11 ukazuje řez těsněním podle třetího provedení technického řešení pro použití ve spojení se spodním členem křídla okna, a obr. 12 ukazuje příčný řez podobný řezu z obr. 8 a ukazující dosed mezi spodním těsněním křídla a těsněním skleněného okraje.

Příklad uskutečnění technického řešení

Obr. 1 a obr. 2 ukazují výhodné provedení okna 1 podle technického řešení, které obsahuje okenní tabuli 4 definující rovinu j_6, rám 2 mající horní člen 5, dolní člen 6 a dva boční členy 7, 8 definující rovinu rámu, a křídlo 3 mající horní člen 9, dolní člen 10 a dva boční členy 11, 12 definující rovinu křídla. U znázorněného provedení je oknem kyvné okno, u kterého je křídlo 3 spojeno s rámem 2 kloubovým závěsem (není znázorněno) poskytnutým mezi bočními členy 7, Hl 8, 12 rámu 2, resp. křídlem 3, které je otvíratelné vyklopením křídla 3 okna 1 okolo osy 21 kloubového závěsu definované kloubovým závěsem. Kloubový závěs obsahuje dvě části, konkrétně křídlovou část a rámovou část.

Jak je znázorněno na obr. 6, křídlo 3 nese okenní tabuli 4 mající první povrch 421 a druhý povrch 422. První povrch 421 okenní tabule 4 je orientován dovnitř 102, tj. interiér budovy, v namontované pozici okna 1, zatímco druhý povrch 422 je orientován ven 101, tj. exteriér budovy, v namontované pozici okna 1. Okenní tabulí 4 může být libovolný typ okenní tabule, jako je např. a jednoduchá nebo dvojitá okenní tabule.

Použitými závěsy jsou výhodně závěsy typu popsaného v dřívějších patentových přihláškách přihlašovatele WO9928581 a GB1028251, kde zakřivený člen a čep na jedné části závěsu se pohybuje v zakřivené vodicí dráze v druhé části během otevírání a uzavírání okna. Poloměr zakřivení stanovuje to, že při použití takových závěsů, leží osa závěsu v malé vzdálenosti nad skutečnými částmi závěsu, a jak se rám křídla otáčí, dostane se nejprve zakřivený člen a následně čep mimo dráhu. Toto kombinaci poskytuje vzor pohybu, který umožňuje snadný provoz výklopného okna a umožňuje rámu křídla otáčet se v podstatě zcela dokola.

Jak je použito v tomto popisu, uzavřená pozice okna 1 znamená pozici, ve které jsou rovina rámu a rovina křídla shodné, tj. vzájemně svírají úhel 0 stupňů. Stejně tak otevřená pozice okna 1, jak je zde použito, obecně označuje pozici, ve které je křídlo 3 vyklopeno okolo osy 21 kloubového závěsy tak, že rovina rámu a rovina křídla již nejsou totožné.

Jak je patrné z obr. 1, podélná osa 13 okna 1 je definována jako probíhající kolmo k hornímu členu 5 rámu a spodnímu členu 6 rámu a mezi nimi, příčná osa 14 okna je definována jako probíhající kolmo k příslušným bočním členům 7 a 8 rámu a mezi nimi a tedy kolmo k podélné ose 13 a hloubková osa 15 okna 1 je definována jako probíhající kolmo k podélné ose 13, tak příčné ose J_4. Osa 21 kloubového závěsu a příčná osa 14 jsou paralelní, a jsou na výkresech znázorněny jako totožné.

Okno 1 kromě toho obsahuje zámek 17 o sobě známého typu pro vzájemné uzamknutí rámu 2 a křídla 3, stejně jako obecně obvodově probíhající těsnění 18 poskytnuté na křídle 3 pro utěsnění mezery mezi křídlem 3 a rámem 2 v uzavřené pozici okna 1. Těsnění 18 obsahuje alespoň jeden, výhodně alespoň dva těsnicí proužky.

Nehledě na kyvné okno 1 znázorněné na obr. 1 oknem podle technického řešení může být v dalších provedeních výklopně kyvné okno, s nebo bez mezilehlé rámové struktury, mají osu závěsu někde mezi horním okrajem a středem, nebo s bočním závěsem nebo dokonce spodním závěsem.

Křídlo 3 a rám 2 okna podle technického řešení mohou být například vyrobeny z dřevěných členů nebo členů vyrobených z litého nebo extrudovaného polyurethanu (PUR).

S odkazem na obr. 3 a 5, okno 1 obsahuje, na spodním členu 10 křídla 3, alespoň jedno, výhodně alespoň dvě, zařízení 300 držící okenní tabule pro držení okenní tabule 4, pro to, aby se zabránilo okenní tabuli ve vypadnutí z křídla 3 okna. Zařízení 300 držící okenní tabuli je přichyceno k povrchu 307 spodního krytu 319 křídla, a je tvarováno tak, aby mělo lícovací plochu 302 uzpůsobenou pro dosednutí na okenní tabuli 4. Zařízením 300 držícím okenní tabuli 300 může mít například v podstatě krabicový tvar nebo v podstatě klínovitý tvar. Zařízení 300 držící okenní tabulí je výhodně vyrobeno z tvrdého plastu.

Jak již bylo zmíněno výše, okno 1 dále obsahuje kryt křídla 319 nad sklem, který obsahuje první úsek 320 uzpůsobený pro dosednutí na okenní tabuli 4, druhý úsek 321 probíhající v podstatě paralelně s první úsek 320 a to v jeho rozsahu a uzpůsobený pro kryt pod ním ležícího zařízení 300 držícího okenní tabuli (tabule), izolační prvek 303, spodní těsnění 310 křídla a spodní člen 10 křídla a třetí úsek 322 probíhající z druhého úseku 321 a v podstatě kolmo k němu a uzpůsobený pro ochranu povrchu spodního členu 10 křídla orientovaného pryč od okenní tabule 4 v podélném směru 13 okna L

Přichycen ke spodnímu členu 10 křídla je poskytnut izolační prvek 303 pro poskytnutí izolace přechodu mezi spodním členem 10 křídla a spodním krytem 319 křídla. Izolační prvek 303 obsahuje alespoň jedno, výhodně alespoň dvě, vybrání 304 tvarovaná tak, aby do nich mohlo být uloženo zařízení 300 držící okenní tabuli. Vybrání 304 je výhodně tvarováno tak, aby poskyto

CZ 25143 1)1 válo těsné uložení okolo zařízení 300 držícího okenní tabuli, čímž poskytují optimální izolační podmínky v blízkosti zařízení 300 držícího okenní tabuli.

Izolační prvek 303 je výhodně vyroben ze styrenu, polystyrenu, pěnového polystyrenu (EPS) nebo extrudovaného polystyrenu (XPS). Izolační prvek 303 je výhodně vyroben jako jeden prvek, ale v zásadě může být rovněž tvořen několika prvky. Izolační prvek 303 je přichycen ke spodnímu členu 10 křídla pomocí spojovacímu prvku (není znázorněn), jako jsou např. šrouby nebo lepidlo, tak, že se umístí mezi spodní člen 10 křídla a spodní kryt 319 křídla. Výhodně jsou izolační prvek 303 a zařízení 300 držící okenní tabuli(e) přichyceny za použití stejného spojovacího prostředku, výhodně šroubu, který probíhá skrze oba prvky a do spodního členu 10 křídla před uchycením okenní tabule 4 a spodního krytu 319 křídlo k oknu J.

Izolační prvek 303 je výhodně opatřen prvním povrchem 305, který má obrys v podstatě odpovídající obrysům povrchu 306 spodního krytu 319 křídla, který je orientován ke spodnímu členu 10 křídla v namontované pozici.

Izolační prvek 303 kromě toho probíhá od spodního členu 10 křídla ve směru pryč od okenní tabule 4 okna 1 v podélném směru 13 okna 1. Izolační prvek 303 je opatřen druhým povrchem 307, který může mít profilování 308, výhodně například drážky nebo vybrání, uzpůsobené pro uvedení do záběru s odpovídajícím profilováním 309, jako jsou například žebra nebo výstupky, spodního těsnění 310 okenního křídla, které budou popsány níže.

Poskytnutí izolačního prvku 303, které bylo popsáno výše, je zvláště výhodné v případě okna 1, které má dřevěný rám 2 a křídlo 3. V případě okna, které má rám 2 a křídlo 3 vyrobené z polyurethanu apod. může být izolační prvek a spodní člen 10 křídla jedním integrálním prvkem.

Ještě k obrázkům 3 a 5, okno 1 kromě toho obsahuje spodní těsnění 310 okenního křídla přichycené ke spodnímu členu 10 křídla, a výhodně vyrobené z pryžového materiálu. Spodní těsnění 310 křídla má utěsnit mezeru mezi spodním členem 10 křídla a spodním členem 6 rámu v uzavřené pozicí okna 1.

Jak může být rovněž patrné z obr. 4, spodní těsnění křídla 310 obsahuje první část 316, druhou část 317, první povrch 311 obsahující první povrchovou část 31 la odpovídající první části 316 a druhou povrchovou část 311b odpovídající druhé části 317, a druhý povrch 312 protilehlý k prvnímu povrchu 3JJ_. První část 316 je uzpůsobena pro připevnění ke spodnímu členu křídla 10 a druhá část 317 probíhá od spodního členu 10 křídla ve směru v podstatě pryč od okenní tabule 4 v podélném směru 13 okna 1, při přichycení ke spodnímu členu 10 křídla.

Spodní těsnění 310 křídla může obsahovat profilování 309, jako jsou například žebra nebo výstupky, pro uvedení do záběru s odpovídajícím profilováním 308, jako jsou drážky nebo vybrání, v povrchu 307 výše popsaného izolačního prvku 303. Výhodně druhý povrch 312 obsahuje profilování 309.

První povrchová část 31 la prvního povrchu 311 je uzpůsobena pro přichycení ke spodnímu členu 10 křídla. Druhá povrchová část 311b prvního povrchu 311 je uzpůsobena pro těsné dosednutí proti krytu 237 spodního rámu, který je namontován na spodní prvek 6 rámu, v uzavřené pozici okna 1 tak, aby se utěsnila mezera mezi spodním členem 10 křídla a spodním členem 6 rámu v uzavřené pozici okna 1. Pro tento účel je druhá část 317 spodního těsnění 310 křídla konfigurována níže popsaným způsobem.

Jak ukazuje průřez na obr. 4, první část 316 spodního těsnění 310 křídla je v podstatě rovná a pravoúhlá v průřezu, zatímco druhá část 317 obsahuje první průřezný úsek 313, druhý průřezný úsek 314 a třetí průřezný úsek 315. První průřezný úsek 313 probíhá v podstatě paralelně s první částí 316 a v jejím rozsahu. Druhý průřezný úsek 314 svírá s prvním průřezným úsekem 313 úhel výhodně 10 až 45 stupňů, a třetí průřezný úsek 315 svírá s druhým průřezným úsekem 314 úhel výhodně 45 až 85 stupňů, takže druhá část 317 obsahuje v podstatě hákovitý průřez.

Druhá část 317, nebo alespoň třetí průřezný úsek 315 druhé části 317, může být, kromě výše uvedeného, uzpůsoben pro těsné dosednutí na třetí úsek 322 spodního krytu 319 křídla. V tomto

CZ 25143 Ul kontextu má hákovitá průřezná konfigurace druhé části 317 další výhodu spočívající v poskytování většího dosedacího povrchu a tak lepších těsnicích vlastností.

Spodní těsnění 310 křídla může dále obsahovat alespoň jednu obrubu 318 poskytnutou tak, že probíhá v podstatě pod pravým úhlem z prvního povrchu 311, výhodně na přechodu mezi první částí 316 a druhou částí 317. Obruba 318 je uzpůsobena pro dosednutí povrchu spodního členu 10 křídla, který je orientován pryč od okenní tabule 4 v podélném směru 13 okna 1, tak, aby se zajistilo, že vlhkost nebude moci pronikat mezi spodní těsnění 310 křídla a spodní člen 10 křídla.

Spodní kryt 319 křídla, zařízení 300 držící okenní tabuli(e), izolační prvek 303 a spodní těsnění 310 křídla mohou být rovněž přichyceny ke spodnímu členu 10 křídla, výhodně ve zmiňovaném pořadí, pomocí stejného spojovacího prostředku, výhodně alespoň jednoho šroubu, probíhajícího skrze všechny prvky 319, 300, 303 a 310 a do spodního členu 10 křídla.

Výše popsané provedení izolačního prvku 303 a spodní těsnění 310 křídla je určené zejména pro okna 1, která mají křídlo 3 a rám 2 vyrobené ze dřeva.

V případě oken která mají křídlo 3 a rám 2 vyrobené z extrudovaného, lisovaného nebo litého polyurethanu (PUR) nebo podobných materiálů, přičemž spodní člen 10 křídla a izolační prvek 303 mohou být vyrobeny jako jediný integrální prvek, zatímco spodní těsnění 310 křídla může být poskytnuto jako jeden nebo více těsnicích proužků nebo podobně vhodných prvků uspořádaných v drážce nebo vybrání v integrálním spodním členu 10 křídla a izolačního prvku 303.

Okno 1 kromě toho obsahuje těsnění 113 skleněného okraje s první částí 121 uspořádanou v prostoru 117 mezi okenní tabulí 4 a křídlem 3 a druhou část 131 probíhající vně prostoru okna a podél alespoň části obvodu okenní tabule 4, stejně jako podél sousední části křídla 3. Nicméně výhodně, a jak ukazuje obr. 1, těsnění 113 skleněného okraje probíhá podél celého obvodu okenní tabule 4.

V tomto spojení je třeba poznamenat, že v celém popisu, pokud se týká těsnění 113; 113a, 113b, 113c skleněného okraje podle technického řešení obecně, tj. bez ohledu na specifické provedení, bude použita vztahová značka 113, zatímco vztahové značky 113a, 113b a 113c označují tři zde popsaná specifická provedení těsnění skleněného okraje podle technického řešení a znázorněná na obr. 9,10, resp. 1_L

Těsnění 113 skleněného okraje je uspořádáno tak, aby překrylo okrajovou část nebo oblast okenní tabule 4 tak, že izoterma, která, pokud se měří na prvním povrchu 421 okenní tabule 4, je kritický pro tvorbu kondenzace nebo vysrážení, a je sledován těsněním skleněného okraje 113. Například pokud teplota na vnitřní straně 102, tj. pokojová teplota, dosahuje 21 °C a teplota na vnější straně 101, tj. teplota okolí, dosahuje -15 °C, kritický izoterma, která je označena jako 50 na obr. 6 - 8, je, jak se ukazuje, přibližně 10 °C izotermu, měřeno na prvním povrchu 421 okenní tabule 4.

Těsnění skleněného okraje 113 je vyrobeno z pružného a flexibilního materiálu, výhodně vhodného pryžového materiálu, jako je například přírodní nebo syntetická guma.

Obr. 6 ukazuje řezný pohled na postranní úsek okna 1 obsahující první provedení 113a těsnění skleněného okraje 113 podle technického řešení. Konkrétnější obr. 6 ukazuje průřez skrze boční člen 7 rámu, boční člen 11 křídla, boční úsek 4a okraje okenní tabule 4 nesený bočním členem 11 křídla a těsnění skleněného okraje 113a uzpůsobené pro umístění mezi oba boční členy 11 a 12 křídla a okenní tabule 4.

Obr. 7 ukazuje řezný pohled na horní úsek okna 1 obsahující druhé provedení 113b těsnění 113 skleněného okraje podle technického řešení. Konkrétněji obr. 7 ukazuje průřez skrze horní člen 5 rámu, horní člen 9 křídla, horní boční úsek 4b okenní tabule 4 nesený horním členem 9 křídla a těsnění 113b skleněného okraje uzpůsobené pro umístění mezi horní člen 9 křídla a okenní tabuli

4.

Obr. 8 ukazuje řezný pohled na spodní úsek okna 1 obsahující třetí provedení 113c těsnění JJ_3 skleněného okraje podle technického řešení. Konkrétněji Obr. 8 ukazuje průřez spodním členem 6 rámu, spodním členem 10 křídla, spodním bočním úsekem 4c okenní tabule 4 neseným spodním členem 10 křídla, spodním těsněním okenního křídla 310 uspořádaným pod okenní tabulí 4 a těsněním 113c skleněného okraje uzpůsobeným pro umístění mezi spodní člen 10 křídla, okenní tabuli 4 a spodní těsnění 310 křídla uspořádané pod okenní tabulí 4 způsobem, který bude dále popsán podrobněji.

Obr. 9, 10 a 11 ukazují průřezné pohledy na každé ze tří různých provedení 113a, 113b a 113c těsnění 113 skleněného okraje podle technického řešení. Nejprve by měly být za použití vztahových značek znázorněných na obr. 9, 10 a 11, popsány tyto části těsnění 113 skleněného okraje, které jsou přítomny bez ohledu na provedení těsnění 113 skleněného okraje.

Jak bude rovněž popsáno výše, těsnění 113 skleněného okraje obsahuje první část 121 uzpůsobenou pro uspořádání mezi člen 9, 10, H, 12 křídla a okenní tabuli 4, druhou část 131 uzpůsobenou tak, aby překryly část členu 9, J_0, _H, 12 křídla, resp. okenní tabule 4, a třetí část 141, která spojuje první 121 a druhou 131 část.

První část 121 obsahuje hlavní tělo 122 a spojovací člen 123. Spojovací člen 123 je uzpůsoben pro uvedené do záběru s odpovídajícím spojovacím prostředek v prvku okna 1 sousedícím s okenní tabulí 4, jako je například drážka. Výhodně je spojovacím prostředkem drážka 115 ve členu JO, H nebo 12 křídla jak je znázorněno na obr. 6 a 7. Těsnění 113 skleněného okraje se tedy namontuje na okno jednoduchým uvedením spojovacího členu 123 do záběru s odpovídajícím spojovacím členem okna. Takový záběr může být libovolného typu, ale výhodně se jedná o zasakovací typ. Záběr lze rovněž zesílit aplikací dalších upevňovacích prvků, např. lepidla.

Druhá část 131 obsahuje patku 132 okenní tabule uzpůsobenou pro těsné dosednutí proti bočnímu úseku 4a, 4b nebo 4c okenní tabule 4 a patku 133 křídla uzpůsobenou pro těsné dosednutí proti členu 9, 10, 11 nebo 12 křídla 3 takovým způsobem, že těsnění 113 skleněného okraje vytvoří utěsnění přechodu mezi okenní tabulí 4 a křídlem 3.

Třetí část 141 obsahuje alespoň první patku 142 spojující první část 121 a druhou část 131 jedním dalším závěsným způsobem. Výhodně je třetí část 141 spojena s první Částí 121 a druhou částí 131 tak, že alespoň část, a výhodně celá, druhé části 131 je zešikmena vzhledem k první části 121, výhodně pod úhlem b, takže druhá část 131 je předpjata vůči okenní tabuli 4 v namontované pozici těsnění skleněného okraje. Vhodným zešikmením je úhel b v intervalu 10 stupňů až 65 stupňů, výhodně 15 až 50 stupňů. U alternativního provedení třetí část 141 rovněž obsahuje druhou patku 142 (pro srovnání obr. 9 a 10) pro dodatečnou oporu, robustnost a flexibilitu spoje mezi první 121 a druhou 131 částí. Druhá patka 142 může být spojena s první 121 i druhou 131 částí, nicméně je výhodné a jako ukazují obr. 9 a 10, pokud je spojena s první 121 nebo druhou 131 částí a dosedá na příslušnou druhou část 131, 121. Výhodně jsou první 121, druhá 131 a třetí část 141 vyrobeny, např. lisováním nebo litím, v jednom kuse. U dalších alternativních provedení může třetí část 141 obsahovat více než dvě patky, nebo lze druhou část 141 vynechat zcela, takže první část 121 a druhá část 131 jsou přímo vzájemně spojeny závěsným způsobem.

V následující Části budou popsány detaily vzájemně odlišující tři provedení 113a, 113b a 113c těsnění 113 skleněného okraje podle technického řešení znázorněné na obr. 9, 10 a 11.

Obr. 9 ukazuje těsnění 113a skleněného okraje uzpůsobené pro umístění mezi jedním z bočních členů 11 a 12 křídla a okenní tabulí 4, zatímco obr. 6 ukazuje těsnění 113b skleněného okraje uzpůsobené pro umístění mezi horní člen 9 křídlo a okenní tabuli 4. Jak může být patrné, těsnění 113a a 113b skleněného okraje jsou v podstatě identická. Takže obě těsnění 113a a 113b skleněného okraje jsou znázorněny jako obsahující třetí část 141 mající dvě patky 142, 143. Kromě toho první část 121 obou těsnění 113a a 113b skleněného okraje obsahuje spojovací člen 123, dosedací člen 124 křídla a množinu dosedacích členů 125, 126, 127, 128 okenní tabule. U znázorněných provedení, jsou poskytnuty čtyři dosedací členy 125, 126, 127, 128 okenní tabule, ačkoliv v zásadě může být poskytnut libovolný počet dosedacích členů okenní tabule, tj. menší nebo větší než čtyři.

Například dvě výhodné hodnoty výše popsaného úhlu b jsou znázorněny na obr. 9 a 10. V případě těsnění 113a skleněného okraje má výhodné provedení úhel b 28 stupňů, zatímco v případě těsnění 113b skleněného okraje má výhodné provedení úhel b 37 stupňů.

Spojovací člen 123 těsnění 113a nebo 113b skleněného okraje je poskytnut jako výstupek nebo kulička uzpůsobená pro zacvaknutí do záběru s odpovídající drážkou ve členu 9, EL, 12 křídla.

Dosedací člen 124 křídla je uspořádán na konci první části 121 proti druhé 131 a třetí 141 části. Dosedací člen 124 křídla je uzpůsoben pro dosednutí sousedního členu 9, H_, 12 křídlo v namontované pozici. Výhodně je dosedací člen 124 křídla uspořádán zešikmeně vzhledem k hlavní části 122 první části 121 ve směru protilehlém k druhé části 131. Rovněž lze poskytnout více než jeden dosedací člen křídla.

Dosedací členy 125, 126, 127, 128 okenní tabule jsou uspořádány na straně hlavní části 122 první části 121 proti spojovacímu členu 123. Jak je patrné z obr. 9 a 10, dosedací členy 125, 126, 127, 128 okenní tabule lze tvarovat různými způsoby. Jak je znázorněno dva dosedací členy 125, 126 okenní tabule jsou tvarovány jako v podstatě trojúhelníkové výstupky vybíhající v podstatě pod pravým úhlem vzhledem k hlavní části 122, zatímco zbývající dva dosedací členy 127, 128 okenní tabule jsou tvarovány jako oblé výstupky, které jsou nakloněny vzhledem k hlavní části 122 první části 121 ve stejném směru druhé části 131, a co se týče dosedacího členu 124 křídla. Dosedací členy 125, 126, 127, 128 okenní tabule jsou upraveny, v namontované pozici těsnění skleněného okraje, tak, aby těsně dosedly na okenní tabuli 4 tak, aby utěsnily přechod mezi křídlem 3 a okenní tabule 4 směrem do interiéru okenní konstrukce. Je třeba poznamenat, že další provedení, včetně dalších tvarů, úhlů a orientací, dosedacích členů okenní tabule jsou stejně tak možné.

Druhá Část 131 obsahuje, jak bylo zmiňování, patku 132 okenní tabule a patku 133 křídla, které jsou u provedení znázorněných na obr. 9 a 10 uspořádány ve vzájemné extenzi.

Kromě toho se těsnění 113a a 113b skleněného okraje mohou vzájemně lišit na základě délky a/nebo tvaru patky 132 okenní tabule a patky 133 křídla druhé části 131. Tento rozdíl vzniká na základě skutečnosti, že tvar bočních členů 11 a 12 křídla se může lišit od tvaru horního členu 9 křídla, což může zase poskytovat s tvarem souvisejí diference v oblasti přechodu mezi okenní tabulí 4 a bočními členy 11 a 12 křídla a okenní tabule 4, resp. horním členem 9 křídla.

Pokud jde o obr. 11, toto znázorňuje třetí provedení 113c těsnění skleněného okraje podle technického řešení. Těsnění 113c skleněného okraje je uzpůsobeno pro umístění mezi spodní těsnění 310 okenního křídla umístěné pod okenní tabuli 4 ve spojení se spodním členem 10 křídla, na rozdíl od obr. 8, kde je mezi spodním členem 10 křídla jako takovým a okenní tabulí 4.

Pro tento účel těsnění 113c skleněného okraje obsahuje a zakončuje úsek 160 uzpůsobený pro dosednutí na koncový úsek 140 (porovnej s obr. 8) spodního těsnění 310 křídla, zatímco spojovací člen 123 je uzpůsoben pro zacvaknutí do záběru s odpovídající drážkou ve spodním členu 10 křídla.

Alternativně jsou spodní těsnění křídla 310 a těsnění 113c skleněného okraje uspořádány pouze pro dosednutí mezi úseky 160 a 140, jak je znázorněno na obr. 12.

Alternativně může být spojovací člen 123 těsnění 113c skleněného okraje uzpůsoben pro uvedení do záběru s odpovídající strukturou 116, která je poskytnuta ve spodním těsnění 310 okenního křídla, které se nachází pod okenní tabulí 4.

Spojovací člen 123 těsnění 113c skleněného okraje je poskytnut např. jako v podstatě hákovitý, V-tvarovaný nebo U-tvarovaný prvek.

Kromě toho hlavní část 122 první části 121 obsahuje dosedací člen 129 okenní tabule, přičemž tento dosedací člen 129 okenní tabule je v podstatě povrchem hlavní části 122 protilehlým ke

CZ 25143 Ul spojovacímu prostředek 123. Takže v namontované pozici těsnění 113c skleněného okraje je spojovací člen 123 zaskočen v záběru s odpovídající strukturou 116 (Obr. 8), která je poskytnuta ve spodním těsnění 310 křídla uspořádaným pod okenní tabulí 4, zatímco povrch 129 dosedá na okenní tabuli 4.

Druhá část 131 obsahuje patku 132 okenní tabule a patku 133 křídla a kromě toho střední patku 134 spojující patku 132 okenní tabule a patky 133 křídla. Patka 132 okenní tabule a patka 133 křídla obě probíhají v podstatě pod pravým úhlem s první částí 121, zatímco střední patka 134 je nakloněna vůči první části 121. Takže rovněž u tohoto provedení těsnění 113c skleněného okraje je alespoň část druhé části 131 nakloněna vůči první části 121.

Je třeba poznamenat, že výše uvedený popis výhodných provedení má pouze ilustrativní charakter, přičemž odborníkům v daném oboru je známo, že je možné provést celou řadu různých variant bez odchýlení se od rozsahu vynálezu.

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Střešní okno (1) obsahující rám (2) s horním členem (5), dolním členem (6) a dvěma bočními členy (7, 8) definujícími rovinu rámu, a křídlo (3) mající horní člen (9), dolní člen (10) a dva boční členy (11, 12) definující rovinu křídla, přičemž křídlo (3) nese okenní tabuli (4) obsahující první povrch (421) určený pro orientaci do interiéru budovy, pokud se okno nachází v namontované pozici, a druhý povrch (422) určený pro orientaci do exteriéru, pokud se okno nachází v namontované pozici, vnější povrchy uvedeného křídla (3) a uvedené okenní tabule (4) určují nepravoúhlý prostor okna, podélná osa (13) střešního okna (1) je definována jako probíhající kolmo k hornímu členu (5) rámu a spodnímu členu (6) rámu a mezi nimi, příčná osa (14) střešního okna (1) je definována jako probíhající kolmo k příslušným bočním členům (7, 8) rámu a mezi nimi a tak kolmo k podélné ose (13) a hloubková osa (15) střešního okna (1) je definována jako probíhající kolmo jak k podélné ose (13), tak příčné ose (14), přičemž okno (1) dále obsahuje:

spodní těsnění (310) okenního křídla je ve spojení se spodním členem (10) křídla a přichycené ke spodnímu členu (10) křídla a uzpůsobené pro utěsnění mezery mezi spodním členem (10) křídla a spodním členem (6) rámu v uzavřené pozici okna (1), přičemž spodní těsnění (310) křídla obsahuje první část (316) uzpůsobenou pro připevnění ke spodnímu členu křídla (10) a druhou část (317), a těsnění skleněného okraje (113; 113a, 113b, 113c) obsahující první část (121) uzpůsobenou pro umístění do prostoru (117) mezi alespoň jeden ze členů (9, 10, 11, 12) uvedeného křídla a uvedenou okenní tabuli (4) a v uvedeném prostoru okna, vyznačující se tím, že druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez vybíhající od spodního členu křídla (10) ve směru v podstatě pryč od okenní tabule (4) ve směru podélné osy (13) střešního okna (1) a ohýbající se směrem ke směru hloubkové osy (15) střešního okna (1), a uvedené těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje kromě toho obsahuje druhou část (131) uzpůsobenou pro uspořádání probíhající vně uvedeného prostoru okna a překrývající část alespoň jednoho členu (9, 10, 11, 12) křídla, resp. část prvního povrchu (421) okenní tabule (4).
2. Střešní okno podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla obsahuje první úsek (313), druhý úsek (314) a třetí úsek (315), přičemž první, druhý a třetí úsek jsou spojeny tak, že druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla je opatřena v podstatě hákovitým průřezem.

CZ 25143 Ul
3. Střešní okno podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje spodní kryt (319) křídla obsahující první úsek (320) a druhý úsek (321) probíhající v podstatě paralelně a rovinou křídla, stejně jako třetí úsek (322) probíhá v podstatě kolmo k druhému úseku (321), a druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez probíhající ze spodního členu (10) křídla ve směru v podstatě pryč od okenní tabule (4) ve směru podélné osy (13) okna (1) a ohýbající se ve směru od druhého úseku (321) spodního krytu (319) křídla a/nebo koncová oblast druhé části (317) spodního těsnění (310) křídla proti první části (316), zejména třetí úsek (315), probíhá v podstatě paralelně a třetím úsekem (322) spodního krytu (319) křídla.
4. Střešní okno podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že první úsek (313) spodního těsnění (310) křídla probíhá v podstatě paralelně s první částí (316) spodního těsnění (310) křídla a v jejím rozsahu, druhý úsek (314) spodního těsnění (310) křídla svírá a prvním úsekem (313) spodního těsnění (310) křídla úhel výhodně 10 až 45 stupňů, a třetí úsek (315) spodního těsnění (310) křídla svírá s druhým úsekem (314) spodního těsnění (310) křídla úhel výhodně 45 až 85 stupňů.
5. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první část (316) spodního těsnění (310) křídla obsahuje první povrch (311) a druhý povrch (312), alespoň část prvního povrchu (311) je uzpůsobena pro přichycení ke spodnímu členu křídla (10), a/nebo alespoň část druhého povrchu (312), zejména část odpovídající alespoň třetímu úseku (315) spodního těsnění (310) křídla, je uzpůsobena pro dosedání třetího úseku (322) spodního krytu (319) křídla.
6. Střešní okno podle nároku 5, vyznačující se tím, že první povrchová část (311a) prvního povrchu (311) je uzpůsobena pro přichycení ke spodnímu členu (10) křídla a druhá povrchová část (311b) prvního povrchu (311) je uzpůsobena pro těsné dosednutí proti krytu spodního rámu (237), který je namontován na prvku (6) spodního rámu střešního okna (1), v uzavřené pozici střešního okna (1).
7. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že střešní okno (1) kromě toho obsahuje izolační prvek (303) uspořádaný mezi spodním těsněním (310) křídla a spodním krytem (319) křídla, přičemž spodní těsnění (310) křídla, zejména druhý povrch (312) spodního těsnění (310) křídla, obsahuje alespoň jedno profilování (309), jako je například žebro nebo výstupek, uzpůsobený pro uvedení do záběru a odpovídajícím profilováním (308) povrchu (307) izolačního prvku (303).
8. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní těsnění (310) křídla dále obsahuje alespoň jednu obrubu (318) probíhající v podstatě pod pravým úhlem z prvního povrchu (311) spodního těsnění (310) křídla, výhodně na přechodu mezi první částí (316) a druhou částí (317), přičemž alespoň jedna obruba (318) je uzpůsobena pro dosednutí povrchu spodního členu (10) křídla orientovaného pryč od okenní tabule (4) v podélném směru (13) okna (1).
9. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní těsnění (310) křídla je přichyceno ke spodnímu členu (10) křídla pomocí příchytného prostředku, výhodně alespoň jednoho šroubu, probíhajícího skrze spodní těsnění (310) křídla a do spodního členu (10) křídla a/nebo spodní těsnění (310) křídla je vyrobeno z flexibilního materiálu, výhodně pryže.
10. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vy z n ač uj í c í se tím, že uvedená druhá část (131) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsa huje patku (132) okenní tabule uzpůsobenou pro překryv části uvedeného prvního povrchu (421) uvedené okenní tabule (4), přičemž alespoň část uvedené patky (132) okenní tabule dosedá na uvedený první povrch (421) uvedené okenní tabule (4).
11. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedená druhá část (131) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsahuje patku (133) křídla uzpůsobenou pro překryv části alespoň jednoho členu (9, 10, 11, 12) křídla orientovaného do interiéru stavby v namontované pozici okna a je kolmá k rovině okenní tabule definované okenní tabulí (4), přičemž alespoň část patky (133) uvedeného křídla dosedá na uvedený alespoň jeden člen (9, 10, II, 12) křídla.
12. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedená první část (121) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsahuje spojovací prostředek (123) uzpůsobený pro uvedení do záběru a odpovídajícím spojovacím prostředkem (115; 116) v prvku uvedeného okna, zejména členu (9, 10, 11, 12) křídla uvedeného okna, sousedícím a uvedenou okenní tabulí (4).
13. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedená první část (121) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsahuje alespoň jeden dosedací člen (125, 126, 127, 128; 129) okenní tabule.
14. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačuj ící se tím, že uvedená první část (121) uvedeného těsnění (113a, 113b) skleněného okraje obsahuje alespoň jeden dosedací člen (124) křídla.
15. Střešní okno podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že uvedený spojovací prostředek (123) a uvedený alespoň jeden dosedací člen (125, 126, 127, 128; 129) okenní tabule jsou uspořádány na vzájemně protilehlých površích uvedené první části (121) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje.
16. Střešní okno podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že uvedená první část (121) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsahuje hlavní část (122), přičemž uvedený spojovací prostředek (123) a uvedený alespoň jeden dosedací člen (125, 126, 127, 128; 129) okenní tabule jsou uspořádány na vzájemně protilehlých površích uvedené hlavní části (122).
17. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první (121) a druhá (131) část jsou vzájemně spojeny závěsným způsobem.
18. Střešní okno podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vy z n a č uj í c í se tím, že uvedené těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje navíc obsahuje třetí část (141) uzpůsobenou pro spojení uvedené první části (121) a uvedené druhé části (131) závěsným způsobem.
19. Střešní okno podle nároku 18, vyznačující se tím, že uvedená třetí část (141) uvedeného těsnění (113; 113a, 113b, 113c) skleněného okraje obsahuje alespoň dvě patky (142, 143) uzpůsobené pro spojení uvedené první části (121) a uvedené druhé části (131), přičemž uvedené alespoň dvě patky (142, 143) jsou výhodně odděleny prostorem (144).
20. Spodní těsnění (310) okenního křídla uzpůsobené pro přechycení ke spodnímu členu (10) křídla (3) střešního okna (1) a pro utěsnění mezery mezi spodním členem (10) křídla a spodním členem (6) rámu (2) střešního okna (1) v uzavřené pozici střešního okna (1), přičemž spodní těsnění (310) křídla obsahuje první část (316) uzpůsobenou pro připevnění ke spodnímu členu

CZ 25143 Ul (10) křídla a druhou část (317) vybíhající z první části (316), vyznačující se tím, že druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla obsahuje v podstatě hákovitý průřez.
21. Spodní těsnění okenního křídla podle nároku 20, vyznačující se tím, že druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla obsahuje první úsek (313), druhý úsek (314) a třetí úsek

5 (315), přičemž první, druhý a třetí úsekjsou spojeny tak, že je druhá část (317) spodního těsnění (310) křídla opatřena v podstatě hákovitým průřezem.
22. Spodní těsnění okenního křídla podle nároku 21, vyznačující se tím, že první úsek (313) spodního těsnění (310) křídla probíhá v podstatě paralelně s první částí (316) spodního těsnění (310) křídla a v jejím rozsahu, druhý úsek (314) spodního těsnění (310) křídla svírá ío s prvním úsekem (313) spodního těsnění (310) křídla, výhodně 10 až 45 stupňů, a třetí úsek