CZ24046U1 - Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení - Google Patents

Description

Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení

Oblast techniky

Navržené technické řešení se týká oblasti stavebnictví. Je navržena izolační vrstva, která je vhodná zejména pro pláště tvořící zateplení stavebních objektů.

Dosavadní stav techniky

V současné době se běžně zhotovují tepelné a zvukové izolace ve stavebnictví jako izolační vrstva z hotových, předem vyrobených segmentů typu pevných panelů, nebo ohebných pásů. Na místo použití se tyto segmenty pokládají a následně připevní jednoduchým způsobem, obvykle přilepením bodově na pokrývané ploše, což se provádí pomocí lokálního nanesení stavebních tmelů a alternativně nebo přídavně také přišroubováním, nebo přibitím pomocí klasických spojovacích prostředků typu vrutů a hřebíků s podložkami. Přišroubování nebo přibití spojovacích prostředků se provádí až po položení jednotlivých segmentů. Izolační vrstva se následně překryje vrstvou nebo vrstvami představujícími povrchovou úpravu odpovídající místu, kde se izolace provádí a požadavkům zákazníka. V případě stěn budov se na izolační vrstvu nanese potěr, per15 linka a fasádní vrstva nebo vrstvy, nebo se připevní obložení z dřevěných desek, apod. V případě provádění izolace krovů apod. se povrchová úprava často zcela vynechává, nebo se pouze připevní povrchová vrstva typu listu materiálu, jako paropropustná membrána, střešní lepenka, tapeta apod. Izolační vrstvy i pásy, tvořící vlastní izolaci, sestávají obvykle z homogenní vrstvy izolačního materiálu. Nej známější druhy těchto obkladů používané v současné době jsou panely z polystyrénu a panely nebo pásy ze slisované minerální vlny.

Tyto izolační panely, které se v současné době používají pro obklady u staveb, vykazují významné nevýhody. Polystyrénové desky mají výhodu v nízké hmotnosti a nenasákavosti vodou, avšak mají značnou nevýhodu v neohebnosti, malé mechanické odolnosti a v tom, že jsou neprodyšné. Jsou křehké a pri tlaku, nárazu, nebo pri opření těžšího předmětu mohou praskat. Z případných skulin, například při použití pod dřevěný obklad, se mohou vysypávat částice polystyrénu. Neohebnost a křehkost polystyrénu je také nevýhodou, která komplikuje a znemožňuje jím obkládat nerovné nebo členité plochy. Polystyrénové panely mají také nevýhodu v poměrně omezené účinnosti poskytované izolace proti hluku a tepelné izolace. Neprodyšnost těchto panelů je rovněž důvodem, proč tento druh izolačního materiálu bývá odmítán. Má totiž za následek problémy

3o s růstem plísní a hub a zvýšeným výskytem roztočů a jiných nežádoucích organizmů v izolovaných prostorách uvnitř budov.

Panely nebo pásy z minerální vlny mají výhodu v nízké hmotnosti a prodyšnosti, avšak jejich významnou nevýhodou je nasákavost vodou a minimální mechanická odolnost. Vláknitá struktura těchto panelů je příčinou častého vnikání škůdců, a také snadného poškození. Minerální vlna se vyrábí ve slisované formě jako panely, které jsou neohebné a lámavé. Pro nerovné povrchy se vyrábí minerální vlna nelisovaná, která je dodávána v rolích. Tato nelisovaná minerální vlna je sice ohebná, ale je příliš měkká a rozvolněná. Neudrží na svém povrchu fasádní vrstvy, takže je vhodná pouze jako mezivrstva pod pevnou podložku, například pod obložení dřevem. Rozvolněná struktura pásů z minerální vlny také podstatně snižuje dosahované izolační schopnosti výsled40 ku.

Z výše uvedených materiálů nemá žádný současně všechny požadované vlastnosti, tedy schopnost tepelné a zvukové izolace, prodyšnost, pevnost a odolnost při zátěži a v tahu, a podle potřeby i odolnost proti vodě. Obklady z pevných těles typu panelů, mají značnou nevýhodu v tom, že pro atypické nebo oblé tvary je nutno zhotovit panely vhodného tvaru předem. K tomu je nutno každý tvar důkladně vyměřit, předem spočítat a tvořit obkladové panely, hotové před použitím je nutno skladovat bez zatížení a individuálně, aby nedošlo ke zničení, a dále je nutno s nimi opatrně zacházet při veškerých manipulacích. Pokud nejsou obklady na členité nebo atypicky tvarované objekty zhotoveny předem, je potřeba řezání a náročné skládání do tvarů na místě, což znamená velký počet spojů, riziko brzkého poškození, a případně nemožnost oblý nebo složitý tvar kvalitně obložit. Další nevýhodou je, že případné nerovnosti podkladu, jako výmoly, díry, spáry

-1 CZ 24046 Ul na zdivu apod. zůstanou po obložení duté. Různé drobné nebo větší nerovnosti typu výstupků také vadí, protože brání rovnému uložení panelu na podklad. Výstupky i dutiny pod obklady tedy představují nutnost dalších manipulací, vyplňování nebo rovnání, a ponechané způsobují netěsnost vůči podkladu. Snižují izolační schopnosti obkladu a představují riziko budoucího prohýbání obkladu s následkem praskání povrchu, a také představují riziko vniknutí pod obklad a zabydlení nežádoucích škůdců, jako jsou hmyz, hlodavci apod. Při budování izolačních opláštění je v současné době značnou komplikaci i případná potřeba vyrovnávání případných výklenků, které se staly časem nežádoucí, například výklenků kolem oken. Naopak vytváření takových výklenků je rovněž problémem. Obojí se provádí pracně a časově náročně, přizdíváním podkladu, nebo kla10 děním a připevňováním více izolačních vrstev na sebe. Izolační materiály současného typu však nejsou svou konzistencí vhodné pro tvoření nebo potlačování výstupků, protože ve velké vrstvě nemají potřebnou pevnost a místa takto vytvořená mají přílišnou křehkost. Tato křehkost je nežádoucí zejména u rodinných domků a podobných objektů, kde je nutno čas od času opřít z důvodů údržby nebo oprav žebřík a z něj vykonávat práce. Také je problémem v místech, kde sí hrají děti, nebo kde dopadají předměty, jako míč u hřišť, kaménky u silnic, apod. Místa, kde je při dosavadních izolačních obkladech na sebe vrstven materiál, mají relativně nízkou životnost, praskáním a odlamováním z důvodu odlišného kroucení dílů vrstev položených na sobě následkem vlhkosti a pnutí a uvolňováním od sebe dílů materiálu položených na sobě.

V současné době je ve stavebnictví známa tzv. buněčná fólie, známá pod názvy GEOCELL a

GEOWEB, dostupná na trhu. Její uspořádání je popsáno například v US pat. 5,449,543 a WO 1997/16604. Je vytvořena jako soustava pruhů z ohebné plastové fólie, kde jednotlivé pruhy jsou k sobě navzájem připojeny tak, že mezi jejich stěnami je vytvořena soustava dutých komůrekbuněk, jejichž dutiny jsou průchozí ve vertikálním směru. Pro manipulace a distribuci se buněčná fólie dodává ve složeném stavu v rolích, kde jsou stěny buněk stlačeny k sobě. Na místě použití se buněčná fólie plošně rozprostře, čímž se vytvoří struktura s otevřenými komůrkami připomínající plástve medu, s průchozími otvory na obou stranách komůrek. Ve stavu složení buněčné fólie pro distribuci a skladování jsou tedy její komůrky ploché, dvojrozměrné a ve stavu rozloženém pro její použití jsou trojrozměrné, průchozí. Tato buněčná fólie je určena zejména pro položení na povrchy erozí napadených venkovních terénů, jako jsou například břehy řek nebo svahy u ao silnic, nebo také zakládky důlních šachet, kam se umisťuje s cílem, aby zde bránila odpadávání uvolněného kamení a nežádoucímu drolení a odlamování prvků z povrchu. Při tomto použití se buněčná fólie převrstvuje sypkými materiály, jako je štěrk nebo zemina, které se do ní navážejí těžkou technikou, nasypávají a poté zaválcují pojezdy válcových strojů. Časem pak takto vytvořený celek obrůstá zelení. Buněčná fólie se používá také pro zpevňování stavebního podloží, jako jsou silnice nebo železnice, kde se volně rozprostře na zemní podloží po odkrytí a odvozu omice, nebo na drenážní polštář ze štěrku a/nebo písku. Tato buněčná fólie se používá také do podloží budov. Po rozprostření na místo použití se buněčná fólie přesypává štěrkem a zalévá betonem a případně přelévá silničním asfaltem, jak také zmiňují výše uvedené dokumenty. Různé typy buněčné fólie jsou již dostupné v různých typech a provedení, některé z nich mají stěny buněk opat40 řeny perforací za účelem možnosti prostupu vody a z důvodu eliminace nežádoucích tlaků ve stavebním objektu. Spisy WO 1997/16604 a například EP 0378309 Al také doporučují zpevnění buněčné fólie ohebným roštem, vytvořeným z lanek protažených přes otvory komůrek v buňkách a ukotvených v zemi.

Přihláška PCT/CZ2011/000061 WO 2011/150901 popisuje panel s buněčnou strukturou, kterýje pružný a zčásti ohebný a je určen pro provádění izolačních obkladů klasickým postupem. Je popsán panel v podobě přenosného tělesa, obsahujícího alespoň dvě paralelní vrstvy z nepropustného vodě odolného materiálu tvořící lícní a rubovou stěnu panelu, mezi nimiž se nachází výplň, kterou tvoří ohebná plastová buněčná fólie z pásků pospojovaného materiálu s komůrkami, které jsou buď prázdné, nebo vyplněné sypkou výplní. Buněčná fólie i paralelní vrstvy jsou ohebné.

Také na bocích kolem dokola panelu jsou případně vytvořeny krycí stěny panelu. Výplň komůrek tvoří s výhodou převážně částice o velikosti prachu až o průměru 6,5 cm z tepelně izolačního materiálu, například na bázi skleněné drtě, tzv. spečeného skla a/nebo polystyrénu. Stěny vytvářejí na panelu plášť, tvořící ochranu proti vniku vlhkosti a bránící vypadávání obsažených částic. Tento panel je tepelně i zvukově izolační a hydroizolační a je ve značné míře ohebný, takže jej

-2CZ 24046 Ul lze používat pro obklady nerovných a tvarovaných povrchů. Nevýhodou tohoto panelu je relativně náročná montáž na místo použití, spočívající v nutnosti upevňovat panely tak, aby nedošlo ke vzniku otvorů jimiž by mohly vypadávat částice jeho náplně. Pokud se tyto panely aplikují na nerovný podklad, tak je ovšem nutné důkladné připevnění na podklad, bez nežádoucích kapes nebo spár. V případě vzniku trhliny nebo dírky v povrchovém plášti může do panelu vnikat voda, která panelem může případně i protékat. Další nevýhodou těchto panelů je, že povrchová vrstva z neprodyšného materiálu zapříčiní celkovou neprodyšnost izolačního obkladu.

Dokument CZ U 23393 popisuje další ohebný obkladový panel obsahující buněčnou fólii, rovněž určený pro provádění obkladů klasickým postupem, tj. prostou pokládkou hotových panelů na to místo použití. Buněčný panel podle CZ U 23393 tvoří volně přemístitelné těleso, sestávající z kusu buněčné fólie a vyplněné tuhnoucí hmotou v zatuhlém stavu, například stavební pěnou, bitumenovou hmotou apod. Obkladový panel podle CZ U 23393 má i variantu, kde povrchovou vrstvu tvoří tuhnoucí hmota výše uvedeného typu a ve vnitřním prostoru panelu je dutina vyplněná sypkými částicemi, například dřevními pilinami. Nevýhodou tohoto řešení je, že než se panely dostanou na místo montáže, je nutné jejich skladování, přemisťování, apod., což vše vyžaduje manipulace. Při manipulaci s panely může dojít k jejich poškození, k nežádoucímu vypadávání materiálu z buněk buněčné fólie apod., což znamená potřebu kontrolovat před aplikací kvalitu jednotlivých panelů a vyřazovat případně poškozené. To může mít za následek vyšší náklady zhotovitele na potřebné rezervy a vznik nežádoucích objemů odpadů, které je nutno likvidovat. V případě nedbalosti pracovníků zhotovujících podklady co do kontroly a ve správném zacházení s panely, je riziko snížené izolační kvality výsledku v místech defektů.

Buněčné panely podle předchozích dvou odstavců, které jsou ve formě předem zhotovených volně přemístitelných jednotek, jsou tvarově částečně přizpůsobivé tvaru podkladu, ne však dokonale přizpůsobivé a nelze je použít pro velké křivky tvarů. Další jejich nevýhodou je, že tyto panely nepřilnou samy o sobě k podkladu na místě montáže, že při pokládce panely položené vedle sebe nebo na sobě netvoří navzájem mezi sebou kompaktní celek, a zeje nutné jejich řezání na místě, například na okrajích obkládaných ploch, kdy se z nich může vysypávat hmota a mohou vznikat nevyužitelné odřezky většího množství.

Ve stavebnictví se kromě pokládky používá klasicky také jiný způsob budování izolačních vrs30 tev, a to prostým nanesením vrstvy izolační hmoty na místě. Toto se provádí v případě horizontálních nebo málo šikmých ploch nalitím tekuté tuhnoucí vrstvy materiálu, nebo nahozením a následným vyrovnáním vrstvy hmoty, jako například betonu apod., nebo nastříkáním. Beton a podobné hmoty mají nevýhodu v přílišné hmotnosti a nízké soudržnosti ve stavu když jsou nanášeny. Moderní hmoty o nízké hmotnosti se nanáší prostým plošným nástřikem na plochu podkla35 du. Jde zejména o hmoty na bázi polymerů ve formě pěny nebo kapaliny, které po rozprostření na volném prostranství s přístupem vzduchu po čase tuhnou. Příkladem jsou pryskyřičné hmoty, akrylátové tmely, různá lepidla na bázi polymerů a nátěry. Na trhu jsou již běžně dostupné prostředky pro vytvoření izolační vrstvy prostým nanesením, například nastříkáním a ztuhnutím, jejichž základem jsou pojivá, jako akryláty, polyestery aj. syntetické pryskyřice, s obsahem vlákninových částic, jako jsou dřevěné piliny a/nebo celulózová drť. Nevýhodou všech těchto dosavadních izolačních hmot aplikovaných jako nátěr nebo nástřik je, že nemohou být použity v silnější vrstvě. Časem pak i u relativně tenkých vrstev dochází k praskání vlivem pnutí při změnách teplot a vlivem stárnutí materiálu. Tenká vrstva nemá dostatečné izolační schopnosti. Je technicky nemožné zhotovit silnou izolační vrstvu na bázi těchto pěnových a tekutých hmot, protože na šikmých a svislých plochách dochází ke stékání a odkapávání nanášené hmoty a na vodorovných plochách dochází k nežádoucímu roztěkání. Roztěkání komplikuje přístup pro pracovníky, kteří jím jsou omezováni, neboť nemohou chodit či stát v místě, kam se hmota roztěká, a rovněž tam nemohou být umístěny stroje nebo pomůcky potřebné pro nanášení. Roztěkání představuje také nežádoucí ztráty, které mají za následek zvýšení nákladů na materiál a práce navíc z důvodu potřeby úklidu a čištění v okolí aplikace.

-3 CZ 24046 Ul

Podstata technického řešení

Výše uvedené nevýhody ve značné míře odstraňuje dále uvedené nové technické řešení. Je navržena izolační vrstva, mající charakter izolační vrstvy přilnuté na izolovaném podkladu, která je na bázi pružné nosné konstrukce voštinového uspořádání vyplněné izolačním materiálem. Tato vrstva obsahuje buněčnou fólii, která je na trh dodávána v rolích v nichž jsou pásky poskládány na sebe, a která je roztažitelná na ploše, kdy ve stavu tohoto plošného rozložení jsou pásky uspořádány jako voštinová konstrukce a otvory komůrek jsou otevřené, průchozí. Izolační vrstva je uspořádána jako soustava komůrek z plastových ohebných pásků pospojovaných v duté komůrky s průchozími otvory, které jsou vyplněny zatuhlým izolačním materiálem na bázi celulózových io částic, promíchaných s tmelící složkou na bázi vodní disperze polymerů.

Výplň komůrek tvoří optimálně izolační materiál na bázi celulózové drti a vodní disperze styrenakrylátového kopolymerů.

Obsažené částice mají s výhodou velikost prachových částic až chomáčů 1 cm, přičemž jsou tyto částice v izolačním materiálu obsaženy, uvažováno v objemech v okamžiku míšení všech jeho

- * w . ř -ΙΛ w λλ Λ / II _ ri. . _ 1_ t_____1___.

i i SIUZCK, V 1111102,51 VI /U 02- 7V /0 LtlKUWlIV VUjvmu iitnuLj .

Izolační vrstva obsahuje s výhodou výplňový izolační materiál komůrek, který sám o sobě lpí na stěny komůrek a v oblasti rubového okraje komůrek s výhodou lpí k podkladu, na němž je tato izolační vrstva zhotovena. Na lícní straně je izolační vrstva opatřena alespoň jednou přídavnou krycí povrchovou vrstvou, s výhodou vrstvou nebo vrstvami představujícími povrchovou úpravu

2o stavebního objektu, například fasádou nebo obkladem z dřevěných desek.

Výplň z izolačního materiálu může na lícní straně dosahovat přesně po okraj komůrek buněčné fólie. S výhodou, zejména pro některé druhy aplikací, přečnívá izolační materál stejnoměrně přes lícní okraje komůrek buněčné fólie tak, že zde tvoří celistvý přesah na buněčné fólii, čímž se rozumí převrstvení buněčné fólie na lícní straně.

Izolační materiál z různých komůrek buněčné fólie je s výhodou navzájem propojen prostřednictvím soustavy stěnových otvorů nacházejících se ve stěnách buněčné fólie, přičemž v těchto stěnových otvorech obsažený izolační materiál tvoří spoje, fixující vůči sobě navzájem hmotu ze sousedních komůrek.

U izolační vrstvy zhotovené na svislém nebo svažitém podkladu s výhodou pres alespoň některé stěnové otvory buněčné fólie procházejí zpevňující vlákna, která jsou pod zvolenými otvory opatřená proti skluzovými zábranami. Zpevňující vlákna procházejí přes buněčnou fólii ve směru svažitosti a jsou opatřena proti skluzový mi zábranami proti sjíždění komůrek po těchto vláknech.

Izolační vrstva s výhodou obsahuje díly buněčné fólie uložené na sobě nebo vedle sebe v takovém tvaru, že je vytvořen nebo naopak potlačen členitý tvar izolované plochy stavebního objektu.

Alespoň dva vedle sebe uložené díly buněčné fólie mají s výhodou odlišnou výšku komůrek, uvažováno ve směru od rubového okraje komůrek buněčné fólie k lícnímu okraji, přičemž pomocí odlišné výšky komůrek buněčné fólie je vytvořen, nebo naopak eliminován, výstupek na stavebním objektu.

Navržené technické řešení je určeno zejména pro budování izolačních opláštění na a ve staveb40 nich objektech, zejména typu zateplování vnějších stěn budov, zateplování střech a opláštění tvarově zajímavých a/nebo přenosných stavebních objektů. Touto izolační vrstvou mohou být opatřeny, jakožto tepelně a zvukově izolačním a hydroizolačním pláštěm, například atypické budovy členitých nebo oblých tvarů, různé reklamní a prodejní stánky, čekárny u zastávek městské hromadné dopravy, altánky, televizní věže, apod. Výhod navrženého technického řešení je celá řada. Umožňuje dopravu a skladování materiálu na místo použití ve formě surovin, bez zvláštních nároků na skladování, dopravu a manipulaci a bez zvláštních prostorových nároků. Umožňuje zhotovení izolačního pláště přímo na stavbě nebo na místě použití. Není nutná náročná výroba ani doprava specificky vytvořených obkladů na tvarované objekty nebo tvarované části objektů, protože tvar se může budovat přímo na obkládaném podkladu. Nevznikají ztráty na ma-4CZ 24046 UI teriálu, protože se použije pouze potřebný materiál a všechen nevyužitý materiál se může odvézt nebo snadno uskladnit pro další nebo jiné použití. Izolační plášť s navrženou izolační vrstvou má nízkou hmotnost a nezatěžuje proto objekt. Izolační vrstva lne k podkladu a vyrovnává jeho vady, jako spáry nebo díry, a její kvalitě nejsou na závadu ani hrbolatost a drobné výstupky na podkla5 du. Je možno snadno a rychle budovat vysoce kvalitní izolační pláště, které kopírují členitý nebo oblý tvar podkladu, a/nebo lze budovat opláštění, pří kterém se zhotovují a/nebo naopak potlačují výklenky, výstupky a nerovnosti povrchu. Izolační opláštění na bázi navržené izolační vrstvy může obsahovat lokální zesílení nebo ztenčení, se dvěma nebo několika buněčnými fóliemi na sobě, přičemž komůrky jsoucí na sobě mají izolační materiál propojený v kompaktní celek bez io mezer, takže se od sebe neodlupují. Navržená izolační vrstva je určena zejména pro izolační opláštění svislých a svažitých ploch staveb, ale není vyloučeno ji použít ani pro izolační pláště na stropech a/nebo podlahách.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je objasněno pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1A až F schéma zhotovení izolační vrstvy při opláštění budov, pri čelním pohledu zvnějšku na úsek stěny zateplované budovy, kde se postupně buduje izolační plášť, obr. 2 detail řezu příkladnou stavební izolační vrstvou podle navrženého řešení, s jednou buněčnou fólií opatřenou stěnovými otvory, obr. 3 detail řezu stavební izolační vrstvou s buněčnou fólií opatřenou stěnovými otvory a zpevňujícími vlákny, obr. 4 detail řezu izolační vrstvou obsahující dva díly buněčné fólie o různé výšce uložené vedle sebe tak, že je vytvořen na povrchu výstupek a obr. 5 detail řezu izolační vrstvou obsahující dva díly buněčné fólie na sobě tak, zeje vytvořen na povrchu výstupek.

Přiklad provedení

Názorně je izolační vrstva podle navrženého řešení předvedena na obrázcích obr. 1 až 5.

Uspořádání vrstvy napomůže objasnit znázornění postupu při zhotovení termoizolačního opláště25 ní budovy podle obr. 1A až F a popis postupu.

Na pevné ploše stavebního objektu se postupně buduje izolační plášť, zahrnující navrženou izolační vrstvu. Z důvodu názornosti obrázků je jako podklad 1 pro izolaci ukázána rovná vnější zeď budovy postavená z tvárnic. Jako vhodný pevný podklad 1 může být použita jakákoliv nerozsýpavá část stavebního objektu, jež je základnou sloužící pro izolační opláštění, jako stěna budovy, rubová strana střechy, renovované staré dřevěné obložení, apod. Tedy je možno izolační vrstvu umístit i na plech, dřevo, apod. Na zvoleném podkladu, znázorněném na obr. 1A, je možno izolační vrstvu umístit rovnou, nebo se podklad i vhodně upraví, například nanesením podkladové vrstvy z napouštěcího prostředku proti škůdcům, hydroizolační paropropustné membrány, nebo z důvodů lepšího přilnutí spojovacím můstkem z nátěru penetrace a/nebo lepidla na bázi stejné nebo podobné jako má později vysvětlená kapalná složka vrstvy. Tento krok, jenž je pouze možností, nikoliv nutností, je ukázán na obr. 1B. Optimálně se podklad 1, případně opatřený jednou nebo více podkladovou vrstvou, nejprve opatří kotevními prostředky 2 pro buněčnou fólii 3, například na izolované ploše rozmístěnými háčky, jak ukazuje obr. 1C. Poté z role odvine, odměří a ukrojí potřebné množství buněčné fólie 3, která se pak v rozprostřeném stavu navlékne na pripra40 vené kotevní prostředky 2. Místo háčků nebo přídavně může být použita rámová nebo mřížová nosná konstrukce z drátů, apod. na něž, nebo do níž, se buněčná fólie 3 může připevnit v rozprostřeném stavu i před pokládáním, a/nebo se kotevní prostředky 2, například háčky, upevňují až během pokládky buněčné fólie 3. Buněčná fólie 3 může být řezána na míru nebo dotvarována i po uložení. Rozprostřená buněčná fólie 3 ve stavu před plněním sestává z plastových ohebných pásků, pospojovaných v duté komůrky s průchozími otvory 4. Průchozí otvory 4 jsou vytvořeny na lícní i rubové straně, takže komůrky jsou volně průchozí do té doby, než se buněčná fólie položí na podklad 1. Do komůrek buněčné fólie 3 upevněné v rozprostřeném stavu na izolované ploše jak ukazuje obr. ID, se přes průchozí otvory 4 od lícní strany vpravuje izolační materiál 5 ve formě alespoň zčásti tekuté hmoty, v průběhu času tuhnoucí, jak ukazuje obr. 1E.

-5CZ 24046 Ul

Izolační materiál 5 představuje v okamžiku plnění dvojí směs, a to suchou směs a kapalnou směs. Směsi se předem připraví do alespoň dvou různých nádob 6, 7. Z toho do první nádoby 6 se připraví suchá směs, obsahující částice na bázi celulózy. V druhé nádobě 7 je připravena kapalná směs, obsahující tmelící složku na bázi polymerů, zředěnou vodou. K plnění komůrek buněčné fólie 3 dochází postupně od plochy podkladu 1 směrem k lícním okrajům 8 komůrek, až se celé komůrky naplní izolačním materiálem 5 alespoň po lícní okraj 8 komůrek. Plnění se provádí s výhodou tak, že do komůrek se postupně fouká suchá směs z první nádoby 6 a do této nafoukávané suché směsi se stříká hadicí kapalná směs z druhé nádoby 7, a takto se tvoří kašovitá lepkavá hmota, která postupně zaplní a s výhodou přeplní komůrky buněčné fólie 3 a přitom se přilepí na stěny komůrek buněčné fólie 3 a na izolovaný podklad L Jako suchá směs se připraví směs, jejíž nejméně 80% hmotnosti tvoří částice na bázi celulózy, nejlépe přímo celulózová vlákna. Zbytek suché směsi může tvořit polystyrén, pigmenty, písek, apod. Kapalná směs se připraví s výhodou jako vodní disperze na bázi styrenakrylátového kopolymeru, například jako adekvátně zředěné stavební lepidlo založené na styrenakry lato vém kopolymeru. Pro tento účel dobře vyhovuje například na českém trhu dostupné lepidlo SOKRAT. Pri přípravě alespoň kapalné směsi, jejím skladování a poté také při plnění směsí do komůrek buněčné fólie 3, je nutné dodržovat provozní teplotu v rozmezí 5 ° až 40 °C.

Směsmi se naplní komůrky buněčné fólie 3 se plní po lícní okraje 8 komůrek, jak ukazuje obr. 2, nebo s výhodou pro určité varianty provedení se komůrky naplní s alespoň lokálním přesahem 9 přes lícní okraje 8 komůrek, jak ukazuje obr. 3.

Po naplnění komůrek, drive než izolační materiál 5 zatuhne, se s výhodou provede povrchové zarovnání povrchu zhotovené izolační vrstvy, jak ukazuje např. obr. 1F. Při něm se povrch zhotovené izolační vrstvy ve stavu, kdy je hmota izolačního materiálu 5 ještě tvárná, zarovná, bud’ pomocí hladicích a rovnacích nástrojů a/nebo přiložením, přitlačením a připevněním plochého stavebního elementu, například v případě střechy přídavkem paropropustné membrány, v případě venkovní stěny přídavkem síťky typu per linky, obložením dřevem, plechem apod. Poté se izolační materiál 5 nechá v komůrkách zatuhnout. Když buněčná fólie 3 spolu s vpraveným izolačním materiálem 5 vytvoří dostatečně pevnou izolační vrstvu, tak v případě, že nedošlo ke konečné úpravě položením pevného obkladu za měkká, jako je možné například v případě dřevěného obložení, tak je vhodné provést závěrečnou povrchovou úpravu. V případě, že nejde o výjimku spočívající v tom, že by se nechal povrch izolačního materiálu 5 tak jak vznikne, cožje možné například u provádění tepelných izolací střech, tak nakonec se povrch výsledku vždy opatří jednou nebo více povrchovou vrstvou 10 obvyklého typu, například fasádou, již ukazují také obr. 2 až 5. Povrchová úprava obvyklého typu se provede způsobem obvyklým vzhledem pro místo zhotovení izolační vrstvy, tedy podle toho, zda se jedná o fasádu, obložení dřevem nebo jiným materiálem, apod.

Obr. 3 ukazuje, že komůrky mohou být výhodou naplněny s přesahem 9 přes lícní okraje 8 komůrek celoplošně v rámci buněčné fólie 3, kde i v případě následného provedení zarovnání povrchu je ponechán alespoň určitý přesah 9 přes lícní okraje 8 komůrek.

Izolační vrstva může být umístěna na zakřivené ploše stavebního objektu, například sloupu o kruhovém průřezu nebo na ploše s výklenky. Buněčná fólie 3 takto uložená je tvarově přizpůsobena podkladu 1. Na základě její pružnosti je dosaženo, že lícní plocha buněčné fólie 3, tedy plocha na straně zhotovitele izolace, kopíruje tvar povrchové plochy podkladu I. Po vyplnění komůrek izolačním materiálem 5 se povrch upraví a povrchová úprava zhotoví rovněž tak, aby kopírovaly tvar podkladu.

V případě, že izolace se zhotovuje na nerovné ploše stavebního objektu, například na ploše s vadami povrchové plochy nebo na ploše s výklenky, se buněčná fólie 3 připevňuje na podklad 1 tak, aby eliminovala jeho nerovný tvar. Toho lze dosáhnout například lokálním podložením buněčné fólie 3 obvyklými vyrovnávacími prostředky, nebo sestavováním vrstvy buněčné fólie 3 z dílů o různé výšce komůrek vedle sebe, nebo pokládáním na sebe alespoň lokálně alespoň dvou vrstev buněčné fólie 3. Poté se najednou, nebo postupně pro jednotlivé vrstvy buněčné fólie 3, provádí vyplňování izolačním materiálem 5. Po vyplnění komůrek izolačním materiálem 5 se povrch upraví a povrchová úprava zhotoví rovněž tak, že je eliminován nerovný tvar podkladu i.

-6CZ, 24046 Ul

V případě, že izolace se zhotovuje na rovné ploše stavebního objektu, například rovinné vnější stěně, a přitom je požadavek aby izolační plášť tvořil výklenky nebo jiný plastický reliéf, je s výhodou skelet pro plastický reliéf vytvořen pomocí výšky komůrek buněčné fólie 3, upravené před plněním. Na rovném podkladu 1 se pak vytváří plastický reliéf žádoucího tvaru, například výklenek v okolí oken, s výhodou sestavováním jedné vrstvy buněčné fólie 3 z dílů o různé výšce komůrek vedle sebe. Alternativně lze reliéf tvořit pokládáním na sebe alespoň lokálně alespoň dvou vrstev buněčné fólie 3. Alternativně toho lze dosáhnout i vytvarováním lícního okraje buněčné fólie 3 do požadovaného reliéfu před jejím položením na podklad 1, nebo před jejím plněním, například seříznutím. Ve všech třech uvedených příkladech podle tohoto odstavce se po io vyplnění komůrek izolačním materiálem 5 povrch výsledku upraví a povrchová úprava zhotoví tak, že je kopírován tvar lícního okraje 8 komůrek buněčné fólie 3. Takto vytvořený výstupek na rovné ploše ukazují obr. 4 a 5.

Pro dosažení větší soudržnosti vytvořené izolační vrstvy se použije zejména pro svažité a svislé izolační obklady s výhodou buněčná fólie 3 typu popsaného ve spisu EP 0378309 Al, která je opatřena soustavou stěnových otvorů 11, vytvořených ve stěnách ohebných plastových pásků komůrek, a/nebo zpevňujícími vlákny 12 Jak také ukazují obr. 2 a 3.

Stavební izolační vrstva zhotovená podle navrženého řešení je demonstrována na obrázcích 2 až 5. Ve všech případech je to vrstva umístěná na pevném podkladu i, uspořádaná jako soustava komůrek z plastových ohebných pásků, pospojovaných v duté komůrky s průchozími otvory 4, kteréžto komůrky jsou vyplněny zatuhlým izolačním materiálem 5 na bázi celulozových částic promíchaných s tmelící složkou na bázi vodní disperze polymerů, přičemž se jedná o soustavu komůrek plošně roztažitelné buněčné fólie 3. Výplň komůrek, znázorněnou na obrázcích, tvoří v optimálním případě izolační materiál 5 na bázi celulózové drti, vody a styrenakrylátového kopolymeru.

Do izolačního materiálu 5 dávané částice mají s výhodou velikost od prachových částic až po chomáče 1 cm, přičemž jsou tyto částice ve hmotě obsaženy v množství 70 až 90 %, uvažováno v objemových procentech. Vzhledem k tomu, že celulóza z částic saje vodu i obsažené polymery, je uvedené množství vyjádřeno pro stav v okamžiku míšení částic a tmelící složky. Výplňový izolační materiál 5 komůrek lpí ke stěnám komůrek a na straně rubového okraje f3 komůrek lpí k podkladu I, přičemž na lícní straně je takto vytvořený izolační plášť opatřen alespoň jednou přídavnou povrchovou vrstvou 10 představující povrchovou úpravu stavebního objektu, například fasádou nebo obkladem z dřevěných desek.

Obrázek obr. 2 demonstruje příklad, kdy výplňový materiál 5 sahá po lícní okraje 8 komůrek buněčné fólie 3. Výplňový materiál 5 sousedních komůrek buněčné fólie 3 je navzájem propojen prostřednictvím soustavy stěnových otvorů 11, jsoucích ve stěnách buněčné fólie 3. V těchto stěnových otvorech ϋ obsažený izolační materiál 5 tvoří fixážní spoje mezi sousedními komůrkami, což podstatně zlepšuje a zpevňuje vytvořenou izolační vrstvu a brání nežádoucímu uvolňování izolačního materiálu 5 z komůrek.

Obrázek obr. 3 demonstruje příklad, kdy výplňový materiál 5 přečnívá stejnoměrně pres lícní okraje 8 komůrek buněčné fólie 3 a tvoří zde celistvý přesah 9 na buněčné fólii 3. Další rozdíl vůči předchozímu obrázku je v tom, že přes některé stěnové otvory JH buněčné fólie 3 procházejí zpevňující vlákna 12. Toto provedení je výhodné zejména pro svislé nebo svažité aplikace. Obr. 3 také ukazuje výhodnost tohoto provedení, při pohledu na svislý řez vedený svislou izolační vrstvou v rovině kolmé vůči podkladu 1, kde řez je veden přes buněčnou fólii 3 v místě stěno45 vých otvorů JJ_. Zpevňující vlákna 12 procházejí přes buněčnou fólii 3 svisle, což je ve směru svažitosti podkladu I, a jsou opatřena protiskluzovými zábranami M proti sjíždění stěn komůrek po těchto vláknech Y2. Proti skluzové zábrany J_4 tvoří například knoflíky nebo uzlíky.

Obrázky 2 a 3 ukazují příklady, pri nichž výsledný tvar celku z podkladu 1, izolační vrstvy na bázi buněčné fólie 3 a izolačního materiálu 5 a jedné nebo více povrchové vrstvy 10, kopíruje tvar původního podkladu i.

Obrázek 4 ukazuje izolační vrstvu tvořící na rovném podkladu i výstupek, kde stavební izolační vrstva obsahuje dva díly různě vysoké buněčné fólie 3 uložené vedle sebe. Tímto je výhodně

-7CZ 24046 Ul vytvořen členitý tvar izolované plochy stavebního objektu, přičemž izolační materiál 5 je nedělený, spojitý ve směru od podkladu 1 po povrchovou vrstvu JO. Stejným způsobem, při uložení různě vysoké buněčné fólie 3 vedle sebe v oblasti již existujícího schodku na podkladu i, by mohlo být dosaženo zarovnání schodku. Pomocí odlišné výšky buněčné fólie 3 takto může být vytvořen, zvětšen, nebo naopak eliminován, jakýkoliv výklenek na stavebním objektu.

Obrázek 5 ukazuje izolační vrstvu, která obsahuje dva díly buněčné fólie 3 uložené na sobě schodovitě. Takto je vytvořen členitý tvar izolované plochy stavebního objektu, přičemž izolační materiál 5 může být nedělený, spojitý ve směru od podkladu i po povrchovou vrstvu JO. Opačně, tedy například vyplněním případné díry nebo vybrání podkladu i, nebo vyrovnáním schodku pomocí druhé vrstvy buněčné fólie 3, by bylo dosaženo zarovnání. Toho lze s výhodou použít například k zarovnání již nemoderních nebo silně poškozených výklenků kolem oken, apod.

Claims (9)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, vytvořená na pevném podkladu, například jako obložení stěn budovy nebo krovu budovy, vyznačující se tím, že je uspořádána jako soustava komůrek z plastových ohebných pásků pospojovaných v duté komůrky s průchozími otvory (4), které jsou vyplněny zatuhlým izolačním materiálem (5) na bázi celulózových částic promíchaných s tmelící složkou na bázi vodní disperze polymerů, přičemž se jedná o soustavu komůrek plošně roztažitelné buněčné fólie (3).
2. 2. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároku 1, vyznačující se tím, že výplň komůrek tvoří izolační materiál (5) na bázi celu lóžové drti, vody a styrenakrylátového kopolymerů.
3. 3. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že obsažené částice mají velikost prachových částic až 1 cm, přičemž jsou tyto částice v izolačním materiálu (5) obsaženy v množství 70 až 90 %, uvažováno v objemových procentech v okamžiku míšení částic s tmelící složkou.
4. 4. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároků laž3, vyznačující se tím, že izolační materiál (5) v komůrkách dosedá na stěny komůrek a lpí k nim a v oblasti rubového okraje (13) komůrek dosedá na povrch podkladu (1) a lpí na něm, přičemž na lícní straně je izolační vrstva opatřena alespoň jednou přídavnou povrchovou vrstvou (10) představující povrchovou úpravu stavebního objektu, například fasádou nebo obkladem z dřevěných desek.
5. 5. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároků laž4, vyznačující se tím, že izolační materiál (5) přečnívá stejnoměrně pres lícní okraje (8) komůrek buněčné fólie (3) a tvoří zde celistvý, stejnoměrný přesah (9).
6. 6. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároků laž5, vyznačující se tím, že izolační materiál (5) sousedních komůrek buněčné fólie (3) je v případě alespoň některých komůrek navzájem propojen prostřednictvím stěnových otvorů (11) ve stěnách buněčné fólie (3), přičemž v těchto stěnových otvorech (11) obsažený izolační materiál (5) zde tvoří fixační spoje mezi komůrkami.
7. 7. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároku 6, vyznačující se t í m , že přes alespoň některé stěnové otvory (11) buněčné fólie (3) procházejí zpevňující vlákna (12), přičemž izolační vrstva se nachází na svislém nebo svažitém podkladu (I) a zpevňující vlákna (12) procházejí pres buněčnou fólií (3) ve směru svažitostí a jsou opatřena protiskluzovými zábranami (14) proti sjíždění komůrek.

   -8CZ 24046 Ul
8. 8. Izolační vrstva, zejména pro pláště zateplení, podle nároků laž7, vyznačující se tím, že obsahuje díly buněčné fólie (3) uložené na sobě nebo vedle sebe v takovém tvaru, zeje vytvořen nebo naopak potlačen členitý tvar izolačního opláštění stavebního objektu.
9. 9, Izolační vrstva podle nároku 8, vyznačující se tím, že alespoň dva vedle sebe 5 uložené díly buněčné fólie (3) mají odlišnou výšku komůrek, uvažováno ve směru od rubového okraje (13) komůrek buněčné fólie (3) k lícnímu okraji (8), přičemž pomocí odlišné výšky komůrek buněčné fólie (3) je vytvořen, nebo naopak eliminován, výstupek na stavebním objektu.